19 C 214/2017-461

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupeného: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] [adresa žalované], [anonymizována dvě slova] [adresa ] Jednající: [anonymizováno 7 slov], se sídlem [adresa] [anonymizováno]) [země] [anonymizováno] [stát. instituce], [IČO], [anonymizována dvě slova] [adresa] o zaplacení 229 216,68 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, aby první žalovaná, [žalovaná] [anonymizováno] [stát. instituce], byla povinna zaplatit žalobci společně a nerozdílně s druhou žalovanou na náhradě škody částku 182 112 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.

II. Zamítá se žaloba, aby první žalovaná, [žalovaná] [anonymizováno] [stát. instituce], byla povinna zaplatit žalobci náhradu škody ve výši 9 802,34 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od [datum] d o zaplacení.

III. Zamítá se žaloba, aby první žalovaná, [žalovaná] [anonymizováno] [stát. instituce], byla povinna zaplatit žalobci nemajetkovou újmu ve výši 3 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.

IV. Druhá žalovaná, [žalovaná] [žalovaná] [stát. instituce], je povinna zaplatit žalobci částku náhrady škody ve výši 109 557,54 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Zamítá se žaloba, aby druhá žalovaná, [žalovaná] [anonymizováno] [stát. instituce], byla povinna zaplatit žalobci společně a nerozdílně s první žalovanou náhradu škody ve výši 82 356,80 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.

VI. Zamítá se žaloba, aby druhá žalovaná, [žalovaná] [anonymizováno] [stát. instituce], byla povinna zaplatit žalobci nemajetkovou újmu ve výši 24 500 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.

VII. Žalobce je povinen zaplatit první žalované, [žalovaná] [anonymizováno] [stát. instituce], náhradu nákladů řízení ve výši 3 300 Kč, a to do 3 dnů právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Druhá žalovaná, [žalovaná] [anonymizováno] [stát. instituce], je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 455 Kč k rukám zástupce žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal po žalovaných zaplacení částky 229 216,68 Kč s příslušenstvím (po částečné úpravě žaloby spočívající v částečném zpětvzetí co do částky 9,27 Kč s příslušenstvím na nárok na cestovné a rozšíření o částku 56 845 Kč za ušlou mzdu, o níž bylo zdejším soudem rozhodnuto), když dané nároky žádal jako nárok na ušlou mzdu ve výši 182 112 Kč za období od [datum] do [datum], nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 27 500 Kč a nárok na náhradu cestovného ve výši 19 604,68 Kč z titulu nesprávného úředního postupu, resp. nezákonného rozhodnutí, když žalobce uváděl, že proti němu bylo vedeno trestní řízení Policií České republiky, Obvodním oddělení [obec], Krajským ředitelstvím policie [územní celek], Územní odbor [obec] pro podezření ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle ust. § 274 odst. 1 trestního zákoníku pod [číslo jednací], kterého se měl žalobce dopustit tím, že [datum] vykonával ve stavu vylučujícím způsobilost, kterou si měl přivodit vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, a to tak, že řídil motorové vozidlo značky Nissan Patrol, [registrační značka]. Příslušníci Policie České republiky při kontrole žalobce [datum] žalobci zadrželi [číslo řidič. oprávnění], a to dle ust. § 118b odst. 1 z důvodu uvedeného v ustanovení § 118a odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, když u žalobce naměřili dechovou zkouškou alkohol v dechu. [datum] [stát. instituce] vydal oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu z [datum], [datum] [stát. instituce], odbor dopravy, rozhodl o zadržení řidičského průkazu žalobci. Jako důvod zadržení uvedl, že při kontrole [datum] bylo zjištěno, že žalobce řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, a to dechovými zkouškami, kdy bylo u řidiče zjištěno 1,48, 1,69 a 1,71 promile alkoholu v dechu. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání [datum], které odůvodnil tím, že je řidičem z povolání, jeho pracovní činnost spočívá v řízení motorových vozidel a řidičský průkaz potřebuje ke své obživě. Uváděl svou trestní bezúhonnost, a uváděl, že dechová zkouška byla prováděna v době, kdy již motorové vozidlo neřídil, a tedy pro zadržení řidičského průkazu nebyly splněny zákonné podmínky. Rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek], odboru dopravy a silničního hospodářství z [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] [spisová značka], rozhodl Krajský úřad [územní celek] o zrušení rozhodnutí [stát. instituce] a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí. To vše z důvodu absence bližší konkretizace skutku v odůvodnění napadeného rozhodnutí a absence uvedení konkrétních důkazů, ze kterých správní orgán prvního stupně při vydávání napadeného rozhodnutí vycházel. Z důvodu nepřezkoumatelnosti proto bylo předmětné rozhodnutí zrušeno. [datum] následně žalobce obdržel přípis Okresního státního zastupitelství ve [obec], že bude případ řešen jako přestupek, [datum] bylo správní řízení [stát. instituce], odborem dopravy, zastaveno, neboť odpadl důvod, pro který bylo řízení zahájeno. Z odůvodnění předmětného rozhodnutí se podává, že se žalobce sice doznal před policisty ohledně řízení vozidla pod vlivem alkoholu, avšak s ohledem na to, že přiznal i požití alkoholu na místě nehody těsně před příjezdem policie, což dotvrdili i svědci, nebylo možno zjistit hladinu alkoholu v době řízení vozidla, a proto byla věc odložena. Žalobce uváděl, že v důsledku nesprávného úředního postupu a vydání nezákonného rozhodnutí v příčinné souvislosti s těmito odpovědnostními tituly mu vznikla škoda na ušlé mzdě, neboť jako řidič z povolání bez řidičského průkazu nemohl vykonávat povolání řidiče a získávat prostředky pro svou obživu, a tedy uváděl významný zásah do jeho práv. Zaměstnavatel s ním zrušil pracovní poměr ve zkušební době ke dni [datum] a žadateli se nepodařilo nalézt zaměstnání až do [anonymizována tři slova] [rok]. Za toto období proto vyčíslil ušlou mzdu. Dále žalobce žádal náhradu nákladů právního zastoupení za jednotlivé úkony právní služby spočívající v nákladech na advokáta v rámci správního řízení, které specifikoval, a taktéž náhradu nákladů cestovného na trase [obec] [obec] a zpět ve dnech [datum] a [datum]. Posledním nárokem žalobce žádal náhradu nemajetkové újmy, když dovozoval zásahy do svých osobnostních sfér týkající se poškození jeho cti a pověsti, ekonomické sféry, a to v částce 27 500 Kč (250 Kč za jeden den bez řidičského oprávnění). Po výzvě soudu k doplnění skutkových tvrzení tyto nároky rozdělil mezi dvě organizační složky státu, ač svůj nárok původně uplatnil jako celek.

