Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

19 C 201/2021- 187

Rozhodnuto 2022-03-23

Citované zákony (20)

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 279 987,08 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, aby byl žalovaný povinen žalobci uhradit částku 279 987,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 15. 5. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradil želovanému k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 129 37,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal úhrady částky 279 987,08 Kč jako náhrady škody způsobené vadami díla zhotoveného žalovaným. Žalobce uvedl, že s žalovaným uzavřel ústní smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo usazení a vybetonování prostoru kolem bazénu zakoupeného předtím žalobcem u společnosti [právnická osoba] Žalovaný byl touto společností žalobci k provedení díla výslovně doporučen. Cena díla byla ujednána ve výši 320 000 Kč. První část ceny díla měla být uhrazena zálohově ve výši 187 700 Kč. S ohledem na průtahy při provádění díla a na podezření, že je dílo prováděno nekvalitně, žalobce avizoval žalovanému, že zálohu na dílo neuhradí, že cenu díla uhradí až po dokončení celého díla, s tím žalovaný konkludentně souhlasil a pokračoval v realizaci díla. Dne 3. 8. 2020 mělo dojít k předání díla. K předání se dostavili zaměstnanci žalovaného, protože dílo vykazovalo vady, žalobce dílo nepřevzal a vady jednak sdělil zaměstnancům žalovaného a jednak je vytkl v emailové korespondenci přímo žalovanému e-mailem 3. 8. 2020 v 19:22 hodin a následně v 19:55 hodin. Vytčena byla vada nevyspádování betonu a tedy tvorba kaluží, nevyrovnání spojů jednotlivých částí betonu, odštípnutý a nerovný beton kolem plastového boxu na protiproud. Žalobce odkazoval na e-maily a založenou fotodokumentaci. Žalovaný byl vyzván k odstranění vad a upozorněn, že dílo bude zaplaceno až po odstranění těchto vad. Dne 9. 9. 2020 žalobce vytkl další vady e-mailem. Tyto vady spočívaly v zatékání do šachty protiproudového čerpadla. Žalovaný byl vyzván k neprodlenému odčerpání vody a nápravě tohoto nebezpečného stavu, dále k předělání šachty. Žalovaný reagoval až dne 12. 9. 2020 na výše uvedené žalobcem vytýkané vady, a to prostřednictvím sms zprávy, v které avizované závady uznal až na provedenou betonáž. Dále trval na zaplacení částky za provedení díla. Poté probíhala mezi žalobcem a žalovaným další komunikace. Dne 21. 10. 2020 se žalovaný dostavil na místo zhotovení díla, kde mu žalobce oznámil odstoupení od smlouvy. S ohledem na vadu většiny plnění díla žalovaným, musel žalobce předmětné dílo odstranit a vybudovat jej téměř znovu. Žalobce si najal jiného zhotovitele k odstranění díla. Zároveň si nechal z opatrnosti vypracovat posudek na kvalitu betonu, tj. posudek č. D48/20 ze dne 20. 10. 2020 a k tomu doplňující posudek č. D52/2020 z 2. 11. 2020. Posudky vyhotovila společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa]. Zjištěním zhotovitele posudku bylo, že použitý beton neodpovídá ani zařazení do nejnižší pevnostní třídy podle ČSN EN 206+A1 a zároveň byla zjištěna velmi vysoká nasákavost betonu, která svědčí o nedostatečné hutnosti betonu. Z důvodu vady týkající se samotné jakosti betonu bylo třeba celé dílo odstranit. Pro obezdění bazénu měl být dle technické zprávy vydané k bazénu společností [právnická osoba] beton C16/20. Byla však použita betonová směs/mazanina typově označena P300 a P350.

2. Dále žalobce tvrdil, že mu v důsledku porušení smluvních povinností vznikla škoda, přičemž uplatněná škoda je ponížena o hodnotu materiálu, který žalovaný vynaložil a byl následně využit při provedení nového díla. Celková výše tohoto použitého materiálu činí 29 150 Kč, žalobce jej v žalobě konkretizoval. Rovněž žalobce konkretizoval škodu, která měla být v důsledku porušení způsobena. Soud ji zde nerekapituluje s ohledem na závěr tohoto řízení, podle kterého nebyla prokázána příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a vadou bazénu, respektive nebyla prokázána vada, která by odůvodňovala odstranění celého díla, jakož i nebyl prokázán vznik práva na odstoupení od smlouvy (k tomu níže).

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Popřel, že by konkludentně přistoupil na změnu smlouvy a nebylo proto třeba platit zálohy na cenu díla. Popřel, že by žalobce vůči němu odstoupil od smlouvy o dílo dne 21. 10. 2020, či kdykoli jindy. Uvedl, že uznal drobné vady terasy, nikoli však vadu spočívající v betonáži a volbě materiálu, která mu byla vytčena až 12. 10. 2020 zároveň s oznámením demolice díla. Dále uvedl, že žalobce do dnešního dne neuhradil ničeho na ceně díla, a to přes opakované výzvy. Popřel, že by do 12. 9. 2020 vady díla neodstraňoval a byl neaktivní. Po 3. 8. 2020 byl na místě zhotovení díla několikrát a k žádosti žalovaného vyřešil nerovnost povrchu betonu, pohledové vady a jeho nasákavost natažením speciální fólie prostřednictvím subdodavatele [právnická osoba] laguna. Byl připraven odstranit i další drobné vady, nicméně žalobce pokračování v práci podmínil tím, že si nechal instalovanou fólii překontrolovat odborníkem a poté svůj názor žalovanému sdělí. Vzhledem k tomu, že po celou dobu zhotovoval žalovaný v rozporu se smlouvou dílo na vlastní náklady, požádal a podmínil další práce v rámci nároku z vad úhradou alespoň části ceny díla, nejpozději do 14. 9. 2020 (email z 12. 9. 2020 l. [číslo] spisu), Předtím však již k úhradě zálohy vyzval opakovaně, a to minimálně emailem dne 4. 6. 2020, na který žalobce reagoval odpovědí, že zálohu uhradí a následně emailem dne 18. 8. 2020. Žalovaný popřel, že by v průběhu zhotovování díla byly jakékoli prodlevy vyjma zastavení činnosti po neuhrazení zálohy někdy v průběhu července. Zároveň popřel, že by dílo mělo v průběhu zhotovování nějaké vady, na které by žalobce upozornil, tedy nemohlo u něho vzniknout podezření na vadnost provádění díla jako důvod pro neuhrazení zálohy. Žalovaný odkazoval na emailovou korespondenci z 3. 8. 2020 (l. [číslo] spisu), v níž sám žalobce pod bodem 6 uvádí, že nekontroloval třetí partu, která dělala kari sítě, z čehož vyplývá, že tedy jinak dílo kontroloval. 4. [příjmení] mohl být žalobce úspěšný s žalobou na náhradu škody způsobenou vadami díla, v jejichž důsledku vyboural a zbudoval nové dílo a při této činnosti mu vznikly škody musel prokázat že: a) dílo mělo v době předání vady, za které žalovaný odpovídal b) pro tyto vady mu vzniklo právo od smlouvy odstoupit, a to buď jako primární nárok z vad, nebo v důsledku jejich neodstranění v přiměřené době. c) po řádném odstoupení teprve následoval zásah do díla d) vybourání díla kromě podloží nádoby bazénu – tedy rozsah škod byl v příčinné souvislosti s vadami, mimo jiné šlo o adekvátním řešením vad d) v příčinné souvislosti s tímto bouráním vznikly k náhradě požadované škody.

