18 C 80/2024 - 43

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [stát, organizační složka státu] sídlem [adresa] jednající [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 91 349 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 42 750 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 48 599 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 18 456 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se v řízení domáhá zaplacení částky 91 349 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného nyní u Městského soudu v [adresa] (dále také jako „městský soud“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako „posuzované řízení“). Posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] u Okresního soudu v [adresa] (dále jen „okresní soud“), kde bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. OS [adresa] až po několika letech vedení řízení zjistil, že není příslušný k vedení řízení a z tohoto důvodu byla věc postoupena [název soudu]. V současné době je stav řízení takový, že věc je po 6 letech od zahájení řízení stále na první instanci a ve věci nebylo vydáno ani jedno meritorní rozhodnutí. Žalobkyně v posuzovaném řízení je zastupována osobou obecného zmocněnce [jméno FO], což je osoba aktuálně ve výkonu trestu odnětí svobody, v minulosti mnohokrát trestána apod. Podání vypracované obecným zmocněncem jsou vadná a zmatečná, což vedlo soud k výzvám k odstranění vad podání apod. Z tohoto důvodu žalobce podal i návrh na vyloučení pana [jméno FO] z řízení. Soudem byl tento návrh zamítnut a soud nadále toleruje tento způsob vedení řízení, ačkoliv zcela obvykle soudy v rámci nekompetentního zastupování ze strany obecných zmocněnců takové osoby jako zástupce nepřipouštějí, resp. je vylučují. Nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení žalobce uplatnil u žalované dne [datum]. Žalovaná ve svém stanovisku dospěla k závěru, že výše přiměřeného odškodnění je 58 000 Kč. S takovým závěrem žalobce nesouhlasí a má za to, že vyplacená částka 58 000 Kč není přiměřená individuální kauze žalobce.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] učinila nesporným, že žalobce u ní dne [datum] uplatnil nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění učinění ve výši 149.349,- Kč, jako náhrady nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup v řízení vedeném před Městským soudem v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Žádost byla projednána dne [datum]. Žalovaná shledala existenci nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a poskytla žalobci finanční odškodnění ve výši 58 000 Kč. K této částce žalovaná dospěla tak, že vycházela ze základní částky odškodnění 15 000 Kč[Anonymizováno]ročně, vyjma prvních dvou let, za které je odškodnění poloviční, přistoupila ke snížení základní výše zadostiučinění o 20 % z důvodu zejm. procesní složitosti řízení. Uvedla, že v řízení bylo procesně rozhodováno opakovaně soudy na dvou úrovních soudní soustavy, délka řízení je z částečně způsobena procesní aktivitou účastníků řízení. Význam řízení byl hodnocen jako běžný. Pokud žalobce požaduje navýšení základní částky odškodnění, žalovaná odkázala na judikaturu NS (rozsudek ze dne 29. 10. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2632/2020, usnesení ze dne 6. 8. 2024, sp. zn. 30 Cdo 1848/2024) a Ústavního soudu (usnesení ze dne 21. 2. 2024, sp. zn. III. ÚS 21/24, dle které není pro zvyšování rozsahu základní částky důvod. Poskytnuté odškodnění je dostatečné, proto žalovaná navrhuje žalobu zamítnout.

3. Mezi účastníky řízení je nesporné to, že nárok byl uplatněn předběžně u žalované dne [datum], byl projednán stanoviskem ze dne [datum] a žalobci byla zaplacena částka 58 000 jakožto odškodnění nemajetkové újmy, a to před uplynutím 6 měsíční lhůty podle § 15 zákona č. 82/1998 Sb.

