19 C 20/2023 - 268

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený [údaje o zástupci] za účasti vedlejšího účastníka [osobní údaje vedlejšího účastníka] zastoupený [údaje o zástupci] o určení vlastnického práva k nemovitosti takto:

Výrok

I. Žaloba, aby soud určil, že jednotka č. [Anonymizováno] vymezená v budově č.p. [Anonymizováno], která je součástí parc. č. [Anonymizováno], id. spoluvlastnický podíl na společných částech budovy č.p. [Anonymizováno] a na pozemcích parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], id. spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na jednotce č. [Anonymizováno], vše v obci [adresa], k. ú. [adresa], jsou v zaniklém a dosud nevypořádaném společném jmění rozvedených manželů [Jméno žalobkyně] a [jméno vedlejšího účastníka], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku … Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalovaného [údaje o zástupci].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku … Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka [údaje o zástupci].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou, která byla u soudu podána dne 30. 3. 2023, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že nemovitosti: jednotka č. [Anonymizováno] vymezená v budově č.p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], id. spoluvlastnický podíl na společných částech budovy č.p. [Anonymizováno] a na pozemcích parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], id. spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na jednotce č. [Anonymizováno], vše v obci [adresa], k. ú. [adresa], jsou ve společném jmění manželů [Jméno žalobkyně] a [jméno vedlejšího účastníka]. K odůvodnění žaloby bylo tvrzeno, že žalobkyně a vedlejší účastník jsou manželé, žalovaný je mladším synem vedlejšího účastníka. Vedlejší účastník podal návrh na rozvod manželství projednávaný [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Součástí trvajícího společného jmění manželů [jméno žalobkyně] a [jméno vedlejšího účastníka] jsou kromě jiného nemovité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Vlastnictví nemovitostí v k. ú. [adresa] převedl vedlejší účastník na straně žalovaného bez souhlasu žalobkyně darovací smlouvou ze dne [datum] do vlastnictví žalovaného a zřídil pro svoji osobu služebnost doživotního výlučného a bezplatného užívání převedených nemovitostí na žalovaného a zatížil předmětné nemovitosti a spoluvlastnické podíly na nich věcným právem zákazu zcizení a zatížení. Převod bytu v k. ú. [adresa] nebyl běžnou záležitostí při nakládání s majetkem ve společném jmění manželů. Žalobkyně vyslovila nesouhlas s jednáním vedlejšího účastníka na straně žalovaného spočívajícím v uzavření darovací smlouvy, smlouvy o zřízení služebnosti a smlouvy o zákazu zcizení a zatížení předmětných nemovitostí ze dne [datum] s tím, že jde o záležitost neběžnou, týkající se společného jmění, a dovolala se dle ust. § 714 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku neplatnosti uvedeného právního jednání ze dne [datum] darovací smlouvy, smlouvy o zřízení služebnosti pro vedlejšího účastníka na straně žalované a smlouvy o zákazu zcizení a zatížení předmětných nemovitostí, uzavřených mezi vedlejším účastníkem žalovaného a žalovaným. Žalobkyně se dovolává neplatnosti převodu bytu v k. ú. [adresa] na žalovaného. Žalovaný byl na relativní neplatnost upozorněn, nesvědčí mu tedy dobrá víra. Naléhavý právní zájem na straně žalobkyně je dán zájmem na určení vlastnického práva manželů, proto navrhla, aby soud určil, že nemovitosti nacházející se v k. ú. [adresa], specifikované ve výroku I. rozsudku jsou ve společném jmění manželů [Jméno žalobkyně] a [jméno vedlejšího účastníka].

2. Žalovaný a vedlejší účastník žalovaného uvedli, že nemovitosti v k.ú. [adresa] nabyl do svého výlučného vlastnictví vedlejší účastník na straně žalované z darovaných finančních prostředků dne 29. 7. 2020 ve výši 5 350 000 Kč, dne 26. 6. 2020 ve výši 6 150 000 Kč, dne 1. 6. 2020 ve výši 2 250 000 Kč a dne 27. 5. 2020 ve výši 4 000 000 Kč, když darované finanční prostředky převedl otec vedlejšího účastníka ze svého bankovního účtu č. [č. účtu] na účet vedlejšího účastníka s identifikací platby: DAR. Vedlejší účastník darované prostředky následně užil na úhradu záloh na kupní cenu nemovitostí v k. ú. [adresa], když složil zálohu ve výši 663 117 Kč a následně doplatil kupní cenu ve výši 12 599 222 Kč na číslo účtu úschovy označené v kupní smlouvě uzavřené s prodávající developerskou společností [právnická osoba], IČ: [IČO]. V kupní smlouvě je vedlejší účastník označen jako jediný kupující s tím, že nemovitost na [adresa] nabývá do svého výlučného vlastnictví. Na základě toho tak byl vedlejší účastník oprávněn neomezeně s předmětnou nemovitostí nakládat dle svého uvážení a rovněž uzavřít darovací smlouvu dne [datum], kterou převedl vlastnické právo k nemovitosti na [adresa] na žalovaného. Doplnil, že žalobkyně a vedlejší účastník na straně žalovaného měli rovněž zúžené společné jmění manželů dle notářského zápisu ze dne [datum] sepsaného notářem [tituly před jménem] [jméno FO], s tím, že se jednalo o předmanželskou smlouvu, dle které ještě jako budoucí snoubenci zúžili budoucí rozsah jejich společného jmění manželů tak, že veškeré dluhy a závazky nabyté či vzniklé v budoucnu na straně druhé po uzavření manželství nebudou součástí společného jmění manželů, nýbrž budou výlučným dluhem a závazkem toho z manželů, kterému takový dluh či závazek vznikne a rovněž, že součástí společného jmění manželů není podle zákona majetek získaný dědictvím nebo darem, majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho m z manželů a věci vydané v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu zástupci původního vlastníka.

3. Žalobkyně v dalším vyjádření uvedla, že vedlejší účastník neprokázal, že finanční prostředky darované svým otcem užil na úhradu kupní ceny nemovitosti na [adresa], a dodala, že předmanželská smlouva ze dne [datum] se týká dluhů a závazků, nikoli věcí – majetkových hodnot, kterými jsou i pohledávky, například nároky ze smluv o smlouvě budoucí.

4. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného rovněž doplnili své podání a uvedli, že mezi vedlejším účastníkem žalovaného a jeho rodiči byla dohoda, dle které finanční prostředky, které mu byly darovány na základě darovacích smluv, nepoužije k běžné spotřebě a chodu domácnosti, ale koupí za ně ve vhodnou dobu nemovitost, což také vedlejší účastník žalovaného učinil. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného uvedli, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] byla uhrazena záloha na kupní cenu bytu ve výši 663 117 Kč z běžného účtu vedlejšího účastníka č. [č. účtu] dne 4. 4. 2022, když k zabezpečení dostatečných finančních prostředků byly v tentýž den na tento účet připsány ze spořicího účtu vedlejšího účastníka č. [č. účtu] finanční prostředky ve výši 800 000 Kč a tentýž den byla uhrazena záloha ve výši 663 117 Kč na účet č. [č. účtu]. Dodal, že na spořicím účtu vedlejšího účastníka č. [č. účtu] byly uloženy výhradně finanční prostředky ve výlučném vlastnictví vedlejšího účastníka, když ke dni uzavření manželství, tj. [datum], byl na tomto účtu zůstatek ve výši [částka]. Po celou dobu trvání manželství nedošlo ke vkladu žádných finančních prostředků na tento bankovní účet a vedlejší účastník z těchto prostředků dotoval spotřebu domácnosti, a to prostřednictvím převodů na svůj běžný účet. Zbývající část kupní ceny ve výši 12 599 222 Kč byla uhrazena dne 2. 6. 2022 na účet bankovní úschovy č. [č. účtu], a to z bankovního účtu vedlejšího účastníka. Kupní cena za nemovitosti v k. ú. [adresa] byla hrazena z účtu vedlejšího účastníka č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba], ke kterému měl dispoziční právo pouze vedlejší účastník. Tyto finanční prostředky byly otcem vedlejšího účastníka darovány vedlejšímu účastníkovi na jeho spořící účet, když z předloženého výpisu od 2. 1. 2019 do 31. 1. 2024 vyplývá, že ze strany otce vedlejšího účastníka byly na tento účet darovány částky v celkové výši 18 000 000 Kč.

5. Soud žalobkyni vyzval usnesením č.j. 19 C 20/2023-119 ze dne 1. 9. 2023 k doplnění skutkových tvrzení, v čem spatřuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení, a doplnění skutkových tvrzení o tom, zda manželství s vedlejším účastníkem na straně žalovaného bylo již rozvedeno.

6. Žalobkyně k otázce tvrzeného naléhavého právního zájmu ve smyslu ust. § 80 o. s. ř. uvedla, že bez rozhodnutí soudu by nemovitosti, o něž se spor vede, nebyly zapsány v katastru nemovitostí jako součást společného jmění žalobkyně a vedlejšího účastníka, postavení žalobkyně je dosud nejisté a naléhavý právní zájem spatřuje v naplnění preventivní povahy určovací žaloby a účelu poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva: podaná žaloba jí může poskytnout účinnou ochranu práv, nárokované soudní určení reálně může vyřešit spornou situaci mezi účastníky řízení a vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít případným dalším žalobám na plnění a činí tak účinněji než jiné procesní prostředky; jiné procení prostředky nevystihují celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva, žaloba na plnění by navrhované úpravy vztahu účastníků nedosáhla, určovací žaloba není dovolena proto, že by nesloužila potřebám praktického života, nýbrž jen ke zbytečnému rozmnožování sporů.

7. U jednání soudu dne 4. 4. 2024 právní zástupce žalobkyně soudu sdělil, že již bylo rozhodnuto o rozvodu manželství žalobkyně a vedlejšího účastníka s tím, že rozsudek nabyl právní moci. 202 a u [název soudu] byla podána žaloba o vypořádání společného jmění manželů.

8. Soud vyzval žalobkyni vzhledem k podání žaloby o vypořádání společného jmění manželů o úpravu žalobního petitu v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR 24 Cdo 538/2019 ze dne 24. 10. 2019.

9. Usnesením č.j. 19 C 20/2023-215 ze dne 13. 5. 2024 soud rozhodl o změně žaloby navržené žalobkyní, kterou se domáhá, aby soud určil, že jednotka č. [Anonymizováno] vymezená v budově č.p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], id. spoluvlastnický podíl na společných částech budovy č.p. [Anonymizováno] a na pozemcích parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], id. spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na jednotce č. [Anonymizováno], vše v obci [adresa], k.ú. [adresa], jsou v zaniklém a dosud nevypořádaném společném jmění rozvedených manželů [Jméno žalobkyně] a [jméno vedlejšího účastníka] v souladu s ust. § 95 odst. 1 o. s. ř.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto skutkového zjištění:

11. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], ze dne 21. 6. 2023 má soud prokázané, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [Anonymizováno] a součástí nemovitostí v k.ú. [adresa] na základě právního titulu, kterým je darovací smlouva ze dne [datum], právní účinky zápisu vkladu dne [datum], jejíž součástí je i smlouva o zřízení věcného břemene, o zákazu zcizení a zatížení ve prospěch doživotního zřízení věcného břemene pro vedlejšího účastníka na straně žalované.

12. Z Darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti doživotního užívání, zákazu zcizení a zatížení jako práva věcného ze dne [datum], uzavřené mezi vedlejším účastníkem na straně žalované (dárce) a žalovaným (obdarovaný) má soud prokázané, že předmětem smlouvy je darování bytové jednotky [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] včetně id. spoluvlastnických podílů na budově č. [hodnota] a příslušných pozemků a id. spoluvlastnického podílu na pozemku parc. č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], id. spoluvlastnického podílu o velikosti id. [Anonymizováno] na jednotce č. [Anonymizováno] – garáž a na podílu na společných částech. Součástí Darovací smlouvy je zřízení služebnosti doživotního užívání ve prospěch vedlejšího účastníka na straně žalované, zákaz zcizení a zákaz zatížení jako věcné právo, tedy povinnost obdarovaného zdržet se jakéhokoli právního jednání, které by mohlo vést ke zřízení jakéhokoli práva třetí osoby ke kterékoli části nemovitostí bez předchozího písemného souhlasu dárce.

13. Z kupní smlouvy o převodu vlastnictví jednotky č. [Anonymizováno] uzavřené mezi společností [právnická osoba], IČ: [IČO] (prodávající), a vedlejším účastníkem na straně žalované (kupující) dne [datum] má soud prokázané, že předmětem smlouvy specifikovaným v čl. II. je převod jednotky č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa] – byt, id. spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na jednotce č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], nebytový prostor – garáž (společná), se spoluvlastnickým podílem na společné garáži, v čl. II.2. bylo ujednáno, že předmět převodu kupuje vedlejší účastník na straně žalované do svého výlučného vlastnictví.