5. Soud se proto nejdříve zabýval otázkou, zda dílo mělo vady, za které žalovaný odpovídal, a které byly důvodem pro odstranění díla, když právě při odstranění díla a zbudování nového měly žalobci vzniknout škody požadované k náhradě.

6. Právní vztah mezi účastníky soud posuzoval podle z. č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o.z.“) zejména dle ustanovení o smlouvě o dílo a ustanovení o kupní smlouvě, která se použije v části nároků z vadného plnění i pro nároky z vad díla.

7. Podle § 2610 o.z.„ Právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.“ 8. Podle § 2613 o.z.„ Zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.“ 9. Podle § 2604 o.z.„ Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.“ 10. Podle § 2605 o.z. Odst. 1„ Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému údělu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.“ Odst. 2 Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

11. Podle § 2615 o.z. Odst. 1„ Dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.“ Odst. 2„ O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.“ 12. Podle § 2104 o.z.„ Kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.“ 13. Podle § 2106 odst. 1 o.z.„ Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybující věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na poměrnou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.“ Odst. 2„ Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady poměrnou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Odst. 3„ Nezvolí-li kupující své právo v čas, má práva podle § [číslo].

14. Podle § 2107 odst. 1o.z.„ Je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.“ Odst. 2„ Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady.“ Odst. 3„ Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.“ 15. Skutková a právní posouzení věci.

16. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena ústní smlouva o dílo (dle § 2586 a násl. o.z.), jejímž předmětem bylo zhotovení lože pro bazén a jeho obetonování včetně zhotovení betonové desky kolem bazénu. Předmětem díla tak byla stavba. Předmětem díla již nebylo položení dlažby. Žalovaný akceptoval zaslanou cenovou nabídku i zaslaný text písemné smlouvy o dílo (sms z 24. 3. 2020 k důkazu provedena na l. [číslo] spisu), tento však z důvodu zaneprázdněnosti a covidové situace nepodepsali (výpověď žalobce l. [číslo] spisu). Pokud jde o obsah smlouvy uzavřené ústně, zůstal tak totožný s písemným návrhem, v kterém již byla cena díla stanovena pevnou částkou 320 000 Kč (nesporné tvrzení l. [číslo] verze spisu, výpověď žalobce l. [číslo] spisu) a měla být v části uhrazena zálohou 187 700 v průběhu zhotovování díla (odsouhlasená nabídka l. [číslo] sms zprávou z 24. 3. 2020 na l. [číslo], účastníci uvádějí ve výpovědích 180 000 Kč, žaloba 187 700 Kč, rozdíl je nepodstatný). Doplatek ceny díla měl být uhrazen do tří dnů od dokončení díla.

17. Nebyla prokázána žalobcem tvrzená konkludentní dohoda v průběhu budování díla, že záloha hrazena nebude. Naopak bylo prokázáno, že žalovaný žádal úhradu zálohy opakovaně a žalobce mu výslovně 4. 6. 2020 v sms zaslání zálohy přislíbil (sms z 4. 6. 2022 l. [číslo] spisu), dále urgoval žalovaný úhradu alespoň dlužné zálohy dne 18. 8. 2020 a 12. 9. 2020 (sms l. [číslo] verze, 163)

18. Ve smlouvě nebyl vymíněn žádný konkrétní způsob zhotovení díla, nebyl vymíněn žádný konkrétní druh betonu k použití. Zhotovení díla bylo zcela ponecháno na umění zhotovitele. Žalobce nepředal zhotoviteli žádné technické podklady ani technickou zprávu [právnická osoba] k ukládání bazénů i na tomto se účastníci v rámci svých účastnických výpovědí zcela shodli. V průběhu provádění díla byl žalobce vyzván k úhradě zálohy, kterou žalobce neuhradil, ač žalovanému tvrdil přes sms, že ji uhradí (toto opět vyplývá z tvrzení jak žalobce, tak žalovaného i z sms zpráv žalobce ze dne 4. 6. 2020 l. [číslo] spisu). K důvodu neuhrazení zálohy vypověděl žalobce (výslech l. [číslo] spisu), že to byla obava o ne řádné provedení díla, která však neměla základ v činnosti zhotovitele, ale vyplývala dle slov žalobce z předchozích zkušeností s jinými zhotoviteli. a Na l. [číslo] spisu pak uvedl, že podezření na špatnou kvalitu práce žalovaného neměl, obával se dodržení termínů. Tedy tvrzení v žalobě o konkludentní dohodě zálohu nehradit a následně tvrzení o tom, že vývoj díla naznačoval, že bude vadné, a proto neuhradil zálohu, je v rozporu s tvrzeními žalobce učiněnými po poučení před soudem v rámci účastnické výpovědi.

19. Předmětem díla nebylo položení dlažby a žalovanému nebylo ani sděleno, že dlažba nebude standardně pevně spojena s povrchem okolo bazénu, ale že bude položena na terče. To se žalovaný dozvěděl až v průběhu zhotovení díla, kdy žalobce žádal zabudovat po obvodu hotové betonové plochy obrubníky tak, aby vyčnívaly nad její úroveň a nedostával se pod dlažbu na terčích nepořádek. Tato žalobcem požadovaná změna zamezila odtékání vody z betonové plochy. Žalovaný to chtěl řešit navrtáním betonu až na štěrk, vrty by byla odváděna voda a vsakovala se do štěrku, žalobce nesouhlasil (výpověď žalovaného l. [číslo] spisu). Soud tak odmítá závěr právního zástupce žalobce, předkládaný ve vyjádření z 3. 2. 2022 odst. 9, sice že vyplynulo ze skutkových zjištění, že od začátku bylo žalovanému zřejmé uložení dlažby na terče, čemuž však betonová plocha neodpovídala a tím byla porušena smlouva o dílo.

20. Dále má soud za prokázané, že dílo bylo předáno žalobci dne 3. 8. 2020, a to v souladu s požadavky (§2604, 2605 o.z.). Tento den se na místo zhotovení díla dostavili dva pracovníci žalovaného [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (výslech l. [číslo] verze spisu) a pokusili se žalobci předat dílo a učinit o tom zápis do předávacího protokolu. Žalobce odmítl převzít dílo od zaměstnanců žalovaného a sdělil jim, že si věc vyřídí přímo s žalovaným. Toto má soud za prokázané jak z výpovědi žalobce, tak výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení]. Žalobce měl zákonnou povinnost provedené dílo převzít (§ [číslo], §2628 o. z.), neboť z jím následně vytčených vad v emailech z 3. 8. 2020 vyplývá, že nešlo o vady, které by bránily v užívání díla. Pracovníci žalovaného byli kompetentní k předání díla. Žalobce neměl právo si vymiňovat, od koho dílo převezme. Soud podotýká, že povinnost převzít nelze hodnotit ex post se znalostí případných dalších vad (neprokázali se však), ex ante jak vnímal dílo a vady vytkl objednatel v okamžiku, kdy je mu dílo předáváno a on odmítá jeho převzetí (tedy pouze z hlediska vad vytčených 3. 8. 2020). K argumentaci žalobce judikaturou ve vyjádření z 3. 2. 2020 bod 17 na l. [číslo] soud na okraj uvádí, že tato judikatura je v prostředí o.z. nepoužitelná, neboť je jinak stanoven okamžik provedení díla, než tomu bylo z.č. 513/1991Sb. Nově je dílo považováno za dokončené, pokud funguje, byť má vady (soud na to upozorňoval při jednání 23. 3. 2020)

21. Pokud bylo v řízení namítáno jako nedostatek předání díla nepředvedení způsobilosti (§ 2607 o.z.), tak především žádné provedení zkoušek při dokončení ujednáno nebylo. Sám žalobce v účastnické výpovědi (l. [číslo] spisu) navíc uvedl k důvodům nepřevzetí díla, že„ o žádnou způsobilost mu nešlo“, vedle toho převzít dílo od pracovníku žalovaného odmítl, tedy by ani neměli komu způsobilost předvést. Žalovaný přitom nezřizoval žádné technologie, které by bylo možno předvést, pouze prováděl uložení bazénu. Vodou byl napouštěn bazén průběžně s jeho obetonováním a po dokončení díla byl napuštěn zcela. Po dokončení díla tak bylo předvedení možné pouze vizuálně, pokud se neměly být provedeny destrukční zkoušky. Tedy u tohoto konkrétního díla, nemohlo být a ani nebyla ujednána jako podmínka dokončení a předání žádná zvláštní zkouška, způsobilost díla ke své účelu, byla zřejmá vizuálně (bazén byl zapuštěn v zemi, obetonován a napuštěn vodou).

22. Dále má soud za prokázané, že tentýž den 3. 8. 2020 vytkl žalobce ve dvou emailech z 3.8.2020 19:50 hod a 20:00 hod (l. [číslo] spisu) vady díla spočívající v nedostatečném vyspádování a rovinatosti betonu, nedostatečném vyspádování solární sprchy, nekvalitních spojích jednotlivých částí, kterými je tvořena betonová plocha, když spoje vystupují na povrch a je vidět spoje ve formě prasklin, odštípaný beton na mnoha místech, především kolem plastového boxu na protiproud, různé barvy betonu, což doplnil žalobce otázkou, zda byl použit beton stejné kvality. Dále učinil otázku na počet kusů kari sítí. Dále vytkl, že lem bazénu byl ponechán se zbytky zaschlého betonu, plastový box na protiproud je propadlý dovnitř, beton kolem něj je nepravidelný, nedodělaný, víko i okraj boxu pod cílem nepravidelně seříznutý, odpad z řezání a štuku je v jímce a v technické místnosti. Dále žalobce v emailu přiložil fotodokumentaci vad, požádal o písemnou zprávu o tom, jak bude žalovaný výše popsané řešit, připomněl, že hodlá zaplatit jen za perfektní práci.

23. Vady uplatněné dne 3. 8. 2020 posoudil soud jako nepodstatné (§2107 o. z.), které nezakládají nárok z vad – odstoupení od smlouvy. I kdyby však šlo o vady podstatné, připravil se žalobce o právo nároku z vad v podobě odstoupení od smlouvy tím, že nezvolil bez zbytečného odkladu konkrétní nárok z vad (§ [číslo] odst. 3). Nárok z vad má být zvolen jasně a v přiměřené době. Tím že se žalobce dotázal na řešení vad žalovaného (email z 3. 8. 2020) žádný nárok nezvolil, možnými řešeními jsou totiž právě nároky z vad a ty měl volit žalobce. Soud žalující stranu poučil o tom, že není prokázána jeho volba nároku z vad, právní zástupce žalobce argumentoval tím, že je žalobce právní laik a otázka na žalovaného v emailech„ jak bude řešit vady“ je dostatečný způsob volby nároku z vad. Před tímto vyjádřením však právní zástupce žalobce při új 15. 9. 2021 (l. [číslo] verze spisu) uvedl, že volbu nároku neučinil žalobce záměrně, chtěl, aby reagoval žalovaný a sám navrhl řešení. Tedy žalobce zcela vědomě nezvolil nárok. Soud nadto nepovažuje požadavek vytčení nároku z vad za příliš vysoký nárok na právní laiky, jak uváděl žalobce. I zákon se schopností běžného člověka řádnou volbu nároku z vad provést počítá, jinak by nesplnění této povinnosti nesankcionoval u všech objednatelů bez rozdílu ztrátou nároku z podstatných vad a jejich nahrazením nároky z nepodstatných vad, mezi které však nepatří odstoupení od smlouvy.

24. Soud má za prokázané provedení díla, neboť dílo bylo dokončeno a předáno (§ 2604 o. z.), vznikl tak nároku na úhradu ceny díla. Žalobce neměl právo dílo nepřevzít (§2628 o. z.), neboť vady uvedené v emailech z 3. 8. 2020 jsou vadami nepodstatnými, pro které nelze odmítnout převzetí. Z chování žalobce navíc vyplývá, že dílo převzal (protokol není nutný), neboť 3. 8. 2022 vytkl vady díla. Volba nároku z vad však nebyla provedena řádně, i kdyby šlo o vady podstatné, ztratil by žalobce nárok z vad ve formě práva odstoupit od smlouvy již z tohoto důvodu (§ [číslo] odst. 3). Žalovaný v situaci, kdy nebyla provedena volba nároku z vad, mohl dobrovolně postupovat dle §2107 odst. 2 o.z. a věci opravit. Po dobu kdy nebyla provedena volba nároku, se však logicky nemohl dostat do prodlení s odstraněním vad.

25. Předáním díla vzniklo žalobci právo z vad a žalovanému právo na úhradu doplatku ceny díla. Splatnost doplatku nastala dle smlouvy 3 dny od předání, a to bez dalšího (bez nutnosti výzvy, či fakturace), neboť cena díla byla pevná, její splatnost, byla jasně stanovená dohodou strana. K tomu rozhodnutí KS [obec] č. j. 26 Co 306/2018- 65 odst. 9 cit.:„ Účastníci si sjednali pevnou cenu díla (§ 634 odst. 1 obč. zák.) dle nabídky žalobkyně, kterou žalovaný akceptoval a schválil svým podpisem. Vzhledem k tomu, že jde o cenu díla pevnou, nebylo dle odvolacího soudu již zapotřebí vyúčtování.“ Soud podotýká, že ve věci řešené KS [obec] byl ve smlouvě o dílo splatnost ujednána na základě vystavení faktury, přesto soud došel k citovanému závěru.

