25 CO 165/2022 - 230

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Renáty Lukešové a soudkyň Mgr. Kláry Hrobské a Mgr. Kateřiny Boudníkové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [adresa] o zaplacení 279 987,08 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 23. 3. 2022, č. j. 19 C 201/2021-187, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění ve výroku II. tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 117 612 Kč a lhůta k plnění se stanoví v délce patnácti dnů; jinak se v tomto výroku a ve výroku I. potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení 23 522,40 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Okresní soud v Mladé Boleslavi (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 23. 3. 2022, č. j. 19 C 201/2021-187, zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 279 987,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 129 37,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce (výrok II.).

2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že sjednané dílo bylo žalobci předáno a žalovanému tak vznikl nárok na úhradu ceny díla. Žalobce v den předání díla vytkl žalovanému vady díla a soud prvního stupně je posoudil jako nepodstatné. Dle soudu prvního stupně žalobce neposkytl žalovanému přiměřenou lhůtu k odstranění vytčených vad, navíc některé vady vznikly respektováním přání žalobce. K odstoupení od smlouvy ze strany žalobce nedošlo, a i pokud by žalobce od smlouvy o dílo uzavřené se žalovaným odstoupil, nešlo by o platné odstoupení, neboť žalobci právo na odstoupení nevzniklo. Pro zhotovení díla bylo nezbytné zachování technologické kázně, nikoli kvalita použitého materiálu a použití betonu P 350 a P 300 na místo konstrukčního betonu C 16/20 nebylo žalovanému jako vada nejen vytknuto, ale ani se o vadu nejedná, neboť strany si smlouvou o dílo typ použitého betonu pro obezdění bazénu nesjednaly. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce neprokázal podstatné vady díla dodaného žalovaným žalobci, proto mu nevznikl nárok na odstoupení ze zákona a účastníci si možnost odstoupení od smlouvy nesjednali. Žalobce neprokázal, že by žalovanému poskytl přiměřenou lhůtu k opravě vytčených vad díla a pokud se rozhodl dílo téměř kompletně odstranit a vybudovat nové, nedošlo k tomu v příčinné souvislosti s provedením díla žalovaným. Žalobce tak nemohl ani prokázat příčinnou souvislost mezi vznikem tvrzené škody a provedením díla žalovaným.