14. Z Notářského zápisu sepsaného dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], notářem, č. [Anonymizováno], má soud prokázané, že žalobkyně a vedlejší účastník na straně žalované jako snoubenci uzavřeli téhož dne předmanželskou smlouvu upravující jejich budoucí majetkové vztahy v manželství, v jejímž čl. IV., věta třetí smlouvy, uvedli, že součástí společného jmění manželů není podle zákona majetek získaný dědictvím nebo darem, majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věci vydané v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

15. Z usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací], [spisová značka] (právní moc 27. 5. 2021), má soud prokázané, že otec vedlejšího účastníka na straně žalované [Jméno žalovaného] zemřel dne [datum] a byl majitelem účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba] IČ: [IČO], a majitelem účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba], IČ: [IČO].

16. Z výpisů účtu ze dne 30. 11. 2015 č. [č. účtu] má soud prokázané, že majitelem účtu je vedlejší účastník na straně žalované a k datu 1. 10. 2015 byl zůstatek na účtu ve výši 12 247 295,32 Kč.

17. Z výpisů účtů vedlejšího účastníka na straně žalované má soud prokázané, že na spořicí účet č. [č. účtu] byla z účtu otce vedlejšího účastníka č. [č. účtu] dne 27. 5. 2020 převedena částka ve výši 4 000 000 Kč s identifikací: DAR, dne 1. 6. 2020 z účtu otce vedlejšího účastníka č. [č. účtu] byla převedena částka ve výši 2 500 000 Kč s identifikací: DAR, dne 26. 6. 2020 byla z účtu otce vedlejšího účastníka č. [č. účtu] převedena částka ve výši 6 150 000 Kč s identifikací: DAR a dne 29. 7. 2020 byla z účtu otce vedlejšího účastníka č. [č. účtu] na účet vedlejšího účastníka převedena částka ve výši 5 350 000 Kč s identifikací: DAR, tedy z účtu otce vedlejšího účastníka byla na účty vedlejšího účastníka na straně žalované převedeny finanční prostředky ve výši 18 000 000 Kč.

18. Z rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum] (právní moc 29. 11. 2023), má soud prokázané, že manželství žalobkyně a vedlejšího účastníka na straně žalované bylo rozvedeno.

19. Z protokolu o jednání vedeného u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] má soud prokázané, že zde byla vyslechnuta svědkyně [jméno FO], matka vedlejšího účastníka na straně žalovaného a babička žalovaného, která soudu sdělila, že její manžel věnoval vnukovi (žalovanému) k 18. narozeninám částku 18 000 000 Kč za účelem koupě bytu a event. financování studií vnuka v zahraničí. Vzhledem k tomu, že manželovi bylo v té době 80 let, požádala svého syna (vedlejšího účastníka na straně žalované), aby vše zařídil, peníze byly následně předány jemu. Nákup bytu na [adresa] zařizoval syn (vedlejší účastník na straně žalovaného), byt stál 13 000 000 Kč, z darované částky zůstala částka 5 000 000 Kč, ke které přidala 3 000 000 Kč a byl pořízen další byt, který se nachází na [adresa].

20. Soud rovněž provedl výslech svědkyně [jméno FO] u jednání soudu dne 25. 7. 2024, ve kterém svědkyně potvrdila skutečnosti uvedené u [název soudu], tedy že částka 18 000 000 Kč byla darována žalovanému jeho otcem, kdy finanční prostředky byly převedeny na účet vedlejšího účastníka na straně žalovaného, který měl zajistit koupi bytu pro žalovaného.

21. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě má soud prokázané, že vedlejší účastník na straně žalované provedl dne 4. 4. 2022 platbu ve výši 663 117 Kč jako zálohu na kupní cenu bytové jednotky včetně příslušenství v k.ú. [adresa].

22. Z výpisu účtu vedlejšího účastníka č. [č. účtu] ze dne 2. 6. 2022 má soud prokázané, že vedlejší účastník na straně žalované provedl úhradu doplatku kupní ceny za předmět koupě ve výši 12 599 222 Kč na účet č. [č. účtu], tedy zvláštní účet bankovní úschovy označený v kupní smlouvě ze dne [datum].

23. Z dalších provedených důkazů (z přehledu hrazených záloh na koupi nemovitosti nacházející se na [adresa], z oznámení o osvobození příjmů za období roku 2021 týkající se vedlejšího účastníka, z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti vedlejšího účastníka, prodej investic vedlejšího účastníka) soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění neučinil.

24. Další žalobkyní označené důkazy (výpisy z účtů vedlejšího účastníka č. [č. účtu], č. [č. účtu], výroční zprávy společnosti [právnická osoba], za rok 2012, 2019, 2023, e-mailová komunikace mezi žalobkyní a [tituly před jménem] [jméno FO], gynekoložkou, ze dne 10. 9. 2020, e-mailová komunikace z listopadu 2021 týkající se projektu [Anonymizováno], e-mailová komunikace o cenové nabídce na dlažbu, jakož i e-mailová komunikace mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem v období od října 2017 až do září 2022) soud neprovedl, neboť nejsou významné pro rozhodnutí ve věci. V řízení nebyly pochybnosti o pravosti a pravdivosti povedených listinných důkazů. Skutková zjištění z z důkazů učiněná s těmi nespornými vytvořily propojený celek událostí představující skutkový stav. Ostatním provedenými důkazy nebyly prokázány žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí. Zbylé důkazní návrhy soud zamítl pro nadbytečnost.

25. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně a vedlejší účastník na straně žalované byli v době podání žaloby manželi. Za dobu trvání manželství vedlejší účastník na straně žalovaného převedl bez souhlasu žalobkyně dle darovací smlouvy ze dne [datum] na žalovaného bytovou jednotku s příslušenstvím v k. ú. [adresa]. Žalobkyně se žalobou dovolala relativní neplatnosti převodu bytové jednotky s příslušenstvím na žalovaného a žádala soud o rozhodnutí, kterým by soud určil, že předmět darování je v zaniklém a doposud nevypořádaném společném jmění manželů, kdy manželství žalobkyně a vedlejšího účastníka na straně žalovaného bylo rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], právní moc 29. listopadu 2023 rozvedeno.

26. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

27. Podle ust. § 80 o. s. ř. žalobou lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

28. Podle § 2055 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje věc obdarovanému bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

29. Podle § 2057 odst. 1 o. z. při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu.

30. Podle ust. § 708 odst. 1 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů. To neplatí, zanikne-li společné jmění manželů za trvání manželství na základě zákona.

31. Naléhavý právní zájem 32. Předpoklad úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě aktivní věcnou legitimaci, a to vůči tomu, kdo je k požadovanému určení pasivně legitimován. Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, a jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji, než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. O splnění uvedených podmínek naléhavého právního zájmu lze uvažovat v případě, bude-li předjímaný soudní výrok způsobilý vystihnout úplný obsah hmotným právem vymezeného vztahu, což logicky předpokládá, že bude závazný pro všechny jeho subjekty. Tak tomu může být v dané věci, ovšem jen tehdy, jestliže všechny tyto subjekty budou i účastníky příslušného soudního řízení, neboť výrok pravomocného rozsudku, nejde-li o rozsudek o osobním stavu a případy uvedené v § 159a odst. 2 o. s. ř., je závazný jen pro účastníky řízení (§ 159a odst. 1 o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2614/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2019, sp. zn. 22 Cdo 3914/2019, usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 5. 2020, sp. zn. ÚS 647/2020). Lze shrnout, že žalobu na určení, že věc je součástí společného jmění manželů, může podat kterýkoli z manželů; jde-li však o nemovitosti podléhající evidenci v katastru nemovitostí, musí být účastníkem řízení i druhý manžel (ať na straně žalující, nebo žalované).

33. Vzhledem k tomu, že v předmětné věci jde o určení, že sporný byt je součástí společného jmění žalobkyně a jejího manžela (vedlejšího účastníka na straně žalovaného), s tím, že tento výrok má mít důsledky vážící se k zápisu do katastru nemovitostí, musí být manžel žalobkyně v řízení účasten, ať již na straně žalobce, nebo na straně žalované. Ani jeden z těchto předpokladů u manžela nebyl splněn, neboť manžel žalobkyně se účastníkem řízení nestal a žalovaný není osobou, jíž se spor týká, vyhovění žalobě by neznamenalo dosáhnout změny v katastru nemovitosti. Řízení je tak vedeno s neúplným okruhem účastníků řízení.

34. S ohledem na výše uvedené judikaturní závěry soud uzavírá, že žalobkyně na požadovaném určení nemá naléhavý právní zájem, a žalobu z tohoto primárního důvodu zamítl, když k okamžiku vyhlášení rozsudku je jako vlastník sporné nemovitosti zapsán v katastru nemovitostí žalovaný.

35. Dalším důvodem pro zamítnutí žaloby bylo, že soud zkoumal: 1/ jaká byla vůle smluvních stran darovací smlouvy ze dne [datum] a 2/ zda finanční prostředky použité na úhradu kupní ceny nemovitosti pocházely z výlučného vlastnictví vedlejšího účastníka na straně žalované.

36. Kupní smlouva o převodu vlastnictví jednotky ze dne [datum] byla uzavřena mezi prodávajícím – [právnická osoba], a vedlejším účastníkem na straně žalované jako jediným kupujícím, který jako jediný vlastník bytu převedl darovací smlouvou ze dne [datum] byt do vlastnictví žalovaného. Samotná kupní smlouva neobsahuje projev vůle vedlejšího účastníka na straně žalovaného, aby se byt stal součástí společného jmění manželů, ačkoli byl koupen v době trvání manželství. Naopak ve smlouvě je výslovně stanoveno, že nemovitosti nabývá a přijímá do svého výlučného vlastnictví vedlejší účastník na straně žalovaného. Soud má za to, že vůlí vedlejšího účastníka bylo nabýt nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. Pokud jde o další podmínku, tedy zda finanční prostředky použité na úhradu kupní ceny nemovitosti pocházely z výlučného vlastnictví vedlejšího účastníka na straně žalované, v rámci dokazování bylo prokázáno, že vedlejší účastník na úhradu kupní ceny použil finanční prostředky od svého otce, který měl vůli a úmysl zakoupit nemovitost pro žalovaného, nikoli pro vedlejšího účastníka na straně žalovaného. Nejednalo o finanční prostředky, které by otec vedlejšího účastníka na straně žalovaného daroval jemu, nýbrž jednalo se o finanční prostředky darované žalovanému. Soud proto uzavírá, že žalobkyně v řízení neprokázala, že finanční prostředky, z nichž byla pořízena bytová jednotka, jsou ve společném jmění její a vedlejšího účastníka na straně žalovaného, neprokázala, že jsou splněny podmínky pro zařazení věci do společného jmění manželů neboť přijal jednoznačný závěr o pravdivosti skutečnosti, která byla předmětem dokazování, nabyl jistoty a přesvědčení, že sporná skutečnost ohledně zdrojů peněz u koupi bytu se stala. Z výše uvedeného je zřejmé, že předmětná bytová jednotka nikdy nebyla součástí společného jmění manželů a žalovaný je jejím vlastníkem.

37. O náhradě nákladů řízení žalovaného a vedlejšího účastníka na straně žalovaného rozhodl soud výrokem I. a II. totožně v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy náklady řízení každého z nich tvoří odměna advokáta dle § 6, § 9 odst. 3 písm. b/, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ a. t. za 11 úkonů právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava právního zastoupení, vyjádření ze dne 17. 5. 2023, 28. 8. 2023, účasti u jednání dne 21. 1. 2024, vyjádření ze dne 2. 2. 2024, 25. 3. 2024, 2. 4. 2024, účast u jednání dne 4. 4. 2024, vyjádření ze dne 1. 7. 2024, účast u jednání dne 25. 7. 2024), hotové výdaje dle § 13 odst. 4 a. t. za 11 úkonů právní služby po 300 Kč, 21% DPH ve výši 7 854 Kč, celkem 45 254 Kč, snížených o 20 % v souladu s ust. § 12 odst. 4 a. t., tedy o částku 8 450,80 Kč. Celkem náklady žalovaného tvoří částku 33 803,20 Kč a náklady vedlejšího účastníka na straně žalovaného rovněž částku 33 803,20 Kč. Soud nepřiznal žalovanému a vedlejšímu účastníku na straně žalované 1 úkon právní služby včetně hotových výdajů, a to za vyjádření ze dne 25. 4. 2024, které bylo učiněno na výzvu soudu.

Poučení