19 C 41/2022 - 961
Citované zákony (13)
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] o ochranu osobnosti takto:
Výrok
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaslat žalobci na adresu [adresa], prostřednictvím držitele poštovní licence doporučený dopis, který bude označen aktuálním datem a žalovanou vlastnoručně podepsán, tohoto znění: Já, [Jméno žalované], se tímto omlouvám [Jméno žalobce] za újmu na jeho cti, vážnosti, důstojnosti a soukromí, způsobenou tím, že jsem dne [datum] na svém veřejně přístupném internetovém blogu zveřejnila [anonymizováno] nepravdivé informace, že [anonymizováno] kdy jsem dále nepravdivě uvedla, že [anonymizováno] lze s velkou mírou pravděpodobností diagnostikovat u [anonymizováno] a dále jsem v rozhovoru pod názvem [anonymizováno] zveřejněném dne [datum] na webových stránkách seznamzprávy.cz nepravdivě uvedla, že [anonymizováno] má [anonymizováno] Dále se tímto omlouvám [Jméno žalobce] za újmu na jeho cti, vážnosti, důstojnosti a soukromí způsobenou tím, že jsem dne [datum] v rozhovoru pro DVTV s názvem [anonymizováno] nepravdivě uvedla, že je v případě [Jméno žalobce] [anonymizováno], a že jsem dne [datum] v rozhovoru pro CNN Prima News pořadu s názvem [anonymizováno] nepravdivě uvedla, že se [Jméno žalobce] [anonymizováno] [Jméno žalované], se zamítá.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 000 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 77 492,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalované, [údaje o zástupci]
IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 náklady státu ve výši 3 880 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou, která byla u soudu podána dne 1. 2. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost omluvy specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku a zaplacením částky 1 000 000 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy, a to za výroky žalované zveřejněné: 1) Dne [datum] umístěný žalovanou na svůj osobní blok, přístupný na veřejné internetové stránce [anonymizováno] vyjádření vztahující se k popisu zdravotního stavu žalobce, [anonymizováno] nazvané [anonymizováno] V rámci zveřejněného vyjádření žalovaná k údajnému tehdejšímu zdravotnímu stavu žalobce mimo jiné uvádí: [anonymizováno] [anonymizováno] (…) [anonymizováno] 2) Dne [datum] se žalovaná vyjádřila ke zdravotnímu stavu žalobce a učinila svůj závěr o jeho diagnóze v rozhovoru pro Seznam zprávy (www.seznamzprávy.cz) v článku s názvem: [anonymizováno] publikovaný na [anonymizováno] ve kterém [anonymizováno] Na další dotaz: [anonymizováno], pak žalovaná sdělila mimo jiné: [anonymizováno] 3) Dne [datum] poskytla žalovaná rozhovor pro českou zpravodajskou internetovou televizi DVTV vedený moderátorem [jméno FO], ve kterém moderátor pořadu s názvem [anonymizováno] uvedl: [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] 4) Dne [datum] poskytla žalovaná rozhovor pro CNN Prima News), v pořadu [anonymizováno] [anonymizováno]
2. Žalobce namítá, že přes opakované, rozsáhlé a komplexně difamační vyjadřování žalované ke zdravotnímu stavu žalobce žalobou napadá pouze některé výroky žalované, které jsou nepravdivé, přímo mířené na žalobce, které žalovaná prezentovala jako fakta, veřejně se opakovala, dále je šířila, přičemž zasahují do osobnostních práv žalobce, tedy tvrzení žalované o tom, že [anonymizováno]. Jedná se o výroky zveřejněné na jejím blogu [datum], ve vyjádření pod názvem [anonymizováno] (…) [anonymizováno] (výrok o [anonymizováno] ze dne [datum]). Dále se jedná o výrok žalované zveřejněný [datum] v rámci rozhovoru na seznamzprávy.cz v článku s názvem [anonymizováno]
3. Předmětem žaloby žalobce učinil i výroky žalované o žalobci jakožto [anonymizováno] či [anonymizováno] které zasáhly do osobnostních práv žalobce, do jeho cti a vážnosti, neboť jej toto označení hrubě dehonestuje. Označení [anonymizováno] a [anonymizováno] se dopustila žalovaná rovněž [datum] v rozhovoru pro DVTV v pořadu [anonymizováno], kdy uvedla, že [anonymizováno]. A dále výrok pronesený žalovanou dne [datum] v pořadu [anonymizováno] vysílaném na CNN Prima News, kdy žalovaná znovu opakovala jí určenou diagnózu žalobce, tedy že se jedná o [anonymizováno] (výrok o tom, že [anonymizováno] ze dne [datum]).
4. Žalobce tvrdí, že výroky žalované jsou vědomě hrubě nepravdivé, neboť u žalobce v průběhu hospitalizace ve dnech [datum] nedošlo k [anonymizováno], ani [anonymizováno] neprodloužila dobu žalobce v nemocnici, žalobce nikdy netrpěl ani netrpí [anonymizováno], nedošlo u něj k [anonymizováno] ani ke [anonymizováno] nejedná se tedy o [anonymizováno] ani o pacienta, který by [anonymizováno]. Žalobce má za to, že se jedná o výroky nepravdivé, ale i výroky hrubě difamující, zveřejněné se zjevným úmyslem žalobce [anonymizováno] což je zcela zjevný kvalifikační moment ve smyslu ustanovení § 2957 věta druhá zák. č. 89/2012 Sb., obč. zák. (dále jen „o. z.“). Žalobce tvrdí, že se nejedná o tzv. převzatá tvrzení, která si před zveřejněním žalovaná nejlépe u samotného žalobce ověřila, naopak učinila tak sama o své vůli, tedy prezentovala své vlastní zhodnocení zdravotního stavu žalobce. Uvedla, že její závěr se opírá pouze o anamnézu, o data z veřejných zdrojů, informace od kolegů a přišla na ně standardní diagnostickou rozvahou. Žalobce uvádí, že je na žalované, aby prokázala, že její zveřejněná tvrzení o [anonymizováno] v případě hospitalizace žalobce ve dnech [datum] [anonymizováno] tedy diagnóza stanovená žalovanou je pravdivá. Její lživá tvrzení byla prezentována jako fakta, umístěná na veřejně přístupné internetové stránce – blogu žalované, v rámci rozhovoru pro Seznam zprávy byly převzatý dalšími hromadnými sdělovacími prostředky, vyplývají z jejího rozhovoru pro DVTV a rozhovoru pro CNN Prima News.
5. Žalobce tvrdí, že žalovaná způsobila žalobci újmu spočívající ve snížení jeho lidské důstojnosti, zasáhla zejména jeho pracovní sféry, neboť tato lživá tvrzení uvedla v souvislosti s [anonymizováno], zasáhla neoprávněně i do soukromí žalobce, do žalobcova osobnostního práva na ochranu jeho důstojnosti, vážnosti a cti, neboť zveřejnila nepravdivé informace o [anonymizováno] zdravotním stavu žalobce, které měly dehonestující charakter a hrubě žalobce uráží. Navíc zpochybnila schopnost žalobce [anonymizováno], a to jak aktuálně, tak do budoucna. [anonymizováno]. Žalovaná úmyslně zveřejnila lživé výroky jako fakta, na výrocích setrvala, dále je opakovala, sama se o další jejich šíření a uvádění ve veřejnou známost aktivně zasloužila. Žalobce byl v době zveřejnění nepravdivých tvrzení žalované a jejich opakování v médiích žalovanou nemocen a posléze od [datum] do [datum] hospitalizován a nemohl adekvátně a bezprostředně využít tzv. svépomoci.