3. Proti shora uvedenému rozsudku podal včas odvolání žalobce, který namítal, že soud prvního stupně na jednu stranu prováděl důkazy svědeckými a účastnickými výpověďmi, komunikací SMS a emailovou, a na druhou stranu bezdůvodně odmítl provést důkaz videonahrávkou žalobce, a další důkazy, jako fotodokumentaci vad díla, bez dalšího označil za nezpůsobilé k prokázání vad díla, aniž by k tomu doplnil racionální zdůvodnění. Dle žalobce soud prvního stupně smlouvu o dílo nesprávně právně posoudil jako synallagmatický závazkový vztah, pokoušel se zlehčit vady díla a poukazoval na liknavý postup žalovaného s odstraněním vad v souvislosti s nezaplacením ceny za zhotovení díla, respektive zálohy, žalobcem. Smlouva o dílo není synallagmatickým závazkem, obnovení díla není podmíněno plněním objednatele v podobě zaplacení sjednané ceny (dle rozsudku Nejvyššího soudu /dále jen„ NS“ / ze dne 29. 11. 2007 sp. zn. 33 Odo 171/2006). Skutečnost, že žalobce měl být údajně v prodlení, byla bez významu pro věc samu. Žalobce je v postavení spotřebitele a měl by mít zajištěnu právní ochranu. Argumentace soudu prvního stupně pod bodem 49 a 50 odůvodnění napadeného rozsudku je nesprávná, a to v úvaze, že žalobce nemohl odstoupit od smlouvy o dílo z důvodu prodlení na straně žalovaného, neboť sám měl být v prodlení s úhradou alespoň části ceny díla. Soud tak přisvědčil postupu žalovaného jako zhotovitele spočívajícího v pozastavení opravy vad do doby, než mu bude zaplacena část ceny díla. Dle žalobce zhotovitel nemůže profitovat ze svého ledabylého a neprofesionálního zhotovení díla tak, že bude povinen vady odstranit až tehdy, kdy dostane za dílo zaplaceno, byť zčásti. Soud prvního stupně neodůvodnil svůj stěžejní závěr v bodě 23 a 24 odůvodnění napadeného rozsudku, že žalobcem vytknuté vady díla byly vadami nepodstatnými. Uvedl sice, že byly uplatněny dne [datum], ale již neuvedl, o jaké konkrétní vady se mělo jednat a proč je posoudil jako nepodstatné. Ze souhrnu vad popsaných soudem prvního stupně v bodě 22 odůvodnění napadeného rozsudku je zřejmé, že pokud by je soud prvního stupně zohlednil, musel by uzavřít, že takto zhotovené dílo představuje podstatné porušení smlouvy, a že žalobce po právu od smlouvy odstoupil. Předmětem smlouvy bylo usazení bazénu a v rámci tohoto díla jsou kladeny vyšší nároky na jeho kvalitu než například u výkopových prací. Dílo vykazovalo takové vady, pro které bylo možno se při užívání bazénu i zranit. Žalobce prokázal odstoupení od smlouvy svou účastnickou výpovědí, svědeckou výpovědí manželky a svědeckou výpovědí svědka [jméno], který sice uvedl, že u odstoupení od smlouvy o dílo nebyl přítomen, ale tato skutečnost mu byla známa od žalobce. Je s podivem, že se soud prvního stupně přiklonil na stranu žalovaného, který pouze popřel, že by byl informován o odstoupení od smlouvy, aniž by k tomu cokoliv doložil. Argumentace soudu, že manželka žalobce je na předmětu sporu finančně zainteresována, je nesprávná, neboť je to žalovaný, kdo je na předmětu sporu finančně zainteresován a jeho manželka není stranou sporu. Žalobce nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že nebyl smluvně dohodnut žádný konkrétní beton pro zhotovení díla, neboť žalovaný byl žalobci doporučen prodejcem bazénu [právnická osoba] a dle jejich specifikace pro upevnění bazénu měl být použit konstrukční beton typ C 16/20. Žalobce v postavení spotřebitele logicky očekával, že bazén bude zhotoven dle výše uvedené technické zprávy. Přestože tuto skutečnost opakovaně namítal, soud prvního stupně se jeho námitkou dostatečně nezabýval. Nesouhlasí s odůvodněním napadeného rozsudku pod bodem 53, neboť žalobce prokázal vady díla, seznamem vytknutých vad, dodanou fotodokumentací a posudkem na kvalitu betonu, který použil žalovaný. Soud prvního stupně se v odůvodnění napadeného rozsudku nevypořádal s námitkami žalobce, ale ani neodůvodnil své vlastní závěry a úvahy, při kterých očividně stranil žalovanému. Žalobce dále namítal odůvodnění napadeného rozsudku pod body 23 a 24, kdy závěry soudu prvního stupně považuje za překvapivé, zejména proto, že soud k nim odmítl provést potřebné důkazy a žalobce ani nepoučil ve smyslu o. s. ř. Závěr soudu prvního stupně o věrohodnosti fotodokumentace nemůže obstát a jedná se o svévolné odmítnutí předloženého důkazu. Soud prvního stupně mohl k závažnosti vad vyslechnout žalobce, případně jeho manželku, neboť ti vyslechnuti byli, ale nikoliv k rozsahu a skutečnostem uvedeným ve fotodokumentaci. Dle žalobce soud prvního stupně zatížil své rozhodnutí vadou, neboť rozsudek samotný je nepřezkoumatelný, odůvodnění je nelogické a nepřesvědčivé. Žalobce navrhoval při posledním soudním jednání vypracování znaleckého posudku za účelem zjištění, zda beton P 300 a P 350 svojí vhodností a užitím odpovídá parametrům betonu C 16/20, neboť se dle žalobce jednalo o skutečnost nezbytnou k prokázání žalobního tvrzení. Žalobce navrhl provést důkaz znaleckým posudkem k zpochybnění věrohodnosti svědecké výpovědi svědka [jméno]. Rovněž znalecký posudek žalobce navrhl v návaznosti na předběžný právní názor soudu, který byl učiněn až v rámci posledního ústního jednání dne [datum] a žalobci nebyl dříve znám. Soud prvního stupně si tak závěr o odborné otázce učinil sám bez dalšího, aniž by ustanovil znalce. Žalobce zdůraznil, že svědek [příjmení] nebyl slyšen jako znalec, ale pouze jako svědek. Žalobce nesouhlasí v rozdílném hodnocení soudem prvního stupně svědecké výpovědi svědka [jméno] a svědka [jméno], kdy soud prvního stupně považoval za správnou pouze výpověď svědka [jméno] a výpověď svědka [jméno] považoval za nepřiléhavou a nekompetentní. Žalobce má za to, že soud prvního stupně zhodnotil skutkový stav v rozporu se zásadou volného hodnocení důkazů. Navrhl, aby odvolací soud provedl důkaz znaleckým posudkem a změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě vyhoví a přizná žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně aby rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

4. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobce zdůraznil, že smlouva o dílo je smlouvou dvoustrannou, jejímž předmětem je provedení díla jednou stranou a zaplacení díla stranou druhou. Rozsudek Nejvyššího soudu odkazovaný žalobcem v odvolání považuje žalovaný za nepřípadný na řešenou věc, neboť vycházel z právní úpravy platné do [datum]. V nové právní úpravě se smlouva o dílo posuzuje jako synallagmatický závazkový vztah. K odvolacím námitkám žalobce žalovaný uvedl, že soud prvního stupně v rámci poučovací povinnosti žalobce ne jednou, ale opakovaně upozorňoval na právní názor soudu a s tím spojené povinnosti žalobce. Mimo jiné jej upozornil na to, že neprovedl volbu práva k nápravě vad, které žalobce tvrdil a pokud tak neučinil bez zbytečného odkladu, tak mohl vůči žalovanému uplatnit nároky z vad nepodstatných, tzn. nárok na odstranění vady její opravou nebo přiměřenou slevou z ceny díla. Mezi nároky z nepodstatných vad pak nepatří právo odstoupit od smlouvy, neboť tento nárok patří mezi možné nároky při podstatném porušení smlouvy, tedy při zjištěných podstatných vadách díla. Pokud jde o námitku žalobce vůči rozsudku soudu prvního stupně, který uzavřel, že mezi stranami smluvně nebyl dohodnut konkrétní beton na obsyp bazénu, žalovaný připomíná, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo na základě přijetí cenové nabídky žalovaného, která obsahovala položkový rozpis cen prací, které se zavazuje žalovaný pro žalobce provést v rámci usazení bazénu a závazek žalobce zaplatit žalovanému na zhotovení díla zálohu. Konkrétní kvalita betonu mezi účastníky sjednána nebyla. Žalovaný postupoval dle svých praktických zkušeností s plněním díla stejného charakteru. Žalovaný uvedl, že konstrukční beton C 16/20 je pro usazení bazénu nevhodný, neboť je mokrý, lil by se do prostoru kolem bazénu, kdy váha betonu by tlačila na stěnu bazénu a mohlo by dojít k jejímu provalení či poškození. Žalovaný má za to, že postupoval správně, pokud pro usazení betonu používal tzv. suchý beton, kdy jeho správné použití potvrdil svědek [příjmení]. Žalovaný poukázal na skutečnost, že žalobce nejprve tvrdil, že dílo od žalovaného nikdy nepřevzal, následně po poučení soudu změnil své tvrzení tak, že dílo převzal a uplatnil nároky na odstranění vad a při své účastnické výpovědi žalobce opětovně tvrdil, že dílo nikdy nepřevzal a odmítal ho převzít. Žalobce však jako objednatel má ze zákona povinnost dílo převzít. Dílo nevykazovalo vady vůbec, případně vady pohledové, které bylo možno hodnotit jako nepodstatné a odstranitelné. Žalovaný se žalobci snažil vyjít vstříc a pohledové vady odstranit. Dle žalovaného podle právní úpravy smlouvy o dílo v občanském zákoníku nemá objednatel právo odstraňovat vady díla na náklady zhotovitele. Žalobce neprokázal, že by mu v souvislosti s tvrzenými vadami díla vznikla tvrzená škoda a je v příčinné souvislosti s provedením díla žalovaným. Strany si ve smlouvě o dílo možnost odstoupení nedohodly a zákon umožňuje od smlouvy o dílo odstoupit, pokud dílo vykazuje podstatné vady a objednatel provede volbu práva a uplatní nárok na odstoupení od smlouvy. Poté se závazky mezi stranami vypořádají jako při bezdůvodném obohacení. V tomto případě nebylo prokázáno, že by se jednalo o vady podstatné a žalobce tak neměl právo od smlouvy odstoupit. Pokud byla smlouva o dílo mezi účastníky uzavřena písemně, měl by žalobce od smlouvy rovněž odstoupit písemně. Žalovaný se od žalobce o odstoupení při jejich setkání dne [datum] nedozvěděl, a pokud by i došlo k odstoupení od smlouvy ústně, což nebylo v řízení prokázáno, bylo by takové odstoupení neplatné pro nedostatek formy a neexistenci volby takového nároku. Dle žalovaného se soud prvního stupně vypořádal s tvrzeními žalobce a s provedenými důkazy a byl to žalobce, který neunesl důkazní břemeno o svých tvrzeních. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako správný potvrdil.