26. Bylo zjištěno z výpovědi žalobce, že svévolně doplatek díla ani zálohy neuhradil ani po 3. 8. 2020. Nehrazení odůvodnil tím, že měl obavu, že by žalovaný dílo po zaplacení neopravil, přitom zároveň připustil, že k této obavě žádný konkrétní důvod neměl (l. [číslo] verze spisu). Žalobce mohl zadržet z doplatku jen tolik kolik by odhadem odpovídalo slevě z ceny díla §2108 o.z.) Vedle toho byl žalobce již v prodlení s úhradou zálohy, jejiž splatnost ustanovení § [číslo] nemůže modifikovat.

27. Dále má soud za zjištěné z sms komunikace mezi žalobcem a žalovaným (l. [číslo] verze spisu), že žalovaný byl na místě minimálně dne 13. 8. 2020 a 18. 8. 2020, připomínal svou žádost o úhradu platby (žalovaný v prodlení již nejen s úhradou záloh, ale i doplatku ceny díla), když na přání žalobce ještě instaloval po 3. 8. 2020, prostřednictvím subdodavatele, izolační folii v hodnotě 30 000 Kč (o tuto částku nebyla cena díla navýšena). Folií byly odstraněny nerovnosti betonu, pohledové vady, nasákavost betonu (fotografie l. [číslo] verze 147spisu). Žalobce na sms z 18. 8. 2020 věcně reagoval až 25. 8. 2020, oponoval, že věci nejsou provedeny kvalitně, a proto neuhradil nic. A pokud jde o fólii instalovanou s jeho souhlasem uvedl, že čeká na odborné posouzení práce žalovaného. Instalace folie byla náhradním řešením. Žalobce odmítl původně navržené vrty skrz betonáž na štěrk, které měly odvádět vodu z povrchu i tělesa betonu do podloží. Voda se zadržovala na povrchu poté, co na žádost žalobce byl zvýšen okraj betonu obrubníkem k zabránění zanešení nepořádku pod dlažbu, kterou chtěl žalobce umístit na terče, nikoli položit tradičním způsobem. Tento způsob umístění dlažby však žalobce před provedením díla žalovanému nesdělil (vypověděl žalovaný).

28. Z uvedeného má soud za prokázané, že není pravdivé tvrzení žalobce v žalobě, že by přístup žalovaného k řešení vad díla byl liknavý, že by žalovaný vady díla neřešil. Naopak pokud jde o žalobce, má tímto soud za prokázané, že byl stále v prodlení, jak se zálohou na dílo, a to již od června 2020, tak již i s jeho doplatkem, na který dle smlouvy i zákona vznikl nárok po dokončení díla jeho předáním. Soud připomíná, že žalobce měl právo toliko nehradit částku odpovídající slevě z kuní ceny vytčených vad, a že vytčené vady byly jen vadami drobnými, tedy nemohl zadržovat zásadní částku z doplatku ceny (§2108 o. z.) předchozí splatnost záloh tímto ustanovením není dotčena.

29. Žalovaný v souladu s § 1912 o. z. odmítl dále plnit z vad do doby, než mu bude plnění (alespoň části ceny díla) poskytnuto nebo zajištěno.

30. Podle § 1912 platí:„ odst. 1: Kdo má plnit při vzájemném plnění napřed, může své plnění odepřít až do té doby, kdy mu bude vzájemné plnění poskytnuto nebo zajištěno; to však jen tehdy, je-li plnění druhé strany ohroženo okolnostmi, které u ní nastaly, které mu nebyly a mohly být známy, když smlouvu uzavřel. Odst. 2 V případě uvedeném v odstavci 1 lze také poskytnout dodatečnou přiměřenou lhůtu k splnění nebo k zajištění plnění a po jejím marném uplynutí odstoupit od smlouvy. Úhrada ceny díla žalobcem byla evidentně ohrožena, jak vyplývá z jeho trvajícího prodlení s úhradou záloh, což žalobce nemohl v době uzavření smlouvy předvídat. Toto odmítnutí plnění nelze považovat za liknavost a prodlení s odstraňováním vad, navíc k němu došlo až po odstranění vady žalovaným (položení folie). Vedle toho žalobce neprojevoval potřebnou součinnost, nezvolil řádně nárok z vad, neodpovídal na sms žalovaného. Prodlužoval řešení vad tvrzení o nutnosti odborně posoudit jejich odstranění, před soudem pak vyšlo najevo, že k žádnému odbornému posouzení instalování folie nedošlo. Dle žalobce ji měl kontrolovat [jméno] [jméno] nezaměstnaná osoba bez jakéhokoli odborného vzdělání a doložené praxe tak, že v ČR nebyla žádná jeho kvalifikace uznána a nedokázal se zaměstnat, nezaměstnaný byl i v době výslechu u soudu.

31. Z vad vytčených 3. 8. 2020 právo od smlouvy odstoupit, a tedy následně odstranit dílo, nevzniklo, a to ani jako primární nárok z vad ani jako důsledek jejich případného neřešení. Tyto vady proto nemohou být v příčinné souvislosti s žalobcem tvrzenými škodami způsobenými demolicí a znovu zbudováním díla.

32. Dále bylo prokázáno, že dne 9. 9. 2020 žalobce vytkl žalovanému další vady díla, a sice zatékání do šachty na protiproud po napršení. Z výslechu žalovaného (l. [číslo] spisu) i jeho zaměstnance [jméno] [příjmení] (l. [číslo] spisu) vyplynulo, že hrana šachty byla původně zhotovena tak, aby přesahovala rovinu desky kolem bazénu o 3-4 cm, ale na opakovanou žádost žalobce bylo toto seříznuto, přesto že byl oběma informován o nebezpečí zatečení. S tím koresponduje i zjištění z emailu z 3. 8. 2020 20 hod (l. [číslo] spisu), kdy žalobce nevytýká žalovanému, že byla hrana šachty na protiproud seříznuta s rovinou betonové plochy (neboť to bylo jeho přání), ale vytýká mu nerovnost seříznutí. Z této vady vytčené 9. 9. 2020 však žalobci nevzniklo dle § 2594 odst. 4 o.z. právo z vady díla, to pro nevhodnost jeho příkazu, na kterou byl objednatelem upozorněn.

33. Ochotu žalovaného odstranit tuto„ vadu“ (neodpovídal za ní), podmíněnou úhradou alespoň části ceny díla do 14. 9. 2020 (sms ze dne 12. 9. 2020 l. [číslo] verze – 163 spisu), je nutno považovat za jeho vstřícnost, která však nezakládá žádnou povinnost a nemůže v souvislosti s ní vzniknout žádné prodlení, natož právo odstoupit od smlouvy.

34. Z sms ze dne 12. 9. 2020 (l. [číslo] verze – 163 spisu) má soud za prokázané, že žalovaný sdělil žalobci, že v pondělí dne 14. 9. 2020 nemůže na staveniště přijít. Žalovaný před soudem uvedl, že měl v té době onkologicky nemocného otce a musel jej doprovodit k lékaři. Dále emailu uvedl, že závady terasy plně přijímá, je ochoten je na místě zapsat do předávacího protokolu s datem, kdy budou odstraněny, ale odmítá, že by veškeré stavební práce, vyhloubení, základová deska, usazení a betonáž byly zhotoveny vadně. Odmítá pokračovat v odstraňování vad, pokud nebude uhrazena alespoň část ceny díla 180 000 Kč (splatná již v červnu poznámka soudu), a to do 14. 9.2020, poté přijde a hned bude brousit betonovou desku. Postoj žalovaného soud považuje za v souladu s § 1912 o.z.

35. Z sms ze dne 23. 9. 2020 9.04 hodin. (l. [číslo] verze spisu) má soud za prokázané, že žalovaný i přes to, že žalobce opět ničeho na úhradu díla neuhradil, hodlal opravit uznané vady 29. 9. 2020 od 8 hodin. Žalobce byl stále v prodlení s úhradou záloh na dílo (187 700Kč) a doplatku ceny díla 123 300 Kč, sníženého maximálně o hodnotu odhadem přiměřeně odpovídající na slevu z ceny díla dle § 2108 o.z. Žalobce reagoval až v sobotu 26. 9. 2020 ve 20:26 hod (l. [číslo] verze spisu) s tím, že nebude doma celý příští týden a trval na tom, že dříve, než po jeho návratu z dovolené žalovaný nepřistoupí k provádění oprav, před tím mu však žalovaný musí sdělit veškeré postupy, kdo, co bude provádět, a zda tyto postupy jsou vyzkoušeny. Žalovaný na to reagoval tak, že má žalobce dát vědět, až bude opět doma. Následně 12. 10. 2020 oslovil žalobce žalovaného, kdy přijde. Byla to první sms, která v mobilním telefonu žalobce následovala po jeho předchozím sdělení o jeho nepřítomnosti a požadavku zastavení prací. Nebylo prokázáno (položen dotaz u výslechu žalobce l. [číslo] spisu), že by žalobce již dříve po návratu z dovolené žalovaného kontaktoval, jak jej žalovaný žádal a umožnil mu pokračovat v pracích. Žalovaný v sms 12. 10. 2020 odpověděl (l. [číslo] spisu), že chce vidět žalobcem shledané vady (další) osobně, že je v současnosti u lékaře (opět s otcem) a přijde ve středu v 9 hod. ([číslo]). Následoval email z 12. 10. 2020 17:33hod, ve kterém žalobce oznámil, že se žalovaný nedostavil tohoto dne k reklamaci prací a nepředal popis a rozvrh prací vedoucích k odstranění závad, a proto bylo započato s odkrýváním betonu v pravé části bazénu. Dále uvádí, že žalovaný měl sám možnost nekvalitní beton odstranit a tím minimalizovat ztráty, žalovaný však vady betonáže a stavebních prací výslovně odmítl již sms z 12. 9. 2020 (l. [číslo] verze – 163 spisu).

36. Žalovaný prostřednictvím sms ze dne 12. 9. 2020 (l. [číslo] verze – 163 spisu) v reakci na sms zprávu a email žalobce z 9. 9. 2020 (l. [číslo] verze l. [číslo]) uznal vytčené vady, ač za ně neodpovídal (odst. 32 odůvodnění), zároveň předem prohlásil, pro případ, že by to žalobce reklamoval, že betonáže je v pořádku. [příjmení] betonáže vytčena žalobcem tehdy nebyla. Proto se žalovaný při pozdějším vytčení vady betonáže (nebylo však prokázáno vytčení dříve než 12. 10. 2020) nemohl dostat s její opravou do prodlení, protože ji již předem neuznal. Žalobce v této situaci nemohl sám začít dílo 12. 10. 2020 opravovat (to ještě před údajným odstoupením od smlouvy 21. 10. 2020). Zákon [číslo] Sb. neumožňuje objednateli, pokud si to předem neujednal ve smlouvě, aby sám dílo opravoval.

37. Dále soud zjistil, že dne 21. 10. 2020 se žalovaný dostavil na místo zhotovování bazénu, kde byly kolem bazénu provedeny výkopy a do díla zasaženo (toto potvrdil žalobce emailem již 12. 10. 2020 l. [číslo] spisu). Žalovaný popřel, že by při tomto byl informován žalobcem o odstoupení od smlouvy. Soud tuto tvrzení žalobce o odstoupení od smlouvy nepovažuje za dostatečně prokázané, když ji potvrdila pouze manželka žalobce, tedy osoba blízká, navíc finančně zainteresovaná na výsledku sporu (spoluvlastnice). Tvrzení žalobce o tom, že byl odstoupení s manželkou přítomen i [jméno] [jméno] se ukázalo nepravdivé, což pro soud znevěrohodnilo pravdivost celé žalobcem popsané události. [jméno] [jméno] při výslechu (5. 1.2020) sdělil, že u odstoupení od smlouvy žalobcem nebyl přítomen, o odstoupení ví jen od žalobce. Závěr, že k odstoupení od smlouvy 21. 10. 2020 nedošlo, podporují i další okolnosti, sice až do komunikace právních zástupců žádné další jednání z důvodu odstoupení od smlouvy žalobce vůči žalovanému neučinil. Vedle toho soud dospěl k závěru, že žalobci právo na odstoupení od smlouvy nesvědčilo (viz průběžné odůvodnění shora), i kdyby od smlouvy odstoupil, nebylo by to platně.

38. Dále bylo prokázáno, zejména výslechem svědka [jméno] [jméno], který je rodinným přítelem žalobce, že to byl on, kterého žalobce pozval na zhodnocení kvality díla a položené fólie. Z výslechu bylo zjištěno, že je osobou zcela nekvalifikovanou v oboru stavby bazénů. Sám tvrdil, avšak nedokládal, kvalifikaci obkladačskou, kterou měl získat v Anglii po 5leté praxi složením zkoušky. Tato mu však v [obec] nebyla uznána, v tomto oboru se nedokázal zaměstnat a v době provádění prací u žalobce až dosud, je tak osobou nezaměstnanou. Pokud jde o ukládání bazénu a budování bazénu, považoval za dostatečnou kvalifikaci skutečnost, že v Austrálii vypomáhal při zaměřování bazénu. Na základě zjištění provedených zcela nekompetentním [příjmení] [jméno] měl žalobce zato, že jak fólie, tak celé uložení bazénu a jeho obetonování je provedeno nekvalitně. Umožnil [příjmení] [jméno] strhnout folii a poté zasáhnout do díla, nejdříve z důvodu položení dlažby na betonovou desku, posléze na základě neodborných závěrů [jméno] [jméno] i do samotné betonáže – provedl do betonáže výkop 1m3, který nazýval sondou.

39. Žalobce vypověděl, že důvodem pro zásah do díla nebyly žádné konkrétní vady díla, ale skutečnost, že se [jméno] [jméno] nezdál povrch betonu vhodný pro dlažbu (l. [číslo] verze). [jméno] [jméno] však vypověděl (l. [číslo] spisu), že on odborníkem na betony a bazény není, byly to jen jeho názory, které sdělil žalobci a ten rozhodl o odkopání bazénu. Soud tak dospěl k závěru, že zásah do díla nebyl z důvodu konkrétní vady, která by se projevila a byla vytčena, ale z důvodu pochybností dvou neodborníků o kvalitě díla, kteří však své pochyby s nikým nekonzultovali a bez dalšího přistoupili k obnažení nádoby bazénu a posléze ji znovu obetonovali. Posudek na diagnostiku betonu byl zadán až 8 dní po zahájení demolice díla 20. 10. 2020, vliv na jejich rozhodnutí neměl, nadto neposuzoval vhodnost materiálu pro bazény a kvalitu provedení práce.

40. Soud má za prokázané, že žalobce opakovaně porušil hrubým způsobem smlouvu o dílo, když neuhradil svévolně zálohu, po provedení díla odmítal převzetí a neuhradil ani část splatné ceny díla a konečně, když o své vůli pomocí třetí osoby sám přistoupil„ k opravě vad“. Dále soud zjistil, že z takto narušeného díla, nechal žalobce vypracovat posudek na kvalitu použitého betonu (zpráva č. D 48/20 Diagnostický průzkum betonu včetně jejího dodatku l. [číslo] verze spisu). Zpráva uvádí, že použita byla převážně mazanina P350 a P300, která nedosahuje kvalit konstrukčního betonu C16/20 předepsaného technickou zprávou pro ukládání bazénu Mountfield a dále, že beton byl velmi nasáklý vodou, z čehož činil posudek závěr, že nebyl dostatečně zhutněn. Soud uvedený posudek nepovažoval za způsobilý prokázat objektivně stav díla zhotoveného žalovaným. V době, kdy započalo zkoumání díla, již dílo nebylo ve stavu, jak jej zbudoval žalovaný. Soudu je známo, z informace v posudku (l. [číslo] spisu), že vzorky pro zkoumání byly odebrány až 20. 10. 2020, a některé vzorky pro vývrty byly vybrány z již dříve vybouraného betonu (tedy betonu, u nějž není zaručeno, že byl skutečně součástí díla zhotoveného žalovaným), vzorky pro dodatek zprávy byly odebrány 2. 11.2020„ při probíhajících bouracích pracech“ (l. [číslo] spisu). Z emailu žalobce z 12. 10. 2020 vyplývá, že nejpozději tento den došlo ke stržení folie odkopání pravé strany betonu. Žalovaný pak dle své výpovědi prohlídce 21. 10. 2020 shledal rozkopané celé okolí bazénu. Je zřejmé, že zkoumání započalo v době, kdy již [jméno] [jméno] značně destruoval původní dílo, beton byl ne jen zbaven folie původně instalovaná právě z důvodu zamezení nasákavosti betonu a i rozkopán. Logické je, že jestliže dílo bylo ponecháno bez fólie, navíc částečně rozkopáno [jméno] [jméno] (o tom svědčí výpověď žalovaného z návštěvy 21. 10. 2020, jakož i samotného žalobce) nasáklo v podzimním měsícich vodou. Zároveň je tak zřejmé, že posudek byl zpracován na základě neúplně zjištěného skutkového stavu o způsobu provedení díla žalovaným, když byl zpracováván v okamžiku, kdy už dílo nebylo v původní kompletnosti. Posudek sám ani stav díla v době zahájení zkoumání nijak nezachycuje a nepopisuje. Ambicí posudku nebylo ani posouzení nevhodnosti použitého materiálu pro obetonování bazénu. Posuzovatel pouze diagnostikoval použitý materiál z hlediska určení jeho druhu ne vhodnosti k použití. Dodatek pak konstatuje i nemožnost zatřídění, pro malý počet vzorků. Přitom to, že byl použit P300 aP350 nikoli konstrukční C16/20 žalovaný nerozporoval.

41. Ze všech těchto důvodů považoval soud posudek za irelevantní, neschopný prokázat objektivně relevantní skutečnosti, když však především z dalšího důkazu výslechu svědka [příjmení] (l. [číslo] spisu), stavebního projektanta s praxí v oboru výstavby bazénů, vyplynulo, že pro zhotovení díla – obezdění bazénu není podstatné, zda se použije mazanina či konstrukční beton, ale podstatné je zachování technologické kázně, což posudek zaměřený na strukturu betonu a posouzení otázky, jaký beton byl použit, zodpovědět nemůže. Právě proto, že kvalita díla záleží na technologické kázni, nikoli na použitém materiálu, nelze zpětně při neexistenci původního díla zjisti kvalitu z ničeného díla budovaného žalobcem.

42. V řízení, přes výslovný dotaz soudu, nebylo prokázáno, že by se do okamžiku demolice díla jakoukoli vadou projevilo použití P350 a P300 namísto konstrukčního betonu a zároveň nebylo prokázáno, že by tuto vadu žalobce někdy žalovanému vytkl. Jak žalobce sám uvedl, nechal původní obetonování bazénu odstranit jenom proto, že ho [jméno] [jméno] upozornil na nevhodnost materiálu, neboť v technické zprávě je předepsán beton C16/20. Závěry posudku se na rozhodnutí žalobce odstranit dílo nemohly podílet, neboť přišel v okamžiku, když již bylo dílo částečně zničeno, diagnostikoval jen druh použitého betonu, neřešil vhodnost materiálu pro obezdění bazénu a kvalitu provedené práce. Tedy soud nemá prokázáno, že by škody, které žalobce v žalobě vytýkal, jako škody způsobené vadou díla, byly skutečně jakoukoli vadou díla způsobeny. Soud podotýká, že v řízení bylo prokázáno (výpověď žalovaného i žalobce), že ve smlouvě nebyla vymíněna žádná specifická technologie pro zhotovení díla, žádná nadstandardní kvalita, tedy zhotovení díla a jeho způsob byl plně na rozhodnutí žalovaného, který byl limitován jen zákonným požadavkem postupovat s odbornou péčí. Jak potvrdil i svědek [příjmení] (l. [číslo] spisu), zvolená technologie odpovídala účelu – obetonování bazénu a byla pro objednatele finančně příznivější než beton 16 C/20, který je navíc při dodržení technologické kázně (nelze použít jeho standardní mokrou konzistenci) kvalitativně degradován. Jinými slovy, vlastnost, za kterou zákazník u tohoto betonu 16 C/20 připlácí, se v případě obetonování bazénu musí znehodnotit, jinak by nebyl pro tento účel vhodný.

43. Soud provedl i důkaz Technickou zprávou (l. [číslo] spisu). Jde o navržený postup při instalaci bazénu [právnická osoba]. Ve zprávě se pro obetonování předepisuje beton C16/20. V řízení bylo z výpovědi obou účastníků prokázáno, že žalobce postup dle této zprávy ve smlouvě nevymínil ani ji žalovanému nepředal. (žalovaný výslech l. [číslo] spisu, žalobce l. [číslo] spisu). Žalovaný uvedl, že zprávu znal, bazény [právnická osoba] zabudovává již 20 let (30 ročně) a stále používá postup s využitím mazaniny, potvrdil to i jeho pracovník, který pro žalovaného pracuje 5 let ([obec] Podloučka l. [číslo] spisu). Oba uvedli, že nikdy žádné problémy s touto technologií nebyly. Žalovaný byl žalobci výslovně Mountfieldem doporučen.

44. Soud nepovažuje využití jiného materiálu, než uvádí [ulice] zpráva (l. [číslo] spisu) za porušení smlouvy o dílo, neboť žádný postup nebyl ve smlouvě vymíněn. [ulice] zpráva není závazným postupem při instalaci bazénu. Pokud žalobce uvedl, že mu nebudou poskytnuty záruky z vad na bazén, protože nebyl dodržen postup dle technické zprávy, tak toto ničím nedoložil, ale především, pokud chtěl postupovat výlučně dle této zprávy, měl to sdělit žalovanému. Navíc v řízení bylo prokázáno, že ani při novém osazení bazénu nebyl dodržen předepsaný typ betonu C 16/20, ale byl použit konstrukčně pevnější beton. Přitom z výslechu svědka [příjmení] (l. [číslo] spisu), autorizovaného v oboru pozemních staveb a praxí v osazení bazénů, vyplynulo, že vlastnost, která je při obetonování bazénu podstatná, není konstrukční pevnost betonu, ale prostorová soudržnost a konzistence použité směsi, tedy zavlhlost. Svědek uvedl, že kvalita provedení díla nebude odlišná z důvodu použití P 300 s P350 (mazanin) nebo při použití C 16/20 nebo C20/25 (konstrukčních betonů).

45. Stejně tak soud neshledal, že by pro uložení bazénu byla závazná ČSN EN [číslo] česká státní norma pouze definuje vlastnosti jednotlivých druhů betonu a uvádí příkladmo účel jejich použití. Soud připomíná, že nebyl smluvně dohodnut žádný konkrétní beton, smlouva hovoří jen o betonu, jimž P300 a P350 i dle předložené normy je (l. [číslo]), proto smlouva byla ohledně materiálu dodržena. Jeho vhodnost pro účel smlouvy potvrdil svědek [příjmení] (l. [číslo] spisu).

46. Žalobce dále namítal porušení § 160 z.č. 183/2006Sb. (stavební zákon), podle kterého„ …zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s (…) a dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické normy“, přičemž za jinou technickou normu lze dle žalobce považovat ČSN. Předně je třeba uvést, že soukromé právo se uplatňuje nezávisle na právu veřejném a sankcí za nedodržení veřejnoprávní povinnosti nemůže být hmotněprávní sankce, zde v podobě neplatnosti smlouvy, či práva na odstoupení (viz § 1 odst. 1 poslední věta z.č. 89/2012Sb.). Z uvedeného rovněž vyplývá nemožnost bez dalšího považovat stavbu definovanou stavením zákonem (§ 2 odst. 3) za stavbu ve smyslu občanského zákoníku. Navíc sám stavební zákon také stanoví, že vymezení se použije pro účely stavebního zákona. Z účelu obou právních předpisů je zřejmé, že zákonodárce neměl v úmyslu vymezit pojem stavba totožně, neboť v každém případě sleduje jinou oblast regulace. Žalobcova právní argumentace je tak nepřípadná.

47. Pokud jde o postup zhotovitele (žalovaného) v rámci vztahu ze smlouvy o dílo, nezjistil soud, že by postupoval v průběhu stavby liknavě, či zásadním způsobem odůvodňujícím odstoupení od smlouvy porušoval smluvní ujednání. Přerušení prací byla dána prodlením žalobce s úhradou záloh. Žalobce neprokázal, že by v průběhu zhotovování díla žalovanému vytkl nějaké nedostatky. Rovněž ve fázi nároků z vad vytčených 3. 8. 2020 postupoval žalovaný obvyklým tempem, k přerušení došlo opět s využití práva dle §1912 odst. 2 o.z. z důvodu prodlení žalobce s úhradou nyní již ne jen záloh, ale i přiměřené části doplatku ceny. Žalovaný po celou dobu budoval dílo na své náklady, což bylo v rozporu s ujednáním smlouvy. Vedle toho byl žalobce již 25. 8. 2020 žalobce zastavil pokračování další práce na odstraňování vad do odborného přezkoumání, které si hodlal sám zajistit (bez uvedení bližších termínů). Ani v období od 9. 9. 2020 (druhé vytčení vad) soud neshledal v postupu žalovaného liknavost, za vadu vytčenou 9. 9. 2020 navíc žalovaný neodpovídal. Žalovaný využil práva dle 1912 odst. 2 o. z., přerušil práce a vyzval žalobce alespoň k částečné úplatě za dílo do 14. 9. 2020 (marně). Přesto byl žalovaný ochoten v pracích pokračovat. Žalobce navíc nereagoval bezprostředně na termíny prací nabízené žalovaným (na sms z 23. 9. až 26. 9. l. [číslo] spisu) s tím, že již naplánované práce zakázal po dobu své nepřítomnosti, přičemž nebylo prokázáno, že by se ozval žalovanému dřív než 12. 10. 2020, kdy už ale započaly demoliční práce (email žalobce z 12. 10. 2020 l. [číslo]).

48. Je pochopitelné, že poté, co žalobce postup prací zastavil na neurčito, nebyl žalovaný schopen okamžitě reagovat a obnovit práce na díle tím spíš, že žalobce podmiňoval další práce vypracováním podrobné zprávy o postupech a konkrétních pracovnících. Časový postup odstraňování uznaných vad soud považuje za zcela adekvátní. Nelze přehlédnout, že žalobce do prací, včetně těch na odstraňování vad, výrazně zasahoval. V rozporu se smlouvou, podle které mělo být vše na zhotoviteli, odmítal v průběhu stavby některé postupy, vymiňoval si jiné – položení folie, seříznutí okraje šachty, obrubníky nad úroveň betonové plochy, přitom však neuhradil ani 1 Kč na cenu díla (to dosud). Požadoval práce, které nebyly součástí díla. Žalovaný musel obnovit kačírek na příjezdové cestě, který při stavbě narušil, upravit do původního stavu okolí stavby (to v kalkulaci prací l. [číslo] odsouhlasených sms z 24. 3. 2020 nebylo).

49. Soud shledal, že to byl žalobce, kdo byl se svými povinnostmi dlouhodobě v prodlení a hrubě porušoval smlouvu a zneužíval toho, že žalovaný ze smlouvy plnil předem. Postoj žalovaného po celou dobu smluvního vztahu soud hodnotí jako velmi vstřícný nezakládající žalobci jakékoli důvody k odstoupení od smlouvy. Vady vytčené žalobcem 3. 8. 2022 řešil, i když byl žalobce v prodlení s volbou nároků z vad. Za vadu vytčenou 9. 9. 2020 neodpovídal, přesto je bylo po zaplacení ochoten řešit. Poté, co 12. 10. 2020 žalobce oznámil, že vady začal opravovávat sám ([jméno] [anonymizováno]) a nadále zmařil jakoukoli jeho činnost, se i přesto žalovaný 21. 10. 2020 na místo zhotovení dostavil.

