19 C 370/2018-197

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr Zdeňkem Hammerem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] pro zaplacení 86 297,80 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 30 616,65 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 30 616,65 Kč od 29. 12. 2017 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky ve výši 55 681,15 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 55 681,15 Kč od 29. 12. 2017 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem částku ve výši 5 905 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného, přičemž v řízení před nalézacím soudem nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Soud na úvod uvádí, že v dané věci již bylo rozhodnuto rozsudkem nalézacího soudu pod č.j.: 19 C 370/2018-131 ze dne 11.11.2019, který však byl k odvolání žalobce usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, co by soudu odvolacího, pod č.j.: 95 Co 20/2020-153 ze dne 28.5.2020, zrušen a vrácen zpět k dalšímu řízení s pokyny k doplnění dokazování. Po provedeném dokazování však soud na skutkových a právních závěrech učiněných v původním rozhodnutí ničeho nemění, pouze korigoval výši škody vzniklé neoprávněným odběrem plynu na základě soudcovské úvahy, jak bude rozvedeno níže (bod 43).

2. Soud tedy konstatuje, že se žalobce žalobou domáhal zaplacení částky ve výši 86 297,80 Kč s příslušenstvím, kdy uvedl, že je vlastníkem a provozovatelem distribuční soustavy a je povinen zajištovat pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrných míst dle smluv, které uzavřel obchodník s plynem s odběrateli. Žalobce je tak odlišným subjektem od obchodníka s plynem. Žalobce dne 10.5.2017 pojal podezření při odečtu z měřícího zařízení, že odběr plynu na základě smlouvy uzavřené mezi obchodníkem s plynem a žalovaným, je měřen plynoměrem výr. [číslo] na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci. Plynoměr tak byl opatřen bezpečnostní přelepkou [číslo] dne 23.5.2017 demontován a znovu zajištěn proti neoprávněné manipulaci bezpečností přelepkou [číslo]. Ověřením v Autorizovaném metrologickém středisku bylo zjištěno, že úřední značka měřidla byla poškozena, o čemž bylo vyhotoveno Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla [číslo] [rok]. Měřidlo bylo rovněž podrobeno znaleckému zkoumání, kdy znalec z oboru kriminalistika, se specializací kriminalistika, mechanoskopie ve znaleckém posudku č. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne 13.10.2017 zkonstatoval, že úřední značka krytu číselníku měřidla je poškozena a na číselníku se nacházejí stopy svědčící o násilném přetočení číselníku. Žalovaný tak v období od 16.11.2016 do 9.5.2017 na odběrném místě v [obec], [ulice a číslo] neoprávněně odebíral plyn, čímž způsobil žalobci škodu ve výši 86 297,80 Kč Počátek neoprávněného odběru byl stanoven ode dne následujícího po poslední provedené kontrole měřidla dne 15.11.2016 a konec neoprávněného odběru odpovídá dni, který předcházel dni, kdy bylo pojato podezření na neoprávněný odběr. Pokud jde o náhradu škody, žalobce uvedl, že došlo k neoprávněnému odběru plynu podle § 74 odst. 1 písm. d), bod 3 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Výše škody byla stanovena dle vyhl.č. 108/2011 Sb. o měření a stanovení způsobu náhrady škody při neoprávněném odběru, kdy se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá dle vzorce uvedeného v příloze č. 2 uvedené vyhlášky. Od této výše škody je odečtena částka, která byla měřidlem zjištěna při kontrole dne 10.5.2017 a která byla vyúčtována obchodníkem s plynem. Žalobce rovněž uplatňuje i náklady, kterému vznikly v souvislosti s neoprávněným odběrem, kdy se jedná o náklady na znalecký posudek č. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne 13.10.2017 ve výši 3 500 Kč. Uvedená částka byla žalobci vyúčtována fakturou pod č. [bankovní účet] a žalobce ji uhradil dne 28.11.2017. Žalobce rovněž požaduje uhradit náklady v souvislosti se zjištěním neoprávněného odběru. K odhalovaní neoprávněného odběru a k dalším činnostem byla žalobcem na základě smlouvy pověřena spol. [právnická osoba], která zplnomocnila spol. [právnická osoba] a tato společnost svou činnost žalobci vyúčtovala fakturou pod č. [rok] v částce 6 950 Kč a žalobce tuto částku uhradil dne 4.8.2017. K náhradě škody v celkové výši 86 297,80 Kč byl žalovaný vyzván a to fakturou pod VS [číslo] splatnou dne 28.12.2017. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud vzniklou škodu neuhradil, domáhá se žalobce její úhrady soudní cestou včetně úroku z prodlení.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že odběrné místo na adrese [adresa], kde byl údajně zjištěn neoprávněný odběr, od roku 2009, tedy od doby, co zemřela jeho matka, nikdo neobývá, spotřebiče nejsou používány a dům je pouze temperován na [číslo] stupňů a rovněž tomuto způsobu vytápění odpovídá vyúčtování a naměřená spotřeba energií za předcházející roky. I pokud by byl neoprávněný odběr uskutečněn, nemohla žalobci vzniknout škoda téměř ve výši 90 tisíc Kč. Žalovaný však popírá, že by se na odběrném místě jednalo o neoprávněný odběr a skutečnost, že plynoměr měl být údajně poškozen, si nedovede vysvětlit. V průběhu řízení žalovaný rovněž poukazoval na skutečnost, že s plynoměrem mohli manipulovat pracovníci [právnická osoba] [anonymizováno], kteří měli neoprávněný odběr odhalit, samotné zjištění neoprávněného odběru, resp. protokol o tomto zjištění nebyl sepsán transparentně, kdy pracovníci měli využít toho, že žalovaný neměl brýle na čtení a protokol si nemohl přečíst. Žalovaný rovněž poukázal na judikát Ústavního soudu ČR pod sp. zn.: I ÚS 668/15 ze dne 11.8.2015 a navrhl žalobu v celém zamítnout.

4. Strany jako nesporné uvedly, že adresa odběrného místa je [adresa] a období za které je požadována náhrada za neoprávněný odběr plynu je od 16.11.2016 do 9.5.2017. Rovněž je nesporné, že náhrada za neoprávněný odběr se vztahuje pouze k jednomu spotřebiči, a to kombinovanému plynovému kotli o celkovém příkonu 50 kWh, který je určen jednak pro vytápění a jednak pro ohřev užitkové vody.

5. Předmětem sporu bylo zjištěný, zda žalovaný nese odpovědnost za neoprávněný odběr plynu a zejména jaká je výše škody za neoprávněný odběr plynu ve shora uvedeném období.

6. Soud provedl důkazy, které na podporu svých tvrzení předložili účastníci. Z listin předložených žalobcem soud provedl důkaz Protokolem o zjištění podezření poškození měřícího zařízení [číslo] (originál je součástí přílohové obálky). Z uvedeného protokolu má soud za prokázané, že na adrese [obec] [ulice a číslo] byl zjištěn neoprávněný odběr, kdy v protokole je ručně poznamenáno, že na„ krytu číselníku plynoměru je úřední značka ze spodní strany přestřižená a zpět podlepená (manipulace s (ÚZ). Plynoměr poslán do AMS a k soudnímu znalci, odvzdušní zákazník“. Plynoměr je v protokole identifikován výrobní [číslo] stav počítadla 23006 kWh. Spotřebič je specifikován jako kombinovaný plynový kotel Thermduo o štítkovém výkonu 20-50 KW. Protokol je sepsán pracovníky [příjmení] a [příjmení] dne 23.5.2017 a je podepsán žalovaným, avšak omylem v kolonce„ poznámka“, kde je ručně napsáno„ souhlasím“. Na to, že podpis žalovaného byl umístěn do nesprávně kolonky, upozorňuje oboustranná šipka. V doplňující informaci k protokolu je pak dále uvedeno, že mimořádný odečet byl uskutečněn dne 10.5.2017 pracovníkem [příjmení] a na měřidlo byla vylepena bezpečnostní přelepka [číslo]. Ze shora uvedenými údaji korespondují i fotografie měřidla pořízené dne 23.5.2017.

7. Z Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla [číslo] [rok], soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako Autorizované metrologické středisko pro ověřování stanoveních měřidel, zkonstatovala, že měřidlo výr. [číslo] nesplňuje požadavky stanovené opatřením obecné povahy. Ze znaleckého posudku z oboru kriminalistika, specializace mechanoskopie č. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne 13.10.2017 vypracovaného znalcem [titul]. [jméno] [příjmení], soud zjistil, že bylo prokázáno porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci na měřícím zařízení. Znalec dále zkonstatoval, že na bylo prokázáno, že v měřícím zařízení byly provedeny takové zásahy, které vznikají při změně údaje o skutečné spotřebě plynu a mechanoskopickým zkoumáním úřední značky bylo zjištěno, že vložka úřední značky je násilně poškozená, přerušená, číselník nese stopy nástroje a násilného přetočení koleček. Znalecký posudek pak obsahuje i fotografie, kde jsou neoprávněné, resp. násilné zásahy do měřidla jasně patrné. V znaleckém posudku je pak dále uvedeno, že byly zjištěny stopy nástroje po násilném přetočení koleček, přičemž použitým nástrojem byl patrně plochý šroubovák.

8. Skutečnost, že poslední kontrola měřidla byla provedena dne 15.11.2016 je prokázana sjetinou, resp. otiskem PC obrazovky z informačního systému žalobce (č.l. 28).

9. Z faktury č. [bankovní účet], kterou vystavil znalec [titul]. [příjmení] žalobci, bylo zjištěno, že cena za shora vypracovaný posudek činí 3 500 Kč bez DPH, kdy žalobce za celkem 25 ks posudků zaplatil částku ve výši 87 500 Kč. To, že byla uvedená částka ze strany žalobce znalci skutečně vyplacena, má soud za prokázané z výpisu z účtu, kdy dne 28.11.2017 byla uvedená částka zaslána na účet znalce. Náklady na činnost pracovníků [právnická osoba] ve výši 6 950 Kč je prokázána Předávacím protokolem-rozpisem poskytnutých činností, kdy za 22 vykázaných neoprávněných odběrů žalobce uhradil částku 152 900 Kč. Z faktury pod č. [rok], kterou vystavila spol. [právnická osoba] žalobci soud zjistil, že žalobce uvedené společnosti v souvislosti s poskytnutými službami uhradil celkem částku 457 816 Kč, přičemž z přílohy k uvedené faktuře (č.l. 32 p.v.) soud zjistil, že se mj. jednalo o zjištění neoprávněného odběru na adrese žalovaného. Uhrazení této částky na účet spol. [právnická osoba] [anonymizováno] má soud za prokázané ze shora uvedeného Výpisu z účtu, kdy dne 4.8.2017 byla uvedená částka zaslána spol. [právnická osoba]

10. Z pokynu odvolacího soudu, uvedeném v usnesení pod č.j.: 95 Co 20/2020-153, kterým byl původní rozsudek pod č.j.: 19 C 370/2018-131 zrušen a vrácen soudu k dalšímu řízení, soud provedl další dokazování ohledně zjištění, zda žalobce disponuje vlastními zaměstnanci k zjišťování neoprávněných odběrů a rovněž k prokázání výše nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 6 950 Kč. Ze sdělení žalobce soud zjistil, že žalobce není k zjišťování neoprávněných odběrů materiálně a technicky vybaven a bývá běžnou praxí, že k těmto činnostem bývá využíváno služeb externího dodavatele. Pro žalobce např. v minulosti výhradě poskytovala služby spol. [právnická osoba], avšak s ohledem na zvýšený počet neoprávněných odběrů, byl žalobce nucen využít služeb další společnosti, např. [právnická osoba] Sám žalobce se soustředí na tzv. core bussines, což je provozování a údržba distribuční soustavy a zjišťování neoprávněných odběrů pro něj představuje okrajovou záležitost. Rovněž v případě poklesu neoprávněných odběrů tak žalobce může snáze reagovat na situace, kdy uvedené služby mu zajišťuje externí dodavatel na základě smluvního vztahu, než pokud by je vykonával vlastními zaměstnanci.

11. Zjištění, že mezi žalobcem a firmou [právnická osoba] existuje smluvní vztah, na základě kterého [právnická osoba] poskytuje shora uvedené služby žalobci, má soud za prokázané ze smlouvy o dílo ze dne 30.3.2015, která byla za žalobce uzavírána ještě jeho právní předchůdcem spol. [právnická osoba] V uvedené Smlouvě a Dodatcích č. 1-3 je podrobně popsána činnost spol. [právnická osoba] spočívající ve zjišťování a dokumentaci neoprávněných odběrů. V uvedeném Dodatku č. 2 Smlouvy o dílo je rovněž obsažena tabulka cenového ujednání, z které vyplývá, že dokumentace neoprávněného odběru bude spol. [právnická osoba] hrazena částkou 6 950 Kč. V rámci této cenové sazby se provádí úkony spočívající v odhalení neoprávněného odběru bez neprokázaných okolností, zajištění dokumentace NOP, včetně výměny měřícího zařízení a instalace montážní plomby. Soud uvedené úkony považuje za nezbytné k řádnému odhalení a dokumentace NOP.

12. Samotná výše škody nárokovaná žalobcem v částce 86 297,80 Kč pak vyplývá z faktury [číslo] kterou vystavil žalobce žalovanému za období od 16.11.2016 do 9.5.2017. Z uvedené faktury vyplývá, že žalobce při výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr kalkuloval s množstvím neoprávněně odebraného plynu ve výši 46 823,82 kWh. Uvedená částka, v které žalobce spatřuje výši škody se dle faktury stala splatnou 28.12.2017.

13. Sod rovněž provedl důkaz rozborem faktury [číslo] kde žalobce k požadavku soudu podrobně vysvětlil, jakým způsobem dospěl k výši částky 86 297,80 Kč. Jedná se o součet částky ve výši 51 324,53 Kč (výpočet ceny za odebraný zemní plyn v období od 16.11.2016 do 9.5.2017), částky ve výši 5 643,64 Kč (výpočet ceny za distribuovaný zemní plyn v období od 16.11.2016 do 9.5.2017), částky ve výši 4 394,21 Kč (stálý měsíční plat za kapacitu) částky ve výši 115,55 Kč (poplatek za služby operátora trhu) a částky 6 950 Kč (náklady na činnost pracovníku [právnická osoba] [anonymizováno]). DPH ze součtu všech shora uvedených částek (68 427,93 Kč) činí 14 396,86 Kč. K uvedeným částkám je dále připočtena cena za vypracování znaleckého posudku ve výši 3 500 Kč, což v součtu činí částku 86 297,80 Kč.

14. Vzhledem k tomu, že žalovaný zpochybňoval proces zjištění neoprávněného odběru, kdy naznačoval, že s plynoměrem mohli manipulovat pracovníci, kteří neoprávněný odběr odhalili a zdokumentovali, vyslechl soud k návrhu žalobce i uvedené pracovníky [právnická osoba]

15. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že je bývalým zaměstnancem spol. [právnická osoba] [anonymizováno]. Vzpomíná si, že dne 9.5.2017 zjistil podezření na neoprávněný odběr v obci [obec], konkrétní adresu si nepamatuje, ale byl to velký dům, ze strany byl vchod do vietnamské večerky, nahoře byly patrně nějaké byty. Měřící zařízení bylo volně přístupné z ulice. Po otevření rozvaděče bylo na první pohled patrné, že plomba na krytu číselníku nese známky násilné manipulace, kdy byla nesprávným směrem pootočena plomba. Plynoměr nafotil, opatřil bezpečnostní přelepkou a znovu jej nafotil. Zjištěné skutečnosti nahlásil svému zaměstnavateli, tomuto předal záznam a pořízené fotografie. Při odhalování neoprávněného odběru postupoval dle vnitřního nařízení zaměstnavatele. Pokud jde o jeho mzdu vyplácenou zaměstnavatelem, tato je fixní, avšak má i motivační složku, která je však odvislá od počtu provedených kontrol, nikoliv od počtu odhalených neoprávněných odběrů.

16. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že je zaměstnancem spol. [právnická osoba] Tehdy v jedné obci, poblíž [obec], s kolegou [příjmení] dokumentovali neoprávněný odběr plynu. Podklady ke své činnosti, tedy adresu domu, kontakt na majitele dostal od zaměstnavatele. Jednalo se o veliký dům, nahoře mohly být byty. Při dokumentaci a výměně plynoměru postupovali běžným způsobem, vše si nafotili a nahráli na video. O výměně plynoměru byl pořízen protokol, který je obsahem přílohové obálky spisu. Protokol vyplnil kolega [příjmení], on jej podepsal a rovněž pořídil videozáznam. Na místo se dostavil majitel objektu, který tam přijel autem. Majitel protokol podepsal, svědek si pouze vzpomněl, že majitel uváděl, že s neoprávněným odběrem nemá nic společného. Demontovaný plynoměr umístil do krabice a odvezli do [obec] [anonymizována dvě slova], kde sídlí jeho zaměstnavatel. S plynoměrem nebylo manipulováno. Svědek rovněž uvedl, že je zaměstnavatelem pravidelně školen, kterak postupovat při dokumentování neoprávněných odběrů. Jeho mzda má i pohyblivou složku, je však odměňován v závislosti na počtu vyměněných plynoměrů, nikoliv v závislosti napočtu zjištění neoprávněných odběrů. Závěr o neoprávněném odběru činí soudní znalec.

17. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl shodně jako svědek [příjmení]. Uvedl, že je zaměstnancem spol. [právnická osoba], podklady k výměně plynoměru mu dodal zaměstnavatel. Majitele objektu kontaktoval on, tento se na místo dostavil vozem. Protokol o výměně plynoměru vypisoval on, podpis sem umístil kolega [příjmení], což je obvyklá praxe. Vzpomíná si, že majitel poukazoval, že nemá brýle, ale obsah protokolu mu svědek vysvětlil a majitel sem umístil podpis. Majitel s nimi komunikoval a zpřístupnil jim plynový kotel, jeho odvzdušnění však nepožadoval. Demontovaný plynoměr byl umístěn do krabice, odvezen do sídla zaměstnavatele, který tyto věci dále řeší s žalobcem. Svědek rovněž uvedl, že bývá pravidelně proškolován jak postupovat při dokumentaci neoprávněných odběrů. Jeho mzda má i pohyblivou složku, avšak není závislá na počtu odhalených neoprávněných odběrů.

18. Na podporu tvrzení žalovaného o tom, že předmětný dům, kde byl zjištěn neoprávněný odběr, není užíván, vyslechl soud svědky navržené žalovaným.

19. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že žalovaného zná asi 40 let, vyká si s ním, žalovaný jej dříve zaměstnával. Předmětný dům vlastní rodina žalovaného, dříve zde bydlela jeho matka, avšak po její smrti před 9-10 lety dům není užíván. Žalovaného i jeho manželku v domě občas vidí, když přijedou dům zkontrolovat, posekat trávu, umýt okna apod. Na dům žalovaného nemá ze svého domu přímo výhled, výhled má pouze ze své zahrady.

20. Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že žalovaný je její soused, vzájemně si tykají. Bydlí v obci [obec] a její dům přímo sousedí s domem žalovaného. Od smrti matky žalovaného, není dům obýván, žalovaný jej pouze asi jednou za měsíc přijede zkontrolovat. V přízemí domu je provozována večerka, dům je zabezpečen alarmem.

21. Z pokynu odvolacího soudu, uvedeném v usnesení pod č.j.: 95 Co 20/2020-153, kterým byl původní rozsudek pod č.j.: 19 C 370/2018-131 zrušen a vrácen soudu k dalšímu řízení, soud zjistil další informace ohledně provozování uvedené večerky. Dle žalovaného je sice v předmětném domě provozována večerka od roku 2007 a v současné době ji tři roky provozuje pan [jméno] [jméno] [příjmení], [IČO] na základě nájemní smlouvy. Z uvedené nájemní smlouvy však vyplývá, že nájemce není na plynoměr v. [číslo] připojen a ani nikdy nebyl, neboť dodávka tepla není vůbec smluvena. Nájemce hradí pouze zálohy na vodu elektřinu. Provozovatelé večerky vietnamské národnosti totiž většinou své prodejny nevytápí a vystačí si s teplem, které vydávají motory chladících a mrazících boxů.

22. Na podporu shora uvedených tvrzení soud provedl důkaz předmětnou nájemní smlouvou a z této bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a [jméno] [jméno] [příjmení] dne 1.2.2017. Předmětem nájmu je část nemovitosti [adresa], ul. [ulice] v [obec] za účelem provozování večerky. V uvedené nájemní smlouvě je pouze pasáž o přihlášení elektroměru (nikoliv plynoměru) [číslo] na nájemce.

23. Na podporu tvrzení žalovaného, že dům není obýván, soud provedl důkaz i předloženými fakturami za spotřebu vody a energií na odběrném místě [adresa]. Z faktury [právnická osoba], [číslo] soud zjistil, že na uvedeném odběrném místě byla vyúčtována za období od 11.11.2015 do 16.9.2016 spotřeba vody ve výši 4 102 Kč (odběr vodného+stočného, 42m3 +42m3) Z faktury [právnická osoba] [číslo] soud zjistil, že za období od 17.9.2016 do 26.9.2017 byla účtována spotřeba vody v částce 5 205 Kč (odběr vodného+stočného 53m3 +53m3). Z faktury [právnická osoba] [číslo] bylo zjištěno, že za období od 27.9.2017 do 19.9.2018 byla účtována spotřeba vody v částce 5 125 Kč (vodné + stočné, 52m3 + 52m3).

24. Z faktury vystavené [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] pod [číslo] bylo zjištěno, že ve shora uvedeném odběrném místě bylo za období od 21.6.2016 do 20.6.2017 účtována částka 5 122,75 Kč (odběr 0,586 MWh) Z faktury [číslo] bylo za období od 16.6.2015 do 20.6.2016 účtována částka za odběr elektřiny ve výši 5 096,33 Kč (0,58 MWh). Z faktury pod [číslo] soud zjistil, že za období od 21.6.2017 do 18.6.2018 byla účtována částka 4 404,11 Kč (0,377 MWh).

25. Z faktur vystavených innogy [právnická osoba] žalovanému za odběr plynu v odběrném místě (např. faktura pod [číslo]) soud zjistil, že spotřeba plynu za období od 11.11.2015 do 15.11 2016 činila 27 732,90 kWh, za období od 16.11.2016 do 27.11.2017 činila 27 541,02 kWh a za období od 28.11.2017 do 19.11.2018 činila 22 227,79 kWh.

26. Po právní stránce soud posuzoval věc dle ust. § 74 zákona č. 458/2000 Sb. o neoprávněném odběru, neoprávněné přepravě, neoprávněné distribuci a neoprávněném uskladnění plynu 27. Podle ust. § 74 odst. 1 písm. e) neoprávněným odběrem plynu je odběr měřený měřicím zařízením, a. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, b. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno, c. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, 28. Podle § 74 odst. 6 cit. zákona, neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.

29. Podle § 74 odst. 7 cit. zákona při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

30. Způsob stanovení výše náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přepravě, uskladňování, anebo distribuci je upravena ve vyhl. č. 108/2011 Sb.

31. Podle § 9 odst. 1 uvedené vyhlášky při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu.

32. Podle § 9 odst. 2 v případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8.

33. Podle § 9 odst. 3 množství neoprávněně odebraného plynu se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] k této vyhlášce. V případě, že štítkový příkon plynového spotřebiče není znám, použije se výrobcem udávaný příkon takového plynového spotřebiče.

34. Předmětem tohoto sporu byla otázka, zda žalovaný je osobou odpovědnou za náhradu škody v případě neoprávněného odběru plynu na odběrném místě i otázka výše náhrady škody, kterou žalobce vyčíslil částkou 86 297,80 Kč. Soud nemá žádné pochybnosti o tom, že došlo k neoprávněnému zásahu do plynoměru, neboť neoprávněný zásah byl jednoznačně prokázán fotografiemi, svědeckými výpověďmi svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení], ale zejména znaleckým posudkem znalce [titul]. [příjmení], kde je neoprávněný zásah do úředních plomb plynoměru podrobně popsán. Ze svědeckých výpovědí svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení] má soud rovněž za prokázáno, že ve věci odhalení a dokumentace neoprávněného odběru bylo postupováno profesionálně a standardním způsobem. Svědci uvedli, že plynoměr byl poškozen cizí osobu, oni sami vyloučili, že by provedli násilný zásah do plynoměru. Všichni svědci jsou navíc spol. [právnická osoba] [anonymizováno] odměňováni bez ohledu na množství odhalených a zdokumentovaných neoprávněných odběrů. Jejich výpověď je navíc podrobena objektivním důkazem a to videozáznamem na DVD, kterým soud rovněž provedl důkaz. Z videozáznamu není patrné, že by pracovníci [právnická osoba] s plynoměrem neoprávněně manipulovali, či že by zneužili vetchozrakosti žalovaného, který již ve svém věku špatně vidí nablízko a na místo kontroly si zapomněl vzít brýle. Je pravdou, že žalovaný svědky [příjmení] a [příjmení] upozorňoval, že si zapomněl brýle, avšak obsah protokolu mu byl v podstatných částech pracovníky vysvětlen. To, že si žalovaný na místo kontroly plynoměru zapomněl vzít brýle, přestože věděl, že bez brýlí není schopen číst, nelze klást k tíži pracovníkům [právnická osoba]

35. Obrana žalovaného, který uváděl, že s neoprávněným zásahem do měřícího zařízení nemá nic společného, není důvodná. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr plynu je dle energetického zákona – EZ (zák.č. 458/2000 Sb.) konstruována jako objektivní a postačuje tak zjištění, že k neoprávněnému odběru došlo. Je tak nerozhodné, kdo neoprávněný odběr zavinil. Žalovaný se tak nemůže zprostit odpovědnosti za neoprávněný odběr s poukazem na skutečnost, že nenese žádnou odpovědnost za to, že bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřícího zařízení, či že si ho ani nebyl vědom (např. viz komentář uveřejněný v ASPI k ust. § 51 EZ). S ohledem na to, že plynový kotel byl funkční, došlo k neoprávněné manipulaci s plynoměrem (násilné přetočení číselníku), má soud za prokázáno, že došlo k neoprávněnému odběru plynu a že za neoprávněný odběr odpovídá žalovaný, přičemž je nerozhodné, kdo neoprávněný zásah do plynoměru skutečně provedl. Ostatně se shora uvedenými závěry nalézacího soudu se ztotožnil i soud odvolací ve svém usnesení pod č.j.: 95 Co 20/2020-153 (bod 11.)

36. S ohledem na zjištění, že žalovaný je osobou, která odpovídá za škodu vzniklou neoprávněným odběrem plynu, zabýval se soud dále výší vzniklé škody. Dle judikátu Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn.: 25 Cdo 3394/2014 nelze-li určit celkovou spotřebu neoprávněně odebrané elektřiny podle změřených nebo jinak prokazatelně zjistitelných údajů o neoprávněném odběru, a za situace, že mezi účastníky v tomto směru nedošlo ani dodatečně k dohodě, pak se stanoví výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny podle ust. § 51 energetického zákona (458/2000 Sb.) a podle vyhlášky jej v době neoprávněného odběru provádějící.

37. S ohledem na shora uvedený judikát, kdy v tomto případě, s ohledem na násilný zásah do měřícího zařízení, nešlo zjistit skutečnou spotřebu plynu, při stanovení výše škody soud postupoval dle energetického zákona a dle vyhl. č. 108/2011 Sb. Soud si při stanovení výše škody byl rovněž vědom mantinelů, které stanovil Ústavní soud ČR v nálezu pod sp. zn.: I. ÚS 668/15, kdy výše škody by neměla být sankční, ale pouze kompenzační a měla by se blížit pravděpodobné výši škody za neoprávněně odebraný plyn, přestože jeho množství nelze pochopitelně přesně vyčíslit. Dle uvedeného judikátu nelze výpočet dle uvedené vyhlášky č. 108/2011 Sb. použít za situace, kdy by žalovaný prokázal, že výše škody za neoprávněně odebraný plyn stanovená podle prováděcího předpisu k energetickému zákonu, je mnohonásobně vyšší než jeho platby za plyn ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem.

38. Při stanovení výše škody soud vycházel ze simulované faktury, kterou žalobce předložil soudu (č.l. 66-68 spisu) a kde je dle tvrzení žalobce při výpočtu náhrady škody reagováno na nález ÚS ČR a na místo štítkového příkonu spotřebiče je vycházeno ze sníženého příkonu, která se vypočítá z průměrné roční spotřeby a tato spotřeba se přepočte na jednotlivé dny (viz vyjádření žalobce na jednání ze dne 23.5.2019). V simulační faktuře byla výše škody způsobené neoprávněným odběrem stanovena částkou 43 701,62 Kč. Výpočet vychází z přílohy č. 2 vyhl. č. 108/2011 Sb. s tím, že příkon plynového kotle byl snížen z 50 kWh na 31,21 kWh, kdy takto stanovený příkon odráží reálnou spotřebu. Za období od 16.11.2016 do 9.5.2017 dle počtu jednotlivých dní v měsíci a počtu hodin pravděpodobného provozování kotle (v zimních měsících je kotel využíván víc než v měsících letních či jarních) byla pravděpodobná spotřeba stanovena ve výši 45 000,76 kWh. Od uvedené spotřeby je odečtena spotřeba, která byla zjištěna na měřidle ke dni 9.5.2017 a která byla předmětném řádného vyúčtování obchodníka s plynem - 25 269,68 kWh (tento údaj nebyl stranami nijak rozporován). Neoprávněně odebraný plyn tak byl stanoven ve výši 19 731,08 kWh, kdy neoprávněná spotřeba za rok 2016 činila 6 245,37 kWh a za rok 2017 13 485 kWh. Hodnota 19 731,08 kWh byla vynásobena cenou za dodávku dle tabulky žalobce v hodnotě 1,096 Kč/kWh, čímž byla určena cena neoprávněně odebraného plynu v částce 21 627,63 Kč.

39. Cena za distribuované množství plynu byla vypočtena ve výši 2 771,60 Kč. K uvedené částce soud dospěl tak, že spotřebu za rok 2016 v rozsahu 6 245,37 kWh vynásobil hodnotou 0, 13878 (dle tabulky žalobce jde o pevnou cenu za odebraný plyn Kč/Kwh dle ceníku distribuce plynu platného od 1.1.2016), čímž dospěl k částce 866,61 Kč Cena za distribuované množství plynu v období roku 2017 činí 1 904,99 Kč, přičemž uvedená hodnota je výsledkem součinu hodnoty neoprávněně odebraného plynu za rok 2017 (13 485,71 kWh) a hodnotou 0, 14126 (pevnou cenou za distribuovaný plyn v Kč/kWh dle ceníku distribuce plynu žalobce platného od 1.1.2017). Cena za distribuované množství plynu za období od 16.11.2016 do 9.5.2017 tak činí 2 771,60 Kč.

40. Stálý měsíční plat za kapacitu byl za období od 16.11.2016 do 9.5.2017 určen částkou 1 826,52 Kč. Tato částka vychází z ceníku distribuce plynu od 1.1.2016 v hodnotě 316,40 a od 1.1.2017 v hodnotě 315,11. Hodnosta z ceníku za rok 2016 (316,40) byla vynásobena hodnotou 1,5 (což představuje podíl období neoprávněného odběru pro rok 2016), což činí 474,60 Kč. Hodnota z ceníku za rok 2017 (315,11) byla vynásobena hodnotou 4, 29032 (což představuje podíl období neoprávněného odběru pro rok 2017), což činí 1 351,92 Kč. Součet částek 474,60 Kč a 1 351,92 tak činí 1 826,52 Kč.

41. Poplatek za služby operátora trhu byl vypočten částkou 48,73 Kč, kdy uvedený poplatek se vypočte tak, že množství neoprávněně odebraného plynu se vynásobí platnou cenou pro období výpočtu za služby operátora trhu v MWh, přepočtené na kWh. Cena pro rok 2016 je uvedena v Cenových rozhodnutích Energetického regulačního úřadu, o cenách regulovaných služeb souvisejících s dodávkou plynu a pro rok 2016 činil poplatek 2,62 Kč/MWh, tedy 0, 00262 Kč/kWh a pro rok 2017 činil 2,40 Kč/MWh, tedy 0, 00240 Kč/kWh. Množství neoprávněně odebraného plynu od 16.11.2016 do 31.12.2016 činí 6 245,37 kWh a poplatek za toto období tak činí 16,36 Kč a množství neoprávněně odebraného plynu za období od 1.1.2017 do 9.5.2017 činí 13 485,71 kWh a poplatek za služby operátora trhu tak za toto období činí 32,37 Kč, celkem tedy 48,73 Kč.

42. Náklady na odhalení a zjištění neoprávněného odběru vyplacené žalobcem firmě [právnická osoba] činí 6 950 Kč. Součet všech shora uvedených položek, tedy ceny za odebraný zemí plyn v uvedeném období (21 627,63 Kč), ceny za distribuované množství plynu (2 771,60 Kč), stálého měsíčního platu za kapacitu ve výši 1 826,52 Kč, poplatku za služby operátora 48,73 Kč a nákladů na odhalení a dokumentaci neoprávněného odběru ve výši 6 950 Kč činí 33 224,48 Kč DPH z uvedené částky činí 6 977,04 Kč. K uvedeným částkám je nutno připočíst i náklady na vypracování znaleckého posudku (který byl znalcem již účtován včetně DPH) ve výši 3 500 Kč, čímž se dospěje k částce 43 701,62 Kč.

43. Soud však uvedenou částku (43 701,62 Kč) snížil, tak, aby se v maximální možné míře přiblížila pravděpodobnému odběru plynu, kdy k tomuto snížení využil institutu soudcovské úvahy dle § 136 o.s.ř., resp. § 2955 o.z., kdy nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji soud podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu. O možnosti využití soudcovské úvahy v této věci hovoří i odvolací soud ve svém usnesení č.j. 95 Co 20/2020-153 (bod 20). Důvody, které vedly soud k využití soudcovské úvahy při snížení výše škody, spočívaly ve vyhodnocení svědeckých výpovědí [celé jméno svědkyně] a [jméno] [příjmení], kteří shodně uvedli, že žalovaný v uvedeném domě nebydlel, pouze jej občasně navštěvoval. O pravdomluvnosti těchto výpovědí nemá soud důvodu pochybovat a rovněž korespondují s fakturami, které žalovaný předložil, a které prokazují spotřebu vody, elektřiny a plynu v obdobích před i po neoprávněném odběru plynu. Z těchto faktur vyplývá, že na odběrném místě byla v zásadě konstantní spotřeba a že zde nedošlo v minulosti k žádnému výraznějšímu výkyvu, což opět nasvědčuje, že žalovaný předmětnou nemovitost pouze navštěvoval, avšak trvale zde nebydlel. S ohledem na zjištění, že žalovaný byl pouze občasným návštěvníkem předmětné nemovitosti, nemohl soud akceptovat údaje uvedené v simulační faktuře žalobce ohledně množství neoprávněn odebraného plynu ve výši 19 731,08 kWh. Uvedený údaj totiž vychází z kalkulace, která uvažuje, že plynový kotel byl od 16.11.2016 do 9.5.2017 užíván tzv. na plno (v listopadu 8,13 hod., v prosinci 10,08 hod., v lednu 11 hod., v únoru 9,12 hod., v březnu 7,94 hod., v dubnu 4,76 hod a v květnu 2,18 hod.) tedy jako, kdyby zde žalovaný trvale bydlel, což je v rozporu se shora uvedenými závěry. Soud proto považuje za spravedlivé, aby žalobcem vypočtený údaj o neoprávněném odběru (19 731,08 kWh) byl snížen na poloviční hodnotu, tedy na údaje 9 865,54 kWh. Složená cena za neoprávněné odebraný plyn tak bude činit nikoliv částku 21 627,63 Kč (19 731,08 kWh x 1, 0961 Kč/kWh za neoprávněnou distribuce a neoprávněný odběr) ale částku 10 813,61 Kč (9 865,54 x 1, 0961 Kč/kWh). K této částce soud připočetl další položky tak, jak byly žalobcem předestřeny a vysvětleny v simulační faktuře (byť si je soud vědom jisté nepřesnosti tohoto výpočtu). Tedy k částce 10 813,61 Kč byla připočtena částka za distribuované množství plynu ve výši 2 771,60 Kč, částka za stálý měsíční plat za kapacitu ve výši 1 826,52 Kč, poplatek za služby operátora ve výši 48,73 Kč a částka zá náklady za zjištění a dokumentaci NOP ve výši 6 950 Kč. Výsledná částka činí 22 410,46 Kč, přičemž DPH z uvedené částky činí 4 706,19 Kč. K uvedené částce byla připočtena částka vynaložená žalobcem na vypracování znaleckého posudku ve výši 3 500 Kč. Výslednou částku 30 616,65 Kč soud žalobci přiznal jako škodu za neoprávněně odebraný plyn.

44. Soud tedy částku ve výši 30 616,65 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 30 616,65 Kč od 29. 12. 2017 do zaplacení, žalobci přiznal a žalobu co do částky ve výši 55 681,15 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 29. 12. 2017 do zaplacení, zamítl.

45. Úroky z prodlení jdou ode dne následujícím po splatnosti vystavené faktury žalobcem žalovanému, tedy ode dne 29.12.2017 a konkrétní výše úroku z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

46. Pokud jde o argumentaci žalovaného, který uváděl, že do plynoměru nijak nezasahoval, soud uvádí, že toto tvrzení není právně podstatné, neboť odpovědnost za náhradu škody vzniklou neoprávněným odběrem plynu v důsledku násilné manipulace s měřidlem, je odpovědnost objektivní, bez ohledu na zavinění žalovaného. Pokud jde o svědky navržené žalovaným, soud nemá důvodu o jejich pravdomluvnosti pochybovat. V tomto směru žalovaný prokázal, že dům na odběrném místě nebyl trvale obýván, avšak s ohledem na objektivní odpovědnost žalovaného, nemá toto zjištění na odpovědnost žalovaného za škodu žádné právní konsekvence. Pokud žalovaný uváděl, že videozáznam uložený na DVD (viz přílohová obálka) byl žalobcem manipulován, soud uvádí, že z vyjádření spol. [právnická osoba] vyplývá, že záznam je kontinuální a do dvou souborů byl uložen pouze z kapacitních důvodů (vyjádření na č.l. 107 spisu). Ostatně uvedeným DVD soud provedl důkaz a nebylo zjištěno, že by zde byl nějaký časový úsek vymazán. Záznam je kontinuální a obsahově tvoří logický celek.

47. Pokud jde o tvrzení žalovaného, že dům není dlouhodobě užíván, tak soud uvádí, že tato obrana nemůže žalovaného odpovědnosti za způsobenou škodu liberovat, neboť odpovědnost žalovaného za NOP je odpovědností objektivní bez ohledu na zjištění, jakým způsobem dům využíval. Soud však tvrzení žalovaného o tom, že dům pouze navštěvoval, zohlednil ve vztahu k určení výše způsobené škody, jak je uvedeno shora, kdy korigoval výpočet žalobce učiněný v simulační faktuře.

48. Pokud jde o faktury předložené žalovaným ohledně historické spotřeby vody, elektřiny i plynu a z nichž žalovaný dovozuje, že nemohlo dojít k neoprávněné spotřebě plynu, tak tyto soud vyhodnotil pouze na podporu tvrzení žalovaného o tom, že dům není stále obydlen. Z předložených faktur o historické spotřebě plynu v předmětném domě vyplývá spotřeba plynu za období předcházející NOP (11.11.2015 15.11. 2016) ve výši 27 732,90 kWh a za období následující po NOP (16.11.2016 27.11.2017) ve výši 27 541,02 kWh. Tyto údaje však nijak nevylučují tu možnost, že by spotřeba v rozhodném období (16.11 2016 9.5.2017) nemohla být vyšší než v období minulém či období následujícím. Žalovaný totiž mohl předmětný dům navštěvovat častěji a mohl tak spotřebovat více plynu, rovněž se mohlo stát, že plynový kotel zapomněl po ukončení návštěvy vypnout (resp. snížit jeho výkon), čímž se spotřeba rovněž mohla zvýšit. Z uvedených faktur tak soud nemůže učinit logický závěr o tom, že by spotřeba odebraného plynu (včetně plynu odebraného neoprávněně) musela být stejná jako ve shora uvedených obdobích, resp. že plyn nemohl být v rozhodném období odebrán ve vyšším množství.

49. Pokud jde o náhradu nákladů řízení před nalézacím soudem, rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy mě-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalovaný měl ve věci v řízení před nalézacím soudem úspěch jen částečný, kdy navíc výše náhrady škody závisela na úvaze soudu (142 odst. 3 o.s.ř.). Soud tedy rozhodl, že každý z účastníků si ponese náklady řízení před nalézacím soudem ze svého, resp. že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

50. Ve vztahu k náhradě nákladů řízení však nastala jiná situace před odvolacím soudem, kde byl žalovaný se svým odvoláním zcela úspěšný, kdy věc byla soudu vrácena zpět k doplnění dokazování. Zde soud rozhodl o náhradě nákladů řízení žalovanému žalobcem dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný zastoupen advokátem byla výše náhrady nákladů řízení vypočtena dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) a to za jeden úkon právní služby (podání odvolání) ve výši á 4 580 Kč (počítáno z punktu 86 297,80 Kč), režijní paušál ve výši 300 Kč DPH z uvedených částek činí 1 024,80 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení činí částku 5 905 Kč. Pro úplnost soud dodává, že náklady řízení lze separovat na řízení před nalézacím soudem i před soudem odvolacím-viz např. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn.: 14 Co 789/2013.

51. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení