19 C 329/2022 - 198

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci žalobce: [Jméno žalobce A], nar. [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] zastoupeného: [Jméno žalobce B], advokát sídlem [Anonymizováno] proti žalovanému: [Jméno žalovaného A], nar. [Datum narození žalovaného A] bytem [Adresa žalovaného A] zastoupenému: [Jméno žalovaného B], advokát sídlem [Anonymizováno] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zahrada o výměře [Anonymizováno] m2, v k.ú. [adresa], zaplaceném na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Liberecký kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], se z a m í t á .

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit státu – České republice na účet Okresního soudu v [Anonymizováno] náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem pozemku p.č. [Anonymizováno][Anonymizováno] – zahrada o výměře [Anonymizováno] m2, v k.ú. [adresa], zapsaného u [právnická osoba] pro Liberecký kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota]. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, když předmětem této kupní smlouvy byl prodej pozemku p.č. [Anonymizováno]. Kupní smlouvu žalobce považuje za absolutně neplatnou.

2. Žalobce uvedl, že předmětnou kupní smlouvu uzavřel proto, aby zajistil pohledávku žalovaného stvrzenou uznáními dluhu ze dne [datum] a [datum] ve výši [částka]. Kupní cena nebyla zaplacena, ale byla uhrazena zápočtem proti pohledávce žalovaného. Předmětný dluh vznikl z vzájemné podnikatelské činnosti účastníků, kdy žalobce pro žalovaného prováděl montážní práce.

3. Žalobce uvedl, že podpis smlouvy na něm byl vylákán s tím, že se má jednat o dočasný institut, tedy o zajištění dluhu, a nikoliv o vážně míněnou kupní smlouvu. De facto se jedná o propadnou zástavu, která je zakázána. Ujednání čl. V odst. 2 kupní smlouvy se dle žalobce blíží institutu zajišťovacího převodu vlastnického práva, který má dočasný charakter. I kdyby však bylo třeba posoudit smlouvu jako zajišťovací převod práva, byla by dle názoru žalobce neplatná, neboť ve smlouvě není uvedeno, jakým způsobem má v případě nesplacení dluhu žalovaný naložit s nemovitostmi, není řešena tzv. [Anonymizováno], v podstatě se opět jedná o prodanou zástavu, která je zakázána.

4. Žalobce dále uvedl, že měl v úmyslu postupovat dle čl. V odst. 2 kupní smlouvy, když e-mailem ze dne [datum] žalovaného vyzval k uzavření zpětné kupní smlouvy oproti vrácení dluhu, a to do [datum]. Zároveň žalovaného za účasti svědka o víkendu před [datum] osobně navštívil a vyzval k zpětnému převodu pozemku, tento však žalovaný odmítl. Žalovaný rovněž reagoval na shora uvedenou e-mailovou zprávu až po uplynutí lhůty (po [datum]), kdy uvedl, že nezaznamenal žádnou oficiální výzvu k zpětnému prodeji a rozhodl se proto pozemek si ponechat.

5. Za této situace žalobce dospěl k závěru, že žalovaný ve skutečnosti nemá v úmyslu jím zvolený mechanismus pro vrácení pozemku dodržet, kdy žalovaný chtěl zřejmě od počátku dosáhnout toho, aby získal vlastnické právo k pozemku, který má podstatně vyšší hodnotu než tvrzené dluhy. Na pozemku je navíc rozestavěná stavba domu, kterou zahájil žalobce. Vzhledem k tomu, že hodnota pozemku minimálně dvojnásobně přesahuje hodnotu údajných dluhů, jedná se dle žalobce ze strany žalovaného o lichvu, nemravné a protiprávní jednání, a žalobci nezbývá, než se domáhat určení svého vlastnického práva ke spornému pozemku.

6. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Žalovaný potvrdil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod pozemku p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], a to za kupní cenu ve výši [částka], která měla být dle smlouvy uhrazena zápočtem vůči dluhu žalobce ve stejné výši, který byl stvrzen uznáními dluhu ze dne [datum] a ze dne [datum].

7. Způsob ujednání kupní ceny je dle názoru žalovaného zcela zcela určitý. Ujednaný způsob úhrady kupní ceny (započtení) pak nemůže mít vliv na platnost kupní smlouvy. Pokud smluvní strany ujednaly, že úhrada kupní ceny bude řešena zápočtem, nejde o ujednání contra legem, které by mohlo způsobit neplatnost smlouvy. Naopak se dle § 1982 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o.z.“), jedná o zcela běžný způsob zániku závazku.

8. Jde-li o okolnosti uzavření kupní smlouvy, žalovaný důrazně odmítal jako nepravdivá a účelová tvrzení žalobce, že ho měl do uzavření kupní smlouvy nutit. Žalobce uzavřel smlouvu zcela dobrovolně a s jejím obsahem byl předem seznámen. Podpisy účastníků na smlouvě byly ověřeny. Uzavření kupní smlouvy v době existence mezi stranami nesporného závazku žalobce ve výši [částka], kdy na jeho úhradu žalobce neměl finanční prostředky, bylo dohodnuto ve prospěch žalobce. Uzavřením kupní smlouvy pak zaniknul závazek žalobce stvrzený uznáními dluhu ze dne [datum] a [datum]. Žalobce tedy dobře věděl, co podepisuje a s obsahem kupní smlouvy byl srozuměn.

9. Žalovaný rovněž odmítá, že se jednalo de facto o propadnou zástavu, neboť v souladu s dohodou a vůlí stran nebyla žádná zástavní smlouva uzavřena. Podstatou zástavního práva je zajištění existujícího závazku věřitele. V daném případě pak nebylo co zajišťovat, neboť závazek žalobce vůči žalovanému zanikl započtením. Ze stejného důvodu nemohlo jít ani o zajišťovací převod práva.

