18 C 59/2019-348

Rubrum

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o: vyklizení takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna vyklidit pozemek [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 44.565,86 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vyklidit pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], přičemž tento pozemek užívá žalovaná bez právního důvodu. Proběhlo několik jednání mezi obcí a žalovanou, v rámci kterých žalovaná žádala o odkup pozemku, tento však obecní zastupitelstvo neschválilo. Žalovaná byla vyzvána k vyklizení pozemku dne [datum], což do současné doby neučinila.

2. Žalovaná se vyjádřila k žalobě tak, že nerozporuje, že v letech 2016 až 2018 proběhla mezi ní a žalobkyní řada jednání, která měla vést k vyjasnění faktické situace ohledně pozemku [parcelní číslo]. Žalovaná v roce 2016 nabyla vlastnické právo k pozemkům p. č. st. 35, [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] které se nachází v obci a [katastrální uzemí] Tyto pozemky nabyla v hranicích vymezených mimo jiné oplocením z drátěného pletiva, které bylo zčásti zbudováno na zděném základu. Vzhledem k nevyhovujícímu stavu oplocení pozemku přistoupila žalovaná k opravě oplocení, respektive k vybudování zděného oplocení, a to v původní hranici oplocení. Oplocení je vedeno v hranicích, o kterých se domníval předchozí vlastník [jméno] [příjmení], ale i tehdejší starosta [územní celek]. [anonymizováno], že odpovídají právnímu stavu. Žalobkyně po dobu 13 let, tedy od roku 2004, kdy započala stavba oplocení, do roku 2017, kdy zaslala žalované výzvu k odstranění plotu, nenamítala neoprávněné užívání pozemku p. [číslo] který byl částečně dotčen oplocením. Žalovaná nerozporuje, že pozemek [parcelní číslo] je ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná je přesvědčena, že v souladu s § 1089 odst. 1 občanského zákoníku došlo k řádnému vydržení vlastnického práva k části pozemku p. [číslo] která je dotčena oplocením. Žalovaná, jakož i její právní předchůdci pan [jméno] [příjmení] i paní [celé jméno svědkyně] byli bezpochyby po dobu 13 let poctivými držiteli pozemku, respektive části pozemku dotčené oplocením, jejich držba byla pravá, poctivá a řádná. Žalovaná proto navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

3. Okresní soud v Šumperku ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 11. 3. 2020, čj. 18 C 59/2019-220, kterým uložil žalované povinnost vyklidit pozemek [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], a to do 3 měsíců od právní moci rozsudku a rozhodl o nákladech řízení.

4. K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 10. 9. 2020, čj. 69 Co 111/2020-262, rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud vytkl okresnímu soudu, že se spokojil s tím, že konstatoval, že vlastnické právo k pozemku by na žalovanou nepřešlo, ani kdyby předchozí vlastnice okolního pozemku [celé jméno svědkyně] předmětný pozemek vydržela, případně soud zkoumal pouze dobrou víru žalované a [celé jméno svědkyně], soud však měl zkoumat i dobrou víru historicky dalšího právního předchůdce [jméno] [příjmení], a to s ohledem na přezkum aktivní věcné legitimace žalobkyně. Dále odvolací soud uvedl, že okresní soud nepostupoval správně, když nevyslechl [jméno] [příjmení], otce žalované.

5. Z nesporných skutkových tvrzení účastníků soud zjistil, že v katastru nemovitostí je zapsáno pro pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] vlastnické právo pro žalobkyni, okolní pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] byl nejprve ve vlastnictví otce [celé jméno svědkyně], na základě dědického řízení přešel na [celé jméno svědkyně] a dále na základě kupní smlouvy přešel do vlastnictví žalované.

6. Z ortofotomapy na čísle listu spisu (dále jen„ č. l.“) 148 a 149 soud zjistil, že plot, který ohraničuje jinak pozemky žalované, je postaven i na pozemku [parcelní číslo] tak, že zabírá většinu tohoto pozemku k pozemkům žalované.

7. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že zdědila zahradu po rodičích, nebydlela tam, ani rodiče, rodiče bydleli u kostela, což je asi 5 minut chůze od uvedené zahrady, tuto zahradu užívali tedy jako okrasnou zahradu. Rodiče zemřeli [anonymizováno] v roce 2009 a svědkyně tedy v dědickém řízení tuto získala, ale to už nebydlela v [obec], ale ve [obec], nezvládala časově se o zahradu starat, proto ji prodala paní [celé jméno žalované]. Kupní smlouvu připravoval otec paní [celé jméno žalované] a spolupracoval na ní přítel svědkyně [jméno] [příjmení]. Plot byl ze zeleného pletiva, co pamatuje, tak tam vždycky byl. Plot byl až na konci zahrady, tedy až u chodníku, vedl podél chodníku a byl zakončen místem pro bránu, která však nebyla zhotovena. S internetem nepracuje, pouze si objednává někdy něco přes e-shop, její vzdělání je: vyučena. Kupní smlouvu četla, problém žádný neviděla. Neví, kolik parcel bylo ve smlouvě. Její maminka na zahradu chodívala, když žila, pravidelně, měla tam i rybníček. Neví, kdy byla na zahradě poprvé, neví, jestli tam chodila jako dítě, je ročník narození [rok], a co pamatuje, tak ta situace byla taková, že zahradu rodiče užívali, a že tam byl plot až u chodníku. Přítel svědkyně [jméno] [příjmení], který kupní smlouvu četl, také problém neshledal, jeho vzdělání je střední s maturitou. Neví, do kdy bydlela v [obec], stěhovala se do [obec], neví kdy, ale i po přestěhování měla stále hlášeno trvalé bydliště v [adresa]. Nepamatuje si, že by někdy žádala obec o převod pozemku, jak je uvedeno v žádosti ze dne [datum]. Po nahlédnutí do listiny konstatovala, že se jedná zřejmě o její podpis. Nevybavuje si, že by pověřila [anonymizována dvě slova] k vypracování nějakého geometrického plánu. [anonymizována dvě slova] byl nějakým způsobem příbuzný k babičce a dědovi, za kterými chodil, ale neví přesně, jak je příbuzný. Neví, že by obdržela odpověď od obce na tuto žádost. Pracovala v minulosti ve firmě [anonymizováno] pana [příjmení] - [právnická osoba], začala tam pracovat někdy hned po škole a neví, kdy skončila. Babička zemřela v roce 2014 a děda rok nebo 2 před tím. Svědkyně pracovala tehdy v [obec], dojížděla ze [obec], takže navštěvovala babičku a dědu a přebírala si svoji poštu asi tak po týdnu nebo po dvou týdnech. Otec svědkyně měl zdravotní problémy, byl v invalidním důchodu, zemřel v roce 2009 asi [anonymizována dvě slova] po mamince, maminka zemřela na [anonymizováno]. Nepamatuje si, že by otec něco dělal na zahradě, chodila tam máma, táta měl [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]. Neví, kdo a kdy postavil plot. Nepamatuje si, že by ona nebo někdo jiný objednával geometrický plán. Ve firmě pana [příjmení] pracovala jako dělnice, neví, zda má doma stále k dispozici pracovní smlouvu.

8. Z výzvy k odstranění plotu z [datum] na č. l. 7 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k odstranění plotu z obecního pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí].

9. Ze sdělení žalované ze dne [datum] na č. l. 8 soud zjistil, že žalovaná tímto odpovídá na dopis žalobkyně, uvádí, že požádala [územní celek] o prodeji dotčeného pozemku.

10. Ze sdělení žalobkyně ze dne [datum] na č. l. 9 soud zjistil, že žalobkyně písemně odpověděla žalované k její žádosti ze dne [datum], že zastupitelstvo obce odprodej parcely [parcelní číslo] neschválilo.

11. Z informace o pozemku v katastru nemovitostí na č. l. 10 a z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] na č. l. 15 soud zjistil, že jako vlastník parcely [parcelní číslo] je v katastru nemovitostí uvedena [územní celek].

12. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí na č. l. 22 soud zjistil, že ke dni [datum] s právními účinky k [datum] byl proveden vklad vlastnického práva pro pozemky p. č. st. [anonymizováno], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] ve prospěch žalované, kdy předchozí vlastnické právo svědčilo [celé jméno svědkyně], vklad byl proveden na základě kupní smlouvy ze dne [datum].

13. Z fotomapy předmětné nemovitosti na č. l. 23 a z fotografií zeleného plotu u předmětné nemovitosti na č. l. 23v až 24 soud zjistil, že v místě na parcele [parcelní číslo] stával původně drátěný plot, nyní tam stojí zeď.

14. Z notářského zápisu [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], na č. l. 37 soud zjistil, že dne [datum] notářským zápisem sepsali kupní smlouvu [jméno] [příjmení] jako prodávající, a [jméno] [příjmení] jako kupující, s předmětem smlouvy: domek číslo popisné [anonymizováno] se stavební parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zahrada se stodolou, v obci [obec].

15. Ze sdělení žalobkyně z [datum] na č. l. 39 soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalované, že zastupitelstvo rozhodlo rozdělit pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], kdy parcela označená [číslo] bude určena k prodeji žalované a parc. [číslo] bude určena k prodeji paní [celé jméno svědkyně].

16. Z notářského zápisu z [datum], [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], na č. l. 76, soud zjistil, že manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované], jako prodávající, sepsali notářským zápisem kupní smlouvu s [jméno] [příjmení], jako kupujícím, prodávají díl„ c“ o výměře 104 m ze svého pozemku [parcelní číslo] bez trvalých porostů a staveb kupujícímu.

17. Z dopisu žalované z [datum] na č. l. 87 soud zjistil, že žalovaná požádala [územní celek] tímto dopisem o povolení zbudování vjezdu na parcely, jejichž se stala majitelkou, a to přes obecní parcelu [parcelní číslo].

18. Ze sdělení žalobkyně ze dne [datum] na č. l. 88 soud zjistil, že [územní celek] sdělila žalované k její žádosti ze dne [datum] o povolení zbudování vjezdu přes obecní pozemek p. [číslo] že žádost byla projednána na zastupitelstvu obce, které tuto žádost schválilo.

19. Z geometrického plánu [číslo] [rok] na č. l. 95-96, soud zjistil, že byl vyhotovený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k vytyčení mimo jiné pozemku [číslo] z pozemku [číslo].

20. Z žádosti o odprodej pozemků [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] na č. l. 97 soud zjistil, že svědkyně požádala dne [datum] zastupitelstvo [územní celek] o odprodej oplocené části pozemku [číslo], který je ve vlastnictví [územní celek], jelikož zjistila, že oplocení zahrnuje i tuto parcelu, kromě toho požádala i o odprodej části pozemku [parcelní číslo].

21. Z usnesení zastupitelstva [územní celek] z [datum] č. l. 98 a odpovědi na žádost ze dne [datum] na č. l. 99 soud zjistil, že zastupitelstvo [územní celek] schválilo, že nemá důvod nesouhlasit s návrhem ze dne [datum] o odprodej části pozemku [číslo] a [číslo] v [katastrální uzemí], ale prodej bude proveden až po dokončení stavby kanalizace, což dopisem ze dne [datum] sdělila [územní celek].

22. Z informace o pozemku z na č. l. 100 soud zjistil, že vlastníkem pozemku [parcelní číslo] je žalovaná.

23. Ze znaleckého posudku [číslo] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] na č. l. 101-103, který soud hodnotí jako listinný důkaz, soud zjistil, že zadavatelem posudku byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], posudek byl zadán k ocenění pozemků na LV [číslo] LV [číslo] [katastrální uzemí].

24. Z dopisu žalované ze dne [datum] na č. l. 104 soud zjistil, že žalovaná požádala [územní celek] o povolení zbudování vjezdu na parc. [číslo] st. [anonymizována dvě slova] v obci [obec].

25. Z usnesení zastupitelstva žalobkyně ze dne [datum] na č. l. 105-106 a odpovědi žalobkyně z [datum] na č. l. 107 soud zjistil, že zastupitelstvo obce žádost schválilo.

26. Z odpovědi [jméno] [příjmení] ze dne [datum] na č. l. 108v na dopis žalobkyně soud zjistil, že plot postavil zřejmě pan [jméno] [příjmení] v roce 2008, jednalo se o rozebíratelný plot s drátěným pletivem, který držel uliční čáry. Lze předpokládat, že po zaměření plotu chtěl požádat obec o odkoupení zaplocené části parcely, to už ale zřejmě nestihl. Žádost o odprodej části parc. [číslo], [číslo], které jsou ve vlastnictví obce, podala dědička nemovitostí paní [celé jméno svědkyně].

27. Z žádosti ze dne [datum] a identifikace parcel na č. l. 121 – 124 soud zjistil, že tam uvedené parcely, mimo jiné i parc. [číslo] byly součástí žádosti obce adresované katastrálnímu úřadu o zapsání historického majetku [územní celek] do evidence nemovitostí 28. Z fotografií zdi a brány na č. l. 125, 189, 190 soud zjistil, že v současnosti se nachází na místě zeď a brána.

29. Z dopisu žalobkyně žalované z [datum] na č. l. 164 s kopií geometrického plánu na č. l. 164v a oznámení na č. l. 166 soud zjistil, že zastupitelstvo rozhodlo o rozdělení pozemku p. [číslo] aby majitelé přilehlých pozemků měli přístup ke svým nemovitostem. Parcela [číslo] má být určena k prodeji žalované a parcela [číslo] k prodeji paní [celé jméno svědkyně].

30. Z dopisu žalované žalobkyni z [datum] na č. l. 168 - 169 soud zjistil, že žalovaná žádala žalobkyni o prodej parc. [číslo].

31. Ze smlouvy směnné z [datum] na č. l. 171-172 soud zjistil, že [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně] tuto smlouvu podepsali dne [datum] a směňují si touto smlouvou pozemky [parcelní číslo] [parcelní číslo].

32. Z kopie geometrického plánu [anonymizováno] [příjmení] na č. l. 172v-174 soud zjistil, že je zde mimo jiné vytyčen i pozemek [číslo].

33. Ze stanoviska [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k dotazu soudu s příjmovými doklady na č. l. 177-178 soud zjistil, že objednavatelem geometrického plánu na rozdělení pozemku [číslo] [rok] v [katastrální uzemí] byl pan [příjmení], starosta obce, který byl však pravděpodobně jen prostředníkem, jelikož zakázku platila v poměrné ceně paní [celé jméno svědkyně] a paní [celé jméno svědkyně], jejichž podpisy jsou na příjmových dokladech.

34. Z oznámení záměru obce o odprodeji části pozemku [adresa] na č. l. 190 a oznámení o odprodeji pozemku [číslo] č. l. 190v, ortofoto č. l. 191, oznámení o prodeji části pozemku [adresa] a [parcelní číslo] na č. l. 192-192, ortofoto na č. l. 193, oznámení o prodeji pozemku [adresa] na č. l. 196 a pozemku [parcelní číslo] na č. l. 196v, ortofoto na č. l. 197, oznámení o prodeji pozemků p. [číslo] na č. l. 198-201, soud zjistil, že obec uveřejnila záměr odprodat tyto pozemky.

35. Z kupní smlouvy ze dne [datum] na č. l. 202-204 a návrhu na vklad do katastru nemovitostí s vyrozuměním na č. l. 205-206, výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 207 soud zjistil, že tuto smlouvu podepsali [celé jméno svědkyně], jako prodávající, a [celé jméno žalované], jako kupující, předmětem smlouvy je prodej nemovitostí zapsaných na LV [číslo] v [katastrální uzemí], a to parcela číslo st. [anonymizováno], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]. Změna vlastnického práva byla zapsána i v katastru nemovitostí. Naopak parcela [parcelní číslo] není obsahem této smlouvy.

36. Z notářského zápisu ze dne [datum] na č. l. 209 s geometrickým plánem soud zjistil, že manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] prodávají kupujícímu [jméno] [příjmení] pozemkový díl„ c“ ze svého pozemku [parcelní číslo].

37. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka] soud zjistil, že původní plot v místě stavěl pan [příjmení] asi před 15 lety, svědek měl s panem [příjmení] dobrý vztah, byli přátelé, plot postavil u chodníku, neví, jak dlouho tam chodník je, pan [příjmení] zemřel asi 3 měsíce po úmrtí své manželky, asi steskem. Pan [anonymizováno] si koupil či směnil tento pozemek, aby tam mohli mít zahrádku, jelikož u svého domu ji mít nemohli, pozemek oplotil, aby mu to tam nikdo neobčůrával, nic bližšího k tomu, proč pan [příjmení] stavěl plot v tomto místě, svědek neví. Svědek plot nestavěl, stavěl ho pan [příjmení], asi ještě s někým, zřejmě z pletiva. S kým pan [příjmení] plot stavěl, svědek neví, pravděpodobně s kamarády či rodinou. Svědek bydlí od daného místa asi 1 km.

38. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka] soud zjistil, že na zahradu, kterou si pan [příjmení] pořídil, za ním někdy chodil, byl tam drátěný plot, asi ho stavěl [jméno] [příjmení], který zemřel před 10 či 11 lety.

39. Z listinného důkazu, a to posudku zaměření trasy zatrubněného potoka Ing. [příjmení] ze [datum], soud zjistil, že zatrubněný potok vede přibližně v místě hranice pozemku p. [číslo].

40. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se jedná o bývalého starostu žalobkyně z let 2006 až 2008, [anonymizováno] současného starosty žalobkyně a [role v řízení] [role v řízení]. V [obec] bydlí od narození. Na pozemku žalované byl domeček a plot kolem něj dřevěný a tam bydlela nějaká paní, asi sestra nějakého místního [anonymizováno] pana [jméno]. V roce 2004, když to vlastnil pan [příjmení], tak se stavěl nový plot za pomoci tehdejšího starosty pana [příjmení], pak tam vzniklo oplocení ze zeleného pletiva na betonovém základu a brány, a na původních základech je nyní plot zděný, co vybudovala žalovaná. Pan [anonymizováno] byl soused, plot stavěl asi proto, aby mu tam nikdo nelezl. Když to koupila dcera, tak tam byl plot z pletiva na těch betonových základech. Plot se odstranil, základy se v podstatě využily pro stavbu zdi, někdy v roce 2016 či 2017. V době, kdy byl svědek starostou žalobkyně, tak měl jiné starosti, než že by věděl, že někdo oplotil obecní pozemek, pokud ale někdo měl spor s obcí, řešilo se to k obecné spokojenosti. Kdy se potok zatrubňoval, si svědek nepamatoval, nepamatoval si ani, kde tam byl potok. Původně byla v plotě nějaká brána, taky pletivová. Svědek chápe kupní smlouvu notářským zápisem, kterou prodal panu [příjmení] část parcely, pouze jako pomoc tchýni, nikoli jako prodej. Za žalovanou vyřizoval s obcí předmět této žaloby svědek. Svědek má za to, že o žádný územní souhlas ani stavební povolení v souvislosti se stavbou zdi žádáno nebylo.

41. Ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že od asi roku 1996 do roku 2006 byl starostou žalobkyně, ze začátku několik let neuvolněný, potom od nějakého roku až do [datum] byl uvolněným starostou. Žalovaná [celé jméno žalované] je [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]. Původní majitel parcely, kterou koupila žalovaná, pan [jméno] [příjmení] [anonymizováno]., byl [anonymizována tři slova] Pan [anonymizováno] ml. koupil takový starý domek, který stál na parcele, v podstatě tam byla hranice mezi [anonymizováno], tou novostavbou a mezi silnicí. Na té parcele stál domek z vepřovic a z cihel ve velice sešlém stavu a tady [jméno] [příjmení] [anonymizováno]. to koupil od tehdy ještě žijícího pana [jméno], což byl místní [anonymizováno], velice známá postava, který údajně to zdědil po zemřelé paní, která v tom starém domku jako stará vdova bydlela. Jak to koupil, tak se o to začal starat, a protože tam nebyly žádné ploty, nebo ve velice sešlém stavu, tak se staral o celou tu část, od sousední parcely s tou jeho směrem ke kostelu doprava až na tu druhou část směrem k ulici k hostinci [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]. Potom po nějakém čase dokonce zbořil ten starý dům, protože se ukázalo, že se nedá opravit, on se tam chtěl nastěhovat, žil jako mladý člověk, který zakládal rodinu, ale protože to bylo neopravitelné, tak ten domek zbořil. Materiál, který z toho domku byl, měl uskladněný na té parcele někde u plotu se sousedy, tam bydlí [příjmení], teď [příjmení], a protože ten [jméno] [příjmení] [anonymizováno]. bydlel na [adresa], kde není žádná zahrádka k tomu domu, tak si tady na té parcele založil zahrádku, bylo tam pařeniště, pěstoval zeleninu a nasázel si tam nějaké stromy. Na té parcele byla i studna, takže to místo se pro tohohle využití hodilo. Na té parcele, jestli to byla ta část obecní parcely, nebo ta jeho parcela, to svědek neví, stála stará hruška, která byla vždy, když to ovoce dozrálo, předmětem zájmu okolo chodících, protože tam neexistovaly ploty. Při nějaké příležitosti se provádělo zaměření té parcely a zjistilo se, že tehdejší majitel pan [příjmení] posunul z neznámého důvodu kolík na jednom rohu té své parcely, protože ten plot tam už dneska neexistuje, a zasáhl do té parcely [jméno] [příjmení] [anonymizováno]. Jak se to mezi nimi vyrovnalo nebo nevyrovnalo, svědek neví, ale nějakým způsobem se to v té rodině řešilo. [jméno] [příjmení] pracoval jako [anonymizováno] na stavbách, a to za každého počasí, takže onemocněl, a jako velice mladému člověku mu byla operována [anonymizováno], možná obě dvě, to bylo ve [anonymizováno] nemocnici v [obec] na [obec], a to bylo pro celou rodinu, protože [anonymizováno] jsou s [anonymizováno] spřízněni, šok. Protože zdravotní problémy se neměnily nějak podstatně, tak se dostal do částečného nebo plného invalidního důchodu, a to souviselo i s nějakým snížením příjmu, a když se oženil s paní [jméno] [celé jméno svědkyně], tak ta měla zájem tu zahradu nějakým způsobem zušlechtit, takže tam sázela okrasné keře atd., byla tam studna, která se dala na pěstování využít. Parcela se stala vhodným odkladištěm pro zvratky a vykonávání potřeby opilců z hospody, která se nachází blízko [anonymizováno], proto [jméno] [příjmení] [anonymizováno]. měl zájem postavit tam plot. Svědek je pamětník, má [anonymizováno] let, kolem parcely byl otevřený potok, který se od cesty uhnul doleva směrem k [anonymizováno] a v minulosti došlo k zatrubnění potoka. [příjmení] [příjmení] [jméno] [anonymizováno]. postavil ten plot na hranici toho původního potoka, tak, aby pokračovala linie toho plotu vedle silnice a linie toho plotu v té ulici, která navazuje na tu silnici, tam bydlí [příjmení], tam bydlí svědek, tam bydlí obchvatem kolem potoka i [příjmení]. Ten plot byl konstrukčně jednoduchý, v podstatě to byly železné sloupky zapuštěné do země a zabetonované a zídka, která byla na povrchu té půdy, mezi fošnama, čili do šaluňku byl nalitý beton, a v tom betonu byla jednoduchá ocelová síť. Mezi sloupky bylo natažené pletivo, v plotu byly dvě brány, jedna brána směrem od silnice a druhá brána úplně v zadním rohu parcely směrem do té slepé ulice k otevřenému potoku, a ta byla větší, protože on tu parcelu používal na uskladňování dřeva a různého materiálu, protože jeho rodiče byli [anonymizována tři slova]. Plot se nepostavil za 1 rok, takže se stavěl po částech, protože taky pro něho takový plot znamenal finanční náklady, kterých neměl nazbyt. Začal se stavět v době, kdy byl starostou ještě svědek, asi v roce 2005 2006, ukončen byl asi v roce 2008, protože on ty brány dodělával postupně. Svědek byl u stavby plotu, pamatuje si, jak to probíhalo. Potok už byl zatrubněný. Svědek chtěl po panu [příjmení], aby hranice toho nového plotu prodlužovaly ty linie ulic a aby všechny poklopy, které jsou vedle toho plotu, byly směrem před plotem, aby nebyly v té zabrané parcele, v té zabrané části pozemku. Svědek tušil, kudy potrubí vede, protože si pamatuje ještě trasu původního potoka. Plot byl stavěn na hranici původního koryta potoka. Nová zeď stojí zřejmě na místě původního plotu. Když pan [příjmení] stavěl plot, byly tam zbytky původního dřevěného plotu té staré paní. Ale o tom, kde navazuje obecní parcela na původní parcelu té paní, to nevěděl, protože bez zaměření se to dá těžko určit. Původní dřevěný plot té paní zasahoval do pozemku u [adresa], protože to patří sestře svědka paní [celé jméno svědkyně] a tam, když se vyjasnily vztahy, tak měli zájem tu hranici mezi tím pozemkem [jméno] [příjmení] ml. a pozemkem sestry narovnat. Došlo k dohodě a byl na to zhotoven geometrický plán. Z plánu je zřejmé, jak to tam bylo původně. Svědek [jméno] [příjmení] se stavbou plotu pomáhal. Přitom svědek [příjmení] [příjmení] upozorňoval na to, že pravděpodobně v té zadní části, ten nový plot, který on postavil, tak stojí na obecní parcele a že je potřeba to majetkoprávně vyřešit, to mu opakoval dosti často a naléhal na něho, aby podal žádost na obec o odkoupení nebo pronájem předmětného pozemku. Ten plot byl vysoký asi 1,50 m, nebo 1,80 m. Paní [celé jméno svědkyně] zhruba 4-5 let před svou smrtí onemocněla [anonymizována tři slova] a v roce 2009 v [anonymizováno] zemřela. Dva měsíce po ní zemřel i pan [jméno] [příjmení] a do té doby si svědek nevzpomíná, že by [jméno] [příjmení] požádal o majetkoprávní vyřízení té části pozemku, který pravděpodobně zabral oplocením. Svědek připomínal [jméno] [příjmení] pravidelně, že staví na obecním pozemku a musí si to majetkoprávně vyřídit, svědek na totéž upozorňoval i dědičku tohoto pozemku [celé jméno svědkyně], svědek má za to, že [celé jméno svědkyně] obec požádala o odprodej nebo pronájem tady té zabrané části parcely po zaměření. K zaměření hotového plotu zřejmě došlo. A jestli ta žádost byla nebo nebyla vyřízena, to svědek neví, protože v té době po roce 2006 byl starostou pan [příjmení]. Paní [celé jméno svědkyně] na to upozornil v době, kdy ona tu parcelu podědila, kdy bylo ukončené dědické řízení. Jakmile bylo známo, komu to patří, tak si dovolil ji upozornit na to, že by si měla majetkoprávní vztahy dát do pořádku. Pana [jméno] [příjmení] svědek upozorňoval, že zabral obecní pozemek a aby si podal žádost při stavbě plotu i po její stavbě, problém ale bylo, že zaměření stojí peníze, pro něj bylo důležitější mít plot, než zaměřovat parcelu. V té době neexistovalo nějaké zaměření, ale dalo se tušit i z map, že zabral nějakou menší část původního obecního pozemku. V uvedeném místě však pan [jméno] [příjmení] nikdy nebydlel. Ani v době, kdy pan [jméno] [příjmení] pozemek a původní dům kupoval, tak tam už nikdo nebydlel. Pozemek mu sloužil k uskladnění materiálu. V době, kdy pan [příjmení] plot stavěl, tak svědek jako starosta oficiální kroky vůči [jméno] [příjmení] nečinil, jenom ústně ho informoval a žádal, aby požádal obec, aby mu to prodala, nebo pronajala, nevzpomíná si, že by v době, kdy byl starostou, taková žádost na obec přišla.

42. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že žalovaná je vnučkou sestry svědkyně. Dříve byl vlastníkem pozemku žalované [jméno] [příjmení] [anonymizováno], což byl syn [anonymizováno] svědkyně [jméno] [příjmení] [anonymizováno]., byli s nimi sousedi, on tam tehdy zbořil domek. [jméno] [příjmení] [anonymizováno] postavil drátěný plot, svědkyně neví, zda současný zděný plot je přesně v místě drátěného plotu, jelikož se tam rekonstruoval chodník. Tehdy se řešila hranice pozemku svědkyně a pozemku pana [jméno] [příjmení] [anonymizováno] Pan [anonymizováno] po povodních začal stavět plot kolem svého pozemku, postavil jej však i na pozemku svědkyně a i na pozemku [jméno] [příjmení], tedy překročil hranice svého pozemku, nijak o tom se svědkyní nejednal, resp. neptal se jí na to, byly tam kolíky na zaměření, které hned zmizely, svědkyně si nechala dělat geometrický plán až po smrti [jméno] [příjmení], někdy v roce 2010, zjistilo se, že plot je postaven tak, že je překročena hranice pozemku, a to jak směrem do pozemku svědkyně, tak i do pozemku [jméno] [příjmení]. Je tam zatrubněný potok, svědkyně viděla plány pozemku [číslo], sama si nepamatuje, kdy byl potok zatrubněn. Byla u zaměření hranice mezi jejím pozemkem a pozemkem [jméno] [příjmení] a současně jejím pozemkem a pozemkem pana [příjmení]. Byly tedy vyměřeny kolíky, ovšem pouze z důvodu zaměření pozemku, nikoli stavby plotu, tehdy proti zaměření neměla výhrady. Později, když pan [příjmení] stavěl plot, tak se jí na nic neptal a plot tam postavil. Svědkyně vlastní pozemek p. [číslo] jednalo se tedy o hranice tohoto pozemku. Se stavbou plotu panu [příjmení] pomáhal její bratr [jméno] [příjmení], který byl do listopadu 2006 starostou obce, ten drátěný plot se stavěl až později po roce 2006. Pokud se týká plotu, tak u [anonymizováno] ([parcelní číslo]) byl prázdný, nebyla tam brána, pokud se týká vazby na její plot, tak tam byla mezera mezi jejím plotem a jeho plotem asi o velikosti pro vjezd auta, ale brána tam nebyla. Zda za touto mezerou byl znovu plot až k jejímu pozemku, si už nepamatuje. Otec svědkyně [jméno] [příjmení] se o zaměření pozemků a jejich vlastnictví staral, situace mu byla známa, chtěl to dát do pořádku, svědkyně i pan [jméno] [příjmení] ml. věděli, že pozemky, jak část jejího pozemku, tak i právě sporný pozemek pana [příjmení] p. [číslo] jsou v majetku obce, chtěli to řešit, svědkyně narážela na to, že byl opakovaně geometrický plán neplatný, ale podali žádost už v roce 1996 ohledně jejího pozemku, možná pan [jméno] [příjmení] také žádal o odkup někdy v té době, obec přislíbila pomoc, ale pak přišly povodně. Pan [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] zemřel někdy v roce 2009, jemu pozemek koupili od pana [jméno] jeho rodiče, tedy pan [jméno] [příjmení] [anonymizováno]. Svědkyně měla i dohodu s panem [příjmení] a [anonymizováno] o trojsměně části pozemku, aby se tím vyřešila situace, kdy [příjmení] zabrali část pozemku pana [jméno] [příjmení] [anonymizováno], s tím svědkyně souhlasila, ale později se dozvěděla, že ten její pozemek poskytnutý ke směně prodal pan [příjmení] za [částka] panu [jméno] [příjmení], což nemůže pochopit, nebyl tam podpis pana [příjmení], obává se, že ani nevěděl, že se něco takového stalo. Žádost s měřickým náčrtem předala obci [obec], měla ji mezi svými listinami, které má od otce, na náčrtu jsou žlutou barvou vyznačeny pozemky, které původně patřily jejímu otci [jméno] [příjmení], růžové jsou pozemky po paní [příjmení], růžové puntíky označují pozemek [jméno] [příjmení] [anonymizováno] po paní [příjmení], které zabírali sousedé [příjmení], paní [příjmení] dříve pozemky patřily, jednalo se o sestru manželky pana [jméno], od 1982 tyto pozemky patřily panu [jméno] [příjmení] [anonymizováno], oranžovou barvou jsou vyznačeny pozemky ve vlastnictví obce, tedy i pozemek [číslo], přičemž pan [jméno] [příjmení] ml. věděl, že se jedná o obecní pozemek, tak o tom i vždy hovořili. Na růžovém poli s [číslo] stál kdysi dům paní [příjmení], který zboural pan [jméno] [příjmení] [anonymizováno], jelikož zde chtěl stavět nový dům, k čemuž nedošlo. Když viděla kopii smlouvy z roku 2019 uzavřené [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [anonymizováno], tak zjistila, že pan [příjmení] prodal ten pozemek od svědkyně panu [příjmení], paní [příjmení] si koupila od pana [příjmení] pozemek, který na plánku [číslo] má růžové puntíky, naopak pan [příjmení] od paní [příjmení] nic nekupoval. Pan [anonymizováno] tehdy měl půjčený domek u těchto pozemků od svědkyně, resp. jejího otce, kde mu dovolili dočasně bydlet. Pokud se týká dotazu na odkup pozemků souvisejících se silnicí v místě, je možné že tam odkup probíhal, neví přesně, souviselo to asi se zatrubněním potoka. Plán [anonymizováno] [příjmení] souvisí s tím, že pan [příjmení] zabral pozemek svědkyně. Historicky v místě původně plot nebyl, pouze u nich byl takový plaňkový kvůli ovcím, který se případně posunoval dle potřeby. Svědkyně od obce žádala pozemek, jelikož neměla přístup na svůj pozemek z chodníku, jedná se o pozemek oranžově vyšrafovaný na náčrtu č. l. 308 v horní části. Mezi plotem, který postavil pan [jméno] [příjmení], a chodníkem, byla tráva asi o šířce 1 m. Dříve tam byly i stromy, občas se tam rozlila voda, také tam stál starý dům, později přišla povodeň. [jméno] [příjmení] měl pocit, že staví plot na svém pozemku, chtěl navázat totiž na pozemky sousedů, neměli ale k dispozici geometrický plán, který by bylo možno použít pro katastr nemovitostí, měli jen plán na č. l.

308. Řešil odkup pozemků od obce, to řešil i [jméno] [příjmení], dne [datum] bylo posláno z katastru na obec zamítnutí žádosti z důvodu neplatného geometrického plánu. Jestli v této době žádal i [jméno] [příjmení], svědkyně neví, ale v podobné době žádali opakovaně obec o odkup. Asi v roce 2009 dostali od obce vyjádření, že se to bude vyřizovat po dokončení kanalizace, v té době [jméno] [příjmení] zemřel. Zamítnuta žádost byla pro neplatný plán.

43. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka] soud zjistil, že nemá vztah k účastníkům řízení. Nepomáhal stavět plot na hranici pozemku [číslo], možná původní plot pomáhal stavět jeho syn, svědek byl na místě byl asi 2x, ale jezdívá kolem autem. S panem [jméno] [příjmení] se znal, manželka svědka je vzdálená [anonymizováno] či nějaká příbuzná právě ke [jméno] [příjmení], za svobodna byla manželka [příjmení]. Vzpomíná si pouze matně, že asi dodávali na stavbu původního plotu [jméno] [příjmení] sloupky a pletivo, svědek má firmu na dodávání pletiva i na výrobu, sám stavbu neprováděl, možná syn se mohl dohodnout s [jméno] [příjmení] a manželkou na výpomoci. Nevzpomíná si, kdy došlo ke stavbě plotu, pana [příjmení] neviděl asi 5 roků.

44. Z žádosti o uvolnění části pozemku [číslo] ze dne [datum] s měřickým náčrtem č. l. 307-308 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] [anonymizováno] dne [datum] napsal dopis panu [příjmení], jehož přílohou byl i měřický náčrt na vytyčení hranic pozemků. Z náčrtu je přitom patrno nejen vytyčení parcel ve vlastnictví [jméno] [příjmení] [anonymizováno], ale i pozemku obce parc. [číslo] který je předmětem tohoto řízení.

45. Z kupní smlouvy ze dne [datum] s notářským zápisem a geometrickým plánem na č. l. 309-312 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] ml. prodal paní [jméno] [příjmení] díl„ a“ ze své zahrady [parcelní číslo], na geometrickém plánu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který je součástí smlouvy, je přitom patrné vyznačení i obecního pozemku parc. [číslo] který je předmětem tohoto řízení.

46. Ze smlouvy o nabytí nemovitosti ze dne [datum] na č. l. 313-314 a smlouvy o nabytí nemovitosti ze dne [datum] s geometrickým plánem č. l. 315-319 soud zjistil převod části„ a“ parcely [číslo] z manželů [příjmení] na obec a dílu parcely [číslo] z [jméno] [příjmení] na obec. Součástí smlouvy je geometrický plán, ze kterého je mj. i patrné vyznačení obecní parcely [číslo] která je předmětem tohoto řízení.

47. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl zproštěn obžaloby, že v pěti případech měl řídit vozidlo přes zákaz řízení, a to pro nedostatek důkazů.

48. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud vycházel přitom z listinných důkazů za stavu, kdy nikdo jejich pravost ani obsah nezpochybnil, pouze pravost žádosti [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] o odprodej pozemku zpochybnila žalovaná, avšak i samotná svědkyně uvedla, že se jedná o její podpis, navíc [anonymizováno] [příjmení] sdělila soudu, že [celé jméno svědkyně] geometrický plán platila (poměrnou část), proto soud neměl důvod pochybovat o tom, že se o její podpis skutečně jednalo. Tato svědkyně dále uvedla, že nevěděla o tom, že pozemek [parcelní číslo] je v katastru nemovitostí vedený s vlastnickým právem žalobkyně. Soud při hodnocení výpovědí této svědkyně této její části výpovědi neuvěřil z toho důvodu, že byla v rozporu s listinnými důkazy, a to žádostí o odprodeji uvedeného pozemku, ale také příjmovým pokladním dokladem, který svědčí o tom, že tato svědkyně zaplatila cenu za vyhotovení geometrického plánu, kterým měl být pozemek [parcelní číslo] rozdělen tak, aby svědkyně mohla odkoupit jeho část (přiléhající k její zahradě, ohraničenou plotem). Svědky [příjmení] a [příjmení] soud nevyslechl pro nadbytečnost, jelikož pravost žádosti [celé jméno svědkyně] měl soud za prokázanou její výpovědí, byť si na listinu nevzpomněla, svůj podpis poznala. Návrh žalované na zaměření části dotčeného pozemku soudu neprovedl, jelikož jej žalovaná nedoložila, navíc byl irelevantní, pro toto řízení nemá zaměření žádný význam, když je nesporné, že pozemek [číslo] užívá žalovaná, lhostejno v jaké části, pro potřeby tohoto rozsudku na vyklizení parc. [číslo] je vytyčení jeho žalovanou blíže neurčené části zbytečné. Důkaz výslechem svědka [příjmení] k otázce, kde pod zdí se nachází zatrubněný potok, byl nadbytečný za stavu, kdy měl soud k dispozici přesné zaměření potrubí od [anonymizováno] [příjmení]. Ostatní navržené důkazy soud neprovedl, jelikož tyto důkazní návrhy vzali účastníci sami zpět (výslech [jméno], [příjmení], [příjmení], [příjmení]). Odborné stanovisko [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud sice k důkazu provedl, ale jelikož neobsahovalo nic než obecné fráze a citace vyhlášek (iura novit curia), nepřejal z něj soud žádné skutkové zjištění.

49. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. V katastru nemovitostí je zapsáno u pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] vlastnické právo pro žalobkyni, okolní pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] byl nejprve ve vlastnictví [jméno] [příjmení] [anonymizováno], na základě dědického řízení přešel na [celé jméno svědkyně], dále na základě kupní smlouvy přešel do vlastnictví žalované. Předchozí vlastnice nemovitostí vlastněných dnes žalovanou paní [celé jméno svědkyně] požádala obec o odprodej částí pozemku p. [číslo] věděla o tom, že není vlastníkem tohoto pozemku. O odprodej této části pozemku požádala neúspěšně i žalovaná. Na pozemku [parcelní číslo] stojí zděný plot a brána, což zhotovila žalovaná. Předtím se v tomto místě nacházel drátěný plot, který postavil předchozí vlastník přilehlého pozemku pan [jméno] [příjmení] [anonymizováno], jehož je paní [celé jméno svědkyně] dědičkou. Pan [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] zde nikdy nebydlel, plot zde postavil z toho důvodu, aby mu nikdo nechodil na zahrádku (po cestě z [anonymizována dvě slova]), kde pěstovala jeho manželka rostliny, [jméno] [příjmení] [anonymizováno] věděl, že plot staví i na obecním pozemku, byl na to i opakovaně upozorňován tehdejším starostou [územní celek]. [anonymizováno] s tím, že je třeba podat žádost na obec na odkup pozemku, [jméno] [příjmení] [anonymizováno] však toto nerealizoval z finančních důvodů, kdy na žádost bylo potřeba zaplatit zaměření hranic pozemků, pro něj ale v tu chvíli bylo důležitější postavit plot, než vyřešit odkup pozemku, měl zřejmě zájem v budoucnu tuto část pozemku, kterou oplotil, zakoupit od obce, to již nestihl, jelikož zemřel. Žalovaná koupila přilehlé nemovitosti od paní [celé jméno svědkyně], avšak součástí smlouvy nebyl pozemek [parcelní číslo].

50. Podle § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění – dále jen „o. z.“, vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

51. Podle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013 – dále jen„ obč. zák.“, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

52. Podle § 129 odst. 1 obč. zák. držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

53. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

54. Podle § 980 odst. 1 o. z. je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Stanoví-li to právní předpis, zapíše se do veřejného seznamu kromě věcného práva i právo užívání nebo požívání, jakož i omezení rozsahu nebo způsobu užívání nebo požívání věci spoluvlastníky.

55. Podle § 980 odst. 2 o. z. je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

56. Podle § 986 odst. 1 o. z. kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný seznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu.

57. Už v předchozím řízení bylo prokázáno, že žalovaná nevydržela vlastnické právo k pozemku, jelikož neměla dobrou víru, pozemek nebyl součástí kupní smlouvy, žalovaná není osobou omezenou ve svéprávnosti, aby nechápala, co kupuje, a to v době, kdy na internetu lze velice jednoduchým způsobem zjistit, kdo je vlastníkem pozemku [číslo] i kde se tento pozemek nachází, a to pomocí přístupu do veřejné části katastru nemovitostí. Na tomto závěru nic nezměnil ani výslech svědka [příjmení], který soud provedl poté, co jej k tomu vyzval odvolací soud. Uvedený svědek nic k této otázce nesdělil. Žalovaná ostatně ještě v roce 2016, kdy okolní nemovitosti koupila, sama uvedla v žádosti obci ze dne [datum] (na č. l. 87) o povolení zbudování vjezdu přes parcelu [číslo], že se jedná o obecní parcelu. To jednoznačně potvrzuje, že už v době koupě okolních nemovitostí žalovaná velice dobře věděla, že tuto parcelu, která v její kupní smlouvě vůbec uvedena nebyla, nekoupila, a že jejím vlastníkem je (jak sama v žádosti uvedla) obec.

58. Odvolací soud zrušil původní rozsudek okresního soudu s tím, že se okresní soud nezabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně. Zde nutno předeslat, že okresní soud je přesvědčen, že aktivní věcná legitimace žalobkyně u žaloby na vyklizení je dána již zápisem v katastru nemovitostí a žalobkyně není povinna prokazovat své historické nabytí majetku. To vyplývá z presumpce správnosti zápisu v katastru nemovitostí ve smyslu § 980 a násl. o. z. Jistě je možné se žalobě na vyklizení ubránit v případě, že žalovanou je osoba, která je vlastníkem pozemku (či má jiný oprávněný užívací titul), byť zápis v katastru nemovitostí svědčí ve prospěch žalobce. Ale v tomto případě bylo prokázáno, že žalovaná není vlastníkem pozemku, proto není subjektivně příslušnou osobou, která by se mohla ubránit žalobě osoby, pro kterou svědčí zápis v katastru nemovitostí.

59. Pokud bychom totiž přijali myšlenku, že aktivní věcná legitimace u žaloby na vyklizení nevychází ze samotného zápisu v katastru nemovitostí, a tato právní myšlenka by byla např. převzata Nejvyšším soudem do jeho judikatury, nastala by všeobecná vlna právní nejistoty a ztráty důvěry v zápis v katastr nemovitostí, tento staletími osvědčený princip by ztratil na významu, následky by mohly být katastrofální. Vlastníci nemovitostí by se museli obávat osob, které začnou okupovat jejich majetek, těmto osobám by totiž stačilo v řízení o vyklizení vznést námitku, že žalobce nemá aktivní věcnou legitimaci, protože jiná osoba (odlišná od žalovaného) mohla pozemek v minulosti vydržet. Tato osoba mohla navíc dávno zemřít a své právo by již nemohla ani vymáhat. Okupující osoba by pak mohla beztrestně pokračovat v okupaci cizího pozemku, byť k němu nemá žádné právo, protože žaloby na vyklizení by byly soudy zamítány.

60. Podepsaný soud historickým, teleologickým i gramatickým výkladem § 986 odst. 1 a § 980 o. z. dospěl k závěru, že aktivní věcná legitimace u žaloby na vyklizení nemovitosti je bez dalšího založena již tím, že ve prospěch žalobce svědčí zápis jeho vlastnického práva v katastru nemovitostí a subjektivně příslušnou osobou, která se takové žalobě může ubránit, je pouze osoba, která je faktickým vlastníkem nemovitosti, případně má jiný oprávněný užívací titul k nemovitosti, kterou užívá.

61. Vzhledem k tomu, že odvolací soud zaujal zřejmě odlišný právní závěr a vzhledem k tomu, že okresní soud je ve smyslu § 226 odst. 1 o. s. ř. vázán právním názorem odvolacího soudu v tomto dalším řízení, zabýval se tedy soud i otázkou (jen výjimečně - pouze v tomto jediném řízení), zda není ještě třetí osoba, která není ovšem účastníkem řízení, které by vlastnické právo k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] náleželo v tom smyslu, že pokud by se tak stalo, žalobkyně by (při této úvaze odvolacího soudu) nemohla být v řízení úspěšná.

62. I při právní úvaze uvedené v předchozím odstavci zůstává břemeno tvrzení a důkazní na žalované, které nesvědčí právo z hlediska zápisu v katastru nemovitostí. Žalovaná postavila svoji obranu na třech argumentech. Prvním je, že žalovaná vlastnické právo vydržela, druhým, že jej nevydržela, ale vydržel jej pan [příjmení] nebo paní [celé jméno svědkyně], a žalobkyni pak nesvědčí ve sporu aktivní věcná legitimace a třetím je, že vyhovění žalobě by bylo v rozporu s dobrými mravy, když obec v jiných případech sporné pozemky odprodává občanům, nikoli žalované. Pokud se týká první argumentace, k té se soud vyjádřil už v prvním rozsudku a také výše v odůvodnění tohoto rozsudku. Pokud se týká druhého argumentu, ten otevřel odvolací soud, proto okresní soud (i přes své výše uvedené stanovisko) výjimečně otevřel v tomto rozsahu dokazování, a to i z hlediska znovuotevření koncentrace řízení pro účely posouzení aktivní věcné legitimace žalobkyně způsobem naznačeným odvolacím soudem. S ohledem na znovuotevření koncentrace řízení a na stanovisko odvolacího soudu bylo ovšem nutno provést další nové rozsáhlé dokazování. Z tohoto dokazování jednoznačně vyplynulo, že nejen [celé jméno svědkyně], ale i předchozí vlastník pozemku žalované [jméno] [příjmení] [anonymizováno] (který zde ani nebydlel) byli informováni o tom, že celý plot se nenachází jen na pozemku v jejich vlastnictví, ale nachází se částečně na pozemku ve vlastnictví obce, a to právě v místě parcely [parcelní číslo]. [jméno] [příjmení] [anonymizováno] měl zájem pozemek od obce koupit možná v budoucnu, řešil však především stavbu plotu, a to z obavy, aby mu tam nechodili [anonymizována tři slova], majetkové vztahy nebyly pro něj prioritou. V řízení bylo prokázáno, že pan [jméno] [příjmení] [anonymizováno] disponoval měřičskými plány okolních pozemků, ze kterých bylo patrné, že pozemek [parcelní číslo] není v jeho vlastnictví, bylo z nich i patrné, kde se uvedený pozemek nachází. Jeho dědička paní [celé jméno svědkyně] sama žádala na obci o odkup pozemku p. [číslo] v žádosti ze dne [datum] (na č. l. 97) sama uvedla, že už z geometrického plánu ze dne [datum] zjistila, že oplocení zasahuje do pozemku [číslo]„ ve vlastnictví [územní celek]“, tedy oba věděli, že pozemek není v jejich vlastnictví, nemohli mít tedy ani dobrou víru se zřetelem ke všem okolnostem, že jim pozemek patří, nemohli být tedy ani oprávněnými držiteli, nemohli tedy ani pozemek vydržet. Tento druhý argument obrany proti žalobě je tedy rovněž neoprávněný.

63. Pokud se týká třetí argumentace obrany žalované, ani zde soud nedal žalované za pravdu. V řízení bylo prokázáno, že záležitost s obcí před podáním žaloby řešil za žalovanou hlavně její otec [jméno] [příjmení]. Ten ostatně stavěl plot i v minulosti bez ohledu na hranice pozemku a vztahy se sousedy, jak vyplynulo zejména z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně]. Žalovaná neřešila vztah s obcí, neřešila zápis v katastru nemovitostí, neřešila hranice pozemku dle katastrálních map, neřešila stavební povolení, resp. územní rozhodnutí, neřešila, co na stavbu zdi říkají majitelé sousedních pozemků, co na stavbu říká ten, v jehož vlastnické právo svědčí zápis v katastru nemovitostí, a rovnou přistoupila ke stavbě plotu. Takový přístup je nejen ledabylý a lehkovážný, ale i přezíravý k ostatním. Pokud se někdo dopustil chování na hranici dobrých mravů, byla to žalovaná, nikoli žalobkyně. Žalovaná okupuje cizí pozemek, neměla snahu toto jakkoli v minulosti řešit, rovnou přistoupila ke stavbě plotu a věc začala řešit, až jí hrozila žaloba na vyklizení. Není myslitelné, aby státní moc umožnila lidem beztrestně neoprávněně stavět na cizích pozemcích s tím, že po stavbě si stavitel cizí pozemek rovnou ponechá s odkazem na dobré mravy. Závěrem lze doplnit, že žalobkyně své vlastnické právo v tomto případě nezneužívá, ale chrání.

64. V řízení bylo prokázáno, že vlastníkem pozemku [parcelní číslo] je žalobkyně, přičemž větší část tohoto pozemku užívá žalovaná, která zde zhotovila i zděný plot. Žalovaná tak brání žalobkyni v právu nakládat se svým vlastnictvím ve smyslu § 1012 o. z., soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Termín vyklizení nemovitosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři měsíce, jelikož k vyklizení je potřeba i demontovat oplocení.

65. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44.565,86 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění - dále jen „a. t.”, z tarifní hodnoty ve výši 10.000 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za každý z patnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, žaloba, vyjádření z 21. 10. 2019 a 30. 10. 2019, účast na jednání 22. 1. 2020 v rozsahu dvou dvouhodin, vyjádření z 31. 1. 2020, účast na jednání dne 11. 3. 2020, které nepřekročilo 2 hodiny, při zohlednění přestávky, vyjádření k odvolání, účast na jednání u odvolacího soudu, účast na jednání 26. 5. 2021 v rozsahu dvou úkonů, účast na jednání dne 14. 7. 2021 v rozsahu dvou úkonů a účast na jednání dne 29. 9. 2021) včetně patnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou k odvolacímu soudu dne 3. 9. 2020 náhrada 1.153,60 Kč za 120 ujetých km v částce 753,60 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28.153,60 Kč ve výši 5.912,26 Kč a dále náhrada za zaměření zatrubnění potoka [anonymizováno] [příjmení] částka 5.500 Kč.