19 C 53/2019-524

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 908.212,50 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku ve výši 298.687,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 298.687,50 Kč od 28. 12. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části o zaplacení částky 609.525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 609.525 Kč od 28. 12. 2018 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalobci jsou povinni nahradit žalovanému společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 123.258 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného [příjmení] [titul]. [jméno] [příjmení].

IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice státem zálohované náklady řízení ve výši 8.121,78 Kč na účet Okresního soudu v Trutnově, do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice státem zálohované náklady řízení ve výši 1.982,22 Kč na účet Okresního soudu v Trutnově, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se svou žalobou doručenou soudu dne 4.2.2019 ve znění změny žaloby ze dne 18.4.2019 připouštěnou usnesením ze dne 1.6.2020 domáhají, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobcům částku 908.212,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 908.212,50 Kč od 28.12.2018 do zaplacení.

2. K odůvodnění žaloby žalobci uvedli, že dne 27.9.2014 s žalovaným uzavřeli smlouvu o dílo (dále jen„ SOD“) a dne 15. 4. 2015 dodatek č. 1, ve které se žalovaný zavázal zhotovit žalobcům jako objednatelům na pozemku p.č.St. [anonymizováno] v k.ú. a obci [obec] plně funkční dílo – rodinný dům dle projektové dokumentace [titul]. [jméno] [příjmení], a to do 1 roku od zahájení stavby za sjednanou cenu ve výši 3.375.000 Kč bez DPH. Ještě před zahájením stavby došlo na návrh žalovaného ke změně technologie stavby ze sloupkové konstrukce na panely Novatop. Z tohoto důvodu byl uzavřen dodatek č. 1 k SOD, kde byla ujednána zejména změna materiálové skladby domu. Upravenou projektovou dokumentaci žalovaný zaslal žalobcům dne 22.5.2015. K zahájení stavby došlo nejpozději dne 7.5.2015 faktickým započetím prací na základové desce, proto dílo mělo být dokončeno a předáno nejpozději dne 7. 5. 2016 (resp. v souladu s ust. § 607 o.z. v následující pracovní den, tj. 9.5.2016). K předání dokončeného díla ale došlo až dne 20.8.2017, kdy byl podepsán předávací protokol, který je sice antedatovaný ke dni 14.5.2017, avšak skutečné datum předání a podpisu je 20.8.2017. Skutečné datum podpisu předávacího protokolu dne 20.8.2017 vyplývá z e-mailové komunikace žalobkyně b) s žalovaným ze dnů 14., 15., 16. a 18.8.2017, ze kterých vyplývá, že schůzka účastníků za účelem předání díla a podpisu předávacího protokolu se konala dne 20.8.2017. Autenticitu emailů žalovaný sám potvrdil. Dále stavba rodinného domu nemůže být považována za úspěšně dokončenou bez toho, aby byla provedena revize elektrické instalace. K tomu v případě žalobců došlo až dne 27.7.2017, což vyplývá ze Zprávy o revizi elektrické instalace vyhotovené revizním technikem [jméno] [příjmení]. Žalovaný tedy byl v prodlení s dokončením a předáním díla nejpozději ode dne 10.5.2016 do dne 20.8.2017, což je 468 dnů. V čl. X. odst.

2. SOD je ujednáno: "V případě prodlení zhotovitele s řádným a včasným dokončením a předáním díla objednateli podle článku XII. této smlouvy je zhotovitel povinen uhradit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z celkové ceny díla za každý den prodlení." Celková cena díla činí dle čl. V. odst. 1. smlouvy o dílo částku 3.375.000 Kč bez DPH. Po připočtení 15% DPH činí celková cena díla částku 3.881.250 Kč Smluvní pokuta za jeden den prodlení tak činí 1.940, 625 Kč. Při prodlení o délce 468 dnů tak smluvní pokuta za prodlení s dokončením a předáním díla činí celkem částku 908.212,50 Kč. Žalobci prostřednictvím svého právního zástupce vyzvali žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 908.212,50 Kč, avšak žalovaný tento nárok odmítl a požadovanou částku neuhradil.

3. K námitkám žalovaného žalobci uvedli následující. Žalovaný zahájil stavbu před tím, než byl dne 13.7.2015 vydán společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru. To ostatně sám připustil, když současně uplatnil tvrzení, že vylitím desky před tímto datem byla ukončena sanace zbořeniště, což je nepravdivé tvrzení. Sanace zbořeniště byla dokončena nejpozději dne 14.4.2015. Dne 7.5.2015 započala samotná stavba betonováním základových pasů. Zhotovení základové desky bylo součástí SOD i ověřené projektové dokumentace. Dne 11.6.2015 žalovaný učinil první pokus o vylití základové desky, avšak podařilo se mu to až 9.7.2015 na druhý pokus. Fotodokumentace žalobců a daňové doklady [právnická osoba] [anonymizováno], která dodala betonovou směs na stavbu již v termínech 7.5.2015, 19.5.2015, 11.6.2015 a 9.7.2015 prokazují, že základová deska (tedy dílo samotné) bylo prováděno nejméně od 7.5.2015. Současně zahájení stavby před 18.7.2015 dokládá ocenění nemovitosti provedené [titul]. [jméno] [příjmení] pro [právnická osoba], na jehož stranách 12 a 13 se nacházejí fotografie základové desky pořízené dne 30.7.2015. Ve stavebním deníku přitom je uvedeno, že základová deska byla vylita betonovou směsí dne 31.

7. Zápis ve stavebním deníku (dále jen„ SD“) o zahájení stavby dne 18. 7. 2015 není pravdivý a žalovaný se jím zřejmě chtěl vyhnout případné sankci za přestupek dle stavebního zákona a také si tím prodloužit termín pro dokončení díla. Stavební deník předmětné stavby neobsahuje náležitosti dle platné právní úpravy. Žalovaný umožnil nahlédnout žalobcům do SD jen v lednu a únoru 2017, žalobci tak neměli možnost pravidelně odsouhlasovat záznamy v SD, tyto nejsou věrohodné a v řadě případů neodpovídají fotodokumentaci pořízené žalobci, tedy nejsou pravdivé. O předání staveniště nebyl pořízen zápis předvídaný v čl. VII. odst. 3 SOD, což nemůže jít k tíži žalobcům. Dále dle čl. IV. odst. 1 písm. b) SOD se termín provedení díla prodlužuje pouze o dny potřebné k provedení prací, jejichž provádění bylo v období klidu stavby znemožněno panujícími klimatickými podmínkami. Ke dni 1.11.2015 byla zhotovena základová deska včetně hydroizolace, byly sestaveny obvodové stěny a strop v 1. NP a položena střecha na vazníkovou konstrukci. Od vánoc 2015 do počátku dubna 2016 stavba nepokračovala, pouze dne 4.2.2016 byly namontovány vchodové dveře. Klimatické podmínky zcela jistě nebránily i montáži oken a tudíž i dalšímu pokračování na díle v interiéru či na vnějším obložení domu. Žalovaný si taktéž mohl ve stavbě topit přenosným topidlem nebo provizorně zakrýt některé otvory. Ke dni 1.11.2016 byla kompletně dokončena hrubá stavba domu a část terasy, tepelná izolace střechy, zaklopen strop. v 2.NP a 1. NP částečně realizovány rozvody elektroinstalace a vody. V zimě 2016 2017 proto s ohledem na stádium rozpracovanosti stavby neexistovaly žádné objektivní překážky, které by žalovanému bránily pokračovat v díle. Žalovaný v tomto období ve zhotovování díla pokračoval. Žalovaný neprokazuje svá tvrzení, že ke stavbě byly použity výrobky, při jejichž užití technologické procesy vyžadují teplotu minimálně +10 C. Neprokazuje ani, že by nebylo možné použít obdobné výroby, které by bylo možno používat i při nižších teplotách. Neprokázal, že nebylo možné provádět jiné práce, pro něž klimatická omezení neplatí. Dle žalobců se stavba výrazně zpozdila proto, že žalovaný souběžně stavěl ještě jeden dům, a to ve [obec] a nemohl zvládnout postavit během jednoho roku dva domy. Žalobci nesouhlasí s tvrzeními žalovaného, že mu k provedení díla neposkytli potřebnou součinnost. Především žalobci upozorňují na to, že žalovaný nepostupoval v souladu s § 2591 o.z. Žalovaný nikdy žalobce nevyzval poskytnutí lepšího zdroje elektřiny, proto se v tomto směru nemůže dovolávat nedostatečné součinnosti žalobců. Žalobci uvádí, že stavební připravenost byla od počátku naprosto dostatečná a v souladu čl. VII. odst. SOD. Voda byla od počátku stavby zajištěna ze studny nacházející se cca 15 m od domu. Jako zdroj elektřiny sloužila do ledna 2016 benzinová elektrocentrála žalobců. Od ledna 2016 již byla k dispozici standardní elektropřípojka. Žalovaný do ledna 2016 zhotovil téměř celou hrubou stavbu a k tomu užíval elektřinu. Tvrzení žalovaného o prostojích pro nesoučinnost žalobců nejsou pravdivá. Žalovaný žalobcům nedoručil žádné výzvy k součinnosti, přičemž žalobci žalovanému poskytovali veškerou potřebnou součinnost v průběhu stavby. Ohledně zvětšení terasy žalobci uvádí, že nebyl uzavřen dodatek k SOD. Projektovou dokumentaci ke stavbě zajišťoval žalovaný, proto by její případné nedostatky (neúplnost) měly jít k jeho tíži, přičemž pokud měl žalovaný za to, že zadání k provedení díla bylo nedostatečné, měl na to v souladu s § 2594 odst. 1 o.z. žalobce upozornit a současně provádění díla do doby upřesnění pokynů přerušit, což neučinil. Protokol o předání a převzetí díla datovaný ke dni 14.5.2017 je soukromá listina a vyvratitelná domněnka její pravosti a správnosti stanovená v § 565 občanského zákoníku je vyvrácena tvrzeními a důkazy, které žalobci uvedli již v žalobě, dále fakturou č. 14088 ze dne 6.6.2017 [právnická osoba] - [anonymizováno], kde je jako datum uskutečnění zdanitelného plnění uveden den 29.5.2017 a dopisem ze dne 14.6.2017, v němž žalovanému sděluje, že dne 24.5.2017 byla provedena tlaková zkouška vodoinstalace vč. vodovodní přípojky a také tlaková zkouška těsnosti přípojného, svodného kanalizačního potrubí vč. kanalizační přípojky. Předání protokolu o tlakové zkoušce a o zkoušce těsnosti přitom je součástí zhotovení díla, jak je sjednáno v čl. VIII. odst.

8. SOD. Žalobci tedy tvrdí a prokazují skutečnosti, z jejichž existence jednoznačně vyplývá, že obsah předávacího protokolu neodpovídá skutečnosti v době jeho podpisu. Konečně žalovaný uzavřel SOD coby podnikatel a žalobci coby spotřebitelé. Text SOD navrhl žalovaný, je tedy třeba při výkladu SOD použité výrazy v souladu s § 557 vyložit k tíži žalovaného. Mezi účastníky byla v SOD platně sjednána smluvní pokuta za prodlení s provedením díla. Platnost ujednání žalovaný v řízení ani nesporoval. Smluvní pokuta je založena na objektivní odpovědnosti za porušení utvrzené povinnosti Z povinnosti zaplatit smluvní pokutu se nelze liberovat ani poukazem na vyšší moc či jiné okolnosti vylučující nárok na náhradu škody. Zavinění prodlení je v případě smluvní pokuty irelevantní. Žalovaný neunesl v řízení břemeno tvrzení a důkazní břemeno o existenci okolností vylučující jeho odpovědnost.

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s uplatněným nárokem nesouhlasí a neuznává jej ani z části. Navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Žalovaný byl dle znění článku IV. SOD povinen zahájit provádění díla do 30 dnů ode dne, v němž mu bude předloženo pravomocné stavební povolení na dílo. Pro počátek lhůty k provedení díla je proto rozhodné datum dospělosti povinnosti žalovaného zahájit dílo, které nenastalo před 14. 7. 2015. Pokud žalovaný zahájil provádění stavby dne 18. 7. 2015, zahájil je včas a v souladu s SOD a rozhodným datem počátku běhu lhůty pro splnění je den 18. 7. 2015. Jiný výklad se příčí jak doslovenému jazykovému vyjádření ve smlouvě, tak smyslu a účelu uvedeného ustanovení SOD. Před tímto datem provedené práce na navýšení základové desky vynucené poměry v místě stavby, jejichž potřeba vyšla najevo při zbourání původní stavby na místě (nevyhovující nivelita původní základové spáry), a které byly provedeny před rozhodným datem na žádost žalobců, nebyly smlouvou kryty a žalobci ani zaplaceny, neboť nebyly nijak zohledněny ve změně rozpočtu a sjednané ceně s ohledem na nevůli žalobců. Pro určení data provedení stavby je pak relevantní jediný dokument zakládající nepochybné datum provedení díla, a to předávací protokol ze dne 14.5.2017. Žalobci tvrdí, že dokument byl antedatován. Toto tvrzení není pravdivé a navíc žalovaný uvádí, že žalobci podepsali předávací protokol i s uvedením data 14.5.2017 bez výhrad, a proto jejich uplatňování pozdějšího data provedení díla je zjevně účelové a z jejich jednání v rámci smluvního vztahu účastníků je v tomto kontextu patrna příprava na pozdější spor, snaha budovat pozice a účelová manipulace fakty. Ostatně sám svědek žalobců p. [příjmení], který prováděl práce na stavbě objednané přímo žalobci, ve své výpovědi uvedl, že v době jeho působení na stavbě na jaře (duben-květen) 2017, byla tato žalovaným dokončena. Tedy žaloba je už z výše uvedených důvodů nedůvodná v části nároku odpovídajícímu žalobci tvrzenému prodlení v délce 468 dnů. Mezi dny 18.7.2015 a 14.5.2017 je 666 dnů. Po odečtení jednoho roku výstavby dle SOD zbývá pouze 301 dnů, v nichž by hypoteticky bylo lze kalkulovat prodlení.

5. K tomu žalovaný uvádí, že nelze považovat za přijatelné, mravné a poctivé, aby byla přiznána smluvní pokuta za dobu od relevantního zahájení stavby dne 18.7.2015 do 15.1.2016, tj. za dobu 181 dnů, kdy nebyla na stavbě zajištěna dodávka elektřiny v potřebném obvyklém rozsahu ve smyslu čl. I odst. 2 a čl. VII odst. 1,2 SOD. Po tuto dobu byla elektřina na stavbě zajištěna pouze nedostatečným a adekvátně nepoužitelným generátorem, což nelze považovat za splnění nezbytné a povinné součinnosti žalobců ve smyslu čl. I odst. 2 a čl. VII odst. 1,2 SOD, proto je třeba odečíst z možného prodlení žalovaného s provedením díla (301 dnů) dalších 181 dnů nesplnění součinností povinnosti žalobců. Dále žalobce namítá, že v době provádění díla nastaly nevyhovující klimatické podmínky, které jej v souladu s čl. IV. odst. 1 písm. b) SOD opravňovaly k přerušení prací. O dobu přerušení prací se současně v souladu s SOD prodloužil termín provedení díla. Žalovaný v řízení tvrdil konkrétní okolnosti, pro které byl oprávněn provádění díla přerušit, jednotlivě pro každý den v období od 27.11.2015 do 31.3.2016 a v období od 17.11.2016 do 31.3.2017, která uplatnil jako období klidu stavby dle čl. IV odst. 1 SOD. Současně ke stádiu rozpracovanosti stavby k počátku tvrzeného období klidu stavby uvedl, že k 1.11.2015 byla stavba hotová co do stavební konstrukce, byly vybaveny stavební otvory, tj. okna a dveře, čemuž odpovídá stav fotografie z 20.9.2016. Žalovaný se po 20.9.2016 věnoval plnění požadavku žalobců na vybudování zvětšené venkovní terasy. Z vnitřních rozvodů byly dílem provedeny odpady, vodoinstalace a elektřina, nicméně jen v rozsahu, který se netýkal pozdější instalace příček mezi jednotlivými místnostmi. Pro období od 1.11.2015 do 27.11.2015 žalovaný námitku klidu stavby pro nepříznivé klimatické podmínky neuplatnil, neboť v této době provedl zhotovení pomocného rámu obvodové stěny, jeho vyplnění izolací a zaplachtování pro ochranu před srážkami. Taktéž pro období od 1.11.2016 do 16.11.2016 žalovaný námitku klidu stavby pro nepříznivé klimatické podmínky neuplatnil, neboť v této době na díle pracoval. Žalovaný dále uplatnil námitku, že přístupová komunikace ke stavbě nebyla v zimním období v některých dnech sjízdná a tudíž stavba nebyla dostupná. Na právním významu této námitky z hlediska výpočtu prodlení dle žalovaného nic nemění, i pokud se žalovaný o své dobré vůli snažil na stavbě v době jejího klidu, tj. v období od 17. 11. 2016 do 31. 3. 2017 něco konat. K argumentaci žalobců, že i pokud limity technologických postupů znemožňují určité práce na stavbě, nějaké práce by se na ní dělat mohly i při daných nízkých teplotách, žalovaný uvádí, že tímto způsobem se provádět stavba (a zejména dřevostavba, která byla předmětem SOD) nedá z důvodů logické technické a technologické návaznosti. Nedodržení technologických postupů a jejich návaznosti by vedlo k nenávratné degradaci stavby. Žalovaný tedy tvrdí že mu svědčí právo klidu stavby o celkové délce 249 dnů. Žalovaný tedy nebyl v prodlení s provedením díla. Nadto byla navíc provedena rozsáhlá faktická změna provedení terasy (vícepráce), která svou plochou narostla o 75 %, a která si vyžádala dalších minimálně 14 dnů prací. Dále žalobci neposkytovali žalovanému drobnou nezbytnou součinnost při individualizujících drobných upřesnění stavby jako je umístnění zásuvek a vypínačů, vývodů pro myčku, pračku atd. Konkrétně žalobce po dobu 14 dnů upřesňoval umístnění zásuvek pozorováním močení svých koček v dosavadním bydlišti. Dále v období od 13.6.2016 do 23.6.2016 žalobci nebyly schopni ustanovit zařizovací předměty sanitárního zařízení a dále od 1.7.2016 do 15.7.2016 byl vlastní dodavatel žalobců v prodlení s dodáním odpadového kanálku a od konečně 29.7.2016 do 11.9.2016 žalobci nebyli schopni ustanovit místa vedení a vyústění sdělovacích vedení pro anténní systém včetně internetu, které je umístěno pod krycími vnitřnímu OSB deskami a musí se provést před konečným zaklopením těchto desek a uzavřením izolace domu. Žalovaný v této souvislosti poukazuje na ust. § 4 o.z., tedy legitimní očekávání jednání průměrného jedince, jehož se však od žalobců opakovaně nedostávalo. Je zcela legitimní otázkou, zda žalobci hrou na naivní spotřebitele, nečinili od počátku úmyslně s cílem navodit situaci, kdy spolu s požadavky v dalším soudním řízení sp. zn. 16 C 114/2020 v podstatě dostanou své dílo za symbolickou cenu. Žalovaný si je vědom, že nevyužil důsledně prvních prostředků umožňujících mu v konečném důsledku od smlouvy odstoupit, avšak v dané věci nejde o žádnou újmu žalobcům, která by jim skutečně vznikla, naopak dům byl přes všechny jejich obstrukce postaven a je jimi plnohodnotně užíván. V tomto kontextu není bez významu, že žalobci provádění díla nikdy nezálohovali, tedy průběžné jej financoval žalovaný a až následně se snažil docílit úhrady žalobci, tedy jakékoli prodlení nemohlo být objektivně v zájmu žalovaného. Z výše uvedeného je zjevné, že v dané věci jde jen a pouze o ekonomický profit žalobců, dle žalovaného z jimi nastrojené právní situace. Pro případ, že by se soud neztotožnil s některou z námitek žalovaného k nezaložení relevantního prodlení, žalovaný navrhl, aby byla výše smluvní pokuty moderována dle ust. § 2051 o.z., když žádnou škodu jim vzniklou žalobci nikdy netvrdili ani neprokazovali. Žalovaný splnil mnohem více, než bylo sjednáno (terasa, navýšení základové desky domu), aniž by obdržel jakoukoli úhradu, nebyla mu ani zaplacena celá cena díla. Jakkoli spočívají důvody těchto skutečností i na jeho straně, ať již přijetím nevýhodných smluvních ujednání, či neuplatněním jeho práv, je třeba při uplatnění ust. § 2051 o.z. vycházet z obecně vnímané poctivosti, přiměřenosti a mravnosti, kdy za daných skutkových a právních okolností je jeho aplikace plně odůvodněna. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

6. Účastníci uzavřeli dne 27.9.2014 písemnou smlouvu o dílo (čl. 14), kterou se žalovaný coby zhotovitel zavázal v čl. III pro žalobce provést plně funkční dílo spočívající ve zhotovení rodinného domu na st. [parcelní číslo] v k.ú. a obci [obec] v provedení typové dřevostavby, který bude blíže specifikován Projektovou dokumentací a technickou zprávou [titul]. [jméno] [příjmení] v dokumentaci pro stavební řízení, řádně dokončené předat a žalobci se zavázali řádně dokončené dílo převzít a zaplatit cenu díla. V čl. IV odst.1 SOD se žalovaný zavázal zahájit provádění díla do 30 dnů ode dne, v němž bude zhotoviteli předloženo pravomocné stavební povolení na dílo vyjma případů, kdy by stavební povolení nabylo právní moci v době od 1.11 do 31.3 (období klidu stavby), kdy v takovém případě běží lhůta pro provedení díla nejdříve od 1.4. s tím, že není dotčeno právo zhotovitele zahájit provádění díla i dříve, umožní-li to panující klimatické podmínky. Dílo se zavázal provést ve lhůtě 1 roku ode dne zahájení stavby s tím, že období klidu stavby se v případě prací, které znemožňují panující klimatické podmínky, do doby provádění díla nezapočítává a o tuto dobu se termín dokončení díla prodlužuje. Dále bylo sjednáno v č. IV odst. 2, že ke smluvnímu prodloužení termínu dokončení prací může dojít výlučně na základě uzavření dodatku z důvodu nezajištění požadavků na stavební připravenost ze strany objednatele, rozsáhlé vyžádané nebo vynucené změny díla nebo vyšší moci. Cena díla byla sjednána na 3.375.000 Kč bez DPH s tím, že zhotovitel bude účtovat DPH podle právních předpisů platných v době uskutečnění zdanitelného plnění. V čl. X odst. 2 byla pro případ prodlení zhotovitele s řádným a včasným provedením a včasným dokončením a předáním díla objednateli dle čl. XII sjednána smluvní pokuta ve výši 0. 05 % z celkové ceny díla za každý den prodlení. V čl. XII bylo sjednáno předání a převzetí díla k okamžiku jeho stavebně technického dokončení s tím, že se při provádění přejímky provede zápis. V čl. XIV odst. 2 písm. a) bylo sjednáno právo zhotovitele odstoupit od smlouvy, pokud mu objednatel neposkytne potřebnou součinnost, k níž se zavázal ani do 7 dnů po písemné výzvě zhotovitele. Žalobci [příjmení] uzavřeli coby spotřebitelé a žalovaný coby podnikatel. Dne 15.4.2015 byl uzavřen dodatek [číslo] k SOD (čl. 34) s ohledem na změnu stavební technologie s tím, že se jím mění čl. VI SOD – Platební podmínky a příloha SOD – Materiálové skladba a vybavení rodinného domu [obec].

7. Společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru předmětné stavby vydaný MÚ [obec] nabyl účinnosti dne 18. 7. 2015 (viz. čl. 61 a zejména souhlas obsažený v dokumentaci stavby vedené u [anonymizováno] [obec] pod. [číslo] [rok]).

8. Dle fotografie z 14.4.2015 čl. 110 k tomuto datu byla odstraněna původní stavba na předmětném stavebním pozemku krom základů a některých betonových či kamenných prvků, které byly následně odstraňovány bagrem (viz. fotodokumentace z 2.5.2015 čl. 110-112). Z fotodokumentace z 7.5. až 18.7.2015 (čl. 70-74) a též čl. 97-98 vyplývá (žalovaný toto v řízení ani nesporoval), že k zahájení prací na zhotovení základových pasů a desky došlo 7.5.2015. Z odhadu [číslo] Hypoteční [anonymizováno] (čl. 76-92) a zejména přílohy č. 82 vyplývá existence základové desky ke dni 30.7.2015. K 10. 6. 2015 (viz. čl. 114) bylo staveniště připraveno k vylití základové desky. Dle dodacích listů a faktur společnosti [právnická osoba] a provozního záznamu společnosti [právnická osoba] (čl. 138-157) byl žalovanému na předmětnou stavbu dodáván beton již ve dnech 7.5.2015, 13.5. 2015, 19.5.2015 a 11.6.2015.

9. Ze stavebního deníku předmětné stavby (čl. 398-409 obálka čl. 337) soud zjistil, že dle zápisu v SD byla oficiálně stavba zahájena dne 18.7.2015, práce na stavbě probíhaly v roce 2015 do 27.11, dne 15.12 byly dovezeny palubky. Práce pokračovaly od 5.4.2016 montáží oken, která byla dovezena dle zápisu v SD 4.2.2016. Práce následně v roce 2016 pokračovaly plynule do 29.7, poté byly pozastaveny z důvodu neřešení průchodek kabelů domem do 12.

9. Následně práce na stavbě pokračovaly do 16.11.2016. Dle zápisu z 18.12.2015 a 6.12.2016 byla nesjízdná cesta, v prvém případě nákladním vozidlem, v druhém pro přívěs. Problémy se sjízdností přístupové cesty jsou uvedeny i v zápisu z 21.12.2016, 12.1.2017, 16.1.2017, v posledním případě je uvedena naprostá nesjízdnost. Dle zápisu z 7.1.2017 podepsaného žalobci měli žalobci možnost tohoto dne podrobně se seznámit s obsahem SD. Práce na stavbě dle SD pokračovaly v prosinci 2016 i v lednu, únoru a březnu 2017 Poslední zápis v SD je datován 14.4 (2017) a je zde uvedeno předání stavby pro dokončovací práce dalšími profesemi.

10. Z fotodokumentace stavu příjezdové cesty (čl. 114-115, čl. 313) soud nemá za prokázané, že by cesta byla zcela nesjízdná (nejde o extrémně prudký svah, není zde patrná vysoká vrstva sněhu, či hluboké koleje v rozměklém terénu, jen tenká vrstva ledu, kterou lze řešit posypem). Dle zpráv [anonymizována tři slova] (čl. 234-235) v období od 27.11.2015 do 31.3.2016 teplota vzduchu dle měření ze stanice ČHMÚ [obec] v [anonymizováno] hod. [příjmení] nepřekročila +10 C a s výjimkou několika (8) ojedinělých dnů nepřekročila ani +5 C; v období od 17.11.2016 do 31.3.2017 taktéž nikdy nepřekročila +10 C.

11. Stav rozpracovanosti stavby ke dni 27.11.2015 a ke dni 1.11.2016 vyplývá z fotodokumentace čl. 312, z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] viz. níže a fotodokumentace stavby na CD (viz. níže). Dále byly k důkazu provedeny pokyny výrobce pro práci páska DELTA-MULTIBAND (M 60 nebo M100) dodavatel [právnická osoba], technické informace Fermacell GmbH, ISOWINDOW WZS Měkká buničitá pěna, Pu-50fc-polyuretanovy-tmel, Tekutá lepenka 2K hydroizolae, UNI MS Lepicí a těsnicí tmel CZ (čl. 236-285), zpráva ze stanice [anonymizováno] [obec] o relativní vlhkosti vzduchu v období listopad 2015 až březen 2016 a listopad 2016 až březen 2017 (čl. 287), e-mailová komunikace účastníků o upřesňování technických parametrů díla včetně projektové dokumentace a dokumentace elektroinstalace (DVD – přílohová obálka čl. 327), podrobná fotodokumentace stavu stavby, staveniště, přístupu ke stavbě z období od 9.7.2015 do 27.4.2017 (DVD – přílohová obálka čl. 343), dokumentace stavby vedená u [anonymizováno] [obec] pod. [číslo] [rok]), fotografie výřezu otvoru pro odvod spalin z kamen z 13.11.2015 pro zodpovězení otázky možnosti vytápění stavby. Tyto výše vyjmenované důkazy především sloužily jako podklad pro znalce ustanoveného v řízení za účelem zodpovězení odborných otázek v rámci jeho znaleckého úkolu, tedy zejména zda panující klimatické podmínky v žalovaným tvrzených obdobích klidu stavby dle SOD znemožňovaly pokračování prací na díle.

12. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na předmětné stavbě prováděl sanaci původní stavby, hloubil základy a prováděl terénní úpravy bagrem, a to na přímou objednávku žalobce. V jeho písemném vyjádření z 9.4.2019 (čl. 60) jsou uvedena přesná data jednotlivých jím prováděných prací včetně hloubení základových pasů 2.5.2015 a příprava podkladu pro základovou desku 27.5. 3.6.2015 a další práce v období od 28.9.2016 do 8.5.2017. Ve své svědecké výpovědi uvedl, že po pěti letech si přesné datum (hloubení základových pasů) nepamatuje a přiznal, že ve svém písemném vyjádření, co se týče dat, vycházel z fotografií od žalobce. Svědek [jméno] [příjmení] dle své výpovědi prováděl na předmětné stavbě vnitřní rozvody vody a kanalizace a dne 24.4.2017 provedl tlakovou zkoušku rozvodu TZI (viz. též protokol o tlakové zkoušce čl. 75). Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který v předmětném domě prováděl elektroinstalaci, soud zjistil, na počátku ledna 2016 (prováděl revizi přípojky elektřiny) byla postavena hrubá stavba bez výplní oken. Následně byla stavba pozastavena a svědek pracoval na stavbě znovu až od počátku roku 2017. V době jeho působení na stavbě neměl žádné prostoje pro nesoučinnost. Svědek neměl nikdy problém s dostupností stavby automobilem. Svědek prováděl konečnou revizi elektrické instalace v domě ve dnech 19.- 27.7.2017 (viz. též zpráva o elektrické instalace čl. 39) v hotové funkční stavbě. Dle svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který pracoval na stavbě s žalovaným, byly podmínky na stavbě na počátku nevyhovující pro nedostatečný zdroj vody a elektřiny. Dle svědka v zimním období nebyla stavba řádně dostupná pro nesjízdnou přístupovou cestu a na stavbě nebylo možno pracovat kvůli vlhkosti a chladu. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], který na stavbě pracoval pro žalovaného jako pomocný dělník, soud zjistil, že dle svědka v období, kdy na stavbě působil – od jara 2016 nebyly problémy se sjízdností přístupové cesty. Dle svědka žalobce průběžně kontroloval průběh stavby, a to způsobem, který svědek zhodnotil za nepřiměřený a nepřínosný. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento byl zpracovatelem projektové dokumentace stavby. Dle jeho výpovědi se změnila oproti původnímu projektu technologie stavby z trámkového domu na technologii Novatopu a došlo k navýšení základové části domu kvůli situaci s odtokem vody zjištěné na místě. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud nezjistil skutečnosti významné pro věc, neboť svědek dle vlastního tvrzení na stavbě působil jen jeden den při instalaci střechy. Dle svědka [jméno] [příjmení], který na objednávku žalobce dodal na předmětnou stavbu obklady a dlažby, svědek pracoval na stavbě na jaře (duben-květen) 2017, kdy první etapa prací trvala cca měsíc až měsíc a půl a následně práce dokončoval v červenci 2017. Dle svědka po prvních 14 dnech prací, kdy pracovali v patře domu, žalovaný dokončil přízemí. S jeho výpovědí koresponduje svědecká výpověď jeho subdodavatelů [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] (dle něj v době jeho nástupu na stavbu šlo o hotovou dřevostavbu).

13. Dle prohlášení zhotovitele o použitých materiálech a provedených prací (čl. 100-102) byla předmětná stavba provedena ke dni 19.4.2017. Dle protokolu o předání a převzetí díla (čl. 11) datovaného dnem 14.5.2017, který účastníci podepsali (svůj podpis v řízení nesporovali) byl rodinný dům na st. p. [číslo] [obec] dokončen 19.4.2017, je předáván 15.5.2017 s tím, že jej objednatelé přebírají bez vad a nedodělků ve stavu odpovídajícím smluvenému rozsahu a že byly žalobcům předány v den jeho podpisu protokoly a prohlášení potřebné ke kolaudaci. Účastníci v závěru protokolu výslovně prohlásili, že si jej před podpisem přečetli, porozuměli jeho obsahu, s obsahem souhlasí a je projevem jejich svobodné vůle.

14. Soud dále provedl dokazování k otázce existence a délky„ období klidu stavby“ dle ujednání čl. IV odst. 1 SOD, o které se prodlužuje lhůta k provedení díla, a to v případě prací, které znemožňují panující klimatické podmínky. Vzhledem k tomu, že v tomto směru bylo třeba zodpovědět odborné otázky, soud ustanovil znalce z oboru stavebnictví – stavby obytné [titul] [celé jméno znalce]. Ze znaleckého posudku a znalecké výpovědi [titul] [celé jméno znalce] (čl. 446, [číslo]) soud zjistil, že v období od 27.11.2015 do 31.3.2016 panující klimatické podmínky znemožňovaly pokračovat v díle v daném stavu rozestavěnosti (tj. po dobu 126 dní). Stavba nebyla ke dni 27.11.2015 uzavřena, byl proveden obvodový plášť stavby, provedena konstrukce krovu a položena střešní krytina. Nebyla osazena okna a vnější dveře. Při výstavbě předmětného domu byl realizován systém CTL panelů Novatyp a vlastní příčky byly realizovány z desek Fermacell. Při výstavbě jsou použity lepidla a tmely Fermacell, jejichž teplota při aplikaci musí být dle znalce minimálně +10 C. Vlastní technologie provádění stavby systémem Fermacelll vyžaduje, aby byla teplota dlouhodobě a bezpečně nad hranicí +5 C. Tyto teploty jsou dle znalce zapotřebí, aby bylo možno garantovat kvalitu provedených prací s danými technologiemi. Pro návaznost dalších prací bylo nezbytně nutné, aby byla osazena okna a vnější dveře a zahájeny práce na vnitřních prostorách. V období od 27.11.2015 do 31.3.2016 by bylo možno práce na díle provádět jedině tehdy, pokud by bylo hotové uzavření stavby, tj. osazení oken a vnějších dveří a dostatečně temperována stavba bezemisními elektrickými topidly, což v tomto případě splněno nebylo. Dle zjištění znalce stavba v období od 15.7.2015 do 22.10.2015 nepokračovala a nedošlo k realizaci hrubé stavby včetně jejího uzavření, ke kterému mohlo v tomto období dojít, pokud by byla připravena potřebná projektová dokumentace. Dle odborného názoru znalce k přerušení stavby v období od 15.7.2015 do 22.10.2015 došlo z toho důvodu, že došlo ke změně klasické rámové sloupkové konstrukce stavby na konstrukci Novatop, která je mnohem náročnější na přípravu stavby. Až po zahájení stavby byl po proběhlém„ dopřesňování“ vyhotoven projekt kladečského schématu panelů Novatop, byly upraveny rozměry vnějších dveří, potvrzeny elektrické rozvody v panelech tak, aby panely mohly být zadány do výroby. Projekt kladečského schématu panelů Novatop byl vyhotoven a odsouhlasen až v září 2015. Současně nebylo možno stavbu temperovat z důvodu neexistence dostatečného přívodu elektřiny na stavbě do 3.1.2016, když elektrocentrála je v tomto případě nevhodná a nedostatečná. Pro období od 17.11.2016 do 31.3.2017 znalec došel k závěru, že s ohledem na stupeň rozestavěnosti stavby a s ohledem na temperování (viz. zápisy v SD) panující klimatické podmínky neznemožňovaly pokračování na díle. Ke dni 17.11.2016 byla osazena okna a vnější dveře, bylo provedeno schodiště do 2.N.P. a byly rozpracovány vnitřní příčky. V tomto období byly dle SD prováděny vnitřní příčky, rozvody elektro, vody a odpadů a prováděny finální úpravy povrchů stěn, tj. práce v tomto období pokračovaly. Dále dle zjištění znalce oproti platné projektové dokumentaci došlo na díle reálně ke zvětšení plochy terasy o 27,77 m2 a rozsahu předložených schodů o 16,7 bm (běžný metr), což si vyžádalo dle odborného odhadu znalce 14 dnů práce. Soud dospěl k závěru, že znalec podal řádný znalecký posudek v souladu s požadavky ustan. § 27 a násl. zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Závěry znalce jsou řádně a logicky odůvodněny, ze znaleckého posudku je zřejmé, z čeho znalec při svém znaleckém posouzení dané věci vycházel. Své závěry znalec současně obhájil i při podání znalecké výpovědi, když je zcela legitimní, když znalec opřel své závěry, mimo jiné, i o své dlouholeté odborné zkušenosti v daném oboru. Ostatně využití vlastních zkušeností z daného oboru při zodpovězení zadaných odborných otázek se u znalce zcela logicky předpokládá a očekává. Soud v tomto směru dodává, že v případě otázek účastníků, které soud zhodnotil jako spekulativní nebo přesahující rámec zadaného znaleckého úkolu či předmětu daného sporu, tyto výslovně nežádal po znalci zodpovědět. Žalobci po předložení znaleckého posudku znalcem a po podání jeho znalecké výpovědi podali námitku podjatosti znalce, se kterou se soud vypořádal v usnesení č.j. 19 C 53/2019-476, ve kterém rozhodl, že znalec [titul] [celé jméno znalce] není vyloučen z podání znaleckého posudku v předmětné věci, na jehož odůvodnění v tomto směru v plném rozsahu odkazuje. Tedy soud vycházeje zejména z odborných závěrů znalce a podpůrně dalšího provedeného dokazování stavebním deníkem, fotodokumentací stavby a svědeckými výpověďmi výše uvedenými dospěl ke skutkovému závěru, že období klidu stavby ve smyslu čl. IV odst. 1 SOD, o které se prodlužuje termín provedení díla, trvalo od 27.11.2015 do 31.3.2016 (tj. po dobu 126 dní), naopak v období od 17.11.2016 do 31.3.2017 takové období klidu stavby nenastalo a lhůta provedení díla se o toto období neprodlužuje.

15. Soud neprovedl další žalobci navržené důkazy obsahem internetových stránek: [anonymizováno] [číslo] hobby-domov bma [webová adresa], [webová adresa], [anonymizována dvě slova] [webová adresa] [webová adresa], a dále emailovou komunikací zástupce žalobce s [právnická osoba], e-mailem [jméno] [příjmení] a od [jméno] [příjmení] a e-mailovou komunikací se společností [právnická osoba] pro nadbytečnost z následujících důvodů. Tyto důkazy byly navrženy k odborným otázkám, k jejichž zodpovězení byl ustanoven znalec a z jehož znaleckého posudku a výpovědi soud vychází, jak odůvodnil výše. Současně co se týče konkrétně výše vyjmenovaných internetových stránek, zjevně nejde o žádné oficiální stránky výrobců materiálů použitých na předmětné stavbě, když jde o články v magazínech zpravodajských webů (včetně bulvárního – [webová adresa]) či obecné články (rozhovory) o dřevostavbách, tj. není v nich logicky návaznost na konkrétní okolnosti dané věci. Soud k tomu dále uvádí, že je obecně známý fakt, že na věrohodnost a správnost takových informací zveřejňovaných na internetu se nelze spoléhat a v podstatě na internetu lze najít k jedné otázce (problematice) zcela opačné odpovědi a názory včetně argumentace. K emailové komunikaci zástupce žalobců s [právnická osoba], [jméno] [příjmení] a společností [právnická osoba] taktéž navržených k důkazu soud uvádí, že jde o subjekty, které se nijak nepodílely na dané stavbě (nic takového tvrzeno nebylo). Nemohly se proto logicky vyjadřovat v souvislostech konkrétních podmínek dané stavby, lokality a období, ke kterému se vyjadřoval znalec vykonávající činnost znalce dle zákona, který byl ustanovený soudem, a který zodpovídal otázky soudu na základě rozsáhlých podkladů obsažených ve spise a vlastního šetření, a to (na rozdíl od shora uvedených subjektů) pod sankcí trestní odpovědnosti dle § 346 trestního zákoníku. Soud dodává, že s ohledem na důvody v žalobci vznesené námitce podjatosti znalce je s podivem, že nevidí žádný problém ve vztahu k objektivnosti a nezaujatosti této komunikace v tom, že shora uvedené subjekty komunikovaly pouze se zástupcem žalobců (tj. jednou stranou sporu). Soud uzavírá, že výše jmenované důkazy nemohly ani teoreticky prokázat nesprávnost„ některých závěrů“ znalce. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

16. Dle § 556 odst. 1 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Dle odst. 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Dle § 557 o.z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. Dle § 558 odst. 1 o.z. v právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Není-li však druhá strana podnikatelem, musí ten, kdo se toho dovolává, prokázat, že druhé straně musel být takový význam znám. Dle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen oz) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dle § 2591 o.z. je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy. Dle § 2594 odst. 1 o.z. zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče. Dle odst. 2 překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě. Dle odst. 3 lhůta stanovená pro dokončení díla se prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Zhotovitel má právo na úhradu nákladů spojených s přerušením díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna. Dle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

17. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v části o zaplacení částky 298.687,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 28.12.2018 do zaplacení. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou platnosti a určitosti smluvního ujednání o smluvní pokutě v kontextu s navazujícími ujednáními smlouvy o dílo, a to ve světle § 580 a násl. o.z. a § 555 a násl. o.z. a dospěl k závěru, že smluvní pokuta byla mezi účastníky sjednána platně, resp. nebyla sjednána v nepřiměřené výši (k tomu srovnej např. rozsudek NS ČR ze dne 4.4.2016 sp. zn. 23 Cdo 1749/2015). Dále byla sjednána dostatečně určitě, když byl sjednán dostatečně určitě počátek rozhodný po výpočet smluvní pokuty - viz. čl. X odst. 2 ve spojení s čl. XII. SOD (k tomu srovnej rozsudek NS ČR ze dne 23. 6. 2020 sp.zn. 33 Cdo 99/2020) a dodatečně určitě byla sjednána částka rozhodná pro její výpočet, když v tomto směru soud dospěl k závěru, že„ celková cena díla“ dle čl. X odst. 2 SOD je zcela jednoznačně částka 3.375.000 Kč sjednaná v čl. V odst. 1 SOD. Soud vyložil čl. V. odst. 1 SOD v kontextu s čl. V. odst. 2 SOD, dle kterého zhotovitel k ceně díla účtuje DPH podle právních předpisů platných v době uskutečnění zdanitelného plnění a dospěl k závěru, že kdyby strany SOD chtěly sjednat, že smluvní pokuta se má stanovit z ceny díla s DPH, jistě by to do SOD výslovně uvedly, což se nestalo. V tomto směru soud nad rámec uvádí, že vzhledem ke skutečnosti, že výše DPH se v čase může měnit a mění v závislosti na změně právní úpravy, pokud by soud přistoupil na tvrzení uplatněné v řízení žalobci, že strany SOD sjednaly smluvní pokutu z ceny díla včetně DPH, pak by vyvstala otázka dostatečné určitosti určení výše smluvní pokuty, resp. částky, ze které má být vypočtena (tj. složky nezbytné a nepostradatelné k určení výše smluvní pokuty), neboť výše této nepostradatelné složky k určení výše smluvní pokuty by v takovém případě ke dni uzavření SOD byla nejistá a tudíž neurčitá. Soud se dále zabýval otázkou, zda a v jaké výši vznikl žalobcům nárok na sjednanou smluvní pokutu.

18. Mezi účastníky byl v řízení sporný počátek lhůty pro provedení díla dle čl. IV. SOD, resp. jeho výklad. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.4.2017 sp. zn. 21 Cdo 5281/2016:„ Základním hlediskem pro výklad právního jednání je podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 úmysl jednajícího (popřípadě – u vícestranných právních jednání – společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li (musel-li) o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v § 556 odst. obč. zák. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.“ Soud k výše uvedenému dodává, že pravidla výkladu právních jednání zakotvená v § 557 a 558 odst. 1 o.z. nelze vykládat tak, že skutečnost, že žalobci jsou v předmětném právním vztahu v pozici spotřebitelů a žalovaný v pozici podnikatele, nutně znamená, že ustanovení SOD je třeba vždy vykládat k tíži žalovaného a v prospěch žalobců, jak žalobci v řízení mylně uplatňují. Při vykladu čl. IV SOD ve vztahu k počátku lhůty pro provedení díla soud dospěl k závěru, že žalovaný byl dle čl. IV. odst. 1 SOD zahájit provádění díla povinen a současně legálně oprávněn v souladu s § 96a odst. 1 a 5 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, až dnem, kdy nabyl účinnosti společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru předmětné stavby vydaný [anonymizováno] [obec], tj. dne 18.7.2015 a tento den je rozhodný pro počátek sjednané lhůty jednoho roku k provedení díla. Jiný výklad daného ustanovení SOD by byl v rozporu se stavebním zákonem ve znění platném v době uzavření SOD a jak žalovanému, tak žalobcům coby stavebníkům, byť v pozici spotřebitelů, musela být tato skutečnost při uzavírání SOD známa. Tj. jednoduše řečeno muselo jim být známo, že případným zahájením stavby před udělením tohoto souhlasu (bez něj) poruší zákon. Společný souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi (viz. §96a odst. 5 stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2017). Poslední věta čl. IV. odst. 1 a) SOD o právu zhotovitele zahájit provádění díla i dříve, umožní-li to panující klimatické podmínky, je třeba vykládat v kontextu celého daného ustanovení tak, že toto právo se vztahuje na situaci, kdy stavební povolení (společný souhlas) nabude účinnosti v období od 1. 11. do 31.3, tj. v „ období klidu stavby“, přičemž soud dodává, že jde o„ právo“ nikoli„ povinnost“. Je proto nerozhodné, že k zahájení prací na provedení základových pasů a základové desky došlo na přímou žádost žalobce již před tímto datem (viz. svědecká výpověď [jméno] [příjmení]), jak bylo v řízení prokázáno. Soud dodává, že datum zahájení stavby 18.7.2015 je uvedeno i SD, s jehož obsahem se žalobci dle vlastního zápisu měli možnost podrobně se seznámit dne 7.1.2017. Žalobci do SD neuvedli žádnou poznámku o nesprávnosti tohoto zápisu, přičemž první zápis v něm vzhledem k jeho umístnění zcela jistě nemohl být dopsán po 7.1.2017. I z toho lze učinit závěr, že datum 18.7.2015 jako datum zahájení stavby žalobci akceptovali a jejich následně v žalobě uplatněné tvrzení o zahájení stavby dle SOD dnem 7.5.2015 pro účely stanovení lhůty pro provedení díla a potažmo pro výši nároku na smluvní pokutu za prodlení, je čistě účelové.

19. Dnem provedení díla ve smyslu § 2604 o.z. je pak den 15.5.2017 uvedený v protokolu o předání a převzetí díla ze dne 14.5.2017, jehož sepsání bylo sjednáno v čl. XII SOD. I přes jistou neobratnost textu protokolu o předání a převzetí díla (dům je dle něj předáván 15. 5. 2017, přičemž datum podpisu protokolu je 14.5.2017) je zde zcela zřejmá jednoznačná vůle účastníků a účastníci jeho obsah svými podpisy odsouhlasili. Účastnici si vzhledem ke znění příslušných ustanovení SOD museli být v době podpisu protokolu vědomi, jaké právní následky jsou s ním spojeny. Dokument je přitom jednoduchý a stručný, dle názoru soudu zcela pochopitelný i pro každého plně svéprávného spotřebitele, a nelze ho zcela jistě vykládat jinak, než že vůlí účastníků bylo tímto protokolem předat a převzít dílo způsobem a za podmínek předjímaných v SOD k datu v něm uvedeném. Na tomto závěru soudu nic nemění ani případné antedatování dokumentu, které strana žalující prokazovala emailovou komunikací účastníků (čl. 36, 42-45), potvrzením o vedení střeleckého výcviku a platebním výměrem za veterinární činnost (čl. 320 a 321), ani datum uskutečnění plnění na faktuře žalovaného č. 01 2017) ze dne 28. 7. 2017, když k tomu soudu dodává, že jde o daňový doklad vypovídající o tom, kdo, komu, kolik a za co účtoval, nikoli kdy účtované dílo předal dle SOD. Žalovaný tedy předmětné dílo provedl, tedy dokončil a předal za 668 dní. Sjednanou lhůtu jednoho roku k provedení díla soud vyložil jako délku standardního roku tj. 365 dní.

20. Na základě provedeného dokazování zejména znaleckým posudkem a výpovědí znalce (viz. výše) pak soud dospěl k závěru, že období klidu stavby ve smyslu čl. IV odst. 1 SOD, o které se prodlužuje termín provedení díla, trvalo od 27.11.2015 do 31.3.2016 (tj. po dobu 126 dní), které je třeba přičíst k sjednané lhůtě k provedení díla, tj. 365 + 126 =491. Při provedení díla za 668 dní pak prodlení s provedením díla dle shora uvedeného činí 177 dní (668-491) a za toto prodlení náleží žalobcům smluvní pokuta ve výši 0,05 % denně z částky 3.375.000 Kč, tj. 1.687,50 Kč x 177 dní = 298.687,50 Kč. Soud dodává, že k zásadní změně technologie stavby z klasické rámové sloupkové konstrukce na technologii Novatop došlo po vzájemné dohodě obou stran SOD po jejím uzavření, přičemž oběma stranám muselo být zřejmé (a to i žalobcům coby spotřebitelům), že stavba nemůže být provedena podle původní projektové dokumentace a bude zapotřebí zásadních změn (doplnění, dopřesnění) projektové dokumentace pro vlastní provedení stavby. Skutečnost, že k 27.11.2015 nebyla z důvodů zjištěných znalcem a popsaných shora stavba uzavřena, proto nelze přičítat k tíži žalovaného. Soud k tomu dodává, že nebyly sjednány žádné termíny pro provedení nějakých konkrétních jednotlivých etap díla, tj. žalovaný se nezavázal stavbu dovést do stádia uzavřené stavby k nějakému konkrétnímu datu. Pokud žalobci namítali, že mohl žalovaný použít při realizaci stavby materiály (tmely), které nepotřebují teplotu nad +10 C, pak soud uvádí, že žalobci uzavřeli (jak v řízení opakovaně zdůrazňovali) danou SOD jako spotřebitelé a bylo tedy plně na zhodnocení žalobce coby odborného zhotovitele – podnikatele, jaké konkrétní materiály (pokud použití nějakých konkrétních materiálů nebylo výslovně vymíněno v SOD) použije, aby splnil svůj závazek z SOD postavit plně funkční stavbu dle SOD a mohl plně zodpovídat za její kvalitu. Nelze po něm spravedlivě požadovat nějakou improvizaci v závislosti na počasí. Konečně je v dané věci nerozhodné, jestli žalovaný pracoval souběžně na další stavbě či nikoli, neboť žádnou„ exkluzivitu“, si účastníci v SOD nesjednali.

21. Žalovaný v řízená uplatňoval tvrzení o stavební nepřipravenosti a neposkytnutí dostatečné součinnosti ze strany žalobců ve vztahu k lhůtě provedení díla, resp. odůvodňoval jimi prodloužení této lhůty pro prodlení žalobců. Soud k tomu uvádí, že povinnost uhradit smluvní pokutu je v platné právní úpravě vybudována na absolutním objektivním principu. Právo na smluvní pokutu vzniká již porušením smluvené povinnosti bez ohledu na okolnosti a příčiny, které k porušení vedly. Ani vznik škody není podmínkou vzniku pohledávky na smluvní pokutu. Právní úprava je však dispozitivní, takže strany mohou podmínit vznik povinnosti zaplatit smluvní pokutu zaviněním dlužníka či dalšími okolnostmi, což nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno. Žalovaný navíc při případné stavební nepřipravenosti či neposkytnutí dostatečné součinnosti ze strany žalobců měl dle znění čl. IV odst. 2 SOD v takovém případě (stejně tak v případě vyžádané změny díla – viz. čl. IV. odst. 2 písm. b) SOD) trvat na uzavření písemného dodatku k SOD. Uzavření takového dodatku však v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno. Stejně tak nebylo prokázáno, že by žalovaný postupoval dle čl. XIV odst. 1 písm. a) SOD (viz. též § 2591 o.z.), které řeší postup zhotovitele v případě neposkytnutí nutné součinnosti objednatele. V řízení nebylo dále dle názoru soudu prokázáno, že by ze strany žalobců došlo k předání nevhodné věci nebo k nevhodnému příkazu, který by překážel v řádném provádění díla ve smyslu § 2594 o.z., ani že by na takovou skutečnost žalovaný žalobce upozorňoval způsobem předjímaným v uvedeném ustanovení a tudíž ani okolnosti, pro které by byl žalovaný oprávněn přerušit dílo a došlo by tak k prodloužení lhůty pro provedení díla o dobu takovým přerušením vyvolanou. V tomto kontextu soud vzal v úvahu, že žalovaný uzavřel předmětnou SOD jako podnikatel, návrh SOD pocházel do žalovaného a pokud tedy nepostupoval v případě jím tvrzené stavební nepřipravenosti a neposkytnutí dostatečné součinnosti ze strany žalobců postupem sjednaným v SOD, jde toto k tíži žalovaného a nelze tato tvrzení s úspěchem uplatnit jako obranu proti žalobci uplatněnému nároku na smluvní pokutu za prodlení s provedením díla.

22. Konečně soud neshledal za daných konkrétních okolností důvody pro moderaci smluvní pokuty dle § 2051 o.z., neboť ke skutečnostem, které nastaly po sjednání smluvní pokuty (které žalovaný v této souvislosti uplatňoval), nelze přihlížet při hodnocení (ne) přiměřenosti sjednané smluvní pokuty (k tomu srovnej rozsudek NS ČR sp. zn. 23 Cdo 2192/2009 použitelný i na právní poměry posuzované dle právní úpravy platné a účinné od 1.1.2014).

23. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když přiznal žalobcům nárok na smluvní pokutu za 177 dní prodlení s provedením díla ve výši 0,05 % denně z částky 3.375.000 Kč (tj. 1.687,50 Kč za každý den prodlení), tedy 177 x 1.687,50 Kč, tj. 298.687,50 Kč s úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí dodatečné lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě žalobců (viz. předžalobní výzva ze dne 14. 12. 2018 čl. 38), tj. od 28. 12. 2018 do zaplacení. Ve zbylé části pak soud žalobu jako nedůvodnou výrokem II. rozsudku zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný byl úspěšný v 67,1 % a neúspěšný v 32,9 %, náleží mu nárok na náhradu 34,2 % důvodně vynaložených nákladů řízení. Žalobci by při plném úspěchu ve věci příslušela odměna advokáta za zastupování v řízení v částce 286.560 Kč; a to odměna za 24 úkonů právní služby z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhl.) ve výši 908.212,50 Kč dle § 7 bodu 6 vyhl. v částce 11.940 Kč za úkon: 1 úkon za přípravu a převzetí věci dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl., 1 úkon za podání odporu z 18. 2. 2019, 1 úkon za odůvodnění odporu z 14. 3. 2019, 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 29. 5. 2019, 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 1. 8. 2019, 1 úkon za odvolání ze dne 6. 4.2020, 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 22. 5. 2020, 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 24. 6. 2020, 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 9. 3. 2021, 1 úkon z vyjádření ve věci ze dne 2. 6. 2021, 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 24. 8. 2021, 1 úkon za písemný závěrečný návrh - vše dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl., dále 1 úkon za účast u jednání dne 13. 6. 2019, 2 úkony za účast u jednání dne 1. 6. 2020, 2 úkony za účast u jednání dne 31. 8. 2020, 3 úkony za účast u jednání dne 18. 2. 2021, 2 úkony za účast u jednání dne 18. 10. 2021, 1 úkon za účast u jednání dne 13. 12. 2021, 1 úkon za účast u jednání dne 21. 12. 2021 - vše dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky. Na náhradě hotových výdajů advokáta by žalovanému při plném úspěchu náležela žalobce částka 7.200 Kč, a to za 24 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1,3 vyhl. Soud nepřiznal žalovanému požadovanou odměnu advokáta a náhradu hotových výdajů za další dva požadované úkony- sdělení k volbě mediátora z 24. 6. 2019 a sdělení údajů svědka z 14. 8. 2020, neboť nejde o úkony právní služby ve smyslu § 11 vyhl. O nákladech žalovaného vynaložených v souvislosti s místním šetřením znalce pak soud rozhodl v samostatném usnesení, neboť zde žalovaný v průběhu řízení uplatnil nárok dle § 147 odst. 1 o.s.ř. (separace nákladů řízení). V souladu s předpisy o cestovních náhradách by dále náleželo žalovanému na náhradě nákladů řízení uplatněné cestovné, a to 7 x k jednání soudu na trase Hradec Králové - Trutnov a zpět (7 x 120 km) v celkové částce 5.094,24 Kč při užití motorového vozidla s průměrnou spotřebou 6 l motorové nafty na 100 km; a to při vyhláškové ceně nafty 33,60 Kč a sazbě základních náhrad 4,10 Kč/km (rok 2019 – 1x), při vyhláškové ceně nafty 31,80 Kč a sazbě základních náhrad 4,20 Kč/km (rok 2020 – 2x), při vyhláškové ceně nafty 27,20 Kč a sazbě základních náhrad 4,40 Kč/km (rok 2021 – 4x). Zástupce žalobce je plátcem DPH, proto náleží k náhradě nákladů řízení též 21 % DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř v částce 62.549,39 Kč. Dle shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu ve věci vznikl žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 123.258 Kč. Náhrada nákladů řízení se podle § 149 odst. 1 o.s.ř. hradí zástupci žalovaného.

25. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Podle výsledku řízení vznikla žalobcům povinnost nahradit státu 67,1 % jím zálohovaných nákladů řízení. Náklady znalečného znalce [titul] [celé jméno znalce] činily celkem 12.104 Kč a žalobci jsou tak povinni zaplatit státu na jím hrazených nákladech řízení částku 8.121,78 Kč. Podle výsledku řízení vznikla žalovanému povinnost nahradit státu 32,9 % jím zálohovaných nákladů řízení. Žalovaný uhradil na znalečné zálohu ve výši 2.000 Kč. Soud proto žalovanému uložil uhradit státu na nákladech řízení částku 1.982,22 Kč, neboť jeho podíl na nákladech na znalecký posudek činil dle poměru jeho úspěchu a neúspěchu ve věci 3.994,32 Kč, avšak částečně byl kryt použitou zálohou ve výši 2.000 Kč uhrazenou žalovaným.

26. Lhůty k plnění byly ve výrocích I, III a IV a V stanoveny dle § 160 odst. l o.s.ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůt delších.

Poučení