6. Žalovaná ve svých vyjádřeních mimo jiné uvedla, že v otázce legitimity komentování zdravotního stavu [anonymizováno] s ohledem na proporcionalitu zásahů do soukromí osoby, která vykonává veřejnou funkci je přesvědčena o tom, že v demokratickém a právním státě je z pohledu veřejného zájmu legitimní a žádoucí, aby zdravotní stav [anonymizováno] nebyl před veřejností utajován a veřejnost nebyla o skutečnostech spojených s fyzickou a mentální kondicí [anonymizováno] klamána. [anonymizováno]. Odkázala na konstantní judikaturu Ústavního soudu ČR, usnesení ze dne 17. 2. 2005, sp. zn. III US 11/04, ve kterém Ústavní soud České republiky také poukazuje na aspekt dobrovolnosti, kdy osoba, která se uchází o výkon veřejné funkce si je předem vědoma toho, že se vzdává svého soukromí ve prospěch veřejnosti, které se rozhodla sloužit. Odkázala rovněž na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, a to rozhodnutí ze dne [datum] ve věci [anonymizováno] (stížnost č. [anonymizováno]), kdy stěžovateli bylo na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva umožněno šířit knihu zabývající se [anonymizováno] Poznamenala, že Evropský soud pro lidská práva tak rozhodl přesto, že v daném případě došlo dokonce k porušení lékařského tajemství. Má za to, že toto rozhodnutí svědčí v její prospěch o to více, že žalovaná lékařské tajemství neporušila, neboť nevycházela z informací, které by byly získané porušením povinnosti lékařské mlčenlivosti jinou osobou, nýbrž z veřejných zdrojů. Existence zdravotních potíží žalobce je v důsledku přirozeného mediálního zájmu o [anonymizováno] veřejně známou skutečností, přičemž vycházela ve svých vyjádřeních z veřejně dostupných a ověřených zdrojů a své expertizy vzhledem k tomu, že žalobce je veřejnou osobou [anonymizováno], která před veřejností zatajovala svůj zdravotní stav způsobilý negativně ovlivnit jeho výkon funkce. Žalovaná s ohledem na konstantní judikaturu Ústavního soudu České republiky a Evropského soudu pro Lidská práva považuje za legitimní a žádoucí, aby zdravotní stav žalobce byl předmětem veřejné diskuse.
7. Žalovaná uvedla, že je odbornou lékařkou – psychiatričkou s druhou nejvyšší atestací v oboru, se [anonymizováno] psychiatrickou praxí a se zkušenostmi ve výzkumné, léčebné, preventivní a pedagogické činnosti. Je autorkou a spoluautorkou [anonymizováno] monografií a více než [anonymizováno] vědeckých publikací, konferenčních příspěvků, zásadních strategických dokumentů a vědeckých statí, mimo jiné v zahraničních odborných časopisech s vysokým impaktním faktorem. Od dob studií až doposud se zabývá výzkumem, diagnostikou, léčbou a prevencí psychiatrických a somatických onemocnění způsobených [anonymizováno]. Její výroky na adresu zdravotního stavu žalobce v souvislosti s existencí onemocnění způsobených [anonymizováno], jsou výroky expertky na danou oblast, nikoliv výroky náhodného blogera nebo prostého politického oponenta. Dodala, že osobně se setkala dne 7. srpna 2012 s žalobcem, kdy nabyla podezření, že žalobce je [anonymizováno], přičemž sám žalobce se jí na schůzce svěřil, že [anonymizováno]. Její podezření bylo následně opakovaně potvrzeno veřejnými zdroji a žalovaná je přesvědčena, že [anonymizováno] žalobce v období předcházejícímu jeho hospitalizaci v [datum] lze považovat za notorietu. [anonymizováno] tvořila základní východisko pozdějších úvah žalované o tom, že u žalobce mohlo dojít v době jeho [anonymizováno] k náběhu na stav – [anonymizováno], který je [anonymizováno], stavem, který vzniká u osob [anonymizováno]. Je nejtěžším stadiem [anonymizováno] a úmrtnost se pohybuje kolem 5-15 %. V průběhu [anonymizováno] hospitalizace žalobce trvající od [datum] do [datum] bylo žalobci [anonymizováno] a bylo zřejmé, že v rámci léčby žalobce bylo ze strany ošetřujících lékařů nevyhnutelné vypořádat se i s touto okolností. [anonymizováno] a predispozice k tomuto chorobnému stavu lze u [anonymizováno] s anamnézou [anonymizováno] objektivně předpokládat. Žalovaná na žalobci, často vystupujícím na veřejnosti rovněž nemohla průběžně nepozorovat důsledky [anonymizováno], které odpovídají předpokladům rozvoje [anonymizováno]. Tento jev se projevuje nápadným [anonymizováno] a o něco méně výrazným [anonymizováno], kdy pacient působí dojmem [anonymizováno]. Pozorování vnějších stavů tohoto jevu (mimo jiné [anonymizováno]) bylo žalované z veřejných zdrojů mnohonásobně potvrzeno. Žalované jakožto psychiatričce specializující se na [anonymizováno] bylo zřejmé, že zdravotní stav žalobce se postupně zhoršoval a směřoval k závažnějšímu stadiu [anonymizováno], zároveň nic nenaznačovalo, že by žalobce, jakkoliv zlepšil nebo změnil svoji životosprávu a [anonymizováno]. V zájmu důsledného a úplného postižení výchozích veřejně známých skutečností a na nich založených odborných závěrech zpracovala podrobnou diagnostickou rozvahu, v jejímž rámci shrnuje stav žalobce po léčbě v časovém odstupu (katamnéza). Tyto závěry pak dne [datum] shrnula do svého blogu, a to včetně žalovaných výroků, v nichž zmínila [anonymizováno] Předpoklad žalované, že žalobce byl během hospitalizace léčen na [anonymizováno] byl ze strany žalované prezentován slovesem „mohla“ vyjadřujícím možnost, nikoliv jistotu ohledně popsaného průběhu léčby. Rovněž předpoklad, že u žalobce lze diagnostikovat [anonymizováno] uvedla se slovním spojením „s velkou mírou pravděpodobnosti“. Odkázala na články, zprávy, rozhovory, které byly provedeny v rámci dokazování, a které nasvědčují o vážných zdravotních potížích [anonymizováno], o kterých informovala prakticky všechna česká média a které zcela potvrzují výroky žalované. Žalovaná do veřejné diskuse o zdraví žalobce vstoupila striktně z odborných pozic a všechna její tvrzení se zakládala na velkém množství dat dostupných žalované z její osobní zkušenosti se žalobcem a z veřejných zdrojů. Závěry žalované byly beze zbytku potvrzené, jak názory autorit, tak samotným průběhem léčby žalobce.
8. Žalovaná dodala, že při vědomí choulostivé povahy konkrétních onemocnění, jejich příznaků a příčin přednášela výroky o zdravotním stavu žalobce s maximální obezřetností a tak, aby především varovala před dalším zhoršováním zdravotního stavu žalobce. Popsané diagnózy měly ve výrocích žalované ozřejmit důvody pro její obavy a zdůraznit nebezpečí, které žalobci hrozilo. Tato skutečnost vylučuje její zlou víru a tvrzení žalobce, že se mělo jednat o jeho dehonestaci. Skutečnost, že slovo „[anonymizováno]“, či „[anonymizováno]“ mohou být v hovorové češtině použity jako invektiva, je pouze náhodnou okolností, přičemž žalovaná nemůže nést za toto odpovědnost a jako lékařka tyto odborné výrazy používá tam, kde jsou vzhledem k předpokládané diagnóze na místě. Samotný žalobce přitom již v minulosti naznačil, že [anonymizováno]. Žalovaná u přednesu svých závěrů o zdravotním stavu žalobce dbala jeho osobnostních práv a nevybočila ze standardů, jakým jsou běžně komunikovány pacientům jejich diagnózy.
