Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

18 C 48/2018-211

Rozhodnuto 2021-11-29

Citované zákony (11)

Rubrum

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Šrámkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [celé jméno žalovaného] bytem [adresa] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Určuje se, že pozemek parc. [číslo] orná půda, v [katastrální uzemí], je ve výlučném vlastnictví žalobkyně.

II. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 37 912 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala nejprve jen proti první žalované určení, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 48 742 m (orná půda) v k. ú. [obec] u [obec]. Tvrdila, že vlastnické právo k tomuto pozemku nabyla na základě notářského zápisu ze dne [datum]. Dne [datum] podepsal za žalobkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] smlouvu o smlouvě budoucí kupní, kterou se žalobkyně měla zavázat k prodeji předmětného pozemku první žalované. Protože však kupní smlouva uzavřena nebyla, domohla se první žalovaná žalobou nahrazení projevu vůle žalobkyně, a to rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], u nějž byla vyznačena právní moc dne [datum]. Na základě tohoto rozsudku došlo k přepisu vlastnického práva ke spornému pozemku v katastru nemovitostí na první žalovanou. Tento rozsudek však žalobkyně napadla dne [datum] žalobou pro zmatečnost a dne [datum] žalobou na obnovu řízení. Obě žaloby byly dne [datum] zamítnuty s odůvodněním, že napadený rozsudek dosud nenabyl právní moci, jelikož nebyl řádně doručen (JUDr. [příjmení] neměl oprávnění jednat za žalobkyni). Následně byl daný rozsudek k odvolání žalobkyně zrušen Vrchním soudem v Praze. V současné době tedy neexistuje rozhodnutí, které bylo podkladem k přepisu vlastnického práva ke spornému pozemku. [příjmení] je tak stále žalobkyně.

2. První žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok. Namítla, že předmětný pozemek vydržela, jelikož byla jeho pravým a řádným držitelem od roku 2006, kdy byla zapsána jako jeho vlastník v katastru nemovitostí, tj. po dobu delší 10 let. Její dobrou víru nemohlo zpochybnit řízení o procesní otázce. Dále podotkla, že [anonymizováno] [příjmení] byl jako jednatel žalobkyně zapsán v obchodním rejstříku až do dne [datum], kdy došlo k jeho výmazu, a to se zpětnými účinky ke dni [datum]. Až s odstupem let tak bylo rozhodnuto, kdo vlastně jedná za žalobkyni. Celý tento spor plyne z nesrovnalostí a bojů uvnitř žalobkyně, jejichž obětí je první žalovaná. Dále namítla, že není výlučným vlastníkem pozemku, podíl o velikosti 3/5 prodala kupní smlouvou ze dne [datum] druhému žalovanému.

3. Druhý žalovaný také neuznal žalobou uplatněný nárok. Bránil se tvrzením, že v době uzavření kupní smlouvy (dne [datum]) byla v katastru nemovitostí zapsána první žalovaná jako jediný vlastník sporného pozemku (a to již po dobu 12 let). Na pozemku nevázlo žádné omezení vlastnického práva, které by převodu bránilo. Jako nabývací titul byl uveden rozsudek Krajského soudu v Praze. Druhý žalovaný proto vycházel ze zásady materiální publicity katastru nemovitostí, přičemž neměl pochyby o správnosti zápisu, podíl na pozemku tak nabyl v dobré víře.

4. V reakci na vyjádření žalovaných žalobkyně uvedla, že první žalovaná nemohla být v dobré víře, protože v roce 2006 byla podána žaloba pro zmatečnost, která v ní musela vzbudit pochybnosti o oprávněnosti její držby. Druhý žalovaný rovněž nemohl být v dobré víře ve správnost zápisu v katastru nemovitostí, jelikož se od 90. let pohyboval kolem [anonymizováno] [příjmení], musel tak vědět o celé záležitosti. Pochyby v něm dále musela vzbudit nepřiměřeně nízká kupní cena podílu na pozemku ve výši 1 000 000 Kč Cena celého pozemku se totiž pohybuje okolo 150 000 000 Kč.

