19 C 223/2019 - 330

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B] oba bytem [Adresa žalované B] společně zastoupeni [Jméno žalované C], narozeným [Datum narození žalované C] bytem [Adresa žalované C] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaných k následujícím nemovitostem: - stavební parcela č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [Anonymizováno] m2, jejíž součástí je stavba – budova č.p. [Anonymizováno] - rodinný dům, - pozemková parcela č. [Anonymizováno], ostatní plocha, o výměře [Anonymizováno] m2, - pozemková parcela č. [Anonymizováno], ostatní plocha, o výměře [Anonymizováno] m2, zapsaným u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro k.ú. [jméno FO], část obce [adresa], obec [adresa] na LV č. [hodnota].

II. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazují následující nemovitosti: - stavební parcela č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [Anonymizováno] m2, jejíž součástí je stavba – budova č.p. [Anonymizováno] - rodinný dům, - pozemková parcela č. [Anonymizováno], ostatní plocha, o výměře [Anonymizováno] m2, - pozemková parcela č. [Anonymizováno], ostatní plocha, o výměře [Anonymizováno] m2, zapsané u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro k.ú. [jméno FO], část obce [adresa], obec [adresa] na LV č. [hodnota].

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným společně a nerozdílně na vypořádání podílů částku [částka], a to ve lhůtě 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Liberci na náhradu nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Liberci na náhradu nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen „nemovitosti“ nebo „předmětné nemovitosti“) a tyto nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce, kterému by byla uložena povinnost zaplatit žalovaným obvyklou cenu ideální poloviny předmětných nemovitostí v částce [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem podílu o velikosti předmětných nemovitostí, a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni [datum]. Spoluvlastnický podíl žalobci darovala jeho matka, která ho nabyla usnesením o udělení příklepu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] vydaným soudní exekutorkou [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad v [adresa], které nabylo právní moci dne [datum]. Žalovaní mají ve společném jmění manželů rovněž podíl o velikosti na předmětných nemovitostech, a to podle dohody o zřízení práva osobního užívání [Anonymizováno] ze dne [datum], registrované dne [datum], kolaudačního rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] na rodinný domek, které nabylo právní moci dne [datum] ve spojení s geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno] rozhodnutí o přidělení čísla domu ze dne [datum] a kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum].

2. Po celou dobu trvání spoluvlastnictví užívají předmětné nemovitosti výlučně žalovaní. Žalovaní neumožnili žalobci ani jeho matce užívání nemovitostí v míře odpovídající jejich spoluvlastnickému podílu, a to přes opakované ústní a písemné konstruktivní návrhy žalobce, a odmítli pustit žalobce do domu. Žalobce proto podal u Okresního soudu v Liberci žalobu o zaplacení částky [částka] a domáhal se vydání bezdůvodného obohacení za období 24 měsíců ode dne podání žaloby ve výši [částka] za každý měsíc a v průběhu řízení žalobu opakovaně rozšiřoval. Rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] – pobočky v [Anonymizováno], č. j. [spisová značka] bylo žalovaným uloženo zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení. Žalovaní po dobu 13 let brání žalobci a dříve jeho matce v užívání předmětných nemovitostí a nejsou ochotni přistoupit na dohodu. Stavebně technický stav a uspořádání nemovitostí dle žalobce neumožňují rozdělení společné věci. Žalobce se proto domáhá přikázání nemovitostí do jeho výlučného spoluvlastnictví. Žalobce dále uvedl, že žalovaní mají zajištěno bydlení v jiných nemovitostech, které dříve vlastnili a posléze je darovali vnučce, kdy v darovacích smlouvách bylo sjednáno věcné břemeno doživotního bezplatného užívání darovaných nemovitostí ve prospěch žalovaných.

3. Žalovaní ve vyjádření k žalobě uvedli, že s žalobou nesouhlasí. Žalovaní učinili skutkový stav popsaný v žalobě sporným. Tvrdili, že nebránili žalobci ve výkonu jeho práva. Dále uvedli, že v řízení vedeném u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka] bylo z jejich strany podáno dovolání. Dle žalovaných existuje možnost reálného rozdělení předmětných nemovitých věcí. Žalovaní rovněž sporovali cenu nemovitých věcí, jak jí žalobce specifikoval v žalobním petitu, neboť dle jejich názoru je obvyklá cena mnohem vyšší.

4. Žalobce v replice k vyjádření žalovaných uvedl, že dle jeho názoru dům rozdělit nelze, přestože dům byl zkolaudován jako rodinný dům s dvěma byty. Ve skutečnosti oproti projektu některé konstrukce nebyly vybudovány a v domě se nenalézají dva byty, ale pouze jeden vícegenerační. Pro „rozdělení“ na dva byty by byly nutné rozsáhlé stavební úpravy. V domě je společná hala v přízemí a společné schodiště. Vytápění je společné pro celý dům s jedním kotlem. Vodoinstalace je jedna a nelze ji rozdělit a osadit jedním podružným vodoměrem, protože existuje několik stoupaček, respektive několikanásobné společné propojení vodovodu. Pro celý dům je společná elektroinstalace s jedním elektroměrem. Rozdělením jednoho bytu by vznikly dva byty nestejné velikosti a kvality. Jeden byt nebude mít přístup na společnou zahradu a tentýž byt nebude mít přístup do skladových prostor a ostatního zázemí v suterénu. Garáž je pouze jedna a nelze ji rozdělit na dvě. Ohledně obvyklé ceny nemovitostí žalobce uvedl, že nemohl zajistit kvalitní znalecký posudek, neboť mu žalovaní neumožnili přístup do domu.

