19 C 210/2023 - 85

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: [anonymizováno] proti žalované: [anonymizováno] pro zaplacení 967 363 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 127 917 Kč spolu s úrokem ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 181 000 Kč od [datum] do [datum], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 839 446 Kč se zákonným úrokem z této částky od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 308 917 Kč od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 200 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou [datum] domáhal přiznání náhrady škody v celkové výši 1 148 363 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [Anonymizováno] a v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce trestního řízení. Konkrétně požaduje částku 1 148 363 Kč, z čehož 1 000 000 Kč představuje zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním a 148 363 Kč odčinění újmy za nepřiměřenou délku řízení. Žalobce tvrdí, že trestní stíhání zásadně ovlivnilo jeho osobní i profesní život, včetně ztráty kariérních příležitostí a dopadů na rodinné vztahy, a že délka řízení, trvající více než [Anonymizováno], významně přispěla k jeho psychickému i profesnímu poškození.

2. Žalovaná nárok žalobce v plné výši neuznala. Poukázala na to, že v rámci mimosoudního jednání již žalobci poskytla peněžité zadostiučinění ve výši 90 000 Kč za nezákonné trestní stíhání a 91 000 Kč za nepřiměřenou délku řízení, a to spolu s omluvou. Další nároky žalobce považuje za neprokázané, zejména co se týče tvrzení o zásadních dopadech trestního stíhání na profesní sféru žalobce a intenzitě zásahu do jeho osobního života. Argumentuje, že žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi trestním řízením a konkrétními zásahy do své osobní sféry, a odkazuje na judikaturu, podle které medializace případu nelze automaticky přičítat k tíži státu.

3. Po částečném zastavení řízení na základě zpětvzetí části žaloby žalobcem, ke kterému došlo při jednání dne [datum], pro částečné plnění žalované zůstaly předmětem řízení částky 910 000 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním a 57 363 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení.

4. Ve vztahu k zásahům osobnostní sféry žalobce pak žalobce na základě výzvy soudu dané podle § 118a odst. 3 o. s. ř. na ústním jednání dne [datum] k označení důkazů, které tvrzené zásahy prokazují, žalobce navrhl kromě své účastnické výpovědi výslechy svědků [jméno FO] a [jméno FO], které soud provedl.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Z písemných podání účastníků dospěl k závěru o nespornosti následujících skutkových tvrzeních, vůči kterým již soud dále neprováděl dokazování: - Žalobce uplatnil u žalované dne [datum] v souvislosti s nezákonným trestním stíháním vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [Anonymizováno] nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání ve výši 1 000 000 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky trestního stíhání ve výši 148 363 Kč. - Žalovaná dne [datum] zaslala žalobci své stanovisko, ve kterém konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí, za toto byla žalobci poskytnuta omluva a zároveň bylo žalobci přiznáno peněžité zadostiučinění ve výši 90 000 Kč. Dále žalovaná stanoviskem žalobci sdělila, že jeho požadavek na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení žalovaná uznala důvodným co do částky 91 000 Kč, ve zbylé části žalobcova žádost byla žalovanou uznána za nedůvodnou. - Částka 181 000 Kč byla žalobci vyplacena [datum].

7. Dopady trestního stíhání do osobní sféry žalobce má soud prokázané z účastnického výslechu žalobce, výpovědi jeho manželky [tituly před jménem] [jméno FO], bývalého právního zástupce [anonymizováno] a bývalého zaměstnavatele žalobce [anonymizováno], a to v následujícím rozsahu:

8. Z účastnického výslechu žalobce má soud za prokázané negativní dopady trestního stíhání na jeho osobní i profesní život. Zdůraznil, že v důsledku intenzivní medializace případu došlo k závažnému poškození jeho dobré pověsti, což vedlo k výraznému omezení jeho pracovních příležitostí a de facto znemožnění pokračování v dosavadní kariéře. Žalobce uvedl, že byl nucen opustit své dlouholeté zaměstnání a čelil obtížím při hledání nového uplatnění, což mělo přímý dopad na finanční situaci jeho rodiny. Dále popsal, že celá situace způsobila enormní psychické vypětí jemu i jeho blízkým, přičemž se musel potýkat s dlouhodobými pocity úzkosti, nejistoty a stresu. Žalobce také zmínil, že v důsledku trestního stíhání došlo k narušení jeho sociálních vazeb, kdy se od něj odvrátila část přátel a známých.

9. Z výpovědi manželky žalobce [jméno FO] má soud za prokázané dopady trestního stíhání na rodinný život žalobce, přičemž svědkyně zejména zdůraznila, že celá rodina byla vystavena značnému tlaku ze strany médií, což vedlo k sociální izolaci a narušení běžného chodu domácnosti. Uvedla, že i ona čelila obtížím v práci, kdy jako [Anonymizováno] byla nucena se vyrovnávat s obavami a negativními reakcemi kolegů v důsledku medializace případu, což ztížilo její profesní uplatnění. [anonymizováno] rovněž zmínila psychické dopady na rodinu, včetně potřeby vyhledání odborné psychologické pomoci. Finanční situace rodiny se zhoršila, což vedlo k omezení výdajů a změně životního stylu.

10. Z výpovědi [anonymizováno], bývalého právního zástupce žalobce, soud zjistil procesní aspekty trestního stíhání a jejich konkrétní dopady na osobní sféru žalobce. Svědek zejména poukázal na to, že dlouhotrvající nejistota ohledně výsledku řízení, které se táhlo několik let, způsobovala žalobci značnou psychickou zátěž. [anonymizováno] detailně popsal průběh vyšetřování, včetně opakovaných výslechů, které žalobce vnímal jako ponižující a stresující. Zvláště se zaměřil na popis několika zásahů do soukromí žalobce v průběhu trestního řízení. Právní zástupce také zdůraznil, že i přes konečné zproštění obžaloby zůstaly dlouhodobé následky trestního stíhání na psychice a společenském postavení žalobce, které budou vyžadovat značné úsilí a čas k nápravě.

11. Z výpovědi [jméno FO], má soud za prokázané, že se žalobcem pracovně seznámil kolem roku [Anonymizováno], kdy s ním spolupracoval na financování projektu v [Anonymizováno] přes [anonymizováno]. Ve [Anonymizováno] pak žalobce působil mezi rok [Anonymizováno]. Jejich spolupráce se zaměřovala především na oblast strategického řízení a rozvoje společnosti. Žalobce byl zodpovědný za finanční řízení a restrukturalizaci. [tituly před jménem] [adresa] zdůraznil, že žalobce byl vysoce ceněným odborníkem ve svém oboru a jejich spolupráce byla až do zahájení trestního stíhání velmi produktivní a úspěšná. Popsal několik konkrétních projektů, na kterých společně pracovali, a vyzdvihl žalobcovy profesionální kvality a přínos pro tyto projekty. [tituly před jménem] [adresa] dále uvedl, že navzdory jejich úspěšné spolupráci a osobnímu přesvědčení o žalobcově integritě, byli nuceni ukončit jejich profesní vztah dohodou. Toto rozhodnutí bylo podle jeho slov přímým důsledkem tlaku ze strany financujících bank, které v souvislosti s probíhajícím trestním stíháním žalobce vyjádřily obavy a požadovaly ukončení spolupráce jako podmínku pro pokračování financování projektů. [tituly před jménem] [adresa] zdůraznil, že toto ukončení spolupráce bylo čistě pragmatickým krokem vynuceným vnějšími okolnostmi, nikoli odrazem jeho osobního postoje k žalobci nebo přesvědčení o jeho vině.

12. Celostátní medializaci trestního stíhání žalobce má soud za prokázanou ze zprávy vytištěné z internetového portálu idnes.cz z [datum] s názvem „[Anonymizováno], ve které se popisuje trestní stíhání žalobce a je zde uvedeno i jeho jméno, ze zprávy uvedené na portálu ceskatelevize.cz ze dne [datum] s textem „[Anonymizováno]“, ve kterém je taktéž zmíněno jméno žalobce a z článku uveřejněného na serveru eurozpravy.cz z [datum] s textem „[Anonymizováno]“, ve kterém je zmíněno jméno žalobce.

13. Z podstatného obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp.zn. [Anonymizováno] má soud za prokázaný následující průběh předmětného trestního stíhání žalobce: Usnesením Policie České republiky č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání dle § 160 odst. 1 tr. řádu, mimo jiné i proti žalobci a dále ještě jednomu obviněnému, a to pro spáchání trestného činu [Anonymizováno]. Dne [datum] byla podána stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dne [datum] byla podána stížnost i druhým obviněným. Stížnost byla k rozhodnutí předložena Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze dne [datum]. Následně byla podáním ze dne [datum] stížnost předložena Nejvyššímu státnímu zastupitelství k rozhodnutí. Usnesením č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] Nejvyšší státní zastupitelství zamítlo stížnost mimo jiné i žalobce, jako nedůvodnou. Věc byla policii vrácena [datum]. Ve věci jsou dále založeny důkazy, následně je založen protokol o vydání věci ze dne [datum], a to interní předpis společnosti [Anonymizováno]. Následně je založena výzva k vydání věcí ze dne [datum], a to věcí zde uvedených. Následně protokol o vydání hmotné věci ze dne [datum]. Následně jsou ve spise založeny další důkazy. Dne [datum] byla podána žádost o sdělení informací v souladu s tr. řádem, jemuž bylo vyhověno dne [datum]. Dne [datum] byl vyslechnut žalobce. V jeho výslechu bylo pokračováno dne [datum]. Dne [datum] byl vyslechnut druhý obviněný. V jeho výslechu bylo pokračováno [datum]. Ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] proběhl výslech svědků. Dále proběhl výslech svědků dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. [datum] bylo policii doručeno zproštění mlčenlivosti zde uvedeného generálního ředitele. Dne [datum] proběhl výslech svědka, přičemž během výslechu byla vznesena námitka, která byla dne [datum] předložena Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. Věc byla dne [datum] vrácena policii s tím, že šlo o námitku na přezkoumání postupu policejního orgánu s tím, že uvedl, že přezkoumání postupu policejního orgánu bylo žádáno pouze v případě, že bude zde uvedenému policejním orgánem účast na výslechu svědka umožněna, k čemuž však nedošlo, proto nebyl přezkum o postupu policejního orgánu prováděn. Dne [datum] byl vyslechnut svědek. Dne [datum] byly do spisu založeny další listiny. Dne [datum] se jeden ze svědků omluvil ze svého výslechu. [datum] bylo založeno zproštění mlčenlivosti zde uvedeného. Následně dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] byli vyslechnuti svědci. Dne [datum] je učiněn záznam o tom, že se předvolaná svědkyně nedostavila s tím, že byl stanoven nový termín jejího výslechu. Dále jsou ve spise založeny úřední záznamy o podaných vysvětlení z roku [Anonymizováno]. Opatřením z [datum] byl přibrán tlumočník k překladu zde uvedené písemnosti. V [Anonymizováno] a v [Anonymizováno] bylo proplaceno tlumočné. Dne [datum] byly předloženy další listiny. Dne [datum] byl učiněn součinnostní dotaz prostřednictvím směrem Policie České republiky ke zde uvedené firmě a výzva k doplnění vydaných věcí. Dále dne [datum] byl učiněn další součinnostní dotaz. Na to bylo reagováno během [Anonymizováno]. Součinnostní dotazy byly dány, činěny během [Anonymizováno] a [Anonymizováno] roku [Anonymizováno]. Na což bylo během [Anonymizováno] a [Anonymizováno] reagováno. Dne [datum] policie požádala o součinnost při doručování jednomu z předvolaných svědků. Opakovaně dne [datum]. Během [Anonymizováno] policie telefonicky kontaktovala zde uvedené svědky s tím, nechť se dostaví na dle svých předvolání na data k podání jejich výpovědi. Během [Anonymizováno] je založeno poučení poškozené právnické osoby. V [Anonymizováno] policie nevyhověla žádosti o nahlédnutí do spisového materiálu zde uvedené společnosti. K čemuž se společnost vyjádřila [datum]. Opětovně jí nebylo umožněno nahlédnout do spisu, a to přípisem policie ze dne [datum]. Během [Anonymizováno] jsou učiněny dotazy ohledně posouzení osoby jednotlivých obviněných s tím, že žalobce neměl záznam ve zprávě o pověsti předložené Městskou částí Praha 11 a Městskou částí Praha 10. Z místa bydliště byly zprávy taktéž negativní. Stejně tak opis z evidence rejstříku trestů. Dne [datum] bylo zasláno vyrozumění o konání výslechu zde uvedených svědků. Obhájce druhého z obžalovaných dne [datum] požádal o změnu termínu konání výslechu jeho klienta. Načež byl stanoven nový termín k výslechu obviněných. Oprava vyrozuměním ze dne [datum] bylo vyrozumění o konání výslechu obviněných. Dne [datum] požádal obhájce žalobce o změnu konání termínu výslechu jeho klienta. V [Anonymizováno] byli obhájci informováni o výslechu, zde uvedených svědků. Stejně tak během [Anonymizováno]. Dále během [Anonymizováno], v [Anonymizováno], v [Anonymizováno], v [Anonymizováno]. Následně v [Anonymizováno] byli zástupci informováni o změně konání výslechu zde uvedených svědků. Obhájce druhého obžalovaného dne [datum] nahlédl do [podezřelý výraz] spisu. Dne [datum] opětovně. V [Anonymizováno] opětovně. [datum] byl právní zástupce žalobce informován nebo vyrozuměn o možnosti prostudovat trestní spis, a to ve dnech [datum]–[datum]. To bylo žalobci doručeno [datum] a jeho právnímu zástupci [datum]. Dne [datum] navrhl obhájce druhého obžalovaného návrhy na doplnění dokazování. Během [Anonymizováno] navrhl obhájce žalobce návrh na doplnění dokazování k čemuž byl policií vyzván, nechť tento návrh doplní, což učinil [datum]. K čemuž policie dále sdělila, že stanoví v měsíci [Anonymizováno] nový termín pro výslech zde navrženého svědka. V [Anonymizováno] obhájci prostudovali trestní spis. Zpráva během [Anonymizováno]. Dne [datum] navrhl žalobce zastavení trestního stíhání, které odůvodnil dne [datum]. Dne [datum] bylo obhájci žalobce doručeno odmítnutí návrhu na doplnění vyšetřování. V [Anonymizováno] prostudovali spis poškození a dne [datum] byl podán návrh na podání obžaloby k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze ve věci žalobce a druhého obviněného pro spáchání zločinu [Anonymizováno]. Dne [datum] byla Obvodnímu soudu pro Prahu 1 doručena obžaloba ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno] ve věci dvou obviněných, mimo jiné i žalobce pro spáchání zločinu [Anonymizováno]. V [Anonymizováno] bylo soudem zjištěno, že v interním systému soudu není uložena obžaloba v elektronické podobě, načež ten samý den bylo kontaktováno Státní zastupitelství k tomu, aby předložili obžalobu i v elektronické podobě. [datum] byl podán ze strany obhájce druhého obžalovaného návrh na předběžné projednání obžaloby. Dne [datum] požádal předseda senátu o prodloužení lhůty k nařízení hlavního líčení v trestní věci, a to z důvodu složitosti věci a z důvodu toho, že v [Anonymizováno] byly skončeny obsáhlejší a komplikovanější věci. Bylo nutno vypracovat rozsudky v těchto věcech a nebude tedy možné do [datum] věc nastudovat a nařídit hlavní líčení. Dne [datum] byla lhůta - prodloužení lhůty povoleno, a to do [datum]. Během [Anonymizováno] podal návrh i obhájce žalobce na nařízení předběžného projednání obžaloby spolu s návrhem na zastavení trestního stíhání. Dne [datum] bylo nařízeno neveřejné zasedání na [datum]. Dne [datum] se konalo neveřejné zasedání, přičemž bylo vyhlášeno usnesení č. j. [Anonymizováno], kterým bylo - byla trestní věc vrácena státnímu zástupci k došetření. Následně [datum] požádal předseda senátu o prodloužení lhůty k vypracování rozhodnutí, a to s ohledem na složitost věci a s ohledem na dovolenou soudce a službu rozhodujícího soudce. Dne [datum] bylo povoleno prodloužení lhůty, a to do [datum]. Následně byla podána stížnost Vrchním státním zastupitelstvím proti rozhodnutí, která byla následně odůvodněna. Dne [datum] byla věc předložena odvolacímu soudu, který dne [datum] konal neveřejné zasedání, přičemž vyhlásil usnesení č. j. [Anonymizováno], kterým napadené usnesení zrušil a soudu prvního stupně uložil, aby věc znovu, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Z odůvodnění se podává, že vrácení věci k došetření v daném případě rozhodně není ani věcně důvodné, ani z procesních hledisek nutné. Na to z napadeného usnesení není patrno, ve kterých směrech je nutno přípravné řízení doplnit. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum]. Obhájce žalobce požádal o odročení hlavního líčení z důvodu kolize. Dne [datum] bylo hlavní líčení nařízeno na [datum]. Následně jsou založeny omluvy jednotlivých předvolaných svědků, sdělení poškozený. Následně jeden ze svědků uvedl v [Anonymizováno] o tom, že se domnívá, že by mělo být ze strany soudu požádáno o zproštění jeho mlčenlivosti, neboť mlčenlivosti byl zproštěn pouze za účelem svědecké výpovědi pro Policii České republiky. V [Anonymizováno] požádal obhájce žalobce o sdělení programu hlavního líčení, čemuž bylo následně vyhověno. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, byli vyslechnuti obžalovaní a jednání bylo - líčení bylo odročeno na dne [Anonymizováno] a [datum]. Následně dne [datum] jeden z přísedících soudu sdělil, že se již nebude účastnit žádných soudních jednání, a to díky služebnímu zákonu a stanovisku personálního odboru [Anonymizováno], přičemž soud během [Anonymizováno] se dotázal obhájců a Státního zastupitelství, zda s ohledem na změnu senátu budou žádat projednání opětovně, nebo budou souhlasit se čtením. Státní zastupitelství souhlasilo se čtením. Dne [datum] požádal obhájce druhého obžalovaného o zaslání protokolu o poskytnutí zvukového záznamu z hlavního líčení. Dne [datum] sdělil obhájce druhého obžalovaného, že nepožadují opětovné projednání, stejně tak dne [datum] sdělil obhájce žalobce. [datum] se konalo hlavně líčení, byli vyslechnuti svědci a bylo přerušeno do [datum] a následně odročeno na [Anonymizováno] a [datum]. Soudu bylo dále předloženo zproštění mlčenlivosti. Dne [datum] se konalo hlavní líčení. Byli vyslechnuti svědci, hlavně líčení bylo přerušeno do [datum], a to za účelem výslechu dalších svědků. Dále jsou založeny omluvy některých svědků. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, byli vyslechnuti svědci a bylo přerušeno do [datum] a současně odročeno na [datum]. Dne [datum] jeden z přísedících sdělil, že odpoledne má závažné pracovní důvody a nemůže se účastnit odpoledního hlavního líčení, proto soud ten samý den k předvolaným svědkům na odpolední hodiny sdělil, že jejich - zrušil jejich předvolání a předvolal je na [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, byli vyslechnuti svědci a bylo přerušeno do [datum]. Dne [datum] bylo zrušeno hlavní líčení nařízené na [datum], a to z důvodu vážných osobních důvodů předsedkyně senátu. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, byli vyslechnuti svědci, hlavní líčení bylo odročeno na [datum]. Dále je ve věci úřední záznam ze dne [datum] s tím, že přísedící se dne [Anonymizováno] teprve vrací ze zahraničí. Proto je přeodročeno na [datum]. Dále jsou ve věci omluvy předvolaných svědků a návrhy na doplnění dokazování. Dne [datum] konalo hl. líčení. Z hl. líčení se předem omluvil přísedící. Současně jeden ze svědků prohlásil, že se k hlavnímu líčení může dostavit v [Anonymizováno] a od [Anonymizováno] již nikoliv s tím, že tedy hlavní líčení v [Anonymizováno] nebylo možné nařídit, neboť nebyl společný termín přísedících. Proto bylo dotazováno, zda Státní zastupitelství a ostatní účastníci řízení souhlasí, aby byli slyšeni svědci mimo hlavní, aby byly protokoly svědků pouze přečteny. Následně bylo odročeno na [datum] a z toho důvodu, že nebylo možno najít shodu, aby se všichni ze senátu dostavili. Následně je založen protokol o výslechu svědků mimo hlavní líčení ze dne [datum], přičemž zde uvedení svědci byli vyslechnuti. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum]. Následně jsou založeny omluvy. Dne [datum] bylo z důvodu pracovní neschopnosti soudce zrušeno hlavní líčení. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum]. Dále jsou ve spise založeny další důkazy a případně reakci na součinnostní dotazy soudu. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, byla vyslechnuta svědkyně, byli vyslechnuti svědci, hlavní líčení bylo odročeno na [datum] a dále na [datum]. Dále jsou založeny návrhy na doplnění dokazování. Dne [datum] se konalo hlavní líčení. Jsou čteny listinné důkazy. Hlavní líčení bylo přerušeno do [datum]. To se hlavní líčení konalo, byly provedeny listinné důkazy a bylo uděleno slovo k závěrečným řečem. Ty byly předloženy již v písemné formě, což byl vyhlášen rozsudek č. j. [Anonymizováno], kterým byli oba obžalovaní zproštěny obžaloby dle § 226 písm. a) tr. řádu. Státní zástupce podal odvolání v neprospěch obou obžalovaných. Dne [datum] požádala předsedkyně senátu o prodloužení lhůty k vypracování rozhodnutí z důvodu složitosti věci a z důvodu pracovního vytížení, a to do dne [datum]. I s ohledem na dovolenou soudce. Prodloužení lhůty bylo povoleno. Dne [datum] bylo požádáno opětovně o prodloužení lhůty k vypracování rozhodnutí, a to do [datum]. Prodloužení lhůty bylo povoleno do [datum]. Následně bylo [datum] požádáno o prodloužení lhůty do [datum] - opět ze stejných důvodů, načež bylo dne [datum] vyhověno, tedy do [datum], byla lhůta prodloužena. Následně založena žádost o prodloužení lhůty do [datum], čemuž bylo dne [datum] vyhověno a byla prodloužena do [datum]. Žalobci byl rozsudek doručen [datum], jeho právnímu zástupci [datum]. Následně bylo podáno odvolání ze strany druhého obviněného, následně ve spise založeno odůvodnění odvolání Státního zastupitelství. Věc byla dne [datum] předložena soudu odvolacímu. Dne [datum] se konalo veřejné zasedání, načež bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na dne [datum]. To se konalo, a bylo vyhlášeno usnesení č. j. [Anonymizováno], tedy, že napadaný rozsudek byl zrušen v celém rozsahu a nalézacímu soudu se ukládá, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Věc byla dne [datum] vrácena soudu prvního stupně. Z rozhodnutí se podává, že soud prvního stupně se nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí. Odvolací soud nemůže soudu prvního stupně vytknout nedostatečný rozsah dokazování, to znamená, že by odvolací soud nedostatečně provedl dokazování či některé důkazy vynechal, nicméně má odvolací soud za to, že se soud prvního stupně dostatečně nevypořádal s tím, co z provedeného dokazování vyplývá, respektive tyto okolnosti nedostatečně vysvětlil, nezanalyzoval a srozumitelně zhodnotil. Dále, že nebylo dostatečně vysvětleno, z čeho soud prvního stupně vychází při hodnocení postupu obžalovaných jako postupu v souladu s povinností péčí řádné - s péčí řádného hospodáře. Rozhodnutí bylo během [Anonymizováno] a [Anonymizováno] doručeno účastníkům řízení. Současně byli vyzváni, ať sdělí, zda s ohledem na skutečnost, že skončil mandát jednoho z přísedících, budou žádat opakování celého hlavního líčení, nebo stačí přečíst pouze protokoly o hlavním líčení. K tomu právní zástupce žalobce sdělil, že souhlasí se čtením protokolu, stejně tak druhý z obhájců sdělil shodné stanovisko, stejně tak Státní zastupitelství. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum] s ohledem na žádost, s možností na pozitivní onemocnění Covidem-19 a následnou karanténou bylo hlavní líčení nařízené na [datum] odročeno na [datum]. Bylo to na žádost právního zástupce žalobce. Obhájce obviněného - obžalovaného požádal o odročení hlavního líčení z důvodu kolize, načež bylo hlavní líčení přeodročeno na [datum]. Ve věci jsem založeny další návrhy na doplnění dokazování. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, byly čteny protokoly o hlavních líčení a bylo vyzváno k závěrečným řečem, které byly předloženy v písemné formě. Následně byl vyhlášen rozsudek č. j [Anonymizováno], kterým byli oba obžalovaní zproštěni dle § 226 písm. a) tr. řádu podané obžaloby. Státní zástupce podal ve věci odvolání, žalobce se vzdal práva odvolání. Dne [datum] bylo požádáno o prodloužení lhůty k vypracování písemného vyhotovení rozhodnutí, a to do [datum], a to z důvodu složitosti věci a dalšího pracovního vytížení. Lhůta byla prodloužena do [datum]. Následně [datum] byla podána předsedkyní senátu opětovná žádost o prodloužení lhůty, a to do [datum], čemuž bylo opět vyhověno. Během [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byl rozsudek doručen. Následně podal žalobce a následně založeno odůvodnění odvolání státního zastupitelství ze dne [datum], přičemž byla vznesena i námitka proti protokolu o hlavním líčení ze dne [datum]. Dne [datum] je ve věci úřední záznam o tom, že nebylo možno doručit obhájci druhého obžalovaného s tím, že tedy nebyl kontaktní ani na telefonních číslech. Přičemž dotazem u Advokátní komory bylo zjištěno, že tento má pozastavenou činnost od [Anonymizováno]. Následně ve věci založena plná moc pro nového právního - pro nového obhájce druhého obžalovaného a k dotazu soudu z [Anonymizováno] tento sdělil, že již rozsudek - rozsudkem disponuje a nežádal o jeho opětovné zaslání. Dne [datum] byla věc předložena soudu odvolacímu a bylo nařízeno veřejné zasedání na [datum]. Obhájce druhého obžalovaného požádal o odročení tohoto zasedání z důvodu kolize. Dne [datum] požádal opětovně o odročení veřejného zasedání ze dne – ne požádal o reakci na žádost o odročení veřejného zasedání. Dne [datum] se konalo veřejné zasedání a veřejné zasedání bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na [datum], přičemž byl tento den vyhlášeno usnesení č. j. [Anonymizováno], jímž byl napadený rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně a byl učinil rozhodnutí nové. Věc byla dne [datum] předložena soudu prvního stupně. Z odůvodnění se podává, že dřívější pokyny odvolacího soudu nebyly soudem nalézacím akceptovány a provedeny soudem prvního stupně, nebylo dostatečné míře odůvodněno právní posouzení věci. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na dne [datum]. Dne [datum] sdělil jeden z přísedících, že se nemůže hlavního líčení účastnit, a tuto absenci vidí minimálně na několik měsíců. Dne [datum] bylo hlavní líčení zrušeno s tím, že ve věci bylo opakovaně změněn senát. Během [Anonymizováno] soud kontaktoval přísedícího, kdy by bylo možné, aby se účastnil hlavních líčení, případně ať sdělí, že je potřeba ustanovit jiného přísedícího. Následně je ve spise založeno, že přísedící již nevykonává funkci, byť mu tedy mandát neskončil. Soudem byli dále dotazováni účastníci, zda souhlasí s přečtením podstatného obsahu protokolu o hlavních líčeních. K čemuž se vyjádřilo Státní zastupitelství, že s tímto souhlasí. Dále obhájce obžalovaného požádal o nahlédnutí do spisu a poskytnutí další lhůty k vyjádření. Právní zástupce žalobce sdělil, že za zde uvedených podmínek nesouhlasí se čtením protokolu z hlavního líčení a trvá na opakovaném hlavním líčení. Dne [datum] se - bylo nařízeno hlavní líčení na [datum]. Byl podán návrh na doplnění výslechu druhého obžalovaného. Dne [datum] se konalo hlavní líčení. Dne [datum] se konalo tedy hlavní líčení, přičemž bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení. Bylo přistoupeno k doplňujícímu výslechu druhého obžalovaného, ale byli vyslechnuti svědci. Byl vyhlášen rozsudek č. j. [Anonymizováno], kdy byli oba obžalovaní dle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěni obžaloby. Státní zástupce podal odvolání do rozsudku přímo při hlavním líčení. Dále je ve spise založena žádost o prodloužení lhůty k písemnému vyhotovení rozsudku, a to do [datum], čemuž bylo vyhověno. Následně opět žádost o prodloužení lhůty do [datum], čemuž bylo vyhověno. Následně založeno odůvodnění odvolání Státního zastupitelství včetně námitky proti protokolu ze dne [datum]. Věc byla [datum] předložena soudu odvolacímu, který nařídil veřejné zasedání na [datum]. To se konalo a bylo vyhlášeno usnesení č.j. [Anonymizováno], čímž bylo rozhodnuto, že podle § 256 tr. řádu se odvolání zamítá. Věc byla dne [datum] vrácena soudu prvního stupně. Ve spise je založena žádost o prodloužení lhůty k vypracování písemného znění rozhodnutí, a to do [datum] čemuž bylo vyhověno. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Následně bylo podáno dovolání Nejvyšším státním zastupitelstvím, a to dne [datum], přičemž věc byla předložena dne [datum] Nejvyššímu soudu, kdy při neveřejném zasedání konaném dne [datum] bylo rozhodnuto, že zde uvedený soudce je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení. Následně se dne [datum] konalo neveřejné zasedání u Nejvyššího soudu v Brně, a to bylo odročeno na neurčito. Dne [datum] se konalo neveřejné zasedání u Nejvyššího soudu v Brně, přičemž bylo odročeno na [datum]. To se konalo a bylo následně odročeno na [datum], při němž bylo vyhlášeno usnesení č. j. [Anonymizováno], kterým bylo dovolání Nejvyššího státního zástupce odmítnuto. Věc byla vrácena soudu prvního stupně [datum]. Z odůvodnění usnesení, zejména z bodu 38 se podává, že pro úplnost Nejvyšší soud podotýká, že v průběhu trestního řízení nebyly zjištěny jakékoliv okolnosti nasvědčující osobnímu zájmu obviněných na schválení pojištění tohoto obchodního případu. Naopak například zde uvedená svědkyně takové úvahy jednoznačně vyloučila. Ani nebylo prokázáno, že by byli obvinění obchodní případ nějakým nestandardním způsobem prosazovali nebo se snažili přimět ostatní členy představenstva či jiné fyzické osoby, ve zde uvedené společnosti pohlížet na ně shovívavě.

14. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil.

15. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

16. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

17. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

18. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

19. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo podle zákona zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

20. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

21. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

22. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

23. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o. z.").

24. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

25. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně) „ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona „nezákonným“ a zakládá proto nárok na náhradu škody (odškodnění nemajetkové újmy) v právním režimu zákona (Srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z [datum], sp. zn. [anonymizováno]). Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. S usnesením o zahájení trestního stíhání je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobce nakládat v režimu OdpŠk jako s nezákonným rozhodnutím. Uvedená judikatorní východiska platí bezpochyby (a mezi účastníky o tom ostatně není sporu, žalovaná existenci odpovědnostního titulu představovaného nezákonným rozhodnutím uznává) analogicky po novele zákona provedené zákonem č. 160/2006 Sb. i pro oblast nároků nemajetkové povahy, jak se podává např. i z rozhodnutí Nejvyššího soudu z [datum], sp .zn. [Anonymizováno].

26. Z nesporných tvrzení a z provedeného dokazováním má soud za prokázané, že v posuzovaném řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání, a je tak dán odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb. Dále bylo nesporné, že žalobce splnil i další podmínku pro projednání věci u soudu, a to předběžné uplatnění nároku u žalované.

27. Soud dále zkoumal, zda byly dány i další z předpokladů vzniku odpovědnosti státu, tedy vznik škody či nemajetkové újmy na straně žalobce a příčinná souvislost mezi vydání nezákonného rozhodnutí a vznikem nemajetkové újmy. Pokud jsou splněny tyto tři předpoklady vzniku odpovědnosti státu za škodu, pak se stát této odpovědnosti nemůže zprostit.

28. Ohledně náhrady nemajetkové újmy způsobené žalobci nezákonným trestním stíháním je možné obecně konstatovat, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život stíhané osoby, na které je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. Nález ÚS ČR ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, jeho cti a dobré pověsti a to tím spíš, jedná-li se o obvinění liché, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. Nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno]).

29. V daném případě soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nezákonným trestním stíháním žalobce došlo k zásahu do osobní sféry žalobce. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že v důsledku nezákonného trestního stíhání žalobce, kdy mu hrozila trestní sazby až [Anonymizováno] roky a trestní stíhání trvalo [Anonymizováno], žalobce trpěl zásahy do profesního života, rodinného života i psychické sféry žalobce. Nezákonné trestní stíhání pak zasáhlo i do jeho dobré pověsti, a to zejména v profesní sféře.

30. S přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], se soud zabýval i případy odškodnění srovnatelnými s věcí žalobce. Zde soud provedl srovnání s následujícími rozhodnutími soudů, které soud posoudil jako srovnatelné s projednávanou věcí žalobce: - Řízení u Městského soudu v Praze sp. zn. [Anonymizováno] - případ se týkal trestného činu [Anonymizováno], trestní stíhání trvalo [Anonymizováno], trestně stíhaný poškozený byl tedy v pozici [Anonymizováno], trestní stíhání bylo vedeno v souvislosti s jeho činností, což mělo významný dopad na jeho profesní kariéru, byly prokázány zásahy do rodinné sféry, hrozil vysoký trest odnětí svobody a vysoká potenciální náhrada škody, případ byl značně medializován, soud v tomto případě nejprve přiznal částku 137 750 Kč s tím, že odvolací soud následně tuto částku snížil na 80 000 Kč, když dospěl k názoru, že ačkoliv byly prokázány zásadní nebo významné dopady do té profesní sféry, tak poškozený neprokázal tvrzené zásahy do rodinného života. Žalovaná tedy uváděla tento rozsudek jako srovnatelný s tím, že sama uznala, že v daném případě je na místě poskytnout vyšší zadostiučinění a částku 80 000 Kč teda navýšila na částku 90 000 Kč, kterou dobrovolně žalobci poskytla. - Řízení u Městského soudu v Praze [Anonymizováno] poškozený v té věci odškodněn částkou 150 000 Kč za trestní stíhání, které trvalo necelých [Anonymizováno] pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin majetkové povahy, byl to tedy podvod se způsobenou škodou velkého rozsahu, hrozil trest odnětí svobody [Anonymizováno], byly prokázány tedy vlivy toho trestního stíhání do rodinného života, obavy o budoucnost rodiny, poškozený byl otcem malého dítěte, odložil další rodičovství, pociťoval stres, soudem mu byl navíc uložen nepravomocně šestiletý nepodmíněný trest odnětí svobody, bylo mu omezeno vycestovat do zahraničí, kauza byla rozsáhle medializována, včetně tedy odvysílání obrazových i zvukových záznamů v celostátních médiích, poškozený byl identifikován osobně, včetně tedy rozsudku. - Řízení u zdejšího soudu sp. zn. [Anonymizováno] - poškozený stíhán pro pokračující zločin [anonymizováno], trestní sazba hrozila [Anonymizováno] poškozený byl vazebně stíhán, prokázány zásahy v podobě ztráty zaměstnání a nemoci najít novou práci, ve sféře rodinné v podobě konfliktů v rodině, prokázán i vliv tedy stresu na potrat přítelkyně, u poškozeného se navíc rozvinula duševní porucha případ byl medializován, trestní stíhání trvalo [Anonymizováno] a soud poskytl odškodnění ve výši 200 000 Kč.

31. Žalobce pak navrhl srovnání s níže uvedeným rozhodnutími soudů: - Řízení u Městského soudu sp. zn. [Anonymizováno] - poškozený byl stíhán pro pokus trestného činu [Anonymizováno], kdy tento působil coby [anonymizováno], vzhledem k tomu, že v průběhu trestního stíhání, které trvalo [Anonymizováno], došlo dokonce k pravomocnému odsouzení a uložení trestu odnětí svobody, který v délce více než 2 let poškozený i vykonal, tak ztratil práci ve vedení tedy [anonymizováno], čelil exekučním řízení kvůli nemožnosti plnit své závazky, narušilo to jeho rodinné vztahy, ztratil i rozjetou politickou kariéru včetně ukončení členství v nějakých zájmových spolcích, navíc v důsledku trestního stíhání a výkonu trestu se u něj projevily značné zdravotní komplikace. Soud v daném případě tedy tento případ shledal jako mimořádný, vymykající se ostatním s ohledem na závažnost těch dopadů a stanovil částku 700 000 Kč jako přiměřené zadostiučinění. - Řízení u Městského soudu sp. zn. [Anonymizováno] - poškozený stíhán pro trestný čin [Anonymizováno], trestní stíhání trvalo více než [Anonymizováno], žalobce byl v průběhu něj vzat i do vazby, poškozený v důsledku trestního stíhání byl nucen ukončit členství ve správní radě [Anonymizováno], ukončena jeho podnikatelská aktivita v řadě společností, v průběhu toho byla odmítnuta možnost zapsání do české advokátní komory, případ byl velice masivně medializován, poškozeným bylo prokázáno, že důsledkem trestního stíhání se mu rozpadlo manželství a narušily se další rodinné vztahy, zadostiučinění tam bylo přiznáno ve výši 550 000 Kč. - Řízení u Městského soudu sp. zn. [Anonymizováno] - poškozený byl stíhán pro trestné činy [Anonymizováno] se škodou přesahující 35 000 000 Kč, trestní stíhání trvalo [Anonymizováno], hrozila trestní sazba až [Anonymizováno], trestní stíhání bylo v souvislosti s činností žalobce, který byl [Anonymizováno], kdy během trestního stíhání byl dočasně zproštěn funkce a toto významně obvinilo tedy jeho další profesní kariéru, soud zde shledal devastační zásah do jeho osobního i profesního života, narušilo to tedy dobré jméno, jeho veřejnou pověst i instituce, ve které pracoval. Soud zde konstatoval, že vzhledem k profesi a funkci poškozeného považuje případ za ojedinělý a obtížně srovnatelný s jiným a přiznal zadostiučinění ve výši 819 000 Kč. - Řízení u Městského soudu sp. zn. [Anonymizováno] - kde bylo rozhodováno o nezákonném trestním stíhání poškozeného, který byl [Anonymizováno], s výhledem tedy dalšího hodnostního a kariérního postupu, byl stíhán pro trestné činy [Anonymizováno], trestní stíhání trvalo [Anonymizováno], bylo prokázáno, že toto výrazně ovlivnilo jeho další profesní kariéru, byl dočasně zproštěn služby, trestní stíhání vedlo i k narušení rodinných vztahů, byl nucen tedy dokonce prodat majetek z důvodu finanční nouze a mělo vliv na jeho zdravotní stav, kdy tento propadl depresím, případ byl široce medializován, kriminalizace té věci dle soudu hrubě poškodila dobré jméno jak poškozeného, tak celého [Anonymizováno], zadostiučinění bylo poskytnuto ve výši 875 000 Kč, neboť toto bylo přiznáno zejména s ohledem na závažnost dopadů obecních sfér žalobce, poškození jeho dobré pověsti i medializace případu. - Řízení u Městského soudu sp. zn. [Anonymizováno] - poškozený byl stíhán pro trestné činy [podezřelý výraz], kterého se měl dopustit coby [Anonymizováno], trestní stíhání trvalo [Anonymizováno], během tohoto byl žalobce umístěn do vazby, kde bylo prokázáno i vliv výkonu vazby a celého trestního stíhání na jeho zdravotní stav, dále bylo prokázáno, že vlivem trestního stíhání žalobce ztratil pozici [Anonymizováno], stíhání mělo vliv i na jeho osobní život. Soud zde přiznal zadostiučinění ve výši 460 000 Kč, přičemž tedy zohlednil i vazbu, zdravotní komplikace a dopady na pracovní a rodinný život.

32. Po provedeném srovnání podstatných znaků projednávané věci se srovnatelnou judikaturou, se kterou soud účastníky seznámil na ústním jednání dne [datum], a po posouzení žalobcem prokázaných zásahů do osobní sféry a jejich intenzity, soud dospěl k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním za nemajetkovou újmu, která žalobci vznikla v důsledku nezákonného trestního stíhání, je částka 180 000 Kč. Soud tak vyšel z rozmezí 80 000 Kč – 200 000 Kč, což byly výše zadostiučinění přiznané v soudem identifikovaných srovnatelných případech (viz odstavec 30. výše).

33. Soud jako nejvíce přiléhavý případ hodnotil případ sp. zn. [Anonymizováno], který je v řadě hledisek srovnatelný s případem žalobce, a to co se týče povahy trestného činu, délky trestního stíhání a prokázaných následků trestního stíhání do osobní sféry žalobce, a to včetně dopadu do jeho profesní sféry a medializace kauzy. Soud však dospěl k závěru, že v daném případě by mělo dojít k vyššímu odškodění, a to z důvodu toho, že byly prokázány intenzivnější zásahy do osobní sféry, kdy žalobce prokázal závažnější dopady na svůj profesní, rodinný a osobní život než v případě sp. zn. [Anonymizováno]. Dalším důvodem pro vyšší odškodnění je pak skutečnost, že trestní stíhání žalobce trvalo déle než v referenčním případě a konečně žalobci hrozil i vyšší i přísnější trest než v případě sp. zn. [Anonymizováno]. Navíc žalobce prokázal vyšší míru zásahů do profesní sféry než poškozený v případě sp. zn. [Anonymizováno].

34. Na druhou stranu soud měl za to, že přiměřené zadostiučinění by mělo být nižší než v případu sp. zn. [Anonymizováno], neboť v té věci byl poškozený navíc stíhán vazebně a byly prokázány vyšší zásahy do rodinného života a zdraví poškozeného.

35. Případy označené žalobcem, ve kterých bylo přiznáno výrazně vyšší zadostiučinění (550 000 Kč až 870 000 Kč), nejsou dle soud zcela srovnatelné, protože buď se týkaly jiných trestných činů, trestní stíhání trvalo výrazně déle ([Anonymizováno]) nebo míra zásahů do osobní sféry poškozených byla výrazně vyšší, kdy i soudy odůvodnění daných rozsudků zdůrazňovaly mimořádnost zásahů zejména v profesních sférách poškozených jako ojedinělé a obtížně srovnatelné případy s jinými případy (např. zproštění funkce předsedy krajského soudu, kriminalizace vysokého představitele [Anonymizováno] a poškození dobrého jména [Anonymizováno] atd.). Ačkoli soud nechce bagatelizovat dopady trestního stíhání žalobce do sféry pracovní, z tvrzení žalobce a provedeného dokazování vyplynulo, že ačkoli kariéra žalobce byla trestním stíháním ovlivněna, nebyl s ním v přímé souvislosti s trestním stíháním jednostranně ukončen pracovní poměr, ale k ukončení jeho spolupráce se společnosti [anonymizováno] bylo přistoupeno dohodou z důvodu tlaku financujících bank. Navíc žalobce si i dle svého tvrzení následně další pracovní uplatnění našel, byť ne v oblasti své hlavní specializace.

36. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nezákonným trestním stíháním je částka 180 000 Kč a žalovaná již žalobci v průběhu řízení poskytla částku 90 000 Kč, vyhověl žalobě co do částky 90 000 Kč a ve zbylé části nárok zamítl.

37. Ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobného nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce trestního řízení žalobce soud dospěl na základě dokazování podstatným obsahem předmětného trestního spisu k závěru, že trestní řízení proti žalobci, vedené pod sp. zn. [Anonymizováno], trvalo od [datum] do [datum], tedy [Anonymizováno]. Taková délka řízení je zjevně nepřiměřená a lze ji hodnotit jako porušení práva na spravedlivý proces, konkrétně práva na projednání věci v přiměřené lhůtě.

38. Z tohoto důvodu pak soud dospěl k závěru, že je zde dán odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb.

39. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], nebo ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]) plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15 - 20 000 Kč za každý další rok řízení., za první dva roky však v částce poloviční.

40. Pro posuzované řízení soud dospěl k závěru o adekvátnosti základní částky finančního zadostiučinění ve výši 17 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční.

41. Soud tak dospěl k základní částce odškodnění ve výši 128 917 Kč. Tuto pak podrobil kritériím uvedeným citovaném stanovisku NS.

42. Soud přisvědčil obranném tvrzení žalované, že základní částku je třeba snížit z důvodu skutkové i právní složitosti. Věc byla po skutkové i právní stránce složitá, soud prováděl rozsáhlé dokazování, vyslýchal řadu svědků, prováděl velkém množství listinných důkazů. Z tohoto důvodu základní částku snížil o 10%.

43. K dalšímu snížení o 10% pak soud přispěl z důvodu počtů stupňů soudní soustavy, ve které byla věc projednávána. Řízení probíhalo na všech stupních soudní soustavy, tedy před soudem prvního stupně, odvolacím soudem (před oběma byla věc řešena 3x)) a nakonec Nejvyšším soudem (1x).

44. Soud nicméně hodnotil význam řízení pro žalobce jako zvýšený, neboť se jednalo o trestního stíhání, a proto zvýšil základní částku o 20%.

45. Dále pak soud nedospěl k závěru, že by z tvrzení účastníků a provedené dokazování vyplynula nutnosti dále základní částku upravovat pro další kritéria jako chování poškozeného či postup orgánů veřejné moci.

46. Soud tak dospěl k závěru, že základní částka po dvojím snížení a následném zvýšení zůstane nezměněna a tedy částka 128 917 Kč představuje přiměřené zadostiučiněné za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyně nesprávným úředním postupem v posuzovaném trestním řízení.

47. Vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobkyně dobrovolně poskytla částku 91 000 Kč, soud přiznal žalobci rozdíl, tj. částku 37 917 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení za období po uplynutí 6 měsíců od předběžného uplatnění nároku žalobcem u žalované. Ve zbylé části žalobu soud zamítl.

48. Dále soud přiznal žalobci zákonné úroky z prodlení z dobrovolně plněných částek žalovanou od marného uplynutí 6 měsíců od předběžného uplatnění nároku žalobcem u žalované do momentu jejich úhrady.

49. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný (kdy pro účely náhrady nákladů řízení se bere výsledek řízení jako plný úspěch žalobce ve věci, neboť rozhodnutí o výši nároky záviselo na posouzení soudu), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

Poučení