9. Žalovaná rovněž poukázala na „dvojí metr“, který žalobce používá při posuzování veřejného projevu jiných osob a svého vlastního projevu, kdy ona z pozice nezpochybnitelného odborníka v dané oblasti se vyjadřovala neutrálně k zdravotnímu stavu žalobce. Naopak žalobce podává žalobu a žádá odškodnění za situace, kdy je veřejně znám tím, že své oponenty, či dokonce celé skupiny lidí (například na základě jejich profesní či jiné příslušnosti) opakovaně označuje slovy „[anonymizováno]“, „[anonymizováno]“ a dalšími vulgarismy mající původ kromě jiného i v názvech psychiatrických onemocnění. V této souvislosti odkázala na rozsudek [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], kterým byla zamítnuta žaloba na ochranu osobnosti i z důvodů, že samotný navrhovatel se vyjadřuje k jiným osobám tak, že nepřipouští, že by ostatní osoby měly čest a důstojnost a označuje je velmi vulgárními výrazy, a že ten, kdo se domáhá ochrany své cti by měl respektovat totéž u ostatních lidí a je nutné zvážit, zda ten, kdo ochranu základních práv, cti a dobré pověsti uráží a nerespektuje u jiných se jich může sám domáhat. Z projevů žalobce naopak vyplývá, že opakovaně a soustavně uráží jiné osoby a svoji čest tak v podstatě sám vytrvale sabotuje, a to navíc [anonymizováno]. Žalovaná tak není osobou, která poškozuje dobrou pověst žalobce, nýbrž samotný žalobce svými projevy poškozuje dobré jméno jak své, tak [anonymizováno].
10. V otázce žalobcem požadované náhrady škody a nemajetkové újmy žalovaná sdělila, že požadovaná částka ve výši 1 000 000 Kč se zcela vymyká rozhodovací praxi českých soudů, a to i v případech, které vykazují mnohem závažnější znaky způsobení újmy na osobnostních právech než lze v případě žalované uvažovat.
11. Žalovaná uvedla, že u výroků, pro které byla podána žaloba se jedná o diagnózy vznesené v rámci legitimní veřejné diskuse, které vycházely z pečlivého a odborného zkoumání velkého množství veřejných zdrojů, na základě, nichž byly žalovanou formulovány závěry o zdravotním stavu žalobce, a to formou vylučující jakýkoliv zásah do osobnostních práv žalobce. Žalovaná se vyjadřovala pouze ke zdravotnímu stavu žalobce, její diagnózy měly z povahy věci formu hodnotících úsudků a byly bezezbytku doložitelně potvrzeny v následujících týdnech a měsících. Žalobce, který je sám známý svými projevy, v nichž vulgárně uráží jiné osoby a skupiny osob a nešetří tak osobnostních práv jiných, se domáhá ochrany svých osobnostních práv, přičemž uplatňuje nárok na odškodnění ve výši, která ani v případě relevance jeho žalobních tvrzení nereflektuje zavedenou praxi českých soudů v obdobných případech. Žádala, aby žaloba byla zamítnuta.
12. Na základě provedeného dokazování dospěl k soud následujícím skutkovým zjištěním:
13. Z článku ze dne [datum] s názvem [anonymizováno] jehož autorkou je žalovaná, z článku s názvem [anonymizováno] zveřejněného na webu idnes.cz dne [datum] a z článku s názvem [anonymizováno] z webu profimedia.cz ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná mj. prohlásila: [anonymizováno]
14. Z rozhovoru žalované pro Seznam Zprávy uveřejněného dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná kromě jiného [anonymizováno] V rozhovoru žalovaná taktéž sdělila, že [anonymizováno]
15. Z přepisu rozhovoru pro DVTV ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná na adresu žalobce uvedla: [anonymizováno]
16. Z pořadu CNN Prima News s názvem [anonymizováno] ze dne [datum] má soud prokázané, že žalovaná zde mj. uvedla: [anonymizováno]
17. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 1. 2022 vč. doručenky má soud za prokázané, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobce vyzvána, aby žalobci adresovala omluvu za své výroky, jež jsou předmětem žaloby, poukázala žalobci částku 1 000 000 Kč a sdělila, kdo z kolegů jí sdělil informace o zdravotním stavu žalobce.
18. Z vyjádření k předžalobní výzvě ze dne 27. 1. 2022 má soud za prokázané, že právní zástupce žalované sdělil právnímu zástupci žalobce, že žalovaná na svých závěrech trvá, přičemž byly vyjádřeny jako kvalifikovaná domněnka lékaře. Požadovaná plnění proto odmítla.
19. Z katamnézy a diagnostické rozvahy ve vztahu ke zdravotním obtížím žalobce ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná je přesvědčena, že její diagnostické závěry o zdravotním stavu žalobce byly správné, když uváděná diagnóza je reverzibilního charakteru, což dokazuje momentální zdravotní stav žalobce. Dodává, že pokud pacient přežije [anonymizováno] a [anonymizováno], bude [anonymizováno] a budou mu podávány [anonymizováno] může docházet k úpravě [anonymizováno] a zlepšení, někdy až výraznému a překvapivému.
20. Žalovaná rovněž uvedla, že dne 7. srpna 2012 se s žalobcem osobně setkala, následně jej měla možnost pozorovat v průběhu [anonymizováno] a stanovila pravděpodobné diagnózy: [anonymizováno] Osobní rozprava trvala zhruba půl hodiny, kdy společně seděli u jednoho stolu, při příchodu nejevil žalobce zájem o rozhovor, byl málomluvný, bez zájmu o okolí až apatický, teprve po [anonymizováno] emociálně ožil a vstoupil s žalovanou do rozhovoru. Při besedě o životosprávě žalobce sdělil, že [anonymizováno] Žalovaná tak získala základní anamnestické údaje v oblasti [anonymizováno] chování žalobce. Pozorováním chůze, mimiky, pantomimiky, psychomotorických, verbálních a dalších projevů určila diagnostiku žalobce. Pozorovala [anonymizováno], ale rovněž projevy [anonymizováno] Dne [datum] žalobce při návštěvě v [anonymizováno], v [datum] během [anonymizováno] se potvrdila viditelná [anonymizováno].
21. Z nostrifikační doložky čj. [hodnota] ze dne [datum] vystavené rektorem [anonymizováno] diplomu číslo [hodnota] ze dne [datum] vystaveného [anonymizováno] a rovněž touto institucí vystaveného diplomu č. [hodnota] ze dne [datum], osvědčení ev. č. [hodnota] z [datum] a z výpisu ze zápočetní listiny včetně [anonymizováno] a odborného životopisu žalované vč. příloh má soud za prokázané, že žalovaná získala vysokoškolské vzdělání v oboru všeobecné lékařství. Žalovaná je oprávněna k výkonu lékařské praxe v oboru psychiatrie, když získala specializaci v oboru psychiatrie prvního a druhého stupně. Ve své praxi se zaměřuje na [anonymizováno]. Vydala řadu odborných publikací, článků a konferenčních příspěvků.
22. Z audiovizuálního záznamu žalobce v rozhovoru s [jméno FO] má soud za prokázané, že žalobce veřejně mluvil o [anonymizováno].
23. Z usnesení č. j. [anonymizováno] z [datum] má soud za prokázané, že v souvislosti s hospitalizací žalobce dne [datum] bylo podáno trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu neposkytnutí pomoci dle ust. § 150 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měla dopustit nezjištěná osoba tím, že v [anonymizováno] od přesně nezjištěné doby, nejméně do dne [datum] neposkytla žalobci potřebnou zdravotní pomoc. Policejní orgán věc odložil s tím, že nejde o podezření z trestného činu.
24. Z audio podcastu s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách seznamzpravy.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách parlamentnilisty.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách idnes.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách extra.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách monikalefay.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách respekt.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách parlamentnilisty.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách monikalefay.cz má soud za prokázané, že žalobcův zdravotní stav byl veřejně po dobu několik let diskutován a žalovaná tak měla pro svou diagnózu dostatek podkladů.
25. Z článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách novinky.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách denikn.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách Českého rozhlasu irozhlas.cz má soud za prokázané, že bylo veřejně známou informací, že žalobce má zdravotní problémy [anonymizováno].
26. Z článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách lidovky.cz má soud za prokázané, že onemocnění žalobce potvrdil také [anonymizováno].
27. Z článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách denikn.cz a z audio podcastu s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách denikn.cz má soud za prokázané, že napadenými výroky ze dne [datum] a ze dne [datum] žalovaná reagovala na informace o zdravotním stavu žalobce, které byly zveřejněny před jejími výstupy v médiích.
28. Z článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách forum24.cz má soud prokázané, že v článku bylo uvedeno že žalovaný měl prohlásit: [anonymizováno] Dále informátoři deníku sdělili, že: [anonymizováno] Článek obsahuje informaci také o tom, že [anonymizováno].
29. Z článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách cnn.iprima.cz, 168, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách cnn.iprima.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách zprávy.aktualne.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách seznamzpravy.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách Českého rozhlasu irozhlas.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách forum24.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněný dne [datum] na webových stránkách seznamzpravy.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách mix24.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách respekt.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách Českého rozhlasu irozhlas.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách Hospodářských novin domaci.hn.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách echo24.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách novinky.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách cnn.iprima.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněný v časopisu Reportér, číslo [anonymizováno] má soud za prokázané, že o zdravotním stavu žalobce informovala veřejnost celá řada médií, přičemž součástí zpráv byly informace o tom, že žalobce trpí [anonymizováno], že se uvažovalo i o [anonymizováno] a že byl žalobce [anonymizováno]
30. Z článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách novinky.cz má soud za prokázané, že žalobce o své osobě v souvislosti s [anonymizováno] sám hovořil.
31. Z článku s názvem: [anonymizováno]zveřejněném dne [datum] na webových stránkách iDnes.cz má soud prokázané, že v závěru návštěvy v [anonymizováno] prohlásil žalobce, že [anonymizováno]
32. Z článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách reflex.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách parlamentnilisty.cz a článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách lidovky.cz má soud za prokázané, že žalobce sám opakovaně označuje své oponenty a celé skupiny lidí difamačními výrazy.
33. Z příspěvků žalované na síti Twitter ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a z [datum] a z článku žalované s názvem [anonymizováno] uveřejněném na jejím blogu dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná hodnotila počínání žalobce negativně, přičemž se zabývala také politickým pozadí věci.
34. Z příspěvku žalované na síti Twitter ze dne [datum], z článku s názvem [anonymizováno] ze dne [datum] zveřejněném na webu seznamzpravy.cz, z přepisu rozhovoru žalované pro DVTV ze dne [datum] s názvem [anonymizováno] z článku ze dne [datum] s názvem [anonymizováno], jehož autorkou je žalovaná a z pořadu CNN Prima News s názvem [anonymizováno] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaní ohledně diagnózy žalobce veřejně činila také skutková tvrzení, nikoliv pouze hodnotící soudy.
35. Z návrhu na zbavení způsobilosti k právním úkonům ze dne [datum] a z usnesení [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] má soud prokázané, že na základě tvrzení žalované uveřejněného v článku s názvem [anonymizováno] zveřejněného na webu idnes.cz dne [datum] navrhovatel [jméno FO] podal k [název soudu] návrh na omezení svéprávnosti žalobce.
36. Z časopisu Vnitřní lékařství, [anonymizováno] článku s názvem [anonymizováno] zveřejněný dne [datum] na webových stránkách idnes.cz, výtahu z Wikipedie s heslem „[anonymizováno]“, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněný dne [datum] na webových stránkách casopisvnitrnilekarstvi.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněný dne [datum] na webových stránkách aktualne.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněný dne [datum] na webových stránkách seznamzpravy.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněný dne [datum] na webových stránkách irozhlas.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněný dne [datum] na webových stránkách ceskenoviny.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněný dne [datum] na webových stránkách neurologiepropraxi.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněný dne [datum] na webových stránkách seznamzpravy.cz a z článku s názvem [anonymizováno] zveřejněný dne [datum] na webových stránkách seznamzpravy.cz má soud prokázané, že žalovaná při hodnocení zdravotního stavu žalobce vycházeje z veřejně dostupných informací a svých odborných znalostí došla k závěru o žalobcově diagnóze.
37. Z předávacích protokolů ze dne [datum] a ze dne [datum] má soud prokázané, že [údaje o zástupci] advokát, převzal zdravotnickou dokumentaci žalobce od [anonymizováno]
38. Ze spisového obalu ke spisu [spisová značka] a z návrhu na zahájení řízení o omezení svéprávnosti žalobce ze dne [datum] má soud prokázané, že k [název soudu] byl podán další návrh na omezení svéprávnosti žalobce mimo jiné na základě výroku žalované.
39. Ze sdělení advokáta [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že prohlásil o žalobci, že má [anonymizováno]
40. Z rozhovoru zveřejněném na CNN Prima News dne [datum] má soud prokázané, že [anonymizováno] [jméno FO] uvedl o žalobci, že jeho nemoc [anonymizováno] může mít vliv na [anonymizováno].
41. Z článku zveřejněném na webových stránkách echo24.cz [datum] má soud prokázané, že [jméno FO] [anonymizováno] a [anonymizováno] při hospitalizaci žalobce v [anonymizováno] uvedl: [anonymizováno]
42. Ze sdělení na webových stránkách novinky.cz ze dne [datum] má soud prokázané, že [jméno FO] pro rádio Žurnal uvedl, že: [anonymizováno]
43. Z článku zveřejněném v Parlamentních listech dne [datum] má soud prokázané, že žalobce při poskytnutí rozhovoru MF Dnes při rozhovoru se [jméno FO] se v jednu chvíli rozzlobil a řekl: [anonymizováno]
44. Z webových stránek iRozhlas ze dne [datum] má soud prokázané, že žalobce v živém přenosu ze [anonymizováno] označil [jméno FO], podnikatele [jméno FO] a novinářku a političku [jméno FO] za [anonymizováno]
45. Z webových stránek lidovky.cz ze dne [datum] má soud prokázané, že žalobce v pořadu [anonymizováno] na CNN Prima News opakovaně osočil [jméno FO] z toho, že [anonymizováno]
46. Z webových stránek CNN Prima News ze dne [datum] má soud prokázané, že žalobce komentoval výkon fotbalového hráče [jméno FO]: [anonymizováno]
47. Z webových stránek iDnes.cz ze dne [datum] má soud prokázané, že žalobce při rozhovoru zveřejněném [anonymizováno] které poskytl inteview uvedl: [anonymizováno]
48. Ze záznamu z flashdisku má soud prokázaný rozhovor [anonymizováno] která komentovala kondici žalobce při [anonymizováno] ve [anonymizováno] [datum] a uvedla, že [anonymizováno]. Učinila tak pro DVTV.
49. Z výkazu [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] komentáře [právnická osoba] k uvedenému výkazu a z odborného stanoviska ke zdravotnické dokumentaci [právnická osoba] [Jméno žalobce] a výkazu úhrad zdravotní péče [právnická osoba] s komentářem [jméno FO] ze dne [datum], v rámci, kterého byla [jméno FO] též citována zdravotní zpráva [anonymizováno] [jméno FO] v průběhu pobytu žalobce v [anonymizováno] má soud prokázané, že dle její zprávy ze dne [datum]: byl žalobce přijat „ pro [anonymizováno].“ Dle sdělení [jméno FO] tato zpráva [anonymizováno].
50. Vzhledem k tomu, že žalobce tvrdil, že všechny žalovanou poskytnuté informace se zakládají na nepravdivých tvrzeních spočívajících v určení diagnózy žalobce [anonymizováno] a žalovaná na svých názorech setrvala, vyjadřovala se dále o žalobci jako o [anonymizováno] bylo povinností soudu zkoumat pravdivost zveřejněných informací.
51. V projevech žalované ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], které jsou předmětem žaloby došlo k hodnocení zdravotního stavu žalobce; důkazní břemeno ohledně pravdivosti proto tíží žalovanou, která projevy učinila (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], bod 40. a tam uveřejněna rozhodnutí z evropského prostoru, dále nález ÚS ze dne 6.3. 2012 sp. zn. I. ÚS 823/11, bod 24).
52. Soud byl z důvodu žalovanou vysloveného hodnotícího soudu o zdravotním stavu žalobce povinen zkoumat, zda se informace zveřejněné žalovanou zakládají na pravdě. Za tím účelem ustanovil v souladu s ust. § 127 odst. 1 o.s.ř. k prokázání tvrzení žalované o pravdivosti jejich výroků usnesením č.j. 19 C 41/2022-805 ze dne 13. ledna 2023 znalkyni z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie, specializace na [anonymizováno], neboť soud takovými odbornými znalostmi nedisponuje. Úkolem znalkyně bylo určit, zda by znalkyně pouze na základě informací, které měla žalovaná k dispozici, mohla jako lékař – psychiatr se specializací na [anonymizováno] dospět ke shodným závěrům o možném zdravotním stavu – diagnóze žalobce, k jakým dospěla žalovaná, a to konkrétně ze všech zdrojů obsažených ve spise (č. l. 415-420, vyjádření žalované ze dne 31. 8. 2022) a dalších zdrojů označených v usnesení (bod 1.,2., 3.) a to: - k závěru o [anonymizováno] ze strany žalobce a tím způsobenému [anonymizováno] a k [anonymizováno] - k závěru o náběhu žalobce na [anonymizováno] - k závěru o [anonymizováno] u žalobce - vyjádřit se k otázkám žalované na č. l. 420 spisu - vyjádřit se k otázkám žalobce na č. l. 423-424 spisu.
53. Ze znaleckého posudku podaného [jméno FO] dne 6. 5. 2023 soud zjistil, že znalkyně žalobce ani žalovanou nevyšetřovala, neboť jejím úkolem nebylo posuzovat jejich zdravotní stav. Znalkyně vycházela ze spisového materiálu, se kterým se podrobně seznámila. Ze závěrů znaleckého posudku má soud prokázané, že znalkyně má za to, že: „Žalovaná, na základě všech informací, které měla k dispozici, mohla vzhledem ke své specializaci dospět k některým diagnostickým závěrům, které následně prezentovala. Toto tvrzení se týká zejména závěrů o [anonymizováno]. Relevantní bylo i tvrzení o tom, že [anonymizováno]“ K diagnózám [anonymizováno] a [anonymizováno] je dle znalkyně zapotřebí vyšetření pacienta a podklady, které předložila žalovaná na podporu svých tvrzení považuje za nedostatečné. Zároveň ale znalkyně také dodala, že: „Na základě informací, které měla žalovaná k dispozici, mohla důvodně předpokládat, že u [osobní údaje žalobce] hrozí [anonymizováno] a výrazně tím může narůst i riziko rozvoje [anonymizováno].“ U [anonymizováno] jsou dle znalkyně podklady nedostatečné ve vztahu k termínu [anonymizováno] neboť ke zhodnocení vývoje stavu je zapotřebí vyšetření. „Některé příznaky [anonymizováno] lze ale z chování vypozorovat i bez vyšetření.“ Dále uvedla, že: [anonymizováno]
54. Znalkyně uvedla, že měla dostatek podkladů k provedení objektivního znaleckého posudku, vycházela z obsáhlých důkazních materiálů založených ve spise, vlastního vnímaní posuzovaného, neboť psychiatr se nemůže spolehnout na žádné zobrazovací ani laboratorní metody, ze kterých by šla dovodit diagnóza ( výsledky těchto metod mohou být maximálně pomocným vodítkem), přičemž psychiatr vychází při určování diagnózy jednak z toho , co mu sdělí pacient ( tyto údaje jsou často nepřesné a zkreslené – zvláště pacienti se [anonymizováno] mají výrazné tendence k bagatelizaci [anonymizováno]), cenné bývají zprávy od rodinných příslušníků nebo blízkého okolí pacienta a nejdůležitější je pak vlastní pozorování. Psychiatr si všímá celkového vzhledu, mimiky, gestikulace, způsobu vyjadřování, plynulosti a srozumitelnosti řeči, slovní zásoby, používání hovorových výrazů a vulgarismů. Z těchto jednotlivých střípků pak skládá diagnózu – hledá tedy jednotlivé symptomy, které začleňuje do větších celků. Dodala, že pozorovat výše popsané symptomy lze i z médií. Pokud někdo opakovaně používá vulgarismy, chová se nepřiměřeně situaci, nerespektuje společenské konvence, dostane se pochopitelně do centra pozornosti každého psychiatra, který minimálně zbystří, začne být obezřetný a pátrá po možných příznacích [anonymizováno] Vzhledem k tomu, jak se žalobce v posledních letech v médiích prezentoval, bylo by s podivem, kdyby si jeho chování nikdo z psychiatrů nevšimnul a nezačal projevovat zcela odůvodněné obavy o jeho psychickou kondici. Znalkyně vysvětlila pojmy [anonymizováno]
55. Posudek znalkyně má všechny formální náležitosti, závěry v něm uvedené jsou náležitě odůvodněny, jsou podloženy obsahem nálezu. Znalkyně vyčerpala úkol v rozsahu, jak ji byl zadán, přihlédla ke všem skutečnostem, s nimiž se měla vypořádat, její závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Soud nemá pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, znalkyni předvolal k jednání soudu k podání znaleckého posudku a případným dotazům.
55. Znalkyně u jednání soudu odpovídala na dotazy soudu, zástupců účastníků řízení, přičemž své závěry vyřčené ve znaleckém posudku a následném výslechu přesvědčivě obhájila. Čelila především dotazům a námitkám žalobce, na které znalkyně přesvědčivě reagovala a subjektivní pochybnosti o správnosti znaleckého zkoumání a názory žalobce vyvrátila. Soud na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu má zato, že bylo prokázáno, že žalovanou zveřejněné informace týkající se zdravotního stavu žalobce jsou pravdivé, neboť byla odstraněna skutková nejistota o nepravdivosti žalovanou publikovaných informací. Znalecký posudek a doplněný výslech znalkyně zcela jasně a určitě odpovídá tzv. důkazu pravdy, kdy znalkyně v závěru konstatuje, že na základě informací, které měla žalovaná k dispozici, mohla jako lékař – psychiatr se specializací na [anonymizováno] dospět ke shodným závěrům o možném zdravotním stavu – diagnóze žalobce, k jakým dospěla žalovaná.
56. Zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu. (srov. usnesení NS ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. 22 /Cdo 1290/2007). Vzhledem k tomu, že soud neměl pochybnosti o správnosti vypracovaného znaleckého posudku a po slyšení ustanovené znalkyně a za situace, kdy ani jeden z účastníků nenavrhl zadání revizního znaleckého posudku, vycházel z jeho závěrů.
57. Po shrnutí závěrů vyslovených znalkyni ve znaleckém posudku a z doplněného výslechu znalkyně má soud prokázané, že žalovaná měla k datu zveřejnění svých výroků týkajících se zdravotního stavu žalobce dostatek indicií a podkladů z veřejných zdrojů i z vlastního vnímání žalobce pro relevantní odborné hodnocení zdravotního stavu žalobce z pohledu lékaře – [anonymizováno] s přihlédnutím k jeho zdravotním problémům, které byly mj. prezentovány rovněž v médiích, např. [anonymizováno] Tvrzení žalované o [anonymizováno] jsou pravdivá, tvrzení žalované o [anonymizováno] žalobce jsou s vysokou pravděpodobnosti pravdivá, tvrzení žalované, že měl žalobce [anonymizováno] lze i bez vyšetření důvodně předpokládat, tvrzení žalované o [anonymizováno] žalobce jsou pravdivá, přičemž se s vysokou mírou pravděpodobnosti jednalo u žalobce o [anonymizováno] že [anonymizováno] nelze určit bez vyšetření, ale žalovaná mohla na základě dostupných informací dospět k závěru, že [anonymizováno] a rovněž tak, že na základě dostupných informací i bez vyšetření žalobce lze dospět k závěru, že u žalobce [anonymizováno] Znalkyně zdůraznila, že všechny výše označené nemoci jsou reverzibilní.
