19 C 123/2020 - 578

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Černým ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená 12. 7. 1947 bytem Košická 1125, 356 01 [anonym] zastoupená advokátem JUDr. Filipem Matoušem sídlem Lazarská 6/11, 120 00 Praha 2 proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 209 832 Kč s příslušenstvím a o osvobození od soudního [Anonymizováno] takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % p.a. od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta A], advokáta, [jméno FO] & partneři, advokátní kancelář, s.r.o., sídlem [adresa].

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro [adresa] náhradu nákladů řízení [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Původní žalobci (p. [jméno FO] a pí. [jméno FO], nyní už je účastníkem řízení toliko žalobkyně – pí. [jméno FO], pokud je v textu uvedeno „žalobci“ je tím toliko odkazováno na původní nárok či je zmiňována argumentace v rámci původního nároku, který uplatnili jak pí. [jméno FO], tak p. [jméno FO] nebo je zmiňován postup v řízení, který učinili oba původní žalobci) se domáhali po žalované zaplacení úkonů pečovatelských služeb a nákladů vynaložených na léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady na základě úrazu žalobkyně, který jí byl způsoben během zájezdu, jež pořádala žalovaná. K tomu žalobci uvedli, že uzavřeli se žalovanou dne [datum] cestovní smlouvu, jejímž předmětem byl zájezd do [Anonymizováno] v [Anonymizováno] v termínu od [datum] do [datum]. Dne [datum] také žalobci na zakoupený zájezd nastoupili. Na místě zakoupili žalobci od žalované jednodenní výlet do [Anonymizováno], nabízený v katalogu [Anonymizováno] [Anonymizováno] a konaný dne [datum]. Při cestě autobusem v rámci tohoto výletu došlo kolem [Anonymizováno].[Anonymizováno] hod. k nehodě, kdy autobus ve velké rychlosti najel na písečnou dunu na vozovce, přičemž došlo k újmě na zdraví žalobkyně, spočívající mimo jiné v poranění [Anonymizováno]. páteřního obratle a pohmoždění břišní oblasti s následnou silnou bolestivostí a ochrnutím dolní poloviny těla. Od této doby je žalobkyně ochrnutá na dolní polovinu těla a vyžaduje neustálou péči, kterou ji poskytuje p. [jméno FO], tedy její manžel. Dané nároky uplatnili žalobci za období od [datum] [anonym] do [datum] [anonym]. Dané nároky jsou vyčísleny níže.

2. Za úkony pečovatelských služeb spočívajících v: a. pomoc pří podávání jídla a pití 1 hod [částka], b. pomoc při oblékání a svlékání 1,5 hod [částka], c. pomoc při samostatném pohybu 3 hod [částka], d. pomoc při přesunu na lůžko a vozík 1 hod [částka], (vedle přesunu na lůžko a vozík je nezbytná účast další osoby při rehabilitačních cvičeních) e. pomoc při úkonech osobní hygieny 2 hod [částka], f. dovoz a příprava jídla 2 hod [částka], g. pomoc při ošetřovatelských úkonech 5 hod [částka], (nutno provádět každé 3 hodiny cévkování, ruční vybavování stolice, dohled nad užíváním léků) nárokovali žalobci celkem [částka]/denně. Výše uvedené úkony specifikovali žalobci dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a dle ust. § 6 prováděcí vyhlášky č. 505/2006 Sb. Ocenění jednotlivých úkonů provedli žalobci dle ceníku úkonů Centra sociálních služeb [anonym], o.p.s., sídlem Jiřího z Poděbrad 2046, 356 01 [anonym], IČ [IČO]. Žalobci se proto po žalované domáhali náhrady škody ve výši [částka] denně, což za období od [datum] [anonym] do [datum] [anonym] (tj. celkem [hodnota] dnů) činilo celkem [částka]. Žalovaná na tento nárok žalobců uhradila částku [částka] (6 x [částka] = [částka]). Žalobci se proto domáhali úhrady zbytku této částky, který činí [částka]. Dále žalobci poukázali na to, že Městský soud v Praze dovodil, že od těchto nákladů je třeba odečíst i částky na příspěvek na péči dle zákona o sociálních službách (6 x [částka] = [částka]), které byly žalobkyni poskytnuty v rozhodném období. Přestože se s tímto názorem žalobci neztotožňují, tak odečetli tento příspěvek se zřetelem k judikovaným právním názorům od žalovaného nároku a celkem tedy na nároku za úkony pečovatelských služeb požadovali [částka].

3. Za náklady na léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady nárokovali žalobci tyto poplatky a doplatky za léky (dle dokladů): a. [částka] brufen, lék proti bolesti páteře, ke zmírnění bolesti v souvislosti s úrazem b. [částka] kapsicínové náplasti na bolesti páteře, ke zmírnění bolesti v souvislosti s úrazem c. [částka] calciová mast na opruzeniny na nohou – v souvislosti s upoutáním na invalidní vozík d. [částka] APO- ibuprofen na bolesti, ke zmírnění bolesti v souvislosti s úrazem e. [částka] smecta proti průjmu – v souvislosti s upoutáním na invalidní vozík, kdy zažívání osob upoutaných na invalidní vozík se od zažívání zdravých osob liší f. [částka] zinková mast na opruzeniny na nohou g. [částka] dolgit, mast proti bolesti páteře, ke zmírnění bolesti v souvislosti s úrazem h. [částka] venoruton na prokrvení trvale studených nohou – v souvislosti s upoutáním na invalidní vozík i. [částka] neurol, lék na předpis z psychiatrie, ke zlepšení psychického stavu, který je s ohledem na úraz žalobkyně a její upoutání na vozík špatný j. [částka] mast faktu, na poranění konečníku – v souvislosti s upoutáním na invalidní vozík, kdy zažívání osob upoutaných na invalidní vozík se od zažívání zdravých osob liší k. [částka] calciová mast na opruzeniny nohou l. [částka] kostivalová mast, ataralgin na bolest – oba ke zmírnění bolesti v souvislosti s úrazem tedy celkem [částka]. [právnická osoba] nárokovali žalobci za tyto ostatní nutné náklady: m. [částka] čistící pěna menalind – k omývání a čištění intimních partií při inkontinenci moči a stolice, v případě paraplegiků fakticky nahrazuje toaletní papír, rukavice latexové n. [částka] rukavice latexové – slouží jako pomůcka k cévkování, ručnímu vybavování stolice o. [částka] fkt. za opravu vanového zvedáku – ten užívá žalobkyně v důsledku úrazu, jelikož je upoutána na invalidní vozík p. [částka] čistící pěna menalind tedy celkem [částka]. Za všechny náklady na léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady tak žalobci nárokovali po žalované částku [částka].

4. Žalobci dále poukázali na judikaturu Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 664/19, ve které je stanoveno, že byť by každý úkon trval jen pár minut, tak pečující osobě rozčlení den natolik, že je zbavena možnosti vykonávat jakoukoliv soustavnou činnost. Dále, že je na poškozeném, jaký způsob poskytování péče zvolí (viz rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 870/14) a že daná náhrada se neodvíjí od tržní hodnoty odměny za práci profesionálních pracovníků pečovatelské služby (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym]). Ceny za péči uvedené u domovů důchodců spočívají v tom, že zde bude daná osoba trvale bydlet. Jsou zde úspory spočívající v sestěhování osob dohromady, kdy ale takové přestěhování je většinou pro poškozeného k horšímu, neboť je vytržen z prostředí, které zná a z okruhu přátel (kdy zde jsou omezeny návštěvní hodiny). Ústavní soud ČR pak dovodil v nálezu sp. zn. I. ÚS 46/12 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), že náhrada by měla být přiznána na úrovni odměny přiznávané pracovníkům poskytujícím pečovatelskou službu dle příslušné vyhlášky provádějící zákon o sociálních službách (vyhláška MPSV č. 505/2006 Sb.) a zároveň odmítl stanovení odměny na úrovni minimální mzdy. Žalobci rovněž negují aplikaci judikatury Nejvyššího soudu ČR na tuto věc s tím, že rozhodnutí sp. zn. [spisová značka][anonym] a [spisová značka][anonym] se neaplikují, neboť tento případ se vymyká jiným případům v tom, že p. [jméno FO] např. přípravu jídla poskytuje již několik let, což se nedá brát za běžnou rodinnou spolupráci a přirozeně bezplatnou péči. Dle žalobců se v daném případě nemůže jednat o domácí zdravotní péči dle § 22 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, neboť se nejedná o zdravotní péči – p. [jméno FO] není lékař či zdravotník, ale jedná se spíše o poskytování sociálních služeb dle § 39 zák. č. 108/2006 Sb., kdy ocenění takovýchto služeb vychází z § 5 a § 6 vyhl. č. 505/2006 Sb. Ostatně i nález Ústavní soudu ČR sp. zn. II. ÚS 664/19 hovoří o tom, že by se mělo při určení výše náhrady za péči vycházet právě z této vyhlášky).

5. Žalovaná se bránila tím, že odmítá jakoukoliv objektivní odpovědnost za zranění žalobkyně na výše zmíněném zájezdu, byť ji tak soudy dovozují. Uvádí, že daný výlet autobusem, na kterém bylo žalobkyni způsobeno předmětné zranění (poškození páteře spojené s ochrnutím dolní části těla) nebylo součástí smlouvy o zájezdu a výlet nebyl ani inzerován v katalogu žalované. Žalobcům byla vrácena celá cena zájezdu a bylo vysloveno politování nad úrazem žalobkyně. Žalovaná zaplatila žalobkyni částku [částka] (tedy [částka]/měsíčně za období od [datum] [anonym] do [datum] [anonym]), to ale toliko na základě rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka][anonym], které bylo potvrzeno rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym] s tím, že zde byl nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 46/[anonym] (ten však dle názoru žalované nezohledňuje dostatečně účel daného příspěvku a je proto nutné se přiklonit spíše k závěrům uvedeným v nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 301/05, kdy je potřeba daný příspěvek od nákladů na péči odečíst, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym] a sp. zn. [spisová značka][anonym]). Žalovaná odkázala na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 664/19, ve kterém by mělo být uvedeno, že soud by měl vyjít z příslušné hodinové minimální mzdy zohledňující skutečný počet hodin, které byly na péči stěžovatele vynaloženy. Žalovaná upozornila na to, že p. [jméno FO] se účastní každého jednání, tedy o žalobkyni se v tu dobu stará někdo jiný anebo se žalobkyně o sebe stará sama. Za tyto dny by tak neměla být žalobkyni přiznána náhrada za péči. Žalovaná zpochybnila délku úkonů, kterou si žalobci nárokovali s tím, že z ceníků pečovatelských domů například vyplývá kratší časová dotace. Dále udává, že zdravotní péče je plně hrazená ze zdravotního pojištění – zde navrhovala dotaz na zdravotní pojišťovnu, zda nejsou dané úkony hrazeny ze zdravotního pojištění. Některé úkony jsou v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR, když například „příprava jídla“ by měla být dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym] přiznána pouze v případě, že by se takový úkon vymykal základní péči. Navíc je dle žalované nutné zohlednit výsledky rozhodnutí o výši příspěvku na péči vydané Úřadem práce v [anonym], kde si orgán nechal zpracovat jako podklad pro své rozhodnutí lékařskou zprávu o zvládání základních úkonů žalobkyni, když ji uznal závislou ve II. stupni, kdy žalobkyně nezvládá 5 základních životních potřeb dle seznamu uvedeného v § 9 odst. 1 zák. č.108/2006 Sb., o sociálních službách, a to: mobilitu, tělesnou hygienu, péči o zdraví, osobní aktivity a péči o domácnost. Ostatní úkony, zejména: stravování, oblékání a obouvání, výkon fyziologické potřeby je žalobkyně schopna zvládat (a i dle tvrzení žalobců v jiných řízeních toto sama vykonává) a tedy je nejasné, z jakého důvodu žalobci tyto úkony požadovali, minimálně pak nejsou v žádném případě dostatečně odůvodněny výše hodin, které žalobci za tyto úkony požadovali. Dále žalovaná poukazuje na to, že by žalobkyni měla náležet náhrada toliko za péči, která přesahuje míru lidské a rodinné solidarity a rozsah úkonů obvyklých při běžné spolupráci, při vedení společné domácnosti (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym]). Při určení výše náhrady za péči by se pak tato měla přiznávat pouze ve výši, za kterou by bylo možné zajistit odbornou péči (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym] a I. ÚS 2930/13), kdy v okolí [anonym] lze zajistit odbornou péči (rehabilitace a lékařská zdravotní péče) i za [částka] denně (společnost [právnická osoba]) či [částka] denně za ubytování a stravné (společnost [právnická osoba].). Společnost [právnická osoba]. za úkony pečovatelských služeb účtuje částku [částka] za hodinu. Zároveň je však potřeba odečíst od této částky příspěvky, které byly hrazeny od státu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym]) a také je nutné vyjít z toho, že rodinný příslušník není zatížen daňovými odvody a povinností ve sféře sociálního zabezpečení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym]). K nákladům na léky a zdravotní pomůcky nebyla žalovaná schopna se vyjádřit, když nebyla patrná jejich souvislost se zraněním žalobkyně. V závěrečném návrhu (viz č.l. 244 spisu) žalovaná uvedla, že nesporuje základ nároku na péči. Nesporuje zdravotní stav žalobkyně a respektuje její volbu, že o ni pečuje manžel. Jádrem sporu zůstává to, které úkony jsou pro žalobkyni nezbytné a jejich časová dotace, kdy v případě osob s paraplegií je nezvyklé přiznávat péči delší než 6 hodin denně. Dále je zde otázka zdanění daných náhrad.

6. Během řízení bylo zjištěno, že nárokované úkony nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění dle zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (viz sdělení pojišťovny na č.l. 40-44 spisu). Že žalobkyni byl vyplácen ze strany ÚP v [anonym] příspěvek z důvodu pomoci jiné fyzické osoby při zajištění soběstačnosti za období od [datum] [anonym] do [datum] [anonym] ve výši [částka]/měsíčně – jednalo se o řádný příspěvek (viz sdělení ÚP v [anonym] a přehled vyplacených příspěvků na č.l. 48-57 spisu).

7. Z tvrzení původních žalobců i obsahu spisu Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka][anonym] (viz rovněž rozsudky soudu I. stupně a II. stupně v daném řízení, založené v přílohové obálce k č.l. 1) je patrné, že mezi stranami již probíhala dříve řízení ohledně zásahu do osobnostních práv (před Městským soudem v Praze, sp. zn. [spisová značka]), náhrady škody na zdraví (bolestné a ztížení společenského uplatnění, u Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. [spisová značka]) a o náhradu nákladů na péči a nákladů na léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady (zde bylo řízení více – nárok je nárokován u soudu za každého půl roku, dříve v daném případě bylo vedeno řízení u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka][anonym]). O většině nároků uplatněných stranami tak již bylo v minulosti rozhodnuto. I proto je mezi stranami nyní nesporný základ tohoto sporu, tedy samotná existence nároku na péči, dále i zdravotní stav žalobkyně a je respektováno to, že o ni pečuje manžel (viz výše). Sporný je toliko rozsah péče – zda jsou potřebné všechny úkony, dále časová dotace těchto úkonů – zda by neměly trvat kratší dobu, a výše náhrady – zda se má danit či nikoliv, zda má být přisuzovány v nižší výši (viz výše, viz rovněž závěrečný návrh žalované na č.l. 244 spisu či její tvrzení na č.l. 168 spisu). Soud tak zkoumal jen skutečnosti, které jsou mezi stranami sporné. Ostatně žalovaná již pravidelně hradí úhrady na péči o žalobkyni, byť v nižší částce, než je ze strany žalobkyně požadováno.

8. Žalobci následně vzali podáním ze dne [datum] (viz č.l. 70-71 spisu) žalobu částečně zpět, a to v tom ohledu, že nákladů na péči se následně domáhala toliko žalobkyně, a nikoliv již i p. [jméno FO], a to s ohledem na nejednotnost v rozhodovací praxi soudů, kdy Nejvyšší soud ČR zastává názor, že aktivně legitimována je toliko poškozená osoba, zatímco judikatura Ústavního soudu ČR (viz sp. zn. III. ÚS 610/18) je toho názoru, že aktivně legitimovaná je i osoba pečující. Řízení tak bylo v dané části zastaveno pro částečné zpětvzetí usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. V případě náhrady nákladů na léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady stále nárokovali tento nárok oba žalobci společně.

9. Žalobci dále vzali zpět část žaloby, a to ohledně náhrady léků, zdravotních pomůcek a ostatních nákladů ve výši [částka], jelikož jim tato částka byla ze strany žalované uhrazena (viz č.l. 135 spisu). Soud o tomto zpětvzetí rozhodl usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Žalobci však setrvali na nároku týkající se příslušenství tohoto nároku, a to úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 9 % p.a. od [datum] do [datum].

10. Soud následně rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], tak, že přiznal žalobcům úrok z prodlení z částky [částka], tedy za náklady na léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady. Tento výrok nabyl právní moci. Do ostatních výroků bylo podáno odvolání, kdy tyto výroky byly zrušeny rozhodnutím odvolacího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a věc byla vrácena soudu I. stupně k doplnění dokazování (provedení znaleckého posudku z oboru pečovatelství) a odstranění určitých procesních pochybení. Odvolací soud rovněž konstatoval, že řízení vůči p. [jméno FO] – panu [jméno FO] bylo již pravomocně skončeno (viz odst. 17 usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka]) a soud má tak nadále rozhodovat o nároku toliko vůči žalobkyni – [Jméno žalobkyně]. Soud tak zde uvádí, že rozhoduje toliko o nároku vůči žalobkyni – [Jméno žalobkyně], pokud by snad bylo dále v rozsudku napsáno něco jiného, pak se jedná o zjevnou nesprávnost (překlep), což může vést k nutnosti opravy dle § 164 či § 165 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále i jako „o. s. ř.“), avšak nezakládá to dle názoru soudu nepřezkoumatelnost rozhodnutí (srov. nález Ústavního soudu ČR k § 54 odst. 4 s. ř. s., jehož závěry lze dle názoru soudu obdobně aplikovat i u § 164 a 165 o. s. ř. „Postup podle § 54 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, slouží výhradně k opravě zjevných chyb soudních rozsudků, majících spíše „technický charakter“ (různých překlepů, zkomolenin, přepisů, chyb v počítání, nečitelnosti textu apod.). I když je „zjevná nesprávnost“ relativně neurčitým ustanovením, jehož naplnění je třeba vždy dovozovat z kontextu skutkových a právních okolností (vztahující se k opravovanému rozsudku a celé věci), je třeba otázku „zjevnosti“ nesprávnosti hodnotit vždy z pohledu účastníka soudního řízení, jemuž je rozhodnutí adresováno, nikoliv soudu [srov. nález sp. zn. II. ÚS 1456/11 ze dne [datum] [anonym] (N 75/65 SbNU 51)].“. Soud již bude dále zmiňovat toliko „žalobkyni“ jakožto pí. [jméno FO] (viz záhlaví rozsudku) a „p. [jméno FO]“ jakožto původního žalobce, který však již v době vyhlášení rozsudku žalobcem nebyl.

11. V návaznosti na přeměnu žalované bylo v řízení pokračováno s jejím právním nástupcem, a to společností [Jméno žalované]., IČ [IČO žalované] (viz usnesení na č.l. 368).

12. Soudu I. stupně bylo uloženo, aby doplnil již provedené dokazování. Soud tako konstatuje, že setrvává na zjištěném skutkovém stavu, které zjistil před vydání rozsudku ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který je následující:

13. S ohledem na to, že základ sporu (existence nároku na náhradu nákladů péče a nákladů na léky, zdravotní pomůcky a jiné náklady) je mezi stranami nesporný, pak soud již nemusel zkoumat smlouvu o zájezdu a kopie katalogu žalované se zájezdy roku [Anonymizováno] (viz přílohová obálka k č.l. 18).

14. Žalovaná hradila žalobkyni na náklady péče částku [částka] měsíčně, a to mezi [datum] [anonym] a [datum] [anonym]. Od února roku 2020 hradila žalovaná vyšší částku [částka] měsíčně (prokázáno výpisy z účtu, viz přílohová obálka k č.l. 18).

15. Žalobkyni je hrazen z ÚP v [anonym] příspěvek na péči s ohledem na její zdravotní stav. V předmětném období bylo žalobkyni vypláceno z ÚP v [anonym] 4 400 Kč měsíčně (prokázáno žádostí podanou na ÚP v [anonym] ze dne [datum] [anonym], lékařskou zprávou OSSZ [anonym], přehled vyplacených příspěvků od ÚP v [anonym] viz č.l. 51 spisu).

16. Z popisu základních úkonů [Anonymizováno]-centra je patrné, že[Anonymizováno]G-centrum poskytuje úkony v domově pro seniory (DPS) a i externě. Například: (i) pomoc a podpora při podávání jídla a pití – časová dotace 5 minut (otevření jídlo nosiče, případně přendání stravy na talíře) 1-2x denně v terénu, 3-5x v DPS, (ii) pomoc při oblékání a svlékání vč. speciálních pomůcek, časová dotace 30 minut, četnost 2x v terénu, 4x denně v DPS, (iii) pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, časová dotace 15 minut, (iv) koupel/sprchování v domácnosti, časová dotace 30 minut, maximální četnost poskytovaného úkonu 1x týdně, (v) pomoc při základní péči o vlasy a nehty, časová dotace 30 minut, maximální četnost poskytovaného úkonu 1x týdně, (vi) doprovod k lékaři, na procházku, apod., časová dotace úkonu 1 hodina, maximální četnost úkonu 1x týdně, a další úkony… (prokázáno kopiemi internetových stránek G-centra, viz přílohová obálka k č.l. 18).

17. Z odpovědi na otázku týdne (na internetových stránkách VZP) je patrné, že domácí zdravotní péče je poskytována na základě předpisu od praktického lékaře či ošetřujícího lékaře (viz kopie stránek VZP, viz přílohová obálka k č.l. 18).

18. Ze stránek [právnická osoba] [jméno FO] je patrné, že si účtují poskytnutí dalších úkonů pečovatelské služby za 75-[částka]/hodinu a poskytování fakultativních služeb za [částka]/hodinu (prokázáno kopií stránek [právnická osoba] [jméno FO], viz přílohová obálka k č.l. 18 spisu). Ze stránek Domu ošetřovatelské péče [jméno FO] je patrné, že v domově je nabízeno ubytování s programem od 6:00 do 21:00 (s nočními kontrolami, polohováním a doprovodem na WC). Dům se nachází nedaleko [anonym]. [právnická osoba] je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, za služby, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění hradí pacient [částka]/den (prokázáno kopií internetových stránek [jméno FO], viz přílohová obálka k č.l. 18).

19. Ze stránek domova se zvláštním režimem [právnická osoba]. vyplývá, že je hrazen poplatek za ubytování [částka]/den a [částka]/den za stravování (prokázáno kopií internetových stránek [právnická osoba]., viz přílohová obálka k č.l. 18).

20. Z kopie ceníku pečovatelských služeb [právnická osoba]. vyplývá, že za většinu úkonů je požadována částka [částka]/hodinu (prokázáno ceníkem [právnická osoba].).

21. Z účastnické výpovědi p. [jméno FO] (viz protokol z jednání ze dne [datum], viz č.l. 171-174 spisu) soud zjistil, že denní režim žalobkyně, když se o ní stará p. [jméno FO], je následující: 06:00 - budíček - manželka si stěžuje na bolesti zad 06:00 - 07:00 - pomoc při cévkování na lůžku (jištění nohou v pokrčené poloze stažené popruhem + přidržení zrcátka), odstranění znečištěné pleny, úklid moče do WC, úklid použité cévky a pleny ven do připravené nádoby 07:00 - 07:15 - pomoc při obouvání bot a přesunu z postele přes desku na invalidní vozík (jištění vozíku), 07:15 - 08:15 - přesun přes nástavec na WC mísu - manuální výběr stolice + ranní hygiena, přesun z inv.vozíku přes desku na lůžko, nasazení čisté pleny 08:15 - 08:45 - společná snídaně, manželce není dobře, chce pouze hořký čaj + ranní léky (rivotril a lék ke zmírnění bolesti) 09:00 - 10:00 - pomoc při cévkování na lůžku, (jištění nohou v pokrčené poloze stažené popruhem + přidržení zrcátka), výměna mokré pleny, úklid moče do WC, úklid použité cévky a pleny ven do připravené nádoby, pomoc při přesunu z lůžka přes desku na inv.vozík (jištění vozíku) 10:00 - 10:45 - pomoc při přesunu na MOTOMED (nasazení a zajištění nohou do stroje) 10:45 - 11:30 - pomoc při přesunu na VERTIKÁL (upoutání do stojanu a zajištění zábranou), přesun z inv.vozíku přes desku na lůžko 11:30 - 12:30 - pomoc při cévkování na lůžku, (jištění nohou v pokrčené poloze stažené popruhem + přidržení zrcátka), výměna mokré pleny, úklid moče do WC, úklid použité cévky a pleny ven do připravené nádoby 12:30 - 14:00 - dovoz oběda, společný oběd + polední léky (dogmatil) 14:00 - 15:00 - odpolední přestávka, ohřev speciálních bačkor v el. mikrovlnce k nahřívání trvale studených nohou, práce v domácnosti [občas zajištění poukazů a léků a zdravotních pomůcek pro žalobkyni – po doplnění zjištěno, že se jedná cca o 12,5 hodiny za kalendářní čtvrtletí, viz doplnění na č.l. 155, tato časová dotace nebyla žalovanou sporována a tedy nebyla již prokazována účastnickou výpovědí, viz č.l. 221, kde žalovaná uvedla, že tuto časovou dotaci nesporuje] 15:00 - 16:00 - pomoc při cévkování na lůžku, (jištění nohou v pokrčené poloze stažené popruhem + přidržení zrcátka), výměna znečištěné pleny, úklid moče do WC, úklid použité cévky a pleny ven do připravené nádoby pomoc při přesunu z lůžka přes desku na inv.vozík (jištění vozíku) 16:30 - 17:00 - pomoc při přesunu na [Anonymizováno] (upoutání do stojanu a zajištění zábranou) 17:00 - 17:30 - pomoc při přesunu na [Anonymizováno] (nasazení a zajištění nohou do stroje), přesun z inv.vozíku přes desku na lůžko 17:30-18:30 - pomoc při cévkování na lůžku, (jištění nohou v pokrčené poloze stažené popruhem + přidržení zrcátka), odstranění mokré pleny, úklid moče do WC, úklid použité cévky a pleny ven do připravené nádoby, pomoc při přesunu z lůžka přes desku na inv.vozík (jištění vozíku) 18:30 - 19:30 - večerní hygiena, nasazení zvedáku do vany, zapojení baterie, přesun nohou do vany, sprchování v sedě, přesun z vany na vozík a do postele, nasazení pleny 19:30 - 20:00 - společná studená večeře 20:00-21:30 - společné sledování televize 21:30 -22:15 - pomoc při cévkování na lůžku, (jištění nohou v pokrčené poloze stažené popruhem + přidržení zrcátka), výměna mokré pleny za silnější plenu na noc, úklid moče do WC, úklid použité cévky a pleny ven do připravené nádoby, nasazení ručníku na nohy proti vzniku opruzenin, noční klid. Po učinění všech úkonů má p. [jméno FO] časový prostor – cca 1 hodinu (mezi 22 a 23 hod.), kdy si může číst nebo se může dívat na to, co chce on sám (např. Autosalon). Soud tak neměl pochybnosti o tom, že časové snímky tak, jak je předložil žalobkyně k č.l. 62-71 spisu obsahujíc pravdivý obraz péče p. [jméno FO] o žalobkyni během jednotlivých dní (viz přílohová obálka k č.l. 62-71 a přílohová obálka k č.l. 152-160 – denní snímky).

22. Z ceníku za poskytování sociální služby osobní asistence [právnická osoba]. vyplývá, že 1 hodina péče je účtována částkou [částka], pokud klient je sám ve své domácnosti a [částka] za hodinu, pokud klient nežije sám v domácnosti (prokázáno ceníkem, viz přílohová obálka k č.l. 152-160).

23. Ze sazebníku úkonů [Anonymizováno] [anonym], o. p. s. je patrné, že za většinu úkonů je požadována částka [částka]/hod. (prokázáno sazebníkem úkonů, viz přílohová obálka k č.l. 152-160).

24. Z lékařské zprávy (kontrolní vyšetření) ze dne [datum] vyplývá, že (subjektivně) tělesný stav se nezlepšil, toliko se zhoršil – začátek dekubit v sedací oblasti, bolesti kyčlí a malých kloubů. Objektivní nález je chronická porucha psychiky, depresivní porucha, pokles kognitivních funkcí, narušení fungování při kombinovaném onemocnění primárně posttraumatickém tělesném a posttraumatickém psychickém. Zlepšena v přijetí onemocnění a ve snaze se adaptovat. Aktivována zejména kontaktem s rodinnými příslušníky. Závěr: plně dokázána na péči a dopomoc druhé osoby (prokázáno lékařskou zprávou, viz přílohová obálka k č.l. 152-160).

25. Ze znaleckého posudku od [tituly před jménem] [Anonymizováno] ze dne [datum] (viz přílohová obálka k č.l. 194-195) zpracovaného k sp. zn. [spisová značka][anonym] a jeho ústního doplnění na jednání [datum] (viz č.l. 213-220 spisu) vyplývá, že dle názoru znalce jsou účelné úkony toliko: pomoc při cévkování, při použití WC, při celkové hygieně ve vaně, dopomoc při oblékání dolní poloviny těla a při obouvání, při nasazení inkontinenčních kalhotek, asistenci při rehabilitaci na strojích, zbytek úkonů nemá charakter poskytované péče, či je jejich časová kalkulace výrazně nadsazená. Celkově znalec stanovil časovou dotaci na celkové cévkování 1 hodinu, celkovou hygienu, užití WC a inkontinenčních pomůcek 1 hodinu, obstarání a přípravu stravy 1 hodinu, asistence při rehabilitaci 1 hodina, celkem [hodnota] hodiny denně (viz písemný posudek). Znalec později uvedl, že žalobkyně by měla zvládnout cévkování i sama (viz jeho ústní výpověď). Na náročnost úkonů se dívali optikou zdravotnického pracovníka, nikoliv laika a nebrali v potaz ani věk p. [jméno FO]. Žalobkyně je dle znalce schopna zajistit si vše sama, co se týče hlavy a horních končetin. Cvičení na MOTOMEDu by bylo vhodné 2x denně po 30-45 minutách. Znalec žalobkyni osobně nikdy nenavštívil a nevyšetřil. Předpokládá, že má žalobkyně doma bezbariérové prostředí. Cvičení na strojích [Anonymizováno] je vhodné. Znalec zpochybnil, že by p. [jméno FO] byl ve svém věku přibližně [Anonymizováno] let schopen poskytovat takovou péči 16 hodin denně (viz ústní výpověď znalce).

26. Ze znaleckých posudků [tituly před jménem] [jméno FO] zpracovaných k sp. zn. [spisová značka][anonym] a [spisová značka][anonym] a jejich ústního doplnění na jednání dne [datum] (viz č.l. 238-243 spisu) vyplývá, že žalobkyně je plně odkázána na pomoc jiné osoby [p. [jméno FO]], kdy není schopna si obstarat základní věci sama kvůli svému zdravotnímu stavu. Její zdravotní stav vyžaduje neustálou péči. Žalobkyně nadto trpí suicidálními (sebevražednými) myšlenkami s ohledem na svůj zdravotní stav, který je neblahý z důvodu úrazu, při kterém ochrnula na dolní polovinu těla. S ohledem na tuto skutečnost je nezbytné, aby byla pod neustálým dohledem (viz ústní výpověď, č.l. 242 spisu). Péče o žalobkyni v rámci cvičení, polohování, cévkování je také nezbytná a žalobkyně ji v žádném případě není schopna zvládnout sama. P. [jméno FO] se o ni v tomto ohledu zcela vzorně stará. Zdravotní stav žalobkyně se nezlepšuje, ale naopak zhoršuje a to v důsledku komplikací spojených s úrazem a také s věkem. Znalec vyšetřoval žalobkyni dvakrát, a to osobně v letech [anonym] a [anonym], kdy při druhém vyšetření viděl zhoršení schopností žalobkyně, např. v možnosti udržet skleničku s vodou, apod. (jedná se tak i oslabení v rámci horní části těla, s čímž souvisí i omezení možnosti pohybu při opření o vozík, apod. viz ústní výpověď znalce na č.l. 240). Co se týče délky úkonů, pak je zapotřebí zohlednit věk žalobkyně a p. [jméno FO], kdy jim může daný úkon trvat i delší časový úsek (např. 45 minut či nelze vyloučit i hodinu, byť se jedná již o delší časový úsek např. k cévkování). Cévkování je navíc u žalobkyně komplikováno opakujícími se infekcemi v oblasti močových cest (viz ústní výpověď na č.l. 240 spisu). K polohování musí docházet dle situace – dle „červenání“ kůže. Výše uvedené skutečnosti jsou ještě podrobněji popsány v písemném vyhotovení s tím, že je zde uvedeno, že zdravotní stav žalobkyně se bude toliko horšit a nikoliv zlepšovat, žalobkyně je odkázána na celodenní péči jiné osoby (viz str. 22, 28, 33 a 38 posudku [tituly před jménem] [jméno FO] pro řízení sp. zn. [spisová značka][anonym], str. 17 a 18 posudku [tituly před jménem] [jméno FO] pro řízení sp. zn. [spisová značka][anonym], ohledně nemožnosti zlepšení daného stavu i str. 9 posudku [tituly před jménem] Jana Boháče pro řízení sp. zn. [spisová značka][anonym]).

27. Soud nepřihlížel k předloženým důkazům, které se vztahovaly k právním předpisům, odborné literatuře či judikatuře (viz judikát Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] [anonym][spisová značka][anonym] a článek „Dokazování konkurenčními znaleckými posudky v soudním řízení pod dohledem koncentrace řízení a zásady neúplné apelace platní pro odvolací řízení“, oba založeny krátkou cestou na jednání [datum] či kopie vyhl. č. 505/2006 Sb, viz přílohová obálka k č.l. 18, dále viz č.l.420-427 spisu – rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka] a MS v Praze sp. zn. [spisová značka], dále důkazy založené na új.j [datum] – rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka] [anonym][spisová značka][anonym], dokument „Dokazování konkurenčními znaleckými posudku v soudním řízení…“), neboť se nejedná o důkazy. Platí zásada iura novit curia (soud zná právo), kdy soud si posoudí skutkový stav po právní stránce sám.

28. Soud následně v návaznosti na usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] doplnil skutková zjištění následovně:

29. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] důkazy založené žalovanou na ú.j. [datum]) a jeho ústního doplnění na jednání dne [datum] (viz č.l. 382-390) od [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že v nemocnici jsou poskytovány i úkony, které lze podřadit pod pečovatelství, z pohledu znalce jsou pak úkony řazeny následovně: - Cévkování je z pohledu znalce ošetřovatelskou činností, - Pomoc při obouvání, přesun z postele je pečovatelská činnost, - Přesun na WC, výběr stolice plus ranní hygiena, to se prolíná. Ranní hygiena, výběr stolice je pečovatelská, zbytek je ošetřovatelská a přesuny jsou pečovatelská. - Snídaně plus podání léků. Podávání potravy je pečovatelská část, podávání léků patří obecně pod ošetřovatelskou část – to provádí v nemocnici sestra, - Přesun a cvičení na [Anonymizováno] jsou rehabilitační ošetřovatelství, u [Anonymizováno] stačí připevnit nohy do šlapek, přístroj pak pracuje sám a není potřeba další asistence, u [Anonymizováno] je to jiné, tam je potřeba asistence při upevňování, pak by dohled nebyl potřeba, omdlení žalobkyně je z pohledu znalce ojedinělým případem, tedy obecně dohled není potřeba, - Dovoz oběda plus polední léky to je stejně jako u snídaně. Kombinace podávání potravy pečovatelství, podávání léku ošetřovatelství. - Ohřev bačkor, práce v domácnosti, vyzvednutí poukazu na pleny a další potřeby to je pečovatelská činnost. - Večerní hygiena včetně sprchování toto se prolíná. Může to být, jak pečovatel, tak ošetřovatel. - Společná večeře to je pečovatelská – to podávání potravy. - Dále společné sledování televize to je pečovatelství. Dále znalec uvedl, že ošetřovatelské a pečovatelské úkony jsou schopni dělat i rodinní příslušníci po proškolení (viz č.l. 384 spisu). Pokud se pacient pokusí o sebevraždu, tak je přivoláno psychiatrické oddělení, kde je pak pacient pod dohledem kamer. Pokud je pacient toliko na chirurgii, tak tam jednou za čas někdo přijde se podívat, zdali je vše v pořádku, ale neustálý dohled tam není (viz č.l. 385 spisu). Znalec provedl místní šetření přímo u žalobkyně doma, kdy pozoroval, jak se žalobkyně pohybuje, atd. (viz str. 11-12 posudku). Dále znalec uvedl, že souhlasí obecně se závěry posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno], formálně posudek ale neodpovídá novému zákonu o znalcích (viz str. 14 posudku). Dále znalec uvedl, že se mu péče uvedená v žalobě zdá značně předimenzovaná. Dále znalec uvedl, že dopomoc s obouváním, oblékáním, hygienou, atd. by měl být akt manželské solidarity, resp. že měl danou pasáž zřejmě formulovat jinak – jednalo se mu o to, že zde byly úkony, které byly činěny stejně, i kdyby k poškození zdraví žalobkyně nedošlo, např. sledování televize (viz str. 13 posudku a č.l. 386 spisu), nicméně později na jednání připustil, že není oprávněn kvalifikovat, co je a co není manželskou solidaritou. Dále znalec uvedl, že není možné pravidelně poskytovat péči ve výši cca 15 hodin, neboť by to žádná osoba nezvládla – vedlo by to k jejímu vyčerpání.

30. Ze znaleckého posudku č. 001/6/2022 soud uzavřel, že vyplývá následující harmonogram. Soud zohlednil, že každý úkon by měl být oceněn minimálně 5 minutami, neboť každý je spojen alespoň s přesunem žalobkyně, což zabere dle znalce zhruba 5 minut (viz č.l 384 spisu). Závěry odpovídají tomu, že znalec uvedl, že celková péče je 5 hodin denně. Po navýšení o 20 % (viz č.l. 384 spisu) tedy 6 hodin denně. Časový harm. dle žaloby Délka úkonu dle žaloby (hod.) Úkony Délka úkonu dle ZNALCE (minuty) Délka úkonu dle ZNALCE (hod.) Délka úkonu dle ZNALCE po navýšení o 20 % (viz č.l. 384 spisu) v hod. 1 6:00-7:00 1 pomoc při cévkování (jedna z hlavních činností) 20 minut (str. 19 posud., č.l. 384 spisu) 0,333 0,3996 2 7:00-7:15 0,25 pomoc při obouvání a přesunu z postele (krátké – již je to nacvičené, je to i "ostatní činnost") 5 minut (č.l. 384 spisu, str. 19 posud.) 0,083 0,0996 3 7:15-8:15 1 přesun na WC, výběr stolice + ranní hygiena (jedna z hlavních činností) 15 minut (str. 19 posud.) 0,25 0,3 4 8:15-8:45 0,5 snídaně + podání léků (jednoduchá snídaně – natření chleba, podání čaje) 5 minut (č.l. 384 spisu) 0,083 0,0996 5 9:00-10:00 1 pomoc při cévkování (jedna z hlavních činností) 20 minut (str. 19 posud., č.l. 384 spisu) 0,333 0,3996 6 10:00-10:45 [právnická osoba] přesun a cvičení na [Anonymizováno] (toliko přesun - 5 minut) 5 minut (str. 19 posud., č.l. 384 spisu) 0,083 0,0996 7 10:45-11:30 [právnická osoba] přesun a cvičení na [Anonymizováno] (přesun + dohled) 45 minut (str. 19 posud.) [právnická osoba] 0,9 8 11:30-12:30 1 pomoc při cévkování (jedna z hlavních činností) 20 minut (str. 19 posud., č.l. 384 spisu) 0,333 0,3996 9 12:30-14:00 1,5 dovoz oběda + polední léky (obdobně jako u snídaně) 5 minut (č.l. 384 spisu) 0,083 0,0996 10 14:00-15:00 1 polední přestávka - ohřev bačkor, práce v domácnosti - vyzvednutí poukazů pleny (3 hod./čtvrtletí) - vyzvednutí plen a podložek (3 hod./čtvrtletí) - vyzvednutí poukazů katetr a odvoz k reviznímu lékaři (3 hod./čtvrtletí) - odvoz poukazů katetr do lékárny a objednání (3 hod./čtvrtletí) - odvoz katetrů z lékárny (1,5 hod./čtvrtletí) (hodnoceno jako "ostatní činnost" - 5 minut) 5 minut (str. 19 posud.) 0,083 0,0996 11 15:00-16:00 1 pomoc při cévkování (jedna z hlavních činností) 20 minut (str. 19 posud., č.l. 384 spisu) 0,333 0,3996 12 16:30-17:00 0,5 přesun a cvičení na [Anonymizováno] (přesun + dohled) 45 minut (str. 19 posud.) [právnická osoba] 0,9 13 17:00-17:30 0,5 přesun a cvičení na [Anonymizováno] (toliko přesun - 5 minut) 5 minut (str. 19 posud., č.l. 384 spisu) 0,083 0,0996 14 17:30-18:30 1 pomoc při cévkování (jedna z hlavních činností) 20 minut (str. 19 posud., č.l. 384 spisu) 0,333 0,3996 15 18:30-19:30 1 večerní hygieny (vč. sprchování) (jedna z hlavních činností) 30 minut (str. 19 posud.) 0,5 0,6 16 19:30-20:00 0,5 společná večeře (obdobně jako u snídaně) 5 minut (č.l. 384 spisu) 0,083 0,0996 17 20:00-21:30 1,5 společné sledování TV (hodnoceno jako "ostatní činnost" - 5 minut) 5 minut (str. 19 posud.) 0,083 0,0996 18 21:30-22:15 [právnická osoba] pomoc při cévkování (jedna z hlavních činností) 20 minut (str. 19 posud., č.l. 384 spisu) 0,333 0,3996 CELKEM 4,912 5,8944 CELKEM (zaokrouhleno na hodiny nahoru) 5 6 31. Z vyjádření Centra Paraple (centrum, které se dlouhodobě věnuje osobám s paraplegií) vyplývá (viz č.l. 393-394 a 405-407 spisu), že: - cévkování provádí zdravotnický pracovník, - pomoc při obouvání a přesunu z postele provádí pracovník v sociálních službách, - přesun na WC, výběr stolice a ranní hygiena + večerní hygiena – tyto úkony provádí pracovník v sociálních službách, - u snídaně a podání léků, oběda a podání léků a společné večeře - pomoc při přípravě jídla a jeho podání provádí sociální pracovník, ale podání léků provádí zdravotnický pracovník, kdy pracovník v sociálních službách může provádět toliko dohled nad užitím léků, - přesun a cvičení na [Anonymizováno] a na [Anonymizováno] – přesun je oprávněn provádět pracovník v sociálních službách a cvičení fyzioterapeut, tedy zdravotnický pracovník, - polední přestávka (ohřev bačkor, obstarání poukazů, pomůcek a léků, atd.) tyto úkony provádí pracovník v sociálních službách, - sledování TV – není jasné, co má být přesně daným úkonem, ale přesuny postižené osoby je oprávněn provádět pracovník v sociálních službách. Na ostatní otázky nechtělo centrum odpovědět s ohledem na to, že by bylo nutné posoudit přímo danou osobu a prostředí, ve kterém se pohybuje. Indikace k dohledu nad osobou, která má sebevražedné sklony je oprávněn udělit psychiatr, pracovník v sociálních službách není oprávněn provádět dohled. Platba za sociální služby je pevně stanovena vyhláškou na [částka]/hod. avšak sociální pracovníci jsou odměňování na úrovni [částka]/hod.

32. Z vyjádření [právnická osoba]. (viz č.l. 395-396 a č.l. 413-415), kdy se jedná o vyjádření znalce, neboť [právnická osoba]. (dále i jako „KVP“) byl později ustanoven znalcem ad hoc (viz č.l. 428 spisu) a na dané vyjádření odkázal, že se s ním i z pozice znalce zcela ztotožňuje, vyplývá, že: - společná večeře a sledování TV nejsou pečovatelské úkony, - cévkování je zdravotnický úkon, lze jej také těžko hodnotit co se týče účelnosti bez dalších informací, katetrizace u žen probíhá vleže, tedy je to spojen o s přesunem a svlečením a oblečením spodní části těla, je však sporné, zda je potřeba plná asistence druhé osoby, - podání léků je rovněž zdravotnický úkon, - žalobkyně by však měla být schopná samostatně činit samostatnou přípravu a konzumaci jídla, samostatného užívání léků a vyprazdňování (přesun na WC a výběr stolice), - účelnost četnosti cvičení na [Anonymizováno] je sporná, neboť dle zkušeností znalce, kdy četnost cvičení 2x denně je již poměrně vysoká, cvičení na MOTOMEDu by z pohledu znalce měla žalobkyně zvládat sama, - s uvedenými časovými dotacemi na pečovatelskou činnost lze souhlasit, - dohled v rámci např. suicidálních myšlenek není zatím základní pečovatelskou činností, lze ho však provozovat jako doplňkovou činnost a v rámci novely zákona je dohled již zařazen do základních činností sociálních služeb, - péče je poskytována za částku 180-[částka]/hod. v hrubém, co se týče odměňování sociálních pracovníků, platby od klientů za sociální péči jsou limitovány dle vyhlášky, - u péče o osobu s paraplegií je potřeba přihlédnout i k tomu, zda užívá pomůcky, kognitivní funkce dané osoby, úroveň adaptace na zranění a specifické potřeby a požadavky. Dále znalec doplnil svůj znalecký posudek ústně na jednání dne [datum] (viz č.l. 468-479 spisu) a [datum] (č.l. 525-538 spisu) a podáním ze dne [datum] (viz č.l. 497 spisu) a [datum] (viz č.l. 520 spisu), ze kterých vyplynulo, že zpočátku se zdálo, že žalobkyně je poměrně hodně soběstačná, a že tedy dochází k rozvoji tzv. zbytkového potenciálu, později se však daná situace zhoršovala, kdy k tomuto věkem dochází a daná osoba potřebuje více dopomoci, je třeba vidět, že i od roku [anonym] najednou začala žalobkyně pobírat i vyšší příspěvky, kdy na ně zřejmě měla nárok i předtím, ale nepobírala je. Je pak otázkou, do jaké míry která osoba vyžaduje určitou péči, může se jednat např. o to, že někdo požaduje, aby ho při přesunu nosily 2 osoby, ale přesuny žalobkyně jsou v tomto ohledu na požadavky na péči minimální – toliko dopomoc manžela. Znalec uvedl, že se ztotožňuje s rozdělením pečovatelských úkonů a ošetřovatelských úkonů, jak je rozdělil ve svém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a i s odhadem daných časových dotací (viz č.l. 470 spisu) s následujícími doplněním: - s ohledem na věk žalobkyně by mohla být časová dotace na cévkování 30-45 minut na jeden úkon, zde vychází ze svých zkušeností, kdy jako pečovatel připravoval osobu na katetrizaci s tím, že následně jiná osoba danou katetrizaci provedla (viz č.l. 470 spisu), úkon může trvat i hodinu, ale to pak bude spíše ovlivněno požadavky klienta než reálnou (účelnou) potřebou, - pomoc při obouvání a přesun z postele je skutečně jen na 5 minut (viz č.l. 471 spisu), - s ohledem na III. stupeň závislosti a věk žalobkyně je zde znalec opatrný a uvádí, že pokud by zde byly další úkony, tak by mohla být časová dotace i 1 hodina (viz č.l. 471-472 spisu), - snídaně + léky cca 10 minut, jelikož léky, to je minutová záležitost, a podání snídaně – namazání chleba (viz č.l. 472 spisu), ev. 5 minut (č.l. 529 spisu), - cvičení na [Anonymizováno] je na 5 minut, jelikož se jedná jen o přesun, přístroj pracuje sám (viz č.l. 473 spisu a č.l. 529 spisu), - cvičení na [Anonymizováno], zda se znalec ztotožňuje s názorem p. [jméno FO] (viz č.l. 473 spisu), dohled je při závratích vhodný (viz č.l. 528 spisu), - co se týče oběda, pak se mu zdá úkon nadsazený, obvykle chodí pracovníci v sociálních službách pro jídlo do blízké jídelny v blízkosti – cca 5 minut chůze, léky a příprava (servírování) jídla je pak otázkou minut, - úklid a nákup potravin je zajišťován pracovníky v sociálních službách, nicméně ne v takovém rozsahu, jak uvádí žalobce, jelikož většinou se o část těchto prací starají rodinní příslušníci, - večerní hygiena vč. sprchování – zde mu 1 hodina přijde adekvátní (viz č.l. 474 spisu), - sledování TV, to nespadá do sociální péče (viz č.l. 474 spisu), - u večeře je dotace stejná jako u snídaně, popř. u oběda, pokud pro jídlo někam jezdí, pokud jde jen o namazání chleba, pak je to na cca 5 minut (viz č.l. 474 spisu). Dále znalec uvedl, že je vhodné shlukovat úkony např. do bloků, kdy však u žen je katetrizace obtížnější, a tedy to cévkování dosti brání tomu, aby se úkony shlukovaly do toliko několika bloků (viz č.l. 475 spisu). Pokud by zde byla osoba, u které by lékař kvalifikoval sebevražedné sklony, tak by bylo vhodné mít dohled po celý den, při dohledu toliko po určitou část dne se dané riziko toliko sníží, ale zcela nevymizí (viz č.l. 475 spisu). Dohled u přesunů je v pořádku, jelikož zvláště u osob v pokročilejším věku by mohl být pád z vozíčku fatální (viz č.l. 476 spisu). Jedna osoba není schopna stále poskytovat péči ve výši 16 hodin denně (viz č.l. 527 spisu). Znalec se seznámil s protokolem o místním šetření a s fotografiemi z místa, kde žalobkyně žije (viz č.l. 526-528, 534 spisu). Znalec není schopen odhadnout jaký má vliv cvičení na [Anonymizováno] na psychiku osoby, to je otázka na psychologa. I přesto, že není potřeba být u dané osoby při cvičení na [Anonymizováno], tak by znalec upřednostňoval, aby daný pracovník sociální služby byl přítomen během cvičení alespoň v domácnosti (viz č.l. 535 spisu). Skutečnosti, které znalec uvedl se shodují s jeho výpovědí na jednání dne [datum] v řízení u podepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka][anonym], která také byla čtena k důkazu (prokázáno protokolem o jednání, viz důkazy opatřené soudem k žádosti žalobkyně na č.l. 341).

33. Pokud by soud tedy přihlédl k tomu, že znalec ze své vlastní zkušenosti s přihlédnutím k III. stupni závislosti a věku žalobkyně a p. [jméno FO], který se o žalobkyni stará, u některých úkonů přihlédl k navýšení, pak by přehled úkonů byl následující (pokud je někde zmiňováno rozpětí, tak soud s ohledem na stupeň závislosti žalobkyně a její věk a věk p. [jméno FO] uvádí v tabulce níže vždy vyšší sazbu, tedy např. u cévkování v rozmezí 30-45 minut je uvedena sazba 45 minut, atd.): Časový harm. dle žaloby Délka úkonu dle žaloby (hod.) Úkony Délka úkonu dle ZNALCE (minuty) Délka úkonu dle ZNALCE (hod.) 1 6:00-7:00 1 pomoc při cévkování (jedna z hlavních činností) 45 minut [právnická osoba] 2 7:00-7:15 0,25 pomoc při obouvání a přesunu z postele (krátké – již je to nacvičené, je to i "ostatní činnost") 5 minut 0,083 3 7:15-8:15 1 přesun na WC, výběr stolice + ranní hygiena (jedna z hlavních činností) 60 minut 1 4 8:15-8:45 0,5 snídaně + podání léků (jednoduchá snídaně – natření chleba, podání čaje) 5 minut 0,083 5 9:00-10:00 1 pomoc při cévkování (jedna z hlavních činností) 45 minut [právnická osoba] 6 10:00-10:45 [právnická osoba] přesun a cvičení na [Anonymizováno] (toliko přesun - 5 minut) 5 minut 0,083 7 10:45-11:30 [právnická osoba] přesun a cvičení na [Anonymizováno] (přesun + dohled) 45 minut [právnická osoba] 8 11:30-12:30 1 pomoc při cévkování (jedna z hlavních činností) 45 minut [právnická osoba] 9 12:30-14:00 1,5 dovoz oběda + polední léky (obdobně jako u snídaně) 5 minut 0,083 10 14:00-15:00 1 polední přestávka - ohřev bačkor, práce v domácnosti - vyzvednutí poukazů pleny (3 hod./čtvrtletí) - vyzvednutí plen a podložek (3 hod./čtvrtletí) - vyzvednutí poukazů katetr a odvoz k reviznímu lékaři (3 hod./čtvrtletí) - odvoz poukazů katetr do lékárny a objednání (3 hod./čtvrtletí) - odvoz katetrů z lékárny (1,5 hod./čtvrtletí) (hodnoceno jako "ostatní činnost" - 5 minut) 5 minut 0,083 11 15:00-16:00 1 pomoc při cévkování (jedna z hlavních činností) 45 minut [právnická osoba] 12 16:30-17:00 0,5 přesun a cvičení na [Anonymizováno] (přesun + dohled) 45 minut [právnická osoba] 13 17:00-17:30 0,5 přesun a cvičení na [Anonymizováno] (toliko přesun - 5 minut) 5 minut 0,083 14 17:30-18:30 1 pomoc při cévkování (jedna z hlavních činností) 45 minut [právnická osoba] 15 18:30-19:30 1 večerní hygieny (vč. sprchování) (jedna z hlavních činností) 60 minut 1 16 19:30-20:00 0,5 společná večeře (obdobně jako u snídaně) 5 minut 0,083 17 20:00-21:30 1,5 společné sledování TV (hodnoceno jako "ostatní činnost" - 5 minut) 5 minut 0,083 18 21:30-22:15 [právnická osoba] pomoc při cévkování (jedna z hlavních činností) 45 minut [právnická osoba] CELKEM 8,664 CELKEM (zaokrouhleno na hodiny nahoru) 9 V daném případě vychází daná péče oproti posudku [tituly před jménem] [jméno FO] o cca 2,5 hodiny více, tedy namísto 6 hodin na 8,664 hodiny (9 hod. při zaokrouhlení na celé hodiny nahoru).

34. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] vyhotoveného pro řízení pod sp. zn. [spisová značka][anonym] (prokázáno posudkem, viz důkazy založené na jednání [datum] žalobkyní) u podepsaného soudu vyplývají v podstatě stejné závěry jako z posudků pro řízení k sp. zn. [spisová značka][anonym] a [spisová značka][anonym] a jejich ústního doplnění na jednání dne [datum] (viz č.l. 238-243 spisu), jak je uvedeno výše, kdy opětovný výslech p. [jméno FO] k posudku pro řízení sp. zn. [spisová značka][anonym] účastníci nepožadovali (viz č.l. 332 a č.l. 370, kterou ponechali účastníci bez odezvy). V posudku je opět zmiňován stav žalobkyně, co se týče ochrnutí dolní části těla a také je zde například zmíněno, že kontakt se zdravotnickými zařízeními v roce [anonym] vzrostl u žalobkyně trojnásobně (ze 7 kontaktů v roce [anonym] na 21 v roce [anonym], viz str. 6 posudku). Zvýšený počet návštěv zdravotnických zařízení trval i v následujících letech – [anonym] a [anonym]. Nadto bylo prokázáno, že žalobkyně v roce [anonym] byla i dvakrát na ambulantním psychiatrickém vyšetření (viz str. 8 posudku). Znalec napsal, že je nutná i rehabilitace skrze stroje, a to několikrát denně (viz str. 10 posudku). Rovněž je zmíněno, že bylo potřeba, aby byla žalobkyni upravována léčba medikamenty, což mělo vliv i na její psychiku (viz str. 10 posudku). Znalec rovněž podotýká, že postupem času dochází ke snížení kognitivních funkcí, což je ale ještě více umocněno u osob s postižením proti osobám bez postižení (viz str. 16 posudku). Pro korekci a substituci psychologických a psychiatrických problémů žalobkyně byla nutná prakticky trvalá medikace (viz str. 16 posudku). Znalec své závěry obsažené ve všech zmíněných posudcích i potvrzuje v rámci svého výslechu ze dne [datum], který byl zaznamenán pod sp. zn. [spisová značka] a byl proveden Okresním soudem v [anonym] (prokázáno protokolem o provedení důkazu před dožádaným soudem, viz důkazy odpojené od č.l. 517-518), kde je uvedeno, že znalec odkazuje na své posudky s tím, že v nich podrobně popsal úraz žalobkyně, její léčení, nevratnost, úbytek sil v pokročilejším věku, nutnost pomoci manžela, psychické problémy, atd. Soud zde nebude tyto závěry opět podrobněji rozebírat, neboť jak již bylo uvedeno, jedná se v podstatě o skutečnosti, které vyplývají z již zmíněných posudků, které byly rovněž provedeny k důkazu.

35. Ze sdělení [Anonymizováno] [adresa] vyplynulo, že gestorem statického šetření týkajícího se zjišťování průměrného výdělku je Ministerstvo práce a sociálních věcí, a tedy má být učiněn dotaz na něj (prokázáno sdělením [Anonymizováno], viz č.l. 543 spisu). Ze sdělení [právnická osoba] vyplývá, že v Karlovarském kraji byl průměrný hrubý měsíční výdělek za rok [anonym] v sociálních službách ve mzdové sféře [částka] – [částka] (tedy 135-[částka] na hodinu) a v platové sféře 30 770 – [částka] (tedy [částka] – [částka] na hodinu) (prokázáno sdělením MPSV, viz č.l. 549 spisu).

36. Soud provedl i znalecký posudek od Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) k č.j. 18 [právnická osoba]/2007-371, který však popisuje zdravotní stav pro posouzení bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění. Tento posudek popisuje ztrátu hybnosti svalů v dolní části těla žalobkyně s tím, že ta je nyní odkázána na pomoc druhé osoby (prokázáno posudkem, viz přílohová obálka odpojená od č.l. 339-342 spisu). Pro toto řízení nemá daný znalecký posudek přílišnou vypovídací schopnost, neboť zdravotní stav žalobkyně, tedy její ochrnutí ve spodní části těla, není sporné. Pro určení délky úkonů potřebných k péči o žalobkyni však tento posudek ničeho neuvádí. Výslech znalce k tomuto posudku ani nebyl účastníky požadován (viz výzva na č.l. 332 a 370 bez odezvy).

37. Soud neshledal potřebným ani účelným, aby byl ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] či [tituly před jménem] Jana Boháče zpracován znalecký posudek ohledně zdravotního stavu žalobkyně konkrétně pro toto řízení. Dané posudky z jiných řízení byly již zpracovány dosti podrobně, a to ve všech oblastech. Na případné nejasnosti či aktuální stav žalobkyně se mohl soud či strany dotázat znalců při jejich ústním výslechu, kterými znalci předmětné posudky doplnili. Žalobkyně se v podstatě domáhá toho samého nároku jako v jiných řízeních, ale za jiné období. Zaměření znaleckých posudků je tak naprosto totožné. Zároveň je ze všech znaleckých posudků patrné, že zdravotní stav žalobkyně se nebude zlepšovat, ale toliko zhoršovat. Jelikož však žalobkyně nárokuje stále ten samý nárok (nenárokuje jeho navýšení za zhoršení), pak lze dle názoru soudu vycházet z již vypracovaných znaleckých posudků s jejich ústním doplněním od znalců. Nadto aktuální stav žalobkyně pak byl i podrobněji zkoumán [tituly před jménem] [jméno FO], který byl u žalobkyně na pozorování a také jejím výslechem, který byl proveden v jiném řízení a v tomto řízení byl o něm pořízen protokol. Lze rovněž poukázat na to, že posudky [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [jméno FO] nejsou ve finále pro danou věc zcela určující, neboť posudky p. [jméno FO] popisují zdravotní stav žalobkyně, ale to z pohledu ortopedie, a posudek [tituly před jménem] [Anonymizováno] z pohledu pracovních úrazů, nemocí z povolání a posudkového lékařství, kdy ani jedna z těchto specializací nezahrnuje ošetřování a poskytování sociálních služeb, a tedy výstupy těchto posudků pro péči o žalobkyni jsou tak zavádějící. Soud vycházel především z posudků [tituly před jménem] [jméno FO], který má specializaci na ošetřovatelství, a dále z posudku [právnická osoba]., který byl ustanoven znalcem ad hoc z oblasti pečovatelství, jelikož [právnická osoba] specializaci pečovatelství mezi znalci nevede (viz č.l. 428 a 432 spisu, srov. § 26 odst. 1 zák. č. 254/[anonym] Sb.). Soud pouze přihlédl k závěrům v posudku p. [jméno FO] v tom ohledu, že přihlédl ke zjištění, že žalobkyně musí cvičit na strojích několikrát denně (tedy vícekráte než jednou). Mezi oběma znalci – [tituly před jménem] [jméno FO] a KVP – bylo v návaznosti na denní snímek aktivit žalobkyně totiž sporné, zda je vhodné a přínosné, aby žalobkyně cvičila na [Anonymizováno] dvakrát denně, jelikož dle jejich zkušeností by to stačilo toliko jednou denně. Nicméně v tomto ohledu soud konstatuje, že [tituly před jménem] [jméno FO] ani KVP nejsou zcela oprávněni činit závěry o postupu, jak se starat o končetiny v rámci uchování zdravotního stavu, protože to není oprávněn činit ani znalec z oboru ošetřovatelství ani pečovatelství – ti se mohou toliko vyjadřovat k péči o určitou osobu – zdravotní diagnózu a určování kroků k její nápravě (medikace, plánování cvičení, atd.) však provádět nemohou, jelikož jediný, kdo je oprávněn provádět zdravotní diagnózu a stanovovat, jak se má dále postupovat s léčbou co se týče léků, rehabilitace, atd. je lékař, a to u končetin zejména z oboru ortopedie. V tomto ohledu lze tak přitakat závěrům [tituly před jménem] [jméno FO] v tom ohledu, že pokud je pro žalobkyni vhodné či nezbytné cvičit na strojích několikrát denně (viz např. posudek [tituly před jménem] [jméno FO] vyhotovený pro řízení pod sp. zn. [spisová značka][anonym]), pak je skutečnost, že žalobkyně cvičí na strojích [Anonymizováno] i odpoledne, v souladu se závěry ortopeda a soud tak k tomuto přihlédl a počítal s tím, že žalobkyně cvičí na obou strojích, jak dopoledne, tak odpoledne. 38. [tituly před jménem] [jméno FO] a [právnická osoba]., za který vypovídal jeho ředitel, se ostatně i shodli na většině závěrů ohledně péče (viz č.l. 383 a 470 spisu). Jediné, v čem se přesně neshodli, byla některá časová dotace úkonů ohledně hygieny a cévkování, kterou [právnická osoba]. viděl na vyšší úrovni. V tomto ohledu soud shledal, že je potřeba rozlišit, které úkony patří do ošetřovatelství a které do pečovatelství a přihlédnout tedy k časovým dotacím dle jednotlivých posudků. Závěry znaleckých posudků není totiž možné vzájemně revidovat, neboť jsou každý z jiného oboru (jeden z pečovatelství a jeden z ošetřovatelství, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym]) a nelze nalézt znalce, který by měl obě specializace, resp. který by měl specializaci na ošetřovatelství a zároveň byl odborníkem na pečovatelství (když znalecký obor „pečovatelství“ v současné době neexistuje), a to ještě v rámci péče o paraplegiky. Byť některé úkony mohou vykonávat jak ošetřovatelé, tak pečovatelé, tak je z pohledu soudu nutno přistoupit právě k dělení úkonů na pečovatelské a ošetřovatelské a časovou dotaci určit podle toho. Soud to tedy uzavřel následovně: - cévkování je ošetřovatelská činnost a je tak nutno přihlédnout k časové dotaci p. [jméno FO], tedy 20 minut + 20 % navýšení, tedy 24 minut (to se ostatně blíží spodní hranici odhadnuté KVP, která byla na 30 minutách, pečovatelé jsou schopni toliko přípravy klienta na cévkování, ale sami ho provádět nemohou, tedy zde se jeví jako přiléhavější závěry p. [jméno FO]), - podávání léků je ošetřovatelská činnost a podávání potravy pečovatelská, nicméně oba znalci se shodli, že u studených snídaní a večeří, příp. i obědů, zkrátka u studeného podávání jídla se jedná o 5 minut i s podáním léků, tedy zde soud počítá s 5 minutami na přípravu a podání jídla i podání léků, konzumaci jídla a léků zvládne žalobkyně sama, - přesun a cvičení na [Anonymizováno], tam se jedná opět o úkon, který zvládnou provádět jak ošetřovatelé, tak pečovatelé, ale zde se znalci v časové dotace shodli – 2x45 minut na [Anonymizováno] a 5 minut na [Anonymizováno] - ranní a večerní hygiena, to se prolíná, ale zde je převaha pečovatelské činnosti, proto soud rozhodl tak, že se přiklonil k závěrům KVP - přesuny, obstarávání zdravotních pomůcek a nákup léků, apod. je pečovatelská činnost, zde je tedy zapotřebí přihlédnout k závěrům KVP, ale znalci se zde shodli. Soud tak dospěl k následujícímu rozvrhu (5 minutové úkony jsou brány jako 6 minutové s tím, že p. [jméno FO] obecně připustil, že je zde prostor pro navýšení o 20 %, ostatně i KVP připustil, že s ohledem na věk žalobkyně a p. [jméno FO] mohou některé úkony trvat déle, viz výše): Časový harm. dle žaloby Délka úkonu dle žaloby (hod.) Úkony Délka úkonu dle ZNALCE (minuty) Délka úkonu dle ZNALCE (hod.) 1 6:00-7:00 1 pomoc při cévkování ošetřovatelství – závěry [tituly před jménem] [jméno FO], pečovatel není schopen provést daný úkon celý, ošetřovatel ano, úkon spadá do ošetřovatelství 24 0,4000 2 7:00-7:15 0,25 pomoc při obouvání a přesunu z postele pečovatelství – shoda znalců na čase 6 0,1000 3 7:15-8:15 1 přesun na WC, výběr stolice + ranní hygiena kombinovaný úkon, převaha pečovatelství, proto časová dotace odpovídá KVP 60 1,0000 4 8:15-8:45 0,5 snídaně + podání léků kombinovaný úkon – shoda znalců na čase 6 0,1000 5 9:00-10:00 1 pomoc při cévkování ošetřovatelství – závěry [tituly před jménem] [jméno FO] 24 0,4000 6 10:00-10:45 [právnická osoba] přesun a cvičení na MOTOMED lze oběma pracovníky – shoda znalců na čase 6 0,1000 7 10:45-11:30 [právnická osoba] přesun a cvičení na VERTIKAL lze oběma pracovníky – shoda znalců na čase 45 0,7500 8 11:30-12:30 1 pomoc při cévkování ošetřovatelství – závěry [tituly před jménem] [jméno FO] 24 0,4000 9 12:30-14:00 1,5 dovoz oběda + polední léky kombinovaný úkon – shoda znalců na čase 6 0,1000 10 14:00-15:00 1 polední přestávka - ohřev bačkor, práce v domácnosti - vyzvednutí poukazů pleny (3 hod./čtvrtletí) - vyzvednutí plen a podložek (3 hod./čtvrtletí) - vyzvednutí poukazů katetr a odvoz k reviznímu lékaři (3 hod./čtvrtletí) - odvoz poukazů katetr do lékárny a objednání (3 hod./čtvrtletí) - odvoz katetrů z lékárny (1,5 hod./čtvrtletí) (pečovatelství – závěry KVP, kdy ohřev bačkor je na pár minut a ostatní úkony většinou dělají rodinní příslušníci) 6 0,1000 11 15:00-16:00 1 pomoc při cévkování ošetřovatelství – závěry [tituly před jménem] [jméno FO] 24 0,4000 12 16:30-17:00 0,5 přesun a cvičení na VERTIKAL lze oběma pracovníky – shoda znalců na čase 45 0,7500 13 17:00-17:30 0,5 přesun a cvičení na MOTOMED lze oběma pracovníky – shoda znalců na čase 6 0,1000 14 17:30-18:30 1 pomoc při cévkování ošetřovatelství – závěry [tituly před jménem] [jméno FO] 24 0,4000 15 18:30-19:30 1 večerní hygieny (vč. sprchování) kombinovaný úkon, převaha pečovatelství, závěry KVP 60 1,0000 16 19:30-20:00 0,5 společná večeře kombinovaný úkon – shoda znalců na čase 6 0,1000 17 20:00-21:30 1,5 společné sledování TV pečovatelství, ale toliko přesun 6 0,1000 18 21:30-22:15 [právnická osoba] pomoc při cévkování ošetřovatelství – závěry [tituly před jménem] [jméno FO] 24 0,4000 CELKEM 6,7000 39. Soud dále odkazuje na závěry protokolu z místního šetření ze dne [datum] učiněný v řízení sp.z n. [spisová značka][anonym] (prokázáno protokolem, viz č.l. 508-511 spisu, rovněž důkazy opatřené soudem a založeny na ú.j. [datum]), ze kterého vyplývá, že žalobkyně popisuje průběh svého dne více méně tak, jak je uveden v žalobě. Uvádí následující: - Na snídani si dává toliko čaj, což svědčí ve prospěch závěrů obou znalců, že na snídaní stačí toliko 5 minut. - Rovněž poukazuje na to, že na [Anonymizováno] několikrát omdlela. Později v protokolu uvádí, že trpí obecně závratěmi. Z tohoto hlediska se tak soudu jeví jako účelné, aby zde byl dohled p. [jméno FO] po celou dobu cvičení na tomto stroji – o čem sice vyslovili pochybnosti znalci, ale nakonec tento dohled jako potřebný ve svých „výpočtech“ uvedli a započítali tak dobu cvičení na [Anonymizováno] do doby činností v rámci péče o žalobkyni (viz výše). - Žalobkyně rovněž popisuje, že manžel musí dohlížet na cvičení na [Anonymizováno] pro případ, že by se jí do něj zachytili kalhoty, tomu však ani jeden ze znalců nepřisvědčil a u [Anonymizováno] oba zohlednili toliko přesun na 5 minut. - Co se týče oběda, tak p. [jméno FO] pro něj jede autem do [anonym] uhelné a záleží na tom, kolik je tam lidí. Soud tak ve světle tohoto shledává, že by bylo vhodné postupem dle § 136 o. s. ř. (neboť přesný čas zde nelze určit s ohledem na to, že je to otázka silničního provozu a počtu lidí v jídelně či restauraci) stanovit dobu oběda na 30 minut tedy 10 minut cesta autem tam, 10 minut čekání, placení a přebrání jídla a 10 minut na cestu zpět. Znalci zde stanovili cca 5 minut, jelikož počítali s tím, že výdej obědů je v dochozí vzdálenosti 5 minut a zjevně nepočítali s čekáním ve frontě. Zde se soudu jeví jako vhodné určit vlastní úvahou, že na oběd, tedy jeho dopravu, čekání a přípravu je vhodné počítat s 30 minutami jako pomyslnou adekvátní dobou, neboť cesta autem včetně nastoupení, jízdy parkování, atd. určitě není minutovou záležitostí (i kdyby mapy ukazovaly dobu cesty 5 minut, tak startování a parkování, hledání místa k parkování atd. zaberou čas), stejně tak vstup do jídelny či restaurace, objednání jídla, čekání na výdej, platba atd. Ostatně znalci dotaci 5 minut stanovili pro toliko přípravu namazání chleba apod. Větší dotaci nechtěli stanovit s ohledem na to, že neznali podrobnosti – jak dlouho trvá přivezení jídla, atd. kdy záleží, kam pro něj p. [jméno FO] chodí apod. - Co se týče večeře, tak ta je studená, tedy zde souhlasí opět výpočet znalců s dotací na 5 minut. - Dále žalobkyně uvádí, že se musí koupat 2-3 krát denně, dle toho, jak jí odchází stolice. I to z pohledu soudu odůvodňuje vyšší sazbu v položce – večerní hygiena, kde je i sprchování, jelikož tedy pokud probíhá koupání i několikrát denně, pak samozřejmě je to potřeba zohlednit, ovšem zřejmě se tak děje nepravidelně a není to tak zahrnuto v časovém harmonogramu, ale je vhodné to z pohledu soudu zohlednit, a to právě např. v položce sprchování u večerní hygieny. - Pro přesun z vozíku a na vozík potřebuje pomoc manžela – to opět souhlasí i se znalci. Elektrický vozík se nevejde do koupelny, tedy si ho nemůže pořídit. - Někdy si nepřipadá ani jako člověk, např. když si musí ručně vybírat stolici.

40. Z fotografií pořízených na místním šetření vyplývá, jaká je podoba [Anonymizováno], kdy je zachyceno, jak pomáhá p. [jméno FO] žalobkyni na [Anonymizováno] a jak na něm následně žalobkyně cvičí. Dále jsou vidět i nahřívací bačkory (prokázáno fotografiemi, viz důkazy odpojené od č.l. 517-518).

41. Soud rovněž doplnil dokazování o sdělení [právnická osoba] [anonym] ze dne [datum], potvrzení Úřadu práce ČR ze dne [datum] [anonym], potvrzení úřadu práce ČR ze dne [datum] [anonym] a rozhodnutí [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], ze kterých vyplývá, že žalobkyně pobírala do roku [Anonymizováno] příspěvek v rámci II. stupně závislosti, za roky [anonym]-[anonym] ve výši [částka] měsíčně, tedy [částka] ročně, za rok [anonym] ve výši [částka] ročně a od roku [anonym] ve výši [částka] měsíčně, tedy [částka] ročně, kdy ke změně v příspěvku došlo až rozhodnutím úřadu práce z [datum], kdy byl příspěvek navýšen na [částka] měsíčně – žalobkyni byl přiznán vyšší stupeň závislosti (prokázáno výše uvedenými listinami, viz přílohová obálka odpojená od č.l. 399-401).

42. Soud tak má za to, že provedl potřebný počet důkazů, a to i nad rámec toho, co bylo uvedeno v rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] s ohledem na to, že koncentrace nebyla provedena řádně, a tedy nenastala, kdy účastníci mohli nadále předkládat důkazy i po nesprávném poučení o koncentraci. Soud hodnotil důkazy v souladu s § 132 o. s. ř. Jiné než výše uvedené důkazy nejsou z pohledu soudu pro rozhodnutí ve věci samé důležité.

43. Výše uvedený skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně.

44. Dle § 3028 o. z. (1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. (3) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

45. Dle § 415 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále i jako „s. o. z.“) každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.

46. Dle § 420 s. o. z. (1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. (2) Škoda je způsobena právnickou osobou anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. (3) Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

47. Dle § 442 s. o. z. (1) Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). (2) Škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu. (3) Byla-li škoda způsobena úmyslným trestným činem, z něhož měl pachatel majetkový prospěch, může soud rozhodnout, že je možno právo na náhradu škody uspokojit z věcí, které z majetkového prospěchu nabyl, a to i tehdy, jestliže jinak podle ustanovení občanského soudního řádu výkonu rozhodnutí nepodléhají. Dokud není právo na náhradu škody uspokojeno, nesmí dlužník s takovými věcmi v rozhodnutí uvedenými nakládat.

48. Dle § 449 s. o. z. (1) Při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením. (2) Při usmrcení se hradí též přiměřené náklady spojené s pohřbem, pokud nebyly uhrazeny pohřebným poskytnutým podle zákona o státní sociální podpoře. (3) Náklady léčení a náklady pohřbu se hradí tomu, kdo je vynaložil.

49. V souladu s § 3028 odst. 3 o. z. se posoudí nárok žalobkyně podle předchozí právní úpravy (s. o. z.). Základ nároku není sporován, tudíž ho soud neposuzoval [nicméně jednalo se o škodu způsobenou na fakultativním výletu, který je součástí cestovní smlouvy dle ust. 852b odst. 1 písm. b) s. o. z., kdy odpovědnost je zde dána na základě § 852i odst. 2 s. o. z.]. Nárok žalobkyně na zaplacení náhrady nákladů za péči pak vyplývá z § 415, 420 odst. 1 a 2, § 442 a 449 odst. 1 a 3 s. o. z. (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 870/14, ohledně výkladu náhrady za péči i v případech, kdy se jedná o stabilitu zdraví poškozeného a ohledně nepřiměřeného břemene, kdy by se rodina poškozeného o něj měla starat bez nároku a náhradu, a sp. zn. I. ÚS 46/12 ohledně toho, že zlepšení zdravotního stavu může spočívat i v adaptaci se na vysoce nepříznivou životní situaci, či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym] ohledně toho, že náhrada nákladů léčení zahrnuje i udržení více či méně stabilizovaného zdravotního stavu a nikoliv toliko obnovení či zlepšení zdravotního stavu poškozeného). Předmětem řízení je však s ohledem na nesporné skutečnosti toliko rozsah poskytované péče (o to, zda má být přiznána náhrada za konkrétní úkony), dále časová náročnost daných úkonů (počet minut či hodin) a výše náhrady za 1 hodinu nákladů na péči (zda se jedná o sazbu dle vyhl. č. 505/2006 Sb. či nižší nebo vyšší). K rozsahu potřebné péče (k odůvodněnosti nároku u jednotlivých druhů úkonů)

50. Co se týče základu samotné péče, pak lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym], kde je uvedeno, že „Zajišťují-li péči o poškozeného osoby blízké, je nárok dán tehdy, jestliže rozsah jejich činnosti převyšuje míru únosnou pro běžnou lidskou a rodinnou solidaritu a vymyká se běžné rodinné spolupráci a přirozené [rodné přijmení] péči.“ nebo sp. zn. [spisová značka][anonym], kde je uvedeno „Jestliže ani po léčbě poškozený nedosáhne soběstačnosti v péči o sebe a svou domácnost a je nucen vyhledat pomoc třetích osob, nelze se dlouhodobě zcela spoléhat a využívat rodinné a přátelské solidarity při bezplatné péči o postiženého, vymyká-li se rozsah péče únosné míře pro běžnou lidskou a rodinnou solidaritu. Je věcí poškozeného, jaký způsob zajištění péče o svou osobu si zvolí…“. Obdobně k tomu přistupuje i Městský soud v Praze jakožto soud odvolací, když například ve svém rozhodnutí ze dne [datum], č.j. [spisová značka], uvádí „Na nalézacím soudu nyní bude, aby postavil najisto, jaké úkony ve smyslu výčtu obsaženého ve vyhlášce č. 505/2006 Sb., si nad rámec běžné rodinné solidarity žádá péče o žalobkyni a jaká je jejich časová náročnost, když přesně označí ty úkony, které lze po p. [jméno FO] jako manželu žalobkyně požadovat v rámci manželské solidarity a péči o domácnost. V této souvislosti se vyrovná především s běžnou péčí o domácnost [příprava či donáška jídla, které p. [jméno FO] rovněž konzumuje, tedy nepřipravuje výhradně pro žalobkyni, společné trávení času – sledování TV apod.], avšak zároveň nepřehlédne dosud nezpochybněné žalobní tvrzení, že v důsledku invalidity žalobkyně se p. [jméno FO] de facto zcela vzdal „svého“ života, aby mohl být žalobkyni jako manželce neustále „k dispozici“, což již rozhodně za projev běžné manželské solidarity v časovém období „doživotně“ považovat nelze. Soud nepřehlédne, že limit stanovený pro ceny účtované profesionálními pečovatelskými službami podle vyhlášky č. 505/2006 Sb., ve znění účinném k [datum] [anonym] činí [částka] za jednu hodinu a bude se zabývat výší úplaty, kterou by žalobkyně musela platit za zajištění péče profesionální pečovatelkou službou v rozhodném období v daném místě a čase. Rovněž zjistí, zda je žalobkyně poživatelkou sociální dávky – příspěvku na péči, a v kladném případě v jaké výši, a posoudí, zda uvedený příspěvek je namístě odečíst od náhrady, kterou žalobkyně požaduje. Poté, kdy tyto okolnosti budou najisto postaveny, stanoví celkovou výši nákladů na péči.“.

51. Soud tak bude postupovat v intencích výše uvedených názorů Nejvyššího soudu a odvolacího soudu. Nejprve je tak potřeba přistoupit ke zjištění toho, které úkony je možné podřadit pod rodinnou solidaritu a které již nikoliv. Lze se obecně ztotožnit s názorem, že u krátkodobých (v řádů týdnů či měsíců) zdravotních omezení se veškeré léčebné úkony či alespoň jejich většina dá podřadit pod běžnou rodinnou solidaritu, zde se však jedná o úkony, které je potřeba činit každý den již po několik let (již více než 17 let). Jak vyplývá z výše uvedené judikatury, pokud jsou činěny úkony po dobu několika let na každodenní bázi, pak se nejedná o běžnou rodinnou solidaritu, jelikož tyto úkony již nadměrně zasahují do rodinného života. V tomto konkrétním případě jsou činěny p. [jméno FO] pro žalobkyni úkony spočívající v udržení zdraví žalobkyně, které by nemusely být činěny, pokud by nedošlo k úrazu, kterým byla poškozena páteř žalobkyně. Úkony jsou činěny již po několik let na denní bázi, tedy se může jednat o úkony, které jsou nad rámec rodinné solidarity.

52. První „kategorií“ (soud pro větší přehlednost sám rozčlenil úkony do sdružujících kategorií) úkonů, které p. [jméno FO] pro žalobkyni činí, jsou úkony, které je nutné činit pouze proto, že došlo k úrazu, a které by bez této události nebylo vůbec nutné činit. Jedná se o úkony spočívající v rehabilitaci – tedy cvičení na [Anonymizováno]. Tato rehabilitace je nutná pouze v důsledku daného úrazu páteře a je nutné ji provádět denně po dobu několika let (v podstatě až do konce života), což je dozajista nadměrně zatěžující pro rodinu a svou dlouhodobostí a denní frekvencí (resp. 2 x denně na každém stroji), takže lze konstatovat, že toto rozhodně nespadá do rodinné solidarity. Nejedná se o běžnou rodinnou činnost.

53. Druhou kategorií jsou úkony, které by bez úrazu zvládla žalobkyně provádět sama a které souvisí s běžným životem. Úkony by tak byly prováděny, ať už by došlo k úrazu či nikoliv, ale v důsledku úrazu je však musí činit jiný člen rodiny, a to zčásti (tedy pomáhá s nimi žalobkyni) či zcela. Bude se tak jednat zejména o úkony spojené s: (i) cévkováním (tedy náhradu za použití WC kvůli odvodu moči z těla, což by bez úrazu zvládla žalobkyně sama), (ii) oblékáním, obouváním a přesunem z postele či z vozíku nebo na něj, (iii) přesun na WC, výběr stolice a ranní hygiena a (iv) večerní hygiena vč. sprchování. Je totiž patrné, že tyto úkony by za normálních okolností (tedy bez zranění žalobkyně) nemusely být p. [jméno FO] vůbec vykonávány. Nadto se nejedná o úkony, jejichž časová dotace by byla zanedbatelná (viz dále) a jejich vykonávání každý den rozhodně zatěžuje rodinné příslušníky nad rámec rodinné solidarity. Nejedná se o běžnou rodinnou činnost (alespoň ne v rámci vztahů mezi dospělými lidmi).

54. V třetí kategorii jsou úkony, které by pečující osoba zřejmě vykonávala alespoň v nějakém omezeném rozsahu pro poškozeného v rámci běžného rodinného soužití, či úkony, které s ohledem na časové možnosti běžně činí jeden z členů rodiny, a to pravidelně i po více let (např. jeden člen rodiny chystá snídani, oběd či večeři pro ostatní) aniž by zde byl úraz dané osoby. V tomto konkrétním případě se jedná o úkony související s přípravou jídla či jeho dovezení. Nelze totiž přehlédnout to, že manželé si běžně v rámci rodinného soužití pro sebe navzájem připravují jídlo, a také skutečnost, že p. [jméno FO] by si pravidelně jídlo chystal i sám pro sebe, a to, že ho připraví i pro žalobkyni nelze brát jako nadměrně zatěžující úkon. Nutnost tohoto úkonu vzniká i v běžném životě, a nikoliv toliko na základě úrazu (jiné by to mohlo být v případě nutnosti přípravy složitých – speciálních pokrmů v souvislosti s úrazem, např. pokud by zde byl nutný určitý druh diety či by bylo třeba pokrmy složitě připravovat, což by si vyžádalo neobvyklou časovou dotaci, atd. – pak by navýšení času přípravy nemuselo spadat do rodinné solidarity). Pokud je s tímto úkonem spojeno i podání léků, pak soud uvádí, že podání léků lze brát jako běžnou rodinnou solidaritu, kdy je i běžné, že rodinní příslušníci berou léky delší dobu (např. v případě cukrovky, po operacích - na ředění krve, atd.). Tento úkon není ani časově nijak zvlášť zatěžující (netrvá dlouho) a v životě jeho potřeba vzniká i bez úrazu (léky lze užívat i třeba jen kvůli nedostatku hořčíku, železa, apod.). Úkony jako příprava jídla a podávání léků jsou běžně mezi rodinnými příslušníky činěny jako rodinná solidarita, a to i v případě toho, že jsou tyto úkony činěny na denní bázi po dobu několika let (opět by mohla jiná situace být v případě časově náročného podávání léků či jiných léčivých látek, což zde ale nebylo tvrzeno ani prokázáno). Spadá sem i trávení společného času, tedy sledování televize, k čemuž by docházelo i bez ohledu na úraz.

55. Do výše uvedené třetí kategorie spadají i úkony činěné v rámci polední přestávky, jelikož se jedná o časový úsek dne, kdy má p. [jméno FO] čas v podstatě pro sebe či pro péči o dům či zahradu. [jméno FO] by se o dům či zahradu musel starat, i kdyby žil sám, tedy to, že se o dům a zahradu stará, i když žije s žalobkyní, tak toto lze podřadit pod běžnou rodinnou solidaritu. I v běžných rodinných vztazích se o úklid domácnosti může kvůli různým časovým harmonogramům členů rodiny starat toliko jedna osoba. Nejedná se o nic neobvyklého, co by přesahovalo běžnou rodinnou solidaritu. [jméno FO] uvedl, že během této pauzy činí i úkony pro žalobkyni spočívající v ohřevu bačkor, vyzvednutí poukazů na pleny, vyzvednutí plen a podložek, vyzvednutí poukazů na katetr a odvoz k reviznímu lékaři, odvoz poukazů na katetr do lékárny a objednání, odvoz katetrů z lékárny. Byť nahřívání bačkor dělá p. [jméno FO] pravidelně, pak nejde o zvlášť časově náročný úkon a lze jej podřadit pod rodinnou solidaritu ze stejného hlediska jako podání léků. Ostatní úkony (vyzvedávání poukazů, katetrů, plen, atd.) nejsou činěny každodenně, ale toliko v rámci několika hodin za jedno kalendářní čtvrtletí. Celkem se jedná o 13,5 hodiny za jedno kalendářní čtvrtletí, což rozhodně nesvědčí o časové náročnosti daných úkonů a o tom, že by mohly zásadně negativně ovlivnit život rodinných příslušníků, poskytujících péči poškozenému. Tedy tyto úkony lze podřadit pod běžnou rodinnou solidaritu. K časové délce jednotlivých úkonů 56. Zde soud vyšel především ze skutkových zjištění znalců, a to p. [jméno FO] a [Anonymizováno], kdy časovou dotaci posoudil podle toho, do které kategorie daný úkon spadá (zda do ošetřovatelství či do pečovatelství, na čemž se znalci i shodli, viz výše).

57. Jak již soud uvedl výše v rámci vypořádání se s rozdílnými závěry znaleckých posudků [tituly před jménem] [jméno FO] a KVP, tak v případě délky úkonů je z jeho pohledu potřeba zohlednit i to, že žalobkyně a p. [jméno FO] jsou již staršími osobami, kdy nebylo vyloučeno to, že by úkon mohl trvat i desítky minut ev. i hodinu (viz posudek a jeho doplnění [Anonymizováno]) a že se zdravotní stav žalobkyně postupně zhoršoval s tím, že od roku 2021 má dokonce uznán III. stupeň závislosti (tedy již v druhé polovině roku [anonym] měla zdravotní stav blízký III. stupni závislosti, kdy i znalci poukazovali na postupné zhoršování zdravotního stavu žalobkyně a kdy původní stupeň závislosti vyplývá ze zdravotního stavu žalobkyně po úrazu, tedy před cca [Anonymizováno] lety). To zvláště v případě, kdy je vhodné, aby se o žalobkyni staral rodinný příslušník, neboť vliv rodiny působí pozitivně na psychiku žalobkyně, která byla rovněž úrazem citelně zasažena. Pokud je tedy nutné, aby se o manželku v důsledku toho, že je to potřeba kvůli úrazu, ze který odpovídá žalovaná, staral její manžel, který je ale již starší a úkony mu mohou trvat déle než pečovateli v produktivním věku, pak nelze omezovat délku trvání úkonů pouze na dobu, za kterou by je zvládl provést pečovatel v produktivním věku. Nutnost péče skrze starší osobu (manžela) je zde dána v důsledku úrazu a jeho negativního dopadu na psychiku žalobkyně. Nadto i pracovníci v sociálních službách mohou vykonávat činnost až do pozdějšího věku – třeba i do důchodového věku či i po něm, kdy zde bude pravděpodobně rozdíl mezi rychlostí jejich práce např. ve [Anonymizováno] letech a v [Anonymizováno] letech věku pracovníka. Soud zde nevidí důvod, proč by měla být časová délka hodnocena jen podle výkonů mladých osob, a proto přihlédl i k vyššímu věku žalobkyně a p. [jméno FO] (ostatně i znalec p. [jméno FO] připustil určité navýšení v tomto ohledu, viz výše).

58. Dále je potřeba zohlednit i to, že i kdyby p. [jméno FO] neposkytoval žalobkyni péči v podstatě „nepřetržitě“, tedy např. i skrze dohled či dopomoc v případech, kdy žalobkyně některé části úkonů zvládne sama – např. při večerní hygieně a mezitím měl podle žalované v podstatě na pár minut odcházet, když ho není zapotřebí a trávit takto svůj „volný čas“, pak by den p. [jméno FO] byl „rozkouskován“ tak, že v mezidobí (mezi úkony) nemá p. [jméno FO] šanci žít vlastní život, a je tedy potřeba k tomu i v takovém případě přistupovat tak, že na daný úkon je potřeba hledět jako na jeden celek, kdy žalobce nebude v průběhu odcházet a přicházet po několika minutách či několika desítkách minut (srov. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 664/19). Soud v tomto ohledu odkazuje i na to, že pokud se znalci shodli na tom, že p. [jméno FO] nemusí být fakticky u cvičení v rámci [Anonymizováno], kdy zároveň znalec KVP uvedl, že v daném případě sice není riziko zachycení kalhot do stroje, ale stejně by byl toho názoru, že pokud by žalobkyni dal do stroje pracovník v sociálních službách, pak by neměl během cvičení opouštět domácnost, tedy měl by být nablízku, pak lze konstatovat, že i když nemusí být p. [jméno FO] přímo v místě cvičení, pak ale musí být v blízkosti a jeho „volný čas“ je limitován intervalem cvičení 30-45 minut. Tedy také je tímto jeho den rozkouskován tak, že nemůže trávit svůj volný čas tak, jak chce on sám. V tomto ohledu tak lze shrnout, že z pohledu právního hodnocení je potřeba zahrnout do péče i čas, po který probíhá cvičení na [Anonymizováno], a to s ohledem na to, že daná věc nespadá do rodinné solidarity (viz výše) a p. [jméno FO] si nemůže během daného úseku volně trávit svůj čas (nemůže například odejít z domu).

59. Dále je potřeba také zohlednit to, že přítomnost rodiny v blízkosti žalobkyně a kontakt s ní na žalobkyni evidentně působí pozitivně, což naplňuje požadavek Ústavního soudu ČR na to, že je potřeba vše činit tak, aby poškozené osoby i žít chtěly (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 664/19). Znalec KVP rovněž poukázal na to, že domácí péče je i důstojnější v tom ohledu, že pokud dojde k vyprázdnění střev, tak rodinný příslušník může v rámci péče reagovat rychleji, než jak je tomu v domě s pečovatelskou službou, neboť může pleny vyměnit okamžitě, zatímco v domě s pečovatelskou službou nelze pleny vyměnit, dokud nedojde na čas pro výměnu plen dle harmonogramu (pracovníci domu s pečovatelskou službou se nemohou věnovat klientům individuálně, ale toliko dle harmonogramu).

60. Soud tak shrnuje, že zohlednil časovou délku jednotlivých úkonů dle toho, do jaké specializace daný úkon spadá (v případě kombinace dle toho, co převažuje), jak je uvedeno v tabulce výše (viz tabulka v odstavci 38 tohoto rozsudku) a přihlédl v tomto ohledu i ke stáří p. [jméno FO] a žalobkyně. Dále v návaznosti na to, že p. [jméno FO] nemůže během cvičení na [Anonymizováno] odejít z domu a je dobré, aby byl v blízkosti žalobkyně, a nemůže tedy trávit volný čas, jak by chtěl, je potřeba tabulku v odstavci 38 tohoto rozsudku upravit tak, že v rámci cvičení na [Anonymizováno] je zapotřebí přiznat za daný úkon i čas, po který cvičení probíhá (tedy nikoliv pouze pár minut za přesun). K ohodnocení hodinové sazby péče o žalobkyni 61. V rámci ohodnocení hodinové sazby péče o žalobkyni soud vycházel z judikatury: nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I ÚS 46/12, kde je uvedeno, že „Jak plyne přímo z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka][anonym] takováto ošetřovatelská péče o těžce postiženého člověka může probíhat i v řádu let. Nejvyšší soud v citovaných rozhodnutích aproboval rovněž postup, v souladu s nímž se má za přiměřené vycházet při ocenění ošetřovatelské péče o příbuzného [za použití úvahy soudu ve smyslu § 136 o. s. ř.] z odměny přiznávané pracovníkům poskytujícím pečovatelskou službu podle příslušné vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška k zákonu o sociálních službách"). Podle Nejvyššího soudu nárok na náhradu účelných nákladů spojených s léčením, třebaže vzniká podle § 449 odst. 3 občanského zákoníku přímo těm, kdo náklady vynaložili (tedy pečujícím), je přímo součástí celkového nároku poškozeného na náhradu škody na zdraví vůči škůdci. Jestliže přitom škůdce za škodu odpovídá v plném rozsahu (poznámka: což ostatně platí i ve stěžovatelově případě), pak jeho povinnost k náhradě škody může být snížena jedině z důvodů zvláštního zřetele hodných ve smyslu § 450 občanského zákoníku. Proto nemůže být snížena například proto, že poškozený je příjemcem příspěvku na péči [shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] v této souvislosti hovoří o příspěvku na péči o osobu blízkou, jenž byl nahrazen příspěvkem na péči].“, dále sp. zn. I. ÚS 2930/13, kde je uvedeno „V případě, že tuto péči poskytuje osoba blízká, je při výpočtu výše nákladů nutné respektovat judikaturu Nejvyššího soudu a vycházet z částky, kterou by poškozená osoba zaplatila za odborné pečovatelské služby.“, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym], kde je uvedeno, „Při stanovení výše náhrady, která náleží nesoběstačnému poškozenému za osobní péči poskytovanou mu rodinnými příslušníky nad rámec běžné rodinné spolupráce a solidarity, může soud vycházet podpůrně a přiměřeně i z ocenění přiznávaného pracovníkům pečovatelské služby podle vyhlášky č. 505/2006 Sb., nemůže však bez dalšího vyjít z částek odvozených z profesionální sféry. Úvaha soudu (§ 136 o. s. ř.) je opodstatněná, jestliže se opírá o minimální mzdu podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., kterou by musel poškozený zaplatit potřebnému počtu pečovatelů pracujících na úvazek odpovídající době či úkonům k provedení nezbytných činností péče o jeho osobu.“. Nejvyšší soud ČR přistoupil ve svém rozhodnutí sp. zn. [spisová značka][anonym] i k tomu, že chtěl odvozovat výši z minimální mzdy, nicméně proti tomuto se postavil Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 664/19, kdy následně Nejvyšší soud ČR uvedl ve svém rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] „Úvaha soudu ve smyslu § 136 o. s. ř. o kompenzaci za péči poskytovanou blízkou osobou odvíjející se od úplaty, jíž by konkrétní poškozená osoba musela platit za zajištění potřebné péče profesionální pečovatelské službě, by měla být podložena alespoň rámcovým zjištěním úkonů ve smyslu výčtu ve vyhlášce č. 505/2006 Sb., které si nad rámec běžné rodinné solidarity žádá péče o konkrétního poškozeného, jejich časové náročnosti a ceny, kterou by si za jejich provedení v daném místě a čase účtovala pečovatelská služba. Jinak vyjádřeno, lze vyjít z předpokládatelného přibližného obsahu eventuální smlouvy mezi poškozeným a poskytovatelem služby ve smyslu § 75 zákona č. 108/2006 Sb. a na ni navazujícího vyúčtování. Jedním z příhodných vodítek přitom mohou být i ceníky služeb, jimiž pečovatelské služby deklarují svou nabídku a stanoví výši úplaty požadované za jednotlivé úkony. Volná úvaha soudu pak dává mimoto prostor pro zohlednění případných dalších specifik poskytované péči, jejichž opomenutí by mohlo činit přiznanou sumu neadekvátní. Založily-li tedy soudy svou úvahu v projednávané věci výlučně na stanovení přibližného časového intervalu (byť se pečlivě a dosti podrobně zabývaly výčtem potřebných úkonů), během nějž je poškozená v péči své rodiny, nemůže jejich úvaha obstát ve světle závěrů Ústavního soudu, přejatých již i do rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, jako dostatečně přesná a tudíž správná. Za rozhodující je třeba pokládat škálu pečovatelských úkonů, jejichž prostřednictvím je poškozené poskytována její rodinou péče přesahující rámec běžné rodinné solidarity, časová náročnost těchto úkonů a úplata, která by za ně byla patrně účtována pečovatelskými službami v souladu s vyhláškou č. 505/2006 Sb. a kterou nepokrývá účelově poskytovaný příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb. Tyto údaje by pak měly být základem ústavně souladné úvahy soudu vyčíslující náklady na péči.“.

62. Lze tak shledat, že přesná pravidla pro stanovení náhrady na péči stanovena nejsou, nicméně lze vycházet z ocenění dle vyhl. č. 505/2006 Sb. Soud se k tomuto postupu v tomto řízení přiklonil, neboť toto ohodnocení bere jako spravedlivé s ohledem na to, že v případě vyhlášky se jedná o ocenění úkonů sociálních služeb, které v podstatě p. [jméno FO] žalobkyni poskytuje. Soud tak shledal, že výše nároku ve výši [částka] za hodinu (viz § 5 vyhl. č. 505/2006 Sb.) je adekvátní jakožto náhrada nákladů za péči o žalobkyni (dle tehdy účinného znění vyhlášky byla hodina jednoho úkonu oceněna [částka], nicméně žalobkyně požaduje toliko [částka]/hod., kdy soud toto nesmí překročit s ohledem na vázanost soudu žalobním návrhem).

63. Soud zkoumal i to, kolik by žalobkyně zaplatila za poskytování předmětných služeb u profesionálních společností, které danou péči poskytují. V tomto ohledu lze konstatovat, že v případě G-centra není uveden ceník. V případě [jméno FO] se jedná především o služby domova důchodců, kdy je patrné, že zde se zřejmě nebudou věnovat žalobkyni zcela individuálně celý den, ale budou se průběžně starat o všechny osoby současně, to ostatně vyplývá i z programu [jméno FO], který je nastaven spíše na hromadné zajišťování aktivit. Jedinou položkou ceníku [jméno FO], která by mohla odpovídat hodinovému ocenění péče o žalobkyni, kdy lze předpokládat, že by žalobkyni byla věnována plná pozornost celou hodinu, je položka „poskytování fakultativních služeb“, která je oceněna částkou [částka]/hodinu. Je však otázkou, zda by žalobkyni vůbec mohly být pravidelně takto služby poskytovány, neboť je patrné, že zaměstnanci [jméno FO] se budou muset věnovat i ostatním osobám, a tedy pravděpodobně každý den nebudou moci trávit celý den se žalobkyní. Nelze se ztotožnit s tím, že by byla žalobkyni poskytovaná dostatečná péče v dosavadním rozsahu toliko za [částka]/den. Nadto není patrné, že by byl [jméno FO] vybaven rehabilitačními přístroji, které žalobkyně potřebuje. Ze sazebníku domova se zvláštním režimem [právnická osoba]. nevyplývá, které služby jsou zcela hrazeny z ev. pojištění a které se hradí separátně přímo klienty. Jsou zde uvedeny toliko ceny za ubytování a stravování a dále je zde uvedeno, že si některé úkony hradí klient sám (masáž, pedikúra, kadeřník). Je tak pravděpodobné, že péče nad rámec ubytování a stravování je hrazena separátně (informace o ceně za tyto služby zde chybí). Dále není ani patrné, zda je toto zařízení vybaveno potřebným rehabilitačním vybavením a zda by zajistilo za danou částku stejnou péči, jako je žalobkyni poskytována doma. Dále není jasné, zda by se nepřipláceno za rehabilitaci jako takovou či za častější rehabilitaci.

64. V rámci ceníku pečovatelských služeb [právnická osoba]. je vidět, že většina úkonů se pohybuje okolo ceny [částka]/hod. Nicméně jsou zde i služby, které jsou hrazeny dle úkonů nikoliv hodin, např. velký nákup [částka]/úkon či praní na kilogramy prádla atd. Je tak pravděpodobné, že pokud by se daní pracovníci starali o všechny potřeby žalobkyně, pak by se mohla v průměru hodinová sazba pohybovat i nad [částka]/hodinu. Ze sazebníku úkonů Centra sociálních služeb [anonym], o. p. s. je patrné, že ceny se pohybují okolo [částka]/hodinu, což se blíží maximální hodnotě dle vyhlášky č. 505/2006 Sb. (i zde je na ni přímo odkazováno, co se cen týče, nicméně ceny odpovídají maximálním cenám ve znění vyhlášky účinné do [datum] [anonym]). Lze tak shledat, že na trhu lze nalézt i pečovatelské služby, které se pohybují okolo [částka]/hodinu, nicméně je otázkou, zda by mohly být tyto služby poskytovány žalobkyni pravidelně tak, jak je poskytuje p. [jméno FO]. Tyto pochybnosti se objevují i v případě, kdy by byla žalobkyně přímo umístěna v zařízení, kde by jí měly být služby poskytovány, neboť personál se zde stará najednou o více osob a je tak otázkou, zda by měl čas věnovat žalobkyni individuální zdravotní péči (v případě G-centra je napsáno u položky 5. „Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím“, že tento úkon je potřeba dopředu objednat a může být z kapacitních důvodů i odmítnut – je tak možné, že požadavky žalobkyně na individuální péči by byly z kapacitních důvodů odmítány z důvodu nedostatku personálu – resp. nelze to vyloučit, neboť každé zařízení pracuje s určitým počtem personálu, resp. odhadem potřeby personálu na určitý počet lidí, apod.). Subjekty na trhu však často mají ceny blízké vyhlášce, někdy subjekty přímo na vyhlášku odkazují.

65. Náhrada za péči na úrovni [částka]/hod., tedy [částka]/hod. pod maximální ceny stanovené dle tehdy účinné vyhl. č. 505/2006 Sb., je tak dle soudu adekvátní náhradou za péči, neboť je patrné, že tržní subjekty nabízí danou péči za ceny blízké této ceně a nadto přímo na vyhlášku odkazují. Ani porovnání s tržními nabídkami tak soud nepřesvědčilo o tom, že by se měla péče hodnotit jinou sazbou než je sazba [částka] na hodinu, a to i s ohledem na kvalitu péče ze strany p. [jméno FO], která je příkladná (viz výpověď p. [jméno FO]), nepřetržitá a v prostředí, které je přizpůsobeno přesně pro žalobkyni (například jsou zde již zmiňované rehabilitační stroje [Anonymizováno]). [Anonymizováno] jedná se o služby na úrovni čistě individuálního přístupu, které běžná zařízení dle názoru soudu nejsou s největší pravděpodobností schopna žalobkyni zajistit, s ohledem na to, že se jejich personál průběžně stará o více osob. K odečtení příspěvku na péči 66. Co se týče případného snížení dané náhrady na základě toho, že žalobkyně pobírá příspěvek na péči, pak soud vychází z judikatury: nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I ÚS 46/12, kde je uvedeno „Jestliže přitom škůdce za škodu odpovídá v plném rozsahu (poznámka: což ostatně platí i ve stěžovatelově případě), pak jeho povinnost k náhradě škody může být snížena jedině z důvodů zvláštního zřetele hodných ve smyslu § 450 občanského zákoníku. Proto nemůže být snížena například proto, že poškozený je příjemcem příspěvku na péči [shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] v této souvislosti hovoří o příspěvku na péči o osobu blízkou, jenž byl nahrazen příspěvkem na péči].“, proti tomu stojí judikatura Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym], kde je uvedeno „Pokud je poškozenému v systému sociálního zabezpečení (sociálních služeb) vyplácen příspěvek z důvodu potřeby pomoci jiné fyzické osoby při péči o jeho vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti, je třeba k této skutečnosti přihlédnout při rozhodování o výši náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčením (péčí) a poskytnutý příspěvek od této náhrady odečíst.“ a sp. zn. [spisová značka][anonym], kde je uvedeno „Je-li poškozenému v systému sociálního zabezpečení (služeb) vyplácen příspěvek z důvodu potřeby pomoci jiné fyzické osoby při péči o jeho vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti, je třeba k této skutečnosti přihlédnout při rozhodování o výši náhrady škody na zdraví v podobě účelně vynaložených nákladů spojených s léčením (péčí) a poskytnutý příspěvek od náhrady nákladů péče odečíst. … Tento závěr činí Nejvyšší soud při vědomí nálezu ze dne [datum] [anonym], sp. zn. I. ÚS 46/[anonym], v němž Ústavní soud vyslovil, že povinnost k náhradě škody nemůže být snížena proto, že poškozený je příjemcem příspěvku na péči; tento závěr byl však vyvozen z předchozí judikatury Nejvyššího soudu (srov. citované rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]), a nezohledňuje tak dostatečně účel daného příspěvku v rámci odlišně koncipovaných sociálních služeb, které stát osobám v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu prostřednictvím státního rozpočtu zajišťuje. Dovolací soud má tudíž za to, že je na místě tento právní závěr revidovat (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 301/05), naopak je nutno vycházet z toho, že v rozsahu nákladů na péči hrazených státem v podobě příspěvku na péči nemůže poškozenému vzniknout skutečná škoda (§ 442 odst. 1 obč. zák.), a zmíněný příspěvek je tak třeba zohledňovat při stanovení výše náhrady nákladů spojených s léčením podle § 449 odst. 1 obč. zák.. K domnělému rozporu v závěrech výše uvedených soudů se nakonec vyjádřil Ústavní soud ČR v nálezu sp. zn. III. ÚS 4194/18-2 tak, že uvedl „Konkrétní námitky stěžovatelky jsou pak založeny na tom, že napadené rozsudky Nejvyššího soudu jsou v rozporu s dřívější judikaturou Ústavního soudu (nález sp. zn. I. ÚS 46/12 a nález sp. zn. I. ÚS 2930/13). K tomuto Ústavní soud odkazuje na nedávné usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] [anonym] sp. zn. II. ÚS 359/19, v němž byla identická právní otázka řešena a v němž Ústavní soud konstatoval, že (jde-li o nález sp. zn. I. ÚS 46/12) "je třeba upozornit na to, že stěžovatelka cituje pouze Ústavním soudem uvedená obecná úvahová východiska pro posouzení jiné právní otázky, když nosnou otázkou nálezu sp. zn. I. ÚS 46/12 nebyla otázka, zda může být výše přiznané náhrady škody snížena proto, že poškozený je příjemcem příspěvku na péči ve smyslu § 7 zákona o sociálních službách, nýbrž otázka, zda je možné podřadit náhradu nákladů za pečovatelskou službu pod účelné náklady spojené s léčením. Otázkou, zda se závěry plynoucí z dřívější judikatury obecných soudů (např. z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]), podle níž nebylo možné snížit přiznanou výši náhrady škody o příspěvek na péči o osobu blízkou, který byl poskytován nikoli poškozenému, ale osobě pečující podle § 80 a násl. zákona o sociálním zabezpečení, uplatní i po přijetí nové právní úpravy obsažené v zákoně o sociálních službách, se však Ústavní soud v předmětném nálezu blíže nezabýval, neboť tato otázka nebyla v předmětném řízení předmětem jeho ústavněprávního přezkumu." Dále k tvrzenému rozporu s nálezem sp. zn. I. ÚS 2930/13 Ústavní soud uvedl, že "důvodem stěžovatelkou citované výtky Ústavního soudu směřované obecným soudům nebylo to, že tyto tehdejšímu stěžovateli snížily přiznanou výši náhrady škody o přiznaný příspěvek na péči, ale to, že tak učinily automaticky, aniž by ve svých rozhodnutích uvedly, z jakého důvodu tak činí a z jakého důvodu se odchylují od dosavadní soudní praxe. To však není nynější případ, neboť dovolací soud v právě posuzované věci řádně a logicky odůvodnil, z jakého důvodu je namístě soudní praxí dříve vyslovené závěry revidovat, přičemž poukázal zejména na změnu právní úpravy a zákonodárcem nově přijatou koncepci systému sociálních služeb." S uvedeným vypořádáním se s tvrzeným rozporem s dřívější judikaturou se Ústavní soud i nyní plně ztotožňuje. Dále Ústavní soud konstatuje, že interpretace provedená Nejvyšším soudem, dle které nárok podle § 449 občanského zákoníku v rozsahu vypláceného příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách nevzniká, není v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, tudíž není zde otevřen prostor pro kasační zásah Ústavního soudu.“. Ostatně odečtení příspěvku na péči je nově opět zmiňováno ve výše uvedeném rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka].

67. S ohledem na výše uvedené tak lze konstatovat, že dle názoru Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR je nyní nutné odečítat daný příspěvek, který osoba pobírá dle zákona o sociálních službách od přiznané náhrady. Ostatně i žalobkyně sama v rámci určení finální výše nároku danou částku příspěvku odečetla (viz č.l. 6 spisu). Ke zdanění náhrady za péči 68. K tomuto se již vyjádřil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], kde je uvedeno „S žalovanou lze souhlasit, že rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum] [anonym], sp. zn. [spisová značka][anonym], č. 126/[anonym] Sb. rozh. obč., označuje jako jedno z kritérií při určení výše náhrady nezbytnost hradit daňové odvody a dávky na sociální zabezpečení profesionálních pečovatelů. Tyto závěry však byly překonány výše citovaným rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikovaným pod č. 48/2022 Sb. rozh. obč. Pokud tedy odvolací soud tyto náklady od poskytnuté částky neodečetl, postupoval v souladu s judikaturou dovolacího soudu, tudíž ani tato námitka žalované nemůže založit přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř.“.

69. Odečítání daňových odvodů a jiných odvodů z příjmu se jeví i jako nelogické, a to z toho důvodu, že částka uvedená ve vyhlášce ([částka]/hod.) není příjmem sociálních pracovníků, resp. mzdou, příjem se pohybuje různě, a to dle sdělení MPSV okolo 130-[částka]/hod. v Karlovarském kraji a v Praze dle sdělení znalců okolo 180-[částka]/hod. Tedy částka [částka]/hod. je pevně stanovenou částkou ze strany státu, která zřejmě představuje náhradu nějakých základních nákladů ze strany klienta za sociální péči, ale celková mzda pracovníků v sociálních službách je na vyšší úrovni, kdy rozdíl mezi [částka]/hod. a finální mzdou (vč. odvodů) doplácí obec případně stát. Nedává tak smysl, když [částka]/hod. není příjmem, odpočítávat od této částky odvody z příjmu. Shrnutí 70. Lze tak shrnout, že pokud bychom vynechali úkony, které lze podřadit pod rodinnou solidaritu (příprava/dovoz jídla, podání léků, úkony během polední pauzy, které jsou sporadické a kdy má p. [jméno FO] více času a může ho trávit i pro sebe či činnostmi, které by stejně vykonával i sám – úklid, péče o zahradu apod., sledování TV, viz výše) a zároveň bychom zohlednili časovou dotaci na MOTOMED ve výši 45 min., kterou lze přiznat kvůli tomu, že p. [jméno FO] musí být „v dosahu“ a daný časový prostor tak nemůže zcela trávit tak, jak chce a jedná se tak o rozkouskování dne, které je potřeba zohlednit (viz výše), tak bychom dostali níže uvedený souhrn úkonů: Časový harm. dle žaloby Délka úkonu dle žaloby (hod.) Úkony Délka úkonu dle ZNALCE (minuty) Délka úkonu dle ZNALCE (hod.) 1 6:00-7:00 1 pomoc při cévkování ošetřovatelství – závěry [tituly před jménem] [jméno FO], pečovatel není schopen provést daný úkon celý, ošetřovatel ano 24 0,40 2 7:00-7:15 0,25 pomoc při obouvání a přesunu z postele pečovatelství – shoda znalců na čase 6 0,10 3 7:15-8:15 1 přesun na WC, výběr stolice + ranní hygiena kombinovaný úkon, převaha pečovatelství, závěry KVP 60 1,00 5 9:00-10:00 1 pomoc při cévkování ošetřovatelství – závěry [tituly před jménem] [jméno FO] 24 0,40 6 10:00-10:45 [právnická osoba] přesun a cvičení na MOTOMED lze oběma pracovníky – shoda znalců na čase 45 [právnická osoba] 7 10:45-11:30 [právnická osoba] přesun a cvičení na VERTIKAL lze oběma pracovníky – shoda znalců na čase 45 [právnická osoba] 8 11:30-12:30 1 pomoc při cévkování ošetřovatelství – závěry [tituly před jménem] [jméno FO] 24 0,40 11 15:00-16:00 1 pomoc při cévkování ošetřovatelství – závěry [tituly před jménem] [jméno FO] 24 0,40 12 16:30-17:00 0,5 přesun a cvičení na VERTIKAL lze oběma pracovníky – shoda znalců na čase 45 [právnická osoba] 13 17:00-17:30 0,5 přesun a cvičení na MOTOMED lze oběma pracovníky – shoda znalců na čase 45 [právnická osoba] 14 17:30-18:30 1 pomoc při cévkování ošetřovatelství – závěry [tituly před jménem] [jméno FO] 24 0,40 15 18:30-19:30 1 večerní hygieny (vč. sprchování) kombinovaný úkon, převaha pečovatelství, závěry KVP 60 1,00 18 21:30-22:15 [právnická osoba] pomoc při cévkování ošetřovatelství – závěry [tituly před jménem] [jméno FO] 24 0,40 CELKEM 7,50 Lze tak shrnout, že dané úkony vychází na 7,5 hodiny denně, kdy lze pozorovat, že by se úkony daly zařadit i do určitých bloků – dopolední v délce cca 3,8 hodiny, kdy to začíná ranním cévkováním a končí cévkováním před obědem, a odpoledním v délce cca 3,7 hodiny, který začíná cévkováním po obědě a končí cévkováním před spaním. Dané úkony spadají do úkonů osobní asistence a pečovatelské služby dle § 5 a § 6 vyhl. č. 505/2006 Sb.

71. Byť soud podrobně rozebral výše jednotlivé úkony (rozdělení na rodinnou solidaritu a to, co do ní nespadá, délka úkonů, atd.), pak nakonec přiznal žalobkyni plnou částku, kterou požadovala v žalobě, a to tedy za 15,5 hodiny denně (viz odstavec 2 tohoto rozhodnutí a č.l. 6 spisu, srov. odst. 21 tohoto rozsudku), a to z následujících důvodů: - p. [jméno FO] se stará o svou manželku (žalobkyni) v podstatě celý den, byť žalovaná požadovala přesné vyčíslení jednotlivých úkonů s tím, že má za to, že lze přiznat toliko úkony, které je nutno přesně minutově ohodnotit, tak nelze přehlédnout, že pokud je zde osoba, která je „připoutaná“ na vozík s tím, že se bojí se přesouvat, neboť jí hrozí pád a ten může být s ohledem na její věk fatální, pak nelze namítat skutečnost, že jí je p. [jméno FO] celý den k dispozici, a tuto skutečnost jí klást k tíži. Člověk má dle názoru soudu právo na důstojný život, se kterým souvisí i to, že se může alespoň přesunout tam, kam chce, a že nemusí být stále na jednom místě kvůli tomu, že se buďto nemůže nebo že se odůvodněně bojí přesunout. To, že je jeden člověk druhému v podstatě neustále „k dispozici“ znamená, že pečující osoba v podstatě značně omezí svůj osobní život, resp. volný čas, ve prospěch opečovávané osoby. Toto nelze přesně minutově vyčíslit, ale z důkazů vyplynulo, že p. [jméno FO] je žalobkyni k dispozici v podstatě celý den (a to i v noci, tedy mimo časový snímek). - dále celodenní péče p. [jméno FO] souvisí i s jinou oblastí důstojnosti člověka, a to s vyprazdňováním střev. Jak podotkl znalec KVP, není z jeho pohledu důstojné, aby člověk seděl dlouho ve svých vlastních výměšcích, s čímž se soud ztotožňuje, a je tak z pohledu soudu i vhodné, aby p. [jméno FO] byl neustále k dispozici kvůli tomu, že je schopen žalobkyni očistit a poskytnout jí nové pleny, a to kdykoliv je to potřeba, - součástí celodenní péče jsou i věci, které v časovém snímku chybí, např. přetáčení žalobkyně v noci, což se jeví jako účelný úkon, ale časově to nelze příliš specifikovat, byť se toto děje v noci, tedy mimo 15,5 hodinový denní harmonogram, tak to dokresluje nutnost v podstatě celodenní péče o žalobkyni, - dále je celodenní péče nutná i s ohledem na to, že se u žalobkyně projevily psychické obtíže v souvislosti s úrazem, kdy je potřeba dohlížet na medikaci a také na její duševní zdraví (o tom pojednává podrobněji např. posudek p. [jméno FO] k sp. zn. [spisová značka][anonym], žalobkyně sama řekla, že si občas ani nepřipadá jako člověk apod.). Jsou zde indicie, že žalobkyně trpí pravděpodobně i sebevražednými myšlenkami, tedy je rozhodně vhodné mít nad žalobkyní celodenní dohled, to ostatně potvrdil i znalec KVP, který uvedl, že v případě rizika je vhodné mít nad osobou dohled celodenně. Je-li neblahý duševní stav způsoben především úrazem, pak je z pohledu soudu důvodné mít celodenní dohled nad žalobkyní. Tomu nemůže překážet fakt, že dohled není prozatím uveden v zákoně a vyhlášce (ale je součástí návrhu zákona), když tento je také poskytován pracovníky v sociálních službách, jak potvrdil znalec KVP. Nedokonalost právní úpravy nemůže v tomto ohledu překonat fakticitu poskytování dané služby a její nutnost v tomto případě. Soud rovněž poznamenává, že znalec KVP poukázal na to, že v mladším věku se může člověk s paraplegií vypořádat alespoň rozvojem tzv. zbytkového potenciálu, tedy skrze sílu, kterou v daném věku má v těle, které funguje lépe než v pozdějším věku, a je schopen se tak vyrovnat s životem na vozíku tím způsobem, že alespoň hodně věcí zvládne sám. Ostatně i žalobkyně měla tento potenciál dříve rozvíjet. S úbytkem sil se však dané postižení projevuje tíživěji, jelikož člověk již nezvládá (kvůli stárnutí svalstva, apod) provádět některé úkony sám. To se může neblaze projevit i na psychice. Tedy újma na psychice je odůvodněna i tímto stavem (stárnutím a s tím souvisejícím dalším pohybovým omezením a omezením péče o svou vlastní osobu) a je tak do jisté míry objektivizována (nespočívá tedy jen na subjektivním pocitu žalobkyně, ale vychází z obecně podložených předpokladů). - soud rovněž zohlednil soudní rozhodnutí, ve kterých je uvedeno, že péče přesahující 17 let již přesahuje běžnou rodinnou solidaritu, neboť zde není naplněna podmínka vzájemnosti, kdy p. [jméno FO] nadto musel rezignovat na svůj osobní život (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 664/[anonym] a rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka]). Soud podotýká, že judikatura v dané oblasti není zcela jednotná, výše byla zmíněna i judikatura, dle které by se měly od péče odečítat úkony rodinné solidarity a soud tak v textu výše i učinil, zde je však zmíněna judikatura, která naopak tvrdí, že při dlouhodobé péči bez jakékoliv vzájemnosti již úkony pod rodinnou solidaritu podřazovat nelze. Soud se ve finále přiklonil k závěrům judikatury zmíněné v tomto odstavci, kdy při absenci vzájemnosti po dlouhé časové období již nelze aplikovat rodinnou solidaritu v tom smyslu, že některé úkony lze z péče jako úkony rodinné solidarity vyřadit a je tak potřeba zohlednit veškeré úkony, které jedna osoba pro druhou činí.

72. Soud rozebral oba přístupy (tedy přístupy, které zohledňují rodinnou solidaritu a které nikoliv, viz výše) zejména s ohledem na to, aby věc posoudil úplně a v případě, že by bylo zahájeno odvolací řízení a došlo k rozhodnutí odvolacího soudu, aby nedošlo k vrácení věci soudu I. stupně. Mezi stranami je sporné, do jaké míry jsou úkony účelné, jaký je jejich časový rozsah a co lze přiznat či nikoliv (s ohledem na rodinnou solidaritu). Soud v tomto řízení poukazuje na to, že na věc se dá dívat dvěma způsoby, buďto tak, že úkony rodinné solidarity z péče nárokované v žalobě odečítat lze, kdy lze uzavřít, že bylo prokázáno, že je zde nárok na úkony v délce 7,5 hodiny denně (viz výše), nebo tak, že úkony rodinné solidarity odečítat nelze (a to z vícero důvodů, viz výše, vč. potřeby celodenní péče a dohledu nad žalobkyní), kdy je potřeba přiznat celý nárok na péči uplatněný v žalobě, tedy 15,5 hodiny. Soud se nakonec přiklonil k variantě, že je nutno přiznat 15,5 hodiny, nicméně pro zcela komplexní posouzení dané věci (a s ohledem na možnost zahájení odvolacího řízení) prozkoumal varianty obě.

73. Lze rovněž poznamenat, že žalovaná jakožto osoba, která nese vinu za poškození zdraví žalobkyně, je dosti chráněna zákonnou úpravou a judikaturou, a to co se výše finanční náhrady týče. Zaprvé nemusí hradit skutečnou výši mzdy či platu pracovníků v pečovatelských službách, ale toliko státem určenou částku (jakýsi „minimální náklad“) stanovený vyhláškou. Dále je daná náhrada snižována i skrze skutečnost, že je ponížena o příspěvky od státu. V neposlední řadě se jedná toliko o jednu náhradu, i když v podstatě daný úraz ovlivnil neblaze život dvou osob (žalobkyně a p. [jméno FO]), kdy tyto již nemají vlastní život takový, jaký ho měli před úrazem, ale většinu dne vynakládají na péči o žalobkyni, přitom při absenci úrazu by oba mohli žít tak, že by se mohli věnovat svým koníčkům, ev. ještě pracovat (práce v důchodovém věku není vyloučena), atd. Je potřeba si uvědomit, že žalovaná tak platí pouze jednu náhradu poníženou či dotovanou významně státem ev. obcí, i když daný úraz ovlivnil podstatně životy dvěma osobám.

74. Soud ještě závěrem pro úplnost poznamenává, že v tomto rozsudku odstranil to, co mu bylo vytýkáno v rámci rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], neboť toto rozhodnutí by nemělo trpět vadami, které by vedly k jeho nepřezkoumatelnosti (byť zde soud podotýká, že z jeho pohledu se v předchozím rozhodnutí soudu I. stupně jednalo toliko o překlep, na základě kterého byl učiněn závěr o nepřezkoumatelnosti ze strany soudu II. stupně, kdy by pro nápravu postačoval toliko postup dle § 164 a 165 o. s. ř.), dále nebyl nijak překročen žalobní návrh, dále bylo přihlédnuto k tomu, že koncentrace nebyla provedena řádně a tudíž nenastala a byly provedeny veškeré důkazy, které obě strany navrhly, a v neposlední řadě se soud podrobně zaměřil na otázku rozsahů úkonů péče včetně jejich časového rozsahu, což bylo podrobně rozpracováno výše.

75. Co se týče náhrady nákladů řízení, soud uložil žalované náhradu nákladů vůči žalobkyni, jelikož žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

76. Výše náhrady nákladů byla stanovena částkou [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] (nárok na účelně vynaložené náklady léčení ve výši [částka] a nárok na péči ve výši [částka] dle bodu 17 usnesení Městského soudu v Praze, č. j. [spisová značka]) sestávající z částky [částka] za každý ze 27 úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání [datum] jako 2 úkony, účast na jednání [datum] jako 2 úkony, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání [datum] jako 2 úkony, účast na jednání [datum] jako 2 úkony, odvolání ze dne [datum], vyjádření k odvolání ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání [datum] jako 2 úkony, účast na jednání [datum] jako 2 úkony, závěrečný návrh ze dne [datum], účast na jednání [datum]), tedy celkem [částka], 27 náhrad hotových výdajů v paušální výši [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., tedy celkem [částka], Kč a jednadvacetiprocentní daně z přidané hodnoty z částky [částka] ve výši [částka]. Celková částka představující náklady žalobkyně tak činí [částka], od které je třeba odečíst náklady ve výši [částka], které bylo pravomocně původním žalobcům společně přiznáno usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a tedy celková částka nákladů řízení činí [částka].

77. Soud žalobkyni nepřiznal úkon za vyjádření ze dne [datum], neboť se jednalo o vyjádření k výzvě soudu, přičemž se jednalo o toliko stručné sdělení, nikoliv právní rozbor v meritu věci. Soud dále žalobkyni nepřiznal úkon za vyjádření ze dne [datum], neboť se jednalo toliko o jednoduché podání spočívající v částečném zpětvzetí žaloby pro částečné zaplacení ze strany žalované. Soud taktéž nepřiznal žalobkyni úkon za vyjádření ze dne [datum], když se jednalo pouze o sdělení ohledně toho, že netrvají na konání jednání nařízené na den [datum] pro nemožnost včasného předvolání znalce, přičemž dané podání neobsahovalo nic nad rámec tohoto konstatování. Soud dále nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za podání ze dne [datum], jelikož tímto žalobkyně toliko sdělila, že se jí nepodařilo zajistit žádného znalce z oboru pečovatelství. Soud poté nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za podání ze dne [datum], kterým žalobkyně toliko žádala o prodloužení lhůty. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za podání ze dne [datum], které obsahuje toliko krátké sdělení týkající se výslechu znalce, aby se vyjádřil k dalšímu posudku, a dále se jedná o průvodní přípis ohledně zaslaných příloh.

78. Soud rovněž uložil žalované, aby soudu zaplatila náhradu nákladů řízení dle § 148 o. s. ř., jelikož žalovaná byla v řízení neúspěšná.

79. Výše náhrady byla stanovena částkou [částka]. Stát v průběhu řízení vynaložil následující náklady: znalečné [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka] přiznané usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], znalečné [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka] přiznané usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], znalečné [právnická osoba]. ve výši [částka] usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], znalečné [právnická osoba]. ve výši [částka] usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Celkem tak bylo vynaloženo [částka].

Poučení