19 C 167/2021 - 367

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] c) [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] d) [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] všichni zastoupeni advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 3/0] proti žalovaným: 1. [Jméno zainteresované osoby 4/0][Datum narození zainteresované osoby 4/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] 2. [Jméno zainteresované osoby 5/0][Datum narození zainteresované osoby 5/0] [Adresa zainteresované osoby 5/0] 3. [Jméno zainteresované osoby 6/0][Datum narození zainteresované osoby 6/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] všichni zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 6/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 6/0] o zrušení věcného břemene takto:

Výrok

I. Žaloba, aby soud bez náhrady pro změnu poměrů zrušil věcné břemeno vzniklé dle Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 15. 7. 1997, zapsané v katastru nemovitostí vedeném u [Anonymizováno] na LV [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno] se ve vtahu k žalovanému 1) zamítá.

II. Věcné břemeno vzniklé dle Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 15. 7. 1997, zapsané v katastru nemovitostí vedeném u [Anonymizováno] na LV [Anonymizováno], pod sp. zn. [Anonymizováno] se vtahu k žalovaným 2) a 3) bez náhrady pro změnu poměrů zrušuje.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému 1) společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 22 264 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalovaného 1) [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta.

IV. Žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobcům a), b), c), d) náklady řízení ve výši 27 642 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalobců, [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky.

V. Žalovaný 3) je povinen zaplatit žalobcům a), b), c), d) náklady řízení ve výši 27 642 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalobců [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky.

Odůvodnění

1. Podáním doručeným soudu dne 23. 12. 2019 se žalovaní v pozici žalobců (sp. zn. 19 C 578/2019), domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud rozhodl o povinnosti žalovaných v pozici žalobců, strpět užívání výtahu ve společných prostorách domu č. p. [Anonymizováno] nacházejícím se na pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Žalovaní podali dne 16. 9. 2020 vzájemný návrh na zrušení věcného břemene dle Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 15. 7. 1997, zapsané v katastru nemovitostí vedeném [Anonymizováno] na LV [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno] a dle Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 15. 7. 1997, zapsané v katastru nemovitostí vedeném [Anonymizováno] na LV [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno] bez náhrady pro změnu poměrů.

2. Usnesením č. j. 19 C 678/2019-15 ze dne 22. března 2021, právní moc 6. 4. 2021 byl vzájemný návrh žalovaných na zrušení věcného břemene bez náhrady vyloučen k samostatnému řízení, které je vedeno pod sp. zn. 19 C 167/2021.

3. Usnesením č. j. 19 C 167/2021-204 ze dne 10. 3. 2022 soud připustil v souladu s ust. § 92 odst. 1 o.s.ř., aby do řízení na straně žalovaných přistoupili jako další účastnici [jméno FO], narozen [datum] a [jméno FO], narozená [datum].

4. Usnesením č. j. 19 C 167/2021-273 ze dne 17. 1. 2023, bylo řízení ve vztahu k žalovanému 4. [tituly před jménem], [jméno FO], [tituly za jménem] zastaveno, neboť v průběhu řízení dne 30. 8. 2022 zemřel.

5. Usnesením č. j. 19 C 167/2021-292 ze dne 11. 5. 2023 bylo řízení vůči žalované 5. [tituly před jménem] [jméno FO], vůči žalovanému 6. [jméno FO] a vůči žalované 7. [jméno FO] zastaveno, z důvodu uzavření Dohody o narovnání ze dne 7. 2. 2023.

6. Na základě výše uvedeného jsou žalobci v daném řízení: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], c) [Jméno zainteresované osoby 2/0], d) [Jméno zainteresované osoby 3/0], a na straně žalovaných 1) [Jméno zainteresované osoby 4/0], 2) [Jméno zainteresované osoby 5/0], 3) [Jméno zainteresované osoby 6/0].

7. K odůvodnění žaloby bylo tvrzeno, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, k. ú. [adresa], č. p. [Anonymizováno], bydlení a pozemku parc. č. [hodnota], ostatní plocha, zeleň, vše zapsáno v katastru nemovitostí [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa], katastrální území a část obce [adresa], na LV [Anonymizováno], a to každý v rozsahu ideální jedné čtvrtiny. Mezi právními předchůdci žalobců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovanými byla dne 15. 7. 1997 uzavřená Smlouva o zřízení věcného břemene zapsaná v katastru nemovitostí vedeném [Anonymizováno] na LV [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno] a téhož dne Smlouva o zřízení věcného břemene uzavřená mezi právními předchůdci žalobců [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a oprávněními [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [jméno FO] a jejími dětmi [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] jako oprávněnými, zapsaná v katastru nemovitostí vedené [Anonymizováno] na LV [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno].

8. Vzhledem k tomu, že usnesením č. j. 19 C 167/2021-292 bylo řízení vůči původně žalovaným [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] zastaveno, je předmětem řízení o zrušení věcného břemene nárok vyplývající ze Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 15. 7. 1997, zapsané v katastru nemovitostí vedeném [Anonymizováno] na LV [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno], kde jsou oprávněnými ze Smlouvy o zřízení věcného břemene žalovaný 1) [Jméno zainteresované osoby 4/0], žalovaný 2). [Jméno zainteresované osoby 5/0], žalovaný 3) [Jméno zainteresované osoby 6/0]. Oprávněnou z věcného břemene byla rovněž [jméno FO], jejíž věcné břemeno užívání zaniklo úmrtím.

9. Ve Smlouvě o zřízení věcného břemene sp. zn. [Anonymizováno], dále jen „Smlouva“ vlastníci nemovitostí zřídili ve prospěch oprávněných věcné břemeno doživotního práva užívání části půdní vestavby, umístěné v 6. nadzemním podlaží nemovitosti uvedené v čl.

1. Smlouvy, sestávající z vstupu a výměře 2 m, haly s vnitřním schodištěm do dalšího podlaží o výměře 19 m, pracovny o výměře 30,2 m, lázně o výměře 7,0 m, WC o výměře 2,1 m, kuchyně o výměře 21,21 m a prostoru pro umístění plynového kotle o výměře 0,35 m a v 7. nadzemním podlaží nemovitosti uvedené v ad 1. Smlouvy, sestávající z odpočívárny o výměře 8,7 m, komory o výměře 7,02 m, komory o výměře 12,4 m, lázní o výměře 3,8 m a společného užívání souvisejících společných prostor nemovitostí uvedených ( čl. 2.) Smlouvy. V rozsahu článku 2. bylo žalovaným zřízené právo společného užívání souvisejících společných prostor v rozsahu přístupu do půdních vestaveb. V tomto rozsahu bylo žalovaným právo společného užívání souvisejících společných prostor zřízeno a žalovaní je v tomto rozsahu přijali. V době uzavření Smlouvy byl přístup k původním vestavbám zajištěn prostřednictvím schodiště. V době uzavření Smlouvy výtah neexistoval, přístup k původním vestavbám nebyl žalovaným nijak omezován. Vzhledem k tomu, že žalovaní podali žalobu o uložení povinnosti strpět užívání výtahu, který byl poté, co byly uzavřeny Smlouvy zbudován, žalobci tvrdí, že: 1.) došlo k promlčení práva doživotního užívání věcného břemene, neboť žalovaný 2) v době podání žaloby již déle než deset let věcné břemeno neužívá, odstěhoval se, právo nevyužíval, stal se výlučným vlastníkem jednotky č. [Anonymizováno], byt nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno] a spoluvlastnického podílu na společných částech této nemovitosti, zapsané v katastru nemovitostí [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa] k. ú. [adresa] na LV č. [hodnota], na základě smlouvy ze dne 4. 5. 2017. Žalovaným 2) nebylo právo z věcného břemene v době podání žaloby vykonáváno po dobu delší než deset let, právo nevyužívá k bydlení a k bydlení mu neslouží. Rovněž žalovaný 3), který má i nadále hlášeno bydliště na adrese [adresa] se odstěhoval, právo vyplývající z věcného břemene nevyužíval v době podání žaloby více jak deset let. 2.) výstavbou výtahu došlo ke změně poměrů, neboť žalobci vynaložili částku ve výší 1 867 284 Kč za jeho výstavbu, zvýšily tím komfort užívání žalovaných, kteří se na jeho výstavbě finančně nepodíleli, přestože výtah je pro ně největším zvýšením jejich komfortu užívání půdy. Hrubý nepoměr pak spočívá ve výši úplaty žalobců za zřízení výtahu k bezúplatnému užívání výtahu ze strany žalovaných. 3.) Smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 15. 7. 1997 je neplatná z důvodů nedostatku její určitosti, resp. z hlediska určitosti vymezení souvisejících společných prostor domu.

10. Žalobci mají za to, že společné prostory nemovitostí, kterých se má věcné břemeno týkat, nebyly ve Smlouvě vymezeny tak, aby i třetím osobám bylo zjevné čeho se týkají. Formulaci „související společné prostory nemovitostí“ je nutné považovat za neurčitou, a tudíž neplatnou pro její neurčitost z hlediska vymezení samotného věcného břemene, což je podstatnou náležitostí Smlouvy. Posouzení platnosti Smlouvy je předběžnou otázkou pro toto řízení. Navrhli, aby právo doživotního užívání zřízeného ve prospěch žalovaných i z důvodu neplatnosti Smlouvy bylo bez náhrady zrušeno.

11. Žalovaní uvedli, že Smlouva žádné omezující vymezení společných prostor nemovitostí nemají, tzn., že žalovaní mohou neomezeně užívat související společné prostory uvedené nemovitosti. Užívání výtahu tak není rozšíření věcného břemene nad rámec sjednaného rozsahu. Rozsah věcných břemen byl řádně a zcela určitě ve Smlouvě sjednán. Odmítají tvrzení žalobců, že žalovaným 2) a 3) zaniklo v důsledku promlčení jejich právo z věcného břemene, svého práva užívání části půdní vestavby žalovaný 2) a žalovaný 3) užívají, přičemž mají za to, že žalobci netvrdí, kdy měl začít běh promlčecí doby a kdy k promlčení práva došlo. Rovněž odmítají tvrzení, že výstavbou výtahu došlo ke změně poměrů a s tím souvisejícím zvýšeným komfortem v domě pro ně. K otázce tvrzené neplatnosti Smlouvy mají za to, že rozsah věcného břemene byl ve Smlouvě řádně sjednán s tím, že se hovoří o doživotním právu užívání části půdní vestavby, umístěné v šestém a sedmém nadzemním podlaží předmětného domu a společného užívání souvisejících společných prostor uvedené nemovitosti, tedy všech prostor bez jakékoliv výjimky. Vzhledem k tomu žádali, aby žaloba byla zamítnuta.

12. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištění následující skutkový stav.

13. Ze Smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dne 15. 7. 1997 mezi [tituly před jménem] [jméno FO], narozeném [datum] a [tituly před jménem] [jméno FO], narozenou [datum] (povinní) a [jméno FO], [Jméno zainteresované osoby 4/0] [právnická osoba] [jméno FO] – [Jméno zainteresované osoby 5/0] a [Jméno zainteresované osoby 6/0] (oprávnění), má soud prokázané, že vlastníci v čl. 1. prohlašují, že jsou spoluvlastníky domu č. p. [Anonymizováno] v [adresa], v [adresa], který je zapsán na LV č. [hodnota] pro obec k. ú. [adresa] u Katastrálního úřadu [adresa], každý z jedné id. poloviny. Dle čl. 2 vlastníci zřídili Smlouvou ve prospěch oprávněných věcné břemeno doživotního práva užívání části půdní vestavby, umístěné v 6. nadzemním podlaží nemovitosti uvedené v čl.

1. Smlouvy, sestávající ze vstupu o výměře 2 m2, haly s vnitřním schodištěm do dalšího podlaží o výměře 19 m2, pracovny o výměře 30,2 m2, lázní o výměře 7 m2, WC o výměře 2,1 m2 , kuchyně o výměře 21,21 m2 a prostoru pro umístění plynového kotle o výměře 0,35 m2 a v 7. nadzemním podlaží nemovitosti uvedené v čl. 1. smlouvy, sestávající z odpočívárny o výměře 8,7 m2, komory o výměře 7,02 m, komory o výměře 12,47 m, lázní o výměře 3,8 m2 a společného užívání souvisejících společných prostor nemovitosti uvedených v čl. 1 Smlouvy. Dle čl. 4. se oprávnění zavázali hradit vlastníkům za zřízení věcného břemene částku ve výši 7 200 Kč ročně, dle čl. 5. se oprávnění zavázali hradit úhradu dodávek tepla, elektrické energie, odvoz odpadu, úklid společných prostor a další platby související s užíváním společných prostor nemovitosti. Oprávnění si mohli započítat částku 175 000 Kč, kterou vynaložili ze svého na úhradu opravy střechy předmětné nemovitosti. Smlouva je opatřena podpisy všech zúčastněných stran s doložkou legalizace notářem, je opatřena otiskem razítka prokazující vklad práva u Katastrálního úřadu [adresa], vklad práva povolen rozhodnutím č.j. [Anonymizováno], právní účinky vkladu dne 20. 8. 1997. Zápis ze dne 14. 1. 1998.

14. Ze smlouvy o dílo ze dne 25. 1. 2018 má soud prokázané, že předmětem Smlouvy je provedení stavby dodávky a montáže výtahu v domě č. p. [adresa].

15. Z výpisu katastru nemovitostí ze dne 10. 7. 2019 má soud prokázané, že žalobci jsou podílový spoluvlastníci pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], a dále pozemku parc. č. [hodnota], ostatní plocha, zeleň, vše na LV č. [hodnota], k. ú. [adresa], každý v rozsahu jedné čtvrtiny, je zde zřízeno věcné břemeno doživotního užívání pro žalované k parc. č. [hodnota].

16. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne 3. 7. 1996 vydaného Obvodním úřadem [adresa] má soud prokázané, že tento správní orgán vydal rozhodnutí o povolení užívání dvou ateliérů v šestém a sedmém nadzemním podlaží domu č. p. [Anonymizováno], uživatele jsou zde označení žalovaný 1)., jeho partnerka paní [jméno FO].

17. Z výpisu katastru nemovitostí LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] ze dne 7. 9. 2020 má soud prokázané, že žalovaný 2) je vlastníkem bytové jednotky [Anonymizováno], nacházející se na parc. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří jejíž součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], bytový dům. U žalovaného 2) je uvedeno bydliště [adresa]. Nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne 4. 5. 2017.

18. Z výpisu z centrální evidence obyvatel má soud prokázané, že žalovaný 2) má hlášený trvalý pobyt od 8. 6. 2017 na adrese [adresa].

19. Z výpisu centrální evidence obyvatel má soud prokázané, že žalovaný 3) [Jméno zainteresované osoby 6/0] má evidován trvalý pobýt na adrese [adresa] od 22. 8. 1996.

20. Z výpisu z centrální evidence obyvatel má soud prokázané, že manželka žalovaného 3) [jméno FO] má evidován trvalý pobyt [adresa] od 12. 11. 2015.

21. Z výpisu z centrální evidence obyvatel má soud prokázané, že žalovaný 1) má adresu trvalého platného pobytu na adrese [adresa].

22. Z nájemní smlouvy ze dne 26. 9. 1996, evidenčního listu ze dne 1. 4. 1996, dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 25. 10. 2019 má soud prokázané, že paní [jméno FO] je nájemnicí bytu číslo [hodnota] umístěném v druhém nadzemním podlaží domu č. p. [Anonymizováno] v [adresa].

23. Z Prohlášení ze dne 10. 9. 2020 má soud prokázané, že paní [jméno FO] nájemnice bytu č. [hodnota] v předmětném domě prohlašuje, že v domě č. p. [Anonymizováno], k. ú. [adresa] na adrese [adresa], minimálně jedenáct let nebydlí žalovaný 2) a žalovaný 3).

24. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku má soud prokázané, že žalobce d) [Jméno zainteresované osoby 3/0] má na adrese [adresa] vedeno sídlo podnikání Psychologické poradenství a diagnostika.

25. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro k. ú. [jméno FO], obec [jméno FO], má soud prokázané, že žalovaný 2) je podílovým spoluvlastníkem stavby č. ev. [Anonymizováno], rodinná rekreace, nacházející se na parc. č. [hodnota] v k. ú. [jméno FO], základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 12. 2020, č. j. 13 D 515/2020-65, právní účinky zápisu k datu 22. 12. 2020.

26. Z výpisu katastru nemovitostí LV [Anonymizováno] k. ú. [adresa], obec [adresa], má soud prokázané, že žalovaný 1) je členem bytového družstva [Anonymizováno] a vlastníkem jedné třetiny bytové jednotky k. ú. [adresa].

27. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že v domě bydlí od roku 1990 s přestávkou v období od roku 1992 do roku 1994. Uvedla, že žalovaného 2) a 3) vidí poprvé u jednání dne 15. 8. 2023. Na poštovních schránkách umístěných v domě je umístěna jmenovka „[jméno FO], [jméno FO]“. Pokud žalované 2), 3) viděla před jednáním na chodbě soudu, přišli jí povědomí, ale nevybavuje si, že by je v domě, kdy viděla, nepotkávali se, v době covidu žalovaného 2), 3) rovněž nezaregistrovala. Žalovaný 1) v domě bydlí v šestém a sedmém patře. Děti žalovaných 2) a 3) a jejich manželky v domě nikdy neviděla.

28. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že v domě bydlí od roku 1994, zná žalovaného 2) a 3). Žalovaného 2) zná z období, kdy mu bylo asi 18-20 let, od té doby ho neviděla. Žalovaného 3) viděla naposledy před dvěma, třemi lety, kdy jim v dětském pokoji bytu opravoval zateklou stěnu. Děti žalovaného 2) a 3) nezná, rovněž tak nezná jejich manželky. Žalovaný 1) v domě bydlí. V bytě s žalovaným 1) nebydlí žalovaný 2), ani žalovaný 3). Pamatuje si je pouze jako děti. Uvedla, že se domnívá, že z bytu se odstěhovali před více než deseti lety.

29. Z výslechu svědkyně [jméno FO], manželky žalovaného 2) má soud prokázané, že s žalovaným 2) se seznámila v dubnu 2014, v té době bydlel v bytě ve [Anonymizováno], stýkali se v jejím bytě v [adresa], kam se následně v roce 2015 přestěhoval. Na adresu [adresa] se přestěhovali v roce 2017. Manželství uzavřeli v roce 2019. V [adresa] nebydlí. Na tuto adresu chodil žalovaný 2) za svojí matkou, paní [jméno FO], trávili tam i Vánoce. Její švagr, žalovaný 3) bydlí na [adresa] svou manželkou a synem asi od roku 2014, 2015. Jeden ze synů narozených z manželství navštěvuje Základní školu v [adresa], druhý syn navštěvuje školku v místě jejich bydliště na [adresa].

30. Z výslechu svědkyně [jméno FO], manželky žalovaného 3) má soud prokázané, že s žalovaným 3) chodila od roku 2011, sňatek uzavřeli v roce 2015. Po uzavření manželství se manžel k ní „víceméně přestěhoval“. S manželem sdílí společnou domácnost na adrese [adresa]. Manžel dochází na [adresa] za žalovaným 1) dvakrát týdně, neboť je trenérem atletiky v této části Prahy. Neví, z jakého důvodu má nahlášenou adresu trvalého bydliště na [adresa]. Z manželství se narodilo jedno dítě, které navštěvuje školu na [adresa]. Na adrese svého bydliště bydlí od roku 2001. Žalovaný 1) bydlí v [adresa].

31. Z výslechu žalovaného 1) má soud prokázané, že na adrese [adresa] bydlel se svou životní partnerkou paní [jméno FO] od začátku provedené výstavby, tj. od roku 1996. Společně s nimi v bytě bydleli žalovaní 2) a 3) – děti paní [jméno FO]. Žalovaný 2) s nimi bydlel asi do roku 2015, 20 neví přesně. Poté, co se oženili, se z bytu odstěhovali. V předmětném bytě občas přebývají nebo tam přespí, žalovaný 3) mu zde chodí občas pomáhat. V bytě mají i část osobních věcí (např. oblečení).

32. Z výslechu žalovaného 2) má soud prokázané, že nemá hlášen pobyt v [adresa], když ho tam měl hlášený, tak kvůli parkovací kartě, uvedl „nepovažuji jako v dnešní době, ale už asi tak 20 let zpátky, nepovažuji trvalý bydliště za něco jako, co je, já nevím, nechci říct směrodatný nebo jako…“. Bydlí ve společné domácnosti se svou manželkou na adrese [adresa]. V roce 2017, 2018 se odstěhoval za bývalou přítelkyni. Uvedl „nedá se říct jako, že bych tam byl jednou za 14 dní“. Žalovaného 1) navštěvuje. Nepamatuje si, ve kterém roce se z bytu odstěhoval. Přespával v [adresa] v době, kdy navštěvoval matku, anebo nyní po jejím úmrtí, když dochází za žalovaným 1) v případě, že se zastaví na [adresa] na pivo, občas mu s něčím pomůže 33. Z výslechu žalovaného 3) má soud prokázané, že má hlášený trvalý pobyt na adrese [adresa], z této adresy se odstěhoval asi půl roku před narozením syna, který se narodil [datum]. Bydlí ve společné domácností se svou manželkou na adrese [adresa]. Za žalovaným 1) dochází často, neboť je trenérem atletiky na [adresa] a je členem kontrolní komisi v této části Prahy. Předmětný byt považuje za své bydliště, kde bude v budoucnosti bydlet. Náklady spojené s užíváním bytu hradí žalovaný 1), kterému jednou za rok donese nějaké peníze.

34. Z výslechu žalobce d) [Jméno zainteresované osoby 3/0] má soud prokázané, že v předmětném domě začal pracovat jako lékař – psycholog v ordinaci v roce 2000, následně po dvou letech, v roce 2022 se do domu nastěhoval a bydlí zde dodnes. Nezná a nevídal v domě za celou dobu žalovaného 2). Manželku [právnická osoba] žalovaného 2) vůbec nezná. Žalovaného 3) si pamatuje v domě z doby, kdy začal v domě ordinovat a následně se do domu nastěhoval, tedy od roku 2000. Zná ho asi jako patnácti, až dvaceti letého, domnívá se, že se odstěhoval v roce 2005. Následně navštěvoval žalovaného 1) a svoji matku, paní [jméno FO], která před čtyřmi, pěti lety zemřela. Vídává ho jednou za rok, jednou za třičtvrtě roku, domnívá se, že v domě nebydlí dlouhé roky, nezná jeho manželku ani dítě. Poštovní schránky byly v domě vyměněny před pěti lety, domnívá se, že dnes je na poštovní schránce žalovaných uvedeno „[jméno FO], [jméno FO]“.

35. Z fotografické dokumentace má soud prokázané, jaký je přístup k půdním vestavbám, výtahu a balkónu předmětného domu.

36. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když návrh žalobců na doplnění dokazování výslechem navrhovaných svědků, a to dětí žalovaných 2) a 3), rodičů manželek žalovaného 2), otce žalovaných 2) a 3), výslechem [tituly před jménem] [jméno FO] zamítl pro nadbytečnost. Provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a považoval je za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.

37. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu: Dne 23. 12. 2019 podali žalovaní žalobu, kterou se domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalobcům povinnost bezplatně užívat výtah v domě č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa] s tím, že byli povinní se poměrně podílet na úhradě nákladů spojených s provozem, úklidem a běžnou údržbou výtahu. Podáním doručeným soudu 16. 9. 2020 učinili žalovaní vzájemný návrh, týkající se zrušení věcného břemene, které bylo zřízeno na základě Smluv o zřízení věcného břemene ze dne 15. 7. 1997. Řízení o zrušení věcného břemene bylo vyloučeno k samostatnému návrhu, které je vedeno pod sp. zn. 19 C 167/2021. Po provedených procesních úkonech zůstali v předmětném řízení žalobci a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], c) [Jméno zainteresované osoby 2/0], d) [Jméno zainteresované osoby 3/0] a žalovaní 1) [Jméno zainteresované osoby 4/0], 2) [Jméno zainteresované osoby 5/0], 3) [Jméno zainteresované osoby 6/0]. Na základě Smlouvy o zřízení věcného břemene ve prospěch žalovaných ze dne 15. 7. 1997 jsou žalovaní mino jiné oprávnění k doživotnímu užívání části půdní vestavby umístěné v šestém a sedmém podlaží domu č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] a společnému užívání souvisejících společných prostor s tím, že jsou povinni platit vlastníkům – povinným z věcného břemene částku ve výši 7 200 Kč ročně a dále jsou povinni platit mj. platby související s užíváním společných prostor nemovitosti. Žalobci žádali, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by bylo zrušeno věcné břemeno žalovaných, neboť mají za to, že Smlouva o zřízení věcného břemene uzavřená dne 15. 7. 1997 je absolutně neplatná dle § 37 odst. 1 obč. zák., neboť formulaci uvedenou ve Smlouvě, konkrétně v čl. 2. – „související společné prostory nemovitostí“, je nutné považovat za neurčitou, neboť není zjevné, co jsou souvisejí společné prostory a o jaké společné prostory se má jednat. Tvrdili, že výstavbou výtahu došlo v domě ke změně poměrů, když žalobci vynaložili částku 1 867 284 Kč za jeho výstavbu, zvýšily tím komfort užívání žalovaných, kteří se na jeho výstavbě finančně nikterak nepodíleli, přestože výtah je pro žalované největším zvýšením komfortu užívání půdní vestavby a hrubý nepoměr spočívá ve výši úplaty žalovaných za zřízení výtahu a bezúplatného užívání výtahu ze strany žalovaných. Současně byla vznesena námitka promlčení práva doživotního užívání nemovitostí u žalovaných 2) a 3).

38. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

39. Protože bezúplatné věcné břemeno bylo zřízeno podle příslušných ustanovení zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále „obč. zák.“) posuzoval soud předběžnou otázku platnosti Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 15. 7. 1997 podle ust. § 37 obč. zák.

40. Podle ust. § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

41. Podle ust. § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

42. Protože k bezúplatnému zrušení věcného břemene mělo dojít po 1. 1. 2014, postupoval soud při posouzení okolností rozhodných pro zrušení služebnosti užívání předmětných nemovitostí podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“).

43. Podle ust. § 631 o. z. bylo-li právo zapsáno do veřejného seznamu, promlčí se za deset let ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé.

44. Podle ust. § 1299 odst. 1 o. z. služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě.

45. Podle ust. § 1299 odst. 2 o. z. při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věcí a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

46. Předběžná otázka – platnost smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 15. 7. 1999, [Anonymizováno].

47. Smlouvou bylo zřízeno osobní věcné břemeno doživotního práva užívání části půdní vestavby umístěné v 6. a 7. nadzemním podlaží nemovitostí v domě č. p. [Anonymizováno] v [adresa] zapsané na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], Katastrálního úřadu město [adresa]. Součástí vymezení věcného břemene je v čl.

2. Smlouvy sdělení o užívání „… souvisejících společných prostor nemovitosti …“. K námitce žalobců, že vymezení souvisejících společných prostor nemovitosti je neurčité a způsobuje absolutní neplatnost Smlouvy soud sděluje, že pojem „související společné prostory nemovitostí“ je používán zcela běžně a soudy je vykládán. Společné prostory, jež zákon nazývá společné části domu (§ 2 písm. g) ByZ) v bytovém domě jsou určené ke společnému užívání. Jako společné části domu určené ke společnému užívání jsou typicky demonstrativně základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkony, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mino dům. Právo plynoucí ze služebnosti bytu tak vlastně představuje věcně právní obdobu nájmu bytu. Nájem bytu je vztahem pouze obligačním, služebnost je věcným právem užívacím, jedná se o vztah věcně právního charakteru, který se mimo svůj věcně právní charakter podobá vztahu nájemní smlouvy. Nájemní vztah k bytu je upraven v § 2235 a násl. o. z. Podrobná právní úprava nájmu bytu je dobře využitelná i na řadu aspektů služebnosti bytu (Kabelková, E.: Věcná břemena v novém občanském zákoníku, 1. vydání, 2013, str. 257-264). Společné prostory nemovitosti (společné části domu) jsou ty části nemovité věcí, které mají podle povahy sloužit uživatelům bytových jednotek. Soud má za to, že věcné břemeno označené v čl. 2 Smlouvy „související společné prostory“ bylo jednoznačně a zcela určitě vymezeno, o čem svědčí i deklaratorní zápis věcného břemene do katastru nemovitostí, který potvrdil vznik práva a povinností vyplývající ze Smlouvy. Platné občanské právo nezná institut dodatečné ztráty platnosti smlouvy. Je-li smlouva uzavřena platně, nemůže se stát neplatnou v důsledku později nastalé skutečnosti. Lze uvažovat jen o zániku práv a povinností vzniklých na základě takové smlouvy („srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2010, sp. zn. 22 Cdo 1028/2009“). Zřízení věcného břemene je nutné posuzovat k okamžiku jeho zřízení, nikoliv s ohledem na zájmy a budoucí možná práva, která v té době nebyly a nemohly být jeho zřízením dotčeny. Vzhledem k tomu, má soud zato, že Smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 15. 7. 1997, č.j. [Anonymizováno] je platná.

48. Námitka promlčení.

49. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný 1) je oprávněným z věcného břemene od doby jeho vzniku, tj. od 15. 7. 1997, doposud. Právo odpovídající výkonu věcného břemene vykonává od doby jeho zřízení doposud, v nemovitosti bydlí, s úmyslem zde bydlet i nadále. Soud konstatuje, že námitka promlčení ve vztahu k žalovanému 1) nebyla ze strany žalobců vznesena, a proto se jí soud dál ve vztahu k žalovanému 1) nezabýval.

50. Námitka promlčení ve vztahu k žalovanému 2) byla žalobci vznesena. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalovaný 2) právo odpovídají věcnému břemenu nevykonává po dlouhou dobu, neboť právo z věcného břemene nevyužívá k bydlení a k bydlení mu již dlouhodobě neslouží. V době, kdy se poznal se svou manželkou, v roce 2014 bydlel ve [adresa]. Na adrese [adresa] bydlí od června roku 2017 ve společné domácnosti se svou manželkou [právnická osoba]. Žalobce d) [Jméno zainteresované osoby 3/0] uvedl, že ho nezná, přičemž v předmětném domě bydlí od roku 2000. Rovněž ze svědeckých výpovědí nájemkyně [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] nevyplývá skutečnost, že by žalovaný 2) v předmětném bytě v domě bydlel, naopak bylo prokázáno, že se zde dostavuje pouze sporadicky za žalovaným 1). Je vlastníkem bytu v bytovém domě v [adresa] a současně je vlastníkem poloviny nemovitosti v [jméno FO], k. ú. [jméno FO]. Soud má zato, že z výpovědí nezainteresovaných svědků je prokázané, že žalovaný 2) minimálně 11 let v bytě nebydlí, kdy soud vychází především z prohlášení svědkyně paní [jméno FO] ze dne 10.9. 2020, tedy má zato, že promlčecí lhůta počala plynout minimálně dne 10. 9. 2009.

51. Námitka promlčení ve vztahu k žalovanému 3) byla žalobci vznesena. Z provedeného dokazování rovněž vyplynulo, že bydlí ve společné domácnosti se svou manželkou minimálně ode dne uzavření sňatku, tj. od roku 2015. Jejich společné bydliště je na adrese [adresa]. Je sice pravdou, že má adresu vedenou v místě, kde je zřízené v jeho prospěch doživotní věcné břemeno bezplatného užívání nemovitosti, nicméně adresa trvalého pobytu v evidenci obyvatel je pouze evidenčního charakteru, neprokazuje, že osoba na adrese uvedené v evidenci na této adrese skutečně bydlí, zdržuje se zde s úmyslem se zde nadále zdržovat. Z výpovědi svědků vyplynulo, že paní [jméno FO] si žalovaného 3) vůbec nepamatuje, prohlášení učinila dne 10. 9. 2020. Svědkyně paní [tituly před jménem] [jméno FO] sdělila, že si ho pamatuje jako adolescenta do jeho 18-20 let. Žalobce d) [Jméno zainteresované osoby 3/0], který je v domě od roku 2000 uvedl, že žalovaný 3) v domě nebydlí dlouhé roky. Soud v daném případě vychází opět z prohlášení svědkyně paní [jméno FO] ze dne 10. 9. 2020, tedy z nejsnazšího možného termínu počátku promlčecí lhůty, která počala plynout minimálně dne 10. 9. 2009.

52. Tvrzení žalovaného 2) a 3), že dochází do bytu za žalovaným 1) pravidelně, minimálně jednou za týden nebo dvakrát za měsíc, soud považuje za účelové, neboť sporadické návštěvy u žalovaného 1) nejsou výkonem práva odpovídajícímu užívání věcného břemene dle Smlouvy. Desetiletá promlčecí doba začíná běžet od okamžiku, kdy právo přestalo být vykonáváno. Z výše uvedeného má soud zato, že námitka promlčení vznesena žalobci je ve vztahu k žalovaným 2), 3) důvodná, neboť účel, ke kterému byla sporná služebnost zřízena, žalovaný 2), 3) po dobu minimálně 10 let nevykonávají.

53. Vzhledem k tomu, že u žalovaných 2) a 3) došlo k promlčení služebnosti soud náhradu za zrušení služebnosti žalovaným 2) a 3) nepřiznal, když lze dovodit, že hodnota služebnosti je s ohledem na promlčení nulová (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1491/2019 ze dne 27. 10. 2020.

54. Trvalá změna poměrů 55. Změna poměrů, kterou vznikne hrubý nepoměr mezi služebností (věcným břemenem) a výhodou oprávněného, spočívá nejen v objektivních okolnostech, ale i v osobních poměrech účastníků a za určitých okolností může vzniknout i změnou v chování účastníků (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2695/99). Zda změnou poměrů vznikl hrubý nepoměr mezi služebností a výhodou oprávněného, je rozhodující porovnání stavu v době rozhodování soudu se stavem v době, kdy byla služebnost zřízena. Při rozhodování o omezení nebo zrušení služebnosti v důsledku změny poměrů je třeba brát v úvahu všechny okolnosti věci; především je nutné zjistit, zda došlo ke změně poměrů, a v kladném případě posoudit, nakolik tato změna měla vliv na způsob výkonu práva odpovídajícího služebnosti, jak se projevila na užívání nemovitosti služebností zatížené, a je třeba vzít do úvahy újmu, která oprávněnému nastane v důsledku omezení nebo zrušení služebnosti za náhradu, a porovnat ji s případnou újmou, která vznikla vlastníkům zatíženého pozemku v důsledku změny poměrů (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1793/2018 ze dne 27. 6. 2018).

56. Trvalá změna poměrů ve vztahu k žalovanému 1)

57. Ve vztahu k žalovanému 1) v průběhu výkonu práva odpovídajícího služebnosti od doby jeho vzniku žádná změna poměrů nenastala, výkon práva odpovídající služebnosti vykonává od počátku jeho vzniku dodnes, nemá zájem toto jednání a chování ve vztahu k výkonu služebnosti měnit. U žalovaného 1) výkon práva odpovídající služebnosti nadále trvá. Vzhledem k tomu, že vůči žalovanému 1) námitka promlčení nebyla vznesena a rovněž u něho nenastala trvalá změna poměrů, pro které by bylo nutné rozhodovat o omezení nebo zrušení služebnosti, soud žalobu jako nedůvodnou vůči němu zamítl.

58. Trvalá změna poměrů ve vztahu k žalovanému 2)

59. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný 2) výkon práva odpovídající služebnosti nevykonává, v bytě nebydlí. Bydlí ve společné domácnosti s manželkou [právnická osoba] na adrese [adresa]. Je výlučným vlastníkem nemovitosti, a to bytové jednotky č. [Anonymizováno] – byt v budově č.p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], a spoluvlastnického podílu o velikosti 776/117167 na společných částech nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí u [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa], k. ú. [adresa], na LV č. [hodnota] na základě smlouvy ze dne 4. 5. 2017. Rovněž bylo prokázáno, že je vlastníkem nemovitostí nacházející se v k. ú. [jméno FO], zapsané na LV č. [hodnota]. U žalovaného 2) nastala od doby zřízení služebnosti trvalá změna poměrů, která zakládá hrubý nepoměr mezi služebností a jeho výhodou. Má zabezpečené jiné bydlení, které využívá, věcné břemeno bydlení k bydlení nepotřebuje, je vlastníkem jiné nemovitosti v k. ú. [jméno FO].

60. Trvalá změna poměrů ve vztahu k žalovanému 3)

61. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný 3) bydlí ve společné domácnosti se svou manželkou a jejich synem na adrese [adresa]. Z výpovědi žalovaného 3) a výpovědi jeho manželky vyplývá, že na této adrese bydlí minimálně od roku 2011. Rovněž žalovaný 3) je vlastníkem nemovitosti v k. ú. [jméno FO] u [adresa]. Výkon práva odpovídající služebnosti nevykonává, má zabezpečené jiné bydlení, které využívá, věcné břemeno bydlení k bydlení nepotřebuje. Rovněž u žalovaného 3) trvalá změna poměrů, která zakládá hrubý nepoměr mezi služebností a jeho výhodou.

62. U žalovaných 2), a 3) došlo k trvalé změně poměrů, která má za následek hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a jejich výhodami. Soud se ztotožňuje s názorem žalobců, že pokud by žalovaní 2) a 3) vykonávali právo odpovídající služebnosti dle Smlouvy, tj. k bydlení, museli by je vyslechnutí svědci paní [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a žalobce d/ v domě potkávat, vídat při odchodu nebo příchodu do domu, řešit záležitosti týkající se domu, jeho správy a údržby, hradit náklady související s výkonem práva. Naopak z výslechů výše uvedených osob vyplývá, že žalovaný 2) a žalovaný 3) výkon práva odpovídající služebnosti nevykonávají, v bytě nebydlí. Mají zabezpečené bydlení v jiných nemovitostech, jsou vlastníci jiné nemovitosti. I kdyby soud přisvědčil tvrzení žalovaného 2) a 3), že půdní vestavbu užívali k jinému účelu než k bydlení, např. k návštěvám žalovaného 1), jednalo by se o změnu poměrů spočívající ve způsobu užívání služebnosti, která je v rozporu se Smlouvou. Tím, že žalovaní 2) a 3) služebnost k bydlení neužívají, nepotřebuji ji, nastává hrubý nepoměr na majetku žalobců. Soud má za to, že u žalovaných došlo k takové trvalé změně poměrů, která zakládá hrubý nepoměr mezi výhodou oprávněných žalovaných 2) a 3) a zatížením služebné nemovitosti ve vlastnictví žalobců. Soud má rovněž za to, že při vzniku věcného břemene žili žalovaný 1) a paní [jméno FO] jako životní partneři a z tohoto důvodu bylo zřízeno i věcné břemeno ve prospěch žalovaných 2) a 3), dětí paní [jméno FO]. V průběhu let došlo však k významné změně poměrů, neboť bývalá oprávněná z věcného břemene, matka žalovaných 2) a 3), zemřela a její děti se již před dobou jejího úmrtí z bytu odstěhovaly. Pokud žalovaní 2) a 3) uvedli, že se žalovaným 1) mají velmi dobré vztahy, můžou žalovaného 1) navštěvovat, provádět drobné opravy v bytě, příležitostně přespávat u žalovaného 1) v době jejich potřeby. Soud po posouzení všech výše uvedených okolností významných pro rozhodnutí věci uzavřel, že porovnáním poměrů účastníků v době zřízení služebnosti v roce 1997 a v době rozhodování soudu v roce 2024 došlo mezi oprávněnými žalovanými 2) a 3) k takové trvalé změně poměrů, která zakládá hrubý nepoměr mezi jejich výhodou a zatížením služebné nemovitosti ve vlastnictví žalobců ve smyslu ust. § 1299 odst. 1 o. z., a proto soudu nezbylo, než žalobě vůči žalovaným 2) a 3) z důvodu výše uvedených vyhovět.

63. Oprávněnému za zrušení služebnosti v zásadě náleží náhrada. Bylo na žalobcích, aby tvrdili a prokázali, že poskytnutí náhrady není namístě, například proto, že by bylo v dané věci v rozporu s dobrými mravy. Žalovaní 2) a 3) právo odpovídající věcnému břemeni bydlení zřízeného dle Smlouvy nevyužívají několik let, zabezpečili si vlastní bydlení a jsou vlastníky jiných nemovitostí. Tato skutečnost byla v řízení prokázána. Vzhledem k tomu má soud za to, že náhradu za zrušení věcného břemene žalovaným 2) a 3) nelze přiznat, neboť její přiznání by bylo v rozporu s účely a principy dobrých mravů a jednalo by se rovněž o zneužití práva.

64. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.

65. Náklady úspěšného žalovaného 1) spočívají v odměně za zastupování žalovaného 1) advokátem ve výši 2 500 Kč za jeden úkon právní služby dle § 9 odst. 3 písm. c/, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), snížené o 20 % v souladu s ust. § 12 odst. 4 a. t. na částku 2 000 Kč. Právní zástupce žalovaného 1) učinil ve věci celkem 8 úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, vyjádření ze dne 8. 10. 2020, ze dne 3. 11. 2021, písemnou závěrečnou řeč, účastnil se celkem 4 jednání, a to dne 15. 8. 2023, 5. 12. 2023, 27. 2. 2024 a 19. 3. 2024) dle ust. § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ a. t. 8 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 2 400 Kč, 21% DPH ve výši 3 864 Kč, celkem 22 264 Kč.

66. Neúspěšní žalovaní 2) a 3) jsou povinni zaplatit žalobcům každý z nich částku ve výši 27 642 Kč, a to za 7 úkonů právní služby dle § 3 odst. 2 písm. c/, § 6 odst. 1 a § 7 a. t. ve výši 2 500 Kč snížené dle ust. § 12 odst. 4 a. t., kdy 1 úkon právní služby činí 2 000 Kč. Právní zástupce žalobců učinil ve věci 7 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ a. t., (převzetí a příprava zastoupení, vzájemný návrh, závěrečný návrh, účast u jednání soudu dne 15. 8. 2023, 5. 12. 2023, 27. 2. 2024 a 19. 3. 2024). Při zastupování 4 žalobců tedy 14 000 Kč x 4, tj. 56 000 Kč, 7 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 3 a. t., tedy 2 100 Kč, 21% DPH ve výši 13 524 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, celkem 82 924 Kč. Vzhledem k tomu, že žalováni byli tři účastníci řízení, žalovaný 1/ byl ve věci úspěšný, jsou žalovaní 2/ a 3/ povinni zaplatit žalobcům každý z nich částku 27 642 Kč.

Poučení