47 Co 55/2022-603

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobců: a) Mgr. [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] b) PhDr. [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 908 212,50 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobců a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 29. 12. 2021, č. j. 19 C 53/2019-524 takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I potvrzuje a ve výroku II mění pouze tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům 44 803,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 28. 12. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, ve zbylé části se výrok II potvrzuje.

II. Žalobci jsou povinni nahradit žalovanému náklady řízení před okresním soudem ve výši 86 787,20 Kč, a to k rukám jeho advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice na účet okresního soudu náklady řízení ve výši 7 504,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet okresního soudu náklady řízení ve výši 4 599,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobci jsou povinni nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 14 247,80 Kč, a to k rukám jeho advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Okresní soud označeným rozsudkem uložil žalovanému do tří dnů od právní moci zaplatit žalobcům částku 298 687,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 28. 12. 2018 do zaplacení (výrok I) a v části o zaplacení 609 525 Kč s tímtéž příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II). Žalobcům uložil společně a nerozdílně nahradit žalovanému k rukám advokáta náklady řízení ve výši 123 258 Kč (výrok III). A dále uložil účastníkům hradit náklady státu, a to žalobcům ve výši 8 121,78 Kč a žalovanému ve výši 1 982,22 Kč (výrok IV, V).

2. Okresní soud vyšel z toho, že účastníci uzavřeli dne 27. 9. 2014 smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení rodinného domu (typové dřevostavby) dle projektové dokumentace, a to do 1 roku od zahájení stavby, za sjednanou cenu 3 375 tis. Kč bez DPH (tj. 3 881 250 Kč včetně 15% DPH). Dodatkem č. 1 ze dne 15. 4. 2015 byla dohodnuta změna technologie stavby ze sloupkové konstrukce na panely Novatop (dále jen„ SOD“). Žalobci (objednatelé) tvrdili, že k zahájení stavby došlo dne 7. 5. 2015, tudíž dílo mělo být dokončeno a předáno nejpozději 7. 5. 2016. K předání díla však došlo až 20. 8. 2017, kdy byl ve skutečnosti podepsán předávací protokol antedatovaný 14. 5. 2017. Žalovaný (zhotovitel) tak prodléval s dokončením a předání díla od 10. 5. 2016 do 20. 8. 2017 tj. po dobu 468 dnů. Ve smlouvě o dílo byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05% z celkové ceny díla za každý den prodlení zhotovitele s řádným a včasným dokončením a předáním díla objednateli podle čl. XII SOD (čl. X odst. 2 SOD), což představovalo 1 940, 625 Kč denně. Žalobci marně vyzvali žalovaného k úhradě smluvní pokuty v celkové výši 908 212,50 Kč.

3. Při posouzení důvodnosti požadavku žalobců na smluvní pokutu okresní soud vycházel ze smluvní úpravy a z ust. § 2586 an., § 2048 až 2051, § 555 a násl., § 580 a násl. o.z.

4. Předně se zabýval platností a určitostí ujednání o smluvní pokutě (§ 580 a násl., § 555 a násl. o.z.). Dospěl k závěru, že byla sjednána platně, nikoli v nepřiměřené výši (viz rozsudek NS ČR sp. zn. 23 Cdo 1749/2015). A byla sjednána též dostatečně určitě, jde-li o počátek rozhodný pro její výpočet (čl. X odst. 2 ve spojení s čl. XII SOD; rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 99/2020) a o její základ. Dle názoru okresního soudu je celkovou cenou díla ve smyslu čl. X odst. 2 SOD částka 3.375.000 Kč sjednaná v čl. V odst. 1 SOD bez DPH podle právních předpisů platných v době uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud by strany mínily, že se smluvní pokuta má stanovit z ceny díla včetně DPH, jistě by to do smlouvy výslovně uvedly. Vzhledem k tomu, že výše DPH se v čase mění v závislosti na změně právní úpravy, vyvstala by otázka dostatečné určitosti základu, z něhož má být smluvní pokuta vypočtena.

5. Poté okresní soud řešil, zda, kdy a v jaké výši vznikl žalobcům nárok na sjednanou smluvní pokutu.

6. Ke spornému počátku jednoroční lhůty pro provedení díla dle čl. IV odst. 1 písm. a) SOD provedl výklad tohoto ujednání, při němž vycházel ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.4.2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016. Dodal, že pravidla výkladu právních jednání zakotvená v § 557 a 558 odst. 1 o.z. nelze vykládat tak, že skutečnost, že žalobci vystupují v předmětném právním vztahu jako spotřebitelé a žalovaný coby podnikatel, nutně znamená, že ustanovení SOD je třeba vždy vykládat k tíži žalovaného a ve prospěch žalobců, o což žalobci usilují. Dovodil, že žalovaný byl dle cit. článku povinen a současně oprávněn v souladu s § 96a odst. 1 a 5 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon v tehdy platném znění k zahájení díla až dnem, kdy nabyl účinnosti společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru předmětné stavby vydaný MÚ Rychnov nad Kněžnou tj. dne 18.7.2015 a tento den je rozhodný pro počátek sjednané lhůty jednoho roku pro provedení díla. Jiný výklad daného ustanovení by byl v rozporu se stavebním zákonem, přičemž jak žalovanému, tak i žalobcům coby stavebníkům musela být tato skutečnost při uzavření smlouvy známa. Společný souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi. Poslední větu cit. článku o právu zhotovitele zahájit provádění díla i dříve, umožní-li to panující klimatické podmínky, je třeba vykládat v kontextu celého ustanovení tak, že toto právo se vztahuje na situaci, kdy stavební povolení (společný souhlas) nabude účinnosti v období od 1. 11. do 31. 3. tj. v „ období klidu stavby“ a jde o právo nikoli o povinnost. Je proto nerozhodné, že k zahájení prací na hloubení základových pasů a přípravě základové desky došlo svědkem [jméno] [příjmení] na přímou žádost žalobce a/ již před tímto datem. Nadto datum zahájení stavby 18. 7. 2015 je uvedeno i ve stavebním deníku, s jehož obsahem se žalobci podrobně seznámili a nesprávnost zápisu nenamítli. Okresní soud proto jejich tvrzení o zahájení stavby již 7.5.2015, od čehož odvíjeli výši nároku na smluvní pokutu, pokládal za účelové.

7. Dále, okresní soud za den provedení díla ve smyslu § 2604 o.z. vzal den 15.5.2017 podle písemného protokolu o předání a převzetí díla podepsaného dne 14.5.2017 (čl. XII SOD). Z protokolu byla zcela zřejmá jednoznačná vůle účastníků, kteří obsah odsouhlasili podpisem. Vzhledem ke znění smlouvy si při podpisu protokolu museli být vědomi právních následků s tím spojených. Protokol je jednoduchého a stručného obsahu a vůlí účastníků bylo dílo předat a převzít způsobem a za podmínek SOD k datu v něm uvedeném (č. l. 55 spisu). Žalovaný tak předmětné dílo provedl, tedy dokončil a předal za 668 dní.

8. Přitom v čl. IV bod 1 písm. b) SOD se zavázal provést dílo ve lhůtě 1 roku ode dne zahájení stavby, období klidu stavby se v případě prací, které znemožňují panující klimatické podmínky do doby provádění díla, nezapočítává a o tuto dobu se termín dokončení prodlužuje. Okresní soud po provedeném dokazování, zejména pak na základě písemného znaleckého posudku a výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] došel k závěru, že období klidu stavby ve smyslu cit. článku trvalo od 27.11.2015 do 31.3.2016 tj. po dobu 126 dní, které třeba přičíst ke sjednané lhůtě jednoho roku (365 + 126 =491 dní). Bylo-li dílo ve skutečnosti provedeno za 668 dní, pak prodlení žalovaného činí 177 dní (668-491), za něž náleží žalobcům smluvní pokuta ve výši 0,05% denně z částky 3.375.000 Kč tj. 298.687,50 Kč. Ve zbylé části okresní soud žalobu zamítl.

9. Okresní soud konstatoval, že k zásadní změně technologie stavby z klasické rámové sloupkové konstrukce na technologii Novatop došlo po vzájemné ústní dohodě stran, při níž bylo zřejmé, že bude zapotřebí zásadní doplnění projektové dokumentace. Proto fakt, že k datu 27.11.2015 nebyla stavba uzavřena, nelze klást k tíži žalovaného. Nadto nebyly sjednány termíny pro provedení jednotlivých etap díla včetně uvedení stavby do stádia uzavřené stavby. K námitce žalobců, že žalovaný mohl použít při realizaci stavby materiály (tmely), které nepotřebují teplotu nad +10 C, okresní soud uvedl, že bylo na posouzení žalovaného coby odborníka, jaké konkrétní materiály smlouvou nevymíněné použije, aby řádně splnil svůj závazek; nejde o improvizaci v závislosti na počasí. Je rovněž nerozhodné, zda žalovaný pracoval souběžně i na další stavbě.

10. K obraně žalovaného stran stavební nepřipravenosti a neposkytnutí dostatečné součinnosti ze strany žalobců okresní soud připomněl, že povinnost hradit smluvní pokutu je v platné právní úpravě vybudována na absolutním objektivním principu. Právo na smluvní pokutu vzniká již porušením smluvené povinnosti bez ohledu na okolnosti a příčiny, které k porušení vedly. Vznik škody není podmínkou vzniku pohledávky na smluvní pokutu. Smluvní podmínky (vazbu na zavinění popř. další) nestanovily jinak. Navíc žalovaný měl v v případě stavební nepřipravenosti či nesoučinnosti žalobců dle čl. IV odst. 2 SOD, jakož i v případě vyžádané změny díla trvat na uzavření písemného dodatku, k čemuž nedošlo. Taktéž nebylo prokázáno, že žalovaný postupoval dle čl. XIV odst. 1 písm. a) SOD resp. dle § 2591 o.z. Ani nebylo prokázáno, že by ze strany žalobců došlo k předání nevhodné věci nebo k nevhodnému příkazu, který by překážel v řádném provádění díla ve sm. § 2594 o.z. či že na takovou skutečnost žalovaný žalobce předjímaným způsobem upozornil. Pokud žalovaný takovým způsobem nepostupoval, jeho prodlení to nevylučuje. Podle okresního soudu tedy nebylo prokázáno, že prodlení žalovaného s realizací díla bylo zapříčiněno žalobci.

11. S přihlédnutím ke konkrétním okolnostem dané věci okresní soud neshledal důvody pro moderaci smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o.z. Uvedl, že ke skutečnostem, které nastaly po sjednání smluvní pokuty a které žalovaný v této souvislosti uplatňoval, nelze při hodnocení (ne) přiměřenosti sjednané smluvní pokuty přihlížet. K tomu odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2192/2009, použitelný i za současné úpravy.

12. Proti rozsudku podaly odvolání obě strany sporu. Žalobci jej navrhovali změnit a žalobě zcela vyhovět s nákladovými důsledky. Formulovali čtyři zásadní chyby okresního soudu: 1/ smluvní pokutu stanovil z ceny díla bez DPH; 2/ zahájení díla měl počítat od 7. 5. 2015, nikoli až od 18. 7. 2015; 3/ za den dokončení měl vzít až den 20. 8. 2017, kdy bylo předáno, nikoli 15. 5. 2017; 4/ v době od 27. 11. 2015 do 31. 3. 2016, o niž okresní soud lhůtu k dokončení díla prodloužil (tzv. klid stavby po dobu 126 dnů), mohl žalovaný v provádění díla pokračovat.

13. Ad 1 žalobci namítli, že cena bez DPH nemůže být celkovou cenou díla, a to zvlášť ve spotřebitelském vztahu. Všechny faktury žalovaný vystavoval s připočtením DPH, základ pro výpočet smluvní pokuty nesporoval. Strany svou vůli zahrnout do ceny díla rozhodné pro výpočet smluvní pokuty DPH jasně vyjádřily slovy„ z celkové ceny díla“.

14. Ad 2 vytýkali, že okresní soud se odchýlil od jazykového znění SOD, kde je lhůta jednoho roku k provedení stavby počítána od jejího zahájení (čl. IV odst. bod 1 písm. a/ SOD). Žalovaný mohl dílo zahájit i před předložením stavebního povolení. Smlouva neobsahuje zmínku, že by dřívější zahájení díla prodlužovalo dobu pro dokončení díla, ani že by lhůta pro dokončení počala až po uplynutí 30 dnů od nabytí právní moci předloženého stavebního povolení dne 18. 7. 2015. Závěr okresního soudu, že žalobci akceptovali bez výhrad datum zahájení stavby 18. 7. 2015 zápisem ve stavebním deníku, je v rozporu se-mailovou komunikací účastníků a zápisem ze dne 22. 1. 2017.

15. Ad 3 žalobci zopakovali, že dne 20. 8. 2017 podepsali vědomě antedatovaný předávací protokol mj. proto, že se báli, aby jim žalovaný neodebral prohlášení zhotovitele, jak předtím vyhrožoval (e-mail z 15. 8. 2017). Závěr okresního soudu o dokončení díla dne 15. 5. 2017 je v rozporu s provedeným dokazováním. Žalobcům vznikl nárok na smluvní pokutu, když se žalovaný ocitl v prodlení s dokončením i předáním díla. Podle žalobců byly obě tyto podmínky splněny až 20. 8. 2017, neboť 27. 7. 2017 proběhla revize hromosvodu a 15. 8. 2017 strany komunikovaly, že dílo žalovaný předá 20. 8. 2017.

16. Ad 4 opětovně namítli, že pokud dne 4. 2. 2016 byly namontovány vchodové dveře, pak mohly být montovány i ostatní výplně otvorů a žalovaný mohl pokračovat ve zhotovování díla. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že po některé dny existovaly objektivní překážky ve zhotovování díla. Pak tato tvrzení nelze nahrazovat znaleckým posudkem. Zejména v období od 10. 7. 2015 do 19. 10. 2015 žalovaný na stavbě vůbec nepracoval. Podle žalobců ze závěru znalce, že od 15. 7. 2015 do 22. 10. 2015 práce neprobíhaly z důvodu projektové nepřipravenosti, plyne, že šlo o nedůvodné prodlevy žalovaného. Okresní soud přitom nemohl odborné závěry znalce nahrazovat vlastním názorem. Ve smyslu čl. IV. odst. 1 písm. b) SOD se období klidu stavby nezapočítává do doby provádění díla jen v případě prací, které znemožňují panující klimatické podmínky. Po žalobcích nelze spravedlivě požadovat, aby snášeli nedodržení lhůty pro dokončení díla jen proto, že se žalovanému nechtělo použít materiál vhodný třeba i do méně příznivých klimatických podmínek, nebo že otálel s provedením prací, až přišla zima. Žalovaný se mohl rozhodovat, jaké konkrétní materiály použije, jen pokud z jeho nevhodné volby nevyplývalo porušení smluvní povinnosti. Za projektovou přípravu odpovídal žalovaný a případné prodlevy při přípravě dokumentace pro výrobu panelů Novatop jdou k jeho tíži. Žalovaný netvrdil, že na potřebu upřesnit vedení elektroinstalace v panelech žalobce včas upozornil. Projektová dokumentace byla upravena před dokončením základové desky 9. 7. 2015 Okresní soud se nevypořádal s prodlevou na straně žalovaného v období od vylití základové desky do montáže panelů Novatop. Dle zápisu ve stavebním deníku byla stavba pozastavena ke dni 18. 12. 2015 z důvodu nesjízdnosti přístupové komunikace nákladním vozidlem, nesjízdnost však nebyla prokázána. S tím souvisí závěr znalce, že od 27. 11. 2015 do 31. 3. 2016 nebylo možno stavu provádět, neboť nebyla uzavřena. Podle názoru žalobců i bez uzavření stavby bylo možno dokončit rošt podlahy ve 2. nadzemním podlaží, provést tepelnou izolaci střechy, zaklopit strop, připravovat konstrukce vnitřních příček popř. provádět vnější obklad stavby.

17. Znalecký posudek Ing. [příjmení] není úplný, vnitřně nerozporný, logický ani věcně správný. Za skandální měli žalobci názor znalce, že pro kvalitní provedení díla je hraniční teplotou pro provádění prací 10 ba spíše 15 C, což je v rozporu s obecně známými skutečnostmi i praxí celého stavebního odvětví. Pokud žalovaný potřeboval čas na úpravu projektové dokumentace či výrobní dokumentace panelů Novatop, měl v dodatku k SOD sjednat prodloužení doby pro zhotovení díla. Jestliže ke změně nedošlo, nemůže okresní soud lhůtu pro dokončení díla prodlužovat a fakticky tak zasahovat do znění SOD. Nadto jsou žalobci přes pravomocné usnesení okresního soudu ze dne 5. 11. 2021 na č. l. 476 spisu přesvědčeni, že znalec je podjatý a měl být z úkonů v této věci vyloučen. Podle žalobců okresní soud odmítl kriticky hodnotit znalcovy závěry a spokojil se s nepřezkoumatelným posudkem, který je v mnoha směrech v rozporu s výpovědí znalce.

18. Žalobci rovněž vytkli, že okresní soud nesprávně aplikoval právo na ochranu spotřebitele a přehlédl jejich postavení slabší smluvní strany (§ 1812 o.z.). Pokud je výklad nějakého smluvního ustanovení nejasný, měl ho vyložit ve prospěch žalobců (zejm. výši smluvní pokuty a lhůtu pro dokončení díla).

19. Odvolání žalovaného označili za nedůvodné. Žalovaný při své práci na stavbě již od 7. 5. 2015 elektrickou energii využíval - byla dostupná. Pokud zdroj považoval za nedostatečný, mohl žalobce vyzvat k zajištění kvalitnějšího zdroje, nebo si jej opatřit sám a náklady přeúčtovat žalobcům, popř. od smlouvy odstoupit. Jelikož o zvětšení terasy nