19 C 219/2023 - 63

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci žalobce: [Jméno žalobce A]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupeného: [Jméno žalobce B], advokát [Anonymizováno] proti žalovanému: [Anonymizováno] – [Jméno žalovaného], IČ: [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] o zaplacení částky [Anonymizováno] s příslušenstvím jako nemajetkové škody a částky [Anonymizováno] jak majetkové škody v důsledku nesprávného úředního postupu a nezákonného rozhodnutí takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci: - celkovou částku nemajetkové újmy ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níže se žalobce domáhal zaplacení nemajetkové újmy ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení.

III. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum].

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] představující nemajetkovou újmu, spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a částku [částka] představující majetkovou újmu, kdy majetková i nemajetková újma byly žalobci způsobeny nesprávným úředním postupem a nezákonným rozhodnutím Finančního úřadu pro [Anonymizováno] Odvolacího finančního ředitelství [Anonymizováno] a následným soudním řízením před Krajským soudem v [adresa] – [Anonymizováno] a Nejvyšším správním soudem.

2. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce na své členské schůzi dne [datum] rozhodl o dobrovolném zrušení spolku a jeho vstupu do likvidace. V souvislosti s následným postupem likvidace byl požádán orgán veřejné moci – Finanční úřad pro [Anonymizováno] kraj – územní pracoviště [adresa] jako správce daně o vydání souhlasu s výmazem subjektu z obchodního rejstříku. Tato žádost byla ze strany FÚ pro [Anonymizováno] kraj zamítnuta z důvodů nařízené daňové kontroly a žalobce byl vyzván k předložení podkladů k provedení daňové kontroly s tím, že termín zahájení daňové kontroly byl stanoven správcem daně na [datum]. Uvedeného dne byla zahájena daňová kontrola. Správní řízení bylo u Finančního úřadu pro [Anonymizováno] kraj – územní pracoviště v [Anonymizováno] vedeno pod [Anonymizováno] V souladu s výsledky provedené daňové kontroly pak správce daně vydal dodatečný platební výměr na částku [částka] spolu s penále ve výši [částka]. Žalobce podal proti rozhodnutí správce daně odvolání. Odvolací orgán – Odvolací finanční ředitelství v [Anonymizováno] však rozhodnutí potvrdilo rozhodnutím pod č.j. [Anonymizováno]

3. Žalobci proto nezbylo než podat proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství žalobu ke Krajskému soudu v [adresa] – pobočce v [Anonymizováno]. Řízení bylo vedeno pod sp.zn. [spisová značka]. Žaloba byla správním soudem zamítnuta. Žalobce proto podal proti rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] – pobočka v [Anonymizováno] kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v [Anonymizováno]. Až Nejvyšší správní soud v [Anonymizováno] v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka] dal argumentům žalobce za pravdu. Rozhodnul, že kasační stížnost je důvodná a věc vrátil Krajskému soudu v [adresa] – pobočce v [Anonymizováno] k dalšímu řízení. V návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Krajský soud [adresa] – pobočka v [Anonymizováno] dne [datum] pod č.j. [spisová značka] rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne [datum] [Anonymizováno] zrušil v celém rozsahu pro nezákonnost.

4. Odvolací finanční ředitelství [adresa] pak vydalo dne [datum] rozhodnutí [Anonymizováno], kterým mění napadené rozhodnutí Finančního úřadu pro [Anonymizováno] kraj č.j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne [datum] a stanovuje doměřenou daň v částce [částka] a zároveň stanovuje penále v částce [částka]. Odvolací orgán tak nakonec plně vyhověl odvolateli a akceptoval posouzení reprodukční pořizovací ceny nemovitostí stanovené znaleckým posudkem jako daňově účinného nákladu v souvislosti s prodejem pozemků.

5. Žalobce po ukončení daňové kontroly ze strany Finančního úřadu pro [Anonymizováno] kraj požádal o vydání souhlasu s výmazem subjektu z obchodního rejstříku, který byl ze strany správce daně plně akceptován [datum] a nabyl právní moci ke dni [datum].

6. Žalobce následně podal dne [datum] u [právnická osoba] žádost o odškodnění za nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup. Vyjádření Ministerstva financí k této žádosti bylo doručeno žalobci datovou schránkou [datum], tzn. přesně ve lhůtě 6 měsíců od podání žádosti. Z obsahu vyrozumění vyplývá, že Ministerstvo financí přiznává, že v důsledku nesprávného úředního postupu vznikla žalobci nemajetková škoda porušením práva na přiměřenou délku řízení a považuje toto konstatování za plnohodnotnou formu zadostiučinění a současně se žadateli za nepřiměřenou délku řízení omlouvá. K části žádosti žalobce, která se týkala nezákonnosti rozhodnutí orgánu veřejné moci – Odvolacího finančního ředitelství, se [právnická osoba] vůbec nevyjádřilo. Žalobce nesouhlasí se závěrem Ministerstva financí, že samotné konstatování porušení práva se jeví jako dostačující a je přesvědčen, že zadostiučinění za nesprávný úřední postup a nezákonné rozhodnutí je v tomto případě nutno poskytnout jednoznačně v penězích.

