19 C 34/2021 - 386

Rubrum

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Hradilové a přísedících JUDr. Lucie Rapantové a Hany Hrstkové ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení mzdy a odměny jednatele takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku 54 243 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 047 Kč od 1. 3. 2018 do zaplacení, z částky 18 150 Kč od 1. 4. 2018 do zaplacení a z částky 18 046 Kč od 1. 5. 2018 do zaplacení a částku 236 531 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 17 967 Kč od 26. 10. 2018 do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky 18 006 Kč od 26. 12. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 18 109 Kč od 26. 1. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 18 085 Kč od 26. 2. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 18 060 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 18 033 Kč od 26. 4. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 18 060 Kč od 26. 5. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 18 033 Kč od 26. 6. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 060 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 297 Kč od 26. 8. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 853 Kč od 26. 9. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 070 Kč od 26. 10. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 898 Kč od 26. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku 127 192 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 784 Kč od 1. 11. 2018 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 784 Kč od 1. 1. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 784 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 784 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 784 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 784 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 784 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 784 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 784 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 784 Kč od 1. 9. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 784 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 784 Kč od 1. 11. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 784 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) na nákladech řízení částku 107 888 Kč k rukám právního zástupce žalobce a) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) na nákladech řízení částku 86 586 Kč k rukám právního zástupce žalobce b) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 2. 2021 se žalobci [Jméno žalobce A], [jméno FO] a [jméno FO] domáhali proti původně dvěma žalovaným zaplacení nároků z titulu dlužné mzdy a žalobce a) [Jméno žalobce A] též nároky vyplývající z odměny jednatele. Celkově se žalobce a) domáhal úhrady částky 313 454 Kč, a to dlužné mzdy za období od ledna 2018 do října 2019 a úhrady odměny jednatele za období od listopadu 2019 do srpna 2020, a žalobce b) náhrady dlužné mzdy za období od ledna 2018 do října 2019 v celkové výši 156 544 Kč. V průběhu řízení byl nárok žalobkyně c) zcela uhrazen, v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby.

2. Soud o nárocích žalobců a) a b) rozhodl rozsudkem ze dne 25. 1. 2022 č. j. [Anonymizováno], který byl částečně potvrzen, částečně změněn a částečně zrušen rozhodnutím Krajského soudu v [adresa] ze dne 19. 9. 2022 č. j. [Anonymizováno]. Předmětem řízení po rozhodnutí odvolacího soudu zůstal nárok žalobce a) vůči žalované společnosti [právnická osoba], o zaplacení částky 54 243 Kč s příslušenstvím a částky 236 531 Kč s příslušenstvím úrokem z prodlení z titulu dlužné mzdy za období od ledna do března 2018 a dále za měsíce září 2018 až prosinec 2018, a za měsíce leden 2019 až říjen 2019. Dále je předmětem řízení nárok žalobce b) vůči shodné žalované v rozsahu částky 127 192 Kč s úrokem z prodlení z každé jednotlivé částky měsíční dlužné mzdy za období od října 2018 do listopadu 2019.

3. Proti rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] ve věci podali dovolání žalobci, o němž bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 10. 2023 č. j. [Anonymizováno], jimž bylo dovolací řízení ve vztahu k žalobci b) zastaveno a ve vztahu k žalobci a) odmítnuto.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Ve vztahu k žalobci b) žalovaná poukázala na skutečnost, že vůči němu má pohledávku z titulu dluhu za užívání nemovitosti ve výši 1 183 200 Kč a tuto uplatňuje jako kompenzační námitku vůči nároku žalobce b) na úhradu mzdy. Jiné námitky vůči nároku žalobce b) netvrdí. Pokud jde o nárok žalobce, tvrdí, že nárok na náhradu mzdy není důvodný pro neplatnost uzavřené pracovní smlouvy z důvodu nepřípustného souběhu, kterého se žalobce a) dopouštěl, když v žalovaném období vykonával funkci jednatele společnosti a zároveň měl vykonávat závislou práci, která byla obsahově shodná s výkonem funkce jednatele. Dále tvrdí, že nad toto tvrzení není nárok žalobce a) důvodný, když již před podáním žaloby zanikl na základě dohody stran o úhradě těchto nároků odkupem vozidla společnosti značky [jméno FO] za částku 348 845 Kč. Poukazuje na pokladní doklady podepsané žalobcem a) na úhradu jeho mzdových nároků, podle nichž fakticky částka za náhradu mzdy žalobci a) vyplacena nebyla, když byla uhrazena kupní cenou z prodeje předmětného vozidla. Žalovaná proto setrvala na návrhu, aby soud nároky obou žalobců zamítl.

5. Z výpovědi žalobce a) soud zjistil, že pokud jde o výkon funkce jednatele, pravidelně měl s druhým jednatelem [Anonymizováno] společné porady vždy v pondělí. Vždy společně probrali podpisy smluv, obchodní otázky, úvěry, prodeje strojů a podobně, vše bylo vždy po vzájemné dohodě. Řešili chod firmy s tím, že otázku například placení od klientů řešil především pan [jméno FO]. On sám od úterý do pátku kreslil výkresy, dělal cenové kalkulace a potom v pondělí na té poradě se dohodli, který obchod a za jakých podmínek udělat. Jednali vždy společně. Některou smlouvu mohl podepsat buď on sám nebo sám pan [jméno FO]. Pokud jde o vozidlo [jméno FO], toto od společnosti žalované nikdy nekoupil. [jméno FO] vůbec nezná. O vydání plné moci pro pana [jméno FO] nikdy pan [Anonymizováno] nežádal. Pamatuje si, že někdy na podzim krátce předtím, než byl odvolán z funkce jednatele, podepsal zprostředkovatelskou smlouvu na prodej vozidla [jméno FO], a to se společností „[Anonymizováno]“ pana [jméno FO] se sídlem ve [Anonymizováno]. Vozidlo mělo být z firmy prodáno, proto byla uzavřena zprostředkovatelská smlouva, ale dále o tom, co bylo s vozidlem dál, už nic neví.

6. Z výpovědi jednatele žalované [jméno FO] soud zjistil, že na poradách řešili především záchranu firmy, úhradu dluhů, vztahy s dodavateli, daňové pohledávky státu a podobně. Porady vždy probíhaly za účasti žalobce a). Probíhaly minimálně jednou týdně, a to v pondělí. Někdy i navíc ještě i v pátky. Když do předmětné firmy vstoupil, měla velké potíže, stála před bankrotem. První dva roky bylo potřeba dělat vše s cílem firmu udržet. Kompetence měli rozdělené tak, že on se staral o ekonomickou část, finanční toky, co komu dluží, co kdo dluží jim a kdo co zaplatí a kdy. Žalobce a) se zabýval spíše výrobní stránkou, byl ve výrobě každý den. Zabýval se především samotnou výrobou. I s klienty navenek jednal spíše on, protože někteří měli s žalobcem a) problém, nevěřili mu. Firma je v současné době v dobré kondici, zaměstnává 25 lidí. [jméno FO] ani pana [jméno FO] vůbec nezná. Nikdy se s žalobcem nedomlouvali na zprostředkování prodeje vozidla [jméno FO], v době, kdy byl ještě jednatelem žalobce a). Pokud o toto vozidlo jde, užíval ho žalobce a), když jako jednatel skončil, auto do firmy nevrátil. Následně pak řešili různé sporné body s tím, že se domluvili, že žalobce a) si auto ponechá. Tvrdil mu, že ho chce prodat. V případě, že by auto prodával on sám, rozhodně by chtěl nějaké protiplnění, tedy úhradu za něj. Je pravdou, že tu plnou moc pro pana [jméno FO] podepsal, bylo to součástí dohody s žalobcem a). Žalobce mu dodal iniciály. [jméno FO] měl zajistit přepis vozidla, které bylo prodáno panu [Jméno žalobce A], tuto plnou moc pak předal panu [jméno FO]. Pokud jde o smlouvu o výkonu funkce ze dne 1. 11. 2019, tuto za společnost podepsal on sám. Žalobce byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy. Věděl o tom, protože řešil otázku mezd, každý měsíc dostal seznam zaměstnanců a mezd, měl tedy přehled o tom, kdo ve společnosti pracuje. Pamatuje si, že mzda žalobce a) se pohybovala okolo částky 24 000 Kč měsíčně. Žalobce a) byl součástí jednání o smlouvě o prodeji části závodu, protože to byl záměr vedoucí k záchraně společnosti.

7. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že vykonával funkci ředitele žalované, s žalobcem a) jednali v souvislosti s jeho odchodem ze společnosti. Šlo mimo jiné o starší vozidlo [jméno FO], které žalobce a) užíval, domluvilo se, že auto se přepíše na něj s tím, že tím budou uhrazeny jeho mzdové nároky nebo alespoň jejich část. Žalobce a) s tímto souhlasil, podepsal pokladní doklady. Zda byla uzavřena písemná smlouva si již nepamatuje. [jméno FO] ani [jméno FO] nezná. Pokud jde o nároky žalobce b), tyto neuhradili, čekají na řešení dalších sporů vzniklých poškozováním společnosti, poté jsou připraveni je uhradit.

8. Ze smlouvy o prodeji části závodu bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], a [právnická osoba], uzavřeli smlouvu o prodeji části závodu dne 26. 5. 2018. V článku 6.1. je uvedeno, že ke dni účinnosti smlouvy je povinen prodávající předat a kupující převzít věci, jež jsou předmětem smlouvy, a to včetně veškeré související dokumentace. Podle bodu 3.2.6. v rámci převodu závodu přecházejí na kupujícího práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu k zaměstnancům prodávajícího, jejichž seznam je uveden v příloze 4. této smlouvy. Kupujícím je společnost [právnická osoba], prodávajícím [právnická osoba] Z přílohy č. [hodnota]. vyplývá seznam jmen převáděných zaměstnanců, mimo jiné je zde uveden [Jméno žalobce A] [tituly před jménem], ekonom, osobní číslo [Anonymizováno]. Oznámením o prodeji části závodu jednatel [právnická osoba] oznámil Krajskému soudu v [adresa] přípisem bez uvedení data.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalovaná je obchodní firmou zapsanou od 17. ledna 1992 s jediným společníkem [jméno FO], bytem [adresa], zapsáno k 20. 4. 2018.

10. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalované [právnická osoba] a žalobcem a) ze dne 1. 8. 2006 vyplývá, že je uzavřena na dobu neurčitou. Pracovní poměr vznikl ke dni 1. 8. 2006 se sjednanou prací řízení technického oddělení a ekonomie. K témuž dni byla mezi stranami uzavřena dohoda o smluvní mzdě v základní výši 14 570 Kč za měsíc + 0 až 30 % pohyblivá složka. Z potvrzení o zaměstnání bylo zjištěno, že žalobce a) byl zaměstnancem této společnosti od 1. 8. 2006 do 30. 4. 2018, v pracovním poměru ve funkci ekonoma. Pracovní smlouva mezi žalovanou a žalobcem a) je datována 1. 5. 2018 na dobu neurčitou s měsíční mzdou 24 000 Kč splatnou 25. dne následujícího měsíce s předmětem výkonu práce řízení technického provozu a ekonomie.

11. Výplatní lístky žalobce a) za období květen 2018 až prosinec 2018 dokladující nárok na mzdu ve výši 18 119 Kč za květen 2018, 18 033 Kč za červen 2018, 18 180 Kč za červenec 2018, 18 630 Kč za srpen 2018, 17 967 Kč za září 2018, 17 979 Kč za říjen 2018, 18 006 Kč za listopad 2018, 18 109 Kč za prosinec 2018 a dále pak za rok 2019, a to 18 652 Kč za leden 2019, 18 060 Kč za únor 2019, 18 600 Kč za březen 2019, 18 060 Kč za duben 2019, 18 033 Kč za květen 2019, 18 060 Kč za červen 2019, 18 297 Kč za červenec 2019, 18 853 Kč za srpen 2019, 18 070 Kč za září 2019, 18 898 Kč za říjen 2019, 4 450 Kč za prosinec 2019. Žalobce a) předložil dále potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za období od ledna do srpna 2020, z nichž se zjišťuje základ daně 53 520 Kč a v období od ledna do října 2019 činil základ daně 322 559 Kč, od listopadu do prosince 2019 pak 13 380 Kč.

12. Z potvrzení o zdanitelných příjmech žalobce b) za období leden až duben 2018 vyplývá úhrn příjmů ze závislé činnosti 40 000 Kč, shodně jako mzdové nároky mzdovými listy za období červen až prosinec 2018 a leden až říjen 2019, a to ve výši červen 2018 9 838 Kč, červenec 2018 9 784 Kč, srpen 2018 9 784 Kč, září 2018 9 784 Kč, říjen 2018 9 784 Kč, listopad 2018 9 784 Kč, prosinec 2018 9 784 Kč, duben 2019 9 784 Kč, stejně jako květen 2019, červen, červenec, srpen, září a říjen 2019. Dle potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za období květen až prosinec 2018 činil základ daně 80 000 Kč.

13. Žalobce b) ukončil pracovní poměr u žalované dohodou o skončení pracovního poměru ze dne 31. 10. 2019 s tím, že pracovní poměr končí ke dni 31. 10. 2019.

14. Ze zprávy [právnická osoba] ve [adresa], odboru dopravně správních agend, soud zjistil, že vozidlo [jméno FO] bylo od 3. 7. 2006 evidováno na společnost [právnická osoba], od 13. 6. 2019 na společnost [právnická osoba], a od 17. 2. 2021 je evidováno na [jméno FO], [adresa]. Tato osoba je v současné době taktéž zapsána jako vlastník vozidla ve velkém technickém průkazu vozidla, jak dále bylo zjištěno z kopie VTP předmětného vozidla značky [jméno FO].

15. Z přípisu [právnická osoba] [adresa], odboru dopravně správních agend a Magistrátu města [Anonymizováno], odboru registru vozidel a řidičů, bylo zjištěno, že vozidlo původní RZ [SPZ], nově RZ [SPZ], je vedeno na registračním místě [adresa].

16. Z žádosti o zápisu změny vlastníka nebo provozovatele předmětného vozidla, tedy vozidla [jméno FO], původní RZ [SPZ], byla podána 17. 2. 2021 v [Anonymizováno] osobou dle plné moci [jméno FO], který je na žádosti podepsán, jeho totožnost je úředně správním orgánem ověřena. Jmenovaný předložil plnou moc, kdy byl zmocněn žalovanou zastoupenou jednatelem [jméno FO] k úkonu registrace vozidla v registru vozidel, přípravy podpisu a zajištění podání žádosti o zápis změny vlastníka vozidla v registru vozidel při jejich koupi, respektive prodeji ze dne 11. 2. 2021. Plná moc je podepsána jednatelem žalované [jméno FO] dle dokladu o úředně ověřeném podpisu Notářstvím v [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO] ke dni 11. 2. 2021.

17. Z účetního deníku žalované společnosti je uvedeno datum případu z 10. 2. 2021, účet [Anonymizováno], název [Jméno žalobce A], prodej [jméno FO], úhrada faktury [Anonymizováno] v částce 348 845 Kč, následuje záznam z téhož data s označením účtu [Anonymizováno] mínus 348 845 Kč, úhrada [IBAN], prodej [jméno FO] [Jméno žalobce A], párovací znak [Anonymizováno]. Následuje vyřazení z majetku, prodej [jméno FO], uvedená hodnota zůstatku 1 456 495,80 Kč, položka účetní [Anonymizováno].

18. Z pokladního dokladu č. [hodnota] vyplývá, že je označen „Pokladní doklad – výdaj“ s označením pokladny č. [hodnota], pořadové číslo dokladu [Anonymizováno] s datem pořízení 10. 2. 2021 a účelem platby „Úhrada mzdových závazků – R. [jméno FO]“, a to v částce 348 845 Kč. Pokladní doklad je podepsán v kolonce příjemce a pokladník. Z pokladního dokladu č. [hodnota] dále soud zjistil, že pokladní doklad je označen „Pokladní doklad – příjem“ s označením poklady [Anonymizováno], pořadové číslo dokladu [Anonymizováno] ze dne 10. 2. 2021 s účelem platby „Úhrada FV [Anonymizováno] [jméno FO]“ s částkou 348 845 Kč s podpisy v kolonce schválil a podpis příjemce, chybí podpis pokladníka.

19. Z kupní smlouvy na osobní automobil k vozidlu [jméno FO] [Anonymizováno] za částku 110 000 Kč ze dne 12. 1. 2021 vyplývá, že jako prodávající je uvedena žalovaná zastoupená [jméno FO], kupujícím je uveden [jméno FO], vozidlo je prodáno za částku 110 000 Kč.

20. Ve spise je dále založena mailová korespondence mezi žalobcem a) a jednatelem žalované [jméno FO], kdy mimo jiné [právnická osoba] 5. března 2021 sděluje [Jméno žalobce A]: „Peníze za prodej vašeho [jméno FO] jsme obdrželi dnes na účet a protože auto bylo prodáno vám, přeposlali jsme je obratem na váš soukromý účet“. Žalobce a) odpovídá 9. 3. 2021 s tím, že: „Vozidlo [jméno FO] nebylo nikdy v mém osobním vlastnictví, proto jsem ho nikdy neprodával, ani jsem nikdy neměl zájem o jeho koupi, peníze vracím zpět na účet společnosti [právnická osoba], neboť byly poslány bezdůvodně.“ K e-mailu jsou doloženy doklady [právnická osoba], z nichž vyplývá, že 8. 3. 2021 obdržel žalobce a) od žalované částku 110 000 Kč s označením „Vyplacení zprostředkování prodeje vozidla [Anonymizováno]“, téhož dne je částka vrácena s označením „Vratka mylné platby“.

21. Rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne 19. 1. 2024 č. j. [Anonymizováno] bylo rozhodnuto o žalobě žalované vůči žalobci b) [adresa], jímž se domáhal shodného nároku, který uplatnil v předmětném řízení jako započtení, a to v částce 1 183 200 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, jímž se měl žalobce b) na úkor žalované obohatit při užívání nemovitostí ve vlastnictví žalované. Rozsudkem uvedeného soudu byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Následně byl rozsudek Okresního soudu v [adresa] potvrzen rozsudkem Krajského soudu v [adresa] - pobočka v [Anonymizováno] ze dne 26. 9. 2024 č. j. [Anonymizováno].

22. Podle ustanovení § 109 odst. 1 zákoníku práce za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

23. Podle ustanovení § 59 odst. 1 a 2 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění novel o obchodních korporacích, práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího voleného orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona plyne něco jiného. Ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku se nepoužijí. Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti; bez tohoto schválení nenabude smlouva účinnosti. Nerozhodl-li nejvyšší orgán společnosti jinak, je schválená smlouva účinná ode dne jejího uzavření, nebo ode dne vzniku funkce, podle toho, který z těchto dnů nastal později.

24. Podle ustanovení § 1987 odst. 1 a 2 občanského zákoníku k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

25. Podle ustanovení § 144a odst. 4 zákoníku práce započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu.

26. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2019 sp. zn. 21 Cdo 238/2019 vyplývá, že jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škodu proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody, náhradu mzdy nebo platu není přípustné, i kdyby byly dodrženy zákonné limity vyplývající z ustanovení § 278 a § 279 odst. 1 o. s. ř. Zaměstnavatel je oprávněn započíst svou pohledávku na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu a provést srážku (srážky) ze mzdy za účelem uspokojení svého nároku na náhradu škody na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnancem.

27. Po provedeném dokazování má soud skutkový stav ve věci prokázaný a dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.

28. Pokud jde o nárok žalobce a), bylo zásadní otázkou posouzení, zda se za situace, kdy žalobce a) byl v žalovaném období současně jednatelem žalované společnosti, a to v období od 20. 4. 2018 do 13. 8. 2020, se v daném případě jednalo o tzv. nepřípustný souběh výkonu funkce jednatele a práce v pracovním poměru pro žalovanou. Soud při posouzení této právní otázky vycházel ze všech provedených listinných důkazů a výpovědí žalobce a) a jednatele žalované, které vyhodnotil zejména s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2016 číslo I. ÚS 190/15 a s přihlédnutím k aktuální judikatuře Nejvyššího soudu ČR v této otázce a dospěl k závěru, že v daném případě k nepřípustnému souběhu nedocházelo.

29. Je prokázáno, že pracovní poměr žalobce a) u žalované vznikl, resp. trval na základě původní pracovní smlouvy uzavřené dne 1. 8. 2006 mezi žalobcem a) a právním předchůdcem žalované společností [právnická osoba] Tuto pracovní smlouvu za zaměstnavatele tehdy podepsal tehdejší jednatel společnosti (nyní) žalobce b) [Jméno žalobce B]. Smlouvou o prodeji podniku ze dne 26. 5. 2018 došlo k prodeji části původní společnosti [právnická osoba] a vznikla nová společnost [právnická osoba] Na žalovanou smlouvou o prodeji části podniku přešel současně pracovněprávní vztah zaměstnanec – zaměstnavatel se žalobcem a) a také dosud nevyplacený mzdový nárok žalobce a) vzniklý za předcházející období jeho pracovního poměru pro právního předchůdce žalované (období leden až březen 2018). Současný jediný jednatel společnosti [právnická osoba] ve své výpovědi výslovně uvedl, že věděl, že žalobce a) je zaměstnancem společnosti žalované, byla mu vyplácena mzda ve výši okolo 24 000 Kč. Žalovaná shodně jako její právní předchůdce vystavovala v žalovaném období žalobci a) výplatní lístky za každý jednotlivý měsíc, mzdu v některých měsících vyplácela. Pokud jde o výkon činnosti jednatele žalované, žalobce a) i jednatel žalované shodně potvrdili, že žalobce a) se spíše soustředil na otázky výrobní, avšak i další otázky, zejména úhrady dluhů, uzavírání konkrétních smluv, platební morálku a podobně, řešili oba jednatelé minimálně společně na společných poradách jednou týdně, za společnost měli oprávnění jednat každý samostatně. Pokud jde o rozsah práce dle pracovní smlouvy ze dne 1. 8. 2006, tento je vymezen jako řízení technického oddělení a ekonomie. Soud dospěl k závěru, že výkon funkce jednatele žalované, kterou zastával žalobce a), přesahovala rámec činnosti, kterou vykonával na základě uzavřené pracovní smlouvy pro žalovanou. Tento stav byl žalovanou společností akceptován, jeho pracovněprávní poměr byl ostatně i předmětem převodu/prodeje části podniku na žalovanou a sám současný jednatel společnosti ve své výpovědi potvrdil, že věděl, že žalobce a) je zaměstnancem žalované a že je mu vyplácena (a v jaké výši) mzda. Žalovaná potvrdila existenci i výši těchto příjmů i ve vztahu k daňovým orgánům (potvrzení o zdanitelných příjmech za žalovaná období). Jednatelskou odměnu měl nadto žalobce a) u žalované sjednánu až ode dne 1. 11. 2019, a to ve výši 5 000 Kč. Shodné závěry platí i pro období, kdy trval pracovní poměr žalobce a) u právního předchůdce žalované [právnická osoba], kde pracovní poměr žalobce a) trval bezmála 12 let a kde jednatelskou odměnu sjednánu neměl. S přihlédnutím ke všem těmto okolnostem proto soud dospěl k závěru, že k nepřípustnému souběhu mezi funkcí jednatele společnosti a výkonem práce pro žalovanou jako zaměstnavatele z titulu pracovní smlouvy na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 1. 8. 2006 v předmětném žalovaném období nedocházelo. Pracovní poměr žalobce a) vznikl platně a v rozhodném období existoval.

30. Pokud jde o další námitku strany žalované, a to v souvislosti s protiplněním prodejem vozidla [jméno FO], pak soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by došlo k zániku nároku žalobce tvrzeným započtením. V řízení nebylo bez pochybností prokázáno, že by předmětné vozidlo [jméno FO] poté, kdy bylo odepsáno z majetku žalované společnosti, přešlo do vlastnictví žalobce či případně, že by to byl žalobce, kdo by jeho prodejem následně získal finanční prospěch. Žalovaná poukazovala na předložené pokladní doklady a účetní doklady o vyřazení vozidla z majetku žalované. Dne 10. 2. 2021 byl podepsán pokladní doklad – příjem pod číslem [hodnota] označený jako „úhrada faktury [Anonymizováno] - prodej [jméno FO]“. Téhož dne byl vystaven pokladní doklad s označením výdaje pod pořadovým číslem dokladu [Anonymizováno] s označením „úhrada mzdových závazků – R. [jméno FO]“ v téže výši, tedy 348 845 Kč. Vozidlo však bylo přepsáno na osobu třetí ([jméno FO]) ke dni 17. 2. 2021 na základě vystavené plné moci žalované ze dne 11. 2. 2021. Nadto se shodnou osobou nabyvatele byla již dříve uzavřena kupní smlouva ze dne 12. 1. 2021 o prodeji shodného vozidla za částku 110 000 Kč. [jméno FO] je tak od 17. 2. 2021 evidován jako vlastník předmětného vozidla, jak je prokázáno ze zpráv příslušných orgánů státní správy registru vozidel a technického průkazu vozidla. Nelze odhlédnout ani od e-mailové korespondence mezi jednatelem žalované a žalobcem a) z března 2021, kdy jednatel žalované sděluje žalobci, že mu zasílá peníze za prodej vozidla [jméno FO] 110 000 Kč. Na to reaguje žalobce a) tím, že částku vrací. V řízení je naopak prokázáno, že předmětné vozidlo bylo přepsáno na [jméno FO] na základě plné moci, kterou pro [jméno FO] vystavil a podepsal jednatel žalované [právnická osoba] v době, kdy dle tvrzení žalované mělo dojít k prodeji uvedeného vozidla žalobci a). Tvrzení jednatele, že tak učinil (vystavil plnou moc s datem 11. 2. 2021) na základě dohody s žalobcem a) prokázáno není. Soud dospěl k závěru, že ze shora prokázaného skutkového děje nelze dovodit, že by žalobce a) akceptoval tvrzenou nabídku na odprodej předmětného vozidla, zvláště pak za částku uvedenou v předložených dokladech ve výši 348 000 Kč. Neakceptování tvrzené nabídky nadto zcela prokazuje další jednání žalobce a) – emailová korespondence shora o vrácení částky 110 000 Kč z prodeje tohoto vozidla a odůvodnění tohoto emailu žalobcem a). V řízení tak není prokázáno, že by vznikla tvrzená pohledávka žalované vůči žalobci a) a proto nemohlo dojít ani k tvrzenému započtení na žalobou uplatněné nároky žalobce a).

31. Za této situace soud uzavírá, že žalovaná dosud žalobci a) ani částečně dlužnou mzdu za žalované období neuhradila a stále tuto částku dluží. Samotná výše nároku žalobce a) není žalovanou rozporována, každý jednotlivý měsíc je prokázán mzdovými listy, zápočtovými listy a kartami zaměstnance a potvrzeními o zdanitelných příjmech. Soud proto nároku žalobce a) plně vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě celkové dlužné částky 290 774 Kč spolu s úrokem z prodlení z každého jednotlivého mzdového nároku toho kterého kalendářního měsíce ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku.

32. Pokud jde o nárok žalobce b), má soud prokázáno, že nárok na úhradu mzdy za žalované období žalobci b) jednoznačně vznikl, když v řízení je prokázáno zejména potvrzením o zdanitelných příjmech a zápočtového listu, že v žalovaném období vykonával pro žalovanou sjednanou práci. Výši ani právní důvod nároku žalobce b) žalovaná nijak nerozporovala. Namítala toliko zánik nároku žalobce b) započtením na její pohledávku z tvrzeného nároku vzniklého bezdůvodným obohacením při užívání nemovitostí ve vlastnictví žalované. Tento nárok vůči žalobci b) uplatnila žalovaná samostatnou žalobou u Okresního soudu v [adresa]. Rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne 19. 1. 2024, č. j. [Anonymizováno], byl tento nárok žalované vůči žalobci b) na úhradu částky 1 183 200 Kč s příslušenství v celém rozsahu zamítnut, když soud dospěl k závěru, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalované nevznikl. Rozsudek Okresního soudu v [adresa] byl následně potvrzen rozsudkem Krajského soudu v [adresa] - pobočka v [Anonymizováno] ze dne 26. 9. 2024, č. j. [Anonymizováno]. Při aplikaci ustanovení paragrafu § 1987 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 144 odst. 4 zákoníku práce proto soud dospěl k závěru, že žalovaná nemá vůči žalobci a jeho nároku na náhradu mzdy žádnou existující a započitatelnou pohledávku, a proto k této námitce dále nepřihlížel.

33. Výši nároku dlužné mzdy žalobce b) řádně prokázal mzdovými listy a potvrzením o zdanitelných příjmech a soud proto návrhu žalobce b) vyhověl a zavázal žalovanou uhradit žalobci b) částku ve výši 127 192 Kč, a to s úrokem z prodlení z každého jednotlivého mzdového nároku toho kterého kalendářního měsíce ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku.

34. Náklady řízení žalobce a) soud vypočítal z merita věci 320 126 Kč (nárok přiznaný soudem ve výši 290 774 Kč a již pravomocně zamítnutý nárok na částku 29 352 Kč), tedy s vyloučením nároku na jednatelskou odměnu 22 680 Kč, k němuž podepsaný soud nebyl věcně příslušný, hodnota jednoho úkonu právní pomoci dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. tak činí 9 584 Kč, při zastupování více účastníků v řízení ve smyslu ustanovení § 12 odst. 4 vyhlášky snížený o 20 %, tedy částku 7 667 Kč. Žalobce a) má ve věci vůči žalované převažující procesní úspěch ve výši 90 %, neúspěch představuje 10 % (zamítnutý nárok na částku 29 352 Kč), nárok na náklady řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. přísluší žalobci a) v rozsahu 80 %. Náklady vynaložené v souvislosti s podáním dovolání vůči rozhodnutí krajského soudu považuje soud za neúčelně vynaložené s ohledem na výsledek dovolacího řízení, kdy bylo dovolání žalobce a) jako zcela nedůvodné odmítnuto. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce a) sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 14 637 Kč a v nákladech právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění novel, před soudem prvého stupně do rozhodnutí odvolacího soudu sestávají z 6 úkonů právní pomoci za úkony převzetí věci, příprava, podání žaloby, předžalobní upomínka, obsahově významné vyjádření ze dne 9. 7. 2021, účast u jednání dne 26. 10. 2021 a 25. 1. 2022, celkem ve výši 46 002 Kč, 6 režijních paušálů za shodné úkony právní pomoci po 300 Kč, cestovné k jednání soudu dne 26. 10. 2021 z [Anonymizováno] do [adresa] a zpět, celkem najeto 124 km, vozidlem s průměrnou spotřebou 4,5 l/100 km, cena PHM dle vyhlášky 27,80 Kč/l a náhradě za 1 km jízdy 4,40 Kč, celkem 700 Kč, uplatněna při sdílení s druhým žalobcem, tj. 350 Kč, náhrada za ztrátu času 4 započatých půlhodin po 100 Kč, dále za odvolací řízení v rozsahu 3 úkonů právní pomoci za úkony vyjádření k odvolání ze dne 6. 4. 2022 a účast u jednání dne 19. 9. 2022 v rozsahu 2 úkonů (jednání v rozsahu více než 2 hodin) 23 001 Kč, 3 režijní paušály za shodné úkony právní pomoci po 300 Kč, cestovné k jednání soudu dne 19. 9. 2022 z [Anonymizováno] do [adresa] a zpět, celkem najeto 193 km, vozidlem s průměrnou spotřebou 4,5 l/100 km, cena PHM dle vyhlášky 44,50 Kč/l a náhradě za 1 km jízdy 4,70 Kč, celkem 1 393 Kč, uplatněna při sdílení s druhým žalobcem, tj. 696,50 Kč, náhrada za ztrátu času 6 započatých půlhodin po 100 Kč a za řízení před soudem prvého stupně po rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu 3 úkonů právní pomoci za úkony obsahově významného vyjádření ze dne 13. 9. 2024, účast u jednání dne 18. 9. 2024 a 17. 12. 2024, celkem 23 001 Kč, 3 režijní paušály za shodné úkony právní pomoci po 300 Kč a cestovné k jednání soudu dne 18. 9. 2024 a 17. 12. 2024 z [Anonymizováno] do [adresa] a zpět, celkem najeto 2 x 124 km, vozidlem s průměrnou spotřebou 4,5 l/100 km, cena PHM dle vyhlášky 38,20 Kč/l a náhradě za 1 km jízdy 5,60 Kč, celkem jedno jednání 907,56 Kč, uplatněna při sdílení s druhým žalobcem, tj. 2 x 453,78 Kč, náhrada za ztrátu času 2 x 4 započatých půlhodin po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 20 865 Kč. Celkem tak náklady žalobce a) činí 134 860 Kč, z toho 80 % představuje částku 107 888 Kč.

35. Žalobce b) má ve věci plný úspěch, náleží mu tak náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady vynaložené v souvislosti s podáním dovolání vůči rozhodnutí krajského soudu považuje soud za neúčelně vynaložené s ohledem na výsledek dovolacího řízení, kdy bylo dovolací řízení žalobce b) pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce b) sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 360 Kč a v nákladech právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění novel, před soudem prvého stupně do rozhodnutí odvolacího soudu sestávají z 6 úkonů právní pomoci za úkony převzetí věci, příprava, podání žaloby, předžalobní upomínka, obsahově významné vyjádření ze dne 9. 7. 2021, účast u jednání dne 26. 10. 2021 a 25. 1. 2022, celkem ve výši 35 436 Kč, 6 režijních paušálů za shodné úkony právní pomoci po 300 Kč, cestovné k jednání soudu dne 26. 10. 2021 z [Anonymizováno] do [adresa] a zpět, celkem najeto 124 km, vozidlem s průměrnou spotřebou 4,5 l/100 km, cena PHM dle vyhlášky 27,80 Kč/l a náhradě za 1 km jízdy 4,40 Kč, celkem 700 Kč, uplatněna při sdílení s druhým žalobcem, tj. 350 Kč, náhrada za ztrátu času 4 započatých půlhodin po 100 Kč, dále za odvolací řízení v rozsahu 3 úkonů právní pomoci za úkony vyjádření k odvolání ze dne 6. 4. 2022 a účast u jednání dne 19. 9. 2022 v rozsahu 2 úkonů (jednání v rozsahu více než 2 hodin) 17 718 Kč, 3 režijní paušály za shodné úkony právní pomoci po 300 Kč, cestovné k jednání soudu dne 19. 9. 2022 z [Anonymizováno] do [adresa] a zpět, celkem najeto 193 km, vozidlem s průměrnou spotřebou 4,5 l/100 km, cena PHM dle vyhlášky 44,50 Kč/l a náhradě za 1 km jízdy 4,70 Kč, celkem 1 393 Kč, uplatněna při sdílení s druhým žalobcem, tj. 696,50 Kč, náhrada za ztrátu času 6 započatých půlhodin po 100 Kč a za řízení před soudem prvého stupně po rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu 3 úkonů právní pomoci za úkony obsahově významného vyjádření ze dne 13. 9. 2024, účast u jednání dne 18. 9. 2024 a 17. 12. 2024, celkem 17 718 Kč, 3 režijní paušály za shodné úkony právní pomoci po 300 Kč a cestovné k jednání soudu dne 18. 9. 2024 a 17. 12. 2024 z [Anonymizováno] do [adresa] a zpět, celkem najeto 2 x 124 km, vozidlem s průměrnou spotřebou 4,5 l/100 km, cena PHM dle vyhlášky 38,20 Kč/l a náhradě za 1 km jízdy 5,60 Kč, celkem jedno jednání 907,56 Kč, uplatněna při sdílení s druhým žalobcem, tj. 2 x 453,78 Kč, náhrada za ztrátu času 2 x 4 započatých půlhodin po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 16 427 Kč. Celkem tak náklady žalobce b) činí 86 586 Kč.

Poučení