10. Žalovaný dále uvedl, že žalobce je osobou svéprávnou a inteligentní, s rozumem a schopností užívat jej s běžnou péčí a opatrností (§ 4 o.z.). Navíc je podnikatelem v oblasti stavebnictví, tudíž osobou znalou daného prostředí. Žalobce je tedy dle názoru žalovaného zcela nepochybně schopen rozpoznat rozdíl mezi „kupní“ a „zástavní“ smlouvou. Sporné ustanovení čl. V. odst. 2 kupní smlouvy pak zjevně není ničím jiným než výhradou zpětné koupě ve smyslu § 2135 a násl. o.z. Sjednání práva zpětné koupě v kupní smlouvě pak nemůže založit absolutní neplatnost samotné smlouvy. Právo zpětné koupě je institut výslovně upravený zákonem a je ujednáním v souladu s právem.

11. Žalovaný dále uvedl, že podmínky pro uplatnění práva zpětné koupě nebyly dle jeho názoru naplněny, neboť žalovaný nebyl žalobcem ve lhůtě do [datum] ke zpětnému převodu pozemku vyzván. Žalobce také popřel obdržení jakéhokoliv emailu či návštěvu žalobce a údajného svědka.

12. Pokud se jedná o navýšení částky pro případ zpětné koupě pozemku, ta byla na základě dohody obou smluvních stran navýšena z důvodu úhrady nákladů, které měl žalovaný s celou transakcí, právním zastoupením, návrhem na vklad do katastru nemovitosti a daní z nabytí nemovitosti. Jednalo se pak o výsledek svobodné dohody smluvních stran a žalovaný v žádném případě nezneužil tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti žalobce. U sjednané kupní ceny se pak nedá hovořit ani o existenci hrubého nepoměru vzájemných plnění, neboť obvyklá cena předmětného pozemku v době uzavření kupní smlouvy nijak výrazně nepřevyšovala sjednanou kupní cenu.

13. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti:

14. V řízení byly provedeny všechny účastníky navržené důkazy s výjimkou znaleckého posudku za účelem stanovení nákladů na odstranění nepovolené stavby na předmětném pozemku. Jeho zpracování soud shledal nadbytečným, neboť již provedeným dokazováním bylo postaveno najisto, že sjednaná kupní cena pozemku ([částka]) nebyla v hrubém nepoměru k obvyklé (tržní) ceně předmětného pozemku v době jeho prodeje ([částka]). Navrhovaným znaleckým posudkem pak mohla být zjištěna pouze částka, o kterou by byla již takto stanovená obvyklá (tržní) cena dále snížena, což by nemohlo mít na již učiněné skutkové a právní závěry soudu vliv.

15. Z výpisu z katastru nemovitostí (čl. 8) bylo soudem zjištěno, že žalovaný je zapsán jako výlučný vlastník pozemku p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Mezi účastníky bylo nesporným, že k zápisu vlastnického práva ve prospěch žalovaného došlo na základě mezi účastníky uzavřené kupní smlouvy ze dne [datum].

16. Z uznání dluhu ze dne [datum] (čl. 31) bylo soudem zjištěno, že žalobce uvedeného dne uznal svůj dluh vůči žalovanému ve výši [částka] s tím, že se jedná o dluh vzniklý z nedokončené akce „[Anonymizováno] [adresa] dle [Anonymizováno]/[jméno FO] z [datum]“. V uznání dluhu se žalobce zavázal dluh žalovanému uhradit do [datum]. Dále se zavázal postoupit věřiteli jako zástavu do úplného zaplacení dlužné částky pozemky p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] (s garáží). Podpis žalobce na uznání dluhu je úředně ověřen.

17. Z uznání dluhu ze dne [datum] (čl. 30) bylo soudem zjištěno, že žalobce uvedeného dne uznal svůj dluh vůči žalovanému ve výši [částka] s tím, že se jedná o dluh vzniklý z nedokončené akce „[Anonymizováno] [adresa] dle [Anonymizováno]/[jméno FO] z [datum]“. V uznání dluhu se žalobce zavázal dluh žalovanému uhradit do [datum]. Dále se zavázal postoupit věřiteli jako zástavu do úplného zaplacení dlužné částky pozemky p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] (s garáží). Podpis žalobce na uznání dluhu je úředně ověřen.

18. Ze smlouvy o dílo č. [Anonymizováno]/[jméno FO] ze dne [datum] (čl. 32) bylo zjištěno, že mezi žalobcem jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem byla uzavřena smlouva o dílo. Z této smlouvy pak vznikl dluh žalobce vůči žalovanému, který žalobce písemně uznal shora uvedenými uznáními dluhu ze dne [datum] a [datum].

19. Z e-mailové korespondence ze dne [datum] (čl. 67) bylo zjištěno, že právní zástupce žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] zaslal uvedeného dne žalovanému návrh kupní smlouvy, který žalovaný obratem přeposlal e-mailem žalobci. Z uvedeného pak vyplývá, že žalobce měl návrh smlouvy od [datum] k dispozici a měl možnost se s ním do [datum], kdy byla smlouva podepsána, seznámit.

20. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím (čl. 9) bylo soudem zjištěno, že uvedeného dne byla mezi účastníky uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej pozemku p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa].

21. V čl. II. kupní smlouvy bylo ujednáno, že kupní cena bude činit [částka]. V čl. III. smlouvy pak bylo sjednáno, že kupní cena bude uhrazena zápočtem vůči dluhu prodávajícího (žalobce) dle shora uvedených uznání dluhu ze dne [datum] a [datum].

22. V čl. V. odst. 2 kupní smlouvy byla sjednána výhrada zpětné koupě s tím, že kupující (žalovaný) je povinen předmětný pozemek prodat (převést) zpět prodávajícímu (žalobci) za částku [částka], pokud jej k tomu žalobce vyzve nejpozději do [datum], a to nejpozději do dvou měsíců od učinění takové výzvy. V uvedeném ustanovení smlouvy bylo rovněž výslovně uvedeno, že po [datum] ztrácí prodávající (žalobce) právo na zpětné odkoupení předmětu převodu.

23. V čl. V. odst. 4 kupní smlouvy bylo sjednáno právo obou smluvních stran odstoupit od smlouvy pro případ porušení závazků dle smlouvy. V čl. V. odst. 5 smlouvy bylo sjednáno, že v případě odstoupení od smlouvy si účastníci vrátí poskytnuté plnění. V čl. V. odst. 6 smlouvy pak byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] pro případ porušení smluvních povinností (včetně povinností dle čl. V. odst. 2 smlouvy), pokud pro takové porušení dojde k odstoupení od smlouvy druhou smluvní stranou.

24. Z e-mailové zprávy ze dne [datum], [Anonymizováno] hod. (čl. 14) bylo soudem zjištěno, že uvedeného dne odeslal žalobce na e-mailovou adresu [e-mail] zprávu tohoto znění: „[právnická osoba], na základě kupní smlouvy Vás chci informovat, že dne [datum] Vám zaplatím dluh a převedeme pozemek. Děkuji [jméno FO]“.

25. Ze zprávy (čl. 15) bylo soudem zjištěno, že žalovaný oznámil žalobci, že vzhledem k tomu, že do [datum] neobdržel žádnou oficiální výzvu k zpětnému odprodeji pozemku, rozhodl se tento si ponechat.

26. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] (čl. 44) bylo soudem zjištěno, že právní zástupce žalovaného informoval žalobce, že tento neuznává nárok žalobce na určení jeho vlastnického práva k předmětnému pozemku (na základě již podané žaloby) a naopak uplatňuje vůči žalobci další finanční nároky z jejich podnikatelských vztahů. Žalovaný pak prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalobce k jednání o celkovém mimosoudním narovnání zahrnujícím i případný zpětný převod předmětného pozemku.

27. Z fotografií předmětného pozemku (čl. 62 – 66) byl zjištěn stav předmětného pozemku a skutečnost, že na tomto se nachází rozestavěná stavba rodinného domu.

28. Z e-mailové komunikace žalovaného s Magistrátem města [Anonymizováno], odboru dopravně správních agend, oddělení silničního a dopravního ze dne [datum] (čl. 168) bylo zjištěno, že k předmětnému pozemku není evidována žádná místní ani účelová komunikace. Fakticky se na místě nachází pouze „[Anonymizováno]“. Pokud by na předmětném pozemku měl být realizován jakýkoliv investiční záměr, bylo by nutné tuto „cestu“ upravit minimálně do normových parametrů jednopruhové obousměrné komunikace s výhybnami po normových vzdálenostech zakončené obratištěm.

29. Z dalších listinných důkazů – inzerát čl. 148, kupní smlouva čl. 149, kupní smlouva čl. 164 soud neučinil žádná podstatná skutková zjištění, která by měla vliv na závěry soudu ohledně obvyklé (tržní) ceny předmětného pozemku, resp. zda tato byla v hrubém nepoměru se sjednanou kupní cenou. Soud se jimi proto v odůvodnění rozsudku dále podrobně nezabýval a ohledně skutkových zjištění týkající se obvyklé (tržní) ceny předmětného pozemku ke dni jeho prodeje soud plně odkazuje na níže uvedená zjištění učiněná na základě znaleckého posudku a výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO].

30. Znaleckým posudkem č. [č. účtu] ze dne [datum] zpracovaným znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] a výslechem znalce bylo soudem zjištěno, že tržní cena předmětného pozemku ke dni jeho prodeje ([datum]) byla [částka], a to bez zohlednění nákladů na dopravní napojení a bez zohlednění stávající nepovolené stavby na pozemku. Ohledně obvyklé ceny pozemku znalec dospěl k závěru, že daný případ je natolik atypický, že tuto nelze stanovit, neboť nejsou k dispozici srovnatelné pozemky v dané lokalitě (s nepovolenou stavbou, bez sítí, přístupové cesty atd.). Při ocenění předmětného pozemku znalec zohlednil skutečnost, že dle v té době zpracovávaného nového územního plánu se již mělo jednat o stavební pozemek. Oceňoval proto pozemek již jako stavební, ačkoliv ke dni prodeje stavebním pozemkem ještě nebyl. Ohledně stanovené tržní ceny znalec uvedl, že tato je cenou maximální a v případě prodeje by tuto bylo s největší pravděpodobností nutné snížit o náklady na vybudování přístupové komunikace, neboť z vyjádření Magistrátu města [Anonymizováno] vyplývá, že bez jejího vybudování nepřichází povolení stavby na pozemku v úvahu. Přibraný konzultant [tituly před jménem] [jméno FO] náklady na vybudování komunikace stanovil na základě položkového rozpočtu na částku [částka] bez DPH. Dle Znalce [tituly před jménem] [jméno FO] je proto pro účely využití pozemku ke stavbě rodinného domu třeba počítat s nutným dodatečným nákladem na vybudování přístupové komunikace ve výši přibližně [částka]. Tato částka by mohla být eventuelně nižší, pokud by se více vlastníků okolních pozemků dohodlo na vybudování společné komunikace. Ke dni provedení ocenění (ani ke dni prodeje) však žádná takováto dohoda neexistovala. Bylo proto třeba počítat s celou uvedenou částkou. Dalším negativem pozemku jsou v současnosti nedořešené inženýrské sítě. Jako velmi problematickou pak znalec, za pomoci konzultanta [tituly před jménem] [jméno FO], hodnotí stavbu na předmětném pozemku zhotovenou žalobcem bez stavebního povolení, kterou hodnotí jako nekvalitní. Znalci dospěli k závěru, že existence stavby rozhodně cenu pozemku nezvyšuje, spíše naopak. Aby stavba byla v budoucnu prakticky využitelná, musely by být provedeny četné sondy, úpravy apod. Velmi problematickým je rovněž fakt, že ke stavbě neexistuje řádná stavební dokumentace. Vyloučit pak nelze ani nutnost odstranění stavby, které by si vyžádalo náklady v řádu minimálně desetitisíců korun. S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl znalec [tituly před jménem] [jméno FO] k závěru, že za reálnou tržní cenu pozemku k [datum] lze považovat částku [částka]. V rámci svého výslechu se pak znalec bez problémů vypořádal také s námitkami žalobce. Jasně a logicky vysvětlil své postupy při zpracování znaleckého posudku i učiněné závěry. Přesvědčivě rovněž objasnil, proč žalobcem předložené příklady „srovnatelných“ nemovitostí (viz. výše) nelze s předmětným pozemkem srovnávat. Soud proto považuje závěry znalce za správné a při svém rozhodování vycházel z tržní ceny pozemku v době jeho prodeje dne [datum] ve výši [částka].