58. Ústavní znalecký posudek [právnická osoba] z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ze dne 28. 3. 2022, který závěry žalované o diagnózách žalobce vyvrátil s konstatováním, že žalobce žádnou z diagnóz vyřčených žalovanou netrpěl, soud k návrhu žalobce provedl v rámci důkazního řízení, nicméně jeho závěry nebral v potaz, neboť žalobce byl za účelem vyhotovení znaleckého posudku vyšetřen dne [datum], tedy po provedení hospitalizace a jeho léčby v [anonymizováno]. Posudek byl vyhotoven dne 28. 3. 2022, tedy s odstupem [anonymizováno] od doby, ke které se vztahují výroky žalované, navíc znalci posuzovali zdravotní stav žalobce zejména z lékařských zpráv, které se nezabývají obdobím, které popisovala žalovaná ve svých vyjádřeních a které jsou předmětem žaloby za situace, kdy zdravotnická dokumentace toto kritické období neobsahuje. Vzhledem k tomu, že v průběhu hospitalizace a léčení žalobce mu byla poskytnuta maximální možná odborná lékařská péče v nadstandartní možné úrovni, [anonymizováno] soud považuje závěry znaleckého posudku za irelevantní k předmětu řízení s přihlédnutím ke sdělení znalkyně [jméno FO] která uvedla, že všechny popsané nemoci zveřejněné žalovanou jsou reverzibilní. Soud má zato, že znalecký posudek i kdyby jeho závěry byly pravdivé, nevylučuje existenci onemocnění žalobce v inkriminovaném období, tj. v období kdy žalovaná zveřejnila informace o zdravotním stavu žalobce.
59. Soud shledal nadbytečnými a při vytváření závěru se nezabýval těmito důkazy: Rozhovor pro Deník N poskytnutý [jméno FO] dne [datum], článek s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách České televize ct24.ceskatelevize.cz, článek s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách tn.nova.cz, článek s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách českénoviny.cz, článek s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách parlamentnilisty.cz, článek s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách parlamentnilisty.cz, článek s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách zprávy.aktualne.cz, článek s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách respekt.cz, článek s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách denikn.cz, článek s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách lidovky.cz, článek s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách denikn.cz, článek s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách Českého rozhlasu irozhlas.cz, článek s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách cnn.iprima.cz, článek s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách denik.cz, článek s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách České televize ct24.ceskatelevize.cz, stenografického záznamu z projevu žalobce před [anonymizováno] ze dne [datum], článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách tyden.cz, článku s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách novinky.cz, článek s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách irozhlas.cz, článek s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách parlamentnilisty.cz, článek s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách idnes.cz, článek s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách lidovky.cz, článek s názvem [anonymizováno] zveřejněným dne [datum] na webových stránkách cnn.iprima.cz, výstup žalované v pořadu CNN Prima News s názvem [anonymizováno] z [datum], záznam pořadu s názvem: [anonymizováno] vysílaném dne [datum] na programu ČT 1.
60. Další předložené a soudem provedené důkazy nemají na posouzení věci žádný vliv. Konkrétně se jedná o: medailonek žalované na webové stránce [anonymizováno] (čl 12), záznam profilu žalované na síti Twitter (čl 13), profil žalované na stránkách wikipedie.org (čl. 31), přepis rozhovoru [jméno FO] pro Rádio Impuls ze dne [datum].
61. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu: Žalovaná dne [datum] na svém veřejně přístupném internetovém blogu zveřejnila pod názvem [anonymizováno] informace, že [anonymizováno] a dále v rozhovoru pod názvem [anonymizováno] zveřejněném dne [datum] na webových stránkách seznamzprávy.cz“ uvedla, že [anonymizováno]. Rovněž dne [datum] v rozhovoru pro DVTV s názvem [anonymizováno] uvedla, že [anonymizováno] a dne [datum] v rozhovoru CNN Prima News v pořadu s názvem [anonymizováno] uvedla, že [anonymizováno] Žalovaná do veřejné diskuse o zdraví žalobce vstoupila striktně z odborných pozic a všechna její tvrzení se zakládala na velkém množství dat, dostupných žalované z její osobní zkušenosti se žalobcem a z veřejných zdrojů. Považuje za legitimní a žádoucí, aby zdravotní stav žalobce byl předmětem veřejné diskuse, neboť se jedná o veřejnou osobu [anonymizováno]. Navíc u přednesu svých závěrů o zdravotním stavu žalobce dbala jeho osobnostních práv a nevybočila ze standardu, jakým jsou běžně komunikovány pacientům jejich diagnózy. Dle znaleckého posudku žalovaná na základě informací, které měla k dispozici, mohla jako [anonymizováno] dospět k závěrům o možném zdravotním stavu – diagnóze žalobce, ke kterým v žalobou napadených výrocích dospěla.
62. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci:
63. Čl. 10 Listiny základních lidských práv a svobod (dále jen “Listina“) zakotvuje právo každého, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněné jméno.
64. Podle čl. 10 odst. 2 Listiny má každý právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.
65. Podle čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) má každý právo na respektování m. j. svého soukromého a rodinného života.
66. Podle čl. 17 Listiny jsou zaručeny svoboda projevu a právo na informace. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem. Cenzura je nepřípustná.
67. Články 10 i 17 Listiny vyjadřují jedny ze základních ústavních hodnot právního řádu České republiky jako demokratického právního a ústavního státu.
68. Dle ustanovení § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. („dále jen o. z.“) chráněna je osobnost člověka, včetně všech jeho přirozených práv, každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.
69. Podle ustanovení § 81 odst. 2 o. z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
70. Podle ustanovení § 82 odst. 1 o. z. člověk jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno, nebo aby byl odstraněn jeho následek.
71. Dle ustanovení § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).
72. Dle ustanovení § 2894 odst. 2 o. z. nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvláštní zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.
73. Dle ustanovení § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.
74. Dle ustanovení § 2951 odst. 2 o. z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.
75. Dle ustanovení § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.
76. Dle ustanovení § 2957 o. z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím msty, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinku zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.
77. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do osobností fyzické osoby musí být dány tyto hmotněprávní předpoklady: 1) existence zásahu, který je objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení nebo jen v ohrožení osobnosti fyzické osoby, její fyzické a morální integritě, 2) neoprávněnost, resp. protiprávnost tohoto zásahu, 3) existence příčinné souvislosti mezi zásahem a jeho neoprávněnosti.
78. Občanský zákoník právo na ochranu osobnosti fyzické osoby upravuje jako jednotné právo, jehož obsahem je v občanskoprávní oblasti zabezpečit respektování osobnosti fyzické osoby a její všestranný svobodný rozvoj. Jde o zásadní rozvedení a konkretizaci čl. 7, 8, 10, 11, 13 a 14 Listiny. V rámci jednotného práva na ochranu osobnosti existující dílčí práva zabezpečující občanskoprávní ochranu jednotlivých hodnot (stránek) osobnosti fyzické osoby jako neoddělitelných součástí celkové fyzické a psychické – morální integrity osobnosti. V konkrétním případě je nezbytné vždy zkoumat míru (intenzitu) tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti, vyplývajícího z ustanovení čl. 10 Listiny. Je též nutným předpokladem, aby vytýkaný zásah bezprostředně souvisel s porušením chráněného základního práva, tj., aby zde existovala mezi nimi příčinná souvislost. Podstatou osobnosti fyzické osoby jsou jejich vztahy k vnímané skutečnosti, k druhým lidem, ke kulturně společenským hodnotám, k aktuálnímu stavu společensko – politického prostředí apod. Tyto vztahy se projevují ve styku s lidmi, v jednání a chování člověka, jeho kulturními výtvory apod. Každá osobnost má obecné vlastnosti všelidské povahy, zároveň však odráží specifické historické podmínky své doby, národa, společenského zařazení, povolání a má své svérázné, neopakovatelné rysy.
79. Přes mnohost jednotlivých složek osobnosti je nutno osobnost fyzické osoby vždy vnímat v její ucelenosti a nedělitelnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2007, sp. zn. 30 Cdo 1873/2006).
80. V rámci všeobecného osobnostního práva je proto poskytována občanskoprávní ochrana jen proti takovým jednáním, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na osobnosti subjektu práva. S ohledem na okolnosti posuzované věci je třeba připomenout, že k problematice svobody projevu existuje bohatá judikatura Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „Soud“), v níž je vyzdvižen význam zmíněné svobody, jakož i určení její meze, které jsou dány nutností respektovat jednak společností chráněné zájmy vymezené čl. 10 odst. 2 Úmluvy a jednak práva třetích osob. Zdůrazňuje se role svobody projevu jako jednoho ze základních kamenů demokratické společnosti; absence této svobody ji pojmově vylučuje. Svoboda projevu platí nejen pro „informace“ nebo „myšlenky“, přijímané příznivě či považované za neškodné či nedůležité, ale rovněž pro ty, které jsou nepříjemné, šokující či znepokojující: tak tomu chce pluralita, tolerance a duch otevřenosti, bez nichž není demokratické společnosti. Současně však nelze překračovat vymezené hranice mimo jiné z důvodu ochrany dobré pověsti jiných. Česká republika se v čl. 1 odst. 1 Ústavy definovala jako demokratický stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana, čímž se vzdala hodnotové neutrality Ústavy a zakotvením nepřípustnosti změny podstatných náležitostí demokratického právního státu se přihlásila k principu materiálního právního státu. Pro demokracii chápanou jako vládu lidu, lidem a pro lid je životní nutností šíření informací, myšlenek a názorů, ať už pochvalných či kritických, proto, aby byla veřejnost zásobena všemi dostupnými fakty nezbytnými pro vyvolání kvalitní debaty ve věcech celospolečenského zájmu a následného utváření názorů jednotlivců či k dosažení konsenzu o řízení a obstarávání věcí celospolečenského zájmu. Informace může být podnětem pro adekvátní nápravu ze strany příslušných orgánů či vyvolat určité vzepětí veřejnosti vyjadřující nespokojenost s momentálním stavem, které může vést k rychlejšímu odstranění negativ. Otevřenost odlišným názorům a kritickým pohledům skýtá obohacení společnosti, dostatek informací může napomáhat k bourání názorových stereotypů a podporovat zvýšení tolerance. V neposlední řadě svoboda projevu a právo na informace výrazně přispívají k osobnímu růstu jedince, jak v oblasti intelektuální, tak osobnostní, což je taktéž v zájmu otevřené demokratické společnosti. Svoboda projevu však není bezbřehá; je omezena jednak chráněnými zájmy podle čl. 17 odst. 4 Listiny a jednak ostatními ústavně zaručenými právy a svobodami; v tomto případě vzniká konflikt mezi svobodou projevu ve smyslu čl. 17 a právem na ochranu cti a dobré pověsti podle čl. 10 Listiny. Při střetu základního politického práva na informace a jejich šíření s právem na ochranu osobnosti a soukromého života, tedy základních práv, která stojí na stejné úrovni je věcí soudů, aby s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu bylo zváženo, zda jednomu právu nebyla nedůvodně dána přednost před právem druhým. Je proto třeba, aby na základě konkrétních okolností daného případu soud zvážil, zda výrok dosahuje takové intenzity, že zasahuje do práva na ochranu osobnosti dané osoby, či je situaci přiměřený, tedy zda v daném případě preferovat právo na ochranu cti a dobré pověsti dotčené osoby nebo upřednostnit právo na svobodu projevu a šíření informací (srov. např. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 4. 4. 2005, sp. zn. IV. ÚS 146/04). Při zkoumání přiměřenosti konkrétního výroku je pak třeba v prvé řadě odlišit, zda se jedná o: 1) skutkové tvrzení, nebo 2) hodnotící soud, neboť podmínky kladené na přípustnost každé z těchto kategorií se liší. Skutkové tvrzení se opírá o fakt, objektivně existující realitu, která je zjistitelná pomocí dokazování, pravdivost tvrzení je tedy ověřitelná. V zásadě platí, že uveřejnění pravdivé informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti, pokud tento údaj není podán tak, že zkresluje skutečnost či není natolik intimní, že by odporoval právu na ochranu soukromí a lidské důstojnosti. Hodnotící soud naopak vyjadřuje subjektivní názor svého autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že jej hodnotí z hlediska správnosti a přijatelnosti, a to na základě vlastních (subjektivních) kritérií. Hodnotící soud proto nelze jakkoliv dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tzn., zda primárním cílem kritiky není hanobení a zneuctění dané osobnosti (srov. Nález Ústavního soudu IV. ÚS 154/97, sv. 10, č. 17, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. 30 Cdo 1174/2007).
81. Práva na ochranu osobnosti se mohou domáhat i politici a ostatní veřejné činné osoby; měřítka posouzení skutkových tvrzení a hodnotících soudů jsou však v jejich případě mnohem měkčí ve prospěch původců těchto výroků. Je to dáno skutečností, že osoba vstoupivší na veřejnou scénu, musí počítat i s tím, že jakožto osoba veřejně známá, v daném případě se jedná o [anonymizováno] že jakožto osoba veřejně známá bude pod drobnohledem veřejnosti, která se zajímá o její jak procesní, tak i soukromý život a současně jej hodnotí, zvláště jedná-li se o osobu, která spravuje veřejné záležitosti. Soudy je proto obecně volen benevolentnější přístup k posouzení meze přípustnosti uveřejnění informací soukromé povahy a hodnocení jejího jednání právě proto, že jsou na tyto osoby kladeny náročnější požadavky. Veřejnost je oprávněna být o těchto osobách informována pro možnost posouzení způsobilosti, jak odborné, tak morální, zastávat a náležitě obstarávat věci veřejné. Prezentace těchto údajů a jejich případná kritika však musí souviset s veřejnou činností, kterou daná osoba vykonává. Jak již bylo uvedeno výše, soud konstatuje, že hranice přijatelné kritiky jsou adekvátně širší u politiků než u soukromé osoby. Politik nevyhnutelně a vědomě předkládá široké veřejnosti (i novinářům) ke kontrole každé své slovo a čin, a proto musí projevit vyšší stupeň tolerance. To se vztahuje na případy údajů o dotčené osobě, které jsou pravdivé (srov. Nález Ústavního soudu IV. 146/04 ze dne 4. dubna 2005)
82. V dané věci nebylo předmětem dokazování určení diagnózy zdravotního stavu žalobce, tedy zjištění objektivně existující reality, ale hodnotící soud žalované – subjektivní názor žalované o zdravotním stavu žalobce a o jeho projevech navenek. Tedy zda i jiný odborník s lékařskými znalostmi z oboru [anonymizováno] mohl ze stejných veřejných zdrojů, indicií a vlastním vnímáním z informací, které byly veřejně přístupné dospět k závěru, že projevy žalobce, kterými se prezentoval na veřejnosti odpovídají vyjádřením žalované zveřejněným v médiích k datu žalobou napadnutých výroků. Soud má za to, že z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalovaná jako odborník – lékař, psychiatr – [anonymizováno] měla dostatek informačních zdrojů, podkladů a indicií dlouhodobě prezentovaných jak v médiích, tak z vlastního pozorování žalobce pro ohodnocení tehdejšího skutečného zdravotního stavu žalobce a důvodech veřejného apelu žalované po relevantní odborné pomoci jejich prostřednictvím. Jednalo se o nemoci prezentované v médiích např. [anonymizováno] a další s tím, že sám žalobce veřejně prezentoval [anonymizováno]. Jak již bylo uvedeno výše, hodnotící soud nelze jakkoliv dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci.
