18 C 54/2021

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Palátovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro zaplacení 61 296,18 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 61 296,18 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 61 296,18 Kč ode dne 11. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 21 844,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 20. 12. 2021 domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 61 296,18 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tvrdila, že pohledávku vůči žalované převzala na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 11. 2021 uzavřené s paní [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] (dále také jako„ postupitel“). Dále tvrdila, že dne 6. 11. 2014 žalovaná s postupitelem uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), na základě níž žalovaná poskytla postupiteli částku 29 000 Kč a postupitel se zavázal částku společně s úrokem ve výši sazby 126,58 % p.a. (celkem částku ve výši 80 568 Kč) v následujících 36 měsících splatit. Postupitel se dostal s plněním do prodlení, a proto žalovaná podala návrh na zahájení rozhodčí řízení. Z důvodu nemožnosti plnění postupitelem zahájila žalovaná na základě rozhodčího nálezu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č. j. 101 Rozh. [číslo], ze dne [datum] (dále jen„ rozhodčí nález“), vůči postupiteli exekuční řízení vedené soudním exekutorem Exekutorského úřadu Klatovy, sp. zn. 120 EX 27996/16 (dále také jako„ exekuční řízení“). Exekuční řízení bylo následně na základě návrhu postupitele usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 22. 11. 2018, č. j. 84 EXE 1974/3016-87, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2019, č. j. 17 Co 31/2019-179, v právní moci dne 20. 5. 2019, zastaveno z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru. Žalobkyně dále tvrdila, že do právní moci zastavení exekuce bylo na postupiteli vymožena částka ve výši 138 350 Kč (představující původní jistinu smlouvy o úvěru, excesivní úroky, smluvní sankce a náklady řízení), z čehož částka ve výši 100 766,25 Kč byla vyplacena žalované. Žalobkyně uvedla, že žalovanou částku představující bezdůvodné obohacení žalované vypočetla tak, že od vyplacené částky 100 766,25 Kč odečetla částku 39 470,07 Kč (představující jistinu ze smlouvy o úvěru ve výši 29 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% od 26. 11. 2014 do 20. 5. 2019). Žalobkyně žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne 5. 10. 2021, žalovaná ani k výzvě ničeho neuhradila.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, namítla, že zastavení exekuce nemá vliv na platnost smlouvy o úvěru, jakožto hmotněprávního závazku mezi žalovanou a postupitelem, a proto ani nemohlo dojít k bezdůvodnému obohacení žalované. Žalovaná tvrdila, že v rámci řízení o návrhu na zastavení exekuce byl přezkoumáván exekuční titul, nikoliv samotný dluh, který vychází z platného rozhodčího nálezu. Žalovaná s odkazem na judikatura proto namítala, že se v dané věci nemůže jedna o bezdůvodné obohacení, neboť plnění postupitele vycházelo z platného hmotněprávního závazku. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení, neboť je toho názoru, že promlčecí lhůta začala běžet minimálně ke dni 9. 8. 2018 (ke dni podání návrhu na zastavení exekuce postupitelem), neboť k tomuto datu postupitel již věděl, že se na jeho úkor žalovaná obohatila a mohl podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení.

3. Z provedených důkazů soud zjistil následující.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná a postupitel dne [datum] uzavřeli smlouvu, jíž se žalovaná zavázala poskytnout úvěr ve výši 29 000 Kč a postupitel se jej zavázal splácet v 36 měsíčních splátkách s úrokem ve výši 126,58 % p.a., přičemž celková částka splatná úvěrovaným činí 80 568 Kč. Postupitel je ve smlouvě označen rodným číslem.

5. Z oznámení o schválení úvěru [číslo] ze dne 26. 11. 2014 a splátkovém kalendáři ze dne 26. 11. 2014 soud zjistil, že úvěr a jeho jednotlivé splátky byly schváleny v souladu s návrhem.

6. Z dodatku ke smlouvě o úvěru [číslo] o odkladu splátek [číslo] ze dne [datum] a upraveného splátkového kalendáře ze dne [datum] soud zjistil, že se postupitel a žalovaná dohodli na odložení splátek a na smluvní odměně ve výši 4 476 Kč splatnou ke dni [datum] jako poslední dvě částky ([číslo]) splátkového kalendáře.