5. Žalovaní během jednání před soudem uvedli, že u Okresního soudu v [adresa] byla podána žaloba ve věci exekučního titulu vydaného Krajským soudem v [adresa] – pobočkou v [Anonymizováno], na základě kterého proběhla dražba, ve které nabyla spoluvlastnický podíl matka žalobce, paní [jméno FO]. Dále byla u Okresního soudu v [Anonymizováno] podána žaloba na určení vlastnictví k předmětným nemovitostem synem žalovaných, panem [jméno FO]. Zároveň bylo u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], zahájeno řízení o opravě chybného zápisu v katastru nemovitostí. Ve všech shora uvedených řízeních syn žalovaných, pan [jméno FO], tvrdí, že je vlastníkem předmětného spoluvlastnického podílu namísto žalobce, který jej nikdy platně nenabyl.

6. Žalovaní podáním ze dne [datum], opraveným dne [datum] vznesli námitku podjatosti soudce [tituly před jménem] [jméno FO]. Námitku podjatosti soudce žalovaní odůvodnili tím, že podali ministryni spravedlnosti podnět k podání kárné žaloby na soudce [tituly před jménem] [jméno FO]. Námitku podjatosti podali žalovaní po skončení posledního jednání ve věci samé, kdy jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku.

7. Podle § 15b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), k rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Podle § 15b odst. 2 o.s.ř. ustanovení odstavce 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná.

8. V projednávané věci má soud za to, že pokud byla námitka podjatosti vznesená po skončení posledního jednání, uplatní se ustanovení § 15b odst. 2 o. s. ř., neboť je to v zájmu rychlosti a hospodárnosti řízení. Dle ustanovení § 15b odst. 2 o. s. ř. soudy nemusí předkládat k rozhodnutí o námitce podjatosti nadřízenému soudu v případě, byla-li námitka podjatosti uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, pokud má soud za to, že námitka není důvodná. Toto pravidlo je nutno interpretovat v souladu se smyslem tohoto ustanovení, tedy zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Smyslem je, aby nebylo oddalováno rozhodnutí o věci samé v řízení, které již jinak mohlo být skončeno, a muselo by být vyčkáváno pouze za účelem vyřešení vznesené námitky podjatosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. 9 As 146/2016-366).

9. Podle § 14 odst. 1 o.s.ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o.s.ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], II. ÚS 105/01).

10. V projednávané věci má soud za to, že námitka podjatosti vznesená žalobcem je zcela nedůvodná. Soudce projednávající věc na základě rozvrhu práce má ke všem účastníkům nestranný postoj. K věci, účastníkům řízení, ani k zástupcům účastníků nemá soudce žádný vztah. Není proto dán sebemenší důvod pochybovat o nepodjatosti soudce.

11. Pokud žalovaní podjatost soudce vyvozují ze skutečnosti, že na něho podali podnět k podání kárné žaloby k Ministerstvu spravedlnosti, tak tento argument nemůže obstát. Žalovaní podjatost soudce opírají o jednání učiněné ze své vlastní vůle, kdy takového jednání žalovaných nemůže být důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci. Opačný závěr by de facto účastníkům umožňoval dle libosti dosáhnout změny soudce, který věc rozhoduje.

12. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato skutková zjištění:

13. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum], LV [Anonymizováno] pro katastrální území [jméno FO], obec [adresa] bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků, kdy žalobce je vlastníkem podílu o velikosti na předmětných nemovitostech a žalovaní mají ve společném jmění manželů rovněž spoluvlastnický podíl o velikosti na předmětných nemovitostech.

14. Z usnesení o udělení příklepu ze dne [datum] vydaného soudní exekutorkou Exekutorského úřadu v [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že soudní exekutorka udělila příklep vydražitelce [Anonymizováno] [jméno FO] na vydražené nemovitosti, a to na podíl o velikosti na předmětných nemovitostech. Na usnesení se nachází otisk razítka, na kterém je [Anonymizováno]

15. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO] darovala předmětné nemovité věci žalobci. Vklad práva byl do katastru nemovitostí zapsán dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum].

16. Z dopisu žalobce adresovaného žalovaným ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobce žalovaným sdělil, že se stal vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti na předmětných nemovitostech. Žalobce zároveň žalované vyzval k předání předmětných nemovitostí včetně souvisejících dokladů a k uzavření dohody o dalším užívání nemovitostí.

17. Z dopisu žalobce adresovaného žalovaným ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobce žalovaným sdělil, že vzhledem k tomu, že žalovaní odmítli návrh žalobce, že budou užívat celý dům a za budou žalobci platit nájemné, je nutné se dohodnout na způsobu užívání nemovitostí. Žalobce sdělil žalovaným, že by chtěl svou polovinu domu pronajímat, a dokud celý dům užívají žalovaní, vzniká jím bezdůvodné obohacení.

18. Z dopisu žalobce adresovaného žalovaným ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobce žalovaným sdělil, že vzhledem k tomu, že se po společné schůzce nic nezměnilo a žalovaní dále užívají celý dům, vzniklo žalovaným bezdůvodné obohacení, žalované opětovně vyzval k předání umožnění užívání předmětných nemovitostí.

19. Z dopisu žalobce adresovaného žalovaným ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalované vyzval k jednání ohledně zaplacení dlužné částky [částka] s příslušenstvím, která jim byla uložena k úhradě dle pravomocného rozsudku, a ušlé nájemné za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Jako částečnou úhradu navrhl převedení předmětných nemovitostí na žalobce. Z podacího lístku a dodejky bylo zjištěno, že písemnost byla žalovaným odeslána dne [datum] a žalovaní si ji vyzvedli dne [datum].

20. Z dopisu žalobce adresovaného žalovaným ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalované vyzval k vydání bezdůvodného obohacení za období [datum] do [datum] ve výši obvyklého nájemného stanoveného znaleckým posudkem v celkové výši [částka]. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka byla odeslána žalovaným doporučeně dne [datum].

21. Z dopisu žalobce adresovaného žalovaným ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalované opětovně vyzval k jednání ohledně zaplacení dlužné částky [částka] s příslušenstvím, která jím byla uložena k úhradě dle pravomocného rozsudku, a ušlé nájemné za období od [datum] do [datum] ve výši [částka].

22. Z dopisu žalobce adresovaného žalovaným ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalované opětovně vyzval k uzavření dohody ohledně užívání předmětných nemovitostí. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka byla odeslána žalovaným doporučeně dne [Anonymizováno].

23. Z dopisu žalobce adresovaného žalovaným ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalovaným na základě společné schůzky navrhl řešení sporu společným prodejem předmětných nemovitostí, neboť se jedná o jediné oboustranně přijatelné řešení. Z podacích lístků bylo zjištěno, že dopis byl dne [datum] zaslán doporučeně žalovaným a rovněž jejich právnímu zástupci.

24. Z dopisu žalovaných adresovaného žalobci ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaní žalobci sdělili, že nemají zájem o společný prodej předmětných nemovitostí.

25. Z dopisu žalobce adresovaného žalovaným ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce nesouhlasí s návrhem žalovaných na rozdělení domu na dvě bytové jednotky s tím, že náklady na stavební úpravy by hradil výlučně žalobce. Žalobce uvedl, že za jediný způsob smírného řešení považuje společný prodej nemovitostí.

26. Z dopisu žalobce adresovaného žalovaným ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalovaným sdělil, že ke dni [datum] bylo vůči žalovaným zahájeno exekuční řízení. Dne [datum] byl na listu vlastnictví č. [hodnota], kde je zapsán rodinný dům č. p. [Anonymizováno] a související pozemky v katastrálním území [jméno FO], obec [adresa], zapsán návrh na zřízení exekutorského zástavního práva ve prospěch žalobce. Dne [datum] Okresní soud v [Anonymizováno] vydal pověření exekutora.

27. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce byl vyrozuměn, že dne [datum] bylo proti povinným (žalovaným) zahájeno exekuční řízení k zajištění nároku žalobce.

28. Z exekučního příkazu ke zřízení exekutorského zástavního práva ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že k podílu žalovaných na předmětných nemovitostech bylo zřízeno exekutorské zástavní právo ve prospěch zástavního věřitele [Jméno žalobce] (žalobce) k zajištění pohledávky ve výši [částka].

29. Z oznámení o skončení exekuce ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva byla provedena ke dni právní moci exekučního příkazu č. j. [spisová značka] ze dne [datum], tj. ke dni [datum], a oprávnění k vedení exekuce nadepsanému soudnímu exekutorovi zaniklo.

30. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum], LV [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] bylo zjištěno, že vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno], [adresa] je [jméno FO]. K bytové jednotce je zřízeno věcné břemeno bytu ve prospěch žalovaných, a to na základě Smlouvy darovací, o zřízení věcného břemene – bezúplatné s právními účinky vkladu ke dni [datum].

31. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum], LV [Anonymizováno] pro Katastrální území [adresa], obec [adresa] bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. e. [Anonymizováno], [adresa], pozemku č. [hodnota], zahrada a pozemku č. [Anonymizováno], lesní pozemek je [jméno FO]. Ke všem nemovitostem je zřízeno věcné břemeno užívání ve prospěch žalovaných, a to na základě Smlouvy darovací, o zřízení věcného břemene – bezúplatné s právními účinky vkladu ke dni [datum].

32. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni ze dne [datum] uzavřenou mezi 1. žalovaným jako dárcem a oprávněným z věcného břemene, [jméno FO] jako obdarovanou a povinnou z věcného břemene a 2. žalovanou jako oprávněnou z věcného břemene bylo zjištěno, že 1. žalovaný převedl na [jméno FO] bytovou jednotku č. [Anonymizováno] zapsanou u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota], obec [adresa], k. ú. [adresa], vymezenou v budově č. p. [Anonymizováno] na p. č. [hodnota] a podíl o velikosti id. [Anonymizováno] na pozemku p. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří a na společných částech budovy č. p. [Anonymizováno] na p. č. [hodnota], která je součástí p. č. [hodnota], zapsané u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota], obec [adresa], k. ú. [adresa]. Ve smlouvě bylo dále zřízeno právo odpovídající věcnému břemeni spočívající v právu doživotního a bezplatného užívání předmětu převodu ve prospěch obou žalovaných.

33. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni ze dne [datum] uzavřené mezi 2. žalovanou jako dárcem a oprávněným z věcného břemene, [jméno FO] jako obdarovanou a povinnou z věcného břemene a 1. žalovaným jako oprávněným z věcného břemene bylo zjištěno, že 2. žalovaná převedla na [jméno FO] nemovitosti zapsané u [právnická osoba] pro Liberecký kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota], obec [adresa], k. ú. [adresa], a to p. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba e. č. [hodnota] pro rodinnou rekreaci, p. č. [hodnota], zahrada a p. č. [Anonymizováno], lesní pozemek. Ve smlouvě bylo dále zřízeno právo odpovídající věcnému břemeni spočívající v právu doživotního a bezplatného užívání předmětu převodu ve prospěch žalovaných.

34. Z listiny označené jako „Zjištění ceny obvyklé“ ze dne [datum] vypracované [jméno FO], zástupcem společnosti [právnická osoba] reality [právnická osoba]., pobočka [adresa] bylo zjištěno, že realitní kancelář určila obvyklou cenu předmětných nemovitostí ve výši [částka].

35. Z internetových výpisů z katastru nemovitostí (Informace o pozemku) ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků, kdy žalobce je vlastníkem podílu o velikosti na předmětných nemovitostech a žalovaní mají ve společném jmění manželů rovněž spoluvlastnický podíl o velikosti na předmětných nemovitostech. Ze snímku katastrální mapy byla zjištěna poloha předmětných nemovitostí.

36. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum], LV [Anonymizováno] pro katastrální území [jméno FO], obec [adresa] bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků, kdy žalobce je vlastníkem podílu o velikosti na předmětných nemovitostech a žalovaní mají ve společném jmění manželů rovněž spoluvlastnický podíl o velikosti na předmětných nemovitostech. Ke spoluvlastnickému podílu je ve prospěch oprávněného žalobce k tíži povinných žalovaných zřízeno zástavní právo exekutorské. Ke spoluvlastnickému podílu je zapsána poznámka spornosti na základě žaloby podané u Okresního soudu v [Anonymizováno] dne [datum] ve prospěch [jméno FO] a k tíži žalobce.

37. Z žaloby na určení podané u Okresního soudu v [Anonymizováno] (řízení vedeno pod sp.zn. [spisová značka]) dne [datum] bylo zjištěno, že pan [jméno FO] se touto žalobou domáhá mj. určení, že je vlastníkem podílu o velikosti na nemovitostech zapsaných v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště v Liberci na listu vlastnictví [Anonymizováno] pro katastrální území [jméno FO], a to pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ostatní plocha, pozemku č. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, pozemku č. [Anonymizováno] ostatní plocha a budovy č. p. [Anonymizováno], [adresa] [jméno FO], rodinný dům na parcele č. [Anonymizováno]. Žalobu odůvodnil tím, že [jméno FO] byla zapsána jako vlastník spoluvlastnického podílu o velikosti na uvedených nemovitostech na základě usnesení o příklepu ve věci [spisová značka] ze dne [datum] vydaného exekutorkou Exekutorského úřadu [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], které je dle pana [jméno FO] nicotné, neboť není opatřeno otiskem razítka, které by odpovídalo vzoru přílohy č. [hodnota] exekučního řádu a vlastnické právo proto na [jméno FO] nepřešlo a vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti na uvedených nemovitostech je stále pan [jméno FO].

38. Z návrhu na zápis poznámky spornosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO] podal u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrálního pracoviště [adresa] dne [datum] návrh na zápis poznámky spornosti dle § 24 odst. 1 věty první Kat. z. u předmětných nemovitostí, neboť usnesení o příklepu ve věci [spisová značka] ze dne [datum] vydané exekutorkou Exekutorského úřadu [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], je dle pana [jméno FO] nicotné, neboť není opatřeno otiskem razítka, které by odpovídalo vzoru přílohy č. [hodnota] exekučního řádu.

39. Z listiny nazvané žaloba na určení ze dne [datum], která byla odeslána Okresnímu soudu v [Anonymizováno] dne [datum], bylo zjištěno, že pan [jméno FO] se touto žalobou domáhá vydání rozhodnutí, že platební rozkaz ve věci č. j. [spisová značka] ze dne [datum] vydaný Krajským soudem [adresa] pobočka [adresa] nebyl doručen a k vyznačení doložky právní moci a vykonatelnosti došlo protiprávním postupem bez splnění zákonem daných podmínek a doložka právní moci a vykonatelnosti je absolutně neplatná. Na základě uvedeného platebního rozkazu pak byla Exekutorským úřadem [adresa] vedena exekuce pod sp. zn, [spisová značka], v jejímž rámci byla provedena dražba, ve které předmětný spoluvlastnický podíl nabyla paní [jméno FO], matka žalobce.

