19 C 135/2023 - 346

Rubrum

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., [Anonymizováno] [IČO žalobkyně] se [Anonymizováno] [Adresa žalobkyně] zastoupená [Anonymizováno] [Jméno advokátky] se [Anonymizováno] [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [IČO žalovaného] se [Anonymizováno] [Adresa žalovaného], jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] v řízení o [Anonymizováno] pozůstalosti vedené u [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno][Anonymizováno]pod sp.zn. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] zastoupený [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] o určení - náležení pohledávky takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobkyni náleží pohledávka ve výši 3 268 469,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 994 334,10 Kč od 20.5.2015 do 10.5.2015, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 894 354,10 Kč od 11.5.2015 do 9.4.2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 983 085,50 Kč od 24.5.2015 do 9.4.2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 031 181,10 Kč od 29.5.2015 do 9.4.2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 359 849,20 Kč od 5.6.2015 do 9.4.2022, přihlášená žalobkyní do dědického řízení vedeného u [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], po zemřelém [jméno FO], nar. [datum], rodné číslo [RČ], posledním trvalým pobytem [adresa], [adresa], zemřelém dne [datum].

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] náhradu nákladů řízení ve výši 20 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Soud vrací žalobkyni zaplacenou zálohu na znalečné ve výši 10 000 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 6.4.2023 domáhala na žalovaném v pozici likvidačního správce v řízení o pozůstalosti vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] určení, že jí náleží v žalobě uvedená pohledávka Určuje se, že žalobci náleží pohledávka ve výši 3 268 469,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení se sazbou ve výši 8,05 % p.a. z částky 994 334,10 Kč od 20.5.2015 do 10.5.2015, z částky 894 354,10 Kč od 11.5.2015 do 9.4.2022, z částky 983 085,50 Kč od 24.5.2015 do 9.4.2022, z částky 1.031.181,10 Kč od 29.5.2015 do 9.4.2022 a z částky 359 849,20 Kč od 5.6.2015 do 9.4.2022, přihlášená žalobkyní do dědického řízení vedeného u [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno], po zemřelém [jméno FO], nar. [datum], zemřelém dne [datum] (dále též [Anonymizováno]), když v žalobě uvedla, že ve věci vedené pod shora uvedenou spisovou značkou žalobkyně jako věřitel dne 4.11.2019 nejprve přihlásila svou pohledávku z titulu odpovědnosti za škodu vůči zůstaviteli ve výši 3 268 470 Kč s příslušenstvím do shora uvedeného dědického řízení, poté na základě usnesení zdejšího soudu č. j. [spisová značka], [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kterým byla nařízena podle ustanovení§ 195 odst. 2 z.ř.s. likvidace pozůstalosti (dále též jen „Usnesení“), dne 7.7.2022 přihlásila, resp. oznámila, svou pohledávku v souladu s výrokem II. uvedeného Usnesení, přičemž svou pohledávku za zůstavitelem vyčíslila ke dni právní moci Usnesení (tj. k 9.4.2022) ve výši 4 659 367 Kč, s tím, že sestává z jistiny pohledávky ve výši 3 268 469,90 Kč (dále též jen „Jistina“) a úroků z prodlení ve výši 1 390 897,10 Kč (dále též jen „Příslušenství“) a ve stanovené lhůtě ji tak řádně přihlásila do likvidace pozůstalosti po zůstaviteli. Tuto přihlášku následně doplnila dne 20.12.2022 (uvedená podání, kterými žalobkyně přihlásila svou pohledávku do nadepsaného dědického řízení, resp. řízení o likvidaci pozůstalosti, ve znění doplnění ze dne 20.12.2022, označuje žalobkyně v žalobě jako též jen „Přihláška“). Na přezkumném jednání dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno] v [adresa] jako soudní komisař, ve shodě s vyjádřením [Anonymizováno] [Anonymizováno] (žalovaný) uzavřel, že přihlášenou Pohledávku věřitele (žalobkyně) nelze mít za prokázanou, a to z části ve výši 2 924 211 Kč a za prokázanou považovali toliko část přihlášené Pohledávky ve výši 344 259 Kč, tedy ve výši 4,5 násobku platu zůstavitele dle zákoníku práce. Soudní komisař dle protokolu z přezkumného jednání č.j. [spisová značka] ze dne [datum] nepovažoval část přihlášené Pohledávky ve výši 2 924 211 Kč za prokázanou z těchto důvodů: „Dle názoru soudního komisaře se ze strany zůstavitele nejednalo o úmyslné jednání s cílem způsobit věřiteli jako svému zaměstnavateli škodu. Dle názoru soudního komisaře mohlo dojít ze strany zůstavitele maximálně k jednání ve formě hrubé nedbalosti. Tento názor opírá soudní komisař především o tyto skutečnosti: Ze strany věřitele nebyla vůči zůstaviteli aplikována výpověď z pracovního poměru pro hrubé porušení pracovní kázně. Ze strany věřitele nebyla uplatněna škoda vůči zůstaviteli ani v rámci občansko-soudního řízení, ani v rámci [podezřelý výraz] [Anonymizováno]. Ze strany zůstavitele nedošlo nikdy k jednostrannému uznání dluhu vůči věřiteli. Mezi věřitelem a zůstavitele nedošlo nikdy k uzavření Dohody o uznání dluhu. V rámci [podezřelý výraz] [Anonymizováno], které vyústilo obžalobu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] pod č.j. [spisová značka], byl zůstavitel pouze v postavení svědka, nikoliv obžalovaného.“ Žalobkyni jako věřiteli bylo následně v souladu s § 260 odst. 1 písm. a) ZŘS doručeno dne 7.3.2023 usnesení nadepsaného soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum], kterým soud vyzval žalobce, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení usnesení podal žalobu na určení, že mu pohledávka náleží a v jaké výši (dále též jen „Výzva“). Žalobkyně nesouhlasí s uvedenými závěry soudu i insolvenčního správce ohledně posouzení přihlášené Pohledávky žalobkyně, je naopak přesvědčena, že přihlášenou Pohledávku v celkové výši 4 659 367 Kč lze považovat za prokázanou na základě posouzení všech známých rozhodných skutečností vyplývajících z předložených listin a dalších důkazních prostředků v nadepsaném řízení v celém rozsahu a ne jen její část ve výši 344 259 Kč. Ke vzniku své pohledávky žalobkyně uvedla, že žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba]., IČ: [IČO] (tato společnost však již k [datum] zanikla, přičemž v rámci likvidačního řízení bylo zjištěno, že společnost nemá žádný majetek a nevyvíjí podnikatelskou činnost) dne [datum] Rámcovou kupní smlouvu o prodeji ropných a jiných produktů č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] (dále též jen „[Anonymizováno]“ nebo „[Anonymizováno]“), na základě které žalobce dodával společnosti [právnická osoba]. pohonné hmoty (dále též jen „[Anonymizováno]“). Veškerou komunikaci mezi žalobkyní a společností [právnická osoba]. týkající se obchodního vztahu mezi oběma společnostmi, včetně dojednání obsahu shora specifikované [Anonymizováno] a přípravy podpisu obstarával na straně žalobkyně zůstavitel, tj. pan [jméno FO], a sice jako obchodní manažer žalobkyně, na straně společnosti [právnická osoba]. pak [jméno FO], , dat. nar. [datum], (dále též jen „[jméno FO]“), který měl zajistit zajištění pohledávek plynoucích z [Anonymizováno] ručením [jméno FO], dat. nar. [datum], (dále též jen „[jméno FO]“), která byla v době uzavření [Anonymizováno] též společníkem společnosti [právnická osoba]. s podílem o velikosti 25 %. Za účelem podpisu [Anonymizováno] byla mezi zůstavitelem, tj. panem [jméno FO], a panem [jméno FO] sjednána pracovní schůzka, která se konala dne [datum] na čerpací stanici [Anonymizováno] v [adresa]). Na uvedené schůzce měla být vedle pana [jméno FO] přítomna též [jméno FO], která měla podepsat [Anonymizováno] jako ručitelka. Žalobkyně na základě uzavřené [Anonymizováno][Anonymizováno]umožnil společnosti [právnická osoba]. odebírat pohonné hmoty tzv. „na fakturu“, tj. že kupní cena byla splatná až po dodání pohonných hmot, když důvodně spoléhal na to, že své pohledávky z těchto dodávek má zajištěny ručením [jméno FO]. Společnosti [právnická osoba]. poté vznikla na základě [Anonymizováno] [Anonymizováno] na ně navazujících objednávek a dodávek pohonných hmot povinnost hradit žalobci kupní ceny za zboží dodané na základě dílčích kupních smluv uzavřených dle [Anonymizováno] a vyúčtovaných a) fakturou č. [hodnota] na částku 994 334,10 Kč splatnou dne 19.5.2015, b) fakturou č. [hodnota] na částku 983 085,50 Kč splatnou dne 23.5.2015, c)fakturou č. [hodnota] na částku 1 031 181,10 Kč splatnou dne 28.5.2015 a d) fakturou č. [hodnota] na částku 359 849,20 Kč splatnou dne 4.6.2015, přičemž společností [právnická osoba]. bylo uhrazeno pouze 99 980 Kč, a to dne 10.5.2016 na fakturu č. [hodnota]. Celková výše neuhrazené kupní ceny zboží tak činila na jistiné celkem částku 3 268 469,90 Kč (dále též „Jistina“) a žalobkyni současně vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení z neuhrazených faktur na kupní cenu dodaného [adresa] uvedených shora pod písm. a) až d) za období od jejich splatnosti do zaplacení se sazbou 8,05 % ročně (dále též „Úroky z prodlení“). Jistina a Úroky z prodlení odpovídají výši škody, která vznikla v důsledku jednání zůstavitele popsaného v nynější žalobě (dále jen „[Anonymizováno]“). Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalobkyni ze strany společnosti [právnická osoba]. přes písemnou výzvu uhrazena, a to ani z části, žalobkyně se obrátila přípisem ze dne 3.1.2017 na paní [jméno FO] jako ručitelku za závazky společnosti [právnická osoba]. ve smyslu článku 9 odst. 9.1 [Anonymizováno] a vyzvala ji k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 20.1.2017. V návaznosti na uvedenou předžalobní výzvu ze dne 3.1.2017 paní [jméno FO] prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 30.1.2017 odmítla nárok žalobkyně z titulu ručení, a to s odůvodněním, že nikdy nepřevzala jakýkoliv ručitelský závazek uhradit za společnost [právnická osoba]. pohledávky žalobkyně vzniklé na základě [Anonymizováno], přičemž dne 24.2.2017 prostřednictvím svého právního zástupce zpochybnila svůj podpis na [Anonymizováno] a vyjádřila obavu, že se žalobkyně, resp. i ona sama, zřejmě stali obětí podvodného jednání osoby, která se dne [datum] vydávala za paní [jméno FO] a neoprávněně za ni podepsala uvedenou [Anonymizováno], jakož i případně pana [jméno FO]. Žalobkyně v návaznosti na shora popsané skutečnosti podala dne [datum] Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán [podezřelý výraz] [Anonymizováno], přičemž v [podezřelý výraz] [Anonymizováno] vedeném [Anonymizováno] pod sp. zn. [adresa]-[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] (dále též jen „[podezřelý výraz] [Anonymizováno]“, u [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] [podezřelý výraz] [Anonymizováno] vedena pod sp. zn. [spisová značka]) bylo na základě prověření okolností podpisu [Anonymizováno] dne [datum] zjištěno, že se jednání a podpisu[Anonymizováno][Anonymizováno] včetně ručitelského prohlášení nezúčastnila [jméno FO] a ručitelské prohlášení tudíž tato osoba nepodepsala. Zůstavitel v [podezřelý výraz] [Anonymizováno] výslovné připustil, že porušil své pracovní povinnosti tím, že bezdůvodně důvěřoval tvrzení [jméno FO], že ručitelské prohlášení podepsala [jméno FO]. aniž by zkontroloval její doklad totožnosti a dokonce aniž by bvl osobně přítomen tvrzenému podpisu [jméno FO] na [Anonymizováno], jak bvlo jeho pracovní povinností. Z podaného vysvětlení [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne [datum] vyplynulo, že „v rozhodné době působil jako obchodní manažer společnosti [právnická osoba] a zabýval se velkoobchodním prodejem pohonných hmot. Součástí jeho práce bylo rovněž uzavírání smluv s potencionálními zákazníky... Na základě údajů z obchodního rejstříku připravil předmětnou Rámcovou smlouvu, s obviněným [jméno FO] se následně setkali na shora uvedené benzinové čerpací stanicí. Zde mu obviněný předložil průkaz totožnosti a následně přistoupili k podpisu smlouvy. Obviněný [jméno FO] podepsal smlouvu za společnost [právnická osoba]. následně smlouvu vzala odešel s ní do vnitřních prostor benzínky, kde se údajně měla nacházet paní [jméno FO], aby smlouvu jako ručitelka podepsala...“. Dne [datum] [jméno FO] doplnil dříve podané vysvětlení v tom směru, že „... bylo chybou, že si od ženy jež vystupovala jako [jméno FO]. nepřevzal občanský průkaz ke kontrole a osobně se s ní nesetkal“ . S ohledem na uvedené skutečnosti společnost [právnická osoba]. není a nebyla schopna uhradit své závazky vůči žalobkyni (Jistina a Úroky z prodlení), a to ani z části, když na tuto společnost byla vedena před jejím výmazem dne [datum] řada [Anonymizováno], přičemž v důsledku shora popsaného porušení pracovních povinností zůstavitele nedošlo ani ke vzniku platného ručení za společnost [právnická osoba]. v rámci [Anonymizováno] paní [jméno FO] [Anonymizováno] a žalobkyně se tak nemohla domoci uspokojení své pohledávky z majetku [jméno FO] a vznikla jí tak v důsledku jednání zůstavitele majetková újma ve výši [Anonymizováno]. Ze shora uvedeného současně vyplývá, že se zůstavitel v pracovním poměru k věřiteli dopustil dne [datum] úmyslného protiprávního jednání při plnění pracovních úkolů u žalobkyně jako svého zaměstnavatele, v důsledku něhož vznikla žalobci škoda, přičemž byly splněny všechny zákonné podmínky pro vznik odpovědnosti zůstavitele za škodu, když mezi vznikem shora popsané škody a shora popsaným porušením povinnosti existuje příčinná souvislost. Shora specifikované Úroky z prodlení ke dni právní moci Usnesení, tj. ke dni 9.4.2022, činí částku 1 390 897,10 Kč, přičemž se jedná o zákonné úroky z prodlení z neuhrazených faktur na kupní cenu dodaného zboží uvedených shora za období od jejich splatnosti do 9.4.2022 sazbou 8,05 % ročně. Podrobný vypočet Úroků z prodlení je obsažen v příloze žaloby. Žalobkyně tedy konstatuje (stejně jako v Přihlášce), že celková částka Pohledávky žalobkyně za zůstavitelem činí částku 4 659 367 Kč a sestává z Jistiny Pohledávky ve výši 3 268 469,90 Kč a Úroků z prodlení ve výši 1 390 897,10 Kč. Žalobkyně dále v řízení o likvidaci pozůstalosti dne 20.12.2022 doplnila svou Přihlášku, a sice ve vztahu k posouzení otázky, zda se zůstavitel v pracovním poměru k žalobkyni dopustil dne 4.5.2015 při plnění pracovních úkolů úmyslného protiprávního jednání, rozhodného pro závěr, zda se v daném případě uplatní či neuplatní pracovněprávní omezení čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku (z hlediska odpovědnosti zůstavitele za způsobenou škodu). Žalobkyně v rámci uvedeného podání ze dne 20.12.2022 po skutkové i právní stránce zrekapitulovala, resp. doplnila, svou základní argumentaci, ze které jednoznačně vyplývá, že žalobkyní tvrzená škoda byla zůstavitelem způsobena úmyslné, a sice ve formě nepřímého úmyslu, a tudíž je pohledávka Věřitele přihlášená do likvidace pozůstalosti v plném rozsahu po právu. Žalobkyně v této souvislosti opakovaně poukazuje na listiny již založené v rámci nadepsaného řízení (zejména pak na obsah Rámcové kupní smlouvy o prodeji ropných a jiných produktů č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], Obžaloby sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/ [Anonymizováno] - [Anonymizováno] ze dne [datum] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [datum]), ze kterých po skutkové stránce jednoznačně vyplývá v Přihlášce žalobkyně tvrzené porušení povinnosti zůstavitele, jež ostatně sám výslovně v [podezřelý výraz] [Anonymizováno] připustil, a sice že „v rozhodné době působil jako obchodní manažer společnosti [právnická osoba] Zabýval se velkoobchodním prodejem pohonných hmot. Součástí jeho práce bylo rovněž uzavírání smluv s potencionálními zákazníky... Na základě údajů z obchodního rejstříku připravil předmětnou Rámcovou smlouvu, s obviněným [jméno FO] se následně setkali na shora uvedené benzinové čerpací stanici. Zde mu obviněný předložil průkaz totožnosti a následně přistoupili k podpisu smlouvy. Obviněny [jméno FO] podepsal smlouvu za společnost [právnická osoba]. následně smlouvu vzala odešel sní do vnitřních prostor benzinkv, kde se údajně měla nacházet paní [jméno FO], aby smlouvu jako ručitelka podepsala... Dne [datum] [jméno FO] doplnil dříve podané vysvětlení v tom směru, že... bylo chybou. že si od ženy, jež vystupovala jako [jméno FO], nepřevzal občanský průkaz ke kontrole a osobně se s ní nesetkal“. Na základě uvedených skutečností lze jednoznačně uzavřít, že: a) zůstavitel měl dne [datum] při uzavření [Anonymizováno] mj. povinnost zkontrolovat totožnost osoby, která předmětnou [Anonymizováno] podepisuje jako ručitel (za pohledávky vyplývající z daného obchodu potenciálně v řádech milionů Kč, jak vyplývá z či. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]) a účastník [Anonymizováno] ohledně ujednání o zajištění pohledávek prodávajícího a závěrečných ujednání dle či. [Anonymizováno].[Anonymizováno] a [Anonymizováno].[Anonymizováno], resp. ověřit, že se skutečně jedná o paní [jméno FO], jejíž údaje jsou obsaženy v či. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] a. [Anonymizováno]; a b) tuto základní povinnost vědomě nesplnil, a to dokonce tak, že nejen neověřil totožnost osoby, která [Anonymizováno] jako ručitel podepsala. ale že se s touto osobou vůbec osobně nesetkal, čímž projevil naprostou lhostejnost k tomu. zda budoucí pohledávky vyplývající z uzavřené [Anonymizováno] budou skutečné platně zajištěny zamyšleným ručením paní [jméno FO] (bez kterého by vzhledem k relevantním ekonomickým údajům vyplývajícím z lustrace společnosti [právnická osoba]. jinak žalobkyně jako prodávající [Anonymizováno][Anonymizováno]v příslušném znění neuzavřela). Na základě uvedených skutečností lze uzavřít, že popsaným jednáním zůstavitele došlo jednoznačně k flagrantnímu porušení jeho pracovněprávních povinností, přičemž ze zjištěného způsobu porušení této povinnosti lze též v souladu s konstantní judikaturou, na kterou žalobkyně poukazuje, dovodit zavinění zůstavitele ve formě nepřímého úmyslu. Pokud soudní komisař dle protokolu z přezkumného jednání č.j. [spisová značka] ze dne [datum] nepovažoval část přihlášené Pohledávky ve výši 2 924 211 Kč za prokázanou ze shora uvedených důvodů, uvádí žalobkyně, že tyto důvody jsou neúplné a zavádějící a svědčí o tom, že v řízení nebylo přihlédnuto při přezkoumání Pohledávky ke všem známým rozhodným skutečnostem vyplývajícím z předložených listin a dalších důkazních prostředků. Toto potvrzuje ostatně i shora specifikovaná Výzva ze dne 7.3.2023, kde je výslovně uvedeno, že žalobce jako věřitel přihlásil „dne 4.11.2019, pohledávku z titulu odpovědnosti za škodu ve výši 3 268 470 Kč s příslušenstvím, tuto přihlášku následně doplnil dne 20.12.2022', z čehož vyplývá, že v řízení nebylo přihlédnuto k přihlášce pohledávky do likvidace pozůstalosti po Zůstaviteli ze dne [datum], v rámci které žalobce vyčíslil svou Pohledávku ke dni právní moci Usnesení (tj. k [datum]) ve výši 4 659 367 Kč v této části ji též do řízení přihlásil. Přihláška ze dne [datum]. Uvedená přihláška ze dne [datum] přitom obsahovala též podstatný souhrn rozhodných skutečností a důkazů, které měl soud posoudit a teprve na základě jejich posouzení v rámci přezkoumání uzavřít, zda lze považovat Pohledávku za prokázanou a v jaké výši. Z uvedeného postupu soudu dále plyne určitá nesrozumitelnost Výzvy v tom smyslu, že soud v rámci přezkumu přihlášené Pohledávky uzavřel, že lze mít tuto Pohledávku v části za prokázanou ve výši 344 259 Kč a v části 2 924 211 Kč za neprokázanou, ačkoliv Pohledávka byla Přihláškou, resp. přihláškou pohledávky do likvidace pozůstalosti po Zůstaviteli ze dne 7.7.2022 přihlášena ve výši 4 659 367 Kč a na základě uvedeného usnesení (Výzvy) nelze tedy s jistotou určit, zda vůbec soud přihlášenou Pohledávku přezkoumal v celém rozsahu a v jakém rozsahu ji soud považuje za neprokázanou. Žalobkyně dále konstatuje, že z důvodů uvedených soudním komisařem, pro které měl část Pohledávky za neprokázanou, plyne, že nesprávně posoudil otázku, zda se zůstavitel v pracovním poměru k žalobci dopustil dne 4.5.2015 při plnění pracovních úkolů u žalobce jako svého zaměstnavatele Porušení povinnosti v důsledku něhož vznikla žalobci popsaná Škoda ve výši Pohledávky uplatněné Věřitelem v rámci nadepsaného řízení úmyslného protiprávního jednání, rozhodného pro závěr, zda se v daném případě uplatní či neuplatní pracovněprávní omezení čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku (v tomto rozsahu též uznal soud přihlášenou Pohledávku za prokázanou). Žalobkyně však v rámci svého podání ze dne 20.12.2022 po skutkové i právní stránce předestřela argumentaci, ze které jednoznačně vyplývá, že žalobkyní tvrzená škoda byla zůstavitelem způsobena úmyslně, a sice ve formě nepřímého úmyslu, přičemž soud k této argumentaci zjevně nepřihlédl. Pokud soud (soudní komisař) uzavřel, že „dle názoru soudního komisaře se ze strany zůstavitele nejednalo o úmyslné jednání s cílem způsobit Věřiteli jako svému zaměstnavateli škodu“, tak žalobkyně namítá, že skutečnost, že zůstavitel jednal „s cílem způsobit Věřiteli jako svému zaměstnavateli škodu žalobkyně nikdy netvrdila a tato skutečnost ani není ani nutným předpokladem pro závěr, že se zůstavitel dopustil úmyslného protiprávního jednání. Žalobkyně naopak v rámci Přihlášky (doplnění ze dne 20.12.2022) jasně konstatovala, že žalobkyní tvrzená škoda byla zůstavitelem způsobena úmyslně, a sice ve formě nepřímého úmyslu, jež byla zůstavitelem způsobena nikoliv s cílem jej poškodit, ale ve snaze ulehčit si výkon pracovní činnosti a s vědomím, že flagrantním způsobem porušuje své pracovněprávní povinnosti, čímž projevil naprostou lhostejnost k tomu, zda je [Anonymizováno] skutečně podepsána paní [jméno FO] jako ručitelem (nevyžadoval při uzavření [Anonymizováno] žádné doklady ověřující její totožnost a dokonce ani nebyl přítomen podpisu [Anonymizováno]). Tento typ lhostejnosti pak konstantní judikatura Nejvyššího soudu ČR považuje právě za výraz kladného vztahu k následku, tedy že pachatel věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s ním srozuměn (zavinění ve formě nepřímého úmyslu). Z uvedeného je též zřejmé, že se soud (soudní komisař) vůbec v daném případě řádně nezabýval rozhraničením vědomé nedbalosti od eventuálního úmyslu, přičemž pokud by tak učinil, musel by s ohledem na žalobkyní tvrzené skutečnosti dospět k závěru, že se v daném případě jednalo o úmyslné jednání zůstavitele ve formě nepřímého úmyslu a přihlášenou Pohledávku lze mít za prokázanou v plném rozsahu. Žalobkyně v návaznosti na další důvody uváděné soudním komisařem konstatuje, že shora popsané Porušení povinnosti, kterého se Zůstavitel dopustil dne [datum] a všechny okolnosti tohoto porušení, nebyly ihned zřejmé a vycházely teprve následně postupně najevo, a sice nejen ve shora specifikovaném [podezřelý výraz] [Anonymizováno] (u [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] [podezřelý výraz] [Anonymizováno] vedena pod sp. zn. [spisová značka]), v jehož průběhu bylo na základě prověření okolností podpisu [Anonymizováno] dne [datum] zjištěno, že se jednání a podpisu [Anonymizováno] včetně ručitelského prohlášení nezúčastnila [jméno FO] a ručitelské prohlášení tudíž tato osoba nepodepsala, ale též v [podezřelý výraz] řízení, které žalobce inicioval [podezřelý výraz] oznámením proti zůstaviteli ze dne [datum], kdy žalobce pojal podezření, že se zůstavitel obohatil na úkor žalobkyně a jeho zákazníků, když tyto zákazníky uváděl v omyl, čímž způsobil značnou škodu a mohl tak spáchat pokračující [podezřelý výraz] [Anonymizováno] dle § [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] písm. [Anonymizováno][Anonymizováno] [podezřelý výraz] [Anonymizováno]. Toto [podezřelý výraz] [Anonymizováno], vedené [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] Policií [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], bylo odloženo z důvodu toho, že zůstavitel dne [datum] [Anonymizováno]. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně ke dni 4.5.2015 o Porušení povinnosti zůstavitele nevěděla, poté nejprve uvedenou věc řešila interně, a teprve na základě širšího kontextu jednání zůstavitele, jež vycházel najevo z uvedených trestních řízeních, se zůstavitelem ukončila pracovní poměr, a sice okamžitým zrušením pracovního poměru zaměstnavatelem pro hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci (§ 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce). V návaznosti na uvedené žalobkyně znovu zdůrazňuje, že skutečnost, že ze strany věřitele nebyla vůči zůstaviteli ihned aplikována výpověď z pracovního poměru pro hrubé porušení pracovní kázně, nevylučuje úmyslné protiprávní jednání zůstavitele ve formě nepřímého úmyslu. Totéž v zásadě platí i ve vztahu k uváděným důvodům, týkajícím nevymáhání škody či neuzavření dohody o uznání dluhu se zůstavitelem. Žalobkyně se zůstavitelem nejprve danou záležitost řešila interně, přičemž na počátku nebyly známy všechny okolnosti jednání zůstavitele, které vyšly najevo postupně ve shora uvedených trestních řízeních, jež byla ovlivněna též tím, že zůstavitel [Anonymizováno] (v jednom [podezřelý výraz][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]tak coby původně svědek nemohl být obžalován, druhé [podezřelý výraz][Anonymizováno][Anonymizováno] bylo z uvedeného důvodu odloženo). S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti a důkazy je zřejmé, že došlo k pochybení soudního komisaře ohledně posouzení přihlášené [Anonymizováno] žalobkyně při přezkumném jednání dne [datum], když jeho závěry týkající se přihlášené Pohledávky nejsou správné po skutkové ani právní stránce, zejména k pak z důvodu nesprávného posouzení otázky, zda se zůstavitel v pracovním poměru k žalobkyni dopustil dne [datum] úmyslného protiprávního jednání při plnění pracovních úkolů u věřitele jako svého zaměstnavatele. Proto je žalobkyně nucena uplatnit svůj nárok nynější žalobou. [Anonymizovaný odstavec]

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

4. Dle § 260 odst. 1 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) soud usnesením věřitele vyzve, aby se žalobou podle občanského soudního řádu domáhal určení, že mu pohledávka náleží a v jaké výši, popřípadě že má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, jestliže a) při přezkoumání pohledávek při jednání nebo bez nařízení jednání uzavřel, že jeho pohledávku nebo jím uplatněné právo na uspokojení pohledávky ze zajištění nelze mít zcela nebo zčásti za prokázané.

5. Dle § 260 odst. 2 z.ř.s. v usnesení podle odstavce 1 soud věřitele též poučí, v jaké lhůtě a proti komu má žalobu podat a jaké jsou právní následky toho, jestliže žalobu nepodá vůbec nebo včas.

6. V souladu s názorem vysloveným Nejvyšším soudem v rozhodnutí vydaném pod sp.zn. 24 Cdo 388/2021 se u žaloby podané v souladu s výzvou učiněnou v řízení o pozůstalosti podle § 260 z.ř.s. naléhavý právní zájem na požadovaném určení nezjišťuje.

7. Dle § 262 odst. 1 z.ř.s. žaloba o určení, že věřiteli náleží pohledávka a v jaké výši, nebo o určení, že věřitel má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, se podává ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy věřiteli bylo doručeno vyrozumění podle § 260. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba příslušnému soudu nejpozději v poslední den lhůty; zmeškání lhůty nelze prominout.

8. Dle § 262 odst. 2 z.ř.s. žaloba se podává proti likvidačnímu správci; popřel-li pohledávku věřitele nebo jím uplatněné právo na uspokojení ze zajištění jiný věřitel, musí být žaloba podána též proti popírajícímu věřiteli.

9. Z usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] má soud za prokázané, že pokud podala žalobkyně nynější žalobu k soudu dne [datum], učinila tak ve lhůtě plynoucí z ustanovení § 262 odst. 1 z.ř.s., neboť právě ve shora uvedeném usnesení byla žalobkyně jako jeden z věřitelů vyzvána ze strany soudního komisaře v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli [jméno FO], narozenému [datum], zemřelému [datum] (dále též zůstavitel) k podání nynější žaloby a poučena o tom, že žalobu na určení, že jí pohledávka náleží a v jaké výši má podat ve lhůtě 1 měsíce od doručení usnesení (srov. usnesení na č.l. 41). V odůvodnění usnesení soudní komisař uvedl, že pohledávku žalobkyně nelze mít za prokázanou v části ve výši 2 924 211 Kč.

10. Dle § 263 z.ř.s. věřitel může v žalobě uplatnit jen ty skutečnosti, které uvedl v řízení o pozůstalosti až do skončení jednání, v němž byla jeho pohledávka nebo jím uplatněné právo na uspokojení pohledávky ze zajištění přezkoumáno, popřípadě, došlo-li k přezkoumání bez nařízení jednání, až do doby, kdy soud uvedl v seznamu pohledávek, že pohledávku nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění nelze pokládat za prokázané.

11. Dle § 265 odst. 1 z.ř.s. uplatnil-li věřitel žalobou pohledávku nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, které mu byly přiznány pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu, soud při projednání žaloby provede dokazování jen o takových rozhodných skutečnostech, které nebyly nebo nemohly být uplatněny v řízení, v němž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí; zjištěním skutečností, které byly uplatněny v řízení, v němž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí, je vázán.

12. Dle § 265 odst. 2 z.ř.s. rozhodnutí soudu o žalobě, jíž věřitel uplatnil pohledávku nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, které mu byly přiznány pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu, nemůže spočívat na jiném právním posouzení týchž rozhodných skutečností.

13. Dle § 265 odst. 3 z.ř.s. rozhodnutí soudu o žalobě, jímž věřitel uplatnil pohledávku nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, jsou závazná pro všechny účastníky při likvidaci pozůstalosti.

14. Z přihlášky pohledávky do dědického řízení ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně touto přihláškou přihlásila pohledávku vůči zůstaviteli ve výši 3 268 469,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení se sazbou ve výši 8,05 % p.a. z částky 994 334,10 Kč od 20.5.2015 do 10.5.2015, z částky 894 354,10 Kč od 11.5.2015 do 9.4.2022, z částky 983 085,50 Kč od 24.5.2015 do 9.4.2022, z částky 1.031.181,10 Kč od 29.5.2015 do 9.4.2022 a z částky 359 849,20 Kč od 5.6.2015 do 9.4.2022, do řízení o pozůstalosti vedeném u [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] (srov. přihláška na č.l.[Anonymizováno][Anonymizováno]). Z obsahu přihlášky plyne, že se žalobkyně v nynějším řízení žalobou dovolává skutečností, které uvedla právě již v přihlášce pohledávky.

15. Z usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka], [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], má soud za prokázané, že tímto usnesením byla nařízena likvidace pozůstalosti (srov. usnesení na č.l. 44).

16. Z přihlášky pohledávky do likvidace pozůstalosti ze dne 7.7.2022 má soud za prokázané, že žalobkyně touto přihláškou přihlásila shora uvedenou pohledávku vůči zůstaviteli ve výši 3 268 469,90 Kč spolu s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení do likvidace pozůstalosti v řízení vedeném u [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] (srov. přihláška na č.l. [Anonymizováno]). Z obsahu přihlášky plyne, že se žalobkyně v nynějším řízení žalobou dovolává opět skutečností, které uvedla již v této přihlášce.

17. Z doplnění přihlášky pohledávky ze dne 20.12.2022 má soud za prokázané, že v tomto doplnění žalobkyně doplnila shora uvedené přihlášky o obsáhlejší právní rozbor skutečnosti, zda jednání zůstavitele, z něhož žalobkyně dovozuje vznik své pohledávky vůči zůstaviteli (na náhradu škody) má charakter nepřímého úmyslu (srov. doplnění na č.l. 47). Z obsahu doplnění přihlášky plyne, že se žalobkyně v nynějším řízení žalobou dovolává opět pouze skutečností, které uvedla v doplnění přihlášky.

18. Z protokolu z přezkumného jednání ze dne [datum] č.j. [spisová značka] má soud za prokázané, že na přezkumném jednání konaném dne [datum] soudní komisař a likvidační správce pohledávku žalobkyně shledali oprávněnou v rozsahu částky 344 259 Kč s poukazem na to, že tato částka představuje 4,5 násobek platu zůstavitele a naopak ohledně částky 2 924 211 Kč vyjádřili závěr, že v tomto rozsahu pohledávku žalobkyně nepovažují za prokázanou, když ke zdůvodnění svého stanoviska uvedli, že „dle názoru soudního komisaře se ze strany zůstavitele nejednalo o úmyslné jednání s cílem způsobit Věřiteli jako svému zaměstnavateli škodu“ a mohlo dojít maximálně k jednání ve formě hrubé nedbalosti (srov. protokol na č.l. [Anonymizováno][Anonymizováno]. Tento závěr přenesl soudní komisař do usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], kterým byla žalobkyně vyzvána k podání nynější žaloby (srov. výše).

19. Pokud jde o existenci pohledávky žalobkyně vůči zůstaviteli, vycházel soud z níže uvedených skutkových a právních zjištění.

20. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že [jméno FO], narozený [datum], byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnán u žalobkyně na pozici „manažer velkoobchodního prodeje [Anonymizováno] produktů“, a to počínaje dnem [datum], přičemž pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum] (srov. pracovní smlouva na č.l. 74). Dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum] byl pracovní poměr prodloužen do [datum] a dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum] byl pracovní poměr prodloužen na dobu neurčitou (srov. dodatky na č.l. 75 a 76). Pokud jde o obsah pracovní náplně, v pracovní smlouvě žádné bližší podrobnosti uvedeny nejsou. [jméno FO] sám v rámci podání vysvětlení dne 5.4.2017 uvedl, že mezi jeho pracovní činnosti patří velkoobchodní prodej pohonných hmot a uzavírání smluv s potenciálními zákazníky (srov. [Anonymizováno] na č.l. 148 spisu sp.zn. [spisová značka]).

21. Z Rámcové kupní smlouvy o prodeji [Anonymizováno] a jiných produktů č.[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 4.5.2015 (dále též [Anonymizováno] – srov. smlouva na č.l. 21 a dále též na č.l. 15 a 40 spisu sp.zn. [spisová značka]) má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba]., IČ: [IČO] Rámcovou kupní smlouvu o prodeji [Anonymizováno] a jiných produktů č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], na základě které měla žalobkyně dodávat společnosti [právnická osoba]. pohonné hmoty (dále též jen „zboží“). Z textu článku 9 [Anonymizováno] plyne, že ručení za splnění závazků společnosti [právnická osoba]. vůči žalobkyni dle [Anonymizováno] měla převzít [jméno FO], narozená [datum], která v tu dobu figurovala u společnosti [právnická osoba]. jako společník s podílem o velikosti 25 % (srov. výpis z OR na č.l. 288).

22. Z úředního záznamu o podání vysvětlení pana [jméno FO] ze dne [datum] a ze dne [datum], svědecké výpovědi pana [jméno FO] (pracovník žalobkyně na pozici hlavního manažera prodeje Oddělení prodeje a přímý nadřízený pana [jméno FO]), ve spojení s listinnými důkazy (objednávky, záznamy o telefonických objednávkách, stáčecí lístky – viz níže) má soud za prokázané, že na základě objednávek formálně vykazovaných v záznamech vedených panem [jméno FO] v rámci činnosti pro žalobkyni jako objednávky společnosti [právnická osoba]. bylo společnosti [právnická osoba]. ze strany žalobkyně v období od 5.5.2015 do 21.5.2015 dodáno zboží (pohonné hmoty), kdy jeho cenu vyúčtovala žalobkyně fakturou č. [hodnota] na částku 994 334,10 Kč splatnou dne 19.5.2015, fakturou č. [hodnota] na částku 983 085,50 Kč splatnou dne 23.5.2015, fakturou č. [hodnota] na částku 1 031 181,10 Kč splatnou dne 28.5.2015 a fakturou č. [hodnota] na částku 359 849,20 Kč splatnou dne 4.6.2015 (srov. faktura č. [hodnota] na č.l. 12 a 98 a k ní se vztahující doklady – e-mailová objednávka zboží ze dne 30.4.2015 na č.l. 98 z.str., [Anonymizováno] lístek ze dne 5.5.2015 na č.l. 99 z.str.; faktura č. [hodnota] na č.l. 13 a 100 a k ní se vztahující doklady – záznam telefonické objednávky zboží ze dne 7.5.2015 na č.l. 100 z.str. a stáčecí lístek ze dne 9.5.2015 na č.l. 101; faktura č. [hodnota] na č.l. 14 a 102 a k ní se vztahující doklady – záznam e-mailové objednávky zboží ze dne 13.5.2015 na č.l. 103, dodací list č. [Anonymizováno] ze dne 14.5.2015 na č.l. 102 z. str.; faktura č. [hodnota] na č.l. 15 a 105 a k ní se vztahující doklady – písemná objednávku zboží ze dne 19.5.2015 na č.l. 106 a dodací list č. [Anonymizováno] ze dne 21.5.2015 na č.l. 105 z. str.; dále též duplicitní doklady na č.l. 24-29 a 55-79 spisu sp.zn. [spisová značka]).

23. Z výpisu z účtu žalobkyně má soud za prokázané, že na shora uvedené faktury znějící na celkovou částku 3 368 449,90 Kč společnost [právnická osoba]. neuhradila doposud žádnou částku. Pokud žalobkyně doložila soudu výpis ze svého účtu, ten sice zachycuje, že dne 10.5.2016 byla na účet žalobkyně vložena částka 100 000 Kč s uvedením variabilního symbolu „[Anonymizováno]“, což by svědčilo pro to, že tato částka byla určena na úhradu právě faktury žalobkyně č. [hodnota] (srov. výpis na č.l. 254). Pokud je však současně u platby uveden údaj „[Anonymizováno]“, ten považuje soud za zavádějící v situaci, kdy ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] ve spojení s pokladním dokladem ze dne [datum] plyne, že vklad této částky na účet žalobkyně realizoval jednatel žalobkyně [jméno FO] (srov. zpráva na č.l. 263 a pokladní doklad na č.l. 264). Pro nynější spor má však význam ta skutečnost, že žalobkyně eviduje shora uvedený vklad částky 100 000 Kč jako částečnou úhradu faktury č. [hodnota] a proto eviduje aktuální nedoplatek ze čtyř shora uvedených faktur pouze v částce 3 268 469,90 Kč.

24. Z výpisu z centrální evidence exekucí má soud za prokázané, že na společnost [právnická osoba]. byla ke dni [datum] nařízena celá řada [Anonymizováno], přičemž první byla nařízena dne [datum] (srov. výpis na č.l. 18).

25. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 14.12.2016 má soud za prokázané, že se tímto dopisem žalobkyně obrátila na společnost [právnická osoba]. s předžalobní výzvou, ve které s poukazem na pouze částečnou úhradu faktury č. [hodnota] v částce 99 980 Kč vyzvala k úhradě celkové částky ve výši 3 268 469,90 Kč společně se sankcí v podobě smluvní pokuty a úrokem z prodlení do 31.12.2016 (srov. předžalobní výzva na č.l. 17).

26. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 3.1.2017 má soud za prokázané, že se tímto dopisem žalobkyně obrátila na [jméno FO] s předžalobní výzvou, ve které s poukazem na to, že paní [jméno FO] je dle [Anonymizováno] ručitelkou za závazky společnosti [právnická osoba]., vyzvala tuto osobu k úhradě celkové částky ve výši 3 268 469,90 Kč společně se sankcí v podobě smluvní pokuty a úrokem z prodlení do 20.1.2017 (srov. předžalobní výzva na č.l. 16).

27. Z výpisu z obchodního rejstříku má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba]. byla z obchodního rejstříku vymazána ke dni 2.4.2019 (srov. výpis z OR na č.l. 288).

28. Z dopisu ze dne 30.1.2017 má soud za prokázané, že [jméno FO] reagovala na výzvu žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce ([tituly před jménem] [jméno FO]) v odpovědi ze dne 30.1.2017, v níž popřela, že by někdy v minulosti uzavírala ze strany žalobkyně tvrzenou [Anonymizováno] či převzala ručitelský závazek za závazky společnosti [právnická osoba]. (srov. odpověď na č.l. 11 a plná moc na z.str.).

29. Z výslechu svědkyně [jméno FO], která popřela pravost svého podpisu na [Anonymizováno], má soud ve spojení s porovnáním podpisů této osoby na listinách, které jsou založeny ve sbírce listin obchodního rejstříku u společnosti [právnická osoba]. (notářský zápis ze dne 28.5.2014 na č.l. 294, zakladatelská listina ze dne 28.5.2014 na č.l. 298, zápis z konání valné hromady ze dne 1.8.2014 na č.l. 301, pozvánka na valnou hromadu ze dne 14.7.2014 na č.l. 302, prezenční listina ze dne 1.8.2014 na č.l. 302 z.str.) má soud za prokázané, že [jméno FO] s velmi vysokou mírou pravděpodobnosti svůj vlastnoruční podpis na [Anonymizováno] nepřipojila a ručitelský závazek za závazky společnosti [právnická osoba]. plynoucí z [Anonymizováno] vůči žalobkyni nepřevzala. Z žádného z důkazů shromážděných v rámci [podezřelý výraz] [Anonymizováno] vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] ani z žádného z důkazů, které provedl soud v nynějším řízení pak neplyne při popření ze strany svědkyně [jméno FO], že by se účastnila jednání, na kterém mělo dojít k podpisu [Anonymizováno] ze strany zástupce společnosti [právnická osoba]. (pana [jméno FO]) a ručitele.

30. Skutečností je, že to byla právě paní [jméno FO], která kontaktovala policii a v úředním záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] se ohradila proti tomu, že by převzala ručitelské prohlášení či jinak se účastnila obchodů, které měla [Anonymizováno] upravovat, když v tomto směru ji upomínala žalobkyně (srov. ÚZ o podání vysvětlení na č.l. 2 spisu sp.zn. [spisová značka]). [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec]

48. Odpovědnost zaměstnance za škodu je upravena v níže uvedených ustanovením zákoníku práce.

49. Dle § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

50. Dle § 250 odst. 2 zákoníku práce byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí.

51. Dle § 250 odst. 3 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.

52. Dle § 257 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanec, který odpovídá za škodu podle § 250 je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

53. Dle § 257 odst. 2 zákoníku práce výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

54. Dle § 257 odst. 3 zákoníku práce jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku.

55. Dle § 257 odst. 4 zákoníku práce způsobil-li škodu také zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

56. Sám žalovaný v předsoudní fázi řízení připustil, že pan [jméno FO] (zůstavitel) za škodu způsobenou žalobkyni odpovídá, avšak pouze v důsledku nedbalostního jednání, které mělo spočívat v tom, že řádně neověřil, zda podpis na [Anonymizováno] připojila dne [datum] skutečně v [Anonymizováno] nadepsaná osoba ručitele ([jméno FO]).

57. Pokud jde o přehled právních povinností zaměstnance (pracovníka), ty jsou obsaženy zejména v ustanovení § 301 odst. 1 zákoníku práce, podle něhož zaměstnanec je povinen: a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly, c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

58. Dle článku III. pracovní smlouvy měl zůstavitel jako zaměstnanec žalobkyně povinnost podle pokynů jednat osobně, svědomitě a řádně vykonávat práce přidělené podle pracovní smlouvy, řídit se vnitropodnikovými předpisy zaměstnavatele vydanými jeho statutárními orgány, řídit se pokyny nadřízených osob a zachovávat pracovní kázeň, řídit se předpisy vztahujícími se k vykonávané práci, s nimiž byl při uzavření pracovního poměru seznámen. Seznámení s takovými předpisy potvrdil zůstavitel podpisem pracovní smlouvy.

59. Pokud jde o předmětnou[Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne [datum] žalobkyně prostřednictvím výslechu svědka [jméno FO] (hlavní manažer prodeje) ve spojení s jím vypracovaným přehledem povinností obchodních manažerů (srov. přehled povinností na č.l. 143) prokázal, že povinností obchodního manažera bylo v situaci, kdy zjistí možnost obchodování s novým zákazníkem, zjistit o tomto subjektu informace vypovídající o jeho poměrech, které by umožnily učinit odpovídající rozhodnutí o tom, za jakých podmínek s tímto zákazníkem bude možné obchodovat, když podle míry rizikovosti nového zákazníka bylo možné vybírat od nejvíce zajištěných způsobů dodávání zboží (dodání až po zaplacení kupní ceny za zboží) až po způsoby více výhodné pro odběratele (např. dodání zboží a povinnost jej zaplatit až po dodání). méně žalobkyně jeho bonitu. Ačkoliv žalobkyně pro tvrzení, že zůstavitel byl s takovýmito svými povinnostmi pravidelně seznamován, poskytla soudu pouze svědectví nadřízeného pana [jméno FO] (pana [jméno FO]) a nebyla schopna doložit podpisem zůstavitele stvrzená proškolování o těchto povinnostech, soud má z níže uvedených listinných důkazů za prokázané, že zůstavitel v případě společnosti [právnická osoba]. otázku prověření této společnosti ve shora uvedeném smyslu řešil a podklady k tomu ještě před uzavřením [Anonymizováno] obstaral.

60. Žalobkyně doložila soudu, že zůstavitel měl při ověřování výše uvedených okolností měl k dispozici administrativní podporu zahrnující mimo jiné výstupy z veřejných rejstříků a katastru nemovitostí a rovněž posouzení rizikovosti zákazníka v rámci placené služby „[Anonymizováno]/[Anonymizováno]“. V rámci procesu získávání informací o společnosti [právnická osoba] tak zůstavitel obstaral výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]. z [datum] s rukou dopsanými údaji o neexistenci nemovitostí na straně společnosti [právnická osoba]. a společníka a jednatele [jméno FO] (srov. výpis na č.l. 145), údaj o společnosti [Anonymizováno] z [datum] jako plátci DPH s údajem, že není evidován jako nespolehlivý plátce (srov. údaje na č.l. 145 z.str.), výstup z lustrace společnosti [právnická osoba]. z 13.4.2015 platformou octopus společnosti [právnická osoba] a.s., která daného zákazníka zařadila do kategorie „nižší riziko“ [Anonymizováno] score [Anonymizováno],[Anonymizováno] (na škále od 0 do 7, kde 7 je nejhorší), což v systému hodnocení rizika znamenalo ..stále nízké riziko, ale větší obchody vhodné zajistit vhodnými platebními instrumenty“ (srov. výstup na č.l. 147).

61. Z Úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno FO] ze dne [datum] má soud ve spojení s výslechem svědka [jméno FO] a záznamem z obchodního jednání ze dne 29.4.2015, který pořídil pan [jméno FO] (srov. záznam na č.l. 152 z.str.) za prokázané, že poté, co byly informace shromážděné k zákazníkovi [právnická osoba]. ze strany zůstavitele prezentovány na poradě vedení žalobkyně (jehož se účastnily vedle hlavního obchodního manažera ředitelka a jednatel společnosti), bylo nadřízenými zůstavitele rozhodnuto o tom, že se společností [právnická osoba]. bude možné obchodovat i s možností poskytnutí dodávek tzv. na fakturu (tj. že zboží bude zaplaceno až po jeho dodání odběrateli na základě vystavené faktury), avšak za podmínky, že závazky odběratele (kupujícího) budou zajištěny ručením fyzické osoby.

62. Osobou ručitelky byla určena (ať již s vědomím pana [jméno FO] či bez jeho vědomí) tehdejší minoritní společnice společnosti [právnická osoba]. [Anonymizováno] [jméno FO]. Žalobkyně pak prokázala prostřednictvím listinných důkazů, že rovněž majetkové poměry této osoby jako budoucí ručitelky žalobkyně prostřednictvím zůstavitele prověřila, když pro tyto účely shromáždila výpisy z katastru nemovitostí k majetku [jméno FO] z [datum] dokládající, že jde o osobu disponující nemovitostmi (srov., výpisy na č.l. 130a 131). [jméno FO] dle obsahu těchto výpisů vlastnila jednak spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na bytové jednotce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v [Anonymizováno] [Anonymizováno] č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], zapsaném na pozemku p.č. [hodnota], zapsaným na [Anonymizováno] [Anonymizováno], s jejímž vlastnictvím bvl spojen podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. vše vk.ú. [adresa] I, obec [adresa] (jednotka zapsána v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota]) a dále pozemek p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] jehož součástí je rodinný dům č.p. [Anonymizováno]. [adresa]. a pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vše v k.ú. [adresa] I, obec [adresa] (zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota]), přičemž uvedené pozemky byly součástí společného jmění manželů ([jméno FO] a [jméno FO]).

63. Prostřednictvím výslechu svědka [jméno FO] (hlavní manažer prodeje) ve spojení s jím vypracovaným přehledem povinností obchodních manažerů (srov. přehled povinností na č.l. 143) a úředními záznamy o vysvětlení pana [jméno FO] dále žalobkyně prokázala, že zůstavitel připravil text [Anonymizováno], ve kterém bylo splnění povinností kupujícího ([právnická osoba].) v článku [Anonymizováno] [Anonymizováno] zajištěno ručením [jméno FO], kdy ta se dle textu [Anonymizováno] zavázala, že uspokojí prodávajícího, pokud kupující nezaplatí na písemnou výzvu své pohledávky vůči prodávajícímu.

64. Pokud jde o hodnotu zajištění, žalobkyni se nepodařilo v řízení prokázat, že by ji v období před podpisem [Anonymizováno] nechala odborně odhadnout. Ze soudem zadaného znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] plyne, že ke dni [datum] by obvyklá cena shora uvedených nemovitostí dosahovala výše 4 612 000 Kč, přičemž nemovitosti, na nichž stojí rodinný dům by dosahovaly ceny 3 586 635 Kč a bytová jednotka ceny 1 025 502 Kč (srov. znalecký posudek na č.l. 268). Z listinných důkazů má soud za prokázané, že ke dni podpisu [Anonymizováno] byly shora uvedené nemovitosti ve vlastnictví [jméno FO] zatíženy zástavním právem, když „rodinný dům“ byl zatížen zástavní smlouvou ze dne 18.12.2013 k zajištění pohledávek [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s. ve výši 3 200 000 Kč (srov. výpis z KN na č.l. 131 a zástavní smlouva na č.l. 164). Pokud jde o bytovou jednotku, ta byla zatížena zástavní smlouvou ze dne 21.10.2010 k zajištění pohledávek [právnická osoba] spořitelny, a.s. do výše 1 000 000 Kč a na budoucí pohledávky do výše 300 000 Kč (srov. výpis z KN na č.l. 130 a zástavní smlouva na č.l. 159). Ze zprávy [Anonymizováno] [Anonymizováno] a.s. ze dne [datum] plyne, že dluh zajištěný zástavním právem je řádně splácen a jeho výše ke dni [datum] činí 2 423 365,23 Kč (srov. zpráva na č.l. 210 a výpis z hypotečního účtu na č.l. 211-218). Ze zprávy [Anonymizováno] stavební spořitelny a.s. ze dne 29.12.2023 ve spojení s výpisem z účtu stavebního spoření plyne, že dluh zajištěný zástavním právem byl splacen ke dni 9.3.2021 (srov. zpráva na č.l. 222 a výpis z účtu stavebního spoření na č.l. 223-233). Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 20.12.2023 plyne, že [jméno FO] předmětnou jednotku prodala novému vlastníkovi ([jméno FO]) na základě kupní smlouvy ze dne 15.3.2021 (srov. výpis na č.l. 195). Z kupní smlouvy ze dne 15.3.2021 plyne, že manželé [jméno FO] prodali „bytovou jednotku za cenu 1 835 000 Kč (srov. kupní smlouvy na č.l. 133). Z odhadu tržní ceny „rodinného domu plyne, že jeho cena je k 23.11.2023 odhadována na částku 5 658 100 Kč (srov. odhad tržní ceny na č.l. 136-139). Žalobkyně dále výpisem z OR prokázala, že [jméno FO] byla v době uzavírání [Anonymizováno] společníkem s podílem o velikosti 50 % a jednatelkou v obchodní společnosti [právnická osoba]., IČ:[Anonymizováno](druhým společníkem a druhým jednatelem byl opět [jméno FO], manžel [jméno FO]). [jméno FO] je vlastníkem uvedeného obchodního podílu a jednatelem i v současnosti (srov. výpis z obchodního rejstříku na č.l. 140). Dle účetní závěrky za rok 2022 měla společnost [právnická osoba]. aktiva ve výši 8,726 mil. Kč a vlastní kapitál činil 4,311 mil. Kč (srov. rozvaha na č.l. 142). Z výslechu [jméno FO] ve spojení s listinami dokládajícími její majetkové poměry (viz výše) lze shledat oprávněným žalobkyní dovozovaný závěr, že [jméno FO] byla osobou podnikatelsky aktivní, v produktivním věku, u níž vzhledem k existenci zástavních práv na uvedených nemovitostech je možné dovodit, že zástavní věřitel (banka) v obou případech za účelem povolení hypotečního úvěru zkoumal její bonitu a příjmovou situaci a paní [jméno FO] v tomto ohledu obstála. Není pak nikterak nereálný předpoklad žalobkyně, že v případě uplatnění ručení (v případě platně uzavřeného ručitelského závazku) vůči paní [jméno FO] by mohl být dluh zajištěný ručením uhrazen alespoň zčásti z jejího majetku (nemovitosti, obchodní podíl) a pokud jde o zbývající část pohledávky, bvla by schopna svůj ručitelský závazek financovat dalšími žalobkyní zmíněnými způsoby (obstaráním úvěrových prostředků, nebo ve střednědobém horizontu například splátkovým kalendářem umožňujícím splácení z výnosu z podnikání společnosti [právnická osoba].).

65. Soud se tedy na základě shora uvedených skutečností shoduje s žalobkyní v závěru, že pokud by v rámci [Anonymizováno] bylo platně sjednáno ručení [jméno FO] za závazky společnosti [právnická osoba]., jak smlouva předpokládala, byly by pohledávky žalobkyně přihlášené do likvidace dědictví dobytné, resp. mohly by být z majetku [jméno FO] jako ručitelky alespoň v podstatné části aktuálně již uspokojeny. [Anonymizovaný odstavec]

67. Proto tedy soud nepovažuje za správný závěr žalovaného, který přiznal v rámci řízení o likvidaci pozůstalosti jako oprávněnou pouze pohledávku žalobkyně vůči zůstaviteli v rozsahu částky 344 259 Kč, která by odpovídala 4,5 násobku mzdy zůstavitele. V situaci, kdy neuhrazením faktur uvedených v žalobě ze strany společnosti [právnická osoba]. (s vědomím dlouhodobé nedobytnosti pohledávek vůči této společnosti z důvodu nedostatku majetku a následnému zániku tohoto dlužníka – viz výše) a nemožností domáhat se splnění vůči ručiteli, vznikla žalobkyni škoda z neuhrazení faktury č. [hodnota] na částku 994 334,10 Kč splatnou dne 19.5.2015, faktury č. [hodnota] na částku 983 085,50 Kč splatnou dne 23.5.2015, faktury č. [hodnota] na částku 1 031 181,10 Kč splatnou dne 28.5.2015 a faktury č. [hodnota] na částku 359 849,20 Kč splatnou dne 4.6.2015, shledal soud oprávněným požadavek žalobkyně uvedený v žalobě a určil proto, že žalobkyni náleží pohledávka ve výši 3 268 469,90 Kč.

68. Pokud jde o příslušenství pohledávky v podobě úroku z prodlení, ten požaduje žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o.z. a ve výši plynoucí z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (tj. 8,05 % ročně). Proto soud určil, že žalobkyni náleží rovněž i v žalobě uvedené příslušenství pohledávky, když žalobkyně v jeho vymezení zohlednila skutečnost, že obdržela na první fakturu dne 10.5.2015 částečné plnění a omezila příslušenství pouze do 9.4.2022. Proto soud určil, že žalobkyni náleží příslušenství pohledávky v podobě úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 994 334,10 Kč od 20.5.2015 do 10.5.2015, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 894 354,10 Kč od 11.5.2015 do 9.4.2022, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 983 085,50 Kč od 24.5.2015 do 9.4.2022, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 031 181,10 Kč od 29.5.2015 do 9.4.2022 a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 359 849,20 Kč od 5.6.2015 do 9.4.2022.

69. Pokud se žalovaný dovolával zohlednění možného spoluzavinění za vznik v žalobě uvedené pohledávky, dospěl soud k následujícím závěrům.

70. Vedle již shora konstatovaného hrubého porušení povinností zůstavitele jako zaměstnance žalobkyně (že neověřil totožnost ručitele) soud dovodil i další hrubé pochybení na jeho straně, které spatřuje v tom, že ačkoliv dávala[Anonymizováno][Anonymizováno] v článku 8 možnost za určitých podmínek obchodování ze strany žalobkyně přerušit (a eliminovat tak vznik dalších škod), zůstavitel takového postupu nevyužil a ani neinformoval nadřízené osoby, aby tak případně učinily ony.

71. V článku 8 stanovila [Anonymizováno] ze dne 4.5.2015 limit plnění, který umožňoval prodávajícímu (žalobkyni) pozastavit a neuskutečnit dodávku objednaného zboží kupujícímu ([právnická osoba].), pokud by došlo k překročení limitu plnění, který byl nastaven na částku 2 500 000 Kč. Limit plnění pro tyto účely představoval součet ceny: a) objednaného, dosud nedodaného zboží, b) odebraného zboží, jehož kupní cena dosud nebyla vyfakturována, c) zboží, jehož kupní cena byla vyfakturována, ale nebyla dosud uhrazena, d) smluvních pokut uplatněných vůči kupujícímu a e) neuhrazených úroků z prodlení 72. Z termínů objednávek, dat dodání zboží a termínů splatnosti čtyř shora uvedených faktur vystavených žalobkyní společnosti [právnická osoba]. plyne, že pokud pan [jméno FO] za společnost [právnická osoba]. dne 13.5.2015 objednával plnění, jež byla následně dne 21.5.2015 vyfakturováno fakturou č. [hodnota] na částku 1 031 181,10 Kč, došlo touto objednávkou v situaci, kdy předchozí dvě objednávky vyústily v dodání zboží dne 5.5.2015 a 9.5.2015 a vyfakturování kupní ceny fakturou č. [hodnota] ze dne 13.5.2015 na částku 994 334,10 Kč a fakturou č. [hodnota] ze dne 13.5.2015 na částku 983 085,50 Kč, k překročení limitu dle článku 8 [Anonymizováno] (limit 2 500 000 Kč), když cena zboží ze tří shora uvedených objednávek dosáhla celkem částky 3 008 600,70 Kč a doposud nebylo ze strany kupujícího na kupní cenu zaplaceno žádné plnění. Překročení limitu 2 500 000 Kč pak zůstavitel zjevně ignoroval rovněž u poslední objednávky společnosti [právnická osoba]. ze dne 19.5.2015 (zboží dle ní dodáno dne 21.5.2015 a následně fakturováno fakturou č. [hodnota] ze dne 27.5.2015 na částku 359 849,20 Kč).

73. Pokud se dle svědka [jméno FO] na poradách vedení pohledávky pravidelně projednávaly, jednalo se dle jeho vyjádření o pohledávky po splatnosti. V situaci, kdy plnění poskytnuté společnosti [právnická osoba]. bylo vyúčtováno fakturami, jejichž splatnost nastala nejdříve až dne 23.5.2015 (u faktury č. [hodnota]), nemělo vedení společnosti možnost v situaci, kdy poslední objednávka [právnická osoba]. byla učiněna dne 19.5.2015 a zboží dle ní dodáno dne 21.5.2015 (a následně fakturována fakturou č. [hodnota] ze dne 27.5.2015 na částku 359 849,20 Kč), proti dalšímu narůstání dluhu na straně kupujícího zasáhnout a jedinou osobu, která tak mohla a měla učinit byl právě zůstavitel. Proto soud neakceptuje námitku žalovaného, že by za vzniklou škodu měla mést částečnou zodpovědnost sama žalobkyně.

74. Pokud se žalovaný dovolával toho, že ručitelský závazek je neplatný protože obsahuje ve svém textu údaje o jiné společnosti a jiném čísle [Anonymizováno], je soud nucen připustit, že text [Anonymizováno] skutečně obsahuje pasáž, kde v ručitelském závazku je uvedeno, že [jméno FO] uspokojí žalobce, pokud společnost [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. nesplní svůj dluh odpovídající pohledávkám z rámcové kupní smlouvy o podmínkách prodeje ropných a jiných produktů č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno] nebo v souvislosti s ní. Pokud se však současně nenabízí okolnost, že mezi žalobkyní a společností [právnická osoba]. bylo uzavřeno více rámcových kupních smluv, nelze než uzavřít, že jak ohledně údaje o společnosti [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. (namísto [právnická osoba].), tak i ohledně údaje o [Anonymizováno] č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno] (namísto č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno]) se jedná o zjevné chyby v psaní, z nichž soud neplatnost ručitelského oprávnění nedovozuje. Jediným důvodem neplatnosti ručitelského prohlášení je tak z pohledu soudu právě skutečnost, že jej nepodepsala v něm uváděná osoba ([jméno FO]).

75. Ani pokud jde o námitku promlčení, neshledal tuto soud důvodnou.

76. Dle § 629 odst. 1 o.z promlčecí lhůta trvá tři roky.

77. Dle § 619odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

78. Dle § 619 odst. 2 o.z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

79. Dle § 620 odst. 1 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

80. Ze shora uvedených listinných důkazů plyne, že dílčí faktury vystavené žalobkyní vůči společnosti [právnická osoba]. byly splatné v období od 19. 5. 2015 do 4. 6. 2015 a že žalobkyně zaslala [jméno FO] předžalobní výzvu 3. 1. 2017. Rozhodné pro posouzení otázky promlčení pohledávky žalobkyně vůči zůstaviteli je však nikoliv skutečnost, kdy se mohla žalobkyně o vzniku škody dozvědět (když žalovaný tvrdí, že by se tak při obezřetném postupu žalobkyně mohlo stát daleko dříve než rok po splatnosti fakturace), ale skutečnost, kdy se žalobkyně o vzniku škody a osobě povinné k její náhradě skutečně dozvěděla. V tomto směru je pak nepochybné, že o těchto skutečnostech se žalobkyně částečně dozvěděla až z dopisu zástupce [jméno FO] ze dne 30.1.2017 a posléze z okolností, které o průběhu podepisování [Anonymizováno] uvedl zůstavitel, když teprve z jeho výpovědi plyne přiznání jeho pochybení při ztotožňování podepisujících osob (srov. ÚZ o podání vysvětlení ze dne 5.4.2017). Pokud tedy žalobkyně v situaci, kdy zůstavitel zemřel dne [datum] uplatnila svoji pohledávku v řízení o pozůstalosti [Anonymizováno] [datum], nelze námitce promlčení přisvědčit jako důvodné. [Anonymizovaný odstavec]

82. Dle § 266 odst. 1 z.ř.s v řízení o žalobě nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti likvidačnímu správci; to neplatí, jde-li o náklady, které vznikly zaviněním likvidačního správce nebo náhodou, která se mu přihodila.

83. Dle § 266 odst. 2 z.ř.s náklady zaplacené likvidačním správcem v řízeních o žalobě představují jeho hotové výdaje.

84. Ačkoliv ze shora uvedeného plyne, že žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch, nelze jí přiznat proti žalovanému (likvidačnímu správci) náhradu nákladů řízení. Protože však žalobkyně složila v průběhu řízení zálohu na znalečné v částce 10 000 Kč, soud jí tuto zálohu vrací.

85. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Ustanovení § 266 odst. 1 z.ř.s. nestaví osobu likvidačního správce na roveň osobám, u nichž jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Proto soud dovozuje, že v situaci, kdy likvidační správce v řízení plně procesně neuspěl, má proti němu stát právo na plnou náhradu nákladů, které mu za řízení vznikly. Proto soud uložil žalovanému nahradit státu náklady řízení spočívající v nákladech na znalečné soudem ustanoveného znalce, jejichž výše dosáhla částky 20 000 Kč.

86. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř..

Poučení