19 C 259/2020-303

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 1.000 EUR s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1.000 EUR s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.000 EUR od 17. 4. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 58.052,60 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

III. Žalovaná je povinna nahradit České republice státem zálohované náklady řízení ve výši 38.829,46 Kč na účet Okresního soudu v Trutnově, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 29. 10. 2020 domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit jí částku 1.000 EUR s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.000 EUR od 17. 4. 2020 do zaplacení.

2. K odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou k objednávce právního předchůdce žalobkyně dne 18. 6. 2015 kupní smlouvu na koupi 3D skeneru Steinbichler (dále„ Skener“) za celkovou kupní cenu ve výši 119.964,10 EUR. Nedílnou součástí objednávky byly Obchodní podmínky nákupu právního předchůdce žalobkyně, což žalovaná akceptovala. Žalovaná Skener dle kupní smlouvy dodala dne 26. 8. 2015 a poskytla na něj záruku v délce 36 měsíců ode dne jeho dodání (instalace). U Skeneru se opakovaně objevila vada spočívající v chybné komunikaci Skeneru s PC, která se projevila zobrazením chybové hlášky„ SPS is not connected!“, a která znemožnila dokončit zahájený proces měření. Dne 1. 7. 2016 žalobkyně u žalované e-mailem uplatnila práva ze záruky, přičemž žádala odstranit zjištěnou vadu Skeneru opravou. Dne 22. 8. 2016 byl Skener odeslán k opravě. Žalovaná při opravě provedla tzv. zkoušku MSA, která slouží k prověření spolehlivosti/funkčnosti Skeneru, a to s negativním výsledkem, což obě strany považovaly za další vadu Skeneru. Dle servisní zprávy ze dne 8. 11. 2016, kterou žalobkyně obdržela 8. 12. 2016, měla být vada„ SPS is not connected!“ odstraněna optimalizací využití procesoru. Vada spočívající v negativním výsledku zkoušky MSA odstraněna nebyla. Žalobkyně se proto dopisem ze dne 31. 1. 2017 doručeným žalované dne 17. 2. 2017 pokusila od kupní smlouvy odstoupit. Žalovaná od počátku oprávněnost tohoto odstoupení sporovala, neboť nepovažovala výsledek zkoušky MSA za vadu, přesto nesplnila svou povinnost dodat na své náklady Skener po provedení opravy zpět žalobkyni a následně jeho vydání zdržovala. Na písemnou žádost žalobkyně ze dne 23. 4. 2019 o vydání Skeneru za účelem prověření jeho technického stavu nereagovala. K převzetí Skeneru žalobkyní došlo až dne 12. 9. 2019 v sídle žalované. Žalobkyně poté v návaznosti na posouzení charakteru negativního výsledku zkoušky MSA třetí stranou zjistila, že negativní výsledek zkoušky MSA není vadou Skeneru a že odstoupení od kupní smlouvy ze dne 31. 1. 2017 nebylo důvodné a ke zrušení kupní smlouvy na základě něho nedošlo. U Skeneru však přetrvávala chybová hláška„ SPS is not connected!“, která měla být již opravena. Dne 8. 11. 2019 proto žalobkyně u žalované e-mailem opětovně uplatnila práva z poskytnuté záruky, přičemž požadovala odstranit vadu nejpozději do 22. 11. 2019 s upozorněním na možnost odstoupení. Dle servisní zprávy ze dne 4. 2. 2020 žalovaná existenci vady uznala a měla být odstraněna. Skener byl vrácen žalobkyni dne 4. 2. 2020, avšak výše uvedená vada chybová hláška„ SPS is not connected!“ se opět vyskytla. Žalobkyně proto s ohledem na to, že opakovaně 1. 7. 2016 a 8. 11. 2019 žádala o odstranění vady opravou, což se nezdařilo, využila svého práva a dopisem ze dne 26. 3. 2020, který byl doručen žalované dne 2. 4. 2020, od kupní smlouvy odstoupila pro neopravitelnou vadu Skeneru. Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení kupní ceny, což žalovaná na výzvu žalobkyně odmítla. V rámci své dispoziční volnosti žalobkyně po žalované požaduje vrácení části zaplacení kupní ceny Skeneru ve výši 1.000 EUR.

3. K námitkám žalované se žalobkyně vyjádřila tak, že dle cenové nabídky žalované č. Q3576-3 ze dne 16. 4. 2015, která je součástí kupní smlouvy, byla žalovaná povinna opravený Skener dodat žalobkyni na své vlastní náklady, a to co nejdříve. Toto žalovaná neučinila, ačkoli tvrdila, že dopisem žalobkyně o odstoupení od kupní smlouvy ze dne 31. 1. 2017 nedošlo ke zrušení smlouvy a žalobkyně je nadále vlastníkem Skeneru. Naopak vyzvala žalobkyni, aby si Skener vyzvedla v sídle žalované. Žalobkyně však takovou povinnost neměla. Argument žalované, že žalobkyně si přes několik výzev žalované odmítla Skener převzít, je proto irelevantní. Žalobkyně nemohla Skener užívat od 1. 7. 2016, kdy u žalované e-mailem uplatnila práva z poskytnuté záruky za jakost, až do dne 12. 9. 2019, kdy Skener převzala v sídle žalované. Žalovaná se v mezidobí nikdy ani nepokusila žalobkyni Skener doručit, ačkoli k takovému právnímu jednání není třeba jakákoli součinnost ze strany žalobkyně a žalobkyně tudíž logicky nikdy neodmítla Skener převzít. Běh záruční doby byl přerušen od 1. 7. 2016 a 12. 9. 2019 a proto právo z poskytnuté záruky, které žalobkyně uplatnila odstoupením od kupní smlouvy ze dne 26. 3. 2020, bylo uplatněno ještě v záruční době. Vadu Skeneru projevující v chybové hlášce„ SPS is not connected!“ je třeba posoudit jako neodstraněnou a neopravitelnou, protože po opravě 8. 11. 2016 a 4. 2. 2020 se objevila znovu, a to ve dnech 25., 27. a 28. 2. 2020. Konečně chybová hláška„ SPS is not connected!“ je vadou Skeneru, za kterou je odpovědná žalovaná coby prodávající, neboť PC bylo součástí dodávky dle předmětné kupní smlouvy, přičemž dle cenové nabídky žalované pro softwarový systém definovaný jako operační software nebo firmware nezbytný pro provoz Skeneru platí stejné záruční podmínky jako pro hardware, tj. žalovaná by nesla za vadu odpovědnost i v případě, že byla vadou software. Technickou specifikaci PC stanovila sama žalovaná v cenové nabídce č. Q3576-3 ze dne 16. 4. 2015, kde se výslovně počítá s dodávkou vysoce výkonné pracovní stanice pro zpracování velkého množství dat. Současně žalovaná existenci předmětné reklamované vady opakovaně uznala tím, že Skener převzala k provedení záruční opravy a vadu se opakovaně v rámci jí poskytnuté záruky pokusila opravit.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává. Učinila nesporným uzavření předmětné kupní smlouvy dne 18. 6. 2015 s tím, že Skener byl dodán dne 26. 8. 2015 a žalovanou byla poskytnuta záruka v délce 36 měsíců. Technické parametry dodaného Skeneru se plně shodovaly s technickým požadavky žalobkyně (viz. technické požadavky ze dne 6. 3. 2015) a žalobkyně si v nich nevymínila ani provádění ani požadavky na provádění tzv. MSA zkoušky. K reklamaci žalobkyně ze dne 1. 7. 2016 ohledně vady spočívající v chybové hlášce„ SPS is not connected!“ byla vada řádně odstraněna (po předání k opravě dne 22. 8. 2016), o čemž byla žalobkyně vyrozuměna dne 8. 11. 2016 informací o provedení opravy (úpravy) a servisní zprávou o vyřešení problému a plné funkčnosti Skeneru. Žalobkyně však navíc provedla tzv. MSA zkoušku, ačkoli nebyla v kupní smlouvě sjednána a následně dopisem ze dne 31. 1. 2017 od kupní smlouvy odstoupila s odvoláním na údajně negativní výsledek MSA zkoušky a opakovaně odmítla Skener převzít s tím, že v důsledku odstoupení od kupní smlouvy není jeho vlastníkem. Neoprávněnost odstoupení od kupní smlouvy ze dne 31. 1. 2017 pro negativní výsledek MSA zkoušky sama žalobkyně následně uznala a Skener převzala v sídle žalované dne 12. 9. 2019. Problém spočívající v chybové hlášce„ SPS is not connected!“ byl odstraněn a od 8. 11. 2016 mohla žalobkyně Skener užívat, avšak této možnosti se dobrovolně vzdala. Skener byl tedy uskladněn v sídle žalované po dobu od 8. 11. 2016 do 12. 9. 2019 a v tomto období nemohlo dojít přerušení běhu záruční lhůty. Záruční lhůta uplynula dne 17. 9. 2018, když její běh byl přerušen pouze v období od 22. 8. 2016 do 8. 11. 2016, tj. od převzetí Skeneru k opravě do provedení opravy a sdělení, že vada byla odstraněna. K následnému vytčení stejné vady žalobkyní ze dne 8. 11. 2019 tedy došlo již po uplynutí sjednané záruční doby a žalobkyni nenáleží práva z uplatněné záruky. Žalovaná sice dne 22. 11. 2019 převzala Skener do servisu, avšak nikoli z důvodu uznání nároku ze záruky (nevyplývá to ani z listiny o převzetí do servisu), ale výlučně ze snahy pomoct svému zákazníkovi, přičemž v rámci provedeného servisu se tvrzená vada neprojevila. Současně žalobkyně neuvádí žádnou skutečnost, která by svědčila o neopravitelnosti předmětné tvrzené vady, naopak žalované se chybovou hlášku již dříve podařilo úspěšně odstranit (resp. provést úpravu - optimalizaci software tak, aby zvládal zpracovat větší množství dat), tj. žalobkyni nenáleží možnost změny již jednou zvoleného způsobu řešení vady, tedy možnost odstoupení namísto nároku na odstranění vady. Konečně žalovaná uvádí, že vytýkaná chybová hláška„ SPS is not connected!“ není vadou Skeneru, ale„ chyba“ v komunikaci Skeneru s příslušenstvím, konkrétně dodaným PC, které bylo žalovanou pořízeno od externího dodavatele přesně podle technické specifikace žalobkyně a výrobce Skeneru. Jedná se ohlášení software o tom, že došlo k přerušení spojení v důsledku přetížení množstvím dat. Uvedla, že žalovaná si v technické specifikaci Skeneru nevymínila žádné konkrétní parametry pro množství dat, jimž má být v rámci měření vystavován. Žalobkyně je tedy schopna hlášku„ SPS is not connected!“ vyvolat tím, že vystaví Skener dlouhodobě neúměrnému toku dat. Současně tuto hlášku nelze zcela odstranit, ani by to nebylo vhodné, neboť jde v podstatě o jakousi pojistku, která má zabránit neúměrnému zatížení Skeneru. Když je uváděno, že žalovaná vadu opravila, šlo spíše než o opravu vady o optimalizaci-zkapacitnění software tak, aby přístroj zvládal větší zatížení daty. Žalovaná k tomu přistoupila ve snaze vyjíst vstříc zákazníkovi. Žalovaná tudíž za tuto„ vadu“ neodpovídá. Současně žalobkyně podruhé odstoupila od kupní smlouvy dopisem ze dne 26. 3. 2020, v němž uvedla, že jí tvrzená vada spočívající v chybové hlášce„ SPS is not connected!“ se objevila i po té, co si Skener od žalované dne 4. 2. 2020 převzala. Tuto skutečnost však žalobkyně žalované nijak neprokázala a žalovaná neměla možnost ji prověřit. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

5. Rozsudkem ze dne 16. 8. 2021 č.j. 19 C 259/2020-169 okresní soud žalobu zamítl. Vyšel z toho, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) objednala na základě cenové nabídky žalované dne 15. 6. 2015 optický 3D skener Steinbichler za kupní cenu 119.964,10 EUR bez DPH („ 3D přenosné měřící zařízení a řešení pro měření“; dále jen„ Skener“). Žalovaná akceptovala tuto objednávku dne 18. 6. 2015, čímž došlo k uzavření kupní smlouvy (§ 2079 an. o.z.). Žalovaná poskytla na Skener záruku v délce 36 měsíců od dodání, s tím, že opravený nebo vyměněný bude zákazníkovi dodán co nejdříve (viz cenová nabídka, bod 7 záruční podmínky). Skener byl žalobkyni dodán dne 26. 8. 2015. Dne 1. 7. 2016 žalobkyně oznámila žalované výskyt chybové hlášky„ SPS is not connected“ (dále jen„ chybová hláška“) s nutností restartovat Skener v průběhu měření. Žalovaná přijala Skener do opravy dne 22. 8. 2016. Účastnice v průběhu řešení reklamace komunikovaly - viz emailová komunikace. Žalovaná chybu identifikovala jako výpadek komunikace s PLC, s tím, že byla odstraněna optimalizací využití procesoru, zařízení je plně funkční a připraveno k dodání zpět (k tomu servisní zpráva z 8. 11. 2016 a email z 8. 12. 2016). Dne 15. 11. 2016 žádala žalobkyně žalovanou, aby Skener ponechala u sebe kvůli negativnímu výsledku zkoušky MSA. Dopisem ze dne 31. 1. 2017 žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy pro vadu zjištěnou během opravy - zkouška MSA s negativním výsledkem, která žalovanou nebyla odstraněna. Dne 9. 3. 2017 žalovaná odstoupení od smlouvy odmítla, neboť reklamovaná vada chybové hlášky byla řádně a včas odstraněna a Skener splňuje všechny požadavky dle kupní smlouvy. Současně vyzvala k převzetí opraveného Skeneru a je připravena jej kdykoli doručit. Později v dopise ze dne 23. 4. 2019 žalobkyně trvala na tom, že doručením odstoupení došlo ke dni 17. 2. 2017 ke zrušení kupní smlouvy a žalobkyně má nárok na vrácení zaplacené kupní ceny, ovšem zvažuje alternativní řešení celé záležitosti a žádá o vypůjčení Skeneru. Až dne 12. 9. 2019 převzala žalobkyně Skener u žalované. Následně dopisem ze dne 6. 11. 2019 žalobkyně uplatnila záruční vadu a žádala ji odstranit opravou, a to pro znovu se vyskytlou chybovou hlášku, a dále vadu spočívající v přerušení komunikace s měřící hlavou. Žalovaná převzala Skener do opravy 22. 11. 2019 a poté vrátila žalobkyni 4. 2. 2020 – chybová hláška při dlouhodobém měření byla potvrzena, vykonány servisní aktivity a zařízení je plně funkční (viz. servisní zpráva z 4. 2. 2020). Poté dopisem ze dne 26. 3. 2020 (doručen žalované dne 2. 4. 2020) žalobkyně znovu vytkla tutéž vadu, odstoupila od kupní smlouvy a vyzvala žalovanou k vrácení kupní ceny pro opětovný výskyt vady spočívající v chybné komunikaci Skeneru s PC projevující se předmětnou chybovou hláškou do 14 dnů od doručení výzvy. Okresní soudu uzavřel, že záruční doba byla přerušena pouze v době 1. 7. 2016 do 8. 12. 2016 (161 dní) a sjednaná záruční doba skončila 3. 2. 2019 (26. 8. 2018 + 161 dní). Žalobkyně tak uplatnila dopisem ze dne 6. 11. 2019 vadu předmětu koupě po uplynutí záruční doby, žalovaná tuto opožděnost namítla, a proto žalobkyni uplatněné právo z vadného plnění (resp. z uplatněné záruky) na odstoupení od smlouvy nelze přiznat.