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není opodstatněné.

6. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění: účastníci uzavřeli ústní smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení lože pro bazén a jeho obetonování, včetně zhotovení betonové desky kolem bazénu. Žalovaný zaslal žalobci cenovou nabídku za pevnou částku 320 000 Kč s položkovým rozpočtem v písemné formě a zaplacením zálohy ve výši 187 700 Kč. Žalobce tuto nabídku formou SMS akceptoval. Provádění díla bylo zahájeno [datum]. V položkovém rozpočtu je obecně uvedena betonáž kolem bazénu s cenou betonu, prací a sítí do betonu. Žalobce zálohu za dílo neuhradil, ačkoliv jej žalovaný opakovaně o úhradu žádal a žalobce mu ji přislíbil. K předání díla došlo [datum] za účasti zaměstnanců žalovaného. Žalobce téhož dne vytkl žalovanému vady díla, které konkretizoval tak, že: beton není nebo je nedostatečně vyspádován a není rovný, a proto se na něm tvoří kaluže, v místě kanálků na odtok vody ze solární sprchy je vyspádována polovina, ve druhé se drží voda, spoje jednotlivých částí, z kterých je betonová plocha vytvořena, vystupují nad plochu a je vidět jasně spoj ve formě praskliny, na více místech a zvláště kolem plastového boxu na protiproud je beton odštípaný a nerovný, jsou různé barvy betonu, lem bazénu byl ponechán se zbytky přischlého betonu, plastový box na protiproud byl propadlý dovnitř, beton kolem je nepravidelný a nedodělaný, víko i okraj pod cílem nepravidelně seříznutý, v jímce je odpad z řezání. Žalovaný k odstranění vytýkaných vad instaloval na beton 58 m2 folie v ceně 27 900 Kč, které uhradil. Žalobce vytkl žalovanému prostřednictvím SMS dne [datum] obsah vody [číslo] cm v šachtě na protiproud s tím, že je nutné věc řešit obratem, neboť hrozí úraz. Žalovaný formou SMS zprávy dne [datum] sdělil žalobci, že přijímá odpovědnost za závady terasy, je ochoten je odstranit, ale je nezbytné mu zaplatit zálohu 180 000 Kč, dále mu sdělil, že [datum] se nemůže na místo stavby dostavit, neboť musí doprovodit na vyšetření nemocného rodiče. Dne [datum] žalovaný oznámil žalobci, že hodlá tvrzené vady opravit dne [datum], žalobce reagoval dne [datum] večer s tím, že nebude doma celý týden. Dne [datum] oslovil žalobce žalovaného s žádostí o sdělení, kdy se dostaví. Žalovaný dne [datum] žalobci sdělil, že je u lékaře s rodičem a dostaví se na místo stavby [datum]. Žalobce následně téhož dne ([datum]) zaslal žalovanému email, ve kterém u oznámil, že se žalovaný nedostavil tohoto dne k reklamaci prací a nepředal popis a rozvrh prací vedoucích k odstranění závad, a proto bylo započato s odkrýváním betonu v pravé části bazénu. Dne [datum] žalobce nechal provést diagnostický průzkum betonu použitého žalovaným k obsypu bazénu společností [právnická osoba] Bylo zjištěno, že pevnost vzorků betonu v tlaku je na tak nízké úrovni, že nedosahuje hodnot potřebných k zatřídění do nejnižší pevnostní třídy. Žalovaný použil na obsyp bazénu cementovou mazaninu P 300 a P 350. Dne [datum] se žalovaný dostavil do bydliště žalobce, zjistil, že žalobce položenou folii strhnul a začal kopat kolem bazénu příkop, důvodem měly být vady, které žalobce nespecifikoval. Na zaplacení díla se žalovaný se žalobcem nedohodnul.

7. Odvolací soud se s takto zjištěným skutkovým stavem soudem prvního stupně ztotožňuje s tím, že má oporu v provedeném dokazování.

8. Soud prvního stupně věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen„ o. z.“).

9. Podle § 1925 o. z. právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

10. Podle § 2104 o. z. kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.

11. Podle § 2106 odst. 1, 2 a 3 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

12. Podle § 2107 odst. 1, 2 a 3 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

13. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

14. Podle § 2605 odst. 1 a 2 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

15. Podle § 2610 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

16. Podle § 2615 odst. 1 a 2 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

17. Dle odvolacího soudu, shodně jako dle soudu prvního stupně, došlo mezi účastníky k uzavření ústní smlouvy o dílo na základě nabídky žalovaného obsahující položkový rozpočet za částku 320 000 Kč. K převzetí díla žalobcem došlo dne [datum]. Žalobce, i pokud by považoval vady díla za podstatné, nezvolil ve smyslu § 2106 o. z. právo, kterého se v souvislosti s vytýkanými vadami domáhá /1) odstranit vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, 2) odstranit vady opravou věci, 3) práva na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo 4) práva odstoupit od smlouvy/, a proto se svého práva z odpovědnosti za vady mohl domáhat pouze dle ustanovení § 2107 o. z. (§ 2106 odst. 3 o. z.) jako práva z nepodstatných vad díla. Odvolací soud uzavírá, shodně jako soud prvního stupně, že žalobci ve smyslu § 2107 o. z. vzniklo pouze právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Teprve tehdy neodstraní-li zhotovitel vadu věci včas (v přiměřené lhůtě), nebo vadu věci odmítne odstranit, může objednatel požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Dle rozhodnutí NS ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 33 Cdo 772/2019, se„ počátek lhůty k odstranění vady se odvíjí zásadně od okamžiku volby objednatele z vadného plnění“. Přiměřená lhůta k odstranění vad musí odpovídat charakteru prováděného díla, v tomto případě provedené stavby. Žalovaný k odstranění vad povrchu betonáže okolo bazénu zajistil potažení betonu speciální folií dodavatelskou firmou a bylo prokázáno, že chtěl odstranit i další žalobcem mu vytýkané vady. Dle odvolacího soudu žalobce neposkytl žalovanému dostatečnou lhůtu k odstranění vytýkaných vad. Sám žalobce konstatoval, že byl po určitá období nepřítomen a žalovaný byl buď nemocen sám, nebo zajišťoval péči o nemocného rodiče. Bylo prokázáno, že jednu z vytýkaných vad, a to úpravu šachty na protiproud (její zarovnání s deskou okolo bazénu) požadoval žalobce, ač byl zaměstnancem žalovaného i žalovaným upozorněn, že z důvodu zatečení to není vhodné. Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně nemá za prokázáno, že by žalobce od ústně uzavřené smlouvy se žalovaným odstoupil, ale s ohledem na tvrzení žalobce, že tak měl dle svého tvrzení učinit dne [datum], je nepochybné, že k tomuto datu žalobci právo na odstoupení od smlouvy ze zákona nevzniklo a smluvně si účastníci možnost odstoupení od smlouvy nedohodli.

18. Pokud žalobce tvrdí nedostatečnou kvalitu betonové směsi použité žalovaným k obsypu bazénu, bylo prokázáno, že na druhu použité betonové směsi se účastníci smlouvy nedohodli, v nabídce položkového rozpočtu je uveden pouze obecně beton za účelem betonáže. Žalobce neprokázal, že by po žalovaném požadoval provedení díla dle technického listu [právnická osoba], pouze se domníval, že dílo bude dle tohoto technického listu provedeno, ale takový požadavek si po žalovaném nevymínil. Žalobce, aniž by žalovanému jako vadu vytkl použití betonové směsi P 300 a P 350 a navrhl, jaké právo pro odstranění vady využije, začal betonový obsyp bazénu vykopávat (již [datum] došlo k odběru vzorků betonu). Dle platné zákonné úpravy však objednatel nemá možnost si nechat sám vadu opravit na náklady zhotovitele bez dalšího. Nejdříve musí vady vytknout, zvolit právo z odpovědnosti za vady, které bude uplatňovat a teprve poté, kdy by zhotovitel odmítl opravu provést, či ji neprovedl v přiměřené lhůtě (a pokud by nevytkl podstatnou vadu a nezvolil možnost odstoupení od smlouvy), může vadu odstranit na vlastní náklady a domáhat se její úhrady po zhotoviteli. Pokud žalobce považoval za podstatnou vadu díla kvalitu betonu použitého na obsyp bazénu, měl tuto tvrzenou vadu žalobci vytknout a využít některého z práv z odpovědnosti za vady uvedených v ustanovení § 2106 o. z.

19. Lze uzavřít, že žalobce vytkl žalovanému vady díla, které je třeba považovat za nepodstatné, neboť žalobce nezvolil právo, kterého se v souvislosti s uplatněnými vadami domáhá. Žalovaný měl zájem vytýkané vady odstranit (natažení speciální folie), případně i jinak, ale žalobce mu k jejich odstranění neposkytl přiměřenou lhůtu a začal si tvrzené vady odstraňovat sám (již [datum] učinil platbu novému zhotoviteli a [datum] byl obsyp bazénu rozkopán). Případně vadu žalovanému nevytkl vůbec (kvalita použitého betonu). Pokud tak neučinil, nemůže se domáhat náhrady škody, neboť dle § 1925 o. z. čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

20. K námitce žalobce, že je spotřebitelem a je třeba ve věci aplikovat § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele („ Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy“) odvolací soud konstatuje, že toto ustanovení dopadá především na povinnosti prodávajícího při prodeji výrobků a poskytování služeb. Avšak v tomto případě žalovaný aktivně projevil snahu tvrzené vady odstranit, nicméně s ohledem na charakter díla nebylo v jeho možnostech a schopnostech, i pro nepřítomnost žalobce, provést cokoli k nápravě vytčených vad. Pro úplnost je třeba uvést, že žalovaný uzavřel ústní smlouvu o dílo, na jejím základě plnil, dílo zhotovil a nebylo mu ničeho zaplaceno. Pokud žalobce nepostupoval při vytčení vad a uplatnění práva z odpovědnosti za vady řádně shora popsaným způsobem, nejde o pochybení žalovaného, který si ostatně nedostatečně hájil i svá práva (právo na zaplacení ceny díla).

21. Odvolací soud nesouhlasí s žalobcem, že by rozsudek soudu prvního stupně byl nepřezkoumatelný. O nepřezkoumatelný rozsudek by šlo tehdy, pokud by odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně postrádalo podstatná skutková zjištění učiněná s odkazem na příslušné důkazy a pokud by z jeho závěrů nebylo patrné, z jakých důkazů soud vycházel, a jakými úvahami se řídil při jejich hodnocení. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí by měla být vykládána podle skutečného smyslu, tedy nebylo-li by možné v přezkoumávaném rozhodnutí zjistit jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno. V řešeném případě se tak nestalo. Žalobce podal obsáhlé odvolání, ve kterém se podrobně proti rozsudku soudu prvního stupně vymezil. Skutečnost, že nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně a ani s jeho odůvodněním, nemůže sama o sobě vést k závěru o nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku.

22. K námitkám žalobce ohledně hodnocení podstatných a nepodstatných vytknutých vad odkazuje odvolací soud na odůvodnění soudu prvního stupně v bodech 23 a 24 napadeného rozsudku, zejména na správný závěr, proč případně bylo třeba vytýkané vady, i kdyby byly podstatnými považovat za nepodstatné. Právní důsledky odvolací soud popsal shora. Odvolací soud nesouhlasí s tvrzením žalobce, že smlouva o dílo není synallagmatickým závazkem. Dle ustanovení § 2586 odst. 1 o. z. je totiž smlouva o dílo vymezena jako dohoda, kterou se jedna smluvní strana (zhotovitel) zavazuje provést dílo na svůj náklad a nebezpečí a druhá smluvní strana (objednatel) se zavazuje dílo převzít a zaplatit za jeho provedení cenu. Jde tedy o dvoustranný synallagmatický právní vztah, kdy práva a povinnosti obou účastníků smlouvy jsou vzájemně podmíněná. Judikatura žalobcem v odvolání uvedená je nepřípadná, neboť dopadá na dřívější právní úpravu platnou do 31. 12. 2013. Soud prvního stupně postupoval správně, pokud neprovedl další dokazování navržené žalovaným, neboť jej dostatečně poučil dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že je třeba prokázat vady, jejich řádné uplatnění, volbu nároku z vad, vznik škody a její výši, příčinnou souvislost mezi vadami a tvrzenou škodou. Odvolací soud nesouhlasí s výkladem o. s. ř. učiněným žalobcem, že by měl účastníka řízení opakovaně poučovat, pokud by stále neměl jeho tvrzení za prokázaná. Zákonodárce ustanovením § 118a o. s. ř. předchází zejména překvapivým rozhodnutím soudu, nemá však jít o nekonečnou a bezbřehou poučovací povinnost soudu, zejména pokud má účastník řízení kvalifikované zastoupení. Pokud jde o odstoupení od smlouvy, učinil soud prvního stupně jasný závěr z provedeného dokazování a provádění dalšího dokazování, jako další navržený výslech manželky žalobce (odvolací soud podotýká k námitce žalobce, že manželka je obvykle finančně zainteresována na výsledku sporu manžela již z titulu společného jmění manželů, a pokud by i takového nebylo, tak z titulu blízkého vztahu k žalobci a případně i z důvodu zájmu na užívání bazénu), provádění důkazu fotodokumentací a případně vyhotovení znaleckého posudku posoudil jako nadbytečné.

23. Odvolací soud s odkazem na shora uvedené změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení, a to v jeho výši a lhůtě k plnění. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný a má tak ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto jsou tvořeny mimosmluvní odměnou advokáta ve výši 9 420 Kč za deset úkonů právní služby dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ AT“), z pct 279 987,08 Kč, a dále deseti náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a dle jeho § 11 odst. 1 písm. a) převzetí a příprava zastoupení, písm. d) 2 x doplnění tvrzení, písm. g) účast při jednání soudu dne [datum], ve dnech [datum], [datum] a [datum] vždy déle jak dvě hodiny. Žalovanému byla rovněž přiznána 21% DPH ze shora uvedených částek, neboť jeho právní zástupce prokázal, že je plátcem této daně. Žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů za vyjádření, neboť jím nebylo podáno. Celkem činí náhrada účelně vynaložených nákladů žalovaným před soudem prvního stupně 117 612 Kč. Soudem prvního stupně byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v obecné třídenní pariční lhůtě do (§ 160 odst. 1 věta první o. s. ř.) a odvolací soud lhůtu k plnění s ohledem na výši částky změnil na patnáctidenní. Soud prvního stupně správně určil místo plnění náhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

24. Odvolací soud s odkazem na shora uvedené rozsudek soudu prvního stupně v napadeném meritorním výroku dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil a změnil jej pouze v nákladovém výroku II. ve výši náhrady nákladů řízení a lhůtě k plnění dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

25. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s ř. Žalovaný byl v odvolacím řízení plně úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny dvěma úkony právní služby po 9 420 Kč dle § 9 odst. 1 AT, z pct 279 987,08 Kč, a odměnou za dvě náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a jeho § 11 odst. 1 písm. d) sepis vyjádření, písm. g) účast při odvolacím jednání. Žalovanému byla přiznána 21 % DPH ze shodných důvodů jako před soudem prvního stupně. Celkové náklady vzniklé žalovanému v odvolacím řízení činí 23 522,40 Kč a tuto částku je žalobce povinen mu zaplatit v patnáctidenní lhůtě (§ 160 odst. 1 věta první o. s. ř.) z důvodu celkové výše náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů a na zákonné platební místo k rukám právního zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení