19 C 318/2021-193

Rubrum

Okresní soud v Tachově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ing. Patrika Kurze, Ph.D. a přísedících Anny Sušankové a Mgr. Jaroslava Pokorného ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele takto:

Výrok

I. Žaloba na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany žalovaného podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce ze dne 26. 7. 2021 a převzaté žalobcem dne 27. 7. 2021, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 23 079,54 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany žalovaného podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce ze dne 26. 7. 2021 a převzaté žalobcem dne 27. 7. 2021, je neplatné. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovaným jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem byla dne 6. 2. 2006 uzavřena pracovní smlouva na dobu neurčitou a následně dokumenty označované jako„ náplň práce“, ve kterých byly sjednány druhy práce referent správy osobních údajů s úvazkem 0,4, a referent finanční kontroly a přezkoumávání hospodaření ÚSC s úvazkem 0,6. Žalobce dále uvedl, že ke dni podání žaloby nebyly v pracovním výkonu žalobce žalovaným shledány žádné nedostatky. Naopak byl pravidelně mimořádně odměňován. Žalobce dne 21. 6. 2021 nastoupil na řádně plánovanou dovolenou, která přecházela dnem 29. 6. 2021 do pracovní neschopnosti rovněž plánované lázeňské rehabilitační péče ukončené dnem 20. 7. 2021, která opět přecházela do plánované řádné dovolené ukončené dnem 23. 7. 2021. Teprve po skončení dovolené, resp. nástupu do práce po jejím skončení, byl dne 26. 7. 2021 žalobce informován tajemníkem [stát. instituce], že nemůže pracovat, jelikož mu v jeho nepřítomnosti bylo zrušeno pracovní místo. Dne 27. 7. 2021 byla na pracovišti žalobci předána tajemníkem [stát. instituce] výpověď, která měla jednostranně ukončit trvání pracovního poměru, a to z důvodu dle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, přičemž tato výpověď byla odůvodněna zrušením pracovního místa v důsledku organizačních změn přijatých usnesením Rady [územní celek] [číslo] a 02 ze dne 28. 6. 2021. Žalobce má za to, že usnesením Rady [územní celek] bylo zasahováno do pravomocí tajemníka, který plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu. [jméno] města je výkonným orgánem města, který odpovídá zastupitelstvu. Zastupitelstvo [územní celek] však žádné organizační změny nepožadovalo. Žalovaný výpověď z pracovního poměru odůvodnil tím, že žalobci nemůže v důsledku zrušení jím obsazených pracovních míst přidělovat sjednanou práci. Z přiložených organizačních řádů je ale zřejmé, že jednotlivé činnosti, které byly součástí pracovní náplně žalobce, budou v rámci [stát. instituce] nadále vykonávány, a to zejména v rámci působnosti správního odboru a finančního odboru. Pracovní místo žalobce tak zaniklo pouze formálně a žalobce se nestal nadbytečným. [obec] zrušení pracovního místa žalobci k dnešnímu dni nebyla sdělena, ani s ním nebyly zamýšlené strukturální změny zaměstnavatele nijak projednány. Žalobce má za to, že šlo pouze o formální organizační změnu, jejímž účelem bylo zakrýt skutečný důvod rozvázání pracovního poměru s žalobcem. Žalobce má za to, že rozhodnutím o organizačních změnách žalovaného, v jejichž důsledku došlo k zrušení pracovních míst žalobce, byly od počátku sledovány jiné než uvedené cíle, a proto je třeba dovodit, že rozhodnutí o organizační změně nebylo přijato. Žalobce proto namítá, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany žalovaného podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce ze dne 27. 7. 2021, je neplatné. Žalobce žalovanému oznámil, že s výpovědí nesouhlasí, považuje ji za neplatnou a že trvá na dalším zaměstnávání. Na toto žalovaný reagoval negativně a k odvolání výpovědi nepřistoupil.

2. V daném případě, kdy se jedná o žalobu na určení, se soud v souladu s ustanovením § 80 občanského soudního řádu nejprve zabýval otázkou, zda tu právní poměr nebo právo je či není a je-li na tom naléhavý právní zájem. Smyslem podmínky naléhavého právního zájmu pro projednatelnost určovací žaloby je snaha vést meritorní jednání pouze o věcech, ve kterých nárokované soudní určení, které má standardně pouze deklaratorní povahu a je pojmově nevykonatelné, reálně může vyřešit spornou situaci mezi účastníky řízení a mít tedy faktický dopad na jejich právní vztahy. V daném případě soud naléhavý právní zájem na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele shledal.

3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 20. 10. 2021 uvedl, že se žalobou nesouhlasí a trvá na tom, že předmětná výpověď z pracovního poměru je platná. Žalovaný činí nespornými skutečnosti, že žalobce byl u žalovaného zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 6. 2. 2006 a že v důsledku dohody o změně pracovní smlouvy uzavřené dne 30. 4. 2018 vykonával žalobce s účinností od 1. 5. 2018 druh práce referent správy osobních údajů s úvazkem 0,4, což odpovídá týdenní pracovní době v rozsahu 16 hodin, a druh práce referent finanční kontroly a přezkoumávání hospodaření s úvazkem 0,6, což odpovídá týdenní pracovní době v rozsahu 24 hodin. Dále činí žalovaný nesporným, že dne 27. 7. 2021 předal žalovaný žalobci výpověď z pracovního poměru z důvodu dle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, dne 6. 8. 2021 odeslal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému dokument označený jako výzva k odvolání výpovědi, předžalobní výzva a dne 9. 8. 2021 zaslal právní zástupce žalovaného žalobci reakci na zprávu ze dne 6. 8. 2021, přičemž v rámci této reakce byl žalobce požádán o sdělení konkrétních důvodů, pro které by měla být výpověď z pracovního poměru neplatná, a to v zájmu toho, aby se mohl žalovaný s těmito důvody seznámit a případně s žalobcovým souhlasem vzít výpověď z pracovního poměru zpět. Žalovaný ve svém vyjádření dále uvedl, tvrzení žalobce o jeho pracovním výkonu a spokojenosti žalovaného s ním, je bezpředmětné. Žalovaný proto považuje za nadbytečné k tomuto uvádět jakákoliv bližší vyjádření či navrhovat důkazy. K tvrzení žalobce, že usnesení rady žalovaného, jehož prostřednictvím došlo ke zrušení předmětných pracovních míst, mu nebylo předloženo spolu s výpovědí z pracovního poměru a žalobce je obdržel až posléze, a to na základě vlastní žádosti, žalovaný uvádí, že tato skutečnost nemá žádný důsledek pro hodnocení otázky platnosti výpovědi z pracovního poměru dané žalobci. Žalobce dále namítá, že předmětným usnesením rady žalovaného bylo zasahováno do pravomocí tajemníka, který plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu, a že rada je výkonným orgánem města, který se odpovídá zastupitelstvu, avšak zastupitelstvo žalovaného žádné organizační změny nepožadovalo. K tomu žalovaný uvádí, že je radě obce vyhrazeno stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce a schvalovat organizační řád obecního úřadu. Pod tato práva rady obce lze logicky podřadit i rozhodování o organizačních změnách spočívajících v rušení pracovních míst. Výkon pravomocí není podmíněn předchozím příkazem či schválením ze strany zastupitelstva obce. Nemohlo tedy dojít k žádnému zásahu do pravomocí tajemníka [stát. instituce] či zastupitelstva žalovaného, jak tvrdí žalobce. K tvrzení žalobce, že jeho místo zaniklo pouze formálně, žalovaný toto tvrzení považuje za liché. Žalobcova nadbytečnost rozhodně nebyla pouze fiktivní, když v důsledku žalovaným přijaté organizační změny objektivně došlo ke snížení počtu zaměstnanců žalovaného a na místo žalobce nebyl žádný nový zaměstnanec přijat. Tím, že žalovaný nemohl žalobci přidělovat sjednanou práci, neodůvodňoval žalovaný výpověď z pracovního poměru jako takovou, nýbrž skutečnost, že žalobci nebude od 1. 7. 2021 až do skončení jeho pracovního poměru přidělována práce, přičemž se bude jednat o překážku v práci na straně žalovaného jako zaměstnavatele, v jejímž důsledku bude žalobci vyplácena náhrada platu ve výši průměrného výdělku. Žalovaný má za to, že jiný postup žalovaného ani nepřipadal v úvahu, když v důsledku rozhodnutí rady žalovaného zanikla žalobcova pracovní místa k 30. 6. 2021. Skutečnost, že některé žalobcem dosud vykonávané činnosti byly v rámci organizačního řádu [stát. instituce] účinného od 1. 7. 2021 svěřeny jiným úsekům [stát. instituce], na niž žalobce poukazuje, fakticky dokládá, že u žalovaného došlo ke snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce, a byl tedy naplněn výpovědní důvod dle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce. Žalovaný proto uvádí, že z uvedeného jasně vyplývá, že k zániku žalobcových pracovních míst nedošlo pouze formálně. K žalobcově argumentu, že poté, co [stát. instituce] vypsal výběrová řízení na obsazení pracovních míst a žalobci žádné z těchto pracovních míst žalovaný nenabídl, žalovaný uvádí, že tento argument považuje žalovaný za bezpředmětný, na žalovaného se v tomto případě nevztahuje takzvaná nabídková povinnost. Nenabídnutí jiného pracovního místa žalobci žalovaným tak nemůže mít jakýkoliv důsledek pro otázku platnosti výpovědi z pracovního poměru. K otázce, která osoba byla při přípravě podkladů v souvislosti s rozhodnutím rady žalovaného iniciativní, nepovažuje žalovaný za účelné se jakkoliv blíže vyjadřovat. Otázka žalobce, odkdy žalovaný organizační změnu plánoval a rozmýšlel, nemá pro toto řízení žádný význam, a proto žalovaný považuje za nadbytečné se k ní blíže vyjadřovat, uvádět tvrzení či činit důkazní návrhy. Na závěr žalovaný uvedl, že je přesvědčen, že předmětná výpověď z pracovního poměru je platná a navrhl zamítnutí žaloby.

4. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 16. 11. 2021 uvedl, že jím uvedené skutečnosti jsou významné právě pro posouzení toho, co žalovaný sledoval svým organizačním opatřením. Žalobce je toho názoru, že ze způsobu, jakým byla organizační změna přijata a odůvodněna, je zřejmé, že rozhodnutím žalovaného jako zaměstnavatele byly od počátku sledované jiné, než žalovaným uvedené cíle a že ve skutečnosti žalovaný pouze předstíral přijetí organizačního opatření se záměrem zastřít své skutečné záměry. Provedená organizační změna byla připravena žalobci na míru, kdy skutečným záměrem žalovaného bylo rozvázání pracovního poměru se žalobcem. Žalobce tak nadále trvá na tom, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany žalovaného je neplatné.

5. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 1. 12. 2021 uvedl, že shodně jako ve svém předchozím vyjádření trvá na tom, že prostřednictvím usnesení Rady [územní celek] rozhodl žalovaný o organizační změně spočívající ve zrušení pracovních míst zastávaných žalobcem. V důsledku zrušení těchto pracovních míst dal žalovaný žalobci výpověď z pracovního poměru. Ani na jedno z pracovních míst zastávaných žalobcem žalovaný nepřijal nového zaměstnance. Všechny podmínky pro dání platné výpovědi z pracovního poměru tak byly splněny. Opět proto navrhuje zamítnutí žaloby.

6. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 6. 1. 2022 uvedl, že navrhuje provést k důkazu svědeckou výpověď tajemníka [územní celek]. [jméno] [příjmení] a dále navrhuje provést svědeckou výpověď členů Rady [územní celek]. Žalobce ve svém vyjádření dále uvedl, že žalovaný zjevně zneužil organizačních změn, kdy jejich skutečným účelem bylo zastřít skutečné záměry žalovaného, tj. účelové ukončení pracovního poměru se žalobcem. Žalobce stále trvá na tom, že předmětná výpověď je neplatná.

7. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 7. 1. 2022 uvedl, že v rámci svých ústních vyjádření a účastnického výslechu při jednání dne 7. 12. 2021 uvedl žalobce celou řadu zkreslených či dokonce nepravdivých tvrzení. Žalovaný proto ve svém vyjádření odkazuje na svá předchozí tvrzení a odkazuje na důkazy, které tvrzení žalobce vyvrátí. Žalovaný trvá na tom, že výpověď daná žalobci je platná. O zjevném zneužití práva z důvodu osobní antipatie členů Rady [územní celek] vůči žalobci dosud nesvědčí žádný důkaz. Žalobce se vyjadřuje v rámci svých domněnek a svých pocitů. Žalobce neodkázal na žádné písemné důkazy, z nichž by bylo možné osobní antipatii členů rady žalovaného osvědčit. Zneužití práva v daném případě tedy není nijak prokázáno.

8. Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti: Mezi účastníky bylo nesporným, že žalobce byl zaměstnaný u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 6. 2. 2006 na dobu neurčitou. Dále bylo nesporné, že žalovaný dal žalobci výpověď z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce datovanou dne 26. 7. 2021, převzatou žalobcem dne 27. 7. 2021.

9. Z pracovní smlouvy ze dne 6. 2. 2006 bylo zjištěno, že mezi žalobcem jakožto zaměstnancem a žalovaným jakožto zaměstnavatelem byla uzavřena pracovní smlouva na dobu neurčitou se zkušební dobou na tři měsíce. Nástup do práce byl stanoven dnem 6. 2. 2006 a druh práce je uveden pracovník vnitřní kontroly.

10. Z listiny pracovní náplň ze dne 30. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobce pracuje jako kontrolor, referent společné státní správy a samosprávy a referent správy osobních údajů. V listině je pod jednotlivými body vymezena pracovní náplň žalobce pro jednotlivé funkce.

11. Z listiny výplatní lístek za období 05/ 2021 soud zjistil, že žalobci bylo na účet vyplaceno 62 842 Kč čistého, přičemž výpočet obsahuje složku odměny ve výši 37 000 Kč hrubého.

12. Z listiny výplatní lístek za období 6/ 2021 vyplývá, že žalobci bylo vyplaceno na účet 38 773 Kč čistého.

13. Z listiny výpověď z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), určení čerpání dovolené ze dne 26. 7. 2021 soud zjistil, žalovaný žalobci v této výpovědi uvedl, že na základě usnesení Rady [územní celek] ze dne 28. 6. 2021, bylo zrušeno pracovní místo žalobce. Žalovaný ve výpovědi uvedl, že s ohledem na zánik pracovního místa se stal žalobce nadbytečným, a proto dává žalobci tuto výpověď. Žalovaný zároveň uvedl, že nemůže od 1. 7. 2021 žalobci přidělovat práci a jedná se tak o překážku na straně zaměstnavatele. Dále soud z této listiny zjistil, že žalovaný jakožto zaměstnavatel nařídil žalobci jakožto zaměstnanci čerpání dovolené v období od 8. 9. 2021 do 30. 9. 2021.

14. Z usnesení 60. schůze Rady [územní celek] konané dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že ve výroku V. tohoto usnesení bylo pod bodem 01. rozhodnuto, že kde dni 30. 6. 2021 se zrušuje pracovní místo pracovníka vnitřní kontroly (sjednaný druh práce: referent finanční kontroly a přezkoumávání hospodaření ÚSC), pod bodem 02. pak bylo rozhodnuto, že se ke dni 30. 6. 2021 zrušuje pracovní místo pověřence pro ochranu osobních údajů (sjednaný druh práce: referent správy osobních údajů).

15. Z organizačního řádu [stát. instituce], který nabyl účinnosti od 1. 1. 2021 a z organizačního řádu [stát. instituce], který nabyl účinnosti od 1. 7. 2021, vyplývá, že pracovní náplň žalobce byla o zrušení jeho místa přesunuta na jiné odbory [stát. instituce], jak vyplývá z čl. 19 písm. i), j), k ) a dále z čl. 24 písm. f), o), z), aa), bb).

16. Z listiny označené [příjmení] pracovní místa a výběrová řízení na jejich obsazení vyplývá, že ke dni 26. 7. 2021 bylo na oficiálních stránkách [územní celek] vyvěšeno sdělení o vyhlášení různých výběrových řízení, a to na místo tajemníka [stát. instituce], na místo strážníka Městské policie [obec] a na místo vedoucího pracovníka Sociálního odboru [stát. instituce].

17. Z pracovního materiálu [číslo] – zrušení pracovní pozice, schválení změny organizačního řádu [stát. instituce], ze dne 30. 6. 2021, soud zjistil, že byl v tomto pracovním materiálu dán návrh na usnesení, jímž bude rozhodnuto, že [jméno] [územní celek] ke dni 30. 6. 2021 ruší pracovní místo pracovníka vnitřní kontroly a rovněž ruší pracovní místo pověřence pro ochranu osobních údajů.

18. Ze zápisu 60. jednání Rady [územní celek] konané v termínu dne 28. června 2021 je patrné, že na programu jednání je mimo jiné i zrušení pracovní pozice, schválení změny organizačního řádu [stát. instituce]. Dále je ze zápisu patrné, že tento bod jednání byl projednán, byl použit pracovní materiál 6.

6. O návrhu se hlasovalo a výsledek hlasování byl 5 PRO.

19. Z jednacího řádu Rady [územní celek] ze dne 11. 7. 2016 vyplývá, že členové rady města jsou voleni z řad členů zastupitelstva města. Počet členů rady města je stanoven na 5 osob a tvoří jí starosta, místostarosta a další tři členové.

20. Z usnesení 68. schůze Rady [územní celek] konané v termínu dne 11. 10. 2021 vyplývá, že mimo jiné bylo schváleno pod bodem 09. tohoto usnesení zajištění následné kontroly formou přizvání nezávislé osoby [právnická osoba] [příjmení], DiS., [IČO], u dvou příspěvkových organizací – DDM [obec] a ZŠ [ulice] za celkovou cenu 25 000 Kč.

21. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 30. 4. 2018 je patrné, že u žalobce došlo ke dni 1. 5. 2018 ke změně obsahu pracovní smlouvy ze dne 6. 2. 2006 v části sjednaný druh práce tak, že nově zní: sjednaný druh práce od 1. 5. 2018 je referent správy osobních údajů s úvazkem 0,4 a referent finanční kontroly a přezkoumávání hospodaření ÚSC s úvazkem 0,6.

22. Z pracovního materiálu [číslo] – informace k personálním změnám v rámci [stát. instituce] ze dne 8. 9. 2021 je patrné, že je sepsán návrh na usnesení, kdy je uvedeno, že zastupitelstvo města bere na vědomí informaci starosty [územní celek] k personálním změnám v rámci [stát. instituce] s ohledem na odsouhlasení Rady [územní celek] se zrušením 2 pracovních pozic a propuštění dvou zaměstnanců pro nadbytečnost. Z důvodové zprávy tohoto pracovního materiálu se starosta města vyjadřuje k provedeným organizačním změnám.

23. Z připojené tabulky k pracovnímu materiálu [číslo] vyplývá, jaké jsou výdaje města na mzdy, a to za jednotlivé roky od roku 2015 do roku 2020.

