19 C 25/2020-269

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] [anonymizována dvě slova] [adresa], [obec a číslo] [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] [anonymizována dvě slova] [adresa], [obec a číslo] [anonymizováno] [část obce], [anonymizováno 8 slov], [anonymizována dvě slova] [adresa] : o zaplacení 287 542 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 143 850 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 143 692 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 34 912 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky škody ve výši 1 835 100,30 Kč a nemajetkové újmy ve výši 287 542 Kč s příslušenstvím, které mu měly vzniknout v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem (průtahy) v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Své nároky žalobce předběžně u žalované uplatnil ve smyslu zákona č. 82/98 Sb. dne [datum], když nárokům žalobce ze strany žalované vyhověno nebylo ani z části.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, sporovala existenci nesprávného úředního postupu i vznik majetkové škody a nemajetkové újmy, jak byla žalobcem uplatňována v rámci podané žaloby. Nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároků žalobcem u žalované z tvrzeného nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] ve shora uvedených částkách, s tím, že pro absenci odpovědnostního titulu a dalších předpokladů na nároky nehradila. Pokud jde o délku předmětného řízení, uvedla, že v řízení nelze shledat zásadní období nečinnosti, i přes celkovou délku řízení toto shledávala ještě přiměřeným, a to především s ohledem na jeho značnou složitost. Poukazovala na předmět posuzovaného řízení, kterým byla náhrada škody a vydání bezdůvodného obohacení, taktéž vyšší stupeň skutkové, právní a procesní složitosti a širší dokazování. Žalovaná nad rámec shora uvedeného poukazovala na rozhodování opakovaně soudy na třech stupních soudní soustavy a poměrně velkou procesní aktivitu účastníků, kteří využívali opravné prostředky k ochraně jejich práv, což si vyžádalo taktéž delší časový úsek. Žalovaná dále zhodnotila význam řízení pro žalobce, který shledávala nízkým, neboť žalobce je [anonymizována dvě slova] a v posuzovaném řízení se vyskytl z důvodu odkoupení pohledávky od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Poukazovala na rizikovost pro postupníka s tím, že tento musí počítat, že pohledávky nevymůže, s ohledem na shora uvedené proto měla za to, že dostačujícím odškodněním by bylo i samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě k náhradě případné nemajetkové újmy bez přiznání peněžitého zadostiučinění za situace, kdy by soud dospěl k závěru o existenci odpovědnostního titulu. Nad rámec shora uvedeného se pak žalovaná vyjadřovala k jednotlivým nárokům i na náhradu majetkové škody, které odůvodnila.

3. Usnesením zdejšího soudu čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], soud vyloučil k samostatnému projednání nárok žalobce na zaplacení majetkové újmy ve výši 1 835 100 Kč s příslušenstvím. Předmětem posuzovaného řízení pak zůstal nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu žádanou z titulu nesprávného úředního postupu.

4. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároku podle zákona č. 82/98 Sb. žalobcem u žalované [datum] jako nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu v řízením vedeném před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], taktéž bylo učiněno nesporným nevyhovění nároku ze strany žalované.

5. Mezi účastníky zůstalo sporným splnění splnění předpokladů pro náhradu nemajetkové újmy, tedy existence odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a vzniku a výše újmy.

6. Ke sporným skutečnostem soud prováděl dokazování podstatným obsahem spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze kterého má za prokázán následující průběh řízení: [datum] došla soudu žaloba [právnická osoba] [anonymizováno] proti [právnická osoba] [anonymizováno] o zaplacení částky 1 166 540,43 Kč s příslušenstvím, když na základě skutkových tvrzení žalobce nabyl na základě uzavřené dohody o postoupení pohledávek mezi ním a [právnická osoba] ze dne [datum] pohledávky této společnosti ze sporu o náhradu škody proti jejím bývalým zaměstnancům a následně nárok byl žádán ze smlouvy o dílo. [datum] soud vyzýval k zaplacení soudního poplatku a [datum] byl následně soudní poplatek zaplacen. Platební rozkaz byl ve věci vydán [datum], následoval odpor do platebního rozkazu z [datum] [datum] byla zaslána výzva žalovanému k vyjádření se k žalobě. [číslo] došlo vyjádření. Ústní jednání bylo nařízeno na [datum], referátem z [datum]. [datum] soud obdržel návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení. [Datum] žádal žalovaný o odročení ústního jednání z důvodu pracovní neschopnosti jednatele. Ústní jednání bylo odročeno a nově nařízeno na [datum] [datum] došlo k doplnění od žalobce, referátem ze [datum] soud žádal přípisy o součinnost žalobce i žalovanou. [datum] došlo k doplnění údajů od žalovaného. [datum] soud vyzval [anonymizováno] [jméno] ke vstupu do řízení jako vedlejšího účastníka. [datum] soud obdržel vyjádření [anonymizováno] [jméno]. Ústní jednání bylo konáno [datum], kdy byly provedeny listinné důkazy a následně odročeno na neurčito. Následující ústní jednání bylo nařízeno na termín [datum], a to referátem z [anonymizováno]. V mezičase došlo soudu vyjádření žalované [datum] a výzva soudu na žalobce následovala [datum]. Na tuto výzvu reagoval žalobce [datum]. Ústní jednání bylo konáno [datum], byly provedeny listinné důkazy a následně odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum] [datum] došlo k vyhlášení rozhodnutí ve věci, kdy byl vydán mezitímní rozsudek, když nárok žalobce co do základu byl shledán po právu. Do rozhodnutí směřovalo včasné odvolání žalované [datum] a předkládací zprávou z [datum] byla věc předložena Vrchnímu soudu. Následoval návrh na vstup nového účastníka do řízení z [datum], a to aktuálního žalobce, na základě založené dohody o postoupení pohledávek. Vyjádření žalobce k odvolání soud obdržel [datum] a usnesením Vrchního soudu v Praze z [datum] bylo vyhověno změně účastníka na straně žalobce. Právní moci nabylo rozhodnutí [datum]. Následovala žádost o projednání věci, doručovaná žalobcem k Vrchnímu soudu v Praze [datum], když následně žalobce obdržel vyjádření Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] s tím, že úkony Vrchního soudu budou realizovány cca do 2 týdnů. Usnesením Vrchního soudu v Praze z [datum] byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena zpět z důvodu § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. Ústní jednání bylo nařízeno na [datum], následně konáno a odročeno za účelem zpracování znaleckého posudku na neurčito. Následoval návrh otázek na znalce z [datum] a následně byl ustanoven znalec [datum]. Proti usnesení bylo podáno odvolání [datum] a předkládací zprávou k Vrchnímu soudu v Praze z [datum] byla věc předložena. Usnesením Vrchního soudu v Praze z [datum] bylo odmítnuto odvolání žalovaného proti výroku III. usnesení Městského soudu v Praze a výroky I. a II. zůstaly nedotčeny a věc byla vrácena soudu prvního stupně k pokračování v řízení. Následovalo vyjádření žalobce k odvolání [datum], následně zaplacen soudní poplatek [datum]. Následně byl dán pokyn k vymáhání částky 25 000 Kč od žalovaného a spis byl následně zasílán znalci, a to [datum]. Následovala žádost [anonymizována tři slova] z [datum] k prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku. Tomuto požadavku bylo ze strany soudu vyhověno a lhůta prodloužena do [datum]. Další žádost o prodloužení lhůty soud obdržel [datum], i tomuto požadavku bylo vyhověno. [datum] soud urgoval zaslání znaleckého posudku. Následovala žádost žalobce o doplnění znaleckého posudku z [datum] [datum] byl doručen znalecký posudek včetně vyúčtování. Usnesením z [datum] bylo přiznáno znalečné. Dalším usnesením z [datum] bylo uloženo znaleckému ústavu doplnění znaleckého posudku. Usnesením z [datum] byl přiznáno další znalečné a vyplněn platební poukaz. [datum] pak následovala žádost o prodloužení lhůty k vypracování dodatku znaleckého posudku od