40. Z podnětu k opravě nepodložených změn v katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO] podal u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrálního pracoviště [adresa] podnět k odstranění změn v katastru nemovitostí provedených na základě usnesení o příklepu ve věci [spisová značka] ze dne [datum] vydaného exekutorkou Exekutorského úřadu [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO], které je dle pana [jméno FO] nicotné, neboť není opatřeno otiskem razítka, které by odpovídalo vzoru přílohy č. [hodnota] exekučního řádu. Ze sdělení [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrálního pracoviště [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že katastrální úřad ukončil řízení bez zápisu změn v údajích v katastru nemovitostí, neboť [jméno FO] zpochybňuje platnost právních úkonů, které byly podkladem pro zápis vlastnictví k uvedeným nemovitostem, a navrhuje zápis změny vlastnictví, přičemž katastrální úřad vyhodnotil, že není oprávněn na základě takového podnětu provádět opravu údajů v katastru nemovitostí.

41. Z podnětu k zahájení správního řízení z úřední povinnosti dle § 42 SŘ, návrhu na zahájení správního řízení dle § 44 SŘ podaného u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrálního pracoviště [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pan [jméno FO] se v tomto řízení domáhá odstranění změn v katastru nemovitostí provedených na základě usnesení o příklepu ve věci [spisová značka] ze dne [datum] vydaného exekutorkou Exekutorského úřadu [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], které je dle pana [jméno FO] nicotné, neboť není opatřeno otiskem razítka, které by odpovídalo vzoru přílohy č. [hodnota] exekučního řádu.

42. Ze sdělení Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že inspektorát shledal pochybení v postupu [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrálního pracoviště [adresa] při vyřizování podání [jméno FO] a stížnosti [jméno FO] na postup katastrálního úřadu.

43. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne [datum] vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti, bylo zjištěno, že znalec stanovil obvyklou tržní hodnotu předmětných nemovitostí na částku [částka]. Ohledně možnosti reálného rozdělení předmětných nemovitostí uvedl, že dům je možné technicky, uživatelsky a provozně rozdělit na dva samostatné byty a náklady na stavební úpravy pro rozdělení znalec stanovil odhadem na částku [částka].

44. V rámci výslechu před soudem znalec rovněž potvrdil, že rozdělení předmětného rodinného domu na dvě samostatné bytové jednotky je reálně možné. Dle stanoviska stavebního úřadu byl dům kolaudován jako dvoubytový dům. Sousední dům č. p. [Anonymizováno], který je zcela shodný s předmětným domem, je takto reálně rozdělen na 2 samostatné bytové jednotky. Bytové jednotky by měly společné zádveří u vstupu z ulice. Přístup na zahradu by byl možný pouze z 1. PP bytu č. [hodnota]. Svislé rozdělení domu dle znalce reálně možné není. V domě již v současnosti de facto existují dvě plnohodnotné bytové jednotky s vlastní kuchyní koupelnou a WC. Ocenění znalec provedl srovnávací metodou. Při oceňování nebylo znalcem přihlíženo ke skutečnosti, že k podílu žalovaných je zřízeno exekutorské zástavní právo, neboť toto je zřízeno ve prospěch žalobce, který je účastníkem řízení. Znalec zahrnul veškerou podlahovou plochu domu včetně podkroví, které lze dle znalce upravit na obytné místnosti.

45. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k těmto skutkovým a právním závěrům:

46. Účastníci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí, kdy žalobce je vlastníkem podílu o velikosti na předmětných nemovitostech a žalovaní mají ve společném jmění manželů rovněž spoluvlastnický podíl o velikosti na předmětných nemovitostech. Jedná se o pozemek, jehož součástí je řadový rodinný dům se zahradou. Žalobce svůj spoluvlastnický podíl nabyl v roce [Anonymizováno] na základě darovací smlouvy od své matky, která ho získala v dražbě pořádané soudním exekutorem. Po celou dobu trvání spoluvlastnictví předmětné nemovité věci užívají výlučně žalovaní. Mezi účastníky dlouhou dobu probíhala jednání ohledně užívání nemovitých věcí a vypořádání spoluvlastnictví, vzájemné vztahy jsou však velmi konfliktní a dosud nedošlo k žádné vzájemné dohodě. Dohoda je pak v současné době prakticky vyloučena. Vztahy mezi účastníky neustále eskalují a jsou mezi nimi z obou stran zahajovány další soudní spory.

47. Podle ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán [podezřelý výraz] čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Podle odst. 2 tohoto ustanovení jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

48. Podle ustanovení § 1140 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

49. Podle § 1141 odst. 1 o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Podle odst. 2 spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

50. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

51. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 však rozdělení věci nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

52. Podle § 1147 není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

53. Žalovaní namítali nedostatek aktivní legitimace na straně žalobce. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je žalobce aktivně legitimován k podání žaloby, tedy zda je spoluvlastníkem předmětných nemovitých věcí. Tuto otázku je soud oprávněn posoudit jako předběžnou otázku podle ustanovení § 135 odst. 2 o. s. ř. (srov. Komentář k § 135. In: JIRSA, Jaromír aj. Občanský soudní řád, 2. část: Soudcovský komentář [[jméno FO]]. Wolters Kluwer [cit. 2021-8-12]. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X).

54. Žalovaní uvedli, že jejich syn se u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj domáhá odstranění změn v katastru nemovitostí provedených na základě usnesení o příklepu ve věci [spisová značka] ze dne [datum] vydaného exekutorkou Exekutorského úřadu [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], které je dle pana [jméno FO] nicotné, neboť není opatřeno otiskem razítka, které by odpovídalo vzoru přílohy č. [hodnota] exekučního řádu. V případě provedení těchto oprav, by se vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti na předmětných nemovitostech, který je dle katastru nemovitostí ve vlastnictví žalobce, stal syn žalovaných [jméno FO]. Syn žalovaných podal u Okresního soudu v [Anonymizováno] rovněž žalobu na určení vlastnického práva, která je založena na shodných skutkových tvrzeních. U Okresního soudu v [adresa] se pak [jméno FO] domáhá určení, že platební rozkaz ve věci [spisová značka] ze dne [datum] vydaný Krajským soudem [adresa] pobočka [adresa], který je exekučním titulem ve věci [spisová značka], nebyl řádně doručen a k vyznačení doložky právní moci a vykonatelnosti došlo protiprávním postupem bez splnění zákonem daných podmínek a doložka právní moci a vykonatelnosti je absolutně neplatná.

55. Výše uvedené námitky žalovaných má soud za nedůvodné. Jak bylo prokázáno, shora uvedená dražba se uskutečnila a byla završena pravomocným usnesením exekutora o udělení příklepu paní [Anonymizováno] [jméno FO] (matce žalobce). Usnesení o příklepu nabylo právní moci dne [datum]. [jméno FO] se stala vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti na předmětných nemovitostech zpětně ke dni vydání usnesení o příklepu (§ 336l odst. 2 o. s. ř.). Součástí „technologie“ dražby konané exekutorem je i právní následek předpokládaný v § 336l odst. 2 OSŘ, tedy že s právní mocí usnesení soudního exekutora o příklepu a se zaplacením nejvyššího podání ze strany vydražitele se spojuje přechod vlastnického práva k vydražené nemovité věci na vydražitele. Jde totiž o dražbu, která se uskutečňuje v rámci veřejnoprávní procedury. Přitom nehraje roli, zda takovou veřejnoprávní procedurou je exekuce, nebo např. dražba při likvidaci dědictví v rámci pozůstalostního řízení. Vydražitel totiž získává vlastnické právo na základě pravomocného rozhodnutí soudního exekutora. Vznikají tedy následky spojené s právní mocí rozhodnutí ve smyslu § 159a OSŘ (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 20 Cdo 2927/2020). [jméno FO] by se tak stala vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti na předmětných nemovitostech, i kdyby nebyly splněny materiální předpoklady uskutečnění dražby a udělení usnesení o příklepu, např. kdyby platební rozkaz ve věci č. j. [spisová značka] ze dne [datum] vydaný Krajským soudem [adresa], pobočka [adresa] skutečně nebyl řádně doručen.

56. Obdobně pak nemůže neplatnost nabytí vlastnického práva při dražbě paní [jméno FO] způsobit ani žalovanými namítané použití nesprávného otisku razítka soudní exekutorkou. Nad rámec shora uvedeného soud poukazuje na skutečnost, že novelou exekučního řádu č. 396/2012 Sb., která nabyla účinnosti dne [datum], byl vzor otisku razítka exekutora změněn tak, že se na něm nachází [Anonymizováno] [Anonymizováno], a to právě z důvodu praktických problémů s výrobou razítek odpovídajících zákonnému vzoru. Lze tedy konstatovat, že používání otisku razítka [Anonymizováno] z těchto důvodů bylo i před uvedenou novelou exekučního řádu mezi exekutory zcela běžné.

57. Z výše uvedeného je zřejmé, že skutečnosti, o které ve shora uvedených podáních a žalobách syn žalovaných, pan [jméno FO], své vlastnické právo opírá, by ani v případě, že by byly v rámci uvedených řízení prokázány, nemohly způsobit nicotnost vkladové listiny a vést k závěru, že pan [jméno FO] je nadále spoluvlastníkem předmětných nemovitostí. Soud proto jednoznačně dospěl k závěru, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti na předmětných nemovitostech a je tak k podání žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví aktivně legitimován 58. Z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu. Účastníci jako spoluvlastníci nejsou dlouhodobě schopni se domluvit na společném užívání předmětných nemovitostí, na zrušení jejich spoluvlastnictví mají všichni účastníci zájem. Je tedy zcela na místě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat.

59. Prioritním způsobem zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je podle § 1141 o. z. je dohoda spoluvlastníků. V projednávané věci je zřejmé, že dohoda ohledně vypořádání není mezi účastníky možná. Účastníci spolu před podáním žaloby jednali o případném vypořádání dohodou, té se jim však nepodařilo dosáhnout. V poslední době pak spory mezi účastníky eskalují a z obou stran jsou neustále podávány další žaloby a podněty.

60. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků podle ustanovení § 1143 o. z. soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Ustanovení § 1144 odst. 1 stanoví, že je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Reálné rozdělení jako způsob vypořádání navrhovali žalovaní. Soud se proto zabýval otázkou, zda je reálné rozdělení předmětných nemovitostí možné.

61. Soud nechal ve věci vypracovat znalecký posudek, kdy úkolem znalce bylo mj. posoudit, zda a případně jak, by bylo možné předmětné nemovitosti rozdělit, a jaká by byla výše nákladů na toto rozdělení. Znalec došel k závěru, že dům je možné technicky, uživatelsky a provozně rozdělit na dva samostatné byty a náklady na stavební úpravy pro rozdělení znalec stanovil na částku [částka]. Ze znaleckého posudku a výslechu znalce vyplývá, že v případě rozdělení domu na dvě bytové jednotky, by v podílovém spoluvlastnictví zůstaly pozemky č. p. [Anonymizováno], který je zastavěnou plochou, a č. p. [Anonymizováno] s přístupovými chodníky a rovněž zádveří v prvním nadzemním podlaží. Svislé rozdělení domu a pozemků dle znalce z hlediska praktického a hlediska funkčnosti možné není.

62. Soud vycházel ze zjištění znalce, že jedinou možností rozdělení společné věci je rozdělení domu na dvě samostatné bytové jednotky. Ačkoliv soud dospěl k závěru, že z technického hlediska reálné rozdělení nemovitostí možné je, musel se dále zabývat tím, zda nejsou dány jiné důvody, které by bránily vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci na bytové jednotky.

63. Okolnosti, pro které může soud dospět k závěru, že vypořádání spoluvlastnictví nelze provést rozdělením budovy na jednotky jako primárního způsobu vypořádání, mohou být různé. Mohou spočívat např. ve výši věcně odůvodněných nákladů spojených se stavebními úpravami, stavební nemožností takových úprav, ale i v konfliktních vztazích mezi spoluvlastníky. Při posuzování otázky, zda je rozdělení věci dobře možné, tedy nelze vycházet jen z technického či právního hlediska, ale je třeba přihlédnout i k dalšímu možnému soužití účastníků v jednom domě. K rozdělení na bytové jednotky pak soud přistoupí pouze v případě, že vztahy mezi účastníky při užívání domu jsou po delší dobu nekonfliktní a jejich neshody nevyžadují rozhodování soudu podle § 139 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jak uvedl Nejvyšší soud v rozhodnutí z [datum], sp. zn. 22 Cdo 1438/2014.

64. V projednávané věci účastníci nebyli dosud schopni shodnout se v žádné otázce týkající se vypořádání spoluvlastnictví nebo užívání předmětných nemovitých věcí. U Okresního soudu v [Anonymizováno] vedou kromě tohoto řízení další spory týkající se předmětných nemovitostí. Jak již bylo shora uvedeno, dochází pak k neustálé eskalaci sporů mezi účastníky a k zahajování dalších soudních i správních řízení. V rámci rozdělení domu na dvě samostatné bytové jednotky by pak vzniklo spoluvlastnictví ke společným částem budovy a k pozemkům. Vytvořením bytových jednotek by tak sice došlo k vypořádání podílového spoluvlastnictví, ale vznikla by jiná forma spoluvlastnictví, a to spoluvlastnictví bytové. Založení bytového spoluvlastnictví by neřešilo hlavní důvod zrušení spoluvlastnictví, tj. neshody spoluvlastníků (srov. usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 174/2005).

65. Takové uspořádání by do budoucna vyžadovalo, aby se účastníci podíleli na údržbě a opravách společných částí a jejich financování. Vzhledem k mimořádně konfliktním vztahům mezi účastníky je evidentní, že by spory a soudní řízení pokračovaly i po rozdělení domu na bytové jednotky.

66. Z dosavadního jednání žalobce je zřejmé, že žalobce nemá v úmyslu předmětné nemovitosti užívat k vlastnímu bydlení. Tato skutečnost však není při úvahách o možnosti dělení nemovitostí v kontextu konfliktních vztahů mezi účastníky relevantní, což vyplývá i z judikatury Nejvyššího soudu, který v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. 22 Cdo 837/2018 uvedl, „že správa nemovitosti s jednotkami zahrnuje řadu dalších jednání a vznikají při ní různé právní vztahy, a to by mezi účastníky zjevně vedlo k dalším konfliktům a soudním sporům. Proto není ani významné, že v sporných domech spolu nebydlí“.

67. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že rozdělení předmětných nemovitostí není možné, a to právě s ohledem na dlouhodobě mimořádně konfliktní vztahy mezi účastníky.

68. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Žalobce navrhl, aby byly předmětné nemovité věci přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Žalovaní, kteří nemovité věci užívají, zájem o přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví neprojevili, z jejich tvrzení v průběhu řízení pak vyplývá, že jsou nemajetní. K jejich spoluvlastnickému podílu na předmětných nemovitostech je zřízeno zástavní právo exekutorské ve prospěch žalobce.