7. Ze strany správních orgánů – Finančního úřadu pro [Anonymizováno] kraj a Odvolacího finančního ředitelství v [Anonymizováno] se dle názoru žalobce jednalo o nezákonná rozhodnutí, která byla navíc zatížena vadami v podobě aplikace nepřípustných důkazů a chybným výkladem zákona o daních z příjmu § 24 odst. 1 ve spojení s § 25 odst. 1 písm. k), odst. 4 písm. b) zákona o účetnictví a dále opomenutím základních důkazních materiálů předložených žadatelem – stanoviska [právnická osoba].

8. V navazujícím soudním řízení vedeným před Krajským soudem [adresa] – pobočka v [Anonymizováno] pod č.j. [spisová značka] pak bylo bez nařízení jednání rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum], kterým byla žaloba zamítnuta, aniž by byl soudem brán zřetel na důvodné argumenty žalobce, kdy tento zejména poukazoval na základní chybné posouzení aplikace reprodukční pořizovací ceny pozemků ke dni nabytí vlastnického práva.

9. Argumenty žalobce vzal v potaz až Nejvyšší správní soud, který ke kasační stížnosti žalobce rozsudkem ze dne [datum] rozhodl, že rozsudek Krajského soudu v [adresa] – pobočka v [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] v celém rozsahu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud přitom dal žalobci za pravdu, že odůvodnění napadeného rozsudku je nepřezkoumatelné, neboť z něj nelze dovodit, z čeho plynou závěry krajského soudu, k nimž ve vztahu k námitkám žalobce dospěl, resp. tyto závěry si navzájem odporují v takové míře, že fakticky znemožňují stěžovateli brojit proti nim odpovídající kasační argumentací.

10. Žalobce se přitom snažil po celou dobu řízení maximálně urychlit. Již v průběhu daňové kontroly před finančním úřadem předložil žalobce závazné vyjádření [právnická osoba], ve kterém byly uvedeny skutečnosti týkající se metodiky zpracování finančních hodnot pozemků pro potřeby evidence u tehdejších Okresních úřadů (prostřednictvím aplikace oceňovacího [právnická osoba] [Anonymizováno] vytvořeného v rámci multilicence autorem ing. [jméno FO] – [adresa] pouze pro evidenční účely) včetně jednoznačného vyjádření [právnická osoba] k otázce skutečných účetních hodnot pozemků podle tehdy platného zákona č. 151/1997 Sb. a prováděcí vyhlášky k zákonu o oceňování majetku č. 279/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Následně v Kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v [adresa] - pobočka v [Anonymizováno], č.j. [spisová značka] ze dne [datum] odkázal žalobce na aktualizované nové vyjádření [právnická osoba] č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum], ve kterém je opakovaně potvrzeno, že v předávacích protokolech se nejednalo o směrodatný údaj o účetní hodnotě předmětných pozemků, ale pouze o údaje pro evidenční účely tehdejších okresních úřadů. Podporou pro tvrzení žalobce ke správnosti aplikace reprodukční ceny pozemků byl předložen také znalecký posudek z roku [Anonymizováno]. V doplnění kasační stížnosti předložil žalobce další znalecký posudek (z roku [Anonymizováno]), který dodatečně objevil ve svých archivních dokumentech. Oba znalecké posudky dospěly k velice podobným tržním hodnotám nemovitostí. Tyto výše uvedené důkazní prostředky včetně podrobného rozboru předložil žalobce jako přílohy také v podané Kasační stížnosti, kterou adresoval Nejvyššímu správnímu soudu v [Anonymizováno], kdy až Nejvyšší správní soud od počátku správnou argumentaci žalobce akceptoval.

11. Ve správním řízení před Finančním úřadem pro [Anonymizováno] kraj a návazně Odvolacím finančním ředitelstvím v [Anonymizováno] se nesporně jednalo o nezákonný a naprosto chybný proces dokazování, který byl navíc zatížen vadami spočívajícími v opomenutých důkazech, které předkládal žadatel a v chybném a účelovém a zejména nezákonném výkladu zákona o daních z příjmu v návaznosti na zákon o účetnictví a dále v aplikaci nepřípustných důkazů a ve svévolném hodnocení důkazů ze strany těchto orgánů veřejné moci. Odvolací finanční ředitelství v [Anonymizováno] ve svém rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] svým nezákonným a jednoznačně chybným postupem potvrdilo napadené rozhodnutí Finančního úřadu pro [Anonymizováno] kraj [Anonymizováno] ze dne [datum]. Rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] – pobočka v [Anonymizováno] pak bylo Nejvyšším správním soudem označeno jako nepřezkoumatelné. Zásadní průtahy v daňovém řízení pak způsobilo Odvolací finanční ředitelství, když bezvadné odvolání bylo k dispozici ode dne [datum] a rozhodnutí o odvolání bylo vydáno dne [datum], takže šestiměsíční lhůta podle pokynu [Anonymizováno] o stanovení lhůt při správě daní byla překročena o [Anonymizováno] dní.