znaleckého ústavu. [datum] soud urgoval dodání znaleckého posudku a [datum] byl znalecký posudek doručen. [datum] bylo přiznáno další znalečné. Ústní jednání bylo následně nařízeno na [datum] referátem z [datum]. V tomto termínu bylo konáno a následně odročováno za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum]. V rámci konaného ústního jednání [datum] byl vyhlášen rozsudek, jímž pod výrokem I. bylo uloženo žalované zaplatit žalobci částku 258 671,93 Kč s příslušenstvím. Pod výrokem II. byla ve zbytku nároku žaloba zamítnuta a dále rozhodováno pod výroky III. až IV. o náhradě nákladů řízení. Písemné vyhotovení rozhodnutí bylo prodlouženo do [datum]. V mezičase došlo soudu odvolání [datum] žalovaných, následně odvolání žalobce [datum]. Následovalo doplnění odvolání žalobce a taktéž výzva k zaplacení soudního poplatku z podaných odvolání z [datum]. Odůvodnění odvolání od žalovaného soud obdržel [datum] Soudní poplatek byl složen [datum]. Následně byl vypraven platební poukaz z [datum]. Usnesením z [datum] soud adresoval účastníkům žádost o vyjádření se k jednotlivým odvoláním. Vyjádření žalovaného došlo [datum] a vyjádření žalobce [datum]. Následovala žádost oprávněného o zaslání rozhodnutí s doložkou právní moci a vykonatelnosti. Usnesením z [datum] bylo odmítnuto odvolání žalovaného co do částky přesahující 50 000 Kč. Následně bylo rozhodováno usnesením Městského soudu v Praze ze [datum] tak, že došlo k opravě zřejmé nesprávnosti rozsudku Městského soudu v Praze z [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovaného k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Soudní poplatek byl následně složen dne [datum]. Předkládací zprávou ze [datum] byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze. Následně bylo nařízeno jednání u odvolacího soudu na den [datum], a to referátem z [datum]. Vyjádření žalobce k podání žalovaného obdržel Vrchní soud v Praze [datum]. Následovalo projednání věci před odvolacím soudem [datum], kdy byly zopakovány důkazy provedené v rámci řízení před prvním stupněm a taktéž provedeny důkazy další a jednání odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum]. Následovalo vyčíslení náhrady nákladů řízení žalobce a oprava odvolacího návrhu žalobce z [datum]. V rámci jednání před Vrchním soudem v Praze z [datum] byl ve věci vyhlášen rozsudek, kterým byl pod výrokem I. rozsudek Městského soudu v Praze v části výroku I. změněn tak, že ohledně nároku žalobce na zaplacení částky 50 000 s příslušenstvím z uvedené částky se podaná žaloba zamítá, pod výrokem II. Ve zbývající části zůstal výrok I. rozsudku z [datum] nedotčen podaným odvoláním. Dále pod výrokem III. bylo rozhodováno tak, že v části výroku II. se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 3,48 % ročně z částky 150 000 za dobu od [datum] do zaplacení. Pod výrokem IV. ve zbývající části výroku II. a ve výroku III. rozsudek soudu prvního stupně z [datum] byl potvrzen. Dále bylo rozhodováno o náhradě nákladů řízení ve výroky V. a VI. Proti rozhodnutí směřovalo dovolání podané žalobcem prostřednictvím Vrchního soudu v Praze z [datum]. Žalobce byl vyzýván usnesením z [datum] ke složení soudního poplatku za dovolání. Tento byl následně zaplacen [datum]. Následovala výzva pro žalovaného k vyjádření se k dovolání z [datum] a následně předložení věci k rozhodnutí o dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně předkládací zprávou z [datum]. Ve spise je dále založen protokol o vyhlášení rozsudku dovolacím soudem z [datum], jímž pod výrokem I. bylo dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] směřující proti jeho výroku I. a dále proti výroku IV. v části, v níž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 23 700 Kč s příslušenstvím a úroků z prodlení z částky 44 850 Kč v úrokové míře přesahující 3 % ročně odmítnut. Dále bylo rozhodováno pod výrokem II. o tom, že rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] ve výroku IV. v části, v níž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. a ve výroku II. o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 884 168,50 Kč s úrokem z prodlení z částky 752 920 Kč ve výši 3 % ročně od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 131 248,50 Kč od [datum] do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace ČNB, vyhlášené ve věstníku ČNB a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí a dále ve výrocích V. a VI. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum] ve výroku II. v části o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 884 168,50 Kč s úrokem z prodlení z částky 752 920 Kč ve výši 3 % ročně od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 131 238,50Kč od [datum] do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech čísla součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace ČNB vyhlášené ve věstníku ČNB a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí se ve výrocích III. a IV. zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Spis byl vrácen [datum] Městskému soudu v Praze. Rozhodnutí následně bylo doručováno účastníkům řízení. Ve věci následně bylo podáno podání ze strany původní právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která uváděla, že již ukončila právní zastupování [právnická osoba], a to svým podáním nedatovaným, zasílaným Městskému soudu v Praze. Usnesením z [datum] Městský soud v Praze ustanovil [právnická osoba] [anonymizováno] opatrovníka [příjmení] [jméno] [příjmení], když z odůvodnění usnesení se podává, že zjistil, že účastník řízení jako [anonymizována dvě slova] nemůže před soudem vystupovat, protože to není osoba oprávněná za něj jednat a účastník řízení nemá zapsaného žádného jednatele, ani jinou osobu oprávněnou k jednání. Ústní jednání bylo následně referátem z [datum] nařízeno na [datum]. Následovalo podání aktualizace žalobního návrhu s ohledem na rozhodnutí od dovolacího soudu ze strany zástupce žalobce z [datum] a dále žaloba na náhradu škody. Ve věci žaloby na náhradu škody došlo k rozšíření žaloby o úroky z prodlení a dále k vyjádření žalobce a doplnění důkazních návrhů na výzvu soudu, a to podáním z [datum], které bylo zde zakládáno. [datum] referátem soudce byly zasílány opatrovnici žalovaného na vědomí podaná podání ze strany žalobce. Z důvodu nemoci [anonymizováno] [příjmení] následně bylo jednání nařízené na den [datum] odročeno. Nové ústní jednání bylo stanoveno na termín [datum], a to referátem z [datum]. Ve spise je založen protokol o jednání před soudem prvního stupně z [datum], kdy došlo ke změně obsazení soudu. Byl zrekapitulován dosavadní průběh řízení, vydaná rozhodnutí a provedené důkazy a dokončeno dokazování, s tím, že byl dán prostor k závěrečným návrhům. Za účelem přípravy a vyhlášení rozhodnutí bylo jednání odročeno na [datum]. Z protokolu o jednání z [datum] se podává, že byl vyhlášen ve věci rozsudek, jímž pod výrokem I. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 884 168,50 Kč s úrokem z prodlení z částky 681 868,50 Kč ve výši 3 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 71 051,50 Kč ve výši 30 % ročně od [datum] do zaplacení a dále s úrokem z prodlení z částky 131 248,50 Kč za dobu od [datum] do zaplacení s tím, že výše úroku z prodlení odpovídá výši sazby pro dvoutýdenní repo operace vyhlášené Českou národní bankou a platné vždy pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o sedm procentních bodů, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. Pod výrokem II. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 358 615,40 Kč k rukám zástupce žalobce ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku a pod výrokem III. rozhodováno o náhradě nákladů řízení, jímž byla uložena povinnost nahradit náklady řízení státu, a to žalovanému v částce 31 753,20 Kč a žalobci částku 2 026,80 Kč. Z důvodu dovolené soudce bylo žádáno o prodloužení písemného vyhotovení rozsudku do [datum]. Rozsudek je následně založen na čísle listu [anonymizováno], zde vyznačená doložka právní moci z [datum] a taktéž vykonatelnosti [datum]. Do rozsudku směřovalo odvolání opatrovníka žalovaného z [datum]. Následovala výzva k úhradě soudního poplatku z [datum]. Následné sdělení opatrovníka žalovaného k výzvě soudu o zaplacení soudního poplatku z [datum]., a toto odvolání přeposíláno protistraně. Předkládací zprávou k Vrchnímu soudu v Praze byla věc předložena [datum], když předtím bylo kontrolováno řádné doručování původního odvolání protistraně. Vyjádření žalobce k odvolání obdržel Vrchní soud v Praze [datum]. Bylo nařízeno jednání u odvolacího soudu na den [datum], referátem ze dne [datum]. Z protokolu o jednání před odvolacím soudem z [datum] se podává, že byly předneseny návrhy, provedeny listinné důkazy a ve věci vyhlášen rozsudek, jímž byl pod výrokem I. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] potvrzen. A dále pod výroky II. a III. bylo rozhodováno o náhradě nákladů řízení. Rozsudek je opatřen doložkou právní moci [datum] a vykonatelnosti [datum].

7. Z dohody o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] (postupitel) a [právnická osoba] (postupník) z [datum] má soud za zjištěno, že byly postoupeny pohledávky za [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], která je předmětem soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 75 696,60 Kč s přísl. a pohledávky za [právnická osoba] – [právnická osoba] ve výši 1 166 540,43 Kč s přísl., která je předmětem rozhodčího řízení vedeného před Rozhodčím soudem ČR. Dle čl. II postupitel postoupil pohledávky shora uvedené včetně příslušenství na postupníka, a ten je přijal. Dle čl. III se smluvní strany dohodly, že pohledávky postoupené postupníkovi na základě této dohody bude i nadále vymáhat postupitel sám svým jménem na účet postupníka, když financování vymáhání pohledávek je činěno ze strany postupníka. V čl. IV byla zohledněna úplata za postoupené pohledávky ve výši 20% ze skutečně vymožených pohledávek s ohledem na skutečnost, že existence pohledávek je dlužníky v příslušných řízeních rozporována. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku obchodní firmy [právnická osoba] má soud za zjištěno, že jde o společnost s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 2 citovaného zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

10. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení zadostiučinění, se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků, způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a § 31 a) odst. 1,2 a 3 zákona č. 82/98 Sb., kdy se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 287 542 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

14. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda Městský soud v Praze v namítaném řízení vydal rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

15. Při stanovení celkové doby řízení vyšel soud z toho, že občanské soudní řízení začíná doručením žaloby soudu a jeho konec pak spadá v jedno s okamžikem nabytí právní moci konečného rozhodnutí (jak uzavřel Nejvyšší soud ve svém stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka], část III., I., II). Z provedeného spisového materiálu bylo prokázáno, že žalobce je právním nástupcem [právnická osoba] [anonymizováno], když tato firma podala k Městskému soud v Praze [datum] žalobu proti [právnická osoba] [anonymizováno] o zaplacení částky 1 166 540,43 Kč s příslušenstvím, když žalobce nabyl na základě dohody o postoupení pohledávky mezi ním a [právnická osoba] ze dne [datum] pohledávky této společnosti ze sporu o náhradu škody proti jejím bývalým zaměstnancům a byl žádán ze smlouvy o dílo. Celková délka řízení dne [datum], kdy nabyla právní moci poslední rozhodnutí, pak činí délku dvanáct let a pěti měsíců, což je doba nepřiměřeně dlouhá. K tomuto závěru vede soud právě již hodnocení kritéria § 31 a odst. 3 písm. d) OdpŠk, když především s ohledem na opakovaná rozhodnutí soudu na více stupních soudní soustavy (na třech stupních soudní soustavy) soud dospívá k závěru o nedostatcích v postupu soudu prvního stupně, na základě kterých byla rozhodnutí opakovaně rušena a vracena k dalšímu řízení soudem odvolacím soudu prvního stupně. Nad rámec toho pak soud shledal i dílčí období procesní nečinnosti, a to průtahů v období od [anonymizováno] roku [rok] do [anonymizováno] roku [rok], tedy v trvání sedmi měsíců, průtah v rámci odročení ústního jednání z [datum] na neurčito, když další bylo nařízeno až na [datum], a další dílčí průtah [datum] až [datum] v rámci rozhodování Vrchního soudu v Praze, tedy v trvání jednoho roku a dvou měsíců, a další nekoncentrovanost v rámci prováděných úkonů soudu, když odvolání bylo doručeno soudu [datum], ale až dne [datum] byla adresována žádost o vyjádření se k odvolání. Ze všech shora uvedených důvodů soud uvádí nekoncentrovanost soudu na předmět sporu a z toho plynoucí nadbytečné dokazování, případně prodlevy shora uvedené. V neposlední řadě pak soud uvádí, že k prodloužení řízení taktéž došlo před dovolacím soudem, Nejvyšším soudem v Brně, v období od [datum] do [datum], v období od vrácení spisu z Nejvyššího soudu dne [datum], kdy až [datum] byl ustanoven opatrovník společnosti žalobce a taktéž v průběhu jednání Vrchního soudu v Praze, kdy mu byl spis doručen dne [datum], rozhodnuto však bylo až [datum]. S ohledem na všechny tyto skutečnosti, které negativně poznamenaly délku řízení, soud došel k závěru o existenci odpovědnostního titulu, když v důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě mu vznikla nemajetková újma, kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (jak tvrdila ve svém vyjádření žalovaná v případě shledání odpovědnostního titulu) soud neshledal.

16. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria, uvedená v § 31 a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za celé řízení (k tomu srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

17. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz. např. rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí 15 000 až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v trvání dvanácti let a pěti měsíců soud jako adekvátní částku seznal částku 18 000 Kč za rok trvání řízení, za první dva roky pak v částce poloviční v souladu se shora uvedenou judikaturou. Uvedenou částku soud zvolil z důvodu, že délka řízení již byla déletrvající a není na místě zvolit částku základní ve výši 15 000 Kč za rok řízení, která by nevystihovala délku a náročnost projednávaného řízení.

18. Tuto částku pak soud upravil v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

19. Pokud jde o složitost řízení, soud dospěl k závěru, že řízení bylo po skutkové, právní i procesní stránce složitým a částku základní ponižoval o 30 %. Soud poukazuje na procesní složitost, kdy bylo nutné se vypořádat se vstupem vedlejšího účastníka do řízení, vstupem nového účastníka do řízení, rozhodoval mezitímním rozsudkem z [datum], řešil odvolání proti procesním rozhodnutím o ustanovení znalce, opakovaně prodlužoval lhůty k vypracování znaleckého posudku, znalecké zkoumání si vyžádalo i doplněk znaleckého posudku a prodloužení lhůty k jeho vypracování, bylo rozhodováno o určení znalečného, o odmítnutí odvolání, opakovaně byli účastníci vyzýváni k zaplacení soudního poplatku, když řádně své poplatkové povinnosti neplnili, a taktéž bylo rozhodováno o rozšíření žaloby. Ve věci bylo rozhodováno na třech stupních soudní soustavy, před soudem prvního stupně třikrát, před soudem druhého stupně třikrát a před soudem Nejvyšším jedenkrát. Ze shora uvedeného proto plyne, že v řízení bylo potřeba širšího dokazování, včetně znaleckého zkoumání a řady listinných důkazů, předmětem posuzovaného řízení pak byla náhrada škody a vydání bezdůvodného obohacení, a soud se musel vypořádat taktéž s vysokou procesní aktivitou účastníků, pokud jde o využití opravných prostředků.

20. Pokud jde o kritérium jednání poškozeného, soud nepovyšoval ani neponižoval základní částku přiznaného finančního zadostiučinění, když v řízení seznal pouze jedenkrát žádost aktuálního žalobce o odročení ústního jednání z [datum] pro pracovní neschopnost, avšak samotné vyhovění této žádosti si nevyžádalo delší časový úsek a jednání bylo nařízeno za tři měsíce.

21. Pokud jde o kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení, soud uvádí, že se na celkové délce řízení negativně promítl nekoncentrovaný postup soudu prvního stupně, tato skutečnost pak vedla k závěru soudu o nepřiměřené délce řízení a taktéž o volbě finančního zadostiučinění, natož požadované výši vyšší, než je základní částka, tedy ve výši 18 000 Kč za rok daného řízení. Soud proto uvádí, že toto kritérium spatřuje dostatečně zohledněné již stanovením peněžité formy zadostiučinění a hodnocení uvedeného kritéria nezakládá ani navýšení či snížení hodnoty odškodnění.

22. Pokud jde o význam předmětu řízení pro žalobce, soud jej shledal průměrným, když Evropský soud pro lidská práva předmětný typ řízení neřadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam řízení pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Předmětem řízení bylo zaplacení částky náhrady škody a vydání bezdůvodného obohacení. Soud nedospěl k závěru (na rozdíl od žalobce), že dané řízení mělo pro něj značný význam již s ohledem na samotnou výši vymáhaných pohledávek, když ačkoliv je pravdou, že žaloba byla podána pro částku 1 166 543,43 Kč s příslušenstvím právním předchůdcem žalobce, je nutno připustit argumentaci žalovaného, že daný nárok byl nárokem ze smlouvy o postoupení pohledávek, a tedy byl do určité míry rizikový tím, zda bude vymožen v plné výši či nikoliv (toto se koneckonců odrazilo i v ceně za postoupené pohledávky, jak vyplývá z čl. III dohody o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Je pravdou, že žalobce se postupníkem, tedy věřitelem těchto pohledávek, stal již účinností dohody o postoupení pohledávek se [právnická osoba] ze dne [datum] (k tomuto datu došlo k úřednímu ověření podpisů na listině), která nastala téhož dne, tedy před zahájením původního řízení a [právnická osoba] byla po tomto dni, tedy i při podání žaloby, ve všech úkonech v původním řízením pouze nepřímým zástupcem žalobce oprávněným postoupené pohledávky vymáhat svým jménem na účet žalobce.

23. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud závěrem uvádí, že základní částku ve výši 205 500 Kč ponižoval o 30% a dospěl k adekvátnosti částky ve výši 143 850 Kč jako částky přiměřeného zadostiučinění za dané řízení s ohledem na specifika projednávaného řízení uvedená shora. Soud přiznal žalobci ve výroku I. taktéž nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky soudem přiznané ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, tedy ve výši zákonné, ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po uplynutí šesti měsíců od uplatnění nároku žalobce u žalované, tedy za dobu prodlení žalované (§ 6, § 14, § 15 OdpŠk).

24. Ve výroku II. soud zamítl nárok, který svou výší přesahuje nárok žalobou přiznaný.

25. Pod výrokem III. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., když rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Žalobce byl co do merita věci úspěšný, náleží mu proto náhrada nákladů řízení za jednotlivé úkony právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. á 3 100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu ve spojení s § 7 bod 5 a ve spojení s § 11 odst. 1 advokátního tarifu) za přípravu a převzetí věci, podání žaloby, písemné podaní ve věci samé z [datum], písemné podání ve věci samé z [datum], účast na ústním jednání soudu [datum], písemné podaní ve věci samé z [datum], účast na jednání soudu [datum] a [datum], tedy ve výši 24 800 Kč, dále soud přiznal žalobci náhradu soudního poplatku ve výši 2000 Kč, paušální částky náhrady výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za osm úkonů á 300 Kč, to vše vyjma soudního poplatku zvýšené o 21 % řádně doloženého DPH advokáta, tedy celkově náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 34.912 Kč.

26. Na závěr soud uvádí, že nepřiznal žalobci úkon právní služby - výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé jakožto předběžné uplatnění nároku žalobce u žalované, a to s poukazem na ustanovení § 31 odst. 4 OdpŠk, podle kterého poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

27. Lhůta k plnění ve výroku I. a III. byla stanovena ve lhůtě 15 dnů s ohledem na organizačně technické možnosti žalované plnit, dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.