4. Mezi účastníky řízení byl rovněž učiněn nesporným obsah spisu Městského soudu v [adresa] (dále také jako „městský soud“) pod sp. zn. [spisová značka], a to tak, že dne [datum] se [jméno FO] (dále v tomto odstavci jen „Žalobkyně“) domáhá vůči [tituly před jménem] [jméno FO] (dále v tomto odstavci jen „Žalovaný č. 1) a žalobci (dále v tomto odstavci jen „Žalovaný č. 2“) určení, že (i) dohoda o převodu družstevního podílu ve [právnická osoba], IČO [IČO] (dále jen „SBD“), ze dne [datum], uzavřená mezi Žalobkyní a Žalovaným č. 2 je neplatná a že (ii) Žalobkyně je členkou SBD. Žalobkyně v žalobě popsala okolnosti, za kterých měla být předmětná dohoda a další související dokumenty podepsány, kdy Žalobkyně neměla mít možnost si je přečíst a podepsala je pod tlakem. Úmyslem Žalobkyně bylo získat půjčku na úhradu dluhů vůči SBD, aby nepřišla o byt, namísto toho však měla převést družstevní podíl na Žalovaného č. 2 a stát se jeho podnájemcem. Při podpisu dohody a dalších dokumentů měla Žalobkyně jednat se Žalovaným č. 1, kterým měl vystupovat jako zmocněnec Žalovaného č. 2, což Žalobkyni nebylo známo. Usnesením ze dne [datum], doručeným Žalobkyni dne [datum], soud vyzval Žalobkyni k úhradě soudního poplatku za žalobu ve lhůtě 15 dnů, soudní poplatek byl uhrazen v kolcích dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] navrhla Žalobkyně nařízení předběžného opatření, kterým by byla Žalovanému č. 2 zakázána jakákoliv dispozice s členským podílem v SBD. Jistota k návrhu na nařízení předběžného opatření byla na účet soudu složena dne [datum]. Dne [datum] došla soudu plná moc ze dne [datum], kterou Žalobkyně zmocnila ke svému zastupování [jméno FO] jako obecného zmocněnce. Usnesením ze dne [datum], vypraveným téhož dne, soud návrh na nařízení předběžného opatření pro nesložení jistoty v zákonem stanovené lhůtě odmítl. Dne [datum] došlo soudu podání Žalovaného č. 2, ve kterém vedle obecné námitky nedůvodnosti žalobou uplatněného nároku vznesl s odkazem na rozhodčí smlouvu uzavřenou mezi Žalobkyní a Žalovaným č. 2 dne [datum] námitku nedostatku pravomoci soudů k projednání a rozhodnutí předmětné věci a navrhl, aby řízení bylo zastaveno. Podáním došlým soudu dne [datum] Žalobkyně opětovně navrhla nařízení předběžného opatření, kterým by byla Žalovanému č. 2 zakázána jakákoliv dispozice s členským podílem v SBD. Jistota k návrhu na nařízení předběžného opatření byla na účet soudu složena dne [datum]. Téhož dne Žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce požádala o vrácení jistoty složené na účet soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], vypraveným téhož dne, soud zastavil řízení (výrok I), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II), a rozhodl o vrácení jistoty složené k prvnímu návrhu na nařízení předběžného opatření žalobkyni k rukám jejího zmocněnce (výrok III). Soud takto rozhodl s ohledem na závěr o nedostatku pravomoci soudů vzhledem k uzavřené rozhodčí smlouvě. S ohledem na shledaný nedostatek pravomoci soudů pak soud nerozhodoval o druhém návrhu Žalobkyně na nařízení předběžného opatření. Žalovanému č. 1 bylo usnesení spolu se žalobou doručeno do datové schránky dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu odvolání Žalovaného č. 2 do nákladového výroku usnesení. Dne [datum] došlo soudu podání Žalovaného č. 1, kterým se vyjadřoval k podané žalobě. Žalovaný č. [hodnota] namítl nedostatek své pasivní věcné legitimace, když ani nedisponuje členskými právy v SBD, ani není stranou žádné ze smluv, jejichž neplatnost Žalobkyně namítá (vystupoval zde jako zmocněnec Žalovaného č. 2), což je zřejmé již ze Žalobkyní předložených důkazů, a nemůže tak vůči němu být vydán Žalobkyní navrhovaný rozsudek. Žalovaný č. 1 tak navrhoval, aby vůči němu bylo řízení zastaveno. Dne [datum] došlo soudu stručné odvolání Žalobkyně, podané prostřednictvím zmocněnce. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal Žalovaný č. 2 o zaslání kopií návrhů Žalobkyně na nařízení předběžného opatření. Usnesením ze dne [datum], vypraveným téhož dne zmocněnci Žalobkyně, soud vyzýval Žalobkyni k odstranění vad odvolání (určení rozsahu, ve kterém je usnesení napadáno, uvedení odvolacího návrhu), a to ve lhůtě 10 dnů počítané od [datum]. V textu výroků usnesení došlo k chybě v psaní, když k odstranění vad odvolání byl namísto „Žalobkyně“ vyzýván „Žalovaný“. Spolu s usnesením soud zaslal zmocněnci Žalobkyně odvolání Žalovaného č. 2 s výzvou k případnému vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Téhož dne soud zaslal Žalovanému č. 2 žádané návrhy na nařízení předběžného opatření a společnému zástupci Žalovaného č. 1 a Žalovaného č. 2 (dále v tomto odstavci jen „Žalovaní“) zaslal odvolání Žalobkyně s výzvou k případnému vyjádření ve lhůtě 10 dnů s tím, že Žalobkyně byla vyzvána k odstranění vad odvolání. Podáním došlým soudu dne [datum] navrhl Žalovaný č. 2, aby soud rozhodl o nepřípustnosti zastupování Žalobkyně obecným zmocněncem [jméno FO], který je jednak v předmětné věci navržen jako svědek, a jeho zájmy tak mohou být v rozporu se zájmy Žalobkyně, jednak se z jeho strany jedná o opakované zastupování, když Žalobkyni zastupuje též v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v [adresa] (dále jen „KS [adresa]“). Dne [datum] žádal zmocněnec Žalobkyně o vrácení jistoty složené s druhým návrhem na nařízení předběžného opatření, a to složenkou k jeho rukám na sdělenou korespondenční adresu. Dne [datum] došlo soudu vyjádření Žalovaného č. 2 k odvolání Žalobkyně. Dne [datum] elektronicky a dne [datum] v listinné podobě došlo soudu vyjádření Žalobkyně k odvolání Žalovaného č. 2, které obsahovalo i doplnění odvolání Žalobkyně. Usnesením ze dne [datum], vypraveným dne [datum], soud opravil shora uvedenou chybu v psaní v usnesení ze dne [datum]. Téhož dne byl návrh na rozhodnutí o nepřípustnosti zastupování zaslán zmocněnci Žalobkyně k vyjádření a sdělení, zda Žalobkyni zastupuje v insolvenčním řízení, ve lhůtě 15 dnů. Zástupci Žalovaného č. 2 bylo téhož dne zasláno vyjádření/doplnění Žalobkyně k případnému vyjádření ve lhůtě 15 dnů a