12. Celková délka správního a navazujícího soudního řízení více jak 6 let byla jednoznačně způsobena pouze nezákonným, chybným a nekoncentrovaným postupem orgánů veřejné moci – správních orgánů - Finančního úřadu pro [Anonymizováno] kraj a Odvolacího finančního ředitelství v [Anonymizováno] a v navazujícím soudním řízení, chybným a nepřezkoumatelným odůvodněním rozsudku Krajského soudu [adresa] – pobočka v [Anonymizováno]. Za tuto nepřiměřenou délku řízení žalobce požadoval uhradit základní částku odškodnění ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že celková nepřiměřená délka správního a navazujícího soudního řízení byla jednoznačně způsobena pouze bezprecedentně chybným a hlavně od samého začátku správního řízení před Finančním úřadem pro [Anonymizováno] kraj nezákonným postupem orgánů veřejné moci Finančního úřadu pro [Anonymizováno] kraj a následně také nadřízeného Odvolacího finančního ředitelství v [Anonymizováno], požadoval žalobce zvýšit základní částku odškodnění o 50 %. Průběh správního a soudního řízení měl dle názoru žalobce také mimořádně zvýšený význam pro jednotlivé členy spolku z hlediska dlouhotrvajícího pocitu nejistoty z výsledku správního a navazujícího soudního řízení, které trvalo více jak 6 roků a 6 měsíců a zejména z hlediska nezákonného a bezdůvodného podezření ze spáchání [podezřelý výraz] činu krácení daní ze strany Finančního úřadu pro Liberecký kraj, kdy členové spolku byli nuceni na Policie ČR podat vysvětlení ve věci podezření ze spáchání [podezřelý výraz] činu krácení daně, kterým se policejní orgány začaly zabývat na základě zcela nepodloženého podnětu finančního úřadu. Tato situace spolu s vydáním následně zrušeného platebního výměru způsobily značný stres a nejistotu členům spolku. Z uvedených důvodů požadoval žalobce zvýšit základní částku odškodnění o dalších 50 %. Celkem tak žalobce požadoval na nemajetkové újmě částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

13. Za podstatnou okolnost pro přiznání zadostiučinění podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. žalobce považuje, že nepřiměřenou délku řízení zapříčinila nezákonná rozhodnutí daňových orgánů.

14. Současně žalobce požadoval nahradit majetkovou škodu vzniklou v příčinné souvislosti s nezbytnou obranou proti nezákonným a chybným rozhodnutím orgánů veřejné moci – Finančním úřadem pro [Anonymizováno] kraj a Odvolacím finančním ředitelstvím v [Anonymizováno] a následným soudním řízením. Tato majetková škoda byla představována náklady na právní, účetní a daňové poradenství v období od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] v celkové výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu ohledně majetkové škody ve výši [částka] zpět podáním ze dne [datum], bylo řízení v této části zastaveno.

15. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobce neuznává, a to ani zčásti.

16. Žalovaný uvedl, že jak plyne ze stanoviska Ministerstva financí č. j. [č. účtu] ze dne [datum], žalovaný v rámci předběžného projednání nároku žalobce částečně odškodnil. Žalovaný přiznal žalobci [částka] jako náhradu za náklady právního zastoupení vynaložené na změnu (nezákonného) dodatečného platebního výměru č. j. [Anonymizováno]. Žalovaný dále konstatoval, že řízení vedené před orgány Finanční správy ČR a navazující soudní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, za což se žalobci omluvil. Přiznané peněžité odškodnění bylo dne [datum] postihnuto exekučním příkazem Finančního úřadu pro [Anonymizováno] kraj č. j. [Anonymizováno][Anonymizováno]