83. K výrokům zveřejněných žalovanou dne [datum]: [anonymizováno] znalkyně uvedla, že v tomto tvrzení, které bylo veřejně prezentováno lze nalézt oporu – [anonymizováno]. Znalkyně v posudku uzavřela, že z materiálů, které měla žalovaná v rozhodné době k dispozici, mohla důvodně předpokládat, že [anonymizováno], [anonymizováno] zde znalkyně uvedla, že bez podrobného vyšetření tuto diagnózu stanovit nelze, ale konstatovala, že na základě informací, které měla žalovaná k dispozici, mohla důvodně předpokládat, že [anonymizováno]. Žalovaná prokázala, že se její hodnotící soudy zakládají na pravdivých informacích.
84. K výrokům zveřejněných žalovanou dne [datum] – [anonymizováno], znalkyně uvedla: u [anonymizováno] je [anonymizováno] vysoce pravděpodobné [anonymizováno] Zejména za situace, kdy jsou projevy [anonymizováno] již patrné v chování pacienta. Žalovaná prokázala, že se její hodnotící soudy zakládají na pravdivých informacích.
85. K výrokům zveřejněných žalovanou dne [datum] – [anonymizováno], [anonymizováno] znalkyně konstatovala, že za situace, kdy je u žalobce podezření na [anonymizováno], může být v tomto řízení prokázána [anonymizováno] označena za postup „non lege artis“. Dodala, že podklady, které měla žalovaná k dispozici neshledává za dostatečné k závěru o [anonymizováno], avšak pouze vzhledem k pojmu [anonymizováno], kde je třeba zhodnotit vývoj stavu v čase, avšak závěr o [anonymizováno] u žalobce přesto možné učinit lze, nakolik tyto je dle jejich závěrů z chování žalobce vypozorovat i bez odborného vyšetření. Soud má za to, že žalovaná prokázala pravdivost svých hodnotících soudů, neboť výrok žalované o [anonymizováno] postrádá základ pouze v rozsahu slova [anonymizováno] jehož použití v celkovém kontextu vyjádření žalované nemá zásadní význam.
86. K výrokům zveřejněných žalovanou dne [datum] – [anonymizováno]– soud odkazuje na odůvodnění výroků žalované ze dne [datum] uvedených výše (bod 85).
87. Soud má zato, že hodnotící soud žalované ve vtahu k zdravotnímu stavu žalobce byl mimo jiné prokázán i z [anonymizováno]
88. Soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že hodnotící soudy žalované o zdravotním stavu žalobce, [anonymizováno] k datu zveřejnění žalobou napadených výroků se zakládají na pravdivých informacích, mající seznatelný racionální skutkový základ. Žalovaná prokázala, že projevy žalobce navenek, které vnímala z veřejných zdrojů, z relevantních informací (které označila), z vlastních odborných indicií, pozorováním chování žalobce v inkriminovanou dobu by učinil i jiný odborník z téže profese a mohl tak posoudit projevy žalobce diagnózami, které žalovaná zveřejnila. Žalovaná zveřejnila informace o skutečném zdravotním stavu žalobce, které vnímala před žalobcovou hospitalizací z veřejných dostupných dat a zdrojů i vlastním vnímáním. Pravdivost skutkového základu žalovanou zveřejněných informací a hodnotících soudů byla v řízení prokázána listinnými důkazy a potvrzena znaleckým posudkem (zadaným soudem). Subjektivní názor žalované, její hodnotící soud se zakládá na pravdivé informaci a žalovaná tak nebyla objektivně schopna způsobit žalobci újmu na právech chráněných ust. § 82 odst. 1 o. z. Ze strany žalované se jednalo o oprávněnou kritiku a hodnotící soudy veřejně činné osoby, které se zakládají na pravdě. Soud dospěl k závěru, že popsaným způsobem nedošlo a nemohlo dojít k neoprávněnému zásahu do osobnostních práv žalobce.
89. Pro úplnost soud dodává, že sdílí názor žalované, že samotný žalobce je notoricky znám svými urážlivými projevy (srov. např. body43,44, 45, 46, 47 rozsudku,) nešetří osobnostní práva jiných subjektů a opakovaně se vyjadřoval k jiným osobám tak, že tyto veřejně označoval vulgárními výrazy, např. [anonymizováno] tedy m. j. tedy i výrazy označující odborné psychiatrické nemoci, a to bez jakéhokoliv lékařského vyšetření a stanovení odborné diagnózy (srov. provedené důkazy výše). Soud pouze připomíná, že o tomto chování žalobce se již zmiňoval ve svém odůvodnění rozsudek [název soudu] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], v němž nalézací soud odůvodnil své rozhodnutí o zamítnutí žaloby na ochranu osobnosti m. j. také tím, že samotný žalobce se vyjadřuje k jiným osobám tak, že nepřipouští, že by ostatní osoby měly čest a důstojnost a označuje je velmi vulgárními výrazy, a že ten, kdo se domáhá ochrany své cti, by měl respektovat totéž u ostatních lidí, a proto je třeba zvážit, zda ten, kdo ochranu základních práv, cti a dobré pověsti uráží a nerespektuje u jiných , se jich může sám domáhat.
91. Nemajetková újma. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby tak, jak bylo uvedeno již výše musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby, její fyzické a morální integritě. Tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a neoprávněností (protiprávností) zásahu. Nenaplněním jakékoliv z těchto podmínek se vylučuje možnost vzniku této odpovědnosti.
92. Vzhledem k tomu, že žaloba, aby žalovaná byla povinna zaslat žalobci omluvný dopis s textací uvedenou ve výroku I. zamítnuta, nebyla splněna podmínka existence zásahu žalované objektivně způsobilého vyvolat u žalobce nemajetkovou újmu, proto byla žaloba i v části, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky ve výší 1 000 000 Kč jako nemajetkové újmy z důvodu způsobené újmy žalovanou, zamítnuta.
93. Soud se nezabýval a nehodnotil úvahy prezentované žalobcem týkající se politického pozadí jednání žalované v inkriminovaném období, neboť politické úvahy žalobce nebyly předmětem žaloby.
94. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého úspěšný účastník řízení má právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil při bránění svého práva. V daném případě byla úspěšná žalovaná v plném rozsahu, a proto ji soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, které spočívají v nákladech právního zastoupení žalované v rozsahu 11,5 úkonů právní služby z tarifní hodnoty 50 000 Kč ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby dle ust. § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1, písm. a), d), g), § 11odst. 2, písm. f), vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, kdy hodnota jednoho úkonu právní služby činí 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 14. dubna 2022, vyjádření ze dne 30. srpna 2022, účast u jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum], vyjádření ze dne 31. října 2022, vyjádření ze dne 21. prosince 2022, vyjádření ze dne 27. února 2023, vyjádření ze dne 30. května 2023, závěrečný návrh ze dne 29. dubna 2024, úkon za účast u jednání dne 28. května 2024 ve výši 1 550 Kč ( vyhlášení rozsudku), náhrady hotových výdajů za 12 úkonů právní služby po 300 Kč, 21 % DPH ve výši 8 242,50 Kč a náklady na zálohu znaleckého posudku ve výši 30 000 Kč uhrazené žalovanou, celkem 77 7492,50 Kč.
95. O povinnosti žalobce zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 částku 3 880 Kč rozhodl soud v souladu s ust. § 148 o.s.ř., za situace, kdy žalovaná zaplatila zálohu na znalecký posudek ve výši 30 000 Kč; o znalečném bylo rozhodnuto usnesením č.j. 19 C 41/2022-866 ze dne 22. května 2023 ve výši 29 040 Kč a usnesením č.j. 19 C 41/2022-930 ze dne 18. dubna 2024 ve výši 4 840 Kč., celkem 33 880 Kč. Žalobce je povinen zaplatit částku 3 880 Kč (33 880 Kč – 30 000 Kč).