výzva k doplnění, z čeho Žalovaný č. 2 dovozuje zastupování Žalobkyně [jméno FO] v insolvenčním řízení, když z insolvenčního rejstříku soud takové zastupování nezjistil. Podáním došlým soudu dne [datum] Žalobkyně prostřednictvím zmocněnce sdělila, že vzala opravné usnesení na vědomí a že k výzvě k odstranění vad odvolání se již vyjádřila svým předchozím podáním. Podáním došlým soudu dne [datum] vyjádřil [jméno FO] nesouhlas s návrhem na nepřipuštění zastupování Žalobkyně jeho osobou. Jeho zájmy nejsou v rozporu se zájmy Žalobkyně, v insolvenčním řízení Žalobkyni nezastupuje, pouze seřadil a soudu odeslal dokumenty, které po Žalobkyni soud požadoval. Podáním došlým soudu dne [datum] se Žalovaný č. 2 vyjádřil k doplněnému odvolání Žalobkyně. Stran návrhu na nepřipuštění zastupování Žalobkyně [jméno FO] Žalovaný č. 2 poukazoval již jen na skutečnost, že [jméno FO] je ve věci navržen jako svědek, zastupování Žalobkyně v insolvenčním řízení se již nedovolával. Dne [datum] byl spis s odvoláními předložen KS [adresa], který usnesením ze dne [datum] napadené usnesení zrušil ve výroku I a II a v tomto rozsahu věc vrátil OS [adresa] k dalšímu řízení. Odvolací soud takto rozhodl, když napadené usnesení shledal nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Vytkl soudu prvého stupně, že se nijak nevypořádal se skutečností, že rozhodčí smlouvu měli uzavřít jen Žalobkyně a Žalovaný č. 2, a není tak zřejmé, proč nemohla Žalobkyně uplatnit u soudu nárok vůči Žalovanému č. 1, dále že se nezabýval tím, zda lze předmětnou věc vůbec svěřit k rozhodnutí rozhodcům, a konečně že se nezabýval Žalobkyní namítanou neplatností rozhodčí smlouvy (stejně jako všech dalších jednání v souvislosti s převodem předmětného členského podílu). Za nesprávný označil odvolací soud názor soudu prvého stupně, že při nedostatku pravomoci k projednání a rozhodnutí věci samé není dána ani pravomoc soudu k rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření. Spis byl vrácení OS [adresa] dne [datum], usnesení KS [adresa] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] byl spis předložen soudci. Dne [datum] soud telefonicky zjistil u KS [adresa], že Žalobkyně není v insolvenčním řízení zastoupena. Usnesením ze dne [datum], vypraveným dne [datum], soud zamítl návrh na nepřipuštění zastoupení Žalobkyně [jméno FO]. Skutečnost, že [jméno FO] je navržen jako svědek, soud nepovažoval za pro věc rozhodnou, opakované zastupování nebylo zjištěno. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen soudci. Usnesením ze dne [datum], vypraveným téhož dne, soud zamítl druhý návrh Žalobkyně na nařízení předběžného opatření. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání Žalobkyně podané prostřednictvím zmocněnce spojené se žádostí o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání odůvodněnou zdravotními důvody na straně zmocněnce a pandemickou situací stran COVID-19. Podáním došlým soudu dne [datum] a znovu pak podáním došlým soudu dne [datum] žádal Žalovaný č. 2 o zaslání návrhu Žalobkyně na nařízení předběžného opatření (asi někdy z října [rok]), usnesení o zamítnutí tohoto návrhu ze dne [datum] a odvolání Žalobkyně proti tomuto usnesení. Dne [datum] sdělil soud Žalovanému č. 2, že usnesení bylo doručeno jeho právnímu zástupci, kterému bude zaslán i omylem nezaslaný návrh na nařízení předběžného opatření, a že odvolání nelze zaslat, neboť bude nejprve řešen návrh na prominutí zmeškání lhůty. Téhož dne byl návrh na nařízení předběžného opatření s obdobným sdělením jako Žalovanému č. 2 zaslán právnímu zástupci Žalovaných. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal Žalovaný č. 2 o zaslání návrhu na nařízení předběžného opatření, o kterém bylo rozhodnuto usnesením ze dne [datum], když zaslaný návrh je datován již [datum], a došlo tak zřejmě k omylu. Stejnou žádost/dotaz vznesl Žalovaný č. 2 na soud telefonicky dne [datum], soudce věc telefonicky vysvětlil zástupci Žalovaných dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal Žalovaný č. 2 o zaslání odvolání Žalobkyně, když již uplynula doba obvyklá pro odstranění vad odvolání. K osobě [jméno FO] pak sděloval, že tento poskytuje min. v desítkách případů tzv. vinklářské služby a navíc se jedná o osobu usvědčenou ze zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Žalovaný č. 2 tak žádal soud, aby nebylo přihlíženo k omluvám zmocněnce Žalobkyně, když jsou pouze snahou o oddálení rozhodnutí ve věci samé. Usnesením ze dne [datum], vypraveným téhož dne, soud prominul Žalobkyni zmeškání lhůty k podání odvolání proti usnesení o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření a současně Žalobkyni vyzval k odstranění vad odvolání (chybějící odvolací důvod a odvolací návrh) ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Zmocněnci Žalobkyně bylo usnesení pro nedostupnost jeho datové schránky zasláno poštou na dříve sdělenou doručovací adresu. Dne [datum] byl spis předložen soudci s tím, že odvolání nebylo doplněno, soudce dal dne [datum] pokyn k vyhotovení předkládací zprávy. Dne [datum] byl spis s odvoláním předložen KS [adresa], který usnesením ze dne [datum], vypraveným téhož dne, Žalobkyni opětovně vyzval k odstranění vad odvolání ve lhůtě 5 dnů od doručení usnesení a připojil poučení, že při neodstranění vad bude odvolání odmítnuto. Podáním došlým odvolacímu soudu dne [datum] žádala Žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce o prodloužení lhůty k doplnění odvolání o 15 dnů s poukazem na skutečnost, že výzva byla zmocněnci nezákonně doručena poštou, přestože má datovou schránku. KS [adresa] usnesením ze dne [datum] odvolání Žalobkyně odmítl. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], usnesení KS [adresa] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Podáním došlým soudu dne [datum] se na stav řízení dotazovala Policie ČR, a to v souvislosti s prověřováním podezření ze spáchání přečinu křivého obvinění, kterého se mohli dopustit Žalobkyně a [jméno FO] tím, že měli obvinit Žalovaného č. 1 z podvodného jednání v souvislosti s převodem členských práv Žalobkyně na Žalovaného č.

2. K tomu soud Policii ČR sdělil dne [datum], že ve věci dosud nebylo rozhodnuto, první jednání proběhne ve 2. polovině roku [rok] s tím, že lze očekávat delší projednávání věci. Dne [datum] se telefonicky dotazoval Žalovaný č. 2, jakou formou byly hrazeny jistoty k návrhům na nařízení předběžného opatření, k čemuž mu bylo rejstříkovou vedoucí sděleno, že spis je u soudce a musí to ověřit. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval Žalovaného č. 2, aby se ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení vyjádřil k podané žalobě. Usnesení bylo vypraveno dne [datum] spolu s předvoláními k ústnímu jednání na den [datum], které bylo nařízeno dne [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] Žalovaní prostřednictvím svého právního zástupce připomněli, že soud dosud nerozhodl o vznesené námitce nedostatku pravomoci soudů s ohledem na existenci rozhodčí smlouvy, kdy tuto námitku opětovně vznesli. Dále pak Žalovaní s odkazem na četnou rozhodovací praxi vrchních soudů namítly nedostatek věcné příslušnosti okresních soudů, kdy věc týkající se členství v družstvu spadá do věcné příslušnosti krajských soudů. Dne [datum] se Žalovaný č. 2 telefonicky dotazoval, zda bude nařízené jednání zrušeno. Jednání nařízené na den [datum] bylo dne [datum] zrušeno a námitka věcné nepříslušnosti byla téhož dne zaslána Žalobkyni a jejímu zmocněnci k vyjádření ve lhůtě 3 dnů. V podání došlém soudu dne [datum] Žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce komentovala dosavadní průběh řízení (shrnutý v posledním podání Žalovaných) a vyjadřovala přesvědčení, že věc má zůstat u OS [adresa]. Dne [datum] byl spis předložen k rozhodnutí o věcné příslušnosti Vrchnímu soudu v [adresa] (dále jen „[název soudu]“), který usnesením ze dne [datum] rozhodl, že ve věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy a věc bude postoupena [název soudu]. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum] a usnesení [název soudu] bylo dne [datum] vypraveno. Zmocněnci Žalobkyně bylo usnesení zasláno poštou na dříve sdělenou adresu pro doručování a dne [datum] se soudu vrátila doručenka od zásilky vložené po uplynutí úložní doby do domovní schránky. Dne [datum] se soudu vrátila i samotná zásilka pro zmocněnce Žalobkyně s tím, že byla doručena do schránky na adrese, kde se dříve zdržoval, aktuálně je však ve výkonu trestu v brněnské věznici. Podáním došlým soudu dne [datum] žádalo Okresní státní zastupitelství v Chomutově o zaslání rozhodnutí OS [adresa] ve věci návrhu na nařízení předběžného opatření a rozhodnutí [název soudu] ve věci věcné příslušnosti. Dne [datum] byl dán pokyn k vyhovění žádosti státního zastupitelství a k zaslání usnesení [název soudu] zmocněni Žalobkyně do příslušné věznice. Téhož dne bylo ověřeno, že zmocněnec Žalobkyně se nachází ve VTOS od [datum] a je ve Věznici [adresa]. Usnesení [název soudu] po opětovném vypravení zmocněnci Žalobkyně nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen soudci k rozhodnutí, zda Žalobkyni vrátit jistotu složenou s druhým návrhem na předběžné opatření. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o vrácení jistoty k rukám zmocněnce Žalobkyně, usnesení bylo vypraveno téhož dne spolu s výzvou ke sdělení čísla účtu ve lhůtě 15 dnů. Číslo účtu bylo sděleno v podání došlém soudu dne [datum], usnesení nabylo právní moci dne [datum] a jistota byla na podkladě platebního poukazu ze dne [datum] vrácena dne [datum]. Dne [datum] byl spis postoupen [název soudu]. Dne [datum] byl spis předložen asistentovi soudce ke kontrole před nařízení ústního jednání a ke kontrole úhrady soudního poplatku. Usnesením ze dne [datum], doručeným zmocněnci Žalobkyně dne [datum], byla Žalobkyně vyzvána k úhradě soudního poplatku za žalobu, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Dne [datum] došlo soudu nejasné podání zmocněnce Žalobkyně, usnesením ze dne [datum] tak byl vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů doplnil, čeho se tímto podáním domáhá. Z obsáhlého doplnění došlého soudu dne [datum], ve kterém se zmocněnec Žalobkyně věnoval zejména údajné trestné činnosti Žalovaných a polemice s rozhodnutím [název soudu] o věcné příslušnosti, soud dne [datum] seznal, že předchozí podání bylo žádostí o osvobození od soudních poplatků a usnesením z téhož dne, doručeným zmocněnci Žalobkyně dne [datum], vyzval Žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení dotvrdila a doložila své poměry pro účely rozhodnutí o žádosti. S podáním došlým soudu dne [datum] byly předloženy vyplněné prohlášení Žalobkyně o poměrech a doklady, jichž se Žalobkyně pro účely žádosti o osvobození od soudních poplatků dovolává. Zmocněnec Žalobkyně v podání současně žádal o prominutí zmeškání lhůty k doložení těchto tvrzení a dokladů z důvodu jeho předložení v rámci VTOS, kdy je obtížné lhůty dodržovat. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud zamítl žádost o prominutí zmeškání lhůty a nepřiznal Žalobkyni (po věcném posouzení její žádosti) osvobození od soudního poplatku za řízení. Podáními došlými soudu ve dnech [datum]., [datum] a [datum] sděloval a dokládal Žalovaný č. 2, že Žalobkyně uvedla v žádosti o osvobození od soudních poplatků nepravdivé informace o svých poměrech. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal Žalovaný č. 2 o vyznačení doložky právní moci na usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků. Soudní poplatek byl zaplacen na účet soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], vypraveným dne [datum], soud vyzval Žalované k vyjádření k žalobě ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Žalovaní v podání svého právního zástupce došlém soudu dne [datum] žalobou uplatněný nárok jako celek odmítli s ohledem na smyšlenou žalobní konstrukci. Dále pak Žalovaní zopakovali již dříve vznesené námitky nedostatku pasivní legitimace Žalovaného č. 1 a nedostatku pravomoci soudu s ohledem na existující rozhodčí smlouvu. Dále Žalovaní poukázali na nekompetentní zastupování Žalobkyně jejím zmocněncem, který soudu zasílá zmatená podání obsahující citace neexistujících či nesouvisejících právních předpisů, což jen prodlužuje řízení, když soud musí zmocněnce vyzývat k odstranění vad. V této souvislosti Žalovaní poukázali, že zmocněnec Žalobkyně, který opakovaně zásobuje soudy podáními naplňujícími diagnózu bájivé lhavosti, byl již opakovaně odsouzen k trestu odnětí svobody a že trestně stíhána je i Žalobkyně pro křivé obvinění Žalovaných v souvislosti s předmětným převodem členského podílu. Konečně pak Žalovaní namítli absenci tvrzení Žalobkyně o existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Podání Žalovaných bylo dne [datum] spolu s výzvou k vyjádření ve lhůtě 20 dnů k námitce, že věc má být projednávána v rozhodčím řízení, zasláno zmocněnci Žalobkyně, doručeno bylo dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal zmocněnec Žalobkyně o prodloužení lhůty k vyjádření, a to s ohledem na skutečnost, že byl v rámci VTOS eskortován do jiné věznice a jeho věci včetně podkladů potřebných pro sepis vyjádření jsou dosud ve skladu, ze kterého si je musí vyžádat. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal Žalovaný č. [hodnota] po telefonickém dotazu na stav řízení a zjištění, že ve spisu je další žádost Žalobkyně o prodloužení lhůty, o zaslání této žádosti. Dne [datum] byla zmocněnci Žalobkyně zaslána výzva, aby se Žalobkyně ve lhůtě 20 dnů od doručení vyjádřila k námitce Žalovaných, že věc má být projednávána v rozhodčím řízení. Zástupci Žalovaných a Žalovanému č. 2 byla téhož dne zaslána na vědomí výzva Žalobkyni a předchozí žádost zmocněnce Žalobkyně o prodloužení lhůty. Dne [datum] předložil soudce spis místopředsedovi soudu k rozhodnutí o přidělení věci jinému soudci, a to s ohledem na možné pochybnosti o jeho nepodjatosti z důvodu dřívějších pracovních vztahů se zástupcem Žalovaných. Podáním došlým soudu dne [datum] podal Žalovaný č. 2 návrh na určení lhůty k rozhodnutí o námitce nedostatku pravomoci soudů v předmětné věci. V podání došlém soudu dne [datum] se Žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce dotazovala na stanovený termín veřejného hlavního líčení v dané věci a dále, zda soudu došlo její vyjádření k námitce nedostatku pravomoci soudů. Místopředseda soudu rozhodl dne [datum] o přidělení věci jiné soudkyni. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu] k rozhodnutí o návrhu Žalovaného č. 2 na určení lhůty s tím, že soud považuje návrh za nedůvodný. Dne [datum] došel soudu návrh Žalovaného č. 1 na určení lhůty k rozhodnutí o zamítnutí či odmítnutí žaloby vůči jeho osobě pro nedostatek pasivní legitimace. [název soudu] usnesením ze dne [datum] návrh Žalovaného č. 2 na určení lhůty jako nedůvodný zamítl, když o námitce nedostatku pravomoci již bylo rozhodnuto usnesením OS [adresa] ve spojení s usnesením KS [adresa], kterými je soud vázán, a pro opětovné rozhodování o téže námitce není důvod. Spis byl vrácen [právnická osoba] dne [datum]. Dne [datum] došla soudu žádost zmocněnce Žalobkyně o prodloužení lhůty k vyjádření k námitce nedostatku pravomoci soudů odůvodněná komplikacemi při získávání podkladů ve VTOS. Dne [datum] byl spis předložen [právnická osoba] k rozhodnutí o návrhu Žalovaného č. [hodnota] na určení lhůty s tím, že soud považuje návrh za nedůvodný. [název soudu] usnesením ze dne [datum] návrh Žalovaného č. 1 na určení lhůty jako nedůvodný zamítl s odůvodněním, že ve věci je již nařízeno ústní jednání jako pravidelný procesní předpoklad meritorního rozhodnutí soudu a v dosavadním postupu [název soudu] žádné průtahy neshledal. Spis byl vrácen [název soudu] dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] se Žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce vyjádřila k námitce nedostatku pravomoci soudů. Podáním došlým soudu dne [datum] požádala Žalobkyně o odročení nařízeného jednání z důvodu své hospitalizace. Dne [datum] bylo ústní jednání odročeno na den [datum] a Žalobkyni byla zaslána výzva, aby ve lhůtě 20 dnů předložila potvrzení o hospitalizaci. Dne [datum] došlo soudu oznámení zmocněnce Žalobkyně o zrušení jejího zastupování z důvodu nedodání podkladů a přerušení komunikace. Žalovaný č. 2 žádal v podání došlém soudu dne [datum] o zajištění zdravotních zpráv Žalobkyně a též o zajištění telefonických hovorů zmocněnce Žalobkyně z věznice, když na základě informací získaných od neznámé osoby nabyl dojmu, že se v případě žádosti o odročení ze zdravotních důvodů na straně Žalobkyně jednalo o obstrukci a že se v telefonických hovorech z věznice mělo domlouvat pokračování trestné činnosti vůči Žalovaným. V podání došlém soudu dne [datum] pak Žalovaný č. 2 žádal o zaslání žádosti Žalobkyně o odročení jednání a případných podkladů, kterými osvědčila důvody pro odročení. V podání došlém soudu dne [datum] Žalovaný č. 2 uváděl, že trvá na vznesené námitce nedostatku pravomoci soudů, a doplňoval tvrzení a důkazy k páchání trestné činnosti Žalobkyní a [jméno FO]. Dne [datum] bylo nařízené ústní jednání odročeno na den [datum] z důvodu stáže věc vyřizující soudkyně u [název soudu] a kolize zastupující soudkyně s jiným nařízeným jednáním. Řízení nebylo ke dni vyhlášení rozsudku v této věci dne [datum] skončeno.

5. Soud dále zjistil z dokazování, pokud jde o aktivitu žalobce coby žalovaného 2) v posuzovaném řízení, že žaloba byla žalovanému 2) doručena dne [datum], jak plyne z doručenky založené na č.l. 63 spisu a dále žalobce dne [datum] žádal soud o zaslání kopií listin návrhu na předběžné opatření, a to návrhu na předběžné opatření ze dne [datum]–[datum]. Dne [datum] byl žalobcem učiněn návrh na nepřipuštění zastupování podle § 27, a to obecným zmocněncem [jméno FO] žalobkyně. Na č.l. 162 žalovaní v zastoupení učinili námitku věcné nepříslušnosti soudu. Dne [datum] žalobce jakožto žalovaný 2) učinil sdělení o nepravdivém prohlášení žalobkyně ohledně žádosti o osvobození od soudních poplatků, to bylo doplněno podáním ze dne [datum]. Dále dne [datum] žalobce žádal o vyznačení doložky právní moci a zaslání usnesení přímo do datové schránky žalobce jakožto žalovaného. Prostřednictvím zástupce žalovaní v podání ze dne [datum] námitku absence pravomoci soudu rozhodovat ve věci. Dne [datum] žalobce žádal o zaslání žádosti o prodloužení lhůty, kterou učinila žalobkyně. V podání ze dne [datum] žalobce učinil návrh na určení lhůty podle § 174a) zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích, tedy, aby byla určena lhůta k provedení úkonu, a to vydání rozhodnutí o námitce nedostatku pravomoci soudu v předmětné věci. Návrh byl zamítnut usnesením vrchního soudu ze dne [datum], č.j. [číslo jednací]. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že trvá na námitce nedostatku pravomoci.

6. Byl konstatován obsah rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], kdy tímto rozsudkem bylo částečně vyhověno žalobě, kterou se žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] domáhal náhrady majetkové újmy z řízení vedeného v současné době u Městského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Výrokem I. bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku [částka] se zákonnými úroky z prodlení, žaloba byla zamítnuta co do částky [částka] se zákonnými úroky z prodlení a žalované bylo uloženo zaplatit žalobci náklady řízení. Zdejší soud při tom dospěl k závěru, že je dán odpovědnostní titul, nepřiměřená délka řízení, při stanovení výše odškodnění vycházel z toho, že byla valorizována základní částka odškodnění, a to o 50 %, takže vycházel ze základní částky za rok řízení 22 500 Kč vyjma prvních dvou let, celková výše odškodnění byla ještě dále zvýšena o 30 % za postup soudů ve věci.

7. Soud má za zjištěný skutkový stav shodně s průběhem řízení vedeného u Městského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce uplatnil nárok předběžně u žalované dne [datum], byl projednán stanoviskem ze dne [datum] a žalobci byla zaplacena částka 58 000 jakožto odškodnění nemajetkové újmy, a to před uplynutím 6 měsíční lhůty podle § 15 zákona č. 82/1998 Sb.

8. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

9. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

10. Vycházeje z kritérií vymezených v ust. § 31a odst. 3 zákona, řešil zdejší soud otázku přiměřenosti délky posuzovaného řízení.

11. Předmětné řízení trvalo vůči žalobci, jakožto žalovanému od [datum], kdy mu byla doručena žaloba, neboť teprve od této doby mohl pociťovat nejistotu ohledně výsledku řízení, která je primárně odškodňována, doba řízení ke dni vyhlášení rozsudku v této věci dne [datum] činila 6 let a 2 měsíce.

12. Předmětný spor lze řadit ke standardně složitým. Posuzované řízení prozatím nebylo po skutkové stránce nijak složité, když skutkově zatím nebylo v řízení vůbec ničeho řešeno, nekonalo se dosud ani jedno ústní jednání. Stejné platí i pro složitost právní, kdy v řízení se zatím řešily jen procesní otázky, a to pravomoc soudů, o které OS [adresa] rozhodl nepřezkoumatelným způsobem a po zrušení jeho rozhodnutí ze strany KS [adresa] a vrácení věci k dalšímu řízení se již předmětnou otázkou, resp. žalovanými vznesenou námitkou, nikdo nezabýval, a věcná příslušnost (krajských) soudů, která byla zřejmá a [název soudu] o ni rozhodl obratem po předložení spisu. Složitější bylo řízení po stránce procesní, kdy tato procesní složitost byla způsobena zejména procesní aktivitou [jméno FO], resp. jejího zmocněnce, množstvím řešených procesních otázek a zapojením soudů třech článků soudní soustavy do tohoto rozhodování. Podání strany žalující byla činěna blanketně či vadně (neúplně či nesrozumitelně), a soud tak musel [jméno FO], resp. jejího zmocněnce (často opakovaně) vyzývat k odstranění vad. Situaci též komplikovala skutečnost, že zmocněnec [jméno FO] se nacházel ve VTOS, pročež opakovaně žádal o prodloužení lhůty, protože neměl k dispozici potřebné podklady. Ústní jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno kvůli tvrzené hospitalizaci [jméno FO]. Ve věci samé dosud nebylo rozhodováno. Procesně rozhodovaly OS [adresa] o návrhu na nařízení předběžného opatření, o návrhu na nepřipuštění zastoupení [jméno FO] zmocněncem, o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, o vrácení jistoty složené s návrhem na nařízení předběžného opatření, KS [adresa] o odvolání proti zamítnutí druhého návrhu na nařízení předběžného opatření, [název soudu] o žádosti o osvobození od soudních poplatků a [název soudu] o věcné příslušnosti a 2x o nedůvodném návrhu na určení lhůty.

13. Posuzované řízení se typově neřadí mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jelikož se jedná o řízení o určení neplatnosti dohody o převodu členského podílu v bytovém družstvu. Zvýšený význam řízení se tedy nepresumuje a žalobce jej ani netvrdí. Soud tedy vzhledem k uvedenému uzavřel, že význam řízení pro žalobce byl běžný.

14. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel, a to ani v pozitivním slova smyslu. Aktivita žalobce dle odst. 5 tohoto rozsudku se do délky řízení nijak zásadně pozitivně nepromítla, pokud jde o žádosti žalobce o zasílání listin soudem také přímo žalobci, ačkoliv tento je v řízení zastoupen advokátem, taková aktivita žalobce představuje spíše opak urychlení vyřízení věci. Rovněž návrh žalobce na určení lhůty k provedení úkonu, který byl zamítnut jako nedůvodný.

15. Jde-li o činnost soudů, je nutno konstatovat, že postup soudů nebyl během řízení vždy plynulý a koncentrovaný. Okresní soud postupoval v řízení nekoncentrovaně v případě odstraňování vad odvolání žalobkyně ze dne [datum], kdy k výzvě k odstranění vad odvolání muselo být vydáno opravné usnesení, spis byl pak předložen odvolacímu soudu až dne [datum]. Napadené usnesení okresního soudu o zastavení řízení pak bylo zrušeno pro nepřezkoumatelnost, ve věci tak lze spatřovat průtah v délce 4 měsíců. V řízení došlo k průtahům v období od srpna [rok], kdy nabylo právní moci usnesení krajského soudu, do srpna [rok], kdy byl zamítnut návrh na nepřipuštění zastoupení žalobkyně obecným zmocněncem, tedy soud byl 1 rok nečinný. Nekoncentrovaně soud prvního stupně postupoval v období od října [rok], kdy byl zamítnut druhý návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření, spis byl předložen Krajskému soudu v [adresa] dne [datum]. Okresní soud byl dále nečinný v období od srpna [rok], kdy byl vrácen spis krajským soudem, až do [datum], kdy soud vyzval žalovaného 2 k vyjádření k podané žalobě a současně bylo nařízeno první jednání ve věci, celkem 9 měsíců. Jednání bylo zrušeno, jelikož soud nerozhodl o námitce věcné nepříslušnosti, což představuje rovněž nekoncentrovaný postup soudu prvního stupně. Průtah lze spatřovat i v postupu Městského soudu v [adresa], kterému byla věc postoupena dne [datum], a to v délce 4 měsíců, když žalobkyně byla dne [datum] vyzvána usnesením k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Soud byl dále ve věci nečinný od srpna [rok], kdy byli vyzváni žalovaní k vyjádření k žalobě, až do ledna [rok], kdy byla žalobkyně vyzvána k vyjádření ohledně námitky nedostatku pravomoci soudů, s tím, že v mezidobí soud pouze přeposílal různá vyjádření účastníků řízení. Dále v průběhu roku [rok] městský soud postupoval nekoncentrovaně, když v průběhu tohoto roku od února [rok] došlo ve věci pouze k tomu, že bylo 2x nařízeno a 2x odročeno jednání ve věci, jednou z důvodu nemoci žalobkyně a podruhé z důvodu na straně soudu (stáž vyřizující soudkyně).

16. Délku řízení trvajícího 6 let a 2 měsíce je tak nutné považovat za nepřiměřenou, a to zejména kvůli průtahům a nekoncentrovanému postupu okresního a městského soudu, uvedená délka řízení pak neodpovídá právní ani procesní složitosti věci, žalobci tak vznikla nemajetková újma, která se presumuje. S ohledem na celkovou délku řízení, význam řízení pro žalobce, který byl shledán běžným, má soud za to, že je nutno nemajetkovou újmu žalobce odškodnit finančně, jelikož konstatování porušení práva žalobce se nejeví dostatečným.

17. Dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR pro poměry České republiky se považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000,- Kč až 20.000,- Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1.250,- Kč až 1.667,- Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat) bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů. Stejně tak lze zvýšit základní částku za příslušný časový úsek v případě, kdy je samotné kompenzační řízení nepřiměřeně dlouhé a žalobce zvýšení odškodnění z tohoto důvodu navrhne. S ohledem na tuto citovanou judikaturu soud uzavřel, že je na místě stanovit základní částku odškodného ve výši 15.000,- Kč ročně (resp. za prvé dva roky řízení polovina), jelikož délka řízení trvajícího 6 let a dva měsíce ještě navýšení základní částky neodůvodňuje, jelikož není délkou extrémní.

18. Základní částka odškodnění by tak činila za řízení dlouhé 6 let a dva měsíce celkem 77.500,- Kč (5 x 15.000,- Kč + 2 x 1.250,- Kč). Soud se dále zabýval a vzal v úvahu další kritéria uvedené v § 31a odst. 3 shora cit. zák., která by odůvodňovala případné zvýšení či snížení uvedené částky. Soud má za to, že tuto částku je potřeba zvýšit o 30 % za nekoncentrovaný postup soudu (viz odst. 15 rozsudku). Základní částka je tak celkově zvýšena o 30 % a činí 100.750,- Kč. Žalovaná však již uhradila žalobci v rámci předběžného projednání částku 58.000,- Kč, na nárok žalobce tedy zbývá zaplatit částku 42.750,- Kč (výrok I. rozsudku), a to včetně zákonných úroků z prodlení od [datum], kdy nárok byl předběžně uplatněn u žalované dne [datum], 6 měsíční lhůty pro projednání nároku uplynula dne [datum]. Soud rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu. Ve zbylé části byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta (výrok II. rozsudku).

19. Soud nepřistoupil k navýšení základní částky odškodnění, a to s ohledem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2632/2020, kdy dovolací soud odkázal na svá opakovaná konstatování, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikace práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011) a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019 , sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Z části VI Stanoviska přitom vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je obecně nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 384/2012, nebo rozsudek velkého senátu ESLP ze dne 29. 3. 2006, věc Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, odst. 72). Žalobci je v posuzované věci přiznáno celkem odškodnění ve výši 100.750,- Kč, tato částka představuje asi 2,3 násobek průměrné mzdy v České republice za 2. čtvrtletí roku [rok] (Průměrné mzdy - [datum] informace), zdejší soud má za to, že se rozhodně nejedná o částku nízkou a nereflektující ekonomickou realitu v ČR, naopak má za to, že toto odškodnění zcela odpovídá principu přiměřenosti finančního odškodnění ve smyslu výše citované judikatury Nejvyššího soudu.

20. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 3223/2013 ze dne 10. 2. 2015, má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přitom rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

21. Náklady řízení žalobce představuje zaplacený soudní poplatek 2.000,- Kč a dále odměna advokáta za následující úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3.100,- Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 50.000,- Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky, 4 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč dle § 13 odst. 3 cit vyhlášky, celkem 1.200,- Kč. Dále byla přiznána náhrada 21 % DPH podle § 14a vyhlášky ve výši 2.856,- Kč, jehož je zástupce žalobce plátcem. Celkem tedy soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení 18.456,- Kč.

Poučení