17. Žalovaný označil skutkový stav popsaný žalobcem vztahující se k řízení před orgány Finanční správy ČR a před správními soudy za nesporný. Dále pak uvedl detailní výčet úkonů, které byly v předmětné věci orgány Finanční správy ČR a správními soudy provedeny: [datum] Správce daně zahájil ve vztahu k žalobci daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob (dále jen „DPPO“) za zdaňovací období [datum] – [datum], [datum] – [datum], [datum] – [datum], [datum] – [datum] a [datum] – [datum], a to Protokolem o zahájení daňové kontroly [Anonymizováno] [datum] Správce daně vrátil žalobci zapůjčené doklady a vyzval jej k doložení dalších relevantních dokladů, viz úřední záznam č.j.[Anonymizováno] [datum] Žalobce začala zastupovat v rámci zahájené daňové kontroly [tituly před jménem] [adresa], daňový poradce, a to na základě plné moci evidované u správce daně pod [Anonymizováno].j.[Anonymizováno] [datum] Konalo se ústní jednání, viz protokol č.j.[Anonymizováno] [datum] Správce daně vyzval žalobce k poskytnutí informací, viz č.j.[Anonymizováno] [datum] Správce daně telefonicky kontaktoval žalobce, viz úřední záznam č.j.[Anonymizováno] [datum] [právnická osoba] pro Liberecký kraj poskytnul správci daně požadované údaje z Katastru nemovitostí, zaevidováno pod č.j.[Anonymizováno] [datum] Správce daně telefonicky kontaktoval žalobce, viz úřední záznam č.j.[Anonymizováno] ze dne [datum]. [datum] Konalo se ústní jednání, viz protokol č.j.[Anonymizováno] [datum] Správce daně vyzval žalobce k prokázání skutečností (skutečnosti týkající se vynaložení prostředků získaných daňovou úsporou v roce [Anonymizováno] a prokázání oprávněnosti zaúčtování reprodukční pořizovací ceny v částce [částka] do daňově účinných nákladů zdaňovacího období [datum] – [datum]), viz č.j.[Anonymizováno] [datum] Správce daně obdržel odpověď žalobce na výzvu k prokázání skutečností, zaevidováno pod č. j. [Anonymizováno] [datum] Správce daně vydal II. výzvu k prokázání skutečností, č.j.[Anonymizováno] [datum] Žalobce se vyjádřil k II. výzvě k prokázání skutečností, zaevidováno pod č.j.[Anonymizováno] [datum] Správce daně telefonicky kontaktoval žalobce za účelem dohodnutí termínu projednání kontrolních zjištění, viz úřední záznam č.j.[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] [datum] Konalo se ústní jednání – seznámení s výsledkem kontrolního zjištění, viz protokol č.j.[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]. [datum] Správce daně telefonicky kontaktoval žalobce za účelem dohodnutí termínu projednání, podpisu a převzetí zprávy o daňové kontrole, viz úřední záznam č.j.[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]. [datum] Žalobce podal správci daně Zdůvodnění nesouhlasu s projednávaným zjištěním, zaevidováno pod č.j.[Anonymizováno] [datum] Správce daně telefonicky kontaktoval žalobce za účelem dohodnutí termínu projednání, podpisu a převzetí Zprávy o daňové kontrole, viz úřední záznam č.j.[Anonymizováno] [datum] Byla projednána zpráva o daňové kontrole č. j. [Anonymizováno]dále jen „Zpráva o daňové kontrole“), viz. Protokol o ústním jednání č.j.[Anonymizováno] dne [datum]. Nedostatky byly správcem daně zjištěny pouze ve zdaňovacím období od [datum] do [datum], tj. v období před vstupem do likvidace. Na základě daňové kontroly byl v předmětném zdaňovacím období zvýšen základ daně o [částka], tj. o dle správce daně neoprávněnou částku v nákladech za reprodukční pořizovací cenu sníženou o pořizovací cenu dle úředních listin, které v rámci řízení správce daně obdržel jako součást Odpovědi na jeho výzvu k poskytnutí informací z Katastru nemovitostí, zaevidované pod č.j.[Anonymizováno] dne [datum]. [datum] V souladu s výsledky provedené daňové kontroly vydal správce daně dodatečný platební výměr na DPPO č.j. [Anonymizováno], v němž na základě dokazování doměřil daň za předmětné zdaňovací období ([datum] – [datum]) ve výši [částka] a současně vznikla žalobci zákonná povinnost uhradit penále ve výši 20 % z částky doměřené daně, tj. částka ve výši [částka]. [datum] Žalobce podal proti Dodatečnému platebnímu výměru odvolání, které správce daně zaevidoval pod č. j.[Anonymizováno][Anonymizováno] Odvolání bylo podáno prostřednictvím zástupce [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta, na základě plné moci zaevidované správcem daně pod č.j.[Anonymizováno] [datum]. [datum] Žalobci byla doručena výzva k odstranění vad odvolání č.j.[Anonymizováno] ze dne [datum] ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení výzvy. Na základě žádosti žalobce ze dne [datum] byla lhůta k odstranění vad odvolání prodloužena do [datum]. [datum] Žalobce doplnil odvolání proti Dodatečnému platebnímu výměru. [datum] OFŘ bylo postoupeno stanovisko správce daně k odvolání č.j.[Anonymizováno] ze dne [datum]. [datum] OFŘ vydalo rozhodnutí o odvolání č. j. [Anonymizováno] kterým odvolání zamítlo a napadený Dodatečný platební výměr potvrdilo. [datum] Žalobce podal žádost o posečkání dle § 156 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád zaevidováno pod č. j. [Anonymizováno]. Žádost o posečkání byla správcem daně zamítnuta rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] dne [datum], doručeným žalobci uplynutím úložní lhůty dne [datum]. Dne [datum] bylo žalobci zasláno Vyrozumění o výši nedoplatku, č.j.[Anonymizováno]-[Anonymizováno] doručeno uplynutím úložní lhůty dne [datum]. Nedoplatek ve výši [částka] (doměřená daň, penále a úrok z prodlení) žalobce neuhradil. Nedoplatek byl s ohledem na vyhodnocení majetkové situace žalobce a na vedené soudní řízení odepsán pro nedobytnost v souladu s § 158 odst. 3 daňového řádu. [datum]. Žalobce podal správní žalobu proti Prvnímu rozhodnutí o odvolání. Soudní řízení bylo vedeno u Krajského soudu v [adresa] – pobočka v [Anonymizováno] pod sp.zn. [spisová značka][Anonymizováno] [datum] Krajský soud žalobu žalobce proti Prvnímu rozhodnutí o odvolání zamítnul rozsudkem č. j. [spisová značka]. [datum] Žalobce podal proti rozsudku Krajského soudu č.j.[spisová značka] kasační stížnost. Řízení o kasační stížnosti bylo vedeno pod sp.zn. [spisová značka]. [datum] Žalobce podal opět žádost o posečkání nedoplatku na DPPO, zaevidováno pod č.j.[Anonymizováno] Žádost o posečkání byla správcem daně zamítnuta rozhodnutím č.j.[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], které bylo žalobci doručeno dne [datum]. [datum]: Nejvyšší správní soud zrušil rozsudkem č.j. [spisová značka] rozsudek Krajského soudu č. j. [spisová značka] pro nepřezkoumatelnost (jednotlivé závěry krajského soudu si odporovaly, z odůvodnění rozsudku nelze zjistit, proč žalobce nebyl oprávněn pozemky přecenit reprodukční pořizovací cenou, nebylo objasněno z jakého důvodu soudu nepřihlédl k úpravě v § 25 odst. 1 písm. k) zákona o účetnictví) a vrátil mu věc k dalšímu řízení. [datum] Krajský soud vydal rozsudek č. j. [spisová značka], kterým bylo První rozhodnutí o odvolání zrušeno pro nezákonnost a věc byla vrácena OFŘ k dalšímu řízení. Důvodem pro zrušení Prvního rozhodnutí o odvolání bylo dle bodu 37. rozsudku, že „žalobce postupoval v souladu s § 25 odst. 1 písm. k), resp. l) a § 25 odst. 4 písm. b) zákona o účetnictví, pokud pozemky ocenil reprodukční pořizovací cenou ve výši stanovené znaleckým posudkem z roku [Anonymizováno], který obsahoval jejich ocenění ke dni [datum], tedy ke dni bezúplatného nabytí vlastnického práva k předmětným pozemkům. Reprodukční pořizovací cena stanovená znaleckým posudkem odpovídá ceně, za kterou by si žalobce hmotný majetek – pozemky – mohl ve stavu, v němž se tento majetek tehdy nacházel, pořídit za stavu trhu s daným hmotným majetkem – nemovitostmi – v rozhodné době.“ [datum] OFŘ vydalo rozhodnutí o odvolání č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno], kterým změnilo výši doměřené daně na částku [částka] a penále na částku [částka] [datum] Druhé rozhodnutí o odvolání nabylo právní moci. Nově doměřená daň byla splatná v náhradní lhůtě splatnosti ke dni [datum]. Žalobce daň v náhradní lhůtě splatnosti neuhradil.

18. K nároku žalobce na přiznání zadostiučinění ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky od [datum] žalovaný uvedl, že tento neuznává, a to ani zčásti. Požadavek žalobce na přiznání úroku z prodlení od [datum] nemá oporu v právním řádu. Poškozený má právo na úrok z prodlení až ode dne následujícího po marném uplynutí šestiměsíční lhůty dle § 15 ZOŠ, viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum].

19. K nároku žalobce na zadostiučinění z titulu nepřiměřené délky řízení žalovaný uvedl, že Nejvyšší soud s přihlédnutím k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva ve svém stanovisku [Anonymizováno] [Anonymizováno], ze dne [datum] stanovil kritéria, na základě kterých má být přiznávána částka přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení.

20. Daňové řízení bylo započato dne [datum] zahájením daňové kontroly na DPPO a skončilo dne [datum], kdy nabylo Druhé rozhodnutí o odvolání právní moci. Z žaloby plyne, že žalobce určuje konec daňového řízení ke dni [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí správce daně o souhlasu s výmazem ze spolkového rejstříku. Tímto datem však skončilo nikoliv daňové řízení, nýbrž řízení o souhlasu s ukončením činnosti dle § 238 daňového řádu, které bylo zahájeno dne [datum] podáním žádosti žalobce o souhlas s ukončením činnosti.

21. Vzhledem k tomu, že žalobce vymezuje počátek řízení k datu zahájení daňové kontroly, má žalovaná za to, že požaduje přiměřené zadostiučinění pouze za nepřiměřenou délku daňového řízení na DPPO. Celková délka daňového řízení činila tedy od [datum] do [datum] 6 let a 3 měsíce.

22. Daňové řízení bylo skutkově složité vzhledem k vedené daňové kontrole. Daňová kontrola se již ze své podstaty vyznačuje vyšší časovou náročností, a to na rozdíl například od postupu k odstranění pochybností, který má pouze rychle objasnit konkrétní pochybnosti správce daně. V daňové kontrole obvykle probíhá rozsáhlé vyšetřování a dokazování, což se logicky promítne do její délky. Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. [spisová značka], ze dne [datum]. V průběhu daňové kontroly správce daně prověřoval žalobcem poskytnuté doklady a vyžadoval jejich doplnění, žádal o informace z Katastru nemovitostí (žádal o poskytnutí veškerých listin, které souvisí s převody vlastnického práva u předmětných nemovitostí, a to od roku [Anonymizováno], které musel prověřit, a třikrát se konalo ústní jednání. Správce daně postupoval v průběhu daňové kontroly bez průtahů a aktivně se snažil o brzké ukončení daňové kontroly. Správce daně žalobce několikrát telefonicky kontaktoval za účelem dohodnutí termínu jednání nebo projednání Zprávy o daňové kontrole.

23. Co se týče procesní složitosti věci, řízení probíhalo celkem na 6 instancích (na 4 různých). Nejprve bylo vedeno řízení u správce daně, u OFŘ, dále u Krajského soudu, u Nejvyššího správního soudu a poté opět u Krajského soudu a u OFŘ.

24. Jednání žalobce v průběhu řízení bylo standardní. Žalobce v průběhu řízení změnil zástupce. Žalobce doplnil odvolání podané dne [datum] na základě žádosti o prodloužení lhůty k odstranění vad odvolání dne [datum]. Žalobce v průběhu řízení nepodal podnět na ochranu před nečinností dle § 38 daňového řádu ani jiný preventivní prostředek nápravy.

25. Správce daně postupoval v rámci daňové kontroly plynule a bez průtahů, nelze mu ničeho vytknout. Daňová kontrola trvala necelých 10 měsíců, což je standardní délka pro provádění daňové kontroly. V odvolacím řízení zahájeném dne [datum] odvoláním žalobce proti Dodatečnému platebnímu výměru došlo k průtahu ze strany OFŘ.

26. Soudní řízení správní trvalo celkem [hodnota] roky a 10 měsíců. V rámci soudního řízení rozhodoval ve věci dvakrát Krajský soud a jednou Nejvyšší správní soud. Krajský soud rozhodnul o žalobě podané dne [datum] rozsudkem č. j. [spisová značka] dne [datum], tedy ve zjevně přiměřené době za 3 měsíce. Krajský soud se nedopustil průtahů ani v řízení po zrušení rozsudku č. j. [spisová značka] Nejvyšším správním soudem, nový rozsudek vydal po 3 měsících. K průtahu došlo v řízení před Nejvyšším správním soudem, které trvalo 2 roky a 2 měsíce.

27. Žalobce tvrdí zvýšený význam řízení zejména s ohledem na dlouhotrvající pocit nejistoty a mimořádný stres jednotlivých členů spolku a z hlediska „nezákonného a bezdůvodného podezření ze spáchání [podezřelý výraz] činu krácení daní“ ze strany správce daně. Přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení lze poskytnout pouze za nemajetkovou újmu spočívající v nejistotě poškozeného z výsledku konkrétního řízení. Nelze proto tvrdit zvýšený význam daňového řízení v důsledku paralelně vedeného [podezřelý výraz] řízení, které je na daňovém řízení nezávislé. [podezřelý výraz] řízení navíc nebylo vedeno proti žalobci, nýbrž proti členům spolku (žalobce). Správce daně má dle § 53 odst. 3 daňového řádu ve spojení s § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961, [podezřelý výraz] řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „[podezřelý výraz] řád“) oznamovací povinnost, pokud při své činnosti zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán některý z trestných činů dle § 53 odst. 2 daňového řádu.

28. Likvidační zůstatek byl rozdělen členům spolku (žalobci) ještě před zahájením daňové kontroly, a proto žalobce nedisponoval žádným majetkem. Žalobce doměřenou daň a stanovené penále ani zčásti neuhradil. Pro neexistenci majetku žalobce byly nedoplatky odepsány pro nedobytnost. Jestliže žalobce již neměl žádný majetek před zahájením daňové kontroly, nemohl být v nejistotě z výsledku správního či soudního řízení, neboť ať by výsledek řízení dopadl pro žalobce jakkoli (příznivě či nepříznivě), žalobce již tzv. neměl o co přijít.

29. Ze Stanoviska plyne, že v případě obchodních společností je při určování výše přiměřeného zadostiučinění třeba přihlížet k faktorům, jako je pověst společnosti, nejistota v plánování rozhodování, rozkol ve vedení společnosti a konečně též, i když v menším stupni, úzkost a potíže způsobené členům vedení společnosti. Tyto závěry lze aplikovat rovněž na jiné právnické osoby včetně spolků. S ohledem na plánovaný výmaz žalobce z rejstříku a na absenci jakéhokoliv majetku nemohla ve velké míře utrpět pověst žalobce, nemohla u něj nastat nejistota v plánování rozhodování a lze pochybovat i o úzkosti členů spolku, neboť žalobce nedisponoval žádným majetkem. Členové spolku neručí za dluhy spolku, viz § 215 odst. 2 zákona č. 89/2012, občanský zákoník. Členy spolku tedy výsledek řízení nemohl nijak majetkově zasáhnout.

30. S ohledem na nepatrný význam řízení pro žalobce žalovaná trvá na tom, že přiznané zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva na přiměřenou délku řízení a omluvy je dostačujícím odškodněním pro žalobce. Nadto žalovaná nepovažuje za spravedlivé, aby žalobce, který neuhradil svoji daňovou povinnost, nyní naopak obdržel za předmětné řízení finanční odškodnění od státu.

31. Žalovaný se rovněž podrobně vyjádřil k nároku žalobce na náhradu majetkové škody ve výši [částka]. S ohledem na následné částečné zpětvzetí žaloby a zastavení řízení ohledně této částky se soud vyjádřením žalovaného k této otázce již dále nezabýval.

32. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti:

33. Žalobce a žalovaný učinili nesporným průběh řízení před před orgány Finanční správy ČR i následný průběh řízení před správními soudy, jak jsou podrobně popsány shora (v rámci vyjádření žalovaného) za období od [datum], kdy byla zahájena daňová kontrola, do [datum], kdy nabylo právní moci konečné rozhodnutí v daňovém řízení. Vzhledem k tomu, že průběh řízení i jednotlivé úkony byly mezi účastníky nespornými, neprováděl soud důkaz předmětnými spisy, s čímž účastníci výslovně souhlasili, a ohledně průběhu daňového i správního řízení soudního učinil skutková zjištění tak, jak je popsáno shora v bodě 17.

34. Z výslechu p. [právnická osoba], který byl likvidátorem žalobce, soud zjistil, že v roce [Anonymizováno] bylo rozhodnuto o tom, že žalující společnost vstoupí do likvidace. [právnická osoba] byl jmenován likvidátorem. Následně žalobce začal činit kroky směřující k likvidaci a výmazu spolku z rejstříku. Jednou z podmínek byl souhlas finančního úřadu s výmazem. Finanční úřad však udělení souhlasu odmítl a žalobci bylo oznámeno, že musí proběhnout daňová kontrola. [právnická osoba] jako likvidátor s finančním úřadem komunikoval. V průběhu kontroly nastal problém týkající se pozemků společnosti. Jednalo se o pozemky, které spolek dostal od státu s tím, že tyto musely být deset let užívány ke sportovním účelům, tato podmínka byla splněna a v rámci likvidace se tyto pozemky prodaly. Problém však ze strany finančního úřadu nastal v tom, že v účetnictví spolku bylo vycházeno z hodnoty pozemků stanovené na základě znaleckých posudků, které tuto hodnotu stanovily přibližně na [částka], zatímco finanční úřad tvrdil, že mělo být vycházeno z hodnoty stanovené v předávacím protokolu mezi spolkem a státem, tj. Okresním úřadem v [Anonymizováno], což byla cena samozřejmě výrazně nižší, neodpovídající reálné hodnotě pozemků. V důsledku toho dospěl finanční úřad k závěru, že byly účtovány odpisy výrazně vyšší, než měly být, čímž mělo dojít ke zkrácení daně ve výši cca [částka]. Následovalo vydání dodatečného platebního výměru ze strany finančního úřadu a podání podnětu Policie ČR pro podezření z krácení daně. [právnická osoba] i další členové spolku ([jméno FO] [adresa]) byli vyslýcháni policií. O výsledku policejního šetření však nikdo z nich nebyl vyrozuměn, ačkoliv o to žádali. Ze strany policie s nimi bylo jednáno dle jejich názoru dosti nestandardně. Po celou dobu trvání daňového a soudního řízení proto byli vedoucí členové spolku vystaveni nejistotě, zda nebude [podezřelý výraz] řízení pokračovat, což mělo negativní dopad na osobní a profesní život p. [jméno FO] i shora uvedených členů spolku. Od samého počátku přitom p. [jméno FO] jako likvidátor žalobce přesvědčoval a dokládal jak finančním orgánům, tak soudům, že jejich názor na stanovení hodnoty pozemků je nesprávný, kdy zapravdu mu dal nakonec až Nejvyšší správní soud, což se projevilo také na výsledném rozhodnutí v daňovém řízení.

35. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů, kdy soud dle ust. § 132 o.s.ř. hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, soud dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům:

36. Článek 38 odst. 1 Listiny stanoví, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Odstavec 2 téhož ustanovení říká, že každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.

37. Podle § 13 odst. 1 zákona č.82/1998 Sb. OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

38. Podle § 31a OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odstavec 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odstavec 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu.

39. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žalobci byla postupem orgánů Finanční správy ČR a souvisejícím řízením před správními soudy způsobena nemajetkové újma, a to nepřiměřenou délkou řízení, kdy jak v řízení před orgány Finanční správy, tak v řízením soudním došlo k průtahům, v jejichž důsledku trvalo jak daňové řízení, tak soudní řízení nepřiměřeně dlouhou dobu. K průtahům na straně orgánů finanční správy došlo jednoznačně zejména v rámci odvolacího řízení, kdy o odvolání žalobce ze dne [datum] doplněnému dne [datum] bylo Odvolacím finančním ředitelstvím v [Anonymizováno] rozhodnuto až [datum], tedy po více než dvou letech. V rámci soudního řízení pak došlo k průtahu v řízení o podané kasační stížnosti žalobce, kdy o kasační stížnosti žalobce ze dne [datum] bylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto až [datum], tedy po více než dvou letech.

40. Celé řízení pak z pohledu žalobce trvalo 6 let a 3 měsíce, a to od zahájení daňové kontroly [datum] do druhého rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství v [Anonymizováno] dne [datum]. Soud se ztotožňuje s námitkou žalovaného, že za ukončení řízení je třeba považovat právní moc druhého rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství v [Anonymizováno], tj. [datum], a nikoliv až udělení souhlasu s výmazem subjektu z obchodního rejstříku dme [datum].

41. První část daňového řízení (před podáním správní žaloby) trvala od [datum] do [datum], kdy bylo rozhodnuto o odvolání žalobce, tedy více něž 3 roky. Následné soudní řízení správní trvalo od [datum], kdy byla podána správní žaloba, do [datum], kdy podruhé rozhodnul Krajský soud v [adresa] – pobočka v [Anonymizováno] poté, co bylo jeho první rozhodnutí zrušeno Nejvyšším správním soudem v [Anonymizováno], tedy rovněž téměř 3 roky. Následovalo pak již pouze vydání druhého rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství v [Anonymizováno] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum].

42. Jak již bylo výše uvedeno, v obou řízeních, daňovém i soudním, došlo k významným průtahům, v jejichž důsledku obě řízení trvala nepřiměřeně dlouhou dobu. Žalobce se přitom na průtazích žádným významným způsobem nepodílel. Naopak se po celou dobu snažil obě řízení urychlit a předkládal orgánům finanční správy i správním soudům argumenty a podklady (např. znalecké posudky), ze kterých vyplývalo, že tyto postupují nezákonně. Argumenty žalobce však nebyly vzaty v potaz a těmito se řádně zabýval až Nejvyšší správní soud, jehož právní názor teprve přiměl krajský soud a následně Odvolací finanční ředitelství v [Anonymizováno], aby se argumenty žalobce řádně zabývali. Jednoznačnou příčinou nepřiměřené délky řízení byl proto nezákonný postup státních orgánů v obou řízeních.

43. Žalobce proto přísluší náhrada nemajetkové újmy za obě průtažná řízení. Při stanovení její výše vycházel soud z částky [částka] za 1 rok průtažného řízení dle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp.zn. Cpjn 206/2010. Za právní dva roky daňového řízení tak soud přiznal žalobci částku 2 x [částka], za třetí rok pak částku [částka], tj. celkem [částka]. Za tři roky řízení před správními soudy pak soud přiznal žalobci částku 3 x [částka], tj. celkem [částka].

44. Důvody pro zvýšení shora uvedených částek o žalobcem požadovaných 2 x 50 % soud neshledal, neboť dal zapravdu námitkám žalovaného uvedeným shora pod body 27. – 29. K tomu soud považuje za vhodné zmínit, že i výslechem p. [právnická osoba], likvidátora spolku, bylo zjištěno, že ze strany Policie ČR bylo na základě podnětu finančního úřadu vyžádáno pouze podání vysvětlení ze strany p. [jméno FO] a dalších dvou členů spolku, přičemž žádné další úkony ze strany policie již činěny nebyly. Intenzita zásahu do osobní sféry vedoucích členů spolku proto nebyla dle názoru soudu natolik intenzivní, aby odůvodnila zvýše náhrady.

45. Při stanovení výše náhrady soud rovněž přihlédl ke skutečnosti, že ze strany žalobce nebyla uhrazena daňová povinnost stanovená konečným rozhodnutím Odvolacího finančního ředitelství v [Anonymizováno].

46. Soud rovněž dal zapravdu námitce žalovaného, že požadavek žalobce na přiznání úroku z prodlení od [datum] nemá oporu v právním řádu, neboť poškozený má právo na úrok z prodlení až ode dne následujícího po marném uplynutí šestiměsíční lhůty dle § 15 ZOŠ (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2060/2001, ze dne [datum]). Vzhledem k tomu, že žádost žalobce o odškodnění byla podána dne [datum], uplynula zákonná šestiměsíční lhůta k vyřízení žádosti dne [datum]. Téhož dne také žalovaný žalobce vyrozuměl o výsledku projednání jeho žádosti. Od následujícího dne, tj. [datum], pak počalo prodlení žalovaného. Od tohoto dne také soud přiznal žalobci nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

47. S ohledem na shora uvedené závěry soud žalobě vyhověl co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ve zbývající části pak žalobu zamítnul.

48. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 150 o.s.ř., když náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků řízení. Důvody hodné zvláštního zřetele spatřuje soud v okolnostech případu, kdy žaloba byla z velké části vzata zpět a zamítnuta s ohledem na skutkovou a právní složitost věci. Přiznání náhrady nákladů řízení žalovanému (státu) proti žalobci, který byl postupem státních orgánů jednoznačně poškozen, byť by to odpovídalo výsledku řízení, by soud za daných okolností považoval za nespravedlivé a odporující účelu tohoto řízení, kterým je poskytnout žalobci náhradu za újmu způsobenou postupem státních orgánů.

Poučení