6. Krajský soud k odvolání žalobkyně dospěl na rozdíl od okresního soudu ve vztahu k námitce žalované o opožděnosti vytčení vady kryté zárukou až po uplynutí záruční doby (§ 1921 odst. 3, § 2111 o.z.) k závěru, že vada byla vytčena včas. Uvedl, že okresní soud odmítl, že by záruční doba neběžela v období od 9. 12. 2016 do 12. 9. 2019 a dospěl tudíž k závěru, že žalobkyně dne 6. 11. 2019 uplatnila vadu Skeneru až po uplynutí záruční doby, proto okresní soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Nezabýval se pak již spornou otázkou existence a charakteru vady Skeneru, opětovně vytčené dne 6. 11. 2019 a znovu v odstoupení od kupní smlouvy ze dne 26. 3. 2020.

7. Odvolací soud po zopakování dokazování ke skutkovému stavu zjistil, že cenová nabídka žalované na předmětný Skener ze dne 16. 4. 2015 na č. l. 31-40 spisu zahrnovala prodlouženou záruku v délce 36 měsíců. V bodě 7 byly upraveny„ Záruční podmínky“, dle nichž opravené nebo vyměněné zboží bude zákazníkovi dodáno na náklady [právnická osoba]; opravený výrobek nebo jeho část bude zaslána co nejdříve; [právnická osoba], nenese odpovědnost za škody vzniklé při přepravě (viz č. l. 37 spisu). Na č. l. 9-10 spisu se nachází objednávka předmětného Skeneru žalobkyní ze dne 15. 6. 2015, jejíž nedílnou součástí jsou Obchodní podmínky nákupu (žalobkyně), jež upravovaly mj. reklamaci vad. V této podobě žalovaná objednávku žalobkyně přijala – viz email ze dne 18. 6. 2015 na č. l. 11 spisu (§ 1751 o.z.). V obsahu přílohové obálky u č. l. 151 spisu se nachází vzájemná elektronická komunikace účastnic s překladem do češtiny, vedená v průběhu prvé opravy Skeneru. Takto dne 13. 10. 2016 byl rozeslán zápis ze společného jednání zástupců obou účastnic, dle něhož je Skener po dobu 6 týdnů v opravě, avšak žalovaná nebyla dosud schopna nalézt příčinu závady a vyřešit ji. Přitom MSA test (zkouška způsobilosti systému měření) musí proběhnout zdárně jak u žalované, tak po opětovné instalaci i u žalobkyně. V případě, že Skener nebude opraven do 3. 11. 2016, bude jednáno o dalším postupu. Dne 3. 11. 2016 se žalobkyně ([jméno] [anonymizováno], ředitel zavedení nových projektů) dotazuje žalované na aktuální informace o Skeneru, zda již byla vyřešena PLC (tj. programovatelný logický automat) závada a proveden MSA test s upraveným měřícím programem. Z odpovědi žalované ([anonymizováno] [jméno] [příjmení], produktový manažer) z téhož dne plyne žádost žalované o poskytnutí času do začátku příštího týdne k dohodě o dalším postupu („ někdy vidíme stále stejný problém“). Poté dne 8. 12. 2016 zasílá žalovaná žalobkyni servisní zprávu v elektronické podobě, s tím, že [anonymizováno] [příjmení] u žalované končí, řešení SPS problému trvalo dlouho, systém funguje a„ jsme připraveni Vám ho od 8. 11. 2016 kdykoliv dodat“. Žalovaná též chápe nedůvěru žalobkyně ve výsledky, nabízí další podporu, vyladění měření, další sérii měřících testů a zlepšení výsledků.

8. Krajský soud dospěl k závěru, že dosavadní závěry okresního soudu o opožděném vytčení opakované vady chybové hlášky neobstojí. Předně je dle odvolacího soudu třeba zdůraznit, že v souzené věci se žalobkyně domáhá vrácení části kupní ceny zaplacené žalované na základě kupní smlouvy, jejímž předmětem byl Skener, poté, co od kupní smlouvy dne 26. 3. 2020 odstoupila pro opětovný výskyt téže vady – zmíněné chybové hlášky„ SPS is not connected“ (šlo o chybnou komunikaci Skeneru s PC) poté, co dne 4. 2. 2020 měla být (č. l. 60), avšak dle žalobkyně nebyla, táž vada, podruhé reklamovaná dne 8. 11. 2019 (č. l. 57), žalovanou odstraněna. K listině o odstoupení žalobkyně připojila snímky obrazovky příslušného PC s opakovanou chybovou hláškou ve dnech 25. 2., 27. 2. a 28. 2. 2020 (viz č. l. 61 až 63 spisu). Žalobkyně se přitom dovolává ust. § 2106 odst. 1 písm. d/, § 2002, § 2111 o.z. Tvrdí, že Skener má vadu bránící, tomu, aby jej užívala k účelu dle kupní smlouvy (k tomu technická specifikace a další listiny ve spisu; § 2095 a násl. o.z.).

9. Dle § 1921 o.z. nabyvatel může právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady, nebo oznámením, jak se projevuje. Vadu lze vytknout do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění (odst. 1). Vadu krytou zárukou musí nabyvatel vytknout zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost předmět plnění prohlédnout a vadu zjistit, nejpozději však v reklamační lhůtě určené délkou záruční doby. Tím není dotčen odstavec 1 (odst. 2). Nevytkl-li nabyvatel vadu včas a namítne-li zcizitel opožděné vytknutí, soud nabyvateli právo nepřizná. To neplatí, pokud je vada důsledkem skutečnosti, o které zcizitel při předání věděl nebo musel vědět (odst. 3).

10. Dle § 2113 o.z. zárukou za jakost se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu nebo v reklamě. Záruka může být poskytnuta i na jednotlivou součást věci.

11. Dle § 1922 o.z. jakmile nabyvatel zjistí vadu, oznámí to bez zbytečného odkladu zciziteli a předmět plnění zciziteli předá, nebo jej podle jeho pokynů uschová nebo s ním jinak vhodně naloží tak, aby vada mohla být přezkoumána. Jedná-li se o předmět podléhající rychlé zkáze, může jej nabyvatel po upozornění zcizitele bez prodlení prodat (odst. 1). Vytkl-li nabyvatel zciziteli vadu oprávněně, neběží lhůta pro uplatnění práv z vadného plnění ani záruční doba po dobu, po kterou nabyvatel nemůže vadný předmět užívat (odst. 2).

12. Na základě shora citovaných ustanovení odvolací soud dospěl k závěru, že ke stavení záruční doby při nemožnosti věc užívat dle odst. 2 posledně cit. ustanovení dochází v případě, že vady jsou vytknuty oprávněně a nabyvatel nemůže vadný předmět užívat, a to proto, že předmět byl vadný a že s ním naložil podle pokynů zcizitele, tj. kupř. předal mu jej k opravě a tím mu bylo znemožněno vůbec jej užívat. V souzené věci tomu bylo dle odvolacího soudu tak, že žalobkyně vytkla vadu Skeneru 1. 7. 2016 a 22. 8. 2016 jej předala k opravě žalované. Po skončení opravy, o čemž se žalobkyně dozvěděla až 8. 12. 2016, však nebyla povinna vyzvednout Skener žalobkyně u žalované, nýbrž bylo smluvní povinností žalované (viz záruční podmínky) opravený Skener na své náklady dodat žalobkyni co nejdříve. A to tím spíše, pokud žalovaná dopisem ze dne 9. 3. 2017 odmítla odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy ze dne 31. 1. 2017 pro další vadu negativní MSA zkoušky a současně vadu chybové hlášky, jak tvrdí, již předtím řádně odstranila. K závěru o nepoctivosti žalobkyně a neochotě převzít Skener rozhodně nemůže vést email žalobkyně odeslaný žalované ještě v průběhu odstraňování obou! těchto vad dne 15. 11. 2016 (č. l. 134 spisu), jenž byl vytržen z kontextu reklamačního děje, jak vyplynul z opakovaného dokazování. V něm žalobkyně zasílá vyhodnocení hodnocení měření, žádá o vysvětlení a řešení hlavní příčiny poruchy Skeneru a velké odchylky mezi měřeními, s tím, ať si do té doby žalovaná ponechá Skener v závodě, když jej (žalobkyně) v tomto stavu stejně nemůže používat. Ve spisu jakákoli následná komunikace účastnic z mezidobí cca dvou let od vyjádření žalované k odstoupení v březnu 2017 až do žádosti žalobkyně o vydání Skeneru 23. 4. 2019 chybí. Po této žádosti byl Skener žalobkyni vydán až 12. 9. 2019 (č. l. 56 spisu). Do té doby trval stav, kdy žalovaná, jíž byla řádně uhrazena kupní cena, se o dodání Skeneru (mobilní zařízení) v pořizovací hodnotě přes 3 mil. Kč po opravě zpět žalobkyni ani nepokusila, uskladnila jej u sebe a žalobkyně jej nemohla vůbec používat. Z těchto skutkových okolností nelze dovodit obnovení běhu sjednané záruční doby pro nesoučinnost či nepoctivost žalobkyně. Nejedná se tak o to, že by uplatněné právo žalobkyně ze záruční odpovědnosti žalované za vady odstoupit od kupní smlouvy zaniklo včasným neoznámením vady chybové hlášky (§ 2111 o.z.). Záruční doba v délce 36 měsíců počala běžet od 26. 8. 2015 a běžela do prvého vytčení této vady dne 1. 7. 2016 popř. do převzetí Skeneru do opravy 22. 8. 2016, pokud až do té doby mohla žalobkyně Skener za ztížených podmínek nějak užívat, každopádně však běžela necelý jeden rok. Poté záruční doba pokračovala až ode dne, kdy si sama žalobkyně Skener u žalované vyzvedla tj. od 12. 9. 2019 do 22. 11. 2019 (cca 2 měsíce), kdy byl Skener žalovanou převzat k další opravě téže vady. A dále pokračovala od ukončení této opravy 4. 2. 2020 až do 26. 3. 2020, kdy žalobkyně znovu vytkla tutéž vadu chybové hlášky, když ji na konci února 2020 opakovaně zjistila, a od kupní smlouvy odstoupila (další necelé 2 měsíce). Dotehdy ze záruční doby uplynula necelá polovina, proto k nofitikaci vady žalobkyní 8. 11. 2019 ani 26. 3. 2020 nedošlo až po jejím uplynutí.

13. Krajský soud dále uvedl, že okresní soud, jelikož měl na věc jiný názor, neřešil důvodnost odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy ani existenci, charakter a rozsah vytčené vady chybové hlášky, kterou žalovaná opakovaně odstraňovala opravou. Dále uvedl, že v řízení dosud nebylo úplně tvrzeno a ani prokázáno, jak se účastnice dohodly ohledně vlastností prodávaného Skeneru, které byly k jeho použití v průmyslové výrobě u žalobkyně důležité, a nakolik Skener těmto vlastnostem odpovídal (§ 2095, § 2099 o.z.) s tím, že věc se patrně neobejde bez odborného posouzení, zda Skener jako předmět koupě vytčenou záruční vadu skutečně vykazoval, jak navrhla žalobkyně, u níž se Skener nachází. Krajský soud proto prvoinstanční rozsudek zrušil a věc vrátit okresnímu soudu k dalšímu řízení.

14. Okresní soud při respektování shora uvedeného závazného právního názoru odvolacího soudu (§ 226 odst. 1 o.s.ř.) o včasnosti uplatnění práv žalobkyně ze záruční odpovědnosti žalované za vady, na který odkazuje, vyzval účastníky s poučením dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů o konkrétní dohodě účastnic ohledně vlastnosti Skeneru s ohledem na jeho určení k užití v průmyslové výrobě a k tomu, nakolik Skener těmto vlastnostem odpovídal.

15. Žalobkyně k doplnění tvrzení uvedla, že vymezila požadavky na Skener v dokumentu s názvem Specifikace požadavků pro objednání měřících zařízení ze dne 6. 3. 2015 (dále jen„ Specifikace“), zejména v čl. 3 (vymezení měřeného objektu – kompresorové kolo), čl. 4 (zařízení musí umožňovat komplexní snímání povrchu, editování polygonálních sítí, vyhodnocování tvarových odchylek, dimenzování, analýzu geometrie tvaru a polohových tolerancí), čl. 6 (požadavek, že zařízení musí být schopno provádět automatické skenování a automatizovat opakovaná měření stejných dílů), čl. 6 (požadavek automatické aktualizace pro opakovaná měření), čl. 6 (součástí dodávky musí být počítač pro příslušný výkonný software), čl. 6 a 6.19 (požadavek na přesnost měření a rozlišení kamery), kdy přílohou Specifikace byla dle čl. 10 výkresová dokumentace daného dílu. Žalovaná tedy měla k dispozici veškeré potřebné vstupní parametry poptávaného zařízení včetně technické dokumentace dílu, tj. věděla, k jakému účelu bude zařízení užíváno. Žalovaná předložila žalobkyni nabídku, aniž by požadovala nějaké další informace či doplnění. Žalovaná předložila žalobkyni cenovou nabídku (dále jen„ Nabídka“ zahrnující specifikaci dodávky a jejích jednotlivých prvků. Součástí dodávky mělo být: dodávka skeneru Steinbichler Comet LED 8M s příslušenstvím, počítač, potřebný PolyWorks softwate s související plnění v podobě podpory, zaškolení a instalace. Návrh zařízení vč. jeho prvků pro potřeby žalobkyně definované Specifikací byl v plné odpovědnosti žalované coby profesionála v oboru, který se navíc prezentoval v Nabídce jako dodavatel významných automobilek (str. 22 Nabídky). Technické parametry a funkcionality Skeneru jsou patrné z obecného uživatelského manuálu k zařízení. Co se týče projevu vady, u Skeneru se v rámci zkušebního provozu při měření v různých intervalech objevovala vada spočívající v chybné komunikaci Skeneru s PC, která se projevila zobrazením chybové hlášky„ SPS is not connected!“ a která vždy znemožnila dokončit zahájený proces měření. Po zobrazení uvedené chybové hlášky musel být Skener, resp. software, restartován a znovu nastaven, přičemž uvedení Skeneru do provozuschopného stavu po výskytu předmětné chybové hlášky trvá přibližně 5 až 10 minut. Proces nedokončeného měření je třeba po uvedení Skeneru do provozuschopného stavu opakovat od počátku. Jeden měřicí cyklus přitom trvá minimálně 45 minut. Chybová hláška„ SPS is not connected!“ se nadto objevovala opakovaně, v důsledku čehož nebylo a není možné Skener řádně užívat k účelu zamýšlenému žalobkyní, neboť výsledky měření získané před výskytem chybové hlášky nejsou použitelné, tzn. čas strávený tímto měřením je časem ztrátovým, a znovunastavení Skeneru po výskytu chybové hlášky včetně času stráveného nepoužitelným měřením (celkem cca 50 až 55 minut) představuje neakceptovatelné zdržení. Žalobkyně je přesvědčena, že nebylo její povinností výslovně si vymiňovat, resp. sjednávat, že se při provozu Skeneru nesmí objevovat předmětná chybová hláška, resp. že Skener musí fungovat plynule bez této chyby. Žalovaná prokazatelně nebyla schopna vadu opakovaně odstranit – viz opakované reklamace žalobkyně v roce 2016 a 2019 a opakující se výskyt vady. K tomu žalobkyně současně uvádí, že existence vady byla mezi stranami až do zahájení soudního řízení nesporná (viz. servisní zprávy z 8. 11. 2016 i z 4. 2. 2020, v nichž žalovaná sama potvrdila existenci vady a současně uvádí, že vada měla být odstraněna).

16. Žalovaná k doplnění tvrzení uvedla, že vlastnosti Skeneru byly mezi účastnicemi specifikovány ve Specifikaci žalobkyně ze dne 6. 3. 2015, na základě které žalovaná vypracovala nabídku č.Q3576-3 ze dne 16. 4. 2015 a žalobkyně následně vypracovala objednávku č. 4800133568 ze dne 15. 6. 2015, potvrzenou žalovanou. Skener byl tedy sestavován dle požadavků žalobkyně a přímo určen na její díly, k čemuž byla provedena prezentace. Žalobkyně si v objednávce nevymínila a žalovaná se nezavázala k žádným konkrétním parametrům software, jež je příslušenstvím PC, nutného pro obsluhu Skeneru a žalovaná jej dodává žalobkyni prostřednictvím subdodávek. Rovněž nevymínila provádění MSA zkoušek, jejichž údajná absence vedla k prvnímu odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy. Žalobkyní reklamovaná hláška„ SPS is not connected“ vypovídá o přetížení software nadměrným množstvím dat, nikoli o vadě Skeneru. Žalovaná je přesvědčena, že dodaný Skener byl ke dni přechodu nebezpečí na dodané věci zcela funkční a odpovídal sjednaným vlastnostem. Tuto skutečnost potvrdila i žalobkyně jeho převzetím a nerušeným používáním až do července 2016. Co se týká požadavků na objem zpracovávaných dat, obsahuje nabídka žalované č. Q3576-3 pouze jedinou zmínku, a sice že obslužné PC bude určeno pro zpracování velkého objemu dat. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně žádné konkrétní požadavky na výkonnost souftware i PC neměla. Skener byl po dobu téměř jednoho roku bez problémů užíván. V této souvislosti žalovaná poukazuje na § 2104 občanského zákoníku, podle kterého kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. Pokud by byla kapacita nedostatečná, musela by toto žalobkyně zjistit bezprostředně po převzetí Skeneru a nikoliv až po skoro roce jeho užívání. Požadavek, aby byl software schopen zpracovat velké množství dat, je vzhledem k charakteru průmyslového skenování samozřejmostí. Pokud žalobkyně požadovala kapacitu nad míru obvyklou pro tento druh skenování, měla to zahrnout do specifikace svých požadavků, což neučinila. Skener byl ze strany žalované několikrát podroben testování s mimořádným náporem na objem zpracovaných dat, ale ani v takto extrémních podmínkách se hláška„ SPS is not connected“ neobjevila. Žalovaná je proto přesvědčena, že pokud žalobkyně avizuje hlášku„ SPS is not connected“, musela vystavit Skener zcela neúměrnému náporu dat, jež ale rozhodně není při obvyklém použití Skeneru pro účely žalobkyně běžný. Žalobkyně neuvedla a nedoložila, jak velkým objemem dat Skener zatížila před tím, než se předmětná hláška objevila. V reakci na výsledky znaleckého zkoumání žalovaná uvedla, že výskyt chybové hlášky není vadou, resp. jejím projevem. Jde jen o jakési„ rozsvícení kontrolky“, ohlašující případnou vadu, kdy je potřeba zjistit jeho příčinu. Současně příčina dvou, žalovanou zjištěných chybových hlášek nebyla dle žalobkyně stejná, a proto nelze hovořit o opakované závadě Skeneru. Současně žalovaná v roce 2020 neměla žádný podklad pro to, aby identifikovala závadu, tj. příčinu hlášky, neboť žalobkyně jí Skener ke zkoumání nedoručila.

17. Soud provedl doplnění dokazování k otázce dohody účastnic ohledně vlastností prodávaného Skeneru, nakolik Skener těmto vlastnostem odpovídal (§ 2095, § 2099 o.z.) a k existenci, případně závažnosti vady Skeneru pro provoz žalobkyně. Soud vzhledem k tomu, že bylo zapotřebí zodpovědět otázky ryze oborné, provedl krom dokazování specifikací požadavků pro objednání měřících zařízení ze dne 6. 3. 2015, nabídkou č.Q3576-3 ze dne 16. 4. 2015, objednávkou č. 4800133568 ze dne 15. 6. 2015, emailem zaměstnance žalované [jméno] [příjmení] ze dne 18. 6. 2015 s potvrzením objednávky žalobkyně, printscreenem webových stránek žalované, uživatelským manuálem Comet LED, emailem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 27. 1. 2021 zejména dokazování znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [celé jméno znalce] z oboru elektronika, elektrotechnika a kybernetika – odvětví výpočetní technika. Znalec na základě studia spisu a dalších informací získaných od účastnic a informací získaných z technické dokumentace od prodejců a z internetu a především na základě vlastního ohledání a testování Skeneru ve výrobních prostorách žalobkyně dospěl k následujícím odborným závěrům a poskytl odpovědi na otázky soudu.

18. Znalec dospěl k závěru, že parametry uváděné v cenové nabídce žalované, které bylo možné posoudit s parametry Specifikace žalobkyně, odpovídají požadavkům žalobkyně, tedy předmětný Skener byl dle svých parametrů po dodání schopen řádně provádět 3D měření sériově vyráběných dílů žalobkyně pro automobilový průmysl dle požadavků žalobkyně, což navíc prakticky vyplývá ze skutečnosti, že tato měření prováděl alespoň pod dobu devíti měsíců od data dodání. K otázce soudu, co znamená výskyt chybové hlášky„ SPS is not connected“ ve vztahu k možnosti řádného užívání Skeneru v provozu žalobkyně, dospěl znalec k následujícím závěrům. V prvé řadě jako za zcela zásadní chybu žalované ve vztahu k žalobkyni coby zákazníkovi znalec zhodnotil skutečnost, že v technické dokumentaci ke Skeneru není žádná zmínka o chybové hlášce„ SPS is not connected“ ani jakákoli zmínka o nějaké chybě, která by jí měla předcházet nebo vyvolat. Na přímý dotaz znalce, zda chybová hláška„ SPS is not connected“ je uvedena v jakékoliv dokumentaci, která byla dodána zákazníku jako součást dodávky 3D skeneru, nebo kdykoliv později, a pokud možno s uvedením postupu, jaké činnosti má zákazník v takovém případě udělat, žalovaná odpověděla, že podle vyjádření výrobce není tato chybová hláška uvedena v žádném z uživatelsky dostupných dokumentů. Obecně je dle sdělení výrobce tato chyba popsaná jako chyba komunikace mezi Viso7 a PLC v otočném stojanu a po potvrzení této chyby je nutné měření zopakovat.

19. Dále znalec dospěl k závěru, že výskyt chybové hlášky„ SPS is not connected“ ve vztahu k možnosti řádného užívání Skeneru pro účel specifikovaný v požadavcích pro jeho objednání má negativní dopad na jeho užívání v provozu žalobkyně, neboť každé nedokončené měření s výskytem chybové hlášky je ztrátovým časem ve výrobě, který odsouvá (brzdí) pokračování výroby do doby úspěšného provedení stanoveného počtu měřících cyklů na kontrolním počtu výrobků, což má následně vliv na produktivitu výroby. Výskyt chybové hlášky„ SPS is not connected“ je dle odborného posouzení znalce jednoznačně projevem funkčního (technického) nedostatku zařízení, tedy projevem vady zařízení. Znalec provedl dne 24. 6. 2022 osobně ve výrobním provozu žalované ohledání Skeneru a za tímto účelem inicioval spuštění několika měření, kdy v zařízení byl upnut reálný výrobek dle původní Specifikace žalobkyně. Hned první dvě měření byla přerušena po několika minutách od spuštění chybou„ SPS is not connected“. Následně 3 měření byla vykonána úspěšně a poslední měření bylo ukončeno opět s chybou„ SPS is not connected“. Znalec tedy mohl dát jednoznačnou kladnou odpověď na otázku soudu, zda se chybová hláška vyskytuje aktuálně při užívání Skeneru k jeho sjednanému účelu. Dle zjištění znalce v okamžiku, kdy se objevila chybová hláška, nebylo možné žádným způsobem spustit pokračování měření s tím, že všechna data pořízená v rámci nedokončeného měření byla nenávratně ztracena, jakož i čas spotřebovaný na neúspěšné měření. Tedy jednoznačný (vlastním testováním a pozorováním podložený) závěr znalce je, že chybová hláška„ SPS is not connected“ se vyskytuje i aktuálně a Skener není možné k sjednanému účelu v provozu žalobkyně plynule užívat. Otázku, zda lze výskyt chybové hlášky odstranit, znalec nemohl zodpovědět, neboť na tuto otázku nezná odpověď ani žalovaná a dokonce ani samotný výrobce. Jinak řešeno ani při předpokládaném vysokém odborném, personálním a technickém zázemí dodavatele i součinného výrobce nebyla dosud zjištěna pravá příčina výskytu chybové hlášky„ SPS is not connected“ Znalec ze studia podkladů dospěl k odbornému závěru pouze v tom smyslu, že chybová hláška je důsledkem výpadku komunikace mezi samotným Skenerem - mechanickou částí a počítačem (Skener je tvořen sestavou mechanické části se skenovací hlavou a počítačem-viz. str. 4 posudku).

20. K námitkám žalované ke znaleckému posudku byl proveden výslech znalce. Znalec v prvé řadě potvrdil, že zodpovězení otázek soudu, stejně jako předložené otázky účastníků, spadají do jeho odbornosti coby znalce. Dále potvrdil, že z listin založených ve spise lze jednoznačně seznat, jaká byla dohoda účastníků ohledně požadovaných vlastností Skeneru a požadavků žalobkyně na jeho fungování, přičemž v době uzavření smlouvy ani při dodání Skeneru nebylo možné rozpoznat, že (případně) dodané zařízení těmto požadavkům nevyhovuje. Dále uvedl, že při měření, jehož byl osobně přítomen, nezjistil zatížení Skeneru nad míru obvyklou pro požadovaný druh skenování před objevením chybové hlášky, přičemž byl ke zkušebnímu měření použit stejný výrobek, který byl uveden v požadavcích žalobkyně při uzavírání předmětné kupní smlouvy. Dále k námitce žalované, že 36 měsíčná záruka se s ohledem na čl. 7 záručních podmínek nepoužije, neboť na software, jež je součástí obslužného PC, se nevztahuje, znalec uvedl, že teoreticky by snad bylo možné na toto odkazovat jedině v případě, že chyba je výhradně v obslužném software, což není daný případ, to nebylo zjištěno, přičemž chyba software je nejméně pravděpodobná už z toho důvodu, že i sám výrobce uvádí, že chybová hláška je způsobena„ ztrátou komunikace“ mezi skenovací hlavou a počítačem tedy mezi stěžejními komponenty skenovacího zařízení. Jako vadu Skeneru znalec shledal jeho nefunkčnost, Skener neplní cíl, pro který byl pořízen, není schopen kontinuálně dokončit dostatečný počet měření bez výskytu výše uvedené chybové hlášky. Dále znalec uvedl, že na výsledek jeho zkoumání nemá žádný vliv skutečnost, že je Skener delší dobu nepoužíván a že chybová hláška v nezměněném textu se vyskytovala pořád stejná, což odpovídá stále stejné chybě, která nebyla vyřešena.

21. Soud neprovedl navržený důkaz svědeckou výpovědí zaměstnance žalobkyně [jméno] [příjmení] k průběhu prezentace zařízení v závodě žalobkyně, zaměstnance žalobkyně [jméno] [příjmení] k otázce fungování zařízení a projevům vady a prezentaci Skeneru s kompresorovým kolem žalobkyně žalovanou na Brněnském veletrhu 2019, dále výpovědí zaměstnance žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] k obsahu dohody o vlastnostech Skeneru a k jeho fungování. Jejich výpověď by soud považoval za potřebnou v případě, že by znalec při svém vlastním ohledání a testování Skeneru nezjistil výskyt chybové hlášky, nebo kdyby nemohl otestovat jeho fungování, a byl by v tomto směru (stejně jako soud) odkázán na listinné důkazy a právě případně na, listinné důkazy doplňující, svědecké výpovědi. Taktomu však v daném případě nebylo, proto soud k provedení důkazu shora uvedenými výpověďmi svědků pro nadbytečnost nepřistoupil. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

22. Dle § 2095 o.z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. Dle § 2099 odst. 1 o.z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci. Dle § 2106 odst. 1 o.z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Dle § 2106 odst. 2 o.z. kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Dle odst. 3 nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107. Dle § 2113 o.z. zárukou za jakost se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu nebo v reklamě. Záruka může být poskytnuta i na jednotlivou součást věci. Dle § 2001 o.z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Dle 2004 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Dle § 2005 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.

23. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně je v řízení aktivně legitimována v důsledku přeměny rozdělením ve formě odštěpení sloučením společnosti [právnická osoba], [IČO], coby právní nástupce výše uvedené společnosti. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná platně uzavřeli kupní smlouvu, na základě které žalovaná dodala žalobkyni (práv. předchůdci) dle jejích požadavků a specifikace předmětné skenovací zařízení. V rámci kupní smlouvy žalovaná poskytla záruku na předmět koupě – Skener včetně hardware a software definovaný jako operační software nebo firmware nezbytný pro provoz výrobku, v délce 36 měsíců od dodání Skeneru. Na základě provedeného dokazování listinnými důkazy a též odborných závěrů znalce soud dospěl k závěru, že oběma stranám smlouvy bylo zcela zřejmé (i z technického hlediska), jaký je obsah smlouvy, tj. byly zřejmé požadavky žalobkyně na Skener a tyto požadavky žalovaná v rámci smluvních ujednání akceptovala. Současně bylo zcela jednoznačně prokázáno, že u Skeneru se v záruční době opakovaně vyskytla stejná vada v podobě výskytu chybové hlášky„ SPS is not connected“ v důsledku výpadku komunikace mezi skenovací hlavou a počítačem, jehož původ (příčina) nebyl zjištěn a vada nebyla žalovanou ani k opakované reklamaci žalobkyně odstraněna. Provedeným dokazováním, a to zejména znaleckým zkoumáním, bylo jednoznačně prokázáno, že v důsledku shora podrobně popsaného výskytu chybové hlášky při běžném užívání Skeneru k určenému účelu, nelze Skener řádně užívat v provozu žalobkyně k určenému účelu. Chybová hláška je funkčním nedostatkem zařízení. Původ (příčina) výskytu chybové hlášky nebyla znalcem zjištěna. To však je dle názoru soudu irelevantní, neboť samotná nefunkčnost zařízení v podobě jeho opakovaného nahodilého dočasného vyřazení z provozu v důsledku výskytu předmětné chybové hlášky, je zcela jednoznačně třeba posoudit jako vadu - rozpor s kupní smlouvou a to rozpor podstatný (§ 2106 o.z.), neboť Skener není schopen plnit účel dle smluvního ujednání účastnic v kupní smlouvě. Současně bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná opakovaně reklamovanou vadu neodstranila. Lze přisvědčit tvrzení žalobkyně, že opakovaný výskyt vady v podobě chybové hlášky byl mezi účastnicemi až do zahájení soudního řízení nesporný, když ze servisních zpráv žalované ze dne 8. 11. 2016 a 4. 2. 2020 vyplývá potvrzení existence výskytu chybové hlášky a současně žalovaná v daných servisních zprávách uvádí, že vada měla být odstraněna. To, že vada nebyla odstraněna a existuje i v současnosti, bylo jednoznačně prokázáno znaleckým zkoumáním, přičemž jím bylo současně vyloučeno tvrzení žalované, že se chybová hláška vyskytuje v důsledku přetížení daty, tj. v důsledku užívání Skeneru coby předmětu koupě žalobkyní v rozporu se smluvním ujednáním účastníků. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně dopisem ze dne 26. 3. 2020, který byl doručen žalované dne 2. 4. 2020, platně odstoupila od kupní smlouvy dle ustanovení §§ 2001 ve spojení s 2106 odst. 2 o.z., když dle názoru soudu nejenže vada nebyla k opakované reklamaci žalobkyně žalovanou odstraněna, ale z prokázaných okolností lze navíc dospět k závěru, že jde o vadu neodstranitelnou (nebyla zjištěna její příčina). Platným odstoupením od kupní smlouvy ze strany žalobkyně nastaly účinky ve smyslu § 2004 ost. 1 o.z. a žalobkyni vznik nárok na vrácení zaplacené kupní ceny, přičemž žalobkyně v rámci dispoziční volnosti žalobou nárokovala vrácení pouze části kupní ceny ve výši 1.000 EUR. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu. Žalovaná se nezaplacením ve lhůtě splatnosti ocitla v prodlení, žalobkyni proto náleží dle § 1970 o.z. i úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky, tj. od 17. 4. 2020 (dle předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 13. 5. 2020) do zaplacení ve výši dle nařízení vlády čl. 351/2013 Sb.

24. K námitkám žalované soud dále uvádí, že po žalobkyni nelze za daných konkrétních okolností spravedlivě požadovat, a to i s ohledem na postoj žalované v průběhu smluvního vztahu a způsob řešení dvou reklamací z 1. 7. 2016 a 6. 11. 2019, aby žalobkyně znovu (potřetí) zasílala žalované zařízení k opravě stejné závady, která nebyla žalobkyní opakovaně odstraněna. K tomu viz. rozhodnutí NS ČR ze dne 31. 3. 2015 sp. zn. 33 Cdo 1323/2013:„ Platí, že vada, kterou lze odstranit, nezakládá právo na odstoupení od kupní smlouvy. Výjimku z tohoto pravidla zakládá ustanovení § 622 odst. 2 věta druhá obč. zák. v případech opětovného vyskytnutí odstranitelné vady po opravě nebo při větším počtu vad, které brání kupujícímu věc řádně užívat. O opětovné vyskytnutí vady po opravě jde zpravidla tehdy, jestliže se stejná vada, která byla v záruční době již nejméně dvakrát odstraňována, znovu vyskytne. O stejné vadě lze hovořit za situace, kdy má vada stejné projevy ve vlastnostech koupené věci, přičemž není podstatné, jakým způsobem byla odstraňována. Důvodem pro odstoupení od smlouvy může být„ opětovné vyskytnutí vady po opravě“ podle § 622 odst. 2 obč. zák. jen tehdy, brání-li užívání věci jako věci bez vady, tj. užívání dohodnutým způsobem nebo řádně.“ Dále k námitce žalované, která argumentuje tím, že znalec vadu v podobě chybové hlášky SPS is not connected“ připodobnil k „ rozsvícené kontrolce“ u automobilu, tudíž nejedná se o vadu, ale hláška jen avizuje možnou vadu, kterou je třeba diagnostikovat, a není tedy sama o sobě vadou, soud nad rámec již výše uvedeného dodává následující. Znalec jednak zjistil, že žalobkyně nemohla nikde v průvodní dokumentaci (pro absenci jakékoli zmínky), zjistil, že se daná chybová hláška může vyskytnout a co v takovém případě dělat. Už to lze považovat za vadu prodávané věci ve smyslu § 2099 odst. 1 o.z., přičemž zcela logicky až do výskytu chybové hlášky žalobkyně neměla možnost tuto vadu dokumentace zjistit. Současně v provozu žalobkyně pak zcela zjevně vyšlo najevo, že jde o chybu, pro kterou nebylo a není možné Skener řádně ke smluvenému účelu užívat a že„ diagnostika“ žalované opakovaně selhala, problém nebyl vyřešen,„ kontrolka se nadále rozsvěcí“ a především„ její rozsvícení“ vyřadí dočasně Skener z provozu, měření prováděné před„ rozsvícením kontroly“ nelze dokončit a měřením získaná data jsou nenávratně ztracena. Jde tedy zcela zjevně o skutečnosti, pro které, kdyby o nich žalobkyně věděla při uzavírání smlouvy, zcela jistě by s žalovanou neuzavřela předmětnou smlouvu, tedy o vadné plnění, které je podstatným porušením smlouvy ve smyslu § 2106 odst. 1 o.z. K poukazu žalované na § 2104 o.z, podle kterého kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy soud dále uvádí, že záruka za jakost se vtahuje na vady věci bez zřetele na to, zda existovaly v době převzetí a projevily se jako rozpor s kupní smlouvou až dodatečně, anebo vznikly a projevily se jako rozpor s kupní smlouvou po převzetí věci v průběhu záruční doby. Práva kupujícího ze záruky jsou nezávislá na jeho zákonných právech. Současně však se znalec zcela jednoznačně vyjádřil v tom směru, že v době uzavření smlouvy ani při dodání Skeneru nebylo možné existenci dané vady rozpoznat.

25. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění ve smyslu § 142a o.s.ř. (ze dne 13. 5. 2020), náleží jí proto náhrada důvodně vynaložených nákladů řízení. Na náhradě nákladů řízení náleží žalobkyni náhrada za zaplacený soudní poplatek v celkové výši 2.628 Kč (1.357 + 1.271) a náhrada nákladů za zastoupení advokátem v řízení. Na náhradě za zastoupení advokátem v řízení náleží žalobkyni dle § 7 ve spojení s § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhl.) odměna zástupce žalobkyně v celkové výši 36.180 Kč, a to za celkem 17 úkonů právní služby z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 vyhl. (dle kurzu EUR ke CZK vždy ke dni poskytnutí právní služby); a to 1 úkon za přípravu a převzetí věci – tarifní hodnota 27.095 Kč – tj. odměna 2.220 Kč, 1 úkon za předžalobní výzvu k plnění - tarifní hodnota 27.410 Kč – tj. odměna 2.220 Kč, 1 úkon za sepis žaloby – tarifní hodnota 27.340 Kč - tj. odměna 2.220 Kč, 1 úkon za vyjádření ve věci samé ze dne 30. 3. 2021 – tarifní hodnota 26.125 Kč - tj. odměna 2.180 Kč, 1 úkon za účast u jednání dne 10. 6. 2021 – tarifní hodnota 25.390 Kč – tj. odměna 2.140 Kč, 1 úkon za doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne 9. 7. 2021 – tarifní hodnota 25.800 Kč – tj. odměna 2.140 Kč, 1 úkon za účast u jednání soudu dne 9. 8. 2021 – tarifní hodnota 25.390 Kč – tj. odměna 2.140 Kč, 1 úkon za sepis odvolání proti rozsudku ze dne 3. 9. 2021 – tarifní hodnota 25.420 Kč, tj. odměna 2.140 Kč, 1 úkon z účast u jednání odvolacího soudu dne 25. 1. 2022 – tarifní hodnota 24.495 Kč – tj. odměna 2.100 Kč, 1 úkon za doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne 10. 3. 2022 – tarifní hodnota 25.315 Kč – tj. odměna 2.140 Kč, 1 úkon za návrh dotazů na znalce ze dne 30. 3. 2022 – tarifní hodnota 24.460 Kč, tj. odměna 2.100 Kč, 1 úkon za vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 25. 10. 2022 – tarifní hodnota 24.470 Kč, tj. odměna 2.100 Kč, 1 úkon za vyjádření ve věci samé ze dne 28. 11. 2022 – tarifní hodnota 24.345 Kč, tj. odměna 2.100 Kč, 1 úkon za účast u jednání soudu dne 16. 1. 2023 – tarifní hodnota 23.995, tj. odměna [číslo], 1 úkon za vyjádření ve věci samé ze dne 1. 2. 2023 – tarifní hodnota 23.770 Kč, tj. odměna 2.060 Kč, 1 úkon za písemný závěrečný návrh ze dne 13. 2. 2023 – tarifní hodnota 23.740 Kč, tj. odměna 2.060 Kč a 1 úkon za účast u jednání soudu dne 13. 2. 2023 – tarifní hodnota 23.740 Kč, tj. odměna 2.060 Kč. Žalobkyni dále na náhradě nákladů řízení náleží náhrada hotových výdajů zástupce (režijní paušál) za 17 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1,3 vyhl., tj. 5.100 Kč a náhrada za ztrátu času na cestě 4 x k jednání soudu z Hradce Králové do Trutnova a zpět a dle § 14 odst. 3 vyhl. za 4x 4 půlhodiny, tj. 16 půlhodin po 100 Kč, tj. v částce 1.600 Kč. V souladu s předpisy o cestovních náhradách bylo vyúčtováno cestovné na trase z Hradce Králové do Trutnova a zpět, a to dne 10. 6. 2021 celkem ujeto 110 km s vozidlem s průměrnou spotřebou 5,6 l motorové nafty na 100 km při vyhláškové ceně nafty 27,20 Kč a sazbě základních náhrad 4,40 Kč, tj. cestovné činí 652 Kč. Dále bylo vyúčtováno cestovné na trase z Hradce Králové do Trutnova a zpět, a to dne 9. 8. 2021 celkem ujeto 100km s vozidlem s průměrnou spotřebou 7,2 l benzínu Natural 95 na 100 km při vyhláškové ceně benzínu 27,80 Kč a sazbě základních náhrad 4,40 Kč, tj. cestovné činí 640,16 Kč. Dále bylo vyúčtováno cestovné na trase z Hradce Králové do Trutnova a zpět, a to dne 16. 1. 2023 celkem ujeto 100 km s vozidlem s průměrnou spotřebou 7,2 l benzínu Natural 95 na 100 km při vyhláškové ceně benzínu 41,20 Kč a sazbě základních náhrad 4,40 Kč, tj. cestovné činí 816,64 Kč. Konečně bylo vyúčtováno cestovné na trase z Hradce Králové do Trutnova a zpět, a to dne 13. 2. 2023, celkem ujeto 100 km s vozidlem s průměrnou spotřebou 7,2 l benzínu Natural 95 na 100 km při vyhláškové ceně benzínu 41,20 Kč a sazbě základních náhrad 4,40 Kč, tj. cestovné činí 816,64 Kč. Celkem tedy na náhradě cestovného zástupce náleží žalobkyni částka 2.925,44 Kč. Zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně a náhradě hotových výdajů advokáta přísluší rovněž daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů, tj. v částce 9.619,14 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 58.052,60 Kč Náklady jsou splatné dle 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně.

26. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Podle výsledku řízení vznikla žalované povinnost nahradit státu náklady řízení, a to za znalečné znalce [příjmení] [jméno] [celé jméno znalce] za podání znaleckého posudku ve výši 32.200 Kč a za účast u jednání soudu k podání znalecké výpovědi ve výši 8.629,46 Kč. Jelikož žalovaná uhradila v průběhu řízení zálohu na znalečné ve výši 2.000 Kč, soud jí uložil výrokem III. rozsudku nahradit státu náklady řízení ve výši 38.829,46 Kč.

27. Lhůty k plnění byly ve všech výrocích stanoveny dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.

Poučení