24. Při ústním jednání konaném dne 7. 12. 2021 žalobce uvedl, že byl u žalovaného zaměstnancem od roku 2006 na stejné pracovní pozici. Dále žalobce uvedl, že od počátku roku 2021 se změnil přístup starosty [územní celek] vůči němu. [příjmení] několikrát měnit dokumenty, protože měl naplánovanou kontrolu, měl nastoupit v určitý den, ale protože nesehnal pana starostu, aby mu dokumenty podepsal, musel to všechno měnit. Cítil, že se něco kolem něj děje, ale nedokázal to nikdy jednoznačně specifikovat. Pořád si říkal, že kdyby se něco na jeho práci nelíbilo, tak mu to někdo vytkne. Je přesvědčený o tom, že důvod, pro který se stal nadbytečným pro zaměstnavatele, je to, že byl kontrolorem a že poukázal minimálně na tři problémové věci. Při kontrole [anonymizováno] jednoty [příjmení] zjistil, že [územní celek] pochybilo v tom, že nezveřejnilo smlouvu Dále, že v březnu 2021 zjistil, že na základní škole v [anonymizováno] ulici se opět nedodržují právní předpisy, opět tam byly chyby velmi závažné, a to samé se stalo potom při kontrole [anonymizována dvě slova], kdy dokonce poukázal v roce 2019 na nesprávné hospodaření ředitele organizace. Žalobce uvedl, že má za to, že organizační změna se jenom využila k tomu, aby se s ním vypořádalo vedení města.

25. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek je starostou [územní celek] od roku 2019. Za jeho působení se provedly dvě organizační změny, a to ta, která je předmětem tohoto řízení a předtím byl propuštěn pro nadbytečnost pan [příjmení]. [příjmení] [příjmení] byla dána výpověď pro nadbytečnost a samozřejmě byl uveden stejný důvod jako v případě pana [celé jméno žalobce], a to uspoření finančních prostředků [územní celek]. Z důvodu, že město nechce navyšovat tlak na veřejné rozpočty, mělo zájem v rámci vlastních zaměstnanců optimalizovat chod úřadu tak, aby se finanční prostředky města mohly přerozdělit v rámci standardních zaměstnavatelských vztahů. Svědek uvedl, že žalobce u žalovaného prováděl v rámci [územní celek] veřejnosprávní kontrolu. Pan [celé jméno žalobce] pracoval v rámci svěřených úkolů svědomitě, pouze žalovaný provedl organizační změnu, která směřovala k úspoře finančních prostředků. Žalovaný vytvořil prostor v rámci stávajících pracovníků, kteří vykonávali tu činnost, kterou dříve vykonával pan [celé jméno žalobce]. Předkladatelem organizační změny do rady byl on, ale bylo to po diskuzi se všemi radními a všichni radní měli tento materiál k dispozici. Materiál nebyl na programu. Materiál byl v souladu s jednacím řádem přijat do jednání Rady [územní celek], odsouhlasen všemi radními a následně schválen. Tento materiál byl zpracován již na předchozí [jméno], ale v té době pan [celé jméno žalobce] slavil životní jubileum, a proto žalovaný tento materiál, jeho projednávání, posunul na další [jméno]. Svědek dále uvedl, že žalovaný je součástí [anonymizováno] regionu, kdy ve stanovách je jednoznačně napsáno, že služby GDPR vykonává pověřená osoba v rámci [anonymizováno] regionu zdarma pro [územní celek], takže to je první úspora v rámci úvazku žalobce. Druhou záležitostí je avizovaná změna, tedy finanční úspory v rámci města. Žalovaný má dostatečně kvalitní zaměstnance a našel prostor v rámci jejich práce i pro práci, kterou konal žalobce. Žalovaný již nepotřeboval dalšího zaměstnance a ušetřil na mzdových nákladech. Jednání Rady probíhalo standardně, organizační změna byla dlouho avizována. Žalobce pracoval dobře, pobíral odměny, ze strany žalovaného nedošlo k žádné výtce vůči žalobci. Žalovaný neměl žádný osobní zájem na propuštění žalobce, žalovaný pouze eliminoval pracovní místo a jednalo se o zamýšlené organizační změny, žalobce byl propuštěn pro nadbytečnost, žalovaný tím ušetřil 2/3 mzdových nákladů.

26. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek je v zastupitelstvu [územní celek]. Svědek uvedl, že pracovní místo pana [celé jméno žalobce] mělo být zrušeno už dávno, dalo se nahradit jinak. Ke zrušení pracovního místa žalobce došlo k tomu, aby [územní celek] ušetřilo peníze. Svědek uvedl, že ve chvíli, kdy se o zrušení pracovního místa žalobce rozhodovalo na [jméno], měl k dispozici písemné podklady. Neví přesně, kdy podklady obdržel, ale byl přesvědčen, že pracovní místo žalobce již dávno nemělo být, mělo být zrušeno, toto kritizoval již dříve. Není to z osobního hlediska vůči žalobci, ale z finančních důvodů města.

27. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], [příjmení], soud zjistil, že organizační změna, která byla provedena zrušením pracovního místa žalobce, nebyla první. Cílem bylo ušetřit. Poklady k organizační změně měl na [jméno] k dispozici písemné. Svědek uvedl, že má za to, že některé funkce se dají skloubit tak, aby žalovaný ušetřil na mzdových prostředcích. Svědek uvedl, že při rozhodování na [jméno] o organizační změně je jednalo o dobrou věc a žalovaný ušetří na mzdových prostředcích.

28. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že materiály k organizační změně dostali radní na místě, jedná se o běžnou věc. O organizační změně žalovaný uvažoval dlouhou dobu, o návrhu se hlasovalo. Důvod organizační změny byl ekonomický. Nebylo v tom nic osobního vůči žalobci, práci mohl vykonávat jiný zaměstnanec úřadu, důležitá byla finanční úspora na mzdových prostředcích.

29. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na zasedání Rady byli přítomni všichni radní a bylo přijato usnesení na základě návrhu. Procedura je standardně upravená na základě zákona o obcích, takže předkladatelem návrhu byl pan starosta. Organizační změna byla z důvodu úspor a zjednodušení chodu vykonávání práce. Svědek návrh podpořil. Žádné výtky na žalobce neměl, vnitřní kontrolu lze vykonávat i jiným způsobem aniž by žalovaný na to potřeboval jiného pracovníka.

30. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek z pozice tajemníka úřadu sdělil, že je vhodné, aby pracovní místo žalobce na úřadu zůstalo, ale zrušení této pozice je rozhodnutí Rady. Se žalobcem má přátelský vztah. Tento způsob ukončení pracovního poměru svědek na městském úřadě z pozice tajemníka ještě nezažil. [jméno] vydala usnesení, ve kterém bylo vyjádřeno, jakým způsobem bude zajišťována činnost žalobce a uvedeno jak se mění organizační řád. Starosta [územní celek] plán organizační změny naznačoval již dříve, výtky ze strany starosty vůči žalobci žádné nebyly. Svědek byl pověřen žalovaným k ukončení pracovního poměru se žalobcem, svědek předal žalobci výpověď. V současné době přešla práce žalobce jednak na finanční odbor žalovaného a GDPR je svěřena [příjmení] regionu, který byl doporučen. Tato záležitost je uvedena v organizačním řádu. Změna organizačního řádu a přidělení agendy [příjmení] [příjmení] regionu byla schválena [jméno].

31. Při ústním jednání konaném dne 1. 3. 2022 žalobce na závěr uvedl, že stále má za to, že jeho pracovní místo zaniklo pouze formálně, jelikož zde existuje určitá osobní rovina, která vedla k organizačním změnám a k zániku pracovního místa žalobce ve vztahu ke ztrátě důvěry, i když žalobce pracoval velmi svědomitě, ale na základě provedených kontrol, jejich závěrů, které se týkaly osob spřízněných se stranou žalovanou, se stal nepohodlným. Proto byla provedena organizační změna, která byla vzhledem k předchozím organizačním změnám minimálně určitým způsobem neprojednaná, tak jak bylo zvyklostí minulé organizační změny. Žalobce má za to, že organizační změna sledovala jiné cíle, a to výpověď žalobci. Žalobce proto navrhuje, aby soud rozhodl tak, že rozhodnutí o organizační změně v návaznosti na výpověď ze strany žalované žalobci je neplatné.

32. Při ústním jednání konaném dne 1. 3. 2022 žalovaný na závěr uvedl, že s ohledem na provedené dokazování je zřejmé, že výpověď byla podána platně, když po formální stránce bylo, co se týče organizační změny a výpovědi samotné, vše v pořádku. Tvrzení žalobce o zneužití práva v řízení rozhodně prokázáno nebylo, zůstalo pouze v rovině tvrzení. Žalovaný proto navrhl, aby byla žaloba zamítnuta.

33. Z provedených důkazů vyplývá, že mezi účastníky bylo nesporným, že žalobce byl zaměstnaný u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 6. 2. 2006 na dobu neurčitou. Dále bylo nesporné, že žalovaný dal žalobci výpověď z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce datovanou dne 26. 7. 2021, převzatou žalobcem dne 27. 7. 2021. Žalobce ve výpovědi uvedl důvod výpovědi, a to zrušení pracovního místa žalobce pro nadbytečnost. Z listinných důkazů a z výpovědí svědků vyplývá, že [jméno] [územní celek] schválila organizační změnu, na základě které zrušila pracovní místo žalobce a tím došlo k zániku pracovní pozice žalobce pro nadbytečnost. Žaloba na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru byla podána u příslušného soudu dne 24. 9. 2021, tedy v zákonem stanovené lhůtě dle ustanovení § 72 zákoníku práce.

34. Soud nepřipustil provedení důkazu navrženého ze strany žalovaného, a to konkrétně osvědčení o vykonání zkoušky k ověření zvláštní odborné způsobilosti Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 17. 6. 2004, pro nadbytečnost, neboť tato skutečnost nemá žádnou souvislost s předmětem daného řízení, když v daném případě není posuzována způsobilost osoby, jež zastupuje funkci u osoby žalované. Dále soud neprovedl k důkazu z důvodu nadbytečnosti vyjádření ředitele Krajského úřadu [příjmení] kraje ze dne 13. 5. 2021, neboť se jedná o vyjádření ve vztahu k odborné způsobilosti Ing. [jméno] [příjmení], jakožto osoby odborně způsobilé k výkonu funkce u žalované, kdy toto nemá žádnou návaznost na organizační změnu, která je podkladem pro ukončení pracovního poměru žalobce, nýbrž je relevantní až pro období následné, tudíž irelevantní pro danou organizační změnu. Dále soud k důkazu nepřipustil zprávy starosty žalovaného ze dne 24. 11. 2020 a 11. 1. 2021, ve kterých je žádáno předložení plánu kontrol žalobcem na další období, neboť tyto jsou v daném případě nadbytečné, neboť jsou irelevantní ve vztahu k důvodu, pro který byla učiněna výpověď z pracovního poměru, když důvodem ukončení pracovního poměru je organizační změna, nikoliv skutečnost spočívající v kvalitě výkonu práce žalobce. Z téhož důvodu soud neprovede k důkazu pracovní materiál [číslo] pro 53. jednání rady žalovaného ze dne 15. 2. 2021, dále plán kontrolní činnosti pro rok 2021, usnesení 53. jednání rady žalovaného ze dne 15. 2. 2021 a smlouvu o vypořádání závazků uzavřenou dne 25. 3. 2021 s [příjmení] [příjmení], neboť se jedná o skutečnosti, jež se vážou k výkonu práce žalobce jako takovému, k jeho kvalitě, o které v dané věci není sporu, když důvodem pro ukončení pracovního poměru není namítaná kvalita či zhoršená kvalita výkonu práce žalobce, nýbrž organizační změna ve struktuře fungování žalované. Dále soud neprovede k důkazu stanovy dobrovolného svazku obcí [příjmení] region a sdělení [jméno] [příjmení] ze dne 6. ledna 2022 s odůvodněním, že se jedná o důkazy, jež mají prokázat skutečnost, jakým způsobem byla vykonávána agenda svěřená žalobci v rozsahu kontroly GDPR v okamžiku, kdy byl ukončen jeho pracovní poměr, tudíž v období po skončení jeho pracovního poměru, jedná se o skutečnost, která není relevantní ve vztahu k důvodu předmětného ukončení pracovního poměru, tj. k organizační změně spočívající v jiném rozložení pracovní agendy žalobce na jiné osoby žalované.

35. Podle § 50 odst. 1, 2, 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, (dále jen„ z. p.“), výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

36. Podle § 51 odst. 1, 2 zákoníku práce byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 51a, § 53 odst. 2, § 54 písm. c) a § 63.

37. Podle § 52 písm. c) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

38. Podle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

39. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že z formální stránky, kde má soud pravomoc přezkoumávat organizační změnu zaměstnavatele – žalovaného, organizační změna nemá žádné formální vady v jejím přijetí. Z listin, které byly provedeny k důkazu, soud neshledal žádný důvod pro neplatnost, neúčinnost či jiné dílčí vady přijatého rozhodnutí a procesu, který předcházel tomuto rozhodnutí. Co se týče čistě formálního obsahu v rozsahu zrušení konkrétních pracovních pozic v konkrétním pracovním zařazení bez ohledu na vazbu, že se jedná o zaměstnance, který je zde žalobcem, soud není oprávněn přezkoumávat obsahově organizační změnu. Rovněž důvodová zpráva ohledně obecné argumentace nepodléhá přezkumu soudu. Je čistě na rozhodnutí zaměstnavatele, v daném případě žalovaného, aby z vlastních důvodů, z vlastních úvah, prováděl organizační změnu. Jak soud uvedl, přezkoumával pouze formální stránku přijetí daného rozhodnutí. Dané rozhodnutí dle ustálené judikatury nemusí být ani v písemné podobě. S ohledem na to, že se jedná o rozhodnutí [územní celek], zde formální požadavky byly splněny. S odkazem na konstantní judikaturu soud uvádí, že není potřeba zkoumat a není relevantní, pro posouzení určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, zda přijatá organizační změna byla účelově úspěšná či neúspěšná. To, že se může jednat o rozhodnutí, které nebylo v důsledku správné, nesplnilo požadovaný účel, neznamená nic ve vztahu k platnosti přijaté organizační změny. Ani z provedených svědeckých výpovědí soud neshledal žádný důvod pro neplatnost, neúčinnost či jiné dílčí vady přijatého rozhodnutí, ani procesu, který předcházel tomuto rozhodnutí. Co se týče obsahu přijaté organizační změny ohledně důvodnosti či nedůvodnosti opět soud nemůže posuzovat, neboť se dle ustálené judikatury jedná o právo, které je zcela v dispozici žalovaného, jakožto osoby, která zajišťuje svůj chod, svůj provoz. Soud neshledal žádné skutečnosti, které by prokazovaly jakoukoliv rovinu zjevného zneužití práva. Rovněž soud neshledal žádnou skutečnost, která by odůvodňovala záměnu či zastření konkrétního důvodu pro ukončení pracovního poměru žalobce.

40. Výpovědní důvod uvedený v § 52 písm. c) zákoníku práce umožňuje zaměstnavateli regulovat počet zaměstnanců a jejich profesní nebo kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců, jak to odpovídá jeho potřebám. Je však nutné splnění předpokladů, a to rozhodnutí o organizačních změnách, nadbytečnost zaměstnance a příčinná souvislost mezi rozhodnutím o organizačních změnách a nadbytečností.

41. K důvodům, pro které žalovaný rozhodl o organizační změně, není žádána zákonem žádná konkrétní forma ať písemná a není taktéž žádáno ani projednání s osobou zaměstnance, jehož pozice má být organizační změnou dotčena. Jak odůvodnění, tak ani samo rozhodnutí o jeho obsahové stránce, nepodléhá soudnímu přezkumu. Je čistě na rozhodnutí zaměstnavatele, v daném případě žalovaného, aby z vlastních důvodů a z vlastních úvah, prováděl případné organizační změny, které uzná za vhodné.

42. V daném případě je nepochybné, že byť doposud došlo u žalované pouze ke dvěma organizačním změnám provedeným zhruba v půlročním odstupu, je z výpovědí zejména členů Rady patrné, že je zde další vůle k personálním úsporám a zefektivňování výkonu činnosti orgánů obce. Jak soud uvedl, přezkoumává pouze formální stránku přijetí daného rozhodnutí. Dané rozhodnutí dle ustálené judikatury nemusí ani obsahovat konkrétní formu, bylo to rozhodnutí obce, jakožto orgánu veřejné moci. S ohledem na tuto specifickou pozici orgánu veřejné moci je nezbytné, aby toto rozhodnutí bylo pouze schváleno příslušným orgánem obce, a to konkrétně [jméno]. Jediné co soud, co se týče procesu přijímání tohoto rozhodnutí, přezkoumával, bylo fakticky skutečnost, že tento bod byl, byť na místě, přijat do programu zasedání rady. Tento bod byl projednán, odhlasován a jednomyslně přijat.

43. V dané věci není namístě, aby soud posuzoval, zda přijatá organizační změna byla úspěšná či neúspěšná, byť v daném případě soud může nad rámec konstatovat, že dle sdělení členů Rady a tajemníka tato změna ekonomicky úspěšná byla a došlo k finančním úsporám, nicméně tato skutečnost není relevantní pro posuzování platnosti či neplatnosti takovéhoto rozhodnutí o organizační změně.

44. Soudu tak nejsou známy žádné důvody hodné zvláštního zřetele, které by odůvodňovaly zjevné zneužití práva v jednání žalovaného, a to ani v rozsahu organizační změny ani v rozsahu konkrétního právního jednání výpovědi, jímž byl ukončen předmětný pracovní poměr. Soud tak setrval na závěru, že po formální stránce bylo ukončení pracovního poměru výpovědí bezvadné včetně samotného rozhodnutí i procesu, jemuž předcházelo přijetí organizační změny. Byť se v dané věci může jevit, že je zde možnost existence nějaké osobní roviny, na níž bylo poukazováno, ztrátu důvěry ze strany starosty města, tato skutečnost soudu nebyla nijak prokázána dokonce ani konkretizována v rovině tvrzení. Jak sám žalobce uvedl, není mu známo, z jakého důvodu došlo u statutárního zástupce u starosty žalovaného k oné uváděné ztrátě důvěry. Soud účastníky poučil, že u soudu je nezbytné nejen tvrdit, nýbrž i prokázat tvrzení, která jsou uváděna, tím spíše má-li být prokázán natolik zásadní institut jako je zjevné zneužití práva. Soud neshledal žádné důvody neplatnosti daného jednání ani v procesu jemu předcházejícímu.

45. Na základě výše uvedeného, s ohledem na splnění formálních zákonných požadavků na ukončení pracovního poměru za užití výpovědního důvodu § 52 písm. c) zákoníku práce, a s ohledem na absenci jiných důvodů výpovědi žalobce z pracovního poměru, nezbylo než rozhodnout tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tj. žalobu v celém rozsahu zamítnout.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 079,54 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 274 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 12. 2021 náhrada 1 094 Kč za 124 ujetých km v částce 694 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,4 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 3. 2022 náhrada 1 180 Kč za 124 ujetých km v částce 780 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,4 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 074 Kč ve výši 4 005,54 Kč.