18 C 71/2023 - 360

Rubrum

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] pro zadostiučinění za nemajetkovou újmu takto:

Výrok

I. Konstatuje se, že nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] došlo k porušení práva žalobkyně na spravedlivý proces, zaručeného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

II. Žaloba se v části, v jaké se žalobkyně domáhala vůči žalované uložení povinnosti odeslat žalobkyni dopis tohoto znění: „[Jméno žalovaného] se Vám, vážená paní [jméno FO], jménem České republiky, omlouvá za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], jímž došlo k porušení Vašeho práva na spravedlivý proces, zaručeného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.“ zamítá.

III. Žaloba se v části, v jaké se žalobkyně domáhala vůči žalované peněžitého zadostiučinění ve výši 21 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši určené předpisy práva občanského, za dobu od 14. 7. 2023 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně jednak domáhala konstatování nepřiměřené délky řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], jímž došlo k porušení práva žalobkyně na spravedlivý proces, zaručeného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, dále písemné omluvy a zaplacení peněžitého zadostiučinění ve výši 21 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je majitelkou rekreační chalupy v obci [adresa] na pozemku st. p. č. [hodnota]. Chalupu často užívá k rekreaci, rodinným setkáním a oslavám. Oprávněný zájem žalobkyně na možnosti nerušeného užívání nemovitosti je od přelomu let [hodnota] dotčen pronikavým hlukem z provozu tehdy nově zřízeného pilařského závodu „[název]“. Hluk je mimořádně obtěžující, podle akustického posudku, který si nechala žalobkyně zpracovat, hlukové zatížení okolí výrazně překračuje hygienické limity. Žalobkyně se proto obrátila na s různými podněty na stavební úřad, který však byl ve věci nečinný. Toto nečinností správních orgánů ve věci nepovoleného provozu pily se z podmětu žalobkyně zabýval i veřejný ochránce práv, který ve své zprávě z [datum] konstatoval důvodnost námitky o vleklosti, resp. nedůslednosti postupu správních orgánů v této věci. Ve snaze ochránit své oprávněné zájmy, potažmo i zájmy veřejné, se žalobkyně se svým synem [tituly před jménem][Anonymizováno][jméno FO] obracela na různé povinné objekty s žádostmi na poskytnutí informací podle zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Těmito žádostmi si žadatelé hleděli opatřit podklady, které jim umožní náležitě vyhodnotit vliv záměru provozování pilařského závodu na zákonem chráněné zájmy, aby je pak mohli uplatnit ve správním řízení, opatřit podklady, které jim umožní upozorňovat na porušování veřejnoprávních předpisů provozovatelem pilařského závodu a domáhat se u příslušných správních orgánů nápravy, a rovněž opatřit podklady, které jim umožní zjistit a upozornit na případná porušení procesních předpisů správními orgány, a domáhat se u těchto orgánů nápravy.

2. Jednou z těchto žádostí o informace byla žádost žalobkyně podaná u [právnická osoba] (dále jen „[právnická osoba]“) dne [datum], kterou žalobkyně požádala o poskytnutí veškerých záznamů prokazujících, že v ochranném pásmu elektrické stanice na parc. č. st. [hodnota] v k. ú. [adresa] byl kdykoli v letech [hodnota] až [hodnota] uložen hořlavý materiál. Cílem žalobkyně bylo shromáždit důkazy prokazující, že v okolí trafostanice jsou skladovány surovina a výrobky pilařského závodu, aby tak v rekolaudačním řízení prokázala porušení zákona o veřejném zdraví a ochránila tím svůj zájem na nerušeném užívání nemovitosti. Dále bylo záměrem žalobkyně v podnětu k [právnická osoba] doložit, že v ochranném pásmu trafostanice je skladován hořlavý materiál, čímž je ohrožována bezpečnost trafostanice, a může být páchán přestupek podle [název] zákona. Z výsledku tohoto sdělení by se případně přihlíželo při úvaze o tom, zda imise hluku představují obtěžování nad míru přiměřenou poměrům. Žalobkyně chtěla dále v podnětu k Ministerstvu [název] doložit, že [právnická osoba] se ve své praxi odklání od výkladového stanoviska ministerstva k § 46 odst. 8 písm. a) [název] zákona, podle kterého platí v ochranném pásmu elektrické stanice zákaz uskladňovat hořlavé a výbušné látky. Žalobkyni bylo známo, že [právnická osoba] při výkonu své dozorové působnosti zjistil, že v ochranném pásmu trafostanice bylo uloženo dřevo, nicméně nezjistil „uskladnění“, tedy podle [právnická osoba] „určitý prvek trvalosti existence takového stavu“, který podle něj skutková podstata zákazu zahrnuje. Výkladové stanovisko Ministerstva [název] k [název] zákonu však nerozlišuje skladování hořlavých a výbušných látek „po přechodnou dobu“ a „dlouhodobé skladování“. 3. [právnická osoba] žádost o informace odmítl podle § 15 odst. 1 zák. č. 106/199 Sb. z důvodu údajné neexistence informací. Toto rozhodnutí napadla žalobkyně rozkladem. Dne [datum] obdržela žalobkyně rozhodnutí rady [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým byl rozklad zamítnut a rozhodnutí z [datum] potvrzeno. Rozhodnutí rady [právnická osoba] napadla žalobkyně žalobou podle § 65 odst. 1 s. ř. s. podanou dne [datum] u Krajského soudu v [adresa]. O žalobě rozhodl soud rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jímž byla žaloba zamítnuta. Celková doba řízení před soudem tedy představuje 2 roky a 2 měsíce. Žalobkyně má za to, že délka soudního řízení o její žalobě byla nepřiměřená a že ze strany soudu došlo k porušení práva žalobkyně na spravedlivý proces. Postup soudu vyvolal v žalobkyni úzkost, nejistotu a duševní stres v očekávání výsledku řízení, celkově pak frustrující pocity a nedůvěru v právní stát a jeho orgány. Frustraci žalobkyně umocňuje to, že stejného ponížení se jí dostalo i v případech dalších žádostí o informace týkající se pilařského závodu. Náležitého vyřízení těchto žádostí, k němuž InfZ stanoví lhůtu 15 dnů, se začasté musela domáhat u správního soudu a roky na ně čekat.

4. Žalobkyně se k podané žalobě vyjádřila písemně podáním ze dne [datum]. Uvedla, že co se týká délky soudního řízení, je třeba reflektovat, že pro samotné vydání rozhodnutí ve správním soudnictví zákon žádnou lhůtu nestanoví, proto platí, že se délka řízení poměřuje především podle § 6 o. s. ř., podle kterého je soud povinen v řízení postupovat v součinnosti se všemi účastníky tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná, a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny. Každé soudní řízení nějakou dobu objektivně trvá. Odkázala dále na stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze kterého neplyne, že každé řízení, které trvá více něž 2 roky, je automaticky nepřiměřeně dlouhé. Účelem odškodnění podle zák. č. 82/1998 Sb. by měla být kompenzace stavu nejistoty, do níž byla žalobkyně v důsledku nepřiměřené délky řízení uvedena, a v níž byla udržována. Jelikož je žadatelka, jak ostatně sama uvádí, účastnicí řízení ve větším množství soudních řízení, která vyvolává, nemůže pro ni stav nejistoty způsobený vedením jednoho z takových řízení znamenat znatelnou újmu, zvláště pak za situace, kdy je „v sázce“ pouze poskytnutí či neposkytnutí informace. Žalobkyně svou žádost o informace tak, že požadovala hodnocení nashromážděných důkazů, které žalobkyni sama poskytla, a směřovala k polemice s kontrolním zjištěním žalované, čímž se fakticky domáhala vyslovení právního názoru o tom, že určité materiály prokazují protiprávní jednání. K tomuto účelu však zákon č. 106/1999 Sb. neslouží. Žalovaný sám se na celkové délce řízení nijak nepodílel, a byť si je vědom, že podle § 6 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. ve vztahu k tomuto nároku jedná za stát, žádá soud, aby i k této skutečnosti přihlédl. Žalobkyně navrhla zamítnutí žaloby, případně aby soud toliko konstatoval nezákonnost spočívající v nepřiměřené délce řízení.

5. Ze seznamu nemovitostí na LV č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. st. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a stavby [adresa] na parcele st. [hodnota].

6. Z webových stránek společnosti [právnická osoba] a předložených fotografií bylo zjištěno, že v blízkosti chalupy žalobkyně se nachází pilařský závod společnosti [právnická osoba]

7. Z Akustického posudku k projektu „[název]“ z hlediska hluku z provozovny, zpracovaného společností [právnická osoba] dne [datum] bylo zjištěno, že z výsledků vypočtených v této studii vyplývá, že provozem „[název]“ dochází k překračování limitů hluku ve všech sledovaných variantách z hlediska hluku z provozovny, stanovených dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v akusticky chráněných prostorech stanovených dle zákona č. 258/2000 Sb.

8. Z rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], [odbor], ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], z rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], [odbor], ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], a z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že stavební úřad [právnická osoba] [adresa] nařídil společnosti [právnická osoba], IČ [IČO], sídlem [adresa], zkušební provoz stavby „[název]“. Toto rozhodnutí bylo na základě žaloby podané žalobkyní ve právním soudnictví zrušeno pro vadu řízení. Následně vydal stavení úřad [právnická osoba] [adresa] nové rozhodnutí o zkušebním provozu stavby „[název]“, které bylo rovněž k žalobě žalobkyně zrušeno správním soudem pro vadu řízení.

9. Z rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], stavební úřad, ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], IČ [IČO], sídlem [adresa], se dopustila správního deliktu podle § 180 odst. 1 písm. g) stavebního zákona tím, že objekty č. p. [adresa] na st. p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] od roku [hodnota] užívá v rozporu s kolaudačním rozhodnutím k provozu pily přesto, že účel užívání objektu na st. p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] je povolený jako skladovací prostor. Z 10. Z rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], [odbor], ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že fyzická osoba, jejíž osobní údaje byly v rozhodnutí anonymizovány, byla uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 178 odst. 1 písm. g) stavebního zákona, kterého se dopustila tím, že dne [datum] z nedbalosti, v rozporu s § 126 odst. 1 stavebního zákona užívala stavbu na pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním řízení [adresa] v rozporu s účelem vymezeným v kolaudačním rozhodnutí, v kolaudačním souhlasu nebo v oznámení o užívání stavby.

11. Z fotografií pořízených dle údajů žalobkyně průběžně v období od [datum] do [datum] mj. různými státními orgány bylo zjištěno, je na nich zachycen provoz pilařského závodu, včetně dřeva na různých místech kolem závodu.

12. Ze zprávy Veřejného ochránce práv ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo zjištěno, že Veřejný ochránce práv se zabýval podnětem žalobkyně k prošetření postupu příslušných správních úřadů ve věci nepovoleného provozu areálu dřevní pily v katastrálním úřadu [adresa], kdy podstatou podnětu stěžovatelky je námitka nečinnosti správních úřadů, které dlouhodobě tolerují nepovolený provoz pily. Zpráva o provedeném šetření byla zaslána i [právnická osoba] [adresa] a [právnická osoba] [adresa], aby se ve lhůtě do 30 dnů od jejího doručení vyjádřily k jejímu obsahu a informovali Veřejného ochránce práv o přijatých opatřeních k nápravě.

13. Z žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] včetně listin dokládajících vyřízení těchto žádostí bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO] se domáhal poskytnutí informací po [právnická osoba] se sídlem v [adresa], tedy poskytnutí všech dokumentů zachycujících měření hluku vznikajícího při příčném krácení řeziva v provozu pilařského závodu [adresa], dále po Policii ČR, [název], kdy žádal o poskytnutí veškerých záznamů o volání na linku 158 dne [datum] týkajících se činnosti v [adresa] v obci [adresa] a o poskytnutí veškerých záznamů o výjezdu hlídky na uvedené místo dne [datum] včetně fotodokumentace. Dne [datum] požádala žalobkyně [právnická osoba] [adresa] o poskytnutí informací týkajících se stížnosti, k níž se tento úřad vyjadřoval pro [právnická osoba] [adresa] přípisem tajemníka městského úřadu ze dne [datum], č. j. [číslo jednací].

14. Z žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně požádala [právnická osoba] o poskytnutí veškerých záznamů prokazujících, že v ochranném pásmu elektrické stanice na parc. č. st. [hodnota] v k. ú. [adresa] byl kdykoli v letech [hodnota] až [hodnota] uložen hořlavý materiál.

15. Z rozhodnutí [právnická osoba] ze dne [datum], č.j.: [číslo jednací], bylo zjištěno, že žádost žalobkyně o poskytnutí informace byla odmítnuta se zdůvodněním, že žalobkyně opakovaně požaduje poskytnutí informací vztahujících se k ochrannému pásmu elektrické stanice na parc. č. st. [hodnota] v k. ú. [adresa]. V kontextu předchozí žádosti žalobkyně je evidentní, [tituly před jménem] [jméno FO] se prostřednictvím žadatelky pokouší o rozporování závěrů dozorové činnosti týkající se ochranného pásma, když podstatou žádosti je hodnocení podkladů shromážděných při výkonu dozorové činnosti [právnická osoba][Anonymizováno]pod č. j. [číslo jednací]. Žadatelka fakticky požaduje hodnocení shromážděných podkladů, jinak nelze informaci poskytnout. [právnická osoba] by musel v řízení o žádosti provádět opětovné hodnocení těchto podkladů, a v podstatě vytvářet další názor na obsah těchto podkladů ve smyslu § 2 odst. 4 zák. o svobodném přístupu k informacím. Na takový postup se povinnost poskytování informací podle § 2 odst. 4 výslovně nevztahuje; žádost o poskytnutí informací je proto třeba odmítnout postupem podle § 15 odst. 1 zák. č. 106/1999 Sb.

16. Z rozhodnutí Rady [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že rozklad žalobkyně proti rozhodnutí [právnická osoba] č.j.: [číslo jednací] ze dne [datum] byl zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno. V odůvodnění rozhodnutí je mj. uvedeno, že „v předmětné věci Rada v zásadě již rozhoduje opakovaně, neboť ačkoliv se formálně jedná o odlišné žádosti o informaci, všechny žádosti podané [tituly před jménem] [jméno FO] směřují v podstatě ke stejné otázce. Rada tedy opakovaně uvádí, že [právnická osoba] vedl šetření ve věci podnětu podaného právním zástupce žadatelky ohledně porušování ochranného pásma elektrické stanice v k. ú. [adresa]. Toto šetření ukončil se závěrem, že k porušení § 46 odst. 8 [název] zákona nedošlo, o čemž učinil do spisu záznam pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum]. O této skutečnosti následně podatele podnětu, [Jméno advokáta], vyrozuměl. Již z uvedené informace lze dovozovat, že [právnická osoba] by neměl mít k dispozici informace, z nichž vyplývá opak, tj. že k porušení § 46 odst. 8 [název] zákona došlo. … [právnická osoba] jí už v předchozím řízení poskytl fotografické záznamy monitoringu okolí uvedené stanice, k nimž výslovně uvedl, že v ochranném pásmu hořlavý materiál uložen nebyl. … Rada po přezkoumání napadeného rozhodnutí dospěla k závěru, že toto bylo vydáno v souladu s právními předpisy. … Podle názoru rady žalobkyni nejde o poskytnutí určité informace jakožto objektivního záznamu skutečnosti, ale o vyhodnocení této informace, rep. její podřazení pod informaci svědčící o porušení [název] zákona. V zásadě lze podanou žádost shrnout též tak, že žalobkyni jde o potvrzení a sdělení názoru, který [právnická osoba] nezastává.“ 17. Z připojeného spisu Krajského soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] (jehož některé části byly v kopii předloženy i žalobkyní) bylo zjištěno, že proti rozhodnutí Rady [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] žalobkyně podala ke Krajskému soudu v [adresa] dne [datum] žalobu podle § 65 odst. 1 s. ř. s., kterou odůvodnila tím, že rozhodnutí správního orgánu je postaveno na nesprávně zjištěném skutkovém stavu (§ 3 správního řád); nesprávné je skutkové zjištění o tom, že neexistuje žádný záznam prokazující, že v ochranném pásmu elektrické stanice na par. č. st. [hodnota] v k. ú. [adresa] byl v letech [hodnota] až [hodnota] uložen hořlavý materiál. Rozhodnutí Rady [právnická osoba] byla žalobkyně zkrácena na svém veřejném subjektivním právu na informace, k čemuž došlo nezákonným rozhodnutím Rady. Ta nedostála své povinnosti zjednat nápravu a neochránila žalobkyni před nezákonným rozhodnutím žalovaného, jehož důsledkem je odepření informace. Žalobkyně tedy navrhla napadené rozhodnutí rady [právnická osoba] zrušit a vyslovit, že se věc vrací Radě [právnická osoba] k dalšímu řízení. Předsedkyní senátu Krajského soudu v [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO] byla věc dne [datum] přidělena referujícímu soudci, který dne [datum] předal věc vyššímu soudnímu úředníku s pokyny k provedení přípravných úkonů. VSÚ vyznal žalobkyni k zaplacení soudního poplatku, který byl uhrazen ve stanovené lhůtě dne [datum]. Následně zaslal žalobu žalované s výzvou, aby předložila správní spis a aby se k obsahu žaloby vyjádřila ve lhůtě 1 měsíce. Žaloba byla žalované doručena dne [datum], písemné vyjádření spolu se správním spisem bylo Krajskému soudu v [adresa] doručeno dne [datum]. Oběma účastníkům byla rovněž zaslána výzva, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání a zda vznášejí procesní námitky. Vyjádření žalované bylo zasláno dne [datum] žalobkyni k podání případné repliky ve lhůtě 1 měsíce, která byla následně doručena soudu dne [datum]. Replika žalobkyně byla dne [datum] doručena na vědomí žalované. VSÚ spis dne [datum] předložil k dalšímu postupu soudci. Referující soudce dne [datum] nařídil vyhlášení rozsudku na den [datum]. Rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], byla výrokem I. žaloba zamítnuta, výrokem II. bylo vysloveno, že žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení a výrokem III. žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. Soud v odůvodnění uvedl, že bez nařízení jednání v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.) přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i podkladová závazná stanoviska dotčených orgánů, a shledal, že žaloba není důvodná, když jádrem sporu je otázka, zda žalovaný postupoval správně, když vyhodnotil žádost žalobkyně o informace jako dotaz na názor, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Odkázal přitom na znění § 2 odst. 4 zák. č. 106/1999 Sb., ze kterého dovodil, že „žalobkyně se domáhá takových informací, které „prokazují“ určité protiprávní jednání na konkrétním místě. Navíc žalobkyně má evidentně k dispozici materiály, o které žádá, a žádostí se domáhá de facto jejich hodnocení jakožto důkazního materiálu. Takovou informaci však skutečně nelze poskytnout, jelikož jde o názor podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. Soud dále v odůvodnění dovodil, že žalobkyni nešlo o zaslání fotografií nebo jiných materiálů, které žalovaný pořídil v rámci své dozorové činnosti, ale o konkludentní souhlas s jejím právním názorem, že tyto materiály prokazují protiprávní jednání …jinak řečeno, „účelovému jednání“ žalobkyně nasvědčuje, že žalobkyně v podstatě požaduje poskytnutí informací (fotografií), které žalovanému poskytl její právní zástupce – požaduje tedy něco, co již má nebo jednoduše může mít“. Soud dále odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], podle kterého „právo na přístup k informacím neslouží jako specifická forma opravného prostředku proti rozhodnutím či postupům správních orgánů. V režimu zákona o svobodném přístupu k informacím se nemůže účastník řízení domáhat dovysvětlení toho, proč správní orgán rozhodl, jak rozhodl, respektive zpochybňovat, proč určité důležité skutečnosti nejsou v rozhodnutí uvedeny.“ V uvedeném spise je dále založena kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], podaná žalobkyní. Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhodl rozsudkem ze dne [datum] tak, že ji zamítl pro nedůvodnost.

18. Ze zprávy Ministerstva spravedlnosti, zveřejněné na internetových stránkách www.justice.cz, nazvané „České soudnictví 2020: Výroční statistická zpráva“ bylo zjištěno, že průměrná délka řízení ve správním soudnictví v roce 2020 činila u Krajského soudu v [adresa] [hodnota] dnů, celkem v ČR [hodnota] dnů.

19. Z Výzvy k poskytnutí satisfakce za nemajetkovou újmu utrpěnou v důsledku nepřiměřené délky řízení ze dne [datum] a připojené dodejky datové zprávy bylo zjištěno, že žalobkyně v této výzvě nejprve uvedla, že délka soudního řízení o její žalobě vedené u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] je nepřiměřená a ze strany soudu došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces. Postup soudu vyvolal frustrující pocity a nedůvěru v právní stát a jeho orgány. Dále žalobkyně s ohledem na výše uvedené vyzvala žalovanou k poskytnutí satisfakce konstatováním porušení jejího práva, omluvou a zaplacením peněžitého zadostiučinění ve výši 21 000 Kč. Výzva byla žalované doručena do datové schránky dne [datum].

20. Z Vyjádření [právnická osoba] k výzvě k poskytnutí satisfakce za nemajetkovou újmu utrpěnou v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná nárok žadatelky neuznal a uvedl, že jejímu nároku na satisfakci konstatování, porušení práva, omluvou a zaplacením peněžitého zadostiučinění ve výši 21 000 Kč nevyhoví.

21. Pokud jde o listiny přiložené k replice žalobkyně ze dne [datum], založené na č. l. [hodnota] – [hodnota], tak z těchto listin nebylo zjištěno nic podstatného pro toto řízení, neboť skutečnost, že se žalobkyně ve věci [právnická osoba] obracela na různé státní orgány a domáhala se následně zrušení jejich rozhodnutí ve správním soudnictví, je zřejmá již z listin, konstatovaných výše.

22. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti.

23. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci.

24. Žalobkyně podala dne [datum] u žalované žádost o informace, které nebylo žalovanou vyhověno, a to ve lhůtě, kterou pro vyřízení žádosti stanoví § 14 odst. 5 zák. č. 106/1999 Sb. Žalovaná podala proti rozhodnutí žalované rozklad, o kterém rovněž v zákonné lhůtě rozhodla Rada [právnická osoba] tak, že rozklad zamítla. V odůvodnění tohoto rozhodnutí Rada [právnická osoba] zmínila, že se obdobnou žádostí žalobkyně o informace v rámci podaného rozkladu zabývala již podruhé s tím, že veškeré podklady, které žalobkyni podle zákona č. 106/1999 Sb. poskytnout být mohly, již poskytnuty byly. Následně podala žalovaná dne [datum] proti rozhodnutí Rady [právnická osoba] žalobu podle § 65 odst. 1 s. ř. s.; toto řízení bylo ukončeno právní mocí rozsudku ze dne [datum], č.j. [spisová značka], která nastala dne [datum]. V tomto řízení nebyly v období od [datum] do dne [datum] činěny soudem žádné úkony.

25. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je žalovaná v řízení pasivně procesně legitimována. Podle § 6 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdškZ“), došlo-li ke škodě nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věta druhé a třetí a posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek, jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení. V daném případě je tak žalovaná pasivně legitimována, byť k nepřiměřená délka řízení je namítána pouze v soudním řízení, které však na rozhodování [právnická osoba] a Rady [právnická osoba] bezprostředně navazovalo.

26. Podle č.l. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.

27. Podle § 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

28. Podle § 6 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

29. Podle § 13 odst. 1 a 2 OdškZ, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

30. Podle § 14 odst. Odst. 1 a 3 OdškZ, nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6 OdškZ. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

31. Podle § 15 odst. 2 OdškZ, domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

32. Podle § 31a odst. 1 OdškZ, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

33. Podle § 31a odst. 2 OdškZ, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

34. Podle § 31a odst. 3 OdškZ, v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

35. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně nároky uplatněné žalobou, uplatnila nejprve u žalované, která jí dne [datum] sdělila, jejím nárokům nevyhoví. Vzhledem k tomu, že do dnešního dne nebyly nároky žalobkyně ani zčásti uspokojeny, je splněna základní podmínka podle § 15 odst. 2 OdškZ pro úspěšnost této žaloby.

36. Soud se dále zabýval otázkou, zda délka řízení před správními orgány a soudního řízení probíhajícího před Krajským soudem v [adresa] (které tvoří pro účely OdškZ jeden celek) byla nepřiměřená. Vycházel přitom nejen ze shora citovaných ustanovení, ale i rozhodné judikatury, zejména ze Stanoviska NS ČR sp. zn. [spisová značka] (dále jen „Stanovisko“), které sjednotilo soudní praxi v rozhodování obdobných sporů a reflektovalo i rozhodování Evropského soudu pro lidská práva. Je nutno konstatovat, že pro soudní řízení není stanovena žádná lhůta, ve které by mělo být takové řízení skončeno; požadavek přiměřenosti řízení vyplývá z čl. 6 odst. 1, případně z čl. 5 odst. 4 nebo z čl. 8 Úmluvy o základních lidských právech. Dle Stanoviska je nutno rozlišoval mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů. Průtahy v řízení jsou jevem, kdy soud nekoná v zákonem stanovené nebo přiměřené době, a jde zpravidla (nikoli však vždy) o příčinu nepřiměřené délky řízení. K porušení práva na přiměřenou délku řízení však dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany soudu. Nepřiměřenou délku řízení je nutno posuzovat individuálně s ohledem na konkrétní okolnosti daného řízení, a to především podle hledisek uvedených v § 31a odst. 3 OdškZ, případně dalších relevantních faktorů.

37. V projednávaném případě byla žádost o informace podána dne [datum], správní orgány o ní rozhodly konečným rozhodnutím o rozkladu dne [datum], tedy za 35 dní. Řízení před správním úřadem probíhalo v zákonných lhůtách, průtahy v této části řízení dány nebyly. Navazující řízení před soudem trvalo od data zahájení řízení do jeho pravomocného ukončení celkem [hodnota] dní, v době od [datum] do [datum] (tedy po dobu [hodnota] dnů) nebyl ve věci činěn žádný úkon. Ze spisu přitom nijak nevyplývá žádný vážný a ve věci rozhodný důvod takové nečinnosti. Z celkové rozhodné délky řízení o žádosti žalobkyně o poskytnutí informace v trvání od [datum] do [datum], tedy [hodnota] dnů, činily neodůvodněné průtahy v řízení [hodnota] dnů, tedy 63% celkové délky řízení. Pokud jde o charakter věci, která byla ve správním soudnictví projednávána, tak se podle soudu jednalo o věc skutkově a právně jednoduchou, o čemž svědčí to, že soud nekonal ve věci žádné jednání, neprováděl složité dokazování. Odůvodnění rozsudku ze dne [datum] lze hodnotit jako poměrně stručné s tím, že v řízení se soud nezabýval žádnou složitou právní otázkou – naopak odkázal již na existující judikaturu Nejvyššího správního soudu. Nutno dále konstatovat, že žalobkyně k průtahům v řízení nijak nepřispěla, neboť vyjádření, pokud od ní bylo soudem vyžadováno, poskytla ve lhůtě k tomu stanovené, stejně tak uhradila i soudní poplatek. Průtahy v řízení tak spočívaly výhradně v postupu soudu v řízení sp. zn. [spisová značka]. Pro doplnění si soud opatřil z veřejně dostupných zdrojů statistiku délky řízení ve správním soudnictví konstatovanou shora, ze které vyplývá, že řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] trvalo mnohem delší dobu, než trvá průměrné řízení ve správním soudnictví v roce 2020 jak konkrétně před Krajským soudem v [adresa], tak před všemi krajskými soudy v ČR.

38. Soud odkazuje na nález Ústavního soudu [spisová značka], ve kterém Ústavní soud dovodil, že právo na informace je základním právem zaručeným čl. 17 Listiny. Na správní řízení o základních právech a svobodách, jakož i na případné navazující soudní řízení, je třeba z ústavněprávního hlediska nahlížet jako na řízení jediné. Není-li jeho délka přiměřená, uplatní se vzhledem k zásadnímu významu základních práv a svobod v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny domněnka vzniku nemajetkové újmy.

39. Pokud jde o kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e) OdškZ, tedy význam řízení pro poškozeného (žalobkyni), tak Stanovisko hovoří o typových řízeních, kde je dán zvýšený význam řízení pro poškozeného automaticky, případně o jiných řízení, kde je nutno okolnosti, které význam řízení pro poškození zvyšují, prokazovat, přičemž takto tvrzené a prokázané skutečnosti (subjektivně pociťovaného dopadu nepřiměřeně dlouze vedeného řízení) jsou ovšem předmětem hodnotících úvah až při stanovení výše zadostiučinění. O zmiňované typové řízení se v tomto případě nejedná. Žalobkyně tvrdí, že postup soudu u ní vyvolal úzkost, nejistotu a duševní stres v očekávání výsledku řízení, celkově pak frustrující pocity a nedůvěru v právní stát a jeho orgány s tím, že stejného ponížení se jí dostalo i v případech dalších žádostí o informace týkajících se pily. K tomu soud uvádí, že míru újmy za nepřiměřenou délku řízení je nutné zjistit v každém řízení samostatně. K další újmě (ke smyslu zesílení újmy v tomto řízení) by bylo možno přihlížet pouze v případě, že by příslušné státní orgány žalobkyni za takovou další újmu odškodnily, nebo pokud by se žalobkyně domohla zadostiučinění žalobou u soudu. Žádné důkazy v tomto směru však předloženy nebyly. Samotné tvrzení, že žalobkyně vede celou řadu dalších řízení jak před správními orgány, tak před soudy, nemá na posouzení významu řízení pro žalobkyni žádný vliv. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalobkyně žádala o poskytnutí informace podle zák. č. 106/1999 Sb. opakovaně, přičemž veškeré podklady jí byly již poskytnuty. Ačkoliv sám výsledek řízení nemá pro posouzení újmy žalobkyně význam, je nutno odkázat na odst. 16 odůvodnění rozsudku č. j. [spisová značka], kde soud konstatuje, že žalobkyni nešlo o zaslání (dalších) fotografií či jiných materiálů, které [právnická osoba] pořídil, ale konkludentní souhlas s jejím právním názorem. Žalobkyně tedy všechny materiály, které opakovanou žádostí požadovala, buď měla k dispozici, nebo si je mohla opatřit jinak. Soud je tedy toho názoru, že význam řízení pro žalobkyni byl s ohledem na tyto skutečnosti nepatrný.

40. Soud má tedy za to, že v celém řízení o právu žalobkyně na informace je dána nepřiměřenost délky řízení, a to s ohledem na kritéria § 31a odst. 3 písm. a) – d) OdškZ, a současně v něm došlo k neodůvodněným průtahům. Pokud se žalobkyně v žalobním petitu omezila pouze na konstatování nepřiměřenosti délky soudního řízení, ve kterém důvody pro konstatování nepřiměřenosti délky řízení a průtahů v řízení jedině spočívají, není možné jenom z tohoto důvodu žalobu zamítnout.

41. Vzhledem k nepatrnému významu řízení pro žalobkyni má soud za to, že pro nahrazení nemajetkové újmy postačí pouze konstatování porušení práva, ve smyslu § 31a odst. 2 věta prvá a contrario. Žalobě tedy v tomto směru vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Současně zamítl návrh na uložení omluvy žalované a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích (výrok II. a III.).

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že náhradu žádnému z účastníků nepřiznal, neboť žádný z účastníků neměl ve věci převažující úspěch.

Poučení