2. První i druhá žalovaná s žalobou nesouhlasily, navrhovaly zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Nesporovaly průběh skutkového děje uvedeného v žalobě s tím, že žalobci byl řidičský průkaz zadržen na základě zákonných důvodů a konkrétní situace na místě činu, když tento byl zadržen poté, co policie zastihla žalobce v ranních hodinách [datum] s jeho vozidlem pod vlivem alkoholu a následná dechová zkouška prokázala u žalobce předmětné naměřené hodnoty alkoholu v dechu. Uváděly, že souhlas se zahájením řízení o zadržení řidičského průkazu a důvody pro zadržení řidičského průkazu, tak byly dány, Police České republiky neměla jinou možnost, než na místě řidičský průkaz zadržet z důvodu bezpečnosti. Žalobce pak sám požití alkoholu přiznal a dechová zkouška přítomnost alkoholu v dechu potvrdila. Pokud jde o nárok na náhradu za ušlou mzdu, žalované argumentovaly tím, že žalobci byl vrácen řidičský průkaz již [datum], a tedy již od tohoto data byl schopen si nalézt jiné zaměstnání. Další dobu, za kterou žádal žalobce ušlou mzdu (až do konce [anonymizována dvě slova] [rok]), proto neshledávaly v příčinné souvislosti se zadržením jeho řidičského průkazu ve správním řízení. Pokud jde o náhradu nákladů právního zastoupení, tyto nepovažovaly za účelně nevynaložené, sporovaly pak i vznik nemajetkové újmy na straně žalobce. V průběhu řízení pak obě organizační složky vznesly námitku promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy.

