19 C 134/2021 - 199

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: [anonymizováno] proti žalované: [anonymizováno] o zaplacení 1 800 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 1 800 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 962 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal náhrady škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním, které proti žalobci bylo vedeno před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno]. Škoda představuje náhradu nákladů obhajoby, kdy žalobce má za to, že tato by neměla být limitována odměnami dle advokátního tarifu a uplatnil tak celou jím zaplacenou částku ve výši 2 013 443 Kč. Na nemajetkové újmě pak žaloval částku 2 000 000 Kč s tím, že má za to, že tato odpovídá povaze trestní věci, délce řízení a následkům způsobeným v osobní sféře žalobce. Svůj nárok žalobce předběžně uplatnil u žalované dne [datum].

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok posoudila a dne [datum] žalobci sdělila své stanovisko, že nárok na náhradu škody z titulu obhajného zamítla z důvodu neprokázání vzniku škody a výše tvrzené škody, nároku na náhradu nemajetkové újmy pak vyhověla co do částky 120 000 Kč a dále poskytla žalobci zadostiučinění formou omluvy.

3. S ohledem na výše jmenované plnění žalované po podání žaloby vzal žalobce žalobu co do částky 120 000 Kč a úroků z prodlení od [datum] do zaplacení a dále co do úroků z prodlení z částky 19 605 Kč od [datum] do zaplacení zpět a soud řízení usnesením z [datum] č. j.: [Anonymizováno] v této části zastavil. Citované usnesení nabylo právní moci dne [datum].

4. Rozsudkem č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] soud prvního stupně uložil žalované zaplatit částku 80 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení a ve zbylé části žalobu zamítl. Soud dospěl k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíhání žalobci je částka 200 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná již před vydáním rozhodnutí žalobci plnila částku 120 000 Kč, přiznal soud žalobci částku 80 000 Kč s příslušenstvím. Ve zbylá části žalobu soud zamítl.

5. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] došlo k odvolání obou účastníků ke zrušení rozsudku soudu prvního stupně z [datum] ve výroku III. ohledně částky 1 800 000 Kč s příslušenstvím a ve výroku o náhradě nákladů řízení a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně pak odvolací soud uložil, aby opětovně srovnal žalobcovu [podezřelý výraz] věc s jinými odškodňovanými případy a to včetně judikatury označené žalobcem a vyšel ze srovnání s výší odškodného přiznaného ať už před vyhlášením napadeného rozsudku nebo případně v mezidobí dalším žalobcovým spoluobviněným.

6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Účastníci učinili nesporným průběh trestního řízení, který ve stručnosti uvedla žalovaná ve svém vyjádření, a to konkrétně zahájení trestního stíhání pana žalobce na základě usnesení Policie České republiky, [Anonymizováno], Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru [Anonymizováno] ze dne [datum], čj. [Anonymizováno] pro [anonymizováno] s tím, že následně byla podána stížnost proti předmětnému usnesení žalobcem a ta byla následně zamítnuta podle ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu usnesením [anonymizováno] ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno]. Následně byl podán návrh na podání obžaloby [datum] a po konání hlavních líčení u Městského soudu v Praze byl následně žalobce obžaloby zproštěn podle 226 písm. b) trestního řádu rozsudkem Městského soudu v Praze ze [datum]. Následně bylo konáno veřejné zasedání k odvolání státního zástupce a poškozených u Vrchního soudu v Praze, když [datum] bylo vydáno usnesení č. j. [Anonymizováno], jímž byla odvolání ve vztahu k žalobci zamítnuta a usnesení nabylo právní moci dne [datum].

8. Dále účastníci učinili nesporným předběžné uplatnění nároku žalobcem u žalované [datum] jako nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy z nezákonného trestního stíhání žalobce v řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno] u Městského soudu v Praze ve výši žádané žalobou, taktéž je mezi účastníky nesporným přiznání částky 120 000 Kč a omluvy žalovanou za nemajetkovou újmu stanoviskem z [datum].

9. Žalobce dále na ústním jednání [datum] učinil nesporným, že seznam úkonů právní pomoci uvedených v podání žalované ze dne [datum] se shoduje se seznamem uvedeným v žalobě a činí nesporným, že úkony byly poskytnuty tak, jak je popisuje žalovaný, a to včetně délky trvání.

10. Z výslechu [anonymizováno] soud vzal za prokázané, že žalobce přišel do její psychiatrické ambulance [datum], kdy pod tlakem stresujících událostí prožíval [Anonymizováno]. První fáze léčení trvala rok s tím, že [Anonymizováno]. Pak přišel s obdobnými příznaky znovu v [Anonymizováno] a léčba se opakovala do [Anonymizováno]. S ohledem na výpověď [anonymizováno] pak s ohledem na skutečnost, že před zahájením trestního stíhání žalobce podobné příznaky nevykazoval ani nebyl léčena [anonymizováno], má soud za prokázané, že tyto zdravotní problémy byly vyvolány v příčinné souvislosti s předmětným trestním stíháním žalobce.

11. Z účastnického výslechu žalobce má soud za prokázané, že žalobce subjektivně velmi negativně vnímal skutečnost, že vůči němu bylo vedeno dané trestní stíhání a byl i v mediích spojován s hlavními podezřelými kauzy [anonymizováno], ačkoli on s dané věci žádnou roli neměl, pouze zastupoval svého [Anonymizováno] klienta, který poskytl výherci výběrového řízení patent na jednu z komponent elektronické platby. Medializace kauzy i jeho trestního stíhání pak měla negativní vliv na jeho profesní uplatnění, kdy čelil problémům při výkonu [Anonymizováno] a komplikovala se mu i akademická činnost, kdy trestní stíhání oddálilo jeho jmenování [Anonymizováno].

12. Medializaci trestního stíhání žalobce má soud za prokázanou následujících provedených důkazů: - článek z [datum], uveřejněný v [anonymizováno], - článek z [datum], uveřejněný na [anonymizováno], - článek z [datum], uveřejněný v [Anonymizováno], - článek z [datum], uveřejněný v [Anonymizováno], - článek z [datum], uveřejněný v [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek ze [datum], uveřejněný v [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný v [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný v [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný v [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek z [datum], [anonymizováno]“, - mediální výstup [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný na [Anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - mediální výstup na [anonymizováno]“, - článek z [datum], na [anonymizováno]“, - výstup z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek ze [datum], na [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný v [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek z [datum], [anonymizováno]“, - výstup z [datum], uveřejněný na [Anonymizováno]“, - článek z [datum], na [Anonymizováno]“, - článek ze [datum], uveřejněný v [Anonymizováno]“, - článek z [datum], na [anonymizováno]“, - [datum] článek na [anonymizováno]“, - [datum] výstup na [anonymizováno]“, - výstup z [datum], ba [anonymizováno]“, - článek z [datum], na [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek z [datum], [anonymizováno]“, - mediální výstupy z [datum], na [anonymizováno]“, - článek z [datum], [anonymizováno]“, - článek z [datum], [anonymizováno]“, - článek z [datum], [anonymizováno]“, - článek z [datum], [Anonymizováno]“, - dále z [Anonymizováno], z téhož dne, „[anonymizováno]“, - dále mediální výstup z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek ze [datum], [Anonymizováno]“, - článek z [datum], na [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek ze [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek ze [datum], uveřejněný v [anonymizováno]“, - článek ze [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek ze [datum], uveřejněný na [anonymizováno]!“, - článek ze [datum], uveřejněný v [anonymizováno]“, - článek ze [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek ze [datum], uveřejněný na [Anonymizováno]“, - článek ze [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek ze [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek ze [datum], uveřejněný na [Anonymizováno]“, - článek ze [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - článek ze [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“, - články ze [datum], uveřejněné na [anonymizováno]“, - dále [anonymizováno]“, - na [anonymizováno]“, - na [anonymizováno]“[Anonymizováno] - [anonymizováno]“, - [anonymizováno]“, - [anonymizováno]“, - [anonymizováno]“, - [anonymizováno]“, - [Anonymizováno]“, - [anonymizováno]“, - [anonymizováno]“, - článek z [datum], uveřejněný na [Anonymizováno]“ - článek [datum], uveřejněný na [anonymizováno]“.

13. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud nezamítal žádný z navržených důkazů. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil.

14. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

15. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

16. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

17. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo podle zákona zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

18. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

19. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o. z.").

21. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

22. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně) „ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona „nezákonným“ a zakládá proto nárok na náhradu škody (odškodnění nemajetkové újmy) v právním režimu zákona (Srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z [datum], sp. zn. [anonymizováno]). Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. S usnesením o zahájení trestního stíhání je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobce nakládat v režimu OdpŠk jako s nezákonným rozhodnutím. Uvedená judikatorní východiska platí bezpochyby (a mezi účastníky o tom ostatně není sporu, žalovaná existenci odpovědnostního titulu představovaného nezákonným rozhodnutím uznává) analogicky po novele zákona provedené zákonem č. 160/2006 Sb. i pro oblast nároků nemajetkové povahy, jak se podává např. i z rozhodnutí Nejvyššího soudu z [datum], sp .zn. [Anonymizováno].

23. Odpovědnostní titul (nezákonné rozhodnutí) je v dané věci dán, žalobce byl, jak nutno dovodit z výsledku trestního stíhání, nezákonně (ve smyslu odškodňovacím) trestně stíhán pro jednání, v němž orgány činné v trestním řízení spatřovaly výše označené trestné činy (Srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. [Anonymizováno]). Žádnou z výluk uvedených v § 12 OdpŠk žalovaná netvrdila.

24. V souvislosti s žalobcem tvrzeným vznikem nemajetkové újmy soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [Anonymizováno], publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. [Anonymizováno], dle kterého je třeba vycházet z toho, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 OdpŠk, jež je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem a jež tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení výše zadostiučinění, či jeho formy, vychází především z povahy trestní věci, délky trestního stíhání a především z dopadů trestního stíhání do osobností sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Skutkové vymezení újmy způsobené nezákonným rozhodnutím je významné i z hlediska dokazování, neboť zatímco při nesprávném úředním postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení se újma na straně poškozeného presumuje, musí být újma založená jinou skutečností prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena, a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [Anonymizováno]). V rozsudku z [datum], sp.zn. [Anonymizováno], pak Nejvyšší soud konstatoval: „Jak bylo již shora naznačeno, v souvislosti s prokazováním vzniku nemajetkové újmy je nesprávnou úvaha soudu, že „sama existence rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, zakládá vyvratitelnou domněnku, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma“. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem (např. rozhodnutím zrušeným pro nezákonnost) tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce (např. práva na rodinný život), a vznik nemajetkové újmy (představované např. úzkostí, nepohodlím, nejistotou) vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk.“ 25. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

26. Soud se při posuzování nároku na nemajetkovou újmu zaměřil ve shodě se závěry učiněnými Nejvyšším soudem ve zmíněném již rozsudku z [datum], sp.zn. [Anonymizováno], na v tomto rozsudku vytčená kritéria významná z hlediska vzniku a intenzity nemajetkové újmy způsobené žalobci nezákonným [podezřelý výraz] stíháním, tedy na a) délku [podezřelý výraz] stíhání, b) povahu [podezřelý výraz] věci, c) dopady [podezřelý výraz] stíhání do osobnostní sféry žalobce a d) okolnosti, za nichž ke vzniku nemajetkové újmy u žalobce došlo.

27. Soud vyšel z výše popsaných nesporných skutečností týkajících se trestního stíhání, a to jeho délky a povahy trestní věci. Dále soud vyšel ze skutečností, které žalobce tvrdil a v rámci řízení prokázal ve vztahu k zásahům nezákonného trestního stíhání do své osobní sféry, a to včetně zásahů do zdravotního stavu žalobce, jeho profesního života včetně jeho akademické kariéry a výrazné negativní medializace.

28. Objektivní prvky trestního stíhání, zejména jeho délka a kvalifikace trestné činnosti a výsledek celého řízení byl mezi účastníky nesporný. Trestní stíhání žalobce trvalo 5 let.

29. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu, kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě (tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku). Žalobci hrozila vysoká sazba trestu odnětí svobody s horní hranicí [Anonymizováno] let. Soud kritérium povahy trestního řízení zhodnotil tím, že vyšel při porovnání z trestních stíhání, které byly vedeny pro stejné trestné činy, nebo pro trestné činy obdobné se stejnou sazbou.

30. Následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby zohledňují individuálních následky trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby, jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu formulovaných výše. Jinými slovy řečeno, negativní dopady zahájeného trestního stíhání do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení její profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života (viz výše) - mohou být zvýrazněny či naopak potlačeny podle intenzity naplnění prvních dvou kritérií. Které konkrétní složky osobnosti mohou být zahájením a vedením trestního stíhání v konkrétním případě narušeny, nelze předem taxativně stanovit.

31. Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. [Anonymizováno]). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění „liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze [datum], sp. zn. [Anonymizováno]).

32. Jde-li o dopady trestního stíhání do žalobcovy osobnostní sféry, lze uzavřít, že žalobci vznikla nejen určitá újma ztotožnitelná již se (zcela pochopitelnými) subjektivními pocity frustrace, stresu a nejistoty, ale i újma na podkladě provedeného dokazování objektivizované povahy, představovaná zásahem do osobnostních práv žalobce, tj. zejména do (z práv vyčtených v čl. 10 Listiny) práva na ochranu soukromého, rodinného a pracovního života, na zachování osobní cti a dobré pověsti. Ve spojení s délkou řízení a povahou trestní věci lze shrnout, že žalobce prokázal, že mu v důsledku nezákonného trestního stíhání vznikla nemajetková újma.

33. S přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], se soud zabýval i případy odškodnění srovnatelnými s věcí žalobce. Zde soud provedl srovnání s rozhodnutími zdejšího soudu ve věcech, které navrhli samotní účastníci, případně, které jsou známy soudu z úřední povinnosti., a to: - [Anonymizováno] ve spojení s rozsudkem MS č. j. [Anonymizováno], tj ve věci, kdy se náhrady nemajetkové újmy domáhal spoluobviněný žalobce. Trestní stíhání trvalo delší dobu než u žalovaného (konkrétně [Anonymizováno]). Poškozeny díky trestnímu stíhání přišel o poměrně vysokou manažerskou pozici, poté se mu nedařilo uplatnit ani v rámci podnikatelské činnosti. Navíc trestní stíhání se podepsalo i na jeho dobré pověsti, poškozený zažíval [Anonymizováno]. Poškozenému byla přiznáno zadostiučinění ve výši 240 000 Kč, - [Anonymizováno] ve spojení s rozsudkem MS [Anonymizováno] - v této věci trestní stíhání trvalo [Anonymizováno]. Poškozenému hrozil trest odnětí svobody ve výší až [Anonymizováno] let. Poškozené trestní řízení zasáhlo zejména v profesní sféře (jednalo se o osobu politicky činnou), jeho vyšší politickou funkci byl nucen ukončit, zásahy byly prokázány i do rodinné a zdravotní sféře. Soud přiznal zadostiučinění ve výši 150 000 Kč, - [Anonymizováno] ve spojení s rozsudkem městského soudu č. j. [Anonymizováno] – v této věci trestní stíhání trvalo [Anonymizováno] let, hrozilo trest odnětí svobody až [Anonymizováno] let, kauza velmi medializována, významný zásah do pracovního života poškozeného, přiznáno bylo 200 000 Kč, - [Anonymizováno] ve spojení s rozsudkem městského soudu [Anonymizováno] – jde o věc jednoho ze spoluobviněných ze stejné kauzy, zadostiučinění bylo stanoveno ve výši 57 000 Kč, kdy celá částka byla zaplacena mimosoudně. Vyšší zadostiučinění nebylo přiznáno, neboť se nejednalo o osobu veřejně známou, nebyly tam prokázány jednotlivé zásahy dopadu trestního stíhání do jednotlivých osobnostních sfér poškozeného, - [Anonymizováno] ve spojení s rozsudkem městského soudu [Anonymizováno] – ve věci spoluobviněného žalobce bylo zadostiučinění přiznáno ve výši 120 000 Kč, a to z důvodu, že negativní dopady do života žalobce byly do značné míry způsobeny pravomocným odsouzením k nepodmíněnému trestu v jiné trestní věci, - [Anonymizováno] – v této věci bylo 2 spoluobviněným žalobce přiznáno zadostiučinění každému ve výši 200 000 Kč, kdy byly zejména prokázány závažnější dopady trestního stíhání do jejich pracovního života, zejména poškození pověsti coby [Anonymizováno], jejich [Anonymizováno], a to s důsledkem dokonce ukončení činnosti dané kanceláře, - [Anonymizováno] opět zdejšího soudu ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] – v této věci spoluobviněnému žalobce bylo přiznáno celkové zadostiučinění 280 000 Kč, mimosoudně poskytnuta částka 200 000 Kč a soud přiznal dalších 80 000 Kč, kdy byly zejména zohledněny velmi závažné dopady trestního stíhání na zdravotní stav poškozeného, konkrétně [Anonymizováno], - [Anonymizováno] ve spojení s rozsudkem městského soudu [Anonymizováno] – v této věci spoluobviněného žalobce, kdy bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 240 000 Kč, kdy byly tedy prokázány zejména závažné dopady do rodinného a pracovního života, 34. Dále žalobce navrhl srovnání s případem [Anonymizováno] zdejšího soudu, kdy se jednalo o trestné činy [podezřelý výraz] ve spolupachatelství, kdy hrozilo až [Anonymizováno] let, délka trestního stíhání [Anonymizováno] let, žalobce zde prokázal tedy výrazný zásah do politické kariéry, neboť byl [Anonymizováno] tedy na republikové úrovni, významným regionálním politikem, konkrétně [anonymizováno], kde soud v dané věci dospěl, že odpovídajícím zadostiučiněním je částka 1 102 500 Kč s tím, že však tuto věc soud nemůže hodnotit jako srovnatelnou zejména skutečnost, že v dané věci byly jako zásadní hodnoceny skutečně ty zásahy do politické kariéry coby skutečně významného celostátního regionálního politika.

35. Dále pak žalobce navrhl ve svém podání ze [datum] srovnatelný případ, jako další z případů, ze kterého by měl soud vycházet, případ odškodnění za trestní stíhání [Anonymizováno], zde soud tedy konstatuje, že z jeho úřední činnosti je mu známo, že sám žalobce uvádí ve svém podání, že tento případ byl, tento rozsudek byl zrušen nálezem Ústavního soudu a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení, to znamená z této věci a ani z té původně přiznané výše nemajetkové újmy, která není tedy pravomocná, soud nemůže vycházet jako ze srovnatelné judikatury.

36. Ohledně nároku na nemajetkovou újmu soud vyšel ze skutečností, které žalobce tvrdil a provedeným dokazováním prokázal ve vztahu k zásahům nezákonného trestního stíhání do své osobní sféry, a to včetně zásahů do zdravotního stavu žalobce, jeho profesního života včetně jeho akademické kariéry. Soud primárně vyšel z prezentovaných srovnávací případů, a to zejména případů spoluobviněných žalobce, kterým bylo poskytnuto zadostiučinění v rozmezí 58 000 Kč – 280 000 Kč. Jako nepřiléhavější pak soud hodnotil následující tři případy, a to (i) případ [Anonymizováno], kdy spoluobviněným s prokázanými dopady do sféry pracovní – výkonu advokacie, bylo přiznáno odškodnění 200 000 Kč, (ii) případ [Anonymizováno], kdy bylo přiznáno 240 000 Kč, kdy míra zásahů do osobní sféry byla vyhodnocena co do intenzity obdobná, kdy soud přihlédl k tomu, že trestní stíhání žalobce trvalo kratší dobu než ve srovnávacím případě, a (iii) případ [Anonymizováno] ve spojení s rozsudkem městského soudu č. j. [Anonymizováno], kdy trestní stíhání trvalo déle, hrozila stejná horní hranice trestu odnětí svobody, kauza byla také velmi medializována a byl prokázán významný zásah do pracovního života poškozeného s tím, že bylo přiznáno 200 000 Kč.

37. Soud tak dospěl k závěru, že přiměřenou výši zadostiučinění je v posuzovaném případě částka 200 000 Kč s tím, že vzhledem k tomu, že žalovaná již plnila co do částky 120 000 Kč a soud již v prvním rozsudku ze dne [datum] přiznal částku 80 000 Kč, soud žalobu ve zbylé části 1 800 000 Kč s příslušenstvím zamítl.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce měl ve věci jen částečný úspěch, a to co do 32,19%. Soud proto přiznal částečný nárok na náhradu nákladů řízení žalované ve výši 35,62% po odečtení úspěchu a neúspěchu ve věci. Soud žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 9 režijních paušálů po 300,- Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za 2 písemná vyjádření, 6 účastí na jednání u soudu a odvolání, což po zohlednění 35,62% činí částku 962 Kč.

Poučení