19 C 158/2023 - 81

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: [anonymizováno] proti žalované: [anonymizováno] o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 35 167,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 64 832,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 35 167,01 Kč od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 456 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení částky 100 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Městského soudu v Praze (dále též „MS“) pod sp. zn. [Anonymizováno] (dále též „původní řízení“).

2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá pouze v posouzení důvodnosti nároku žalobce, resp. v otázce posouzení výše přiměřeného zadostiučinění, které by žalobci mělo náležet.

II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření

3. Žalobce ve své žalobě uváděl, že svoji pohledávku ve výši 334 520,50 Kč přihlásil do konkurzního řízení dne [datum]. Celková délka původního řízení pak měla být více jak 20 let. Žalobce připustil složitost původního řízení, avšak zároveň zdůraznil, že se na délce původního řízení nijak nepodílel. K tomu uváděl, že v rámci konkurzního řízení nebylo třeba vést rozsáhlé spory, které by se týkaly majetku spadajícího do konkurzní podstaty. Zpeněžování majetkové podstaty mělo být dokončeno v letech [Anonymizováno]. Incidenční spory vedené s jednotlivými věřiteli měly vždy stejnou povahu; nejednalo se o žádná složitá řízení. V neposlední řadě žalobce odkázal na řadu rozhodnutí zdejšího soudu, Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího, jakož i na rozhodnutí soudu dovolacího.

4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Dále uvedla, že při mimosoudním projednání uplatněného nároku dospěla k závěru, že délku původního řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou a žalobci tak vznikla nemajetková újma. Po zhodnocení všech okolností případu, dospěla žalovaná dle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“) k závěru, že samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno] je dostačující k náhradě vzniklé nemajetkové újmy bez přiznání peněžitého zadostiučinění.

5. K jednotlivým hlediskům ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠK, které je třeba vzít do úvahy při posuzování výše přiměřeného zadostiučinění, žalovaná zdůraznila, že újma žalobce byla podstatně nižší intenzity. Pokud jde o význam konkursního řízení pro žalobce, tento nelze podle žalované přeceňovat právě s ohledem na skutečnost, že se jedná o řízení konkurzní. Dále žalovaná poukazovala na složitost původního řízení. Žalovaná rovněž zdůrazňovala, že neodpovídá za činnost správce konkurzní podstaty. Na podporu svých tvrzení pak rovněž i žalovaná odkázala na řadu rozhodnutí soudů všech stupňů soudní soustavy.

6. Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení.

III. Skutková zjištění

7. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce uplatnil u žalované dne [datum] nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 100 000 Kč, jakožto náhradu nemateriální újmy, a to z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno]. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne [datum] konstatovala, že délka dotčeného řízení byla nepřiměřená, přičemž zároveň jako náhradu nemajetkové újmy nepřiznala zadostiučinění v penězích, když měla za to, že samotné konstatování porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě je dostatečné.

8. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

9. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázaný následující průběh původního řízení (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení). Dne [datum] podala Česká republika – Okresní soud v Benešově, na [právnická osoba] návrh na prohlášení konkurzu. Dne [datum] soud vyzval navrhovatele, aby odstranil vady svého návrhu. Dne [datum] byl dlužník soudem vyzván, aby se vyjádřil k návrhu na prohlášení konkurzu. Usnesením ze dne [datum] prohlásil soud na majetek dlužníka [právnická osoba] konkurz a současně ustanovil správce konkurzní podstaty dlužníka a vyzval věřitele, aby ve lhůtě 60 dnů od vyvěšení usnesení, přihlásili u soudu pohledávky za dlužníkem. Dne [datum] podal správce konkurzní podstaty soudu dílčí zprávu a soupis konkurzní podstaty. Na den [datum] bylo nařízeno přezkumné jednání přihlášených pohledávek. Městské státní zastupitelství vstoupilo do konkurzního řízení dne [datum]. Dne [datum] se konalo přezkumné jednání, předmětem bylo přezkoumání přihlášených pohledávek podle seznamu sestaveného správcem. Dne [datum] se konala schůze konkurzních věřitelů. Dne [datum] byl soudu doložen průběžný soupis konkurzní podstaty a dne [datum] popření pohledávky konkurzním věřitelem [právnická osoba]. Dne [datum] se konala schůze věřitelského výboru. Seznam incidenčních sporů čítal celkem [hodnota] sporů. Dne [datum] byl soudcem dán pokyn k předložení spisu z důvodu další zprávy o činnosti stran mimosoudního řešení sporu ohledně administrativní budovy na [Anonymizováno]. Dne [datum] požádal věřitel [Anonymizováno] o odstranění zřejmé nesprávnosti z protokolu. Dne [datum] podával správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti, kdy mj. upozornil na velký počet incidenčních žalob. Dne [datum] podal správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti. Počet konkurzních věřitelů k danému období dosáhl čísla [hodnota], celková výše přihlášených pohledávek byla [anonymizováno]. Správci konkurzní podstaty bylo soudem uloženo, aby podal další zprávu do [datum]. Dne [datum] podal správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti. V mezidobí byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro [adresa]. Dne [datum] správce konkurzní podstaty podal aktualizaci soupisu konkurzní podstaty a dílčí zprávu o své činnosti s tím, že upozornil na počet incidenčních sporů, jichž se jako správce konkurzní podstaty dlužníka, účastní. Dále uvedl, že součástí majetku úpadce jsou budovy, administrativní komplex [právnická osoba] na [Anonymizováno], stroje a dopravní prostředky, tažná zvířata, obchodní podíly a cenné papíry, zvířata, polotovary, pohledávka [anonymizováno] z titulu náhrady škody, vypořádací podíly jiných úpadců, účty v bankách a pokladnách. Dne [datum] podal správce dílčí zprávu o své činnosti. Dne [datum] aktualizoval soupis konkurzní podstaty. Dne [datum] se konala schůze věřitelského výboru. Dne [datum] podal správce konkurzní podstaty zprávu o aktuálním stavu konkurzního řízení. Konkurzní soud žádal Městský soud v Praze, ve věci vedené pod sp. zn. [Anonymizováno] o urychlené vydání rozhodnutí. Dne [datum] podal správce konkurzní podstaty zpráva o aktuálním stavu konkurzního řízení. Dne [datum] soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil soudu aktuální zprávu o své činnosti. Dne [datum] správce konkurzní podstaty žádal o prodloužení lhůty o 6 měsíců z důvodu velkého množství podaných přihlášek (cca 14 000). Dne [datum] soud žádal správce konkurzní podstaty, aby ve lhůtě do [datum] předložil dílčí zprávu o své činnosti, aktuální zprávu o přezkoumávání přihlášených pohledávek. Dne [datum] správce konkurzní podstaty podal dílčí zprávu o své činnosti a aktuální zprávu o přezkoumaných přihlášených pohledávkách. Dne [datum] podal správce konkurzní podstaty zprávu o průběhu konkurzního řízení. Dne [datum] podal správce konkurzní podstaty návrh na nařízení prvního zvláštního přezkumného jednání. Toto bylo nařízeno na [datum]. Dne [datum] podal správce konkurzní podstaty návrh na povolení čerpání zálohy na jeho dosavadní činnost. Soud toto povolil dne [datum]. Dne [datum] proběhlo první zvláštní přezkumné jednání. V rámci tohoto jednání byly správcem konkurzní podstaty popřeny některé pohledávky. Dne [datum] byla podána dílčí zpráva o činnosti správce konkurzní podstaty. Dne [datum] soud uložil správci konkurzní podstaty, aby ve lhůtě 30 dnů podal aktuální zprávu o stavu řízení. Dne [datum] správce konkurzní podstaty podal dílčí zprávu o své činnosti. Dne [datum] správce konkurzní podstaty podal návrh na povolení čerpání odměny. Dne [datum] soud povolil čerpání odměny. Dne [datum] soud uložil správci konkurzní podstaty, aby podal aktuální zprávu o stavu řízení. Dílčí zprávu o své činnosti podal správce konkurzní podstaty dne [datum]. Druhé zvláštní přezkumné jednání bylo nařízeno na den [datum]. Dne [datum] podal správce konkurzní podstaty návrh na povolení čerpání zálohy na odměnu za jeho dosavadní činnosti. Soud povolil třetí zálohu na odměnu usnesením ze dne [datum]. Dne [datum] žádal soud správce konkurzní podstaty, aby dodal ve lhůtě 30 dnů zprávu o vedených incidenčních sporech, aktuální soupis konkurzní podstaty a návrh na další postup v řízení. Správce konkurzní podstaty na požadavek reagoval dne [datum], kdy podal dílčí zprávu o své činnosti a seznam incidenčních sporů. Dne [datum] bylo nařízené třetí zvláštní přezkumné jednání na den [datum]. Při tomto konstatováno vedení přes 200 incidenčních sporů. Dne [datum] vyzval soud správce konkurzní podstaty k doložení zprávy o stavu incidenčních sporů, aktuální soupis konkurzní podstaty a zprávu o dosavadních nákladech konkurzu. Na což správce konkurzní podstaty reagoval sdělením o incidenčních žalobách napadlých v období [Anonymizováno]. Dne [datum] vyzval soud správce konkurzní podstaty k podání zprávy o stavu incidenčních sporů, aktuálního soupis konkurzní podstaty. Dílčí zprávu o své činnosti podal správce konkurzní podstaty dne [datum]. Dne [datum] soud vyzval správce konkurzní podstaty, aby předložil aktuální přehled příjmů a výdajů konkurzu odsouhlasený věřitelským výborem. Dne [datum] správce konkurzní podstaty podal dodatečné uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění. Soud o tomto návrhu rozhodl dne [datum]. Dne [datum] sdělil správce konkurzní podstaty opět dodatečné uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění. Soud o tomto rozhodl dne [datum]. Dále pak dne [datum] podal správce konkurzní podstaty návrh na dodatečné uznání pohledávky s návrhem na její dodatečné zjištění. Soud o tomto návrhu rozhodl dne [datum]. Stejně tak podal správce konkurzní podstaty návrhy dne [datum] a [datum]. Soud následně dne [datum] opakovaně správci konkurzní podstaty uložil, aby předložil aktuální přehled příjmů a výdajů konkurzu odsouhlasený věřitelským výborem. Stejně tak dne [datum], dne [datum] a dne [datum] podal správce konkurzní podstaty návrh na uznání pohledávek a jejich dodatečné zjištění. Soud o těchto návrzích rozhodl dne [datum]. Městské státní zastupitelství dne [datum] vystoupilo z konkurzního řízení. Dne [datum] podal správce konkurzní podstaty návrh na uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění. Dne [datum] předložil správce konkurzní podstaty aktuální přehled dosavadních příjmů a výdajů konkurzu. Soud dne [datum] rozhodl o pohledávce konkurzního věřitele, kterou měl za zjištěnou. Dne [datum] a dne [datum] podal správce konkurzní podstaty návrh na dodatečné uznání pohledávky a návrh na dodatečné zjištění. O tomto soud rozhodl dne [datum] a dne [datum]. Dne [datum] soud uložil věřitelskému výboru, aby předložil soudu dílčí zprávu o své činnosti a sdělil soudu své stanovisko o své dosavadní činnosti. Zprávu o činnosti podal věřitelský výbor dne [datum]. Dne [datum] soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil vyjádření k podání věřitelky. Dne [datum] byl soudu předložen zápis jednání věřitelského výboru ze dne [datum]. Správce konkurzní podstaty se vyjádřil k návrhu věřitelky dne [datum]. Dne [datum] byl soudu předložen zápis ze schůze věřitelského výboru, konané dne [datum]. Dne [datum] soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil zprávu o aktuálním stavu konkurzního řízení. Dne [datum] správce konkurzní podstaty podal návrh na vyplacení odměny věřitelskému orgánu a dne oznámení došlé soudu dne [datum], že eviduje 136 věřitelů, kteří v průběhu řízení zemřeli. O úmrtí dalších věřitelů informuje správce konkurzní podstaty soud dne [datum]. Dne [datum] podal správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti a o stavu konkurzního řízení. Dne [datum], [datum], [datum], [datum] se konala přezkumná jednání (cca 180 neukončených incidenčních sporů). Dne [anonymizováno] soud uložil správci konkurzní podstaty, aby podal dílčí zprávu o průběhu konkurzu, o přehledu příjmů a aktualizovaný soupis majetku. Stejně tak dne [anonymizováno] uložil soud věřitelskému výboru, aby předložil dílčí zprávu o své činnosti. Dne [datum] podal správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti a o stavu konkurzního řízení. Dne [datum], dne [datum] a dne [datum] podal správce konkurzní podstaty návrh na dodatečné uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění. O těchto návrzích soud rozhodl dne [datum]. Dne [datum] soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil aktuální zprávu o stavu konkurzního řízení. Na to reagoval správce konkurzní podstaty podáním dílčí zprávy o své činnosti a o stavu konkurzního řízení dne [datum]. Dne [datum] podán návrh na vyplacení odměny věřitelského orgánu. Dne [datum] soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil předběžnou konečnou zprávu. Tuto předložil správce konkurzní podstaty dne [datum]. Z předložené konečné zprávy vyplývá, že čistý výtěžek zpeněžení konkurzní podstaty, učiněný v rozvrhu pro uspokojení pohledávek věřitelů náležejících do II. třídy, činí částku [anonymizováno]. Schůze věřitelského výboru se konala dne [datum]. Dne [datum] věřitelský výbor žádal vyplacení odměny. Dne [datum] uložil soud správci konkurzní podstaty, aby předložil předběžnou konečnou zprávu, což učinil dne [datum]. Dne [datum] byl urgován návrh na vyplacení odměny věřitelského orgánu. Dne [datum] soud uložil správci konkurzní podstaty, aby podal dílčí zprávu o stavu řízení, zahrnující rovněž aktuální přehled stavu neukončených incidenčních sporů, aktualizovaný soupis majetkové podstaty, přehled příjmů a výdajů. Dne [datum] podal správce konkurzní podstaty dílčí zprávu. Dne [datum] soud uložil věřitelskému výboru, aby předložil zprávu o své činnosti. Na to věřitelský výbor reagoval podáním došlým soudu dne [datum]. Dne [datum] soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil kompletní vyúčtování hotových výdajů, aktualizovanou zprávu o dosavadních příjmech a návrh na částečný rozvrh. Přehled příjmů a výdajů za dosavadní průběh konkurzního řízení doložil správce konkurzní podstaty soudu dne [datum]. Dne [datum] byl správce konkurzní podstaty soudem vyzván ke zvážení částečného rozvrhu. Vzhledem k počtu konkurzních věřitelů, množství sporných pohledávek, okruhu nedořešených procesních nástupnictví po zemřelých účastnících konkurzního řízení je zřejmé, že příprava návrhu na částečný rozvrh je technicky a administrativně velice náročná záležitost, a proto byla soudem vyčleněna speciální administrativní pracovnice. Dne [datum] soud vyzval správce, aby připravil částečný rozvrh ve spolupráci s asistentkou soudce Městského soudu v Praze. Dne [datum] uložil soud správci konkurzní podstaty pořádková pokuta, neboť nesplnil povinnost zpracovat návrh na částečný rozvrh. Správce konkurzní podstaty podal dne [datum] odvolání do usnesení o uložení pořádkové pokuty. Spis byl předložen dne [datum] odvolacímu soudu. Tento usnesením ze dne [datum] napadené usnesení potvrdil. Dne [datum] byl správce konkurzní podstaty vyzván, aby předložil aktualizovanou zprávu o dosavadních příjmech a výdajích a aby soudu sdělil, kdy lze očekávat kvalifikovaný návrh na částečný rozvrh. Dne [datum] byl správce konkurzní podstaty soudem urgován. Dne [datum] správce konkurzní podstaty soudu sdělil, že bylo zkontrolováno cca 2 000 věřitelů. Zjistil, že dochází k dalším úmrtím věřitelů a začínají se řešit nástupnictví a dědictví. Dne [anonymizováno] sdělil správce konkurzní podstaty přehled příjmů a výdajů za celý průběh konkurzního řízení. Dne [datum] bylo věřitelskému výboru uloženo, aby předložil soudu dílčí zprávu o své činnosti, opětovně pak dne [datum]. Toto věřitelský výbor soudu předložil dne [datum]. Dne [datum] učinil konkurzní úpadce návrh na svolání věřitelského výboru. Věřitelský výbor byl svolán na den [datum]. Následně dne [datum] soud uložil správci konkurzní podstaty pořádkovou pokutu ve výši 50 000 Kč s odůvodněním, že hrubě stěžuje a brání dalšímu postupu konkurzního řízení. Dne [datum] byla svolána schůzka správce konkurzní podstaty, místopředsedkyně Městského sodu v Praze a vyřizující soudkyně, za účelem zajištění rychlejšího postupu ve věci. Správce konkurzní podstaty podal odvolání do usnesení o uložení pořádkové pokuty. Věc byla s odvoláním předložena odvolacímu soudu dne [datum]. Dnes [datum] požádal správce konkurzní podstaty o poskytnutí součinnosti s doručením. Dne [datum] soud vyzval správce konkurzní podstaty k doložení kompletní zprávy - aktuálního stavu majetkové podstaty, přehledného aktuálního seznamu přihlášených pohledávek, včetně zjištěných, nezjištěných a popřených pohledávek. Dne [datum] požádal správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k vyhovění žádosti, s tím, že se jedná o náročný a v České republice ojedinělý konkurzní případ s 15 000 věřiteli a pohledávkami ve výši mnoha set miliónů korun. Dne [datum] podal správce konkurzní podstaty návrh na částečný rozvrh. V návrhu na částečný rozvrh je konstatováno, že s přihlédnutím k dosavadnímu zpeněžení majetkové podstaty lze očekávat, že veškeré zjištěné pohledávky konkurzních věřitelů určených do rozvrhu budou uspokojeny poměrně ve výši 6 – 8 %. Dne [datum] odvolací soud změnil odvoláním napadené usnesení soudu I. stupně o uložení pořádkové pokuty, co do její výše. Usnesením ze dne [datum] byl dosavadní správce konkurzní podstaty zproštěn funkce a byl ustanoven nový správce konkurzní podstaty. Současně byl dosavadní správce konkurzní podstaty vyzván k vysvětlení. Proti usnesení o zproštění funkce správce konkurzní podstaty, podal dne [datum] dosavadní správce konkurzní podstaty odvolání proti svému zproštění správce konkurzní podstaty. Spis byl s odvoláním předložen odvolacímu soudu dne [datum]. Tento usnesením ze dne [datum] usnesení o zproštění funkce správce konkurzní podstaty zrušil a nařídil, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný samosoudce s tím, že tomuto rozhodnutí nepředcházela procesní kooperace soudu a správce konkurzní podstaty s vytýčením jasné představy soudu o tom, jak má být částečně rozvrh sestaven a jak se tohoto dobrat. Dne [datum] byl spis vrácen konkurznímu soudu zpět. Dne [datum] předseda Městského soudu v Praze rozhodl, že věc bude projednána jiným soudcem a přidělil věc [anonymizováno]. Dne [datum] byl spis vyžádán Obvodním soudem pro [adresa] ke sp. zn. [Anonymizováno] a následně vrácen zpět dne [datum]. Z úředního záznamu ve spise se podává, že správce konkurzní podstaty nedoložil ke dni [datum] seznam věřitelů, kterým nebyly doručeny výzvy k podání žaloby, jak bylo dohodnuto na jednání soudce se správcem konkurzní podstaty dne [datum]. Dne [datum] žádal správce konkurzní podstaty o součinnost při doručování a zjištění údajů o věřitelích. O součinnost (lustrace) bylo následně požádáno Ministerstvo vnitra. Dne [datum] podal správce konkurzní podstaty žádost o poskytnutí další součinnosti. Dne [datum] bylo správci konkurzní podstaty sděleno, že soud disponuje adresy z Centrální evidence obyvatel. Následně zaslal správce konkurzní podstaty 77 výzev, komunikoval s věřiteli a poskytl informace dědicům. Dne [datum] žádal správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy. Tato byla soudem prodloužena do [datum]. Konečná zpráva s vyúčtováním hotových výdajů odměny správce konkurzní podstaty byla soudu předložena dne [datum]. Dne [datum] soud uložil správci konkurzní podstaty, aby do dne [datum] zpracoval předloženou konečnou zprávu. Následně probíhala lustrace adres věřitelů ze Slovenské republiky. Dne [datum] soud uložil správci konkurzní podstaty splnit povinnosti uložené mu soudem prostřednictvím pracovnice soudu, tj. aby předložil zprávu o doručení dosud nedoručených výzev v podání incidenčních žalob, včetně dokladů o jejich doručení či nedoručení, a aby v této lhůtě požádal soud u nedoručených výzev o jejich doručení prostřednictvím soudu. Dne [datum] uložil soud správci konkurzní podstaty, aby předložil konečnou zprávu zpracovanou dle poskytnutého vzoru do [datum]. Dne [datum] předložil správce aktuální přehled stavu nedoručených výzev a žádost o součinnost. Dne [datum] soud vyžádal od správce konkurzní podstaty předložení 80 výzev k náhradnímu doručení a 78 výzev k zjištění údajů z CEO. Na to reagoval správce konkurzní podstaty dne [datum]. Dne [datum] soud vyzval správce, aby předložil zpracované seznamy pohledávek. Na to správce konkurzní podstaty reagoval dne [datum] s tím, že současně požádal o prodloužení lhůty pro finální konečnou zprávu z důvodu neschválení některých výdajů. Konečnou zprávu správce konkurzní podstaty předložil soudu dne [datum], kde uvedl, že hlavní náplní práce správce konkurzní podstaty je komunikace s věřiteli a problematika zemřelých věřitelů. Dne [datum] byl spis vrácen od Obvodního soudu pro [adresa], kam byl zapůjčen. Dne [datum] byl správce opakovaně vyzván na splnění povinnost, tj. aby předal kompletní zprávu o nedoručených výzvách, předložil opravenou konečnou zprávu, doložil souhlasy věřitelského výboru s výdaji, předložil návrh na přiznání odměny pro členy věřitelského výboru, předložil specifikaci všech sporů, které v rámci konkurzu probíhaly. Současně dne [datum] vyzval soud věřitelský výbor k podání zprávy ze dne [datum]. Na to bylo reagováno věřitelským výborem dne [datum]. Dne [datum] byl soudem vyzván k součinnosti Finanční úřad pro hlavní město Prahu, ke sdělení, zda úpadce podal daňové přiznání za rok [Anonymizováno]. Tato informace byla Finančním úřadem pro hl. město Prahu, Územní pracoviště pro [adresa] poskytnuta dne [datum]. Dne [datum] reagoval správce na výzvu soudu, že některé věřitele musí vyzvat k odstranění nedostatků přihlášek, a proto je nutné nařídit mimořádné přezkumné jednání. Současně správce konkurzní podstaty soud informoval, že dosud nedošlo ke schválení závěrečné zprávy, přičemž se čeká na součinnosti Finančního úřadu pro [adresa] s tím, že výdaje budou projednány v [Anonymizováno] na jednání věřitelského výboru u soudu. Dne [datum] soud prodloužil lhůtu pro vypracování návrhu na přiznání odměny věřitelskému výboru. Dne [datum] bylo správci konkurzní podstaty soudem uloženo, aby předložil zpracované listy seznamu pohledávek některých věřitelů včetně výzev k opravě, aby soud mohl nařídit přezkumné jednání. Dne [datum] dal soud podnět ke vstupu státního zastupitelství do řízení. Přípisem ze dne [datum] oznámilo Městské státní zastupitelství, že nevstupuje do konkurzního řízení, neboť neshledalo dostatečný veřejný zájem. Podezření na porušení trestně právních předpisů pak bylo postoupeno trestnímu úseku. Dne [datum] byl spis opětovně zapůjčen Obvodnímu soudu pro [adresa]. Dne [datum] požádal správce konkurzní podstaty soud o součinnost s lustrací v CEO. Dne [datum] [právnická osoba] sdělil k výzvě soudu, kdo je bude v řízení zastupovat. Dne [datum] soud uložil správci, aby předložil kompletní zprávu o dosud nedoručených výzvách. Na to správce konkurzní podstaty reagoval dne [datum]. Dne [datum] soud svolal schůzi věřitelského výboru na den [datum] a uložil správci konkurzní podstaty, aby sdělil, kde jsou uloženy finanční prostředky konkurzní podstaty, předložil účetní doklady, předložil originály vrácených výzev k podání incidenčních žalob a podal doplňující vysvětlení ke zprávě o stavu doručování. Dne [datum] správce konkurzní podstaty zaslal originály požadovaných dodejek. Dne [datum] předložil správce konkurzní podstaty aktuální stav doručování výzev a dne [datum] zaslal doplňující vysvětlení. Dne [datum] byl spis zapůjčen Městskému soudu v Praze. Dne [datum] správce předložil seznam účtů se složenými peněžními prostředky majetkové podstaty. Dne [datum] předložil správce konkurzní podstaty účetní doklady. Dne [datum] předložil správce konkurzní podstaty přehled vyúčtování odeslaných zásilek. Dne [datum] předložil správce konkurzní podstaty dílčí zprávu. Dne [datum] se konala schůze věřitelského výboru, přičemž bylo zjištěno, že zhruba 90 věřitelům nebyly doručeny výzvy k uplatnění popřených pohledávek. Následně byl spis opětovně zapůjčen Obvodnímu soud pro [adresa]. Přípisem ze dne [datum] prodloužil soud správci konkurzní podstaty lhůtu ke splnění povinností, které mu uložil na schůzi věřitelského výboru. Dne [datum] předložil správce konkurzní podstaty soudu konečnou správu včetně vyúčtování odměny. Z této se podává, že míra uspokojení přihlášených věřitelů bude ve výši 8 % zjištěných pohledávek. Dne [datum] uložil soud správci konkurzní podstaty povinnost ohledně nedoučených výzev věřitelům – k podání incidenční žaloby. Na to reagoval správce konkurzní podstaty přípisem dne [datum]. Dne [datum] vyzval soud opět správce konkurzní podstaty ke splnění povinnosti stran nedoručených výzev věřitelům. Na tento pokyn reagoval správce konkurzní podstaty dne [datum]. Dne [datum] zaslal soud dožádání Okresnímu soudu v Bánské Bystrici k provedení lustrace v CEO občanů Slovenska. Dne [datum] uložil soud správci konkurzní podstaty, aby předložil úplné účetnictví, účetní doklady atd. Dne [datum] přišlo soudu sdělení od Okresního soudu Bánská Bystrica stran dožádání - lustrace. Správce konkurzní podstaty reagoval na pokyn soudu sdělením dne [datum]. Dne [datum] bylo správci konkurzní podstaty opět uloženo předložit další podklady, na což reagoval správce konkurzní podstaty dne [datum]. Dne [datum] byla vyvěšena konečná zpráva a dne [datum] byla schválena. Konečná zpráva spolu s vyúčtováním odměny a výdajů správce byla vyvěšena na elektronické úřední desce soudu a v evidenci úpadců dne [datum] a konkurzní věřitelé a úpadce mohli do 15 dnů ode dne vyvěšení podat námitky. Dne [datum] soud vydal rozvrhové usnesení, které nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] správce předložil soudu zprávu o plnění rozvrhového usnesení. Ke dni vydání rozsudku nebylo konkurzní řízení skončeno.

10. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud dále za prokázané, že žalobce jakožto věřitel v konkurzním řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno] přihlásil dne [datum] proti dlužníkovi [právnická osoba] se sídlem [adresa] svou pohledávku ve výši 334 520,50 Kč.

11. Dále z konečné zprávy správce konkursní podstaty ze dne [datum] soud zjistil, že částka určená k rozvrhu po odečtení odměny správce činí [částka] a po odečtení zvýšené odměny správce [částka]. Současně v ní shrnuje náročnost a zdlouhavost doručování, dále skutečnost, že bylo podáno 1 032 incidenčních řízení, z nichž některé byly řešeny na dvou či třech stupních soudní soustavy. Za dlouhodobě problematickou je správcem považována oblast práce s pohledávkami věřitelů, kteří v průběhu řízení zemřeli, když těchto je více než 600 a situace se mění několikrát týdně. V těchto případech je pak třeba řešit nástupnictví, dohledávat dědice, nebo řešit stav, kdy pohledávka není předmětem dědického řízení. Agenda zemřelých věřitelů pak činí převážnou částí činnosti správce a jeho týmu spolu s komunikací s věřiteli, kteří se domáhají sdělení stavu jejich pohledávek, což s ohledem na jejich právní vědomí, je agenda značně časově a finančně náročná. Končená zpráva byla schválena dne [datum].

12. Konečně z nesporných tvrzení účastníků a z rozvrhového usnesení ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] bylo přijato usnesení o rozvrhu, č. j. [Anonymizováno], ze kterého plyne, že pohledávka žalobce bude uspokojena ve výši přibližně 10,284 %. Žalobci byla správcem konkurzní podstaty vyplacena částka 35 167,01 Kč dne [datum].

13. Z listiny označené jako Tab. 05.06 Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v národním hospodářství podle ekonomické činnosti (sekce CZ-NACE) soud zjistil, že za období od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v národním hospodářství podle ekonomické činnosti vzrostla úhrnem o více než 100 %.

14. Z vyjádření vyřizujícího soudce [tituly před jménem] [jméno FO] ke [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že ke dni sepsání vyjádření nebylo možné v předmětné věci vydat rozvrhové usnesení s tím, že od doby přidělení spisu vyřizujícímu soudci nedošlo v řízení k žádným průtahům.

15. Z detailu konkursu vyhotoveného z internetové aplikace upadci.justice.cz týkající se konkursního řízení vedeného na společnosti [právnická osoba] u Krajského obvodního soudu v Praze č. j. [Anonymizováno], soud zjistil, že do předmětného konkursu se přihlásilo více než 15 000 věřitelů s tím, že toto řízení trvalo cca 10 let.

16. Z listiny označené jako Tab. 05.03 Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v nár. hospodářství ČR (bez podlim. ek. subjektů) podle odvětví soud zjistil, že za období od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v národním hospodářství podle ekonomické činnosti vzrostla úhrnem o více než 300 %.

17. Ze sdělení správce konkursní podstaty [anonymizováno] k vyplacení přihlášené pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci byla vyplacena dne [datum] částka ve výši 35 167,01 Kč.

18. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

IV. Právní úprava na projednávanou věc dopadající

19. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení:

20. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

21. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

22. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

23. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

V. Právní posouzení projednávané věci soudem

24. Jak je uvedeno shora, žalobce se domáhal zadostiučinění ve výši 100 000 Kč s přísl. za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp zn. [Anonymizováno]. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

25. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]).

26. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

27. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [Anonymizováno], ze dne [datum], je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

28. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

29. Konkurzní řízení bylo zahájeno dne [datum] a dosud nebylo pravomocně skončeno. Pokud se jedná o ohraničení celkové doby namítaného konkurzního řízení rozhodné období pro žalobce začalo běžet od jeho vstupu do řízení, tj. ode dne, kdy přihláška jeho pohledávky došla soudu tj. [datum] (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]) do dne, kdy správce konkurzní podstaty vůči věřiteli (žalobci) plnil dle rozvrhového usnesení (nikoliv, kdy byl konkurz formálně ukončen), tj. do [datum] (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]). Délka posuzovaného řízení (rozhodné období) vzhledem k posuzované nemajetkové újmě žalobce tedy činila cca 20 let a 10 měsíců.

30. Posuzované řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy.

31. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel. V této souvislosti se uvádí, že soud nezaznamenal, že by se žalobce snažil o urychlení řízení prostředky předvídanými zákonem. Zdůrazňuje se nicméně, že není povinností účastníka se o urychlení řízení snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).

32. Při posuzování významu původního řízení pro žalobce vzal soud v úvahu zvláštní povahu konkursního řízení, které nepatří z hlediska významu předmětu řízení k těm, jež by měla pro jeho účastníky zvýšený význam (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]). Zvláštní povaha konkursního řízení přitom spočívá v samotné povaze tohoto řízení, v němž věřitelé hromadně uplatňují své nároky vůči majetku dlužníka (úpadce) a s vědomím, že z tohoto majetku budou uspokojeni jen poměrně, když si svými nároky též vzájemně konkurují. Uvedená skutečnost tak rozhodujícím způsobem snižuje význam původního řízení pro účely posouzení přiměřenosti jeho délky, a tím pádem také výše případného přiměřeného zadostiučinění (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] či sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum]). Z ustálené judikatury civilních soudů v daném ohledu dále plyne, že z hlediska významu předmětu řízení pro žalobce je (při posuzování přiměřenosti délky řízení i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění) podstatná též výše částky, jaké se mu v konkursu dostalo, resp. pravděpodobně dostane, na uspokojení jeho pohledávky, ledaže by v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkursního řízení vyšly najevo skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že žalobce coby konkursní věřitel mohl v průběhu konkursního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky. Žádné takové skutečnosti však v řízení nevyplynuly a žalobce je ani netvrdil.

33. Zdůrazňuje se, že soud si je vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. Dlužno poznamenat, že není přitom ani rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšení či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]). Platí, že stran individuálního významu žalobce žádnou konkrétní újmu, která by mu vznikla v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením a která by umocňovala zásah do jeho života, nedotvrdil.

34. V souvislosti s otázkou posuzování významu původního řízení pro žalobce považuje zdejší soud rovněž za důležité, že si žalobce musel být vědom toho, že v rámci konkurzu bude uspokojen mezi vyšším počet věřitelů pouze malá část jeho celkové pohledávky. Soud proto hodnotí význam původního řízení ve světle těchto okolností jako podstatně snížený. V této souvislosti je nicméně namístě odmítnout argumentaci žalované, která poukazovala na skutečnosti, že již relativně záhy po zahájení konkurzního řízení věděl, že jeho nárok bude uspokojen pouze v rozsahu mezi 7 – 9 %, což mezi účastníky ani nebylo sporné. Sama tato skutečnost nicméně nemůže vést k závěru, že snad žalobce nebyl vystaven nejistotě, resp. že tato jeho nejistota byla zcela marginální, jak naznačovala žalovaná. Platí totiž, že objektivně žalobce nejistotě čelil, když až do rozvrhové usnesení (resp. vyplacením příslušné částky) nemohl vědět, kolik přesně mu bude plněno. Nadto částka nakonec žalobci plněná (resp. uplatněná v konkurzu) rozhodně nebyla nijak bagatelní. Podle názoru zdejšího soudu se tak specifičnost konkurzního řízení nutně musí odrazit ve snížení významu původního řízení pro žalobce, avšak nikoliv v tom slova smyslu, že by bylo lze uvažovat o tom, že význam původního řízení byl pro žalobce zcela zanedbatelný.

35. K posouzení složitosti řízení, s čímž souvisí i hodnocení postupu soudu, soud předně uvádí, že konkurzní řízení představuje zvláštní typ řízení. V kontrastu k ostatním druhům soudních řízení, konkurzní řízení nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Ústřední roli v konkurzním řízení má správce konkurzní podstaty, na jehož úkony není možno nahlížet jako na úkony soudu nebo orgánu státu. Správce konkurzní podstaty je soukromou osobou, která činí úkony v konkurzním řízení vlastním jménem a na svou odpovědnost (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]). Nelze ovšem přehlédnout, že soud vykonává dohled nad činností správce a schvaluje významné úkony správce.

36. Soud přitom nesouhlasí s hodnocením žalobce, který sice připouštěl složitost původního řízení, na druhou stranu poukazoval na strukturu majetkové podstaty a na charakter incidenčních sporů, čímž naznačoval, že tato složitost nebyla nikterak extrémní. Řízení vykazovalo mimořádně vysokou obtížnost. Ta spočívala v počtu přihlášených věřitelů, kterých bylo cca 15 000, nutnosti každou jednotlivou přihlášku přezkoumat a v rozsahu majetkové podstaty dlužníka. Nelze pominout ani vysokou úmrtnost věřitelů (cca 600) a s tím spojenou nutnost vyčkat rozhodnutí v dědických řízeních, potřeba v nemalé míře lustrovat věřitele v rámci doručování, a to i na Slovensko. V souvislosti s původním řízením proběhlo přes 1 000 incidenčních sporů, a to i na více stupních soudní soustavy.

37. Na první fázi konkurzního řízení (od podání návrhu na prohlášení konkurzu do vydání usnesení o prohlášení konkurzu, tj. od [datum] do [datum]) je možno nahlížet jako na typické soudní řízení, v němž soud rozhoduje o vyřešení sporu a v němž činnost, respektive nečinnost soudu lze přičítat státu k tíži. Soud v tomto období postupoval řádně a bez průtahů. Během tohoto období byl podán návrh na prohlášení konkurzu na dlužníka, soud vyzýval navrhovatele k doplnění návrhu a dále vyzval dlužníka k vyjádření k návrhu na prohlášení konkurzu.

38. V druhé fázi, tzv. realizační (od prohlášení konkurzu) lze řízení hodnotit jako extrémně složité. O složitosti – jak skutkové, tak právní – věci svědčí také fakt, že bylo nezbytné vypořádat značné množství přihlášených pohledávek. Ve věci se konala celkem [hodnota] přezkumná jednání ([datum], [datum], [datum], [datum]). V průběhu konkurzního řízení bylo vedeno značné množství incidenčních sporů (v řádech stovek), včetně sporů o návrhu na vyloučení majetku z majetkové podstaty, což mělo zásadní vliv na délku řízení, neboť bez vyřešení těchto sporů nebylo možné konkurzní řízení skončit.

39. S přihlédnutím k shora uvedenému se konstatuje, že po skutkové i právní stránce tak byla věc dle soudu mimořádně obtížná. Pokud jde o činnost orgánů státu, tato nevybočuje ze standardní a běžné činnosti, v řízení se nevyskytla rozsáhlá období nečinnosti či prodlev konkurzního soudu. Tento postupoval v přiměřených lhůtách a také řádně dohlížel na činnost správce konkurzní podstaty. Za určité pochybení lze považovat postup správce konkurzní podstaty, který včas a řádně nereagoval na výzvy soudu, za což mu byla uložena i pořádková pokuta, avšak za (ne)činnost správce konkurzní podstaty není odpovědný stát. O pochybení ze strany státu, by se jednalo, kdyby konkurzní soud řádně neplnil svou dohledovou a kontrolní činnost nad činností správce konkurzní podstaty, o což v posuzovaném případě nešlo. Nicméně konkurznímu soudu lze vytknout, že řádně v rámci konkurzního řízení nespolupracoval se správcem konkurzní podstaty a tato skutečnost vedla k tomu, že věc byla přidělena jinému soudci. Tento postup již lze hodnotit jako nesprávný úřední postup orgánů státu, který se mohl promítnout do celkové délky posuzovaného řízení.

40. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé (o čemž koneckonců nebylo mezi stranami ani sporu). I přes mimořádnou obtížnost řízení je tak třeba uzavřít, že ani výše uvedená složitost řízení neodůvodňuje takto dlouhou dobu řízení. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.

41. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy. Bylo tudíž na žalované, aby vznik újmy vyvracela, která tak však nečinila.

42. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

43. K argumentaci žalované se výslovně zdůrazňuje, že samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době je postačujícím zadostiučiněním jen za zcela výjimečných okolností, a to zejména tehdy, pokud byl význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, nebo pokud se poškozený sám významně podílel svým jednáním na délce řízení ([Anonymizováno]). I případně snížený význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému. Konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje právě toliko v případech, kdy je význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, a doba řízení se tak v psychické sféře poškozeného nemohla negativně projevit (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]). Soud má za to, že význam původního řízení pro žalobce nelze považovat v daném případě za nepatrný (žalobce měl přihlášenou do konkursu částku 334 520,50 Kč a k rozvrhu na něj připadla částka 35 167,01 Kč, kterou rovněž nelze považovat za bagatelní). V daném případě je tedy nutné žalobce odškodnit v peněžité podobě.

44. Je sice pravdou, že v rámci konkurzního řízení obvykle není nejistota ohledně výsledku (základu nároku), ale toliko ohledně jeho procentuálního poměrného uspokojení (nezřídka pod 10 %). Intenzita nejistoty účastníka, spojovaná zpravidla i s významem řízení pro něj se odvíjí od toho, co pro něj bylo v sázce. Jakkoliv tedy i v projednávané věci šlo jen o uspokojení menší než 10 % přihlášené částky, i tak šlo o částku v řádech desítek tisíc korun. Podle názoru zdejšího soudu tak nelze uvažovat o tom, že by význam původního řízení byl pro žalobce nicotný.

45. Soud si je rovněž vědom, že ve věci náhrady nemajetkové újmy soudy již opakovaně rozhodovaly v obdobných případech. V některých případech přitom skutečně bylo judikováno, že samotné konstatování porušení práva je dostačujícím zadostiučiněním. Nicméně jak správně argumentoval žalobce, tyto věci se týkaly poškozených, kteří uplatnili v rámci konkurzního řízení nižší částky, resp. jim bylo přiznáno na základě rozvrhového usnesení podstatně méně nežli žalobci. Nadto zdejší soud nemůže pominout, že i kdyby snad ve zcela srovnatelném případě (jako je případ žalobcův), bylo judikováno zdejším soudem nebo soudem odvolacím, že postačuje pouhé konstatování práva, soud by se touto judikaturou stejně nemohl řídit, neboť za absence závazného právního názoru nadřízené instance jsou podstatné zejména závěry plynoucí z judikatury dovolacího soudu, které byly shrnuty shora.

46. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 OdpŠk (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji již výše) shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu žalobce částkou 35 167,01 Kč.

47. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]) ze sazby 15 000 Kč za první dva roky řízení a 15 000 za každý další rok řízení (tj. za 20 let řízení 285 000 Kč) a dále 1250 Kč za každý další měsíc řízení (tj. 12 500 Kč za dalších 10 měsíců řízení). Soud zdůrazňuje, že s ohledem na délku původního řízení nebylo na místě přiznat nižší základní částku; rovněž ovšem nepřipadalo v úvahu přiznání vyšší základní, neboť původní nebylo násobně delší, nežli bylo lze s ohledem na okolnosti případu očekávat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]). Je přitom notorietou, že konkurzní řízení bývají zpravidla delší. Navíc s ohledem na konkrétní okolnosti původního řízení (vysoký počet přihlášených věřitelů; množství incidenčních sporů) rozhodně nelze uvažovat o tom, že by původní řízení trvalo násobně delší dobu, nežli by bylo lze očekávat.

48. Vypočtená základní částka ve výši 297 500 Kč byla ponížena o 80 % z důvodu složitosti původního řízení a dále byla ponížena o dalších 15 % z důvodu sníženého významu původního řízení pro žalobce. V souvislosti s významem řízení soud přihlédl k vyššímu věku žalobce (kterého dosáhl v průběhu původního řízení, avšak až téměř na samotném jeho konci), nicméně i tak s ohledem na charakter původního řízení je stále třeba uvažovat o nižším významu původního řízení pro žalobce. Soud naopak navýšil vypočtenou částku o 10 % z důvodu podílu soudu na délce původního řízení (k tomu soud odkazuje na špatnou spolupráci mezi konkurzním soudem a správcem konkurzní podstaty). Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Ve výsledku tedy došlo k modifikaci základní částky jejím snížením o 85 %, tj. na částku 44 625 Kč.

49. Soud dodává, že mu je známa ustálená judikatura Nejvyššího soudu ČR, dle níž by modifikace základní částky v obecné rovině neměla přesahovat 50 % (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. [Anonymizováno], ze dne [datum]). Nicméně dle soudu jsou v posuzovaném případě dány výjimečné okolnosti, které výraznou modifikaci vyžadují, tj. vysoká skutková a právní složitost původního řízení, jakož i okolnost, že žalobce si musel být vědoma toho, že v rámci konkurzu bude uspokojena mezi vyšším počet věřitelů pouze malá část jeho celkové pohledávky. Zdejší soud je proto toho názoru, že vypočtená částka přiměřeného zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk se nepříčí obecné představě spravedlnosti. Naopak její výši považuje soud za zcela přiléhavou individuálním okolnostem projednávaného případu.

50. Na tomto místě soud opakovaně připomíná, že pokud jde o výši zadostiučinění, které se žalobci mělo dostat za nejistotu, tak to by v zásadě nemělo přesáhnout částku, kterou se mu dostalo v rámci rozvrhového usnesení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]). V projednávané věci se jedná o částku 24 859,37 Kč. K tomu soud ovšem uvádí, že z judikatury Nejvyššího soudu neplyne, že zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk je v těchto případech přiměřené pouze pokud odpovídá částce, které se dostalo žalobci v rámci rozvrhové usnesení. Právě naopak z ní plyne, že tato částka představuje pomyslnou horní hranici; soud tak může přisoudit jako náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým konkursním řízením s ohledem na okolnosti toho kterého případu méně, zásadně by však neměl přisoudit více.

51. Lze proto uzavřít, že soud v nadepsaném řízení přiznal žalobci částku 35 167,01 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrokem II. pak ve zbylém rozsahu žalobu zamítl.

VI. K úrokům z prodlení

1. Pokud jde o požadované úroky z prodlení, jak je uvedeno shora, dle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 [Anonymizováno] ze dne [datum], či sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum]).

2. Uplatněním ve smyslu § 15 odst. 2 OdpŠk je pak okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne [datum]. Po uplynutí 6měsíční lhůty pak byla žalovaná v prodlení a bylo proto namístě přiznat úroky z prodlení v zákonné výši. V projednávané věci pak uplynula lhůta dne [datum]; v prodlení se tak žalovaná ocitla dne [datum]. Soud proto přiznal úroky z prodlení z přisouzení částky od [datum] do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl (viz výroky I. a II. tohoto rozsudku). Samotné úroky z prodlení (resp. jejich výše) jsou odůvodněny § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (jakož i související judikaturou - srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum], či sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum]).

VII. K nákladům řízení

52. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

53. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z odměny za právní zastoupení dle § 7 bod č. [hodnota] ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno]), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka 3 100 Kč (z tarifní hodnoty 50 000 Kč). V daném případě byly provedeny 4 úkony právní služby. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby, (iii) vyjádření ze dne [datum] a (iv) účast na jednání dne [datum] a dále 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 1200 Kč. Celková částka byla navýšena o 21% DPH, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celková částka nákladů řízení tak činí 18 456 Kč.

54. Náklady žalobce byly přisouzeny na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

VIII. Ke lhůtě k plnění

55. Lhůta k plnění byla ve výroku I. a III. stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.