31. Svědek, advokát [tituly před jménem] [jméno FO], vypověděl, že kupní smlouvu ze dne [datum], kterou identifikoval jako listinu založenou ve spisu na čl. 9, připravil na objednávku žalovaného, který byl jeho klientem. Ve věci proběhly v advokátní kanceláři [tituly před jménem] [Anonymizováno] dvě schůzky, při kterých byli přítomni oba účastníci, žalobce i žalovaný. Při první schůzce byl dohodnut obsah smlouvy, na kterém se domluvili žalobce se žalovaným. Na základě této dohody pak svědek připravil návrh smlouvy, který e-mailem zaslal žalovanému. Při druhé schůzce pak již došlo pouze k podpisu kupní smlouvy. Svědek potvrdil, že podal návrh na vklad smlouvy do katastru nemovitostí. Ohledně uznání dluhu ze dne [datum] a [datum] svědek uvedl, že si nevzpomíná, že by tyto listiny připravoval, s jistotou to však vyloučit nemohl. Potvrdil však, že se o uznáních dluhu při první schůzce u něj mluvilo. Bylo to také zohledněno v kupní smlouvě, kdy účastníci se dohodli na úhradě kupní ceny zápočtem na tyto dluhy. Svědek jednoznačně potvrdil, že společným úmyslem účastníků bylo pozemek převést a žalobci ponechat právo zpětné koupě dle ve smlouvě uvedených podmínek. Tyto podmínky si mezi sebou domluvili žalobce a žalovaný, včetně navýšení kupní ceny, kdy žalovaný argumentoval tím, že mu s celou transakcí vzniknou náklady. Žalobce neměl s převodem pozemku problém. Chtěl však mít jistotu, že bude moci pozemek případně koupit zpět, pokud na to bude mít peníze. Za tímto účelem byla ve smlouvě sjednána i smluvní pokuta, která měla sloužit jako zajištění závazku žalovaného pozemek převést žalobci zpět. Otázka tržní či obvyklé ceny pozemku za účasti svědka řešena nebyla, žádné znalecké posudky mu předloženy nebyly. Kupní cena byla stanovena dle společné dohody účastníků, stejně tak její navýšení pro případ zpětného prodeje. Svědek rovněž potvrdil, že žalobce i žalovaný si smlouvu před jejím podpisem přečetli, k jejímu obsahu neměli žádné dotazy ani výhrady a dle názoru svědka byli s jejím obsahem srozuměni. Na žalobce rozhodně nebyl vyvíjen jakýkoliv nátlak, aby smlouvu podepsal. Výpověď svědka soud hodnotí jako věrohodnou a konzistentní. Tato také koresponduje se zjištěními soudu učiněnými na základě dalších důkazů (výpovědí účastníků, e-mailové korespondence před uzavřením smlouvy, obsahu kupní smlouvy).