5. Ze shodných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

6. Žalobkyně byla zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře 48 742 m2 v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], a to až do zápisu vlastnického práva první žalované v roce 2006 (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků). 7. [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] podepsal dne [datum] jako jednatel žalobkyně smlouvu o smlouvě budoucí kupní s první žalovanou, za níž jednal [jméno] [příjmení], ohledně budoucího prodeje sporného pozemku, který měla první žalovaná jako budoucí kupující v té době pronajatý. Ve smlouvě bylo konstatováno, že na pozemku vázne zástavní právo k zajištění pohledávky peněžního ústavu [anonymizována tři slova] [obec] ve výši 103 899 000 Kč, zřízené zástavní smlouvou č. [anonymizováno] [číslo], a zástavní právo k zajištění pohledávky daňového nedoplatku na základě rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva. Pro případ zániku zástavních práv měla činit kupní cena 8 000 000 Kč, pro případ jejich trvání měla kupní cena činit 2 500 000 Kč Kupní smlouva měla být uzavřena do dne [datum]. Tento termín byl dodatky prodloužen do dne [datum] Smlouva však uzavřena nebyla (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků, ze smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne [datum] a z jejího dodatku ze dne [datum] a ze dne [datum]).

8. Protože kupní smlouva nebyla uzavřena, první žalovaná podala žalobu na nahrazení projevu vůle. Této žalobě bylo vyhověno rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na němž byla vyznačena doložka s právní mocí dne [datum]. Žalobkyni byla uložena povinnost uzavřít s první žalovanou kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej sporného pozemku za 2 500 000 Kč. Na pozemku vázla zástavní práva ve prospěch [anonymizována tři slova] [obec] a ve prospěch správce daně (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků a z rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací]).

9. První žalovaná byla jako vlastník sporného pozemku zapsaná do katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy ve spojení se shora citovaným rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a to ke dni [datum] (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků).

10. Žalobkyně podala dne [datum] proti citovanému rozsudku č. j. [číslo jednací] žalobu pro zmatečnost a dne [datum] návrh na obnovu řízení s tvrzením, že [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] nebyl jednatelem žalobkyně, tím byl Ing. [jméno] [příjmení], smlouva o smlouvě budoucí kupní je tak neplatná. Žaloba pro zmatečnost byla první žalované doručena dne [datum]. Usnesením Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací], které bylo vyhlášeno při jednání soudu dne [datum], jehož se účastnil zástupce první žalované, byly obě žaloby zamítnuty s odůvodněním, že napadený rozsudek dosud nenabyl právní moci, jelikož [anonymizováno] [příjmení] nebyl oprávněn jednat za žalobkyni (ačkoli byl zapsán v OR, jednalo se však jen o deklaratorní zápis). V řízení oznámil jinou doručovací adresu, na kterou byl předmětný rozsudek doručen fikcí, nejednalo se tak o řádné doručení, tudíž napadený rozsudek není pravomocný (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků, z doručenky žaloby pro zmatečnost, z protokolu o jednání Krajského soudu v Praze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka] a z usnesení Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací]).

11. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrdil jako věcně správné usnesení Krajského soudu v Praze o zamítnutí žaloby pro zmatečnost a na obnovu řízení (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků a z usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací]).

12. K odvolání žalobkyně byl následně usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušen rozsudek prvostupňového soudu o nahrazení projevu vůle, na základě něhož bylo zapsáno vlastnické právo první žalované ke spornému pozemku do katastru nemovitostí s odůvodněním, že [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] nebyl ode dne [datum] jednatelem žalobkyně, nebyl tak oprávněn v soudním řízení jednat za žalobkyni. Soud s ním však jednal jako se zástupcem žalobkyně, žalobkyně tak byla zbavena možnosti jednat před soudem (zjištěno z usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací]).

13. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo následně přerušeno řízení o uložení povinnosti uzavřít kupní smlouvu do doby pravomocného skončení tohoto řízení sp. zn. [spisová značka] (zjištěno z usnesení Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací]).

14. První žalovaná, za níž jednal Bc. [jméno] [příjmení], a druhý žalovaný podepsali dne [datum] (tj. jeden den před zahájením tohoto řízení) kupní smlouvu, kterou první žalovaná prodala druhému žalovanému podíl o velikosti 3/5 na sporném pozemku, a to za cenu 1 000 000 Kč, která byla splatná do 30 dnů po vkladu vlastnického práva kupujícího do katastru nemovitostí. Téhož dne byl podán návrh na vklad vlastnického práva druhého žalovaného k danému podílu do katastru nemovitostí. Vklad vlastnického práva druhého žalovaného byl povolen dne [datum] s účinky ke dni [datum] (zjištěno z kupní smlouvy ze dne [datum] a z informace o vkladovém řízení č. [anonymizováno] [číslo] [rok]).

15. Druhý žalovaný v minulosti vystupoval v záležitostech žalobkyně i první žalované. Právně zastupoval [jméno] [příjmení], tj. správce konkursní podstaty úpadce – [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tato společnost byla od roku 1994 do roku 2006 zapsaná jako většinový společník žalobkyně. Druhý žalovaný činil úkony k prodeji majetku úpadce, mj. ke zpeněžení jejího obchodního podílu v žalobkyni a k převodu podílu ve společnosti [právnická osoba] (zjištěno ze Smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne [datum] uzavřené mezi převodcem [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení], za níž jednal druhý žalovaný, a nabyvatelem [jméno] [příjmení], [datum narození], a dále z plné moci ze dne [datum] udělené správcem konkurzní podstaty [jméno] [příjmení] druhému žalovanému).

16. O propojení druhého žalovaného s žalobkyní, Ing. [příjmení] (jednatel a společník žalobkyně) a [jméno] [příjmení] dále svědčí i odvolání ze dne [datum], které vyhotovil druhý žalovaný coby právní zástupce Ing. [příjmení], [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] kontaktu druhého žalovaného s [jméno] [příjmení] a o jeho zapojení ohledně nakládání s majetkem po bratrech [anonymizováno] dále svědčí i smlouva ze dne [datum], kterou [jméno] [příjmení] převedl svůj podíl ve společnosti [právnická osoba] právě druhému žalovanému.

17. Z výpisu z obchodního rejstříku zároveň plyne, že původní název společnosti [právnická osoba] byl [právnická osoba] a že společníkem této společnosti byl ve stejné době jako druhý žalovaný, tj. v období od roku 2011 do roku 2019 i pan [jméno] [příjmení], [datum narození], který je do současné doby jediným společníkem a jednatelem první žalované, jak plyne z výpisu z obchodního rejstříku první žalované. Propojení druhého žalovaného a první žalované je tedy evidentní.

18. O vědomosti druhého žalovaného o nejasných vztazích uvnitř žalobkyně v době, kdy měla být uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní, a následně v době soudního řízení o nahrazení projevu vůle, dále svědčí zápis ze dne [datum], dle nějž se druhý žalovaný měl účastnit valné hromady za většinového společníka žalobkyně (tj. za [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení]), valná hromada se však nekonala s ohledem na nevyjasněnost právních vztahů uvnitř žalobkyně. Obsah jednání dne [datum] byl potvrzen dopisem [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] adresovaným Ing. [příjmení]. Při své výpovědi jej potvrdil i svědek [příjmení], který se daného jednání účastnil.

19. Povědomí druhého žalovaného o nejasných vztazích uvnitř žalobkyně plyne i z jeho dopisu adresovaného [anonymizováno] [příjmení] dne [datum] ve věci prodeje pozemku žalobkyně zájemci [jméno] [jméno], kde druhý žalovaný zmiňuje potřebu nezpochybňovat vztahy ve společnosti. Dále plyne i z usnesení Krajského obchodního soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], kterým bylo [anonymizováno] [příjmení] zakázáno činit jménem společnosti [právnická osoba] jakékoli úkony, protože nebylo jasné, zda je jednatelem; v tomto řízení jej přitom zastupoval druhý žalovaný. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], pak bylo rozhodnuto o zápisu údaje, že [anonymizováno] [příjmení] zanikla funkce jednatele žalobkyně dne [datum], do obchodního rejstříku.

20. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Další navržené důkazy (zejména výslech Ing. [příjmení] a znalecký posudek na ocenění hodnoty sporného pozemku) soud již jako nadbytečné neprováděl, jelikož pro rozhodnutí věci byl dostatečně zjištěn skutkový stav na základě provedeného dokazování.

21. Na základě zjištěných skutečností soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci.

22. Žalobkyně vlastnila sporný pozemek. V katastru nemovitostí jsou v současné době jako spoluvlastníci pozemku zapsáni první žalovaná (2/5) a druhý žalovaný (3/5). K přepisu vlastnického práva na první žalovanou došlo s účinky ke dni [datum] na základě rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum], kterým byl nahrazen projev vůle žalobkyně s uzavřením kupní smlouvy, jejímž předmětem byl prodej daného pozemku první žalované za cenu 2 500 000 Kč. Tento rozsudek žalobkyně napadla žalobou pro zmatečnost a následně i žalobou na obnovu řízení, které odůvodnila tím, že jednatel žalobkyně [příjmení] [příjmení], který za žalobkyni uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí kupní i za ni vystupoval v soudním řízení o nahrazení projevu vůle, ve skutečnosti nebyl oprávněn jednat za žalobkyni. Žaloba pro zmatečnost byla první žalované doručena dne [datum]. Již tehdy se tak první žalovaná dozvěděla o okolnostech, na základě kterých zanikla její dobrá víra o tom, že je oprávněným držitelem pozemku. Při jednání soudu dne [datum], kterého se účastnil zástupce první žalované, byly uvedené žaloby zamítnuty s odůvodněním, že [anonymizováno] [příjmení] nebyl oprávněn jednat za žalobkyni, proto rozsudek o nahrazení projevu vůle není dosud pravomocný. Rozsudek byl následně dne [datum] zrušen a řízení o nahrazení projevu vůle nebylo dodnes pravomocně skončeno. První žalovaná v mezidobí prodala smlouvou ze dne [datum] podíl o velikosti 3/5 na daném pozemku druhému žalovanému, a to za cenu 1 000 000 Kč. Druhý žalovaný již od 90. let vystupoval v právních záležitostech žalobkyně, když zastupoval konkurzního správce jejího většinového společníka. Současně je osobně propojen s první žalovanou, jelikož jediný jednatel a společník první žalované, pan [jméno] [příjmení], byl stejně jako druhý žalovaný společníkem společnosti [právnická osoba], [IČO] (původně [právnická osoba]), a to v tom samém období, tj. v období let 2011 až 2019, tedy i v době uzavření kupní smlouvy.

23. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

24. Předmětem řízení je určení vlastnického práva žalobkyně k nemovité věci, která podléhá evidenci v katastru nemovitostí, v němž jsou jako spoluvlastníci sporného pozemku zapsaní žalovaní. Žalobkyně tak má naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř, neboť jen touto žalobou se může domoci změny zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí. Soud proto žalobu projednal po věcné stránce, přičemž se zabýval otázkou, zda žalobkyni svědčí tvrzené vlastnické právo.

25. Podle § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do dne [datum] (dále jen„ obč. zák.“), je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

26. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

27. Podle § 984 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného ode dne [datum] (dále jen„ o. z.“), není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. [obec] víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

28. Jak bylo uvedeno již výše, soud v projednávané věci posuzoval, zda žalobkyni náleží vlastnické právo ke spornému pozemku, dospěl přitom k závěru, že ano.

29. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla vlastníkem sporného pozemku. K přepisu vlastnického práva na první žalovanou došlo až v důsledku rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na němž byla vyznačena doložka s právní mocí dne [datum] a kterým byla žalobkyni uložena povinnost uzavřít s první žalovanou kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej sporného pozemku za 2 500 000 Kč (s konstatováním, že na pozemku vázne zástavní právo ve prospěch [anonymizována tři slova] [obec] a správce daně). Rozsudek byl vydán v důsledku skutečnosti, že dne [datum] uzavřel [anonymizováno] [příjmení] za žalobkyni s první žalovanou smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Kupní smlouva však dobrovolně uzavřena nebyla. Nabývacím titulem vlastnického práva první žalované tak byla kupní smlouva ve spojení s citovaným rozsudkem, kterým byl nahrazen souhlas žalobkyně s jejím uzavřením. Tento rozsudek nahrazující projev vůle byl ovšem následně dne [datum] zrušen usnesením Vrchního soudu v Praze. Dodnes není řízení o nahrazení projevu vůle pravomocně skončeno (je přerušeno do skončení tohoto řízení). První žalovaná tudíž nemá nabývací titul ke spornému pozemku (ten byl odklizen v důsledku jeho zrušení odvolacím soudem).

30. První žalovaná však namítla vydržení daného pozemku s tvrzením, že je jeho oprávněným držitelem po dobu delší 10 let, jak předpokládá ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák. Do katastru nemovitostí byla zapsaná jako jeho vlastník ke dni [datum], v tento den tak začala plynout vydržecí doba a nebyla přerušena ani řízením o procesní otázce v rámci řízení o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení. S tímto názorem se soud však neztotožnil.

31. Pro vydržení vlastnického práva je třeba, aby držitel byl v dobré víře, že mu věc patří a že je v této dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem; uvedené podmínky musí být splněny současně. [obec] víra musí být dána po celou vydržecí dobu. Zaniká přitom ve chvíli, kdy se držitel od kohokoli či jakýmkoliv způsobem dozví o skutečnostech, které u něj objektivně musí vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2003, sp. zn. 22 Cdo 145/2003, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1806/2006, dostupné na [webová adresa]). Na tom nic nemění skutečnost, že držitel může být nadále subjektivně v dobré víře. Není přitom rozhodné, zda tvrzení způsobilá vyvolat u držitele pochybnosti o oprávněnosti držby jsou doložena či nikoli (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1659/2005, nebo rozsudek ze dne 8. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3264/2015, dostupné na [webová adresa]).

32. V řízení bylo prokázáno, že skutečnosti, které byly způsobilé vyvolat objektivní pochybnosti o oprávněnosti držby první žalované, byly tvrzeny již v žalobě pro zmatečnost, kterou žalobkyně napadla rozsudek o nahrazení projevu vůle. Tato žaloba byla přitom první žalované doručena dne [datum]. V tuto chvíli tak zanikla její dobrá víra, jelikož se seznámila se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že jí pozemek po právu patří. Jak bylo uvedeno výše, pro zánik dobré víry postačí neprokázaná tvrzení. Desetiletá vydržecí doba tudíž neuplynula, první žalovaná se tak nestala vlastníkem sporného pozemku. Nad rámec soud uvádí, že i pokud by samotná žaloba pro zmatečnost nebyla dostatečným důvodem pro vyvolání objektivních pochybností a zániku dobré víry, pak dobrá víra první žalované zcela jistě zanikla rozhodnutím Krajského soudu v Praze, jímž byla žaloba pro zmatečnost a na obnovu řízení zamítnuta (č. j. [číslo jednací]). Tímto rozhodnutím soud dal za pravdu žalobkyni a potvrdil, že [anonymizováno] [příjmení] nebyl oprávněn jednat za žalobkyni a že rozsudek o nahrazení projevu vůle dosud není pravomocný (a nemůže tak mít žádné právní účinky). Dané rozhodnutí bylo přitom vyhlášeno a odůvodněno při jednání dne [datum], jehož se zúčastnil zástupce žalobkyně, tedy ještě před uplynutím desetileté vydržecí doby. Ani při zániku dobré víry až v důsledku seznámení se s rozhodnutím soudu o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení tak neuplynula potřebná desetiletá vydržecí doba, a první žalovaná tak nenabyla vlastnické právo ke spornému pozemku.

33. Ve vztahu k první žalované byla tedy žaloba podána důvodně, jelikož zapsaný stav v katastru nemovitostí, že je vlastníkem podílu o velikosti 2/5 na pozemku, neodpovídá skutečnému právnímu stavu. Soud zároveň neshledal, že by podaná žaloba byla zneužitím práva. Žalobkyně jen využila legálního způsobu, jak docílit souladu skutečného a zapsaného stavu.

34. V průběhu řízení se změnil okruh účastníků na straně žalované, soud proto posuzoval, zda druhý žalovaný nabyl vlastnické právo k podílu o velikosti 3/5 na daném pozemku na základě kupní smlouvy uzavřené s první žalovanou dne [datum]. Druhý žalovaný tvrdil, že v době uzavření kupní smlouvy jednal v dobré víře ve správnost zápisu v katastru nemovitostí. Bránil se tedy zásadou materiální publicity katastru nemovitostí dle § 984 odst. 1 o. z., která umožňuje, aby při splnění zákonem stanovených podmínek došlo k nabytí od neoprávněného (jak bylo vysvětleno výše, první žalovaná nebyla v době uzavření předmětné kupní smlouvy vlastníkem daného pozemku, jelikož rozsudek nahrazující vůli žalobkyně uzavřít kupní smlouvu nebyl pravomocný a ani nedošlo k vydržení vlastnického práva k danému pozemku).

35. Základní podmínkou nabytí vlastnického práva od zapsaného vlastníka je dobrá víra nabyvatele ve správnost údajů evidovaných v katastru nemovitostí, která se posuzuje ke dni podání návrhu na vklad (k čemuž došlo ve stejný den, jako k podepsání smlouvy, tj. ke dni [datum]). [obec] víra přitom svědčí tomu, kdo nevěděl a při obvyklé míře opatrnosti vědět nemohl, že zde není způsobilý právní důvod nebo že tento právní důvod dodatečně odpadl. Jinými slovy, při hodnocení dobré víry nabyvatele věcného práva v soulad zápisu ve veřejném seznamu se skutečným právním stavem ve smyslu § 984 odst. 1 o. z. je vždy třeba brát v úvahu, zda smluvní strana při běžné (obvyklé) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat (od každého očekávat), neměla, popřípadě nemohla mít důvodné pochybnosti o tom, že osoba zapsaná jako vlastník v katastru nemovitostí je skutečným vlastníkem věci (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 21 Cdo 4540/2018, dostupný na [webová adresa]). Soud dospěl k závěru, že druhý žalovaný takové pochybnosti mít musel. 36. [jméno] víru druhého žalovaného vyvrací několik okolností, a to jednak jeho osobní propojení a známost s [jméno] [příjmení], jediným jednatelem a společníkem první žalované, ve spojení se značně nestandardními podmínkami předmětné kupní smlouvy. V době uzavření dané kupní smlouvy již bylo pravomocně deklarováno, že rozsudek o nahrazení projevu vůle, který byl podkladem pro zápis vlastnického práva první žalované, dosud není pravomocný, protože [anonymizováno] [příjmení] nebyl oprávněn v soudním řízení zastupovat žalobkyni (což vyplynulo ze zamítnutí žaloby pro zmatečnost a na obnovu řízení). Vzhledem k tomu, že druhý žalovaný a [jméno] [příjmení] nebyli cizími osobami, nýbrž mnohaletými blízkými spolupracovníky, kdy až do roku 2019 (tedy i po podepsání dané smlouvy) byli společníky jedné společnosti ([právnická osoba], dříve [právnická osoba]), je zcela nepravděpodobné, že by druhý žalovaný nevěděl o průběhu a stavu řízení o nahrazení projevu vůle (sp. zn. [spisová značka]). Navíc bylo prokázáno, že v době podepsání smlouvy o smlouvě budoucí kupní druhý žalovaný věděl o nejasných vztazích uvnitř žalobkyně.

37. Důvodné pochyby o tom, že první žalovaná je skutečným vlastníkem pozemku, dále musely vyvolat i nestandardní podmínky kupní smlouvy. A to jednak skutečnost, že předmětem kupní smlouvy byl jen podíl o velikosti 3/5 na pozemku, což není praktické pro běžné nakládání s pozemkem (smysluplnější je nejprve pozemek rozdělit a až poté převést celý nově vzniklý pozemek). A dále především výše kupní ceny, která naprosto neodpovídá hodnotě pozemku. O nepřiměřenosti ceny svědčí skutečnost, že již v roce 2003 měla dle smlouvy o smlouvě budoucí kupní činit kupní cena 2 500 000 Kč při existenci zástavních práv, která dle tvrzení druhého žalovaného značně snížila kupní cenu. Je naprosto nepravděpodobné, aby v roce 2018 (tedy po 15 letech) s ohledem na vývoj trhu s nemovitostmi v dané lukrativní lokalitě, v níž se pozemek nachází, činila hodnota podílu o velikosti 3/5 na pozemku jen 1 000 000 Kč (přičemž existence zástavního práva ve prospěch německé banky se promítla právě i do ceny stanovené v roce 2003). S ohledem na tuto zjevnou nepřiměřenost plynoucí ze sjednané ceny v roce 2003 v porovnání s cenou sjednanou v roce 2018 soud pro nadbytečnost nenechával zpracovat znalecký posudek. Velmi nestandardní je dále i splatnost ceny, která měla dle smlouvy nastat až 30 dní po vkladu vlastnického práva. Takto sjednaná splatnost svědčí přinejmenším o značné důvěře mezi stranami, což potvrzuje osobní propojení žalovaných.

38. Osobní propojení žalovaných ve spojení s uvedenými nestandardními podmínkami kupní smlouvy tak jednoznačně vyvrátily dobrou víru druhého žalovaného ve správnost zapsaných údajů v katastru nemovitostí. Druhý žalovaný tudíž nenabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum] vlastnické právo k podílu o velikosti 3/5 na daném pozemku. Výlučným vlastníkem sporného pozemku je proto v současné době žalobkyně.

39. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

40. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu. Náklady žalobkyně se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 5 000 Kč a z nákladů za právní zastoupení. Zástupci žalobkyně náleží odměna za 8 úkonů právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne [datum] k odvolání proti procesnímu rozhodnutí, účast při jednání soudu dne [datum], dne [datum], dne [datum], které přesáhlo 2 hodiny, dne [datum] a dne [datum], při němž bylo jen vyhlášeno rozhodnutí dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g), § 11 odst. 2 písm. c) a f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT”)) včetně 8 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT) a náhrady za 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši 37 912 Kč (5 000 (soudní poplatek) + 8 x 3 100 (odměna) + 8 x 300 (režijní paušál) + 5 712 (DPH)). Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (2)