7. Z rozhodčí smlouvy [číslo] ze dne 6. 11. 2014 soud zjistil, že se žalovaná a postupitel dohodli, že vzniklé spory o nároky mezi žalovanou a postupitelem ze smlouvy o úvěru budou rozhodovány v rozhodčím řízení rozhodcem ze seznamu rozhodců uvedeného v rozhodčí smlouvě vybraného způsobem tam uvedeným, přičemž v případě rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se rozhodčí řízení bude konat v sídle [právnická osoba] společnost [právnická osoba]

8. Ze smluvního ujednání č. V2701 2014 ze dne 6. 11. 2014 soud zjistil, že žalovaná a postupitel si ujednali v případě prodlení s platbou nové jistiny (složené jak z jistiny úvěru, tak běžného úroku úvěru) mimo jiné následující sankce: a. nárok žalované na smluvní pokutu ve výši 25% z dlužné částky, v případě prodlení o více jak 10 dnů s platbou zesplatněného úvěru (čl. 12 5.), b. nárok žalované na smluvní pokutu ve výši 0, 25% z nové jistiny za každý den prodlení až do zaplacení, v případě že nebude zaplacena nová jistina ani v den následující pod ni zesplatnění (čl. 12).

9. Z přehledu roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR soud zjistil, že tato sazba činila v roce 2014 cca 15 % p.a.

10. Z oznámení postupiteli ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná adresovala dne [datum] postupiteli oznámení o zesplatnění pohledávky ze smlouvy o úvěru.

11. Z návrhu žalované na zahájení rozhodčího řízení s návrhem na vydání rozhodčího nálezu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná podala u [anonymizováno] [jméno] [příjmení], rozhodce návrh na zahájení rozhodčího řízení s návrhem na vydání rozhodčího nálezu ze dne [datum] proti postupiteli, jíž se domáhala uložení povinnosti postupiteli zaplatit žalované částku ve výši 94 152 Kč se smluvní pokutou a příslušenstvím z titulu neuhrazené smlouvy o úvěru.

12. Z rozhodčího nálezu rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že postupiteli byla uložena povinnost k zaplacení částky 94 152 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 8, 05% z této částky ode dne [datum] do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 0,25% denně za každý den prodlení s úhradou částky 73 854 Kč ode dne [datum] do zaplacení a náhrady nákladů rozhodčího řízení ve výši 13 684 Kč. Rozhodčí nález je opatřen doložkou právní moci ke dni [datum] a vykonatelnosti ke dni [datum]. Doručenka obsahuje u údaje o odesílateli jméno rozhodce a adresu Rozhodčí společnost [právnická osoba]

13. Z usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 29. 1. 2018, č. j. 120 EX 27996/16-155, soud zjistil, že rozdělovaná podstata ve výši 105 000 Kč se rozdělila mezi pohledávku soudního exekutora na náklady exekuce ve výši 25 399,05 Kč a pohledávku žalované ve výši 79 600,95 Kč, tak jak jsou uvedeny v tomto pořadí.

14. Z návrhu postupitele na zastavení a odklad exekuce ze dne 9. 8. 2018 soud zjistil, že postupitel podal dne 9. 8. 2018 návrh na zastavení exekučního řízení z důvodu neplatnosti rozhodčí smlouvy a absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru z důvodu rozporu s dobrými mravy.

15. Z usnesení soudního exekutora ze dne 15. 8. 2018, č.j. 120 EX 27996/16-201, soud zjistil, že exekuce byla odložena do pravomocného rozhodnutí o návrhu na zastavení exekučního řízení.

16. Z usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 22. 11. 2018, č. j. 84 EXE 1974/3016-87, soud zjistil, že Okresní soud v Kutné Hoře dne 22. 11. 2018 usnesením rozhodl o zastavení exekuce na majetek postupitele, a to z důvodu, že parametry smluvních podmínek smlouvy o úvěru jsou v rozporu s dobrými mravy, přičemž s ohledem na skutečnost, že hmotněprávní závazek neodpovídá zásadě proporcionality a dobrých mravů, je neplatná i rozhodčí smlouva a nebyla tak dána pravomoc rozhodce k vydání vykonávaného rozhodčího nálezu.

17. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2019, č. j. 17 Co 31/2019-179, soud zjistil, že Krajský soud v Praze usnesením ze dne 16. 4. 2019 potvrdil usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 22. 11. 2018, č. j. 84 EXE 1974/3016-87. V odůvodnění odvolací soud uvedl, že i nominální úroková sazba 84,65 % p.a. přesahuje výrazně obvyklou úrokovou míru v době poskytnutí úvěru, která v posuzovaném období činila 24,51 % p.a. Žalovaná se dále dopustila nepřehledného a nepřiměřeného řetězení nároků na úhradu smluvní pokuty. Úvěrová smlouva a na ni navazující rozhodčí smlouva jsou tak neplatné pro rozpor s dobrými mravy, z důvodu čehož absentuje pravomoc [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k vydání rozhodčího nálezu. Rozhodnutí je opatřeno doložkou právní moci ke dni 20. 5. 2019.

18. Z žádosti postupitele o vyčíslení nákladů a vrácení peněz ze dne 29. 5. 2019 soud zjistil, že postupitel se přípisem ze dne 29. 5. 2019 dotázal soudního exekutora, jaká výše z vymožené částky v exekučním řízení byla zaslána žalované a jaké bylo použití vymožených finančních prostředků.

19. Ze sdělení soudního exekutora ze dne 6. 6. 2019 soud zjistil, že soudní exekutor postupiteli přípisem ze dne 6. 6. 2019 sdělil, že v exekučním řízení bylo vymoženo 138 350 Kč a z toho 100 766,25 Kč bylo zasláno žalované.

20. Z vyúčtování k č. j. 120 EX 27996/16-278 soud zjistil, jaké částky a kdy byly vymoženy, jaké částky z vymoženého plnění 138 350 Kč byly použity jako náhrada nákladů řízení, a jaké část peněž byla vrácena postupiteli ke dni 27. 6. 2019.

21. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne 24. 11. 2021 s postupitelem smlouvu, jíž postupitel prohlásil, že má za žalovanou předmětnou pohledávku a postupuje ji žalobkyni a žalobkyně prohlásila, že předmětnou pohledávku přijímá a zavazuje se za postoupení zaplatit ujednanou úplatu.

22. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 11. 2021 (společně s podacím lístkem) soud zjistil, že žalobkyně dne 30. 11. 2021 adresovala žalované oznámení o postoupení předmětné pohledávky z postupitele na žalobkyni.

23. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 8. 2021 (spolu s doručenkou do datové schránky) soud zjistil, že postupitel vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 61 296,18 Kč s příslušenstvím, které vzniklo v důsledku vyplacení peněžního plnění žalované v průběhu exekučního řízení na úkor postupitele (dále jen„ předmětná pohledávka“). Výzva byla doručena dne 31. 8. 2021.

24. Z odpovědi na předžalobní výzvu ze dne 9. 9. 2021 soud zjistil, že žalovaná reagovala na předžalobní výzvu postupitele ze dne 30. 8. 2021 tak, že s ohledem na promlčení předmětné pohledávky nabídla žalobkyni plnění ve výši 1 919,30 Kč odpovídající nepromlčeným platbám.

25. Z repliky ze dne 5. 10. 2021 soud zjistil, že se postupitel uvedl, že se neztotožňuje s namítnutým promlčením předmětné pohledávky a trvá na svém nároku.

26. Z odpovědi na repliku ze dne 5. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaná nárok postupitele zcela odmítá.

27. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí v dané věci.

28. Soud zamítl návrh na provedení důkazu smlouvou z 30. 4. 2010 o zajištění služeb rozhodce ve znění jejích dodatků, a to z důvodu nadbytečnosti s ohledem na zjištěný skutkový stav.

29. Na základě výše uvedeného učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

30. Žalovaná a postupitel dne [datum] uzavřeli smlouvu, jíž se žalovaná zavázala poskytnout úvěr ve výši 29 000 Kč a postupitel se jej zavázal splácet v 36 měsíčních splátkách s úrokem ve výši 126,58 % p.a., přičemž celková částka splatná úvěrovaným činí 80 568 Kč. Postupitel je ve smlouvě označen rodným číslem. Obsah smlouvy byl měněn dodatkem ze dne [datum], jímž se postupitel a žalovaná dohodli na odložení splátek a na smluvní odměně ve výši 4 476 Kč splatnou ke dni [datum] jako poslední dvě částky ([číslo]) splátkového kalendáře. Žalovaná a postupitel se dohodli, že vzniklé spory o nároky mezi žalovanou a postupitelem ze smlouvy o úvěru budou rozhodovány v rozhodčím řízení rozhodcem ze seznamu rozhodců uvedeného v rozhodčí smlouvě vybraného způsobem tam uvedeným, přičemž v případě rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se rozhodčí řízení bude konat v sídle [právnická osoba] společnost [právnická osoba] Žalovaná a postupitel si ujednali v případě prodlení s platbou nové jistiny (složené jak z jistiny úvěru, tak běžného úroku úvěru) mimo jiné následující sankce, a to nárok žalované na smluvní pokutu ve výši 25% z dlužné částky, v případě prodlení o více jak 10 dnů s platbou zesplatněného úvěru (čl. 12 5.) a nárok žalované na smluvní pokutu ve výši 0, 25% z nové jistiny za každý den prodlení až do zaplacení, v případě že nebude zaplacena nová jistina ani v den následující pod ni zesplatnění (čl. 12). Výše roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR činila v roce 2014 cca 15 % p.a. Žalovaná adresovala dne [datum] postupiteli oznámení o zesplatnění pohledávky ze smlouvy o úvěru a následně dne [datum] podala návrh na zahájení rozhodčího řízení s návrhem na vydání rozhodčího nálezu, na jehož základě rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vydal dne [datum rozhodnutí] rozhodčí nález č. j. [číslo jednací], kterým byla postupiteli uložena povinnost k zaplacení částky 94 152 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 8, 05% z této částky ode dne [datum] do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 0,25% denně za každý den prodlení s úhradou částky 73 854 Kč ode dne [datum] do zaplacení a náhrady nákladů rozhodčího řízení ve výši 13 684 Kč. Rozhodčí nález nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum]. Doručenka obsahuje u údaje o odesílateli jméno rozhodce a adresu [adresa], č. j. 120 EX 27996/16-155, kterým se rozdělovaná podstata ve výši 105 000 Kč rozdělila mezi pohledávku soudního exekutora na náklady exekuce ve výši 25 399,05 Kč a pohledávku žalované ve výši 79 600,95 Kč, tak jak jsou uvedeny v tomto pořadí. Údaj o faktickém vyplacení se v exekučním spise nenachází. Postupitel podal dne 9. 8. 2018 návrh na zastavení exekučního řízení z důvodu neplatnosti rozhodčí smlouvy a absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru z důvodu rozporu s dobrými mravy. Exekuce byla usnesením soudního exekutora ze dne 15. 8. 2018, č.j. 120 EX 27996/16-201, odložena do pravomocného rozhodnutí o návrhu na zastavení exekučního řízení. Následně Okresní soud v Kutné Hoře usnesením ze dne 22. 11. 2018, č.j. 84 EXE 1974/3016-87, rozhodl o zastavení exekuce na majetek postupitele, a to z důvodu, že parametry smluvních podmínek smlouvy o úvěru jsou v rozporu s dobrými mravy, přičemž s ohledem na skutečnost, že hmotněprávní závazek neodpovídá zásadě proporcionality a dobrých mravů, je neplatná i rozhodčí smlouva a nebyla tak dána pravomoc rozhodce k vydání vykonávaného rozhodčího nálezu. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 16. 4. 2019, č. j. 17 Co 31/2019-179, potvrdil usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 22. 11. 2018, č. j. 84 EXE 1974/3016-87. V odůvodnění odvolací soud uvedl, že i nominální úroková sazba 84,65 % p.a. přesahuje výrazně obvyklou úrokovou míru v době poskytnutí úvěru, která v posuzovaném období činila 24,51 % p.a. Žalovaná se dále dopustila nepřehledného a nepřiměřeného řetězení nároků na úhradu smluvní pokuty. Úvěrová smlouva a na ni navazující rozhodčí smlouva jsou tak neplatné pro rozpor s dobrými mravy, z důvodu čehož absentuje pravomoc [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k vydání rozhodčího nálezu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 20. 5. 2019. Postupitel se přípisem ze dne 29. 5. 2019 dotázal soudního exekutora, jaká výše z vymožené částky v exekučním řízení byla zaslána žalované a jaké bylo použití vymožených finančních prostředků, na což soudní exekutor reagoval přípisem ze dne 6. 6. 2019, kterým sdělil, že v exekučním řízení bylo vymoženo 138 350 Kč a z toho 100 766,25 Kč bylo zasláno žalované. Následné vyúčtování k č. j. 120 EX 27996/16-278 obsahuje výši částek a údaj o tom, kdy byly vymoženy, jaké částky z vymoženého plnění 138 350 Kč byly použity jako náhrada nákladů řízení, a jaké část peněž byla vrácena postupiteli ke dni 27. 6. 2019. Žalobkyně uzavřela dne 24. 11. 2021 s postupitelem smlouvu, jíž postupitel prohlásil, že má za žalovanou předmětnou pohledávku a postupuje ji žalobkyni a žalobkyně prohlásila, že předmětnou pohledávku přijímá a zavazuje se za postoupení zaplatit ujednanou úplatu. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem předaným k poštovní přepravě dne 30. 11. 2021. Dne 31. 8. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 61 296,18 Kč s příslušenstvím, žalovaná nárok žalobkyně odmítla.

31. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem.

32. Podle ust. §1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

33. Podle ust. §1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

34. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

35. Podle ust. § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

36. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

37. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

38. Podle ust. §2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

39. Podle ust. §2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

40. Podle ust. § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

41. Podle ust. §629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

42. Podle ust. §638 odst. 1 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

43. Podle ust. §638 odst. 2 o. z. bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

44. Podle ust. § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

45. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je oprávněná.

46. Soud nejprve zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně a postupitel uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení.

47. Dále soud posuzoval, zda se žalovaná bezdůvodně obohatila na úrok postupitele. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s postupitelem jakožto spotřebitelem smlouvu o úvěru, když ze smlouvy o úvěru není nikterak patrné, že by postupitel uzavíral smlouvu o úvěru v rámci své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání. Dále má soud za prokázané, že ujednaná výše úroků činila 126,58 % p.a., nominální výše úroku pak činila 84,65 % p.a. Vzhledem k tomu, že roční procentní sazba nákladů poskytnutých bankami v domácnostech činila v rozhodné době cca 15 % p.a., dospěl soud k závěru, že výše úroků výrazně přesahuje obvyklou úrokovou míru v době poskytnutí úvěru (tentýž závěr by soud učinil i v případě, pokud by žalovaná namítla, že úroková míra činila v rozhodném období 24,51 % p.a. tak, jak uvedl Krajský soud v Praze v usnesení ze dne 16. 4. 2019, č. j. 17 Co 31/2019-179). Dále se soud ztotožnil i se závěry Okresního soudu v Kutné Hoře v usnesení ze dne 22. 11. 2018, č. j. 84 EXE 1974/3016-87, a Krajského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2019, č. j. 17 Co 31/2019-179, podle nichž úvěrová smlouva (resp. dodatečná smluvní ujednání) obsahují nepřiměřené řetězení nároků na úhradu smluvní pokuty, které ve svém důsledku vedou k mnohonásobnému navyšování jistiny dluhu, a to v důsledku prostého plynutí času. Ze všech uvedených důvodů tak soud neměl důvod odchýlit se od závěrů soudů rozhodujících v exekučním řízení a taktéž dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je (absolutně) neplatná pro rozpor s dobrými mravy a porušení zásady proporcionality. V daném případě tak neplatnost nestíhá pouze smlouvu o úvěru, ale též rozhodčí smlouvu, na jejímž základě byl vydán rozhodčí nález, podle kterého byla následně nařízena exekuce na majetek postupitele a vymoženo plnění ve prospěch žalované v celkové výši 100 766,25 Kč (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp.zn. III. ÚS 4084/12, podle kterého„ důvod, pro který nelze nařídit exekuci na podkladě rozhodčího nálezu, může spočívat i v tom, že ačkoli určení rozhodce v rozhodčí doložce netrpí ústavněprávním deficitem, je pro rozpor s dobrými mravy neplatná smlouva o úvěru, do níž je rozhodčí doložka vtělena.“). Rozhodčí nález tak nemohl být způsobilým exekučním titulem (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], nebo nález Ústavního soudu ze dne 4. 6. 2019, sp.zn. II. ÚS 996/18). Plnění poskytnuté na základě úvěrové smlouvy, jakož i plnění vymožené v rámci vedené exekuce je tak bezdůvodným obohacením a strany jsou povinny si toto plnění vydat. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se bezdůvodně obohatila o částku 100 766,25 Kč, z níž žalobkyně odečetla jistinu úvěru ve výši 29 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši ode dne 26. 11. 2014 do 20. 5. 2019 ve výši 10 470,07 Kč. Protože soud není oprávněn překročit žalobou vymezený nárok (soud je toho názoru, že žalovaná by měla nárok na zaplacení úroků z prodlení teprve po výzvě postupiteli k vydání bezdůvodného obohacení, a to do okamžiku vyplacení plnění žalované v exekuci), rozhodl soud tak, že žalobě v celém rozsahu vyhověl. Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, pak má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení dne 31. 8. 2021, dne 1. 9. 2022 tak měla plnit a od následujícího dne je v prodlení. Vzhledem k tomu, že soud nemůže žalobkyni přiznat více, uložil soud žalované povinnost k placení úroků z prodlení od data uvedeného v žalobním návrhu (11. 9. 2021).

48. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že jsou zde i důvodné pochybnosti o tom, zda předmětný rozhodčí nález vydal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nebo Rozhodčí společnost [právnická osoba], která je uvedena jako místo odesílatele na doručence k rozhodčímu nálezu. Soudy již v mnohých případech (k tomu srov. např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2020, č.j. 13 Co 194/2019-181, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2019, č.j. 35 Co 330/2019-286 apod.) dospěly k závěru, že osoby uzavírající smlouvy s žalovanou jakožto spotřebitelé nebyly informovány o tom, že rozhodčí řízení nebude probíhat výlučně před vybranou osobou rozhodce, nýbrž za výrazného přispění Rozhodčí společnosti [právnická osoba], což by opět vedlo k závěru o neplatnosti rozhodčí smlouvy.

49. K námitce žalované, že pohledávka, jež je předmětem tohoto řízení, byla již promlčena, neboť běh promlčecí lhůty započal nejpozději 9. 8. 2018, tedy v okamžiku kdy postupitel podal návrh na zastavení exekuce, soud uvádí, že tuto námitku neshledal důvodnou. Soud je toho názoru, že počátek promlčecí lhůty počíná běžet nejenom okamžikem vědomosti toho, že (obecně) došlo k bezdůvodnému obohacení, ale také okamžikem vědomosti toho, v jakém rozsahu k takovému obohacení došlo. Proto za počátek promlčecí lhůty je možné považovat až okamžik sdělení exekutora, kolik bylo na účet žalované vyplaceno, když ani soudu se z celého exekučního spisu nepodařilo zjistit, kdy bylo jaké plnění vyplaceno žalované (těžko tedy touto vědomostí mohla disponovat žalobkyně či její právní předchůdkyně přede dnem 6. 6. 2019). Promlčecí lhůta tedy započala běžet nejdříve dne 6. 6. 2019. Vzhledem k tomu, že žaloba byla u soudu podána dne 20. 12. 2021, nedošlo k uplynutí promlčecí lhůty. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že promlčecí lhůta by neuplynula ani v případě, kdy by započala běžet již okamžikem právní moci usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 22. 11. 2018, č. j. 84 EXE 1974/3016-87, o zastavení exekuce, tj. dne 20. 5. 2019, jak bylo tvrzeno žalobkyní.

50. Námitka žalované, že bylo plněno na základě platného hmotněprávního závazku a že exekuční titul nebyl zrušen, také není důvodná, přičemž veškeré tyto námitky soud vypořádal již v odst. 47 tohoto rozsudku.

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 844,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 065 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 61 296,18 Kč sestávající z částky 3 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., sestávající z částky 3 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 20. 12. 2021, sestávající z částky 3 580 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d), sestávající z částky 3 580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 5. 2022 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 520 Kč ve výši 3 259,20 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení