18 Co 240/2024 - 360
Citované zákony (28)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 odst. 1 písm. a § 118a odst. 1 § 118a odst. 3 § 95 odst. 1 § 95 odst. 2 § 132 § 142 odst. 2 § 146 odst. 2 § 148 odst. 1 § 157 odst. 1 § 157 odst. 2 § 212 +3 dalších
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 13 odst. 4
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 555 § 1908 odst. 2 § 1970 § 2048 § 2106 § 2107 § 2586 § 2610 § 2615 odst. 1 § 2615 odst. 2 § 2617 § 2917
Rubrum
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudců Mgr. Blanky Fauré a Mgr. Pavla Riedlbaucha v právní věci žalobkyně: Anastav group s.r.o., IČO 069 04 084 sídlem Na Folimance 2155/15, 120 00 Praha 2 zastoupená advokátem Mgr.Janem Rathem sídlem Na poříčí 1070/19, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: [jméno zainteresované osoby], nar. [datum narození zainteresované osoby] bytem [adresa zainteresované osoby] zastoupen advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 136 000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 10. 4. 2024, č. j. 25 C 320/2021-317 takto:
Výrok
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé (I.) se v rozsahu, ve kterém byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 79.105,60 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky 22.155,60 Kč od 11.10.2021 do 26.4.2023 a z částky 11.105,60 Kč od 27.4.2023 do zaplacení, z částky 34.000 Kč od 11.11.2021 do zaplacení a z částky 34.000 Kč od 11.12.2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, potvrzuje. Co do částky 10.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 50 % p. a. z částky 10.000 Kč za dobu od 11.10.2021 do 26.4.2023 a z částky 10.000 Kč od 27.3.2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.
II. Rozsudek soudu I. stupně se v nákladových výrocích III. a IV. mění tak, že žalobkyni bude po právní moci rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 8 vrácena část složené zálohy na náklady dokazování ve výši 12.072 Kč a žalovanému ve výši 9.052 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 20.677,70 Kč, a to do tří dnů od jeho právní moci k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 89.105,60 Kč spolu s 8,50 % úrokem z prodlení z částky 32.155,60 Kč od 11.10.2021 do 26.4.2023 a z částky 21.105,60 Kč od 27.4.2023 do zaplacení, z částky 34.000 Kč od 11.11.2021 do zaplacení a z částky 34.000 Kč od 11.12.2021 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 46.894,40 Kč spolu s 8,50 % úrokem z prodlení z částky 34.000 Kč od 11.9.2021 do zaplacení, z částky 1.844,40 Kč od 11.10.2021 do zaplacení a z částky 11.050 Kč od 27.4.2023 do zaplacení (výrok II.), rozhodl o vrácení části složené zálohy ve výši 13.488 Kč žalobkyni a ve výši 7.636 Kč žalovanému (výroky III. a IV), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 30.533 Kč (výrok V.) a žalobkyni povinnost doplatit soudní poplatek (výrok VI.).
2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky (po rozšíření žaloby) ve výši 136.000 Kč se specifikovaným příslušenstvím z titulu doplacení ceny díla za rekonstrukci bytové jednotky číslo [hodnota] která se nachází v katastrálním území [adresa], obec [adresa] (dále jen „byt“). Žalobkyně jako zhotovitel a žalovaný v pozici objednatele uzavřeli dne [datum] ústní smlouvu o dílo na základě, které žalobkyně započala v bytě provádět rekonstrukční práce. Žalovaný však požadoval vícepráce a nadto mu došly prostředky k uhrazení prací. Strany proto dne [datum] uzavřely písemně smlouvu, označenou jako Dodatek číslo [hodnota], v kterém specifikovaly vícepráce, včetně jejich cen ve výši 38.000 Kč, a zároveň se žalovaný touto smlouvou zavázal žalobkyni uhradit cenu díla ve výši 238.000 Kč v 7měsíčních splátkách po 34.000 Kč splatných vždy k 10. dni v měsíci počínaje červencem 2021 a konče prosincem 2021. Žalovaný uhradil první dvě měsíční splátky, a poté část třetí splátky. Žalobkyně požaduje doplacení smluvených splátek, které byly splatné k 10. 9. 2021, 10. 10. 2021, 10. 11. 2021 a 10. 12. 2021, a to spolu se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení.
3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, odkázal na návrh smlouvy ze dne [datum], který obsahuje smlouvu o dílo, která byla mezi účastníky uzavřena, včetně specifikace díla. Na základě uváděné smlouvy se žalobkyně zavázala dokončit předmětné dílo do 1. 4. 2021. Strany si dále sjednaly, že cena díla bude zaplacena na základě fakturace v dílčích platbách. Faktury měly obsahovat zákonné náležitosti a bylo také sjednáno, že jestliže faktury nebudou dané náležitosti splňovat, má objednatel tyto právo vrátit zhotoviteli. Splatnost jednotlivých faktur byla dohodnuta na 15 dnů od jejich převzetí objednatelem. Žalovaný obdržel od žalobkyně pouze 2 faktury, na základě kterých uhradil částku 200.000 Kč a 120.000 Kč, a to dne 3. 2. 2021 a 31. 3. 2021. Poslední část ceny díla měla být uhrazena až po řádném dokončení díla, ke kterému však ve sjednaném termínu nedošlo. Žalobkyně žalovanému přislíbila, že dílo bude zhotovené nejpozději ve lhůtě do 1. 6. 2021. V průběhu května strany reflektovaly některé další požadavky na práce ze strany žalovaného a dohodly se na navýšení ceny díla o 38 000 Kč. Dodatek číslo [hodnota] byl uzavřen za podmínky, že dílo bude žalobkyní dokončeno a předáno a požadované platby žalobkyní řádně fakturovány, k čemuž nedošlo. Žaloba je tak minimálně předčasná. K rozsahu díla žalovaný specifikoval, že se strany dohodly, že vizualizaci a instalaci kuchyňské linky žalobkyně nezajistí. Žalovaný uplatnil procesní obranu spočívající v zápočtu pohledávky na zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalobkyně s provedením díla za období od 2. 4. 2021 do okamžiku řádného provedení díla, a to dne dle čl. 9 odst. 1 ústní smlouvy o dílo ze dne [datum] ve výši 0,05 % z celkové ceny díla za každý den prodlení žalobkyně s provedením díla, tedy ve výši 310 Kč za den, za období od 2. 4. 2021 dne 24. 1. 2022 se jednalo o částku 92.380 Kč. Dále nárok na slevu z ceny díla za vady, které se vyskytly z důvodu nekvalitního provádění rekonstrukce s tím, že dílo nebylo žalobkyní dokončeno, neboť některé části díla žalobkyně neprovedla vůbec (nebyla provedena instalace systému vlhkosti), a některé neprovedla řádně a v adekvátní kvalitě. K tomu označil jednotlivý rozsah vad a navrhl k jejich ocenění vypracování znaleckého posudku. Další kompenzační námitku v rozsahu 29.057,96 Kč, s odkazem na § 2917 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), vznesl žalovaný v souvislosti s vytopením bytu číslo [hodnota] nacházejícího se pod pobytem žalovaného, neboť v souvislosti s prováděním prací ze strany žalobkyně došlo k poničení dvou místností bytu, které musely být opraveny za částku 11.050 Kč, která byla zaplacena ze strany [právnická osoba], IČO [IČO]. Uvedené družstvo podalo z důvodu nezaplacení dané částky žalovaným žalobu, ve sporu bylo úspěšné a žalovanému bylo uloženo, aby, společně se svou manželkou, zaplatil nejen částku 11.050 Kč, ale také úroky z prodlení v kapitalizované výši 1083,93 Kč a náhradu nákladů řízení v částce 16.924 Kč.
4. Soud prvního stupně dovodil svou pravomoc ve věci rozhodnout, aplikaci českého práva jako práva rozhodného, a po provedení důkazů účastnickými výslechy, výslechy účastníky navrhovaných svědků, jakož i listinami, uzavřel, že mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně jako zhotovitel prováděla pro žalovaného jako objednatele rekonstrukci bytu, která zahrnovala kompletní novou elektroinstalaci, nové obklady a dlažbu, kompletní rekonstrukci koupelny včetně koupelnového nábytku, nové umyvadlo, záchod, sprchový kout, instalatérské práce, montáž topení a nových radiátorů, nové obklady a dlažbu v kuchyni, pokládku podlah v celém bytě, izolaci stropů, sádrokartonové podhledy, kompletní rekonstrukci stěn včetně omítek. Původně byl dohodnutý i bidet, instalace systému vlhkosti a vizualizace a instalace kuchyňské linky, v průběhu provádění rekonstrukce se však strany v této části dohodly na změně a od těchto prací upustily. K doložené, stranami nepodepsané, smlouvě ze [datum] uzavřel, že z připraveného textu smlouvy lze vycházet pouze co do jejích podstatných náležitostí, a to zejména pokud jde o předmět díla, cenu díla a platební podmínky a rámcově i termíny provádění díla. Naopak ostatní náležitosti, které strany při osobních jednáních neřešily, považuje za nehodnotné, například smluvní pokuty. Konstatoval také, že z textu této smlouvy vyplývá, že měla být uzavřena písemně a nelze tedy dovozovat, že mohla být uzavřena jiným způsobem, například e -mailem či konkludentně, neboť nebylo zjištěno, že by vůle stran směřovala k jinému způsobu uzavření smlouvy. Co se týče rozsahu provedení smluveného díla, který nebyl v návrhu smlouvy řádně specifikován, neexistovala projektová dokumentace a ani jiné podobné upřesnění rozsahu rekonstrukce, z tvrzení obou stran i z výpovědi jednatele žalobkyně, jakož i dalších důkazů vyplynulo, že předmět díla byl v průběhu provádění prací ze strany žalovaného opakovaně měněn, bezpečně jsou prokázány změny týkající se koupelny a elektroinstalace. Co se týče ceny díla uzavřel, že mezi účastníky nebylo sporu žalovaný zaplatil žalobkyni částku již 422.144,40 Kč, a to částkami 200.000 Kč a 120.000, dále pak 2x částku 34.000 Kč, částky 30.744,40 Kč a 3.400 Kč. Konstatoval, že zpočátku z návrhu smlouvy strany vycházely při zaplacení dílčích plateb, nicméně již u druhé dílčí platby bylo postupováno odchylně, jak do splatnosti, tak do výše (z původně sjednané částky 160.000 Kč žalovaný zaplatil 120.000 Kč). Z návrhu smlouvy také vyplývá, že z celkové ceny díla byla částka 100.000 určena na vizualizaci a instalaci kuchyňské linky, od čehož strany odstoupily, obdobné platí i pro instalaci systému vlhkosti. Z výpovědí svědků, včetně výslechu manželky žalovaného uzavřel, že v průběhu díla docházelo k celé řadě změn iniciovaný žalovaným. Z Dodatku číslo [hodnota] ze dne 14. 5. 2021 pak dle názoru soudu prvního stupně bezpečně vyplývá, že se žalobkyně a žalovaný dohodli na změně rozsahu i ceny díla (navýšení ceny díla o 38.000 Kč), dále se dohodli na změně splatnosti ceny díla s tím, že doplatek ceny díla činí 238.000 Kč, a sjednali si pevný splátkový kalendář na nově specifikovaný doplatek ceny díla (splátky po 34. 000 Kč splatné vždy k 10. dni každého měsíce počínaje červnem 2021). Uzavřel, že nadále splatnost ceny díla nebyla již navázána na dokončení díla, ale podle uvedeného Dodatku byl doplatek ceny díla splatný vždy v pevných termínech. Co se týče vyjasňování některých víceprací po uzavření tohoto dodatku, ty měl za prokázány i e-mailovou komunikací účastníků. Dále zjistil, že dne 21. září 2021 žalovaný zaslal žalobkyni seznam nedodělků, avšak již dne 20. června 2021, tj. před dokončením rekonstrukce, se žalovaný s rodinou do bytu nastěhoval a dílo tímto okamžikem převzal. Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení ceny díla uzavřel, že doplatek činil 238.000 Kč, tj. 200.000 původní část ceny dle ústní smlouvy a 38.000 Kč z důvodu víceprací na základě Dodatku podepsaného oběma stranami a zopakoval, že Dodatkem došlo k změněn podmínek splatnosti. Nezaplacený zbytek ceny díla dle závěru soudu prvního stupně tak činí 135.855,60 Kč. K procesní obraně v podobě regresního nároku na zápočet částky ve výši 11.050 Kč jako jistiny za poškození sousedního bytu způsobené v souvislosti s prováděním prací žalobkyní konstatoval, že žalobkyně za tuto škodu odpovídá, neboť byla způsobena v souvislosti s prováděním prací, ve zbytku nárok pro absenci příčinné souvislosti neuznal a uzavřel, že ostatní nároky, příslušenství v podobě úroku z prodlení a náklady řízení, vznikly v souvislosti s tím, že žalovaný nezaplatil částku dobrovolně, ale až v rámci rozhodnutí soudu, což nemůže jít na vrub žalobkyně. K nároku na smluvní pokutu za prodlení s plněním uvedl, že smluvní pokuta nebyla mezi stranami sjednána, neboť byla pouze zachycena v návrhu textu písemné smlouvy o dílo, která však nebyla uzavřena. Poznamenal, že původně plánovaný termín dokončení díla nebyl dodržen také z objektivních důvodů mimo vůli žalobkyně, když žalovaný přikázal žalobci přerušení prací z důvodu konfliktu s [právnická osoba], další prodlení vzniklo tím, že žalovaný při provádění díla opakovaně měnil předmět díla, což vyplývá i z výpovědi svědků. Za důvodné soud shledal nároky žalovaného na slevu z ceny díla z důvodu vad díla, které vyčíslil na základě znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] v celkové výši 47.750 Kč, z kterých odečetl částku 12.000 Kč za kuchyňskou linku, neboť ta na základě dohody stran nebyla realizována a byla řešena samostatnou položkou; za vadu nepovažoval ani visící koudele ve spoji trubek radiátorů ve výši 50 Kč. Celkem vyčíslil nárok žalobce na doplatek ceny díla částkou 89.105,60 Kč, co do zbylé částky žalobu zamítl. Odmítl názor, že platby žalovaného v souvislosti s uzavřením dodatku lze považovat za uznání dluhu co do jeho zbytku, neboť z i částečné platby musí být nadevší pochybnost seznatelné, že dlužník uznává celý dluh. I kdyby však soud dovodil, že žalobkyně má jiný nárok na zaplacení celé částky z důvodu uznání dluhu, tato pohledávka by i tak v příslušném rozsahu zanikla zápočtem žalovaného. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 občanského zákoníku, jeho výši určil dle nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, když splatnost jednotlivých částek ceny díla vyplývala z Dodatku č.[hodnota]. Žalobci tedy přísluší zákonný úrok z prodlení z jednotlivých splátek ceny díla s tím, že co do částky 11.050 Kč nárok žalobkyně zanikl až zápočtem žalovaného při jednání na 26.4.2023, kdy byla kompenzační námitka žalovaného doručena právnímu zástupci žalobkyně. Vyšel z toho, že v rozsahu nároku na slevu z ceny díla zanikl nárok žalobkyně na cenu díla, naopak co do částky 11.050 Kč nárok žalobkyně na zaplacení ceny díla zanikl až zápočtem ke dni 26.4.2023, tudíž do tohoto data byl žalovaný v prodlení a žalobkyni přísluší nárok na úrok z prodlení, naopak od tohoto data pohledávka žalobkyně zanikla a od tohoto data jí nepřísluší nárok na úrok z prodlení. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř. v rozsahu úspěchu účastníků. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy měla žalobkyně ve věci úspěch 65,5 % a přísluší jí proto právo na náhradu nákladů řízení ve výši 34,5 %. Žalobkyni také uložil zaplatit doplatek soudního poplatku za rozšíření žaloby.
5. Proti tomuto rozsudku podal včasné a přípustné odvolání do výroku I. a V. žalovaný. Namítá, že bylo v průběhu řízení postupem soudu prvního stupně zasaženo do jeho práv na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod, neboť soud prvního stupně skutková tvrzení a důkazy hodnotil pouze ve prospěch žalobkyně, selektivně nebo je nehodnotil vůbec. Řízení jako celek bylo vedeno v rozporu s procesními normami a napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť žalobkyni se dostalo práva na spravedlivý proces v extenzivním rozsahu, což je dle žalovaného nespravedlivé, nezákonné a přeneslo odpovědnost za výsledek sporu na žalovaného. Soud zcela svévolně z důkazů žalobkyně vyvozoval, co je předmětem jejího tvrzení a tím prolomil kvalifikovanou koncentraci řízení, která byla účinněná na jednání dne 8. 6. 2022, kdy poskytl účastníkům lhůtu do 30. 9. 2022 (do 31. 7. 2022, jak vyplývá z uvedeného protokolu, poznámka odvolacího soudu). Namítá také, že i rozhodnutí o návrhu na rozšíření žaloby ze dne 10. 5. 2023, kterou nalézací soud připustil až usnesením ze dne 20. 3. 2024, téměř po roce, těsně před vyhlášením rozhodnutí, je v rozporu s principem koncentrace řízení. K stanovení lhůty na jednání dne 8. 6. 2022 připomíná, že nalézací soud po obou stranách požadoval, aby s ohledem na stav dokazování po poučení podle § 118 a odst. 1, 3 o.s.ř. doplnily svá tvrzení tak, aby bylo zřejmé, co mělo být provedeno jako dílo, jaké konkrétní práce, v jakém rozsahu byly mezi stranami dohodnuty, za jakou cenu, případě, v jakém rozsahu byl rozsah díla pozdějšími dohodami o změně a jakým způsobem dotčen. Žalobkyně měla dále tvrdit a prokázat, že dílo provedla řádně a včas. Na tuto výzvu ve stanovené lhůtě žalobkyně nereagovala, neboť jí založené podání do spisu nelze považovat za řádné splnění dané výzvy. Toto podání obsahuje pouze výčet navržených důkazů. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, což mělo mít za následek, že skutečnost, kterou účastník vůbec netvrdil, a která nevyšla jinak v řízení najevo, nebude předmětem dokazování. V daném případě měla být žaloba zamítnuta. Upozorňuje, že tento stav nedostatku tvrzení potřebných skutečností trval až do skončení řízení. Ke zhojení nedostatku tvrzení potřebných k uplatnění nároku žalobkyní nedošlo ani na jednání, kdy se žalobkyně vyjadřovala v rámci svého výslechu a podpořila tvrzení žalovaného, že předmětem díla byla kompletně celá nová elektroinstalace. Nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně ohledně posouzení kompenzační námitky ve výši 28.556,96 Kč. Uvádí, že žalovaný na jednání uplatnil kompenzační námitku ohledně náhrady škody vzniklé žalovanému z titulu plnění [právnická osoba] v důsledku prácí žalobkyně ve výši 29 057,96 Kč, kdy byly zcela ignorovány předložené důkazy žalovaným, který dopisem ze dne 7. 2. 2022 vyzýval žalobkyni k zaplacení škody ve výši 11.055 Kč na účet bytového družstva a současně byla upozorněna na to, že pokud nebude škoda uhrazena, bude na ni vymáhána. Pokud by k úhradě ze strany žalobkyně došlo včas, nevznikly by žalovanému další náklady. Co se týče požadavku na slevu z důvodů vad díla, má za to, že znalec zásadní vady nacházející se v bytě ohodnotil částkou 47.750 Kč, při výslechu uvedl, že byla provedena kompletní nová elektroinstalace, aniž by však žalobkyně obstarala revizní nákres či fotodokumentaci rozvodů. Hodnotu elektroinstalace znalec ocenil částkou 100.000 Kč možná snížených o 15 % s ohledem na dobu realizace díla. Tyto částky zahrnul žalovaný do kompenzační námitky. Dovozuje ledabylé jednání žalované a šikanózní charakter žaloby z jejího postupu, kdy se žádný z pověřených zástupců nedostavil do bytu v době šetření znalce. Opakuje svá tvrzení, že dílo nebylo žalovanému řádně a bez vad předáno, což bylo prokázáno, stejně tak bylo prokázáno, že žalobkyní nebyla do dnešního dne žalovanému řádně předána elektroinstalace v hodnotě 85.000-100.000 Kč. K elektroinstalaci dodává, že tuto vadu zjištěnou znalcem nalézací soud vůbec neposoudil a nepřiznal bez dalšího slevu z díla, stejně tak nepřiznal slevu z díla za nedodaný systém vlhkosti, kterou se také vůbec nezabýval a zcela ji opomenul. Postupem soudu prvního stupně bylo porušeno právo žalovaného na hodnocení důkazů soudem jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti, a to i z toho důvodu, že ačkoliv soud prvního stupně provedl výslech manželky žalovaného, zjištění z tohoto výslechu do svého rozhodnutí vůbec nezahrnul a důkaz opomenul. To, že nebyla řádně provedena a předána elektroinstalace, u níž absentovala revizní zpráva, potvrzuje, že k funkčnímu užívání bytu bránila závada, která užívání podstatným způsobem omezovala. Žalovaný se do bytu sice nastěhoval, nicméně opakovaně vytýkal žalobkyni vady, kterými dílo trpí. Žalovaný dílo nepřevzal ani konkludentně a do dnešního dne je žalobkyně v prodlení s řádným dokončením a předáním díla, a proto ani nemůže mít právo na zaplacení ceny. Navrhuje, aby odvolací soud zhojil nezákonný postup soudu prvního stupně tím, že rozhodnutí v napadených výrocích zruší a vrátí soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.
6. Žalobkyně ve k odvolání nevyjádřila.
7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání prvostupňový rozsudek v rozsahu, v němž byl odvoláním napaden, včetně řízení, které mu předcházelo dle § 212, § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.
8. Při odvolacím jednání žalovaný zdůraznil nesprávný procesní postup soudu I. stupně, tak jak jej vylíčil v odvolání. Uvedl, že má zato, že si soud I. stupně skutková tvrzení dotvářel, což našlo odraz i v rozsudku, který je naprosto nesrozumitelný a nepřezkoumatelný, neboť žalovaná břemeno tvrzení neunesla. Žalobkyně se s rozsudkem soudu I. stupně ztotožnila s tím, že znalcem oceněné vady díla nijak nesporuje.
9. Odvolací soud nejprve předesílá, že byť předmětem odvolacího řízení odvolatel učinil pouze výrok I. a V. napadeného rozhodnutí, odvolací soud posuzoval odvolání i co do akcesorických výroků o nákladech státu (II. a IV.).
10. K obsahové stránce napadeného rozsudku odvolací soud uvádí, že splňuje všechny náležitosti stanovené v § 157 odst. 1, 2 o.s.ř. V této souvislosti, k namítané vadě spočívající v pochybení soudu I. stupně, který v rozsudku podrobně neinterpretoval výslech manželky žalovaného [jméno FO], jež byl proveden při jednání soudu dne 23. 11. 2022 a jehož obsah je součástí spisu (č.l. 156 a násl.), je třeba uvést, že soud I. stupně skutečně v rozsudku podrobně tuto výpověď neinterpretoval, nicméně z obsahu napadeného rozsudku vyplývá, že nálezací soud z tohoto výslechu při zjišťování skutkového stavu vycházel (viz bod 21 napadeného rozsudku) a zjištěné skutečnosti i ve světle uvedeného výslechu hodnotil (viz bod 24 a 26 napadeného rozsudku). Nad to není povinností soudu v rozsudku přesně sdělovat obsah výpovědí svědků, ale to, které skutečnosti má z daného výslechu za prokázány (viz § 157 odst. 2 o.s.ř.). Napadený rozsudek vytýkanou vadou nepřezkoumatelnosti netrpí.
11. K námitkám žalovaného týkajícím se prolomení zásady koncentrace řízení a práva na spravedlivý proces ve prospěch žalobkyně, odvolací soud nejprve konstatuje, že obsahem tvrzení žalobkyně v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu bylo to, že dne 14. 5. 2021 uzavřela s žalovaným Dodatek smlouvy o dílo, které prováděla na základě ústní smlouvy. Součástí Dodatku bylo rozšíření stavebních prací (vícepráce) s tím, že žalovaný se zavázal v 7 splátkách zaplatit zbytek ceny díla specifikované v daném Dodatku ve výši 238.000 Kč, a to vždy 10. dne každého měsíce počínaje měsícem červnem a konče měsícem prosincem 2021, přičemž žalovaný nezaplatil splátky za měsíc září, říjen a listopad, respektive prosinec 2021 (viz rozšíření žaloby). V tomto rozsahu šlo o žalobu projednatelnou. Po poučení soudem I. stupně na jednání dne 8. 6. 2022 dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. žalobkyně v dané lhůtě zaslala podání, v kterém ohledně jednotlivých skutkových tvrzení odkazuje na konkrétní listiny založené či zakládané do spisu. Na tomto místě odvolací soud podotýká, že požadavek vylíčení rozhodujících skutečností je možno splnit i odkazem na konkrétní listiny (důkazy). V rozhodnutí ze dne 25. 6. 2020 sp. zn. 25 Cdo 3536/2018 Nejvyšší soud uvedl: “Jestliže po poučení soudu prvního stupně podle § 118a odst. 1 o. s. ř. žalobce nedoplní vylíčení rozhodných skutečností opisem údajů z listin, které navrhl jako důkaz a které byly oběma účastníkům známy, jeho nečinnost v tomto směru nezakládá důvod k zamítnutí žaloby pro neunesení břemene tvrzení. Ve vztahu k těmto skutečnostem účastník splní svou povinnost tvrzení, kterou mu ukládá § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř., již tím, že navrhne, aby tyto listiny byly provedeny jako důkaz k prokázání jeho tvrzení; není třeba, aby jednotlivé údaje z těchto listin opakoval, případně je opisoval. Na úplnost tvrzených právně významných skutečností je třeba usuzovat na základě předběžné právní kvalifikace skutkového děje, kterým žalobce odůvodňuje opodstatněnost svého nároku.“ Z výše uvedeného vyplývá, že uvedla-li žalobkyně v žalobě částku, kterou jí žalovaný dluží z určitého právního důvodu (smlouva o dílo) a ohledně vylíčení vzniku a výše dluhu odkázala na k žalobě připojené listiny, které jsou přehledné a jednoznačné, je skutek dostatečně popsán. Nad to nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyně při jednání dne 23. 11. 2022 svá skutková tvrzení doplnila. Nalézací soud poté postupoval podle § 132 o. s. ř., věta druhá za středníkem, a pečlivě přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. V tomto ohledu soud I. stupně nepochybil, uzavřel-li, že rozsah prací byl domluven ústně a odpovídal neuzavřené smlouvě o dílo ze dne [datum], vyjma vizualizace a realizace kuchyně a systému vlhkosti, což účastníci nezpochybňovali.
12. Z výše uvedeného je zřejmé, že svým postupem soud I. stupně do práva žalovaného na spravedlivý proces nijak nezasáhl, aniž by z napadeného rozsudku či obsahu spisu vyplývalo, že by soud I. stupně vybíral důkazy selektivně, jak je v odvolání namítáno. Naopak se všemi konkrétními námitkami žalovaného důsledně zabýval a na základě nich dospěl k závěru o důvodnosti některých žalovaným vzesených námitek započtení.
13. Na základě doplněných skutkových tvrzení měl za jednoznačně prokázaný rozsah díla, který odpovídá rozsahu uvedenému v návrhu smlouvy o dílo ze dne [datum] a v Dodatku (vícepráce), a to ve spojení s tvrzeními žalovaného uvedenými při jednání dne 8. 6. 2022, kdy potvrdil, že po dohodě stran byl zrušen jeho požadavek na vizualizaci a instalaci kuchyňské linky a strany ustoupily od instalace systému vlhkosti, což odpovídá i obsahu výslechu jednatele žalobkyně provedeného při jednání dne 26. 4. 2023. Soud I. stupně správně uzavřel, že o rozsahu díla mezi účastníky není sporu. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že není ani případná odvolací námitka žalovaného týkající se slevy z ceny díla za nedodání instalace systému vlhkosti, který předmětem díla nebyl. Tato zjištění odpovídají i znaleckému posudku, z kterého vyplývá, že cenu systému vlhkosti nebylo možné určit, neboť nebyl proveden žádný projekt.
14. K námitce připuštění změny žaloby po koncentraci řízení odvolací soud pouze poznamenává, že změna předmětu řízení po koncentraci řízení je obecně možná, za předpokladu, že dosavadní skutková tvrzení a označené důkazy umožňují žalobci unést břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Ve vztahu k projednávané žalobě je zřejmé, že rozšíření žaloby o poslední platbu za měsíc prosinec 2021 dle Dodatku, daným podmínkám odpovídá. O.s.ř. pak pouze soudu ukládá, aby o návrhu na rozšíření žaloby rozhodl, avšak již nestanoví, kdy tak má učinit (§ 95 odst. 1,2 o.s.ř.).
15. Soud I. stupně správně uzavřel, že strany si sjednaly ústní smlouvu o dílo dne [datum]. Správný je i závěr, že uvedená smlouva nemohla být uzavřena v rozsahu návrhu této smlouvy ani konkludentně, ani emailem. Přiléhavý je také závěr, v jakém rozsahu lze z návrhu této smlouvy vycházet – konkrétní rozsah díla, který odpovídá návrhu Smlouvy o dílo ze dne [datum], bez vizualizace a instalaci kuchyňské linky a systému vlhkosti, cena díla, učastníky již při druhé splátce modifikovaná a Dodatkem nově upravená včetně splatnosti ceny díla, a rámcově i termíny provádění díla, k jejichž posunutí došlo z důvodu žalovaným požadovaných víceprací a sporu žalovaného s [právnická osoba].
16. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla ve smyslu § 2586 OZ uzavřena smlouva o dílo zahrnující uváděné rekonstrukční práce na bytu, na jejímž základě žalobkyně prováděla uvedenou rekunstukci bytu a žalovaný za tuto rekonstukci měl zaplatit cenu díla posléze specifikovanou v Dodatku smlouvy č. [hodnota] na částku 238.000 Kč, přičemž tato cena byla odchylně od ustanovení § 2610 OZ splatná v 7 splátkách po 34.000 Kč vždy 10. dne v měsící počínaje měsícem červnem 2021 a konče měsícem prosincem 2021. Žalovaný na tyto splátky zaplatil 2x 34.000 Kč dne 2. 6. 2021 a 9. 7. 2021, 30.744,40 Kč dne 10. 8. 2021 a 3.400 Kč dne 13. 9. 2021. Argument žalovaného týkající se předčasnosti žaloby a splatnosti celé ceny díla po jeho předání na základě předávacího protokolu je tak s ohledem na výše uvedené nepřípadný.
17. Soud prvního stupně se také neopomněl zabývat otázkou provedení díla, resp. jeho dokončením a předáním. Odvolací soud má tuto otázku za zásadní s ohledem na namítané vady díla, neboť provedením díla se mění závazek zhotovitelel provést dílo řádně (bez vad) na závazek vady odstranit (§ 2615 odst. 1,2 OZ, § 2617 OZ, § 2106 a §2107 OZ). Posouzení podstatného a nepodstatného porušení smlouvy a tomu odpovídající práva a povinnosti smluvních stran by však byla v daném sporu činěna nadbytečně, zcela nad rámec účastníky vymezeného předmětu sporu, a to za situace, kdy žalobkyně takovou obranu proti kompenzační námitce nevznesla a nepodala proti zamítavému výroku napadeného rozsudku odvolání. Je tak zřejmé, že se ztotožnila s názorem soudu I. stupně, že žalovaný má právo na slevu z ceny díla za znalcem specifikované a oceněné vady plnění.
18. Odvolací soud má totožně se soudem I. stupně za to, že dílo bylo provedeno. Provedení díla zahrnuje dle zákonné dikce dvě složky – dokončení a předání. Dokončení je předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu, nicméně takové samo o sobě musí být objednatelem zhotoviteli umožněno. Předání je jednostranné právní jednání zhotovitele (§ 555 a násl. OZ.) s úmyslem dluh splnit (§ 1908 odst. 2 OZ), aniž by zákon stanovil formu. Převzetí je jednostranné právní jednání objednatele po předání díla, rovněž neformální, není-li ujednáno jinak (§ 559), které však lze dovodit i z faktického jednání (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 171/2006).
19. Z tvrzení účastníků vyplývá, že žalovaný se i s rodinou, bez vědomí žalobkyně, nastěhoval do bytu dne 19. 6. 2021. Z tohoto postupu žalovaného, vzhledem k tomu, že si strany ohledně předání a převzetí díla ničeho neujednaly, lze dovodit, že žalovaný dílo svým faktickým jednání převzal a poté začal vytýkat vady. Z tvrzení žalovaného uvedených při jednání dne 8. 6. 2022 pak vyplývá, že poslední práce žalobkyně v bytě žalovaného prováděla koncem července nebo v srpnu 2021. Z toho lze dovodit, že dílo (byt) bylo v takto označené době způsobilé sloužit svému účelu. Ostatně žalovaný v bytě i se svou rodinou bydlel. Nad to nelze odhlédnout od skutečnosti, že to byl žalovaný, který svým jednáním znemožnil, aby dílo bylo provedeno zákonným postupem, tedy nejprve dokončeno, včetně možnosti žalobkyně předvést, že může sloužit svému účelu, a poté předáno. Žalobkyně tak nemohla postupovat zákonným způsobem a nelze ji za tuto skutečnost penalizovat tvrzením, že k provedení díla nedošlo a nevzniklo jí ani právo na doplatek sjednané ceny.
20. Ke smluvní pokutě odvolací soud odkazuje na odůvodnění soud I. stupně uvedené v bodě 41 rozsudku a poznamenává, že uprava obsažená v § 2048 a násl. OZ neobsahuje povinnost písemné formy sjednání smluvní pokuty, ale i ústní dohoda musí splňovat podmínky určitosti, tj. jaké porušení smluvené povinnosti bude sankcionováno, jaká bude výše smluvní pokuty či způsob, jak bude výše určena. V tomto směru žalovaná strana ničeho netvrdila, odkázala pouze na návrh smlouvy, z kterého však nelze bez dalšího dovozovat, že jí uváděná smluvní pokuta byla mezi stranami sjednána, za situace, kdy Dodatek smlouvy č. [hodnota] byl mezi účastníky písemně uzavřen až poté, co měla dle tvrzení žalovaného žalobkyně plnit, aniž by tento Dotatek takové utvrzení dluhu zahrnoval. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že smluvní pokuta nebyla mezi stranami sjednána, a proto žalovanému nenáleží.
21. Odvolací soud také souhlasí s hodnocením soudu prvního stupně ohledně kompenzační námitky ve výši 29.057,96 Kč, kterou žalovaný v rámci svého odvolání také zpochybňuje. Je nesporné, že v důsledku prací žalobkyně vznikla v bytě nacházejícím se pod bytem žalovaného škoda, kterou uhradilo [právnická osoba] ve výši 11.050 Kč. Žalovaný tvrdí, že dopisem ze dne 7. 2. 2021 vyzýval žalobkyni k plnění tohoto dluhu. Taková skutečnost však z obsahu spisu nevyplývá. Z důkazu založeného k tomuto tvrzení žalovaným bylo prokázáno, že [právnická osoba] zaslalo dne 10. 2. 2021 žalovanému a jeho manželce Výstrahu podle § 16 odst. 2 Stanov bytového družstva, v které, kromě jiného, žádalo bezodkladné nahrazení škod vzniklých ostatním členům družstva a vlastníkům bytů ve vchodu číslo [hodnota]. Tuto výzvu žalovaný téhož dne přeposlal bez dalšího žalobkyni, aniž by bylo zřejmé, v jaké konkrétní výši má být škoda uhrazena. Nad to ani v podání obsahující danou kompenzační námitku (č.l. listu 188) není navržen k důkazu žalovaným uváděný dopis ze dne 7.2.2021. V tomto ohledu není případná odvolací námitka opomenutí důkazu. Z odůvodnění rozsudku soudu pro Prahu 8, č. j. 25 C 52/2022-130 je zřejmé, že [právnická osoba] se žalobou na žalovaném a jeho manželce domáhalo zaplacení částky 11.050 Kč v souvislosti se způsobenou a neuhrazenou škodou spojenou s odstraněním poníčení dvou místností. Žalovaní namítali nedostatek své pasivní legitimace ve sporu s tím, že pasivně legitimována je právě nynější žalobkyně, dále zpochybňovali vznik škody, namítali nedostatek příčinné souvislosti. Po provedeném řízení jim bylo uloženo zaplatit škodu spolu s úroky z prodlení a náklady řízení. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný sám svým nesprávným postupem způsobil navýšení původní výše škody o úroky z prodlení a náklady řízení, neboť pokud by škodu zaplatil bezprostředně po výzvě poškozeného družstva, k přidruženému navýšení nákladů by nedošlo. Ohledně navýšených nákladů chybí příčinná souvislost mezi jednáním žalobkyně a vzniklou škodou, proto soud I. stupně nepochybil, pokud k započtení uznal pouze částku skutečné škody ve výši 11.050 Kč, a to od data, kdy byla námitka v řízení vznesena.
22. Co se týče vad díla tyto byly řádně oceněny znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Odvolací soud odkazuje na výše uvedené závěry ohledně dohody stran o upuštění realizace kuchyně a systému vlhkosti (viz bod 13 tohoto rozsudku). Soud prvního stupně provedl ohledně rozsahu a ocenění vad díla dostatečné dokazování, a to jak znaleckým posudkem, tak výslechem znalce. Vycházel se znalcem zjištěného ocenění vad díla ve výši 47.750 Kč, od kterého odečetl ocenění vad kuchyně, o kterých znalec uvedl, že je do ocenění zahrnul, neboť se domníval, že kuchyň byla součástí dohodnutého díla, když v řízení toto nebylo prokázáno. Dále odečetl zcela marginální částku 50 Kč za koudel vyčnívající se spojů potrubí topného tělesa, což i dle názoru odvolacího soudu za vadu považovat nelze. Ze skutkových zjištění soudu I. stupně uvedených v bodě 31 napadeného rozsudku je zřejmé, že soud I. stupně zjistil vadu elektroinstalace, jejíž odstranění funkční vady a provedení revizní zprávy znalec odhadl částkou 10.000 Kč. Z bodu č. [hodnota] napadeného rozsudku, který obsahuje hodnocení a výpočet slevy z ceny díla za vady vyplývá, že tuto částku soud I. stupně opomněl přičíst k jím určené slevě 35.700 Kč. V tomto směru došlo ze strany odvolacího soudu k ponížení částky, jež byla uložena zaplatit žalovanému o 10.000 Kč, a to včetně úroku z prodlení, když i v tomto rozsahu nárok žalobkyně zápočtem zanikl.
23. K odvolací námitce zpochybňující postup soudu I. stupně, který dle názoru odvolatele opomněl slevu za elektroinstalaci ve výši 100.000 Kč je nutno nejprve odkázat na znalecký posudek ve spojení s výpovědí znalce před nalézacím soudem, který uvedl, že odhaduje cenu silno i slaboproudé elektroinstalace v celém bytě v současných cenách na částku 100.000 Kč možná snížených o 15 % s ohledem na dobu realizace rekonstrukce. Odstranění funkčních vad pak na částku 10.000 Kč. Částkou 100.000 Kč tedy nebyly naceněny vady elektroinstalace, ale cena její realizace. Nad to nelze odhlédnout od skutečnosti, že sám žalovaný v rámci kompenzační námitky a výzev k odstranění vad uváděl, že chybí jedna fáze rozvaděče, kterou ocenil částkou 3.500 Kč (viz č.l. 77 a 96 spisu).
24. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek s odkazem na § 220 odst. 1 písm. a) změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
25. S ohledem na změnu výroku ve věci samé odvolací soud znovu rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně s odkazem na §§ 146 odst. 2, 142 odst. 2 a 224 odst. 1 o.s.ř.
26. Žalobkyně byla v řízení před soudem I. stupně úspěšná co do částky 79.105,60 Kč z 136.000 Kč, tj. 58 % a náleží jí tak 16% celkové částky nákladů řízení jí vynaložených v řízení před soudem I. stupně.
27. S ohledem na revizi závěrů nalézacího soudu ohledně poměrů úspěchů účastníků odvolací soud s odkazem na § 148 odst. 1 o.s.ř. znovu rozhodl o výši povinnosti účastníků zaplatit náhradu nákladů státu sestávající se ze znalečného v celkové výši 18.876 Kč. Tato částka však byla zcela uhrazena zálohami složenými žalobkyní ve výši 20.000 Kč a žalovaným ve výši 20.000 Kč. Odvolací soud rozhodl o vrácení nespotřebovaných částí záloh účastníkům, a to žalobkyni ve výši 12.072 Kč a žalovanému ve výši 9.052 Kč, když vycházel podle úspěchu ve věci z toho, že 58 % znalečného bylo uhrazeno ze zálohy žalovaného a 42 % ze zálohy žalobkyně.
28. Náklady řízení žalobkyně v řízení před soudem I. stupně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4.080 Kč a 1.700 Kč, z odměny advokáta dle § 7 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za třináct úkonů právní služby po 5.180 Kč za úkon (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, doplnění ze dne 12.5.2022, rozšíření žaloby, účast na jednání dne 8.6.2022, 23.11.2022 přesahujícího dvě hodiny, 25.1.2023, 26.4.2023 přesahujícího dvě hodiny a 21.2.2024 přesahujícího dvě hodiny), a třináct režijních paušálů po 300,- Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, náleží k této částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 14.960 Kč (vypočteno z částky 71.240 Kč). Dále náleží k nákladům žalobkyně i spotřebovaná část zálohy na dokazování, tj. částka 7.928 Kč. Celkové náklady řízení žalobkyně před soudem I. stupně činí 99.908 Kč. Z této částky jí náleží 16 %, tj. částka 15.985,28 Kč.
29. Předmětem odvolacího řízení byla částka 89.105,60 Kč. Žalovaný byl v odvolacím řízení úspěšný co do částky 10.000 Kč, tj. 11,22 % a žalobkyni náleží 88,78 % celkové částky nákladů řízení jí vynaložených v řízení před odvolacím soudem.
30. Ty se sestávají z odměny advokáta dle § 7 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za jeden úkon právní služby ve výši 4.700 Kč za úkon (účast na odvolacím jednání dne 25. 9. 2024) a režijního paušálu ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, náleží k této částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 1.050 Kč Celkové náklady řízení žalobkyně tak činí 6.050 Kč. Z této částky pak náleží žalobkyni ci 77,56 %, tj. částka 4.692,38 Kč.
31. Celkem odvolací soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 20.677,70 Kč.
32. Výroky II. a VI. napadeného rozhodnutí nebyly předmětem odvolacího řízení a nabyly samostatně právní moci.