69. Žalobce, který o přikázání společné věci do výlučného vlastnictví projevil zájem, splňuje kritérium solventnosti, když v jeho možnostech je přiměřenou náhradu za spoluvlastnický podíl žalovaným bez problémů uhradit. Žalobce navíc disponuje vykonatelnou pohledávkou vůči žalovaným ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení, který již dosáhl značné výše. V úvahu tak přichází i případné započtení náhrady za spoluvlastnický podíl žalovaných proti vykonatelné pohledávce žalobce z titulu bezdůvodného obohacení. Rozsudek Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]/[Anonymizováno] ve spojení rozsudkem Krajského soudu v [adresa] – pobočky v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] je nadále pravomocný a vykonatelný a na jeho základě již byla zahájena exekuce. Nic na tom nemění skutečnost, že žalovanými byla podána žaloba na obnovu řízení. Ohledně další částky pak mezi účastníky probíhá u Okresního soudu v [Anonymizováno] další soudní řízení pod sp.zn. [spisová značka].

70. Soud proto přikázal všechny předmětné nemovité věci do vlastnictví žalobce, který se stane jejich výlučným vlastníkem.

71. Výši přiměřené náhrady soud určil dle znaleckého posudku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], s jehož závěry ohledně obvyklé (tržní) ceny se ztotožnil. Se závěry znaleckého posudku nesouhlasil žalobce, který namítal, že znalec při zpracování znaleckého posudku postupoval v rozporu s příslušnými právními předpisy. Při hodnocení znaleckého posudku soud zkoumal, zda znalec odpověděl na soudem položené otázky, tedy zda je úplný. Rovněž zkoumal, zda obsahuje logické odůvodnění a také zda odůvodnění je podloženo obsahem nálezu a tedy může být podkladem pro rozhodnutí soudu. Soud neopomenul, že znalec při zpracování znaleckého posudku provedl místní šetření a vycházel ze skutečně zjištěného stavu nemovitostí. Znalec vzal rovněž v úvahu stáří domu č. p. [Anonymizováno], provedení a vybavení stavby, uspořádání podlaží, velikost zastavěné plochy, technický stav a údržbu, garáž, celkovou výměru pozemků a rovněž polohu nemovitostí. Znalec hodnotu nemovitostí stanovil metodou cenového porovnávání oceňovaného rodinného domu s příslušenstvím a pozemky jako celku, a to s cenami na trhu nemovitostí, za které byly prodeje realizovány. Při stanovení podlahové plochy znalec zohlednil všechny podlahové plochy v domě včetně podkroví, ve kterém lze zřídit obytné místnosti. Správně pak znalec nezohlednil skutečnost, že spoluvlastnický podíl žalovaných je zatížen exekutorským zástavním právem ve prospěch žalobce, neboť takto skutečnost je v případě vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi žalobce a žalovanými nepodstatná.

72. Celkově pak soud znalecký posudek hodnotí jako vyhovující. Znalec při stanovení ceny přihlédl ke všem podstatným skutečnostem, které cenu nemovitostí ovlivňují. Znalec své závěry o obvyklé ceně nemovitostí řádně odůvodnil a s námitkami žalobce se ve svém vyjádření a při výslechu vypořádal. Závěry znaleckého posudku ohledně obvyklé ceny nemovitostí jsou jednoznačné. Znalec stanovil obvyklou tržní hodnotu předmětných nemovitostí na částku [částka]. Výše přiměřené náhrady pak dle velikosti spoluvlastnických podílů činí polovinu z této částky, tedy [částka]. Tuto částku proto soud uložil k zaplacení žalobci, kterému byly předmětné nemovité věci přikázány do výlučného vlastnictví.

73. Pokud se jedná o část znaleckého posudku a závěry znalce týkající se možnosti reálného rozdělení předmětných nemovitostí, tyto soud hodnotí rovněž jako správné. V odůvodnění rozsudku se však jimi více nezabýval, a to s ohledem na shora uvedený závěr o nemožnosti reálného rozdělení nemovitostí z důvodu mimořádně konfliktních vztahů mezi účastníky.

74. S ohledem na výše výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitým věcem zrušil a společné nemovité věci přikázal žalobci, kterému zároveň uložil povinnost uhradit žalovaným částku [částka] na vypořádání zrušeného spoluvlastnictví k výše uvedeným nemovitým věcem jako přiměřenou náhradu.

75. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, neboť předmětem řízení bylo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Z povahy řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, jedná o tzv. iudicium duplex, plyne, že obě procesní strany mají postavení žalobců a žalovaných. Nelze tedy hovořit o úspěchu či neúspěchu ve věci.

76. V souladu s ustanovením § 148 o. s. ř. pak soud rovným dílem uložil účastníkům povinnost nahradit státu náklady řízení představované zálohami nekryté výdaje na zpracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Náklady na znalecký posudek činily celkem [částka], jedna polovina činí [částka]. Žalobce uhradil zálohu ve výši [částka]. K úhradě pak zbývá částka [částka]. Žalovaní zálohu neuhradili, proto bylo žalovaným uloženo zaplatit částku [částka] v plné výši. Lhůtu k plnění nákladů státu stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

77. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce 3 měsíců od právní moci rozsudku, a to s ohledem na výši části tak, aby žalobce měl případně možnost uhradit tuto částku pomocí hypotečního úvěru.

Poučení