3. Ke sporným skutečnostem soud prováděl dokazování listinnými důkazy a výslechy svědků, ze kterých má soud za prokázány následující skutečnosti: z úředního záznamu ze [datum] vyhotoveného Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie [územní celek], Územním odborem [obec], [číslo jednací], má soud za zjištěno, že proběhl doplněný výslech žalobce k podání vysvětlení, který k dotazu policejního orgánu uvedl, že před jízdou nepožil alkoholické nápoje, nedovedl popsat situaci na místě po příjezdu policejní hlídky [datum], ani průběh dechové zkoušky. Uvedl, že alkohol požil po jízdě, u nabouraného auta, nebyl však schopen specifikovat, jaký alkoholický nápoj požil ani jeho množství. Potvrdil, že na místě při příjezdu policistů byl opilý, nedovedl uvést, zda si pamatuje hodnoty naměřené dechové zkoušky. Z žádosti ze dne [datum] zasílané Okresnímu státnímu zastupitelství ve [obec] k č. j. [číslo jednací], má soud za zjištěno, že žalobce zastoupen právním zástupcem podával prostřednictvím svého zástupce žádost o sdělení výsledků prověřování předmětné věci policejním orgánem, případně jeho skončení. Z odvolání účastníka řízení proti rozhodnutí [stát. instituce] z [datum] podávané žalobcem ke Krajskému úřadu [územní celek], odboru dopravy a silničního hospodářství má soud za prokázáno, že žalobce brojil proti rozhodnutí o zadržení svého řidičského průkazu, žádal o zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení a navrácení řidičského průkazu. Z dopisu zasílaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], státní zástupkyní OSZ [obec] z [datum] právnímu zástupci žalobce ve věci sp. zn. [číslo jednací], má soud za zjištěno, že k žádosti o sdělení stavu řízení bylo sdělováno, že [datum] byla odevzdána dle § 159 a odst. 1 trestního řádu věc [stát. instituce], neboť nebyly shromážděny důkazy, které by odůvodňovaly podezření ze spáchání přečinu, avšak jednání bude posuzováno správním orgánem jako přestupek. Z rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu vydaného [stát. instituce] ze dne [datum] sp. zn. [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] [rok], má soud za prokázáno, že byl zadržen [číslo řidič. oprávnění] žalobce, do doby pravomocného rozhodnutí o trestném činu. Z úředního záznamu ze dne [datum] o doplněném vysvětlení podání žalobce má soud za zjištěno, že tento uvedl, že během jízdy ničeho nekonzumoval, následně vypil čirý alkohol a při příjezdu policie se cítil opilý. Z žádosti o informace o správním řízení z [datum] adresované [stát. instituce], odboru dopravy ze strany zástupce žalobce, má soud za zjištěno, že tento opětovně žádal o navrácení řidičského průkazu s ohledem na skutečnost, že žalobce je řidič z povolání. Z oznámení o převzetí právního zastoupení/obhajoby z [datum] adresovaného Policii České republiky, [stát. instituce] má soud za zjištěno, že zástupce žalobce [příjmení] [příjmení], [anonymizováno]., dával na vědomí, že žalobce je aktuálně zastoupen a žádal o možnost využití práva k nahlížení do spisového materiálu v předmětné věci. Z potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a o poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci vydané Úřadem práce České republiky - krajskou [pobočka] žalobci [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací], má soud za zjištěno, že žalobce byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od [datum] do [datum] a podpora v nezaměstnanosti mu nebyla poskytována, taktéž podpora při rekvalifikaci mu nebyla poskytována. Z potvrzení Úřadu práce České republiky - krajské [pobočka] z [datum], má soud za prokázáno, že žalobce byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od [datum] do [datum], podpora v nezaměstnanosti mu byla poskytována v době od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. Z listiny - zrušení pracovního poměru ve zkušební doby zaslané žalobci [datum] [právnická osoba] [anonymizováno], má soud zjištěno, že na základě pracovní smlouvy byl žalobce od [datum] u firmy zaměstnán jako řidič, zkušební tříměsíční zkušební doba dosud neskončila, dle § 66 zákoníku práce byl zrušen pracovní poměr ve zkušební době s tím, že pracovní poměr končí k [datum]. Z oznámení o zadržení řidičského průkazu ze [datum] vydaného Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie [územní celek], Územním odborem [obec], [číslo jednací], má soud za zjištěno, že žalobci byl zadržen dle ust. § 118b odst. 4 z. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, [číslo řidič. oprávnění], neboť je podezřelý, že řídil motorového vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po použití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě byl pod vlivem alkoholu nebo je návykové látky. Z oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu ze dne [datum] vyhotoveného [stát. instituce], odborem dopravy, má soud za prokázáno, že bylo zahájeno správní řízení o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí týkající se zaviněného jednání žalobce. Žalobce následně obdržel potvrzení o zadržení řidičského průkazu. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného zástupci žalobce Okresním státním zastupitelstvím ve [obec] ke sp. zn. [číslo jednací], má soud za prokázáno, že na základě žádosti došlo k přezkoumání postupu policejního orgánu a státní zástupkyně dospěla k závěru, že vzhledem ke složitosti prokazování skutku popsaného v záznamu o zahájení úkonu trestního řízení je odůvodněno delší dobu trvající prověřování. Uvedla, že dle vyjádření policejního orgánu bude prověřování skončeno do [datum]. Z úředního záznamu vyhotoveného [stát. instituce], odbor dopravy ze dne [datum] má soud za zjištěno, že bylo nahlédnuto do spisu městského úřadu, a to zástupcem žalobce, který si zároveň pořídil kopii spisu prostřednictvím mobilního telefonu. Z žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu podle ustanovení § 157a trestního řádu adresovaného Okresnímu státnímu zastupitelství ve [obec] [datum] zástupcem žalobce, má soud za zjištěno, že tento žádal státního zástupce, aby byla přezkoumána správnost postupu policejního orgánu ve věci vedené Policií České republiky pod shora uvedenou spisovou značkou a urychleně bylo skončeno prověřování a následně věc odložena. Z rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek], odboru dopravy a silničního hospodářství [číslo jednací] [číslo] [rok] [spisová značka] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], má soud za prokázáno zrušení rozhodnutí [stát. instituce], odboru dopravy ze [datum rozhodnutí] vydaného pod [číslo jednací] [obec a číslo] a vrácení věci k novém projednání a rozhodnutí. To vše z důvodu nepřezkoumatelnosti odůvodnění předmětného rozhodnutí. Ze záznamu o usnesení poznamenaném do spisu vydaném [stát. instituce], odborem dopravy, ze dne [datum], má soud za prokázáno zastavení řízení pro odpadnutí důvodu, pro který řízení bylo zahájeno, pokud jde o řízení ve věci zadržení řidičského průkazu. Z kopie velké technického průkazu vozidla obhájce žalobce, [registrační značka], má soud za zjištěny údaje ohledně spotřeby předmětného automobilu 7,8/4,4/5,8 l [číslo] km, s uvedením paliva motorová nafta. Žádostí o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem s žádostí o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích za vzniklou nemajetkovou újmu ze dne [datum], má soud za zjištěno uplatnění nároků na náhradu škody a přiměřeného zadostiučinění dle z. č. 82/1998 Sb. předběžně žalobcem u žalované, Ministerstva spravedlnosti České republiky. Z čestného prohlášení z [datum] [jméno] [příjmení], má soud za zjištěno, že tento potvrzoval, že policisté při vyšetřování žalobce docházeli za jeho otcem, snažil se od něj získat informace o zapojení [jméno] [příjmení] do údajného trestného činu, následně se dozvídal o žalobci pomluvy s tím, že jde o recidivistu a měl jít do vězení. Z dopisu - potvrzení ohledně zrušení pracovního poměru ve zkušební době z [datum] zasílaného [právnická osoba] žalobci má soud za zjištěno, že jako důvod pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době byla uvedena ztráta jeho řidičského oprávnění, v důsledku čehož nemohl dál vykonávat práci řidiče pro tuto společnost. Z prohlášení [jméno] [příjmení] ze [datum] má soud za zjištěno, že tento je otcem žalobce, věděl o prošetřování svého syna v [anonymizováno] [rok] a v následující době z důvodu zadržení řidičského průkazu. Uvedl, že z důvodu zadržení řidičského průkazu přišel syn o práci, následně si nebyl schopen žádnou další sehnat, a taktéž se o něm šířily různé lži a pomluvy. Z potvrzení vydaného [datum] [jméno] [příjmení], má soud za prokázáno, že se žalobce u jeho firmy počátkem roku [rok] ucházel o práci na pozici elektromontér, nebyl vybrán do užšího výběru kandidátů pro obsazení uvedené pozice, neboť neměl řidičské oprávnění, které bylo pro danou pozici výhodou. Taktéž získal pověst člověka, který má problémy s policií, což také nepřispělo k výběru tohoto kandidáta. Žalobce dále dokládal výplatními páskami za [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [rok] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [rok] své výdělky u [právnická osoba]. Z posledního z údajů z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] se podává odpracování 12 pracovních dnů, čistá mzda 7 129 Kč. Z čestného prohlášení vyhotoveného [jméno] [příjmení] z [datum] vyplývá potvrzení pomluv a narážek, které se šířily mezi širším okruhem přátel a známých žalobce v důsledku zadržení řidičského průkazu, a to z důvodu požití alkoholu. Z úředního záznamu dne [datum], má soud zjištěno, že se žalobce ztotožnil s tím, že je v dechu cítit alkohol, vozidlo bylo zaparkováno nedaleko pozemní komunikace, žalobce uvedl, že si nepamatuje přesný čas odjezdu od jeho domu, cca však před hodinou. Taktéž potvrdil, že před jízdou požil alkoholické nápoje a řídil vozidlo pod vlivem alkoholu s tím, že si tohoto byl vědom a chtěl raději jet s vozidlem do [územní celek] po polních cestách. Po provedení dechové zkoušky mu byla naměřena hodnota 1,48 ‰ alkoholu v krvi v 8:44 hodin, další dechová zkouška v 8:51 hodin, ukázala pozitivní výsledek 1,69 ‰ alkohol v krvi a další dechová zkouška 1,71 ‰ alkoholu v krvi. Žalobce se odmítl podrobit odběru krve s tím, že souhlasil s hodnotami, které mu byly naměřeny. Uvedl, že alkohol požíval již den předtím, tzn. [datum], okolo 21. hodiny a pil alkohol až do čtyř hodin do rána [datum]. Následně došlo k zadržení řidičského průkazu, žalobce byl vyzván, aby se dostavil na místní oddělení v [obec] k dalším úkonům. Z úředního záznamu z [datum] vyplývá, že žalobce byl poučen o svých právech, využil svého práva nevypovídat s tím, že se ke všemu vyjádří za přítomnosti svého právního zástupce. Byl předvolán k podání vysvětlení na [datum]. Z úředního záznamu z [datum] vyplývá, že opět žalobce využil svého práva na výpověď, a to bez přítomnosti právního zástupce a následně založil policejnímu orgánu plnou moc pro [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno]. Z úředního záznamu ze [datum] vyplývá, že žalobce sporoval, že by před jízdou požil alkoholické nápoje, vyjádřil se ke svému zdravotnímu stavu, nevěděl, kdo s ním ve vozidle jel, odkud jel, s tím, že jel po polní cestě, nedovedl se vyjádřit k tomu, zda přejížděl do [územní celek] pozemní komunikaci, ani nebyl schopen přesně upřesnit cestu do [anonymizováno]. Důvod své cesty popsal jako pomoc kamarádovi se zapadlým automobilem. Nepamatoval si, co uvedl policistovi, který přijel na místo a prováděl dechovou zkoušku, ani nedovedl popsat situaci po příjezdu policejní hlídky a průběh dechové zkoušky. Alkohol měl dle svých tvrzení požít až po jízdě, nedovedl specifikovat druh alkoholického nápoje, jeho množství, ani odkud alkoholický nápoj pocházel. Nedovedl ani vysvětlit rozpor, proč na místě uváděl, že konzumoval alkohol před jízdou, uvedl zřejmě svou opilost. Z úředního záznamu z [datum], má soud zjištěno, že žalobce nově uváděl, že alkohol v nočních hodinách v datech [anonymizována dvě slova] [datum] nekonzumoval, nedovedl uvést, kdo s ním jel automobilem do [územní celek], alkohol konzumoval až po jízdě na místě samém, kde byl kontrolován hlídkou Policie ČR.

4. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] má soud za zjištěno, že tento zná žalobce z [anonymizována dvě slova], která se zabývá vnitrostátní mezinárodní kamionovou dopravou, u které byl žalobce zaměstnán. Uváděl, že se dozvěděl o incidentu, který se týkal žalobce, následně řešili jeho výkon zaměstnání u této firmy s tím, že po ztrátě řidičského oprávnění se stal žalobce pro firmu nepotřebným. Potvrdil, že následující den po zadržení řidičského průkazu měl žalobce nastoupit do výkonu práce na jízdu do [země], avšak toto nebylo možné, proto následně s ním byl rozvázán pracovní poměr. Svědek taktéž potvrdil, že měl s žalobcem dobré zkušenosti již z dřívějška, když ve firmě byl již před svým zaměstnáním 2x dříve zaměstnán, ač byla sepsána dohoda o rozvázání pracovního poměru ve zkušební době, svědek potvrdil, že pravým důvodem byla ztráta řidičského oprávnění a nemožnost zaměstnat dále žalobce jakožto řidiče. Po navrácení řidičského průkazu se opětovně žalobce u firmy ucházel o zaměstnání, avšak z důvodu dřívějšího zadržení řidičského průkazu již nebyl pro firmu zodpovědným a z tohoto důvodu dále zaměstnán nebyl. Svědek tedy potvrdil, že žalobce následně ztratil důvěru. Svědek také potvrdil, že o žalobci kolovaly různé pomluvy, bylo uváděno, že řídil pod vlivem alkoholu, což by si jako řidič z povolání neměl dovolit.

5. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], má soud za zjištěno, že tento s žalobcem zná spoustu let, bydlí ve vedlejší vesnici, potvrdil, že žalobce ve [právnická osoba] [anonymizováno] v [obec] hledal práci poté, co mu byl zadržen řidičský průkaz, když se hlásil na pozici elektromontéra. I přesto, že svědek potvrdil, že žalobce neměl žádnou předchozí praxi v tomto oboru, uváděl, že by žalobce zaměstnali, avšak s ohledem na skutečnost, že nevlastnil řidičský průkaz, rozhodl stavbyvedoucí o nemožnosti jeho zaměstnání. Potvrdil taktéž špatnou pověst, která žalobcem provázela. I to byl důvod pro rozhodnutí o jeho nezaměstnání.

6. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že tento popisoval skutkový děj z [anonymizována dvě slova] [datum], kdy se účastnil vyprošťování zapadlého automobilu svého kamaráda, potvrdil následný příjezd hlídky police České republiky a následnou dechovou zkoušku, která potvrdila alkohol v dechu. Potvrdil, že na místě bylo cca 4-5 osob, všichni nadýchali alkohol, avšak řidičský průkaz byl zadržen pouze jeho osobě. Předmětné zaparkované vozidlo, které se nacházelo na místě, neřídil, na místo přijel taxíkem. Žalobce potvrdil, že v té době byl zaměstnaný ve [právnická osoba], následně přišel o řidičské oprávnění, a proto byl nucen se přihlásit na úřad práce s ohledem na následné ukončení pracovního poměru u této firmy. Ucházel se o provozování čerpací stanice v [obec], ve [právnická osoba] [obec], u které následně působí dodnes. Žalobce taktéž uváděl, že s ohledem na svou špatnou pověst po zadržení řidičského průkazu nebyl vybrán na některé pracovní pozice. Dle svých tvrzení svůj automobil půjčil [jméno] [příjmení], kterému na místě zapadlo auto. Po svém příjezdu na místo následně všichni zúčastnění začali konzumovat alkohol, šlo o mladickou nerozvážnost. Popíral, že by svůj automobil řídil, automobil stál mimo pozemní komunikaci na louce.

7. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], má soud za zjištěno, že jde o kamaráda žalobce, věděl o neoprávněném zadržení řidičského průkazu žalobce a o následném šíření pomluv a taktéž skutečnosti, že žalobce v důsledku toho přišel o práci řidiče. Potvrdil jeho zaměstnání v té doby u [anonymizována dvě slova] na pozici řidiče, nedovedl však říci, po jakou dobu mu byl řidičský průkaz zadržen, především pak potvrdil šíření pomluv ohledně požívání alkoholických nápojů žalobcem v době jízdy. Žalobci věřil. Okolí na žalobce pak reagovalo smíšeně, někteří mu věřili někteří nikoliv.

8. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], má soud za zjištěno, že jde o policistu Obvodního oddělení v [obec]. Pokud jde o událost ze [datum], kterou řešil, tuto popsal, přijel na místo, kde se nacházelo několik osob, mimo jiné žalobce. V povzdálí viděl stát vozidlo, zřejmě žalobce, a v příkopu podél pozemní komunikace další terénní vozidlo. Dle výpovědí zúčastněných tito chtěli předmětné vozidlo vytáhnout, protože zapadlo, žalobce říkal svědkovi, že přijel, aby pomohl s vyproštěním, protože měl také terénní vozidlo. Následně již řešili pouze situaci ohledně alkoholu, neboť sám žalobce policistovi uvedl, že na místo dojel. Z žalobce byl cítit alkohol, následně byly prováděny opakované dechové zkoušky a alkohol opakovaně v dechu žalobce naměřen. Další svědci měli potvrdit, že žalobce automobil řídil, sám žalobce uváděl, že jel dokonce pouze po polních cestách schválně, aby se nedopustil jízdy pod vlivem alkoholu. Všichni na místě byli opilí, sám žalobce se svědkovi na místě doznal, že přijel předmětným automobilem, taktéž se mu přiznal k požití alkoholu před jízdou. Nikdy neuváděl skutečnost, že pil až na místě po jízdě. Taktéž dle svědka bylo prokázáno, že žalobce musel předmětným automobilem pod vlivem alkoholu jet po pozemních komunikacích, nikoliv pouze po polních cestách, s ohledem na znalost předmětného terénu. Svědek následně potvrdil zadržení řidičského průkazu žalobci, následné podání vysvětlení žalobcem druhý den, což odmítl, a následné sepsání úředního záznamu.

9. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], má soud za zjištěno, že žalobce zná víc jak 10 let, je z vedlejší vesnice. Potvrdil, že se žalobce ucházel o zaměstnání v jeho společnosti [právnická osoba], která se zabývá kovovýrobou a servisem velkoobchodních firem, bylo to cca v polovině roku [rok], a to na pozici řidiče. Svědek potvrdil, že na tuto pozici nebyl žalobce přijat s ohledem na skutečnost, že měl problémy s řidičským průkazem, taktéž s jeho přijetím nesouhlasili společníci společnosti. Tou dobou žalobce nedisponoval řidičským oprávněním, neboť mu bylo odebráno, o žalobci kolovaly domněnky, že řídil opilý, tedy ztratil důvěru zvláště u společníků firmy a jeho přijetí následně nebylo možné realizovat. Po navrácení řidičského průkazu následně navázala spolupráce s žalobcem. Pokud se měl svědek vyjádřit k tomu, proč žalobce již v půlce roku [rok] nezaměstnal, když mu byl [datum] již navrácen řidičský průkaz, uváděl nepříznivou pověst žalobce, která vedla k pochybnostem o jeho spolehlivosti. Potvrdil, že v té době jeho společníci žalobci nevěřili, čekali, jak se žalobce projeví během další praxe a nebyli ochotni jej zaměstnat. S žalobcem pak navázali spolupráci až cca v roce [rok], kdy již pochybnosti o jeho důvěryhodnosti s ohledem na dobu, kdy žalobce neměl žádné problémy, ustaly.

10. Z faktury, daňového dokladu [číslo] vystaveného žalobci [právnická osoba] dne [datum] se splatností [datum], má soud zajištěno, že za právní poradenství bylo žalobci účtováno za 40,45 hodiny a 2 100 Kč, částka celkově s vynaloženými náklady 13 887 Kč. Z výpisu z účtu [banka] [anonymizováno], má soud zjištěno zaplacení této částky žalobcem [datum]. Z listiny nazvané Odevzdání věci k projednání přestupku vystavené [datum] Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie [územní celek], Územního odboru [obec] [číslo jednací] zaslané [stát. instituce], má soud za zjištěno, že věc žalobce pro jednání spočívající ve shora popsaném skutku ze [datum] byla následně postoupena dle ust. § 159a odst. 1 písm. a) trestního řádu k projednání přestupku [stát. instituce], když v odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že byla změněna výpověď žalobce v průběhu vyšetřování, a z pořízeného video a audio záznamu a podaného vysvětlení policisty [jméno] [příjmení] vyplývá, že žalobce řídil vozidlo pod vlivem alkoholu a že se k tomuto jednání doznal, avšak s ohledem na výpovědi svědků a výsledky dechových zkoušek nelze přesně určit, kolik alkoholu v dechu měl žalobce v době řízení vozidla. Nebylo tedy prokázáno, že žalobce řídil ve stavu vylučujícím způsobilost a nelze učinit závěr, že se dopustil přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky.

11. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav věci: [datum] byl žalobci zadržen [číslo řidič. oprávnění] příslušníky Policie ČR při jeho kontrole, s ohledem na naměření alkoholu v dechu v rámci dechové zkoušky, [datum] [stát. instituce] vydal oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu a [datum] rozhodl [stát. instituce] o zadržení řidičského průkazu žalobci z důvodu podezření, že žalobce řídil vozidlo pod vlivem alkoholu s poukazem na pozitivní výsledky dechových zkoušek, v rámci kterých bylo u řidiče zjištěno 1,48, 1,49 a 1,71‰ alkoholu v dechu. Žalobce podal odvolání [datum], [datum], Krajský úřad [územní celek], odbor dopravy a silničního hospodářství pod [číslo jednací] [číslo] [rok] [spisová značka], rozhodl o zrušení rozhodnutí [stát. instituce] a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí, a to pro nepřezkoumatelnost. Dne [datum] žalobce obdržel přípis Okresního státního zastupitelství ve [obec], že případ bude řešen jako přestupek, [datum] bylo správní řízení [stát. instituce], odborem dopravy, zastaveno, neboť odpadl důvod, pro který bylo řízení zahájeno. Ve věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž je rozhodnutí [stát. instituce] o zadržení řidičského průkazu ze [datum], které bylo pro nezákonnost a nepřezkoumatelnost zrušeno nadřízeným Krajským úřadem [územní celek] [datum]. V příčinné souvislosti se zadržením řidičského průkazu a jeho odnětím žalobci žalobce musel ukončit ve zkušební době své zaměstnání u [právnická osoba], kde pracoval jako řidič z povolání. Žalobce se následně ucházel o další pracovní pozice, s ohledem na absenci řidičského oprávnění nebyl úspěšný. Pracovní poměr žalobce u [právnická osoba] byl ukončen [datum]. Následně byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a o poskytování podpory v nezaměstnanosti, a to do [datum]. V souvislosti se správním řízením žalobce vynaložil náklady řízení spočívajících v nákladech na advokáta, v celkové výši 13 887 Kč. Žalobce dne [datum] své nároky na náhradu nemajetkové újmy a majetkové škody spočívající v nárocích na ušlou mzdu za období od [datum] do [datum], nákladech na advokáta vynaložených v rámci správního řízení, nákladech na cestovné a na náhradu nemajetkové újmy z nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu Policie ČR u žalované č. 1) [stát. instituce] předběžně uplatnil, na nároky nebylo hrazeno ani z části.

12. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

13. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

14. Podle § 6 odst. 1 OdpŠk ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady. Podle odst. 2 úřadem podle odst. 1 je za a) Ministerstvo spravedlnosti došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení, nebo v trestním řízení a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, b) příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu. Podle odst. 4 není-li možno příslušný úřad určit podle odstavce 2, jedná za stát Ministerstvo financí.

15. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

16. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

17. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

18. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3 uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

19. Podle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Podle § 31 OdpŠk odst. 1 náhrada škody zahrnuje takové náklady v řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí, nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit pouze tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle odst. 3 náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

21. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

22. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

23. Po právní stránce soud předmětnou věc posoudil podle ustanovení § 1 odst. 1, § 5, § 7 odst. 1, §8 odst. 1, § 13, § 31a za použití § 32 odst. 3 OdpŠk, když se v řízení zabýval tím, zda jsou kumulativně naplněny všechny 3 předpoklady pro náhradu škody a nemajetkové újmy tak, jak žalobce po jednotlivých organizačních složkách žádal, a to nesprávný úřední postup, respektive vydání nezákonného rozhodnutí, příčinná souvislost a vznik a výše újem. Nad rámec tohoto hodnocení soud činil závěr ohledně pasivní legitimace jednotlivých organizačních složek státu zodpovědných za to které jednání/rozhodnutí, které je odpovědnostním titulem dle zákona č. 82/98 Sb., a taktéž se vypořádával s námitkou promlčení vznesenou ze strany žalovaných k nároku na náhradu nemajetkové újmy.

24. Pokud jde o otázku organizačních složek v daném řízení, jak bylo popsáno ve skutkovém stavu věci, žalobce se domáhal více nároků se samostatným skutkovým základem, když jednak své nároky žádal z titulu nejprve nesprávného úředního postupu Police ČR, která dle žalobce překročila své pravomoci, nepostupovala v intencích zákona a na základě jí svěřených pravomocí žalobci zadržela [datum] řidičský průkaz, a další nároky následně odvozoval z nezákonného rozhodnutí vydaného [stát. instituce] ze [datum], které bylo následně zrušeno Krajským úřadem v [územní celek], jakožto odvolacím orgánem [datum] a na základě něhož následně žalobce opětovně nabyl řidičský průkaz.

25. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2594/2016 lze dovodit, že § 6 OdpŠk nevylučuje, aby ve věcech náhrady škody jednala více než jedna organizační složka státu, když v tomto smyslu zákon sám o sobě nepředurčuje, že by před soudem za stát nemohlo vystupovat více organizačních složek státu. V případě, že skutkový stav zahrnuje vydání nezákonného rozhodnutí či nesprávný úřední postup nastalé nikoliv pouze v odvětví jedné z organizačních složek státu, ale ve dvou a případně i více takových odvětvích zastřešených různými organizačními složkami státu, pak jde pro účely vypořádání o samostatné nároky na náhradu újmy. Obecně pak lze uvést, že samostatný je ten nárok, který se odvíjí od samostatného skutkového základu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999 sp. zn. 2 Cdon 376/96). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 874/2015 v řízení o náhradě újmy vzniklé v souvislosti s úkony Policie ČR činěnými v trestním řízení jedná za Českou republiku Ministerstvo spravedlnosti, jinak Ministerstvo vnitra. V této souvislosti soud poukazuje i na ustanovení § 125b odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, kdy státní odborný dozor a vrchní státní odborný dozor nad výkonem působností ve věcech provozu na pozemních komunikacích podle tohoto zákona a zvláště právních předpisů vykonávají Krajské úřady a ministerstvo. Podle § 17 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, Ministerstvo dopravy je ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy a odpovídá za tvorbu státní politiky v oblasti dopravy a v rozsahu své působnosti za její uskutečňování. Soud proto uzavírá, že pokud jde o vymezené jednání Policie ČR, ve kterém žalobce spatřoval nesprávný úřední postup Policie ČR při zadržení řidičského průkazu a v příčinné souvislosti s ním vzniklé nároky, je odpovědnou organizační složkou státu [stát. instituce] dle shora uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 874/2015, pokud jde o druhý skutkový děj spočívající v založeném odpovědnostním titulu v podobě nezákonného rozhodnutí [stát. instituce], které bylo pro nezákonnost zrušeno, za toto odpovídá ve smyslu shora citovaných judikátů organizační složka státu [stát. instituce].

26. Pokud jde o první odpovědnostní titul, nesprávný úřední postup Policie ČR, soud neshledal jeho existenci ve smyslu ustanovení § 13 OdpŠk naplněnou. Policie ČR v případě žalobce postupovala v intencích zákona a na základě jí svěřených pravomocí, když [datum] žalobci zadržela řidičský průkaz, a to v souladu s jeho učiněnou výpovědí a v souladu s naměřenými hodnotami alkoholu v dechu. Na základě aktuálních zjištění policistů bylo na místě se domnívat, že žalobce vykonával ve stavu vylučujícím způsobilost, kterou si měl přivodit vlivem návykové látky, činnost spočívající v řízení motorových vozidel, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí, a to tak, že řídil motorové vozidlo značky Nissan Patrol, [registrační značka] [anonymizováno]. Tato skutečnost totiž vyplynula z výpovědi žalobce, která byla učiněna jednak na místě samém při konfrontaci žalobce s policisty, jednak i následně a až po určité době byla výpověď žalobce změněna. Žalobce totiž sám požití alkoholu přiznával a dechová zkouška přítomnost alkoholu v dechu taktéž potvrdila. V úředním záznamu ze [datum] žalobce totiž uváděl, že ač si již nepamatoval přesný čas odjezdu od jeho domu, potvrdil, že před jízdou požil alkoholické nápoje a vozidlo řídil pod vlivem alkoholu, taktéž popsal skutečnost, že raději jel po polních cestách do [územní celek], a taktéž záměr, který ho vedl k této cestě, a to pomoc kamarádovi s vyproštěním zapadlého automobilu. Sám v době své výpovědi potvrdil, že alkohol pil již od 21. hodiny předešlého dne do cca 4 hodin do rána [datum], tedy do doby, než mu byl zadržen řidičský průkaz. Až z úředního záznamu z následujícího dne [datum] vyplývá obrat ve výpovědi žalobce, respektive využití práva žalobce nevypovídat s tím, že [datum] v rámci své výpovědi již začal sporovat požití alkoholických nápojů před jízdou, stále uváděl, že předmětný automobil řídil, nedovedl se však vyjádřit, kdo s ním v automobilu seděl, ale popisoval svou cestu do [územní celek] po polních cestách, a taktéž důvod své cesty. Obratem ve výpovědi tohoto dne je tedy skutečnost, že žalobce začal tvrdit, že alkohol požil až po jízdě. V rámci účastnického výslechu žalobce před soudem však žalobce opětovně výpověď změnil, když počal dokonce tvrdit, že automobil vůbec neřídil, půjčil jej [jméno] [příjmení], a sám na místo dojel prostřednictvím taxislužby. Ze všech shora uvedených skutkových tvrzení a jejich následných změn týkajících se výpovědi žalobce, soud dospěl k závěru o účelovosti a nevěrohodnosti výpovědi žalobce a postup příslušníků Policie ČR na místě samém při zadržení řidičského průkazu dle ustanovení § 118b odst. 1 z důvodu uvedeného v ustanovení § 118a odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích shledává postupem správným a v dané věci důvodným. V tomto smyslu soud uzavírá, že veškeré nároky žalobce žádané po [stát. instituce] jako organizační složce státu, která odpovídá za případný nesprávný úřední postup Policie ČR, který žalobce dovozoval, důvodnými nejsou, a to s ohledem na absenci odpovědnostního titulu, tedy tvrzeného nesprávného úředního postupu Policie. Nad rámec toho pak soud uvádí, že pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy, tento by nebyl důvodným ani při existenci odpovědnostního titulu dle OdpŠk s ohledem na vznesenou námitku promlčení ze strany organizační složky státu, neboť k tvrzenému zadržení řidičského průkazu došlo [datum], a od tohoto data lze dovozovat případný vznik nemajetkové újmy a počátek běhu subjektivní promlčecí doby dané ust. § 32 odst. 3 OdpŠk (6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě a kdo za ni odpovídá). Nárok žalobce pokud jde o jeho uplatnění předběžně u žalované dnem [datum] je proto promlčen.

27. Pokud jde o nároky žádané po druhé organizační složce státu - [stát. instituce], z titulu nezákonného rozhodnutí, soud uvádí, že odpovědnostní titul dle OdpŠk v této věci je dán. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4771/2015, za 1) za nezákonné ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, je třeba považovat usnesení o zahájení trestního stíhání i v případě, kdy trestní stíhání skončí postoupením věci do přestupkového řízení, za 2), přestupkové řízení není v takovém případě pokračováním trestního stíhání; výsledek přestupkového řízení je z hlediska splnění podmínek odpovědnosti státu za újmu způsobenou uvedeným trestním stíháním nerozhodný. Stát pak dle ustálené soudní praxe odpovídá podle OdpŠk i za škodu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, protože zákon tento nárok výslovně neupravuje, vychází se z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, za něž je považováno rozhodnutí, jím se trestní stíhání zahajuje. Neposuzuje se tedy správnost postupu orgánů činných v trestním řízení při zahájení trestního stíhání (nejde o nesprávný úřední postup), rozhodující je výsledek trestního stíhání (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 265/2012). Nejvyšší soud pak vyložil a odůvodnil právní názor, že § 31a odst. 2 OdpŠk je případem způsobu vypořádání vztahu mezi účastníky vyplývajícím z právního předpisu a v tomto ohledu omezuje účastníky v možnosti se svými nároky volně nakládat, neboť soud rozhodne o konkrétní formě zadostiučinění podle pořadí určeného v § 31a odst. 2 OdpŠk za současného posouzení přiměřenosti zvolené formy. Nejvyšší soud dovodil, že každé zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, neznamená, že by nebylo možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup, respektive nezákonné rozhodnutí zakládající bez dalšího odpovědnost státu za škodu podle OdpŠk, když pod rozsah ochrany poskytované jednotlivci ústavně zaručeným právem na náhradu škody, zaručeným v článku 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, nelze podřadit případy, kdy dojde např. k zastavení přestupkového řízení pro uplynutí zákonné prekluzivní lhůty k projednání přestupku a tedy i zastavení řízení spíše v důsledku procesní taktiky obviněného v případě jeho právního zástupce. V projednávané věci pak se soud soustředil na prokázání naplnění odpovědnostního titulu, a to nezákonného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že tento odpovědnostní titul je naplněn, neboť rozhodnutí [stát. instituce] bylo pro nezákonnost zrušeno a změněno odvolacím orgánem, Krajským úřadem [územní celek] dne [datum], který zrušil původní rozhodnutí a vrátil věc k novému projednání a rozhodnutí pro závěr, že rozhodnutí trpí vadami, a není jasné, z jakého konkrétního jednání byl řidičský průkaz žalobci zadržen, tedy závěrem byla konstatována nepřezkoumatelnost předmětného rozhodnutí. Prvostupňové rozhodnutí tedy bylo ve smyslu §8 odst. 1 OdpŠk pro nezákonnost zrušeno, přičemž žalobce byl na základě tohoto rozhodnutí nucen strpět odnětí řidičského průkazu, které následně vedlo ke vzniku škody a tvrzené nemajetkové újmy. Soud v této věci vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4816/2016, kde byla řešena věc skutkově obdobná, a dospěl k závěru o existenci odpovědnostního titulu, včetně nutnosti posoudit jednotlivé nároky, které žalobce žádal, v příčinné souvislosti s jeho vydáním. To vše v intencích rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1099/19, který odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3005/14 ze dne 5. 5. 2015 uvedl, že pokud se správní orgány v přestupkovém řízení dopustily procesních pochybení v intenzitě, která mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí ve věci samé, (§ 76 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní) a proto bylo odvolací správní rozhodnutí zrušeno Krajským soudem, nicméně po uplynutí zákonné prekluzivní lhůty pro projednání přestupku, již nemohlo být pokračováno v dalším řízení, v němž by byla napravena zjištěná procesní pochybení, nelze tuto okolnost klást k tíži stěžovatele v tom směru, že mu nenáleží nárok na náhradu škody spočívající ve vynaložených a nákladech na právní zastoupení v průběhu přestupkového řízení podle zákona o odpovědnosti státu. To nicméně neznamená, že by každé zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, bylo možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup, respektive nezákonné rozhodnutí zakládající bez dalšího odpovědnost státu za škodu podle zákona o odpovědnosti státu. Soud proto uvádí, že stát odpovídá za přestupkové řízení, které neskončí meritorním rozhodnutím, např. je zastaveno pro prekluzi, jen v případě flagrantního porušení, tedy procesních pochybení v intenzitě, která mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí ve věci samé.

28. Pokud jde o nároky z nezákonného rozhodnutí žádané jakožto majetková škoda spočívající ve vynaložených nákladech na obhajné z titulu nezákonného rozhodnutí, lze je přiznat pouze za období od vydání nezákonného rozhodnutí do jeho zastavení, tedy od [datum], (resp. data doručení tohoto rozhodnutí) do [datum], kdy došlo k jeho odklizení. V průběhu řízení pak bylo prokázáno jejich vynaložení v souvislosti s odklizení nezákonného rozhodnutí, tedy příčinná souvislost s vydáním odpovědnostního titulu, jímž je právě nezákonné rozhodnutí ve věci. Pokud jde o nárok na obhajné a cestovné, soud je shledal důvodnými za 4 úkony právní služby za podání z [datum] - odvolání, přípravu a převzetí ve věci trestního řízení, účasti při výslechu [datum] a písemné podání [datum] á 1 000 Kč, dle ustanovení § 10 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), a 4x režijní paušál dle AT § 13 odst. 4 za tytéž úkony právní služby, včetně řádně doloženého DPH advokáta ve výši 21%, tedy v celkové výši 6 292 Kč. Pokud jde o nárok na cestovné, tento přiznal soud důvodným za cestovné na trase [obec] – [obec] a zpět ze dne [datum] učiněné motorovým vozidlem žalobce v celkové výši 342 km, sazby základní náhrady ve výši 3,9 Kč, průměrné spotřeby vozidla dle doloženého technického průkazu 5,8 l /100 km, palivo motorová nafta v hodnotě 28,60 Kč dle vyhl. č. 440/2016 Sb., včetně náhrady za promeškaný čas ve výši 10 půlhodin dle ust. § 14 odst. 3 AT, to vše zvýšené o DPH advokáta ve výši cestovného celkově 3 510,34 Kč.

29. Pokud jde o nárok na ušlou mzdu vzniklý v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí, jak bylo shora již uvedeno, v příčinné souvislosti s odebráním řidičského průkazu žalobce následně pozbyl možnosti zaměstnání, když s ním byl ve zkušební době pracovní poměr u [právnická osoba] ukončen, a to pouze a jedině z důvodu pozbytí řidičského oprávnění, jak bylo prokázáno v průběhu řízení svědeckými výpověďmi. Příčinná souvislost tedy s nezákonným rozhodnutím byla prokázána. Soud vzal v potaz ušlou mzdu za uvedené období od pozbytí řidičského oprávnění od [datum] [anonymizována čtyři slova] [rok] [anonymizována tři slova], když z údajů ohledně průměrné mzdy za den vypočtené ze strany žalobce a doložené soudu (ve výši hodinové mzdy 162,60 Kč) za [anonymizováno] shledal nárok důvodným v částce 13 008 Kč, za [anonymizováno] shledal nárok důvodným v částce 14 308,80 Kč (22 dnů x 8 hod x 162,60 Kč), za [anonymizováno] v částce 26 016 Kč (20 dnů x 8 hod x 162,60 Kč), za [anonymizováno] ve výši 3 902,40 Kč (3 dny x 8 hod x 162,60 Kč), tedy celkově ve výši 71 544 Kč. Soud vzal následně však v potaz i období následné, do navrácení řidičského průkazu, neboť tento nebyl žalobci navrácen konkrétním zrušením předmětného rozhodnutí Krajským úřadem v [obec] dne [datum], ale až fakticky [datum], jak vyplynulo z listinných důkazů. Žalobce tedy má nárok na náhradu ušlé mzdy i za [anonymizováno] [rok] za další pracovní dny v částce 26 016 Kč (20 dní x 8 hod x 162,60 Kč) a za [anonymizováno] v částce 5 203,20 Kč (4 pracovní dny x 8 hod x 162,60 Kč). Celkově tak za další období činí částka dalšího nároku na ušlou mzdu částka 31 219,20 Kč; nárok na ušlou mzdu je proto důvodným co do celkové částky 102 763,20 Kč. K tomuto výpočtu soud dospěl k závěru především s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 11. 4. 2013 sp. zn. III. ÚS 2201/10, kde byl řešen případ současného působení dvou v jistém smyslu oddělených, věcně však spjatých řízení, a i zde došel soud k závěru, že ač konečným rozhodnutím je zproštění obžaloby (v našem posuzovaném případě zrušení nezákonného rozhodnutí Krajským úřadem [územní celek]) fakticky je jím vrácení řidičského průkazu (projev akcesority). Ústavní soud totiž v tomto případě taktéž řešil primárně otázku, zda měl stěžovatel reálnou možnost dosáhnout kvalifikovaného odstranění („ formálního zrušení“) správního rozhodnutí, jímž byl stěžovateli zadržen řidičský průkaz, respektive bylo-li to i po ústavním právu adekvátní. Odstranění tedy původních následků nezákonného rozhodnutí lze v daném případě spatřovat až ve faktickém vrácení řidičského oprávnění, neboť v případě jiného výkladu by tento neodpovídal smyslu právní úpravy o povinnosti státu obsažené v odškodňovacím zákoně, neboť ta sleduje, aby každá majetková újma způsobená nesprávným či nezákonným zásahem státu proti občanovi byla odčiněna.

30. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy, i zde soud námitku promlčení vznesenou žalovanou seznal důvodnou. Předběžně byl nárok uplatněn u [stát. instituce] žalobcem [datum], avšak k odklizení nezákonného rozhodnutí došlo [datum], tedy již [datum], uplynula ve smyslu § 32 odst. 3 OdpŠk 6-ti měsíční promlčecí doba k jeho uplatnění. Soud uvádí, že námitku promlčení neshledal v rozporu s dobrými mravy, žalobce byl po celou dobu vedení i správního řízení právně zastoupen a bylo na něm, aby případně své nároky včas u žalované uplatnil. Judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že námitka promlčení uplatněná státem obecně není výkonem práva v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 občanského zákoníku (dnes § 2 odst. 3 občanského zákoníku), když dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití toho práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4112/2010 a 30 Cdo 2996/2014). Nad rámec toho však soud uvádí, že i kdyby nárok promlčen nebyl, soud upozorňuje na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4816/2016 a Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 1099/19, kdy stát odpovídá za přestupkové řízení jen v případech flagrantního porušení, tedy procesních pochybení v intenzitě, která mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí ve věci samé. V konkrétním projednávaném případě pak soud nedospívá k závěru, že by bylo na místě žalobci poskytnout finanční zadostiučinění ve finanční formě tak, jak žádal, maximálně by bylo možné uvažovat o formě konstatování porušení práva. Tyto úvahy jsou však nadbytečné, neboť s ohledem na skutečnosti uvedené shora, soud nárok na náhradu nemajetkové újmy primárně zamítal z důvodu uplatněné námitky promlčení, která je námitkou důvodnou.

31. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud uvádí, že nároky proti první organizační složce, [žalovaná] [anonymizováno] [stát. instituce] s ohledem na absenci odpovědnostního titulu, nesprávného úředního postupu, který žalobce spatřoval v jednání příslušníků Policii ČR pro jejich nedůvodnost zamítal pod výroky I. až III., pokud jde o druhou organizační složku, [žalovaná] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] a nároky žádané z titulu nezákonného rozhodnutí po této organizační složce, částečně tomuto nároku ve výroku IV. vyhověl co do částky 99 557,54 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky žádanými po uplynutí 6 měsíců od uplatnění nároku žalobcem u žalované v zákonné výši tedy od [datum] do zaplacení. Ve zbytku nároků, které soud neseznal důvodnými, soud žalobu pod výroky V. až VI. proti druhé organizační složce zamítal.

32. Pod výrokem VII. a VIII. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení, když ve vztahu k první organizační složce žalobce úspěšným nebyl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. pak má za použití § 151 odst. 3 o. s. ř. první žalovaná nárok na náhradu nákladů nezastoupeného účastníka sestávající se v následujících úkonů nezastoupeného účastníka: vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], podání závěrečného návrhu dne [datum], účast na jednání soudu ve dnech [datum] a [datum] á 300 Kč/úkon, tedy v celkové částce 3 300 Kč.

33. Pod výrokem VIII. pak soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a druhou žalovanou, když žalobce byl dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve věci úspěšnějším (co do 10% po odečtení úspěchu ve věci 112 565,54 Kč a neúspěchu 91 151,20 Kč, což činí 21 414,34 – soud uvádí, že vycházel při výpočtu nákladů řízení z tarifních hodnot dílčích nároků, když v dané věci se jednalo o objektivní kumulaci nároků žádaných jak ve formě majetkové škody – vůči 2. žalované žádané ve výši 182 112 Kč a 9 802,34 Kč a dále nemajetkové újmy 24 500 Kč, když soud v tomto posuzovaném případě nedospěl k závěru o nutnosti u nemajetkové újmy vyjít z ust. § 9 odst. 4 písm. a) AT a navyšovat tarifní hodnotu na 50 000 Kč pro účely určení úspěchu ve věci, když žalobce žádal nemajetkovou újmu ve výši nižší, nedosahující této tarifní hodnoty). Žalobce požadoval náhradu nákladů řízení za tyto úkony právní služby ve smyslu ust. § 11 odst. 1, písm. a), c), d), g), odst. 2 písm. c), g) AT za přípravu a převzetí věci, podání žaloby, odvolání proti usnesení z [datum], vyjádření ve věci ze dne [datum], odvolání proti usnesení ze dne [datum], vyjádření k odvolání z [datum], účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], písemné podání ze dne [datum], [datum], účast na jednání soudu dne [datum], písemné vyjádření [datum], [datum], účast na jednání soudu dne [datum], písemné podání ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum] a na vyhlášení rozhodnutí dne [datum], z toho za úkony do [datum] žádal pouze částku celkového nároku 172 380,95 Kč (nárok v té době nebyl řádně mezi obě organizační složky státu rozdělen pokud jde o odpovědnostní tituly, za které byl žádán, ale z následné reakce žalobce je zřejmé, že po druhé žalované by se z této částky domáhal zaplacení ušlé mzdy ve výši 125 267 Kč, obhajného 9 802,34 Kč a 24 500 Kč nemajetkové újmy, tedy v souhrnu částky 159 569,34 Kč) – tedy z této tarifní hodnoty jsou počítány úkony obhajoby za 5,5 úkonu právní služby – v případě plného úspěchu by žalobci náleželo 41 250 Kč (5,5 x 7 500 Kč), dále 7 x režijní paušál á 300 Kč v celkové výši 2 100 Kč dle ust. § 14 odsat. 3 AT za tytéž úkony právní služby, tedy celkem 43 350 Kč a za další úkony právní služby po datu [datum], kdy podáním žalobce došlo k rozšíření žaloby a následně po druhé žalované požadoval celkově zaplacení nároků ve výši 216 414,34 Kč, tedy z této tarifní hodnoty jsou počítány další provedené úkony obhajoby, kdy by žalobci celkem náleželo zaplacení v případě plného úspěchu částky 105 570 Kč (11,5 úkonu x 9 180 Kč) a 12 režijních paušálů á 300 Kč za tyto úkony právní služby v celkové hodnotě 3 600 Kč, tedy za tento úsek řízení v celkové výši 109 170 Kč. Při součtu všech úkonů žádaných z oddělených tarifních hodnot by žalobci náleželo zaplacení částky, vč. řádně doloženého DPH advokáta ve výši 184 549,20 Kč. V důsledku procentuálního úspěchu žalobce ve výši 10% mu proto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 18 455 Kč.

34. Lhůta k plnění ve výrocích IV. a VIII. byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. částky za středníkem ve lhůtě delší s ohledem na organizačně technické možnosti žalované plnit, ve výroku VII. potom ve lhůtě 3 dnů, kdy soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách pokud jde náhradu nákladů řízení uložených žalobci.

Poučení