50. Jak již soud uvedl, žalobce neměl 21. 10. 2020 právo od smlouvy odstoupit mimo jiné i proto, že neposkytl zhotoviteli možnost v přiměřené době zjednat nápravu (§ [číslo] odst. 2 § 2107odst. 6 o. z.), když vytčení vad emailem z 12. 10. 2020 spojil s oznámením o již probíhající demolici. Uváděná vada- nekvalita betonu, nedostatečného množství a uložení armatur, nebyly nikdy do 12. 10. 2020 žalobci vytknuty. Vedle toho nemohl žalobce argumentovat prodlením žalovaného a z toho důvodu odstoupit od smlouvy, neboť byl sám v prodlení a žalovaný mu po právu opakovaně sdělil, že pozastavuje práce do úhrady alespoň části ceny díla (§ 1912 odst. 2 o.z.)

51. Žalobce argumentoval k právu odstoupit od smlouvy i ustanovením § 19 odst. 3 z. č. 634/1992 Sb. sice, že mu jako spotřebiteli svědčí právo odstoupit od smlouvy, pokud není vada odstraněna ve lhůtě 30 dní. Důvody proč nebyl žalovaný v prodlení a proč mu právo odstoupit od smlouvy dne 21. 10. 2020 vůbec nepříslušelo, soud rozebral shora.

52. Nad rámec odůvodnění zamítavého rozhodnutí soud uvádí k aplikaci § 19 odst. 3 z. č. 634/1992 Sb.: 1) nelze mít bez dalšího stejný požadavek na délku opravy vady např. vadné žehličky jako na opravu vady stavby. U stavby je třeba vždy vážit, co je přiměřená lhůta, kterou k odstranění vad stanoví občanský zákoník. Je třeba respektovat i technologické přestávky, klimatické podmínky atd. 2) nelze automaticky založit právo na odstoupení od smlouvy jen na tom, že od vytknutí vady uplynula určitá lhůta, ve které by mělo dle zákona dojít k jejímu odstranění. Vždy musí být zkoumáno, zda skutečně šlo o vadu. K tomu rozhodnutí NS ČR sp. zn. Cdo 3620 [číslo], ze dne 22. 4. 2010 cit:„ kupujícím uplatněné právo z odpovědnosti za vady je důvodné jen za splnění tří následujících předpokladů. Reklamovaná vada skutečně vadou je, vyskytuje se u prodané věci v době uplatnění práva z odpovědnosti za vady a má takovou povahu, jaká je pro uplatnění kupujícím zvoleného práva vyžadována. Bez ohledu na ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. se proto soud musí existencí tvrzené vady vždy zabývat.“ Vztaženo na posuzovaný spor: vada, která dle žalobce nebyla ve lhůtě 30 dní odstraněna, špatný použitý beton – mazanina P300, P350, a jež byla důvodem demolice díla a z toho žalobcem vzniklých škod (kompletně nové zbudování díla, vypuštění a napuštění bazénu, úprava okolního terénu atd.) vadou sama osobě při zachování technologického postupu není. Jak uvedeno shora pro úplnou destrukci původního díla nebylo možné zjistit, zda byl či ne materiál použit s technologickou kázní. Žalobce žaloval náhradu škody způsobené vadami díla, nikoli nároky z vad. Protože nebylo prokázáno, že skutečně o vadu šlo, není možné zdůvodnit oprávněnost odstoupení od smlouvy odkazem na § 19. odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. Stejně tak nelze prokázat existenci dalších vad uváděných v emailu z 12. 10. 2020, protože původní dílo již neexistuje a jeho stav nebyl nijak věrohodně zachycen. Soud připomíná, že odstoupení z důvodu vad uvedených 12. 10. 2020 nebylo po právu i z důvodu neumožnění žalovanému reagovat 53. Žalobce žaloval náhradu škody způsobené vadymi díla, nikoli nároky z vad. Žalobce však neprokázal, že dílo, které se rozhodl odstranit, čímž mu vznikly škody, vykazovalo tak zásadní vady, za které by odpovídal žalovaný, pro které řádně odstoupil, a bylo třeba dílo kompletně odstranit a zbudovat znovu. Neprokázal, tak příčinnou souvislost škod, které mu při odstraňování a budování nového díla vznikly, s vadami za které by odpovídal žalovaný. Jednání žalobce – přistoupení k odstranění díla bylo unáhlené a v rozporu se zákonem, právo sám opravovat dílo neměl následné odstoupení od smlouvy již jen proto nemohlo být po právu (další důvody, proč mu právo od smlouvy odstoupit nesvědčilo soud uváděl průběžně). Škody tímto jednáním způsobené si tak musí nést sám. Soud se proto již nezabýval otázkou vzniku škod a jejich výše.

54. Žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta.

55. Soud provedl i další důkazy – fotografická dokumentace přiložená k prokázání vad díla, důkazy ke škodám atd. z nich však nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí. Pokud jde o fotodokumentaci vad není způsobilá věrohodně prokázat skutečný technický stav díla, a zda jde o dílo ve stavu tak, jak jej zbudoval žalovaný, tedy před zásahem třetích osob. I kdyby fotodokumentace (byla opatřena s digitální informací o čase a datu pořízení, jde o systémové údaje, které lze libovolně nastavit na přístroji, kterým je snímek, video pořizováno.

56. Soud některé důkazy zamítl, což odůvodnil v průběhu řízení. Soud mimo jiné zamítl důkaz videem žalobce ohledně rohu bazénu. Žalobce ve vyjádření z 3. 2. 2022 uvádí, že yl k předložení tohoto videa soudem vyzván. Z protokolu o výslechu žalobce dne 5. 1. 2020 však vyplývá, že žalobce sám v rámci své výpovědi uvedl, že důkaz doloží, soud jej nevyzýval. Nadto bylo po koncentraci řízení (nastala 15.10. 2021) a soud by tak musel učinit jedině v rámci poučení dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. To soud neučinil, neboť žalobce zároveň vypověděl, že z důvodu této tvrzené vady k demolici díla nepřistoupil, navíc ji žalovanému nikdy nevytkl, tedy skutečnost, že se hýbe roh bazénu, by byla za těchto okolností irelevantní.

57. Náhrada nákladů řízení byla přiznána úspěšnému žalovanému, který byl právně zastoupen advokátem. Náklady řízení tvoří: náhrada úkonů právní pomoci dle vyhl. č. 177/1996Sb. (dále jen„ a.t.“) Sazba úkonu dle § 7, § 8 odst.1 a. t., advokátní z tarifní hodnoty 279 987,08 Kč, tj. á 9 420 Kč úkon, vykonáno 11 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (1PÚ příprava a převzetí právního zastoupení; 1 PÚ vyjádření k žalobě; 1PÚ účast u jednání 15. 9. 2021; 1PÚ doplnění skutkových tvrzení a návrh na doplnění dokazování 15. 10. 2021; 2 PÚ účast u jednání 8. 12. 2021 přesahující dvě hodiny; 1PÚ doplnění skutkových tvrzení a návrh na doplnění dokazování 22. 12. 2021; 2 PÚ účast u jednání 5. 1. 2022 přesahující dvě hodiny; 2 PÚ účast u jednání 23. 3. 2022 přesahující dvě hodiny. Celkem náklady právního zastoupení 103 620 Kč; náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (11 x 300Kč) 3 300 Kč; DPH 21% (základ daně 106 920 Kč) 22 453,20Kč; celkem 129 37,20 Kč

Poučení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (1)