32. Žalobce [Jméno žalobce A] v rámci svého účastnického výslechu vypověděl, že s žalovaným se znají přibližně od roku [Anonymizováno]. Žalobce pro žalovaného v minulosti dělal desítky stavebních zakázek. Konkrétní zakázka, ze které vznikl předmětný dluh, byla pro [Anonymizováno] [adresa]. Žalobce na zakázce pracoval se svými lidmi jako subdodavatel žalovaného. V průběhu však došlo ke skluzu a tak musel žalovaný poslat na stavbu další svoje lidi, aby de facto udělali práci za žalobce, tak vznikl předmětný dluh. Peníze žalobce použil na mzdy, aby mohl dokončit zakázku. Existence dluhu byla mezi účastníky nesporná a žalobce jej písemně uznal listinami ze dne [datum] a [datum]. Žalovaný však měl strach, aby žalobce svůj dluh zaplatil a říkal, že chce něco do zástavy, tak mu žalobce nabídnul k zajištění své dvě nemovitosti uvedené v uznáních dluhu. Poté žalovaný ještě půjčil žalobci další peníze, a nakonec se účastníci dohodli na uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], kterou došlo k převodu jedné z žalobcem nabízených nemovitostí (pozemku p.č. [Anonymizováno] na žalobce. První uznání dluhu bylo účastníky podepsáno v [Anonymizováno] a ověřeno na poště, druhé pak při schůzce v kanceláři právního zástupce žalovaného. Obě uznání měl připravené žalovaný, žalobce tyto nesepisoval. Žalobce neuvedl, že by uznání dluhu připravoval [tituly před jménem] [jméno FO]. Při schůzce v kanceláři [tituly před jménem] [Anonymizováno] bylo domluveno, že pozemek bude převeden přímo žalovanému s tím, že žalobce má rok na to, aby jej případně koupil zpátky. Žalobce vypověděl, že pravděpodobně druhé uznání dluhu i kupní smlouva byly podepsány v jeden den (zřejmě [datum]) v kanceláři právního zástupce žalovaného, nebyl si tím však zcela jist. V této části soud považuje výpověď žalobce ze nepřesnou a přiklání se k výpovědi žalovaného a svědka [tituly před jménem] [Anonymizováno], kteří uvedli, že při první schůzce v kanceláři [tituly před jménem] [Anonymizováno] bylo podepsáno druhé uznání dluhu (připravené osobně žalovaným) a dohodnut obsah kupní smlouvy, která byla následně připravena [tituly před jménem] [jméno FO], e-mailem zaslána žalovanému a přeposlána žalobci. Kupní smlouva pak byla podepsána po telefonické dohodě účastníků při druhé schůzce v kanceláři [tituly před jménem] [Anonymizováno] dne [datum]. Tuto verzi potvrzuje i část výpovědi žalobce, ve které po určitém váhání nakonec potvrdil, že obdržel e-mailovou zprávu ze dne [datum], jejíž přílohou byl návrh kupní smlouvy. Žalobce sice vypověděl, že přílohu s návrhem kupní smlouvy neotevřel, neboť to neumí, tomu však soud neuvěřil, a i kdyby tomu tak bylo, nemělo by to vliv na skutečnost, že žalobce měl možnost se s obsahem smlouvy před jejím podpisem seznámit. Z další výpovědi žalovaného pak jednoznačně vyplývá, že tento byl s obsahem smlouvy srozuměn a byl si vědom, že se jedná o prodej pozemku, a nikoliv o pouhé zajištění dluhu (zástavu). Stejně tak si byl žalobce vědom, že bude muset předmětný pozemek od žalovaného za sjednanou cenu ([částka]) koupit zpět. Žalobce vypověděl, že dle jeho názoru byla cena pozemku v době prodeje přibližně [částka] za m2, celkem minimálně [částka]. Žalobce však potvrdil, že nebyl k podpisu smlouvy žalovaným nijak nucen. Uznání dluhu a kupní smlouvu podepsal proto, aby mohl být žalovaný jako jeho věřitel a dlouholetý obchodní partner v klidu a „aby se mu dobře spalo“. Nečekal, že nastane nějaký problém, neměl strach, že by peníze na zpětné odkoupení pozemku neměl. Odcházel v té době pracovat do [Anonymizováno], kde měl vydělávat až [částka] měsíčně. Potřebné peníze měl k dispozici mnohem dříve, necítil však potřebu věc řešit, je zvyklý věci řešit na poslední chvíli. Žalobce vypověděl, že asi měsíc před uplynutím lhůty ([datum]) žalobci napsal e-mail ([datum]), že chce dluh zaplatit a pozemek převést zpět. Když žalovaný nekomunikoval, požádal svého bratra, aby s ním za žalovaným jel a případně dosvědčil předání peněz. O víkendu před koncem lhůty chtěli žalovaného společně navštívit, ale ten to odmítl s tím, že žádné peníze nechce. Poté mu žalovaný telefonicky nabídnul, že mu doplatí ještě [částka] a tím budou vypořádány veškeré jejich vzájemné závazky. Vzhledem k tomu, že žalovaný další jednání o vrácení pozemku odmítal, obrátil se žalobce na svého právního zástupce a podal žalobu. Výpověď žalobce hodnotí soud jako převážně věrohodnou, částečně ovlivněnou jeho zájmem na věci. Jak již soud shora uvedl, byly shledány určité nepřesnosti týkající se časového sledu událostí při podpisu uznání dluhu a předmětné kupní smlouvy. Tyto však nemusely být ze strany žalobce záměrné a mohly být způsoben časovým odstupem přibližně 1,5 roku od předmětných událostí. Jako nevěrohodnou však soud hodnotí výpověď žalobce v části, v níž tvrdil, že se s obsahem kupní smlouvy seznámil až při jejím podpisu, protože neuměl otevřít přílohu e-mailu ze dne [datum], kterým mu žalovaný přeposlal návrh kupní smlouvy připravený [tituly před jménem] [jméno FO]. Takovému jednání žalobce lze stěží uvěřit a pokud by tomu tak skutečně bylo, jednalo by se o jednání nadmíru lehkomyslné, které by nemělo být přičítáno k tíži žalovaného. Nutno také upozornit na rozpor s výpovědí svědka [jméno FO] v části týkající se snahy o předání peněz žalovanému. Zde však soud považuje za věrohodnou výpověď žalobce, na rozdíl od výpovědi uvedeného svědka.

33. Žalovaný [Jméno žalovaného A] v rámci svého účastnického výslechu vypověděl, že předmětný dluh vzniknul v průběhu spolupráce účastníků na akci [Anonymizováno] [adresa], v jejímž rámci žalobce pro žalovaného prováděl stavební práce. Potvrdil, že ke vzniku dluhu došlo v důsledku problémů žalobce s plněním termínů. Žalobce svůj dluh vůči žalovanému písemně uznal uznáními ze dne [datum] a [datum]. Žalovaný potvrdil, že listiny o uznání dluhu připravil osobně on sám, na jejich obsahu se ale s žalobcem předem dohodli. Druhé uznání dluhu bylo podepsáno při prvním jednání v kanceláři [tituly před jménem] [Anonymizováno] dne [datum]. Při tomto jednání bylo zároveň dohodnuto, že mezi účastníky bude uzavřena kupní smlouva na pozemek p.č. [Anonymizováno] s tím, že kupní cena bude uhrazena zápočtem na dluh žalobce. Žalovaný potvrdil, že žalobce měl zájem na tom, aby v případě, že se mu podaří získat finanční prostředky, mohl od žalovaného předmětný pozemek koupit zpět. Proto bylo do kupní smlouvy zařazeno ujednání o právu žalobce na zpětné odkoupení pozemku. Účastníci se rovněž dohodli na určitém navýšení kupní ceny, a to s ohledem na výdaje a komplikace pro žalovaného spojené s touto transakcí. Návrh kupní smlouvy připravil a žalovanému poslal e-mailem dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaný tento návrh obratem přeposlal žalobci a telefonicky se spolu domluvili na podpisu smlouvy dne [datum]. K podpisu pak došlo uvedeného dne v advokátní kanceláři [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Žalovaný rovněž vypověděl, že si oba účastníci kupní smlouvu před jejím podpisem dne [datum] přečetli. Žalobce dále vypověděl, že po podpisu kupní smlouvy se považoval za vlastníka pozemku, počítal však s tím, že pokud jej žalobce ve stanovené lhůtě vyzve ke zpětnému převodu, bude tak povinen učinit. Žalovaný dále vypověděl, že ve sjednané lhůtě (do [datum]) neobdržel od žalobce výzvu k uzavření smlouvy o zpětném prodeji pozemku. Pouze v podvečer dne [datum] mu volal bratr žalobce [jméno FO], že mu veze nějaké peníze, na což mu žalovaný odpověděl, že žádné peníze nechce, neboť považoval za nesmyslné, aby mu někdo dával peníze, když vlastně žádný dluh neexistoval. Pokud měl žalobce zájem o zpětný prodej pozemku, měl k tomu žalovaného dle smlouvy řádně vyzvat a tento by pak postupoval podle smlouvy. Žalovaný rovněž počítal s tím, že pokud by obdržel výzvu k uzavření smlouvy o zpětném prodeji pozemku, tak by se žalobcem řešil otázku dalších jeho závazků vůči žalovanému, včetně nákladů, které měl s předmětným pozemkem. Ačkoliv žalovaný doručení výzvy ze dne [datum] ke zpětnému převodu pozemku popřel, potvrdil, že užívá e-mail „[e-mail]“, což je jeho firemní e-mailová adresa. Ohledně ceny předmětného pozemku žalobce vypověděl, že v době prodeje jeho tržní cena dle jeho názoru přibližně odpovídala ceně sjednané. V současnosti je cena pravděpodobně vyšší. Žalovaný rovněž potvrdil, že telefonicky (bylo to asi [datum]) nabídnul žalobci, že mu doplatí částku [částka], čímž by byly vyrovnány veškeré závazky mezi účastníky, včetně nedořešených obchodních vztahů. K dohodě však nedošlo. Účastnickou výpověď žalovaného hodnotí soud jako věrohodnou. Pouze v části, ve které žalobce vypovídal k výzvě žalobce ze dne [datum] a ke snaze žalobce a jeho bratra předat mu částku [částka] před uplynutím sjednané lhůty, považuje soud výpověď žalovaného za tendenční, ovlivněnou zájmem žalovaného na věci. Z výpovědi žalovaného je zřejmé, že tento neměl zájem na zpětném převodu pozemku, neboť chtěl nadále zůstat jeho vlastníkem. Je zřejmé, že žalovanému stav, kdy žalobce se choval poněkud zmateně a v rozporu s dohodnutými pravidly pro zpětný převod pozemku vyhovoval. Takovéto následné jednání žalovaného po uzavření kupní smlouvy však nelze považovat za důvod pro neplatnost předmětné smlouvy. Může nanejvýše představovat porušení povinnosti žalobce dle smlouvy poskytnout žalobci řádnou součinnost ke zpětnému převodu.

34. Svědek [jméno FO] vypověděl, že je bratrem žalobce a dlouholetým přítelem žalovaného. Dále svědek vypověděl, že když byl jeho bratr na práci v [Anonymizováno], tak jej pověřil, aby žalovanému za žalobce předal částku přibližně [částka] v hotovosti, bylo to asi před rokem. O jaký závazek se mělo jednat svědek konkrétně nevěděl. Mělo to být někdy před koncem lhůty splatnosti nějakého dluhu a žalobce se údajně bál, že by bankovním převodem peníze mohly dorazit pozdě. Proto pověřil svědka, aby žalovanému peníze předal v hotovosti. Svědek dále vypověděl, že žalovaného kontaktoval telefonicky a osobně se sešli. Žalovaný se choval kamarádsky, ale říkal, že žádné peníze nechce a nepotřebuje. Svědek nejprve vypověděl, že měl v tuto chvíli peníze u sebe. Pak výpověď změnil a uvedl, že takovou částku by u sebe (po [Anonymizováno]) nenosil a že měl peníze připravené doma. Svědek také nevysvětlil, jak mu peníze žalobce v hotovosti předal, když měl být v té době v [Anonymizováno]. Rozpory se vyskytly také ohledně času, kdy mělo ke schůzce dojít. Výpověď svědka je navíc v zásadním rozporu s účastnickou výpovědí žalobce, který uvedl, že žalovaného navštívili s bratrem spolu, protože chtěl mít na předání peněz svědka. Celkově proto soud hodnotí výpověď svědka jako nekonzistentní a nevěrohodnou, s řadou podstatných rozporů, kdy tato byla zřejmě ovlivněna jeho vztahem k žalobci a snahou tomuto v řízení neuškodit.

35. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů, kdy soud dle ust. § 132 o.s.ř. hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, soud dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům:

36. Předtím, než se soud zabýval oprávněností nároku žalobce, zabýval se soud právním zájmem žalobce na požadovanému určení ve smyslu ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“). Vzhledem k tomu, že v katastru nemovitostí je zapsán jako vlastník sporného pozemku žalovaný, zatímco žalobce se domáhá určení, že je vlastníkem předmětného pozemku on, má žalobce právní zájem na požadovaném určení, neboť jinak nelze dosáhnout změny zápisu vlastnictví k předmětnému pozemku v katastru nemovitostí.

37. Pří právním posouzení věci přicházela v úvahu aplikace následujících ustanovení o.z.:

38. Dle ust. § 2079 o.z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle ust. § 2128 o.z. při prodeji a koupi nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu podle § 560 (písemná forma). Pro ujednání o výhradě vlastnického práva, o právu zpětné koupě, o zákazu zcizení nebo zatížení, o výhradě předkupního práva nebo lepšího kupce, jakož i pro ujednání o koupi na zkoušku však postačí i jiná forma, nemá-li být takovým ujednáním k nemovité věci zřízeno věcné právo.

39. Dle ust. § 3 odst. 2 písm. c) o.z. nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu, nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých. Dle ust. § 574 o.z. je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

40. Dle ust. § 555 o.z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

41. Dle ust. § 556 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

42. Dle ust. § 1746 o.z. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

43. Dle ust. § 1796 o.z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru (tzv. lichva).

44. Dle ust. § 2013 o.z. nikdo není povinen přijmout věc jako jistotu do částky vyšší, než kolik činí dvě třetiny obvyklé ceny.

45. Dle ust. § 1793 o.z. zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela. Dle ust. § 1795 o.z. právo podle § 1793 o.z. zaniká, není-li uplatněno do jednoho roku od uzavření smlouvy.

46. Dle ust. § 2040 smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn. Dle ust. § 2044 o.z. není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva. Převyšuje-li obvyklá cena jistoty zřejmě výši zajištěného dluhu, vyplatí věřitel osobě, která jistotu poskytla, částku odpovídající rozdílu; přitom si započte náklady, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu práva účelně vynaložil. Neobsahuje-li smlouva o zajišťovacím převodu práva údaj o výši dluhu a hodnověrné ocenění práva převedeného k zajištění, je na věřiteli, aby dokázal, že obvyklá cena jistoty výši zajištěného dluhu zřejmě nepřevyšuje.

47. Dle ust. § 1785 o.z. se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Dle ust. § 1787 o.z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Dle ust. § 1788 o.z. nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou.

48. Dle ust. § 2135 o.z. z ujednání o výhradě zpětné koupě vzniká kupujícímu povinnost převést na požádání věc prodávajícímu za úplatu zpět. Kupující vrátí prodávajícímu věc v nezhoršeném stavu a prodávající vrátí kupujícímu kupní cenu; tím jsou vyrovnány i užitky z peněz a plody z věci snad vytěžené. Dle ust. § 2137 o.z. nebyla-li ujednána lhůta, ve které má prodávající právo žádat vrácení věci, platí vzhledem k movité věci za ujednanou tříletá lhůta a vzhledem k nemovité věci desetiletá lhůta.

49. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky dne [datum] je svým obsahem smlouvou kupní ve smyslu ust.§ 2079 a § 2128 o.z. Kupní smlouva obsahuje ujednání o výhradě zpětné koupě ve smyslu ust. § 2135 o.z.

50. Obsah samotné smlouvy je jednoznačný. Smlouva neobsahuje žádná nejasná, neurčitá ujednání a neumožňuje různý výklad. Z obsahu smlouvy jednoznačně vyplývá, že úmyslem účastníků bylo převést předmětný pozemek žalovanému za sjednanou cenu [částka] a umožnit žalobci tento pozemek odkoupit zpět za kupní cenu ve výši [částka], a to za podmínek jasně a konkrétně uvedených v čl. V. odst. 2 smlouvy.

51. Na základě provedeného dokazování soud rovněž dospěl k závěru, že obsah uzavřené smlouvy odpovídá vůli obou smluvních stran, která byla projevena v rámci jednání před jejím uzavřením. Strany se pak smlouvou řídily i po jejím uzavření, což potvrzuje i snaha žalobce o zpětný převod pozemku před uplynutím sjednané lhůty. Výpovědi účastníků i svědka [tituly před jménem] [Anonymizováno] jednoznačně potvrzují, že oba účastníci při uzavření kupní smlouvy věděli a byli srozuměni s tím, že na základě smlouvy dojde k převodu (prodeji) pozemku žalovanému a že žalobce může ve sjednané lhůtě do [datum] žalovaného vyzvat ke zpětnému prodeji. Oba účastníci byli s tímto srozuměni a byli si vědomi důsledků těchto ujednání.

52. Na základě provedeného dokazování soud rovněž dospěl k závěru, že žalobce nebyl k uzavření kupní smlouvy nijak nucen a tuto neuzavíral v tísni či rozrušení. Žalobce měl dostatečný časový prostor si smlouvu prostudovat a před jejím podpisem si ji přečetl. Žalobce je navíc podnikatelem, který musí být s podobnými transakcemi obeznámen. Sám žalobce potvrdil, že nebyl pod žádným tlakem smlouvu uzavřít a že tuto uzavřel s ohledem na dobré vztahy se žalovaným „[Anonymizováno]“. Žalobce dále uvedl, že počítal s tím, že nebude žádný problém pozemek převést zpátky, neboť předpokládal, že v [Anonymizováno], kam odcházel pracovat, vydělá dost peněž, aby mohl kupní cenu uhradit.

53. O to nepochopitelnější se pak jeví jednání žalobce před uplynutím sjednané lhůty ([datum]), kdy tento se údajně snažil dosáhnout zpětného převodu, ale postupy, které zvolil se jeví poněkud zvláštními. V této souvislosti soud odkazuje na účastnickou výpověď žalobce a zejména pak na svědeckou výpověď jeho bratra [jméno FO], kterou považuje za velmi nevěrohodnou. Zda byla důvodem takového postupu skutečnost, že žalobce neměl v listopadu [Anonymizováno] prostředky na zpětné odkoupení pozemku, či pouze jeho určitá „liknavost“, nemá smysl spekulovat. Další dokazování tímto směrem pak soud nevedl, neboť tyto skutečnosti nemají význam pro posouzení platnosti a obsahu kupní smlouvy a tím pro rozhodnutí soudu ve věci. Stejně tak není pro rozhodnutí soudu podstatným, zda žalovaný obdržel výzvu ke zpětnému převodu pozemku ze dne [datum] (žalovaný to popíral). Podstatným pro posouzení platnosti a obsahu kupní smlouvy pak není ani jednání žalovaného v [Anonymizováno] [Anonymizováno], toto však pochopitelně může zakládat odpovědnost žalovaného z titulu porušení povinností dle kupní smlouvy.

54. Na základě provedeného dokazování soud dále dospěl k závěru, že vzájemná plnění účastníků dle kupní smlouvy nebyla v hrubém nepoměru (§ 1796 o.z.). Kupní cena byla sjednána ve výši [částka]. Znaleckým posudkem a výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] pak bylo prokázáno, že tržní cena předmětného pozemku v době prodeje byla přibližně [částka], přičemž tato by mohla být ještě nižší v případě, že by bylo nutné vynaložit další náklady na řešení nepovolené stavby na pozemku. Dále je třeba v této souvislosti vzít v úvahu, že žalobce se mohl dle smlouvy domoci zpětného převodu pozemku za částku [částka]. Pro případ porušení povinnosti žalovaného pozemek převést bylo navíc sjednáno právo odstoupit od smlouvy (čl. V. odst. 4 smlouvy). V případě odstoupení od smlouvy by pak smluvní strany byly povinny vrátit si vzájemně poskytnutá plnění (čl. V. odst. 5 smlouvy). Splnění povinností dle smlouvy v případě odstoupení bylo navíc zajištěno smluvní pokutou ve výši [částka] (čl. V. odst. 6 smlouvy). Nelze proto hovořit o nevyváženosti smlouvy v neprospěch žalobce. Smlouva nebyla pro žalobce zjevně nijak nevýhodná a pokud by se touto řídil, mohl se svých práv, včetně vrácení předmětného pozemku, domoci. Skutečnost, že tak nečinil, či nečinil řádně, nemůže být přičítána k tíži žalovaného (§ 3 odst. 2 písm. c) o.z.).

55. Na základě shora uvedených skutečností proto soud dospěl k závěru, že kupní smlouva uzavřená mezi účastníky dne [datum] je platná a na jejím základě se žalovaný stal vlastníkem předmětného pozemku. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by některý z účastníků od smlouvy odstoupil nebo že by tato zanikla jiným způsobem. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný je nadále vlastníkem předmětného pozemku a žaloba na určení vlastnického práva žalobce nemůže být důvodná. Žalobu proto zamítnul.

56. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když náhradu nákladů řízení přiznal ve věci zcela úspěšnému žalovanému. Náklady řízení žalovaného činí celkem [částka].

57. Při stanovení nákladů řízení vycházel soud z hodnoty předmětného pozemku zjištěné v průběhu řízení na základě znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], konkrétně pak z částky [částka]. Dle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen „a.t.“) pak odměna právního zástupce žalovaného činí [částka] (bez DPH) za jeden úkon právní služby.

58. Právní zástupce žalovaného v řízení učinil celkem [hodnota] úkonů právní služby. Konkrétně se jednalo o (1) přípravu a převzetí právního zastoupení, (2) poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum], (3) vyjádření k žalobě ze dne [datum], (4) poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum], (5) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum], (6) doplnění důkazních návrhů ze dne [datum], (7) poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum], (8) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum], (9) poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum], (10) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum], (11) vyjádření k žalobě ze dne [datum], (12) poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum], (13) vyjádření k žalobě ze dne [datum], (14) vyjádření k žalobě ze dne [datum], (15) vyjádření k žalobě ze dne [datum], (16) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum].

59. Dále žalovanému byla přiznána náhrada hotových výdajů právního zástupce dle § 13 odst. 4 a.t. ve výši 16 x [částka], za každý z výše uvedených úkonů právní služby, tzv. režijní paušál.

60. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalovaného doložil soudu, že je plátcem DPH, byla žalovanému přiznána také DPH ze shora uvedené odměny a náhrady hotových výdajů ve výši celkem [částka].

61. Obdobně pak soud rozhodnul dle úspěchu ve věci podle ust. § 148 o.s.ř. o náhradě nákladů řízení státu, když jejich náhradu uložil ve věci neúspěšnému žalobci. Náklady řízení státu představují náklady na zpracování znaleckého posudku č. [č. účtu] ze dne [datum] zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] doposud státem uhrazené ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobce již zaplatil na náklady znaleckého posudku zálohu ve výši [částka], uložil soud žalobci k úhradě dosud neuhrazenou část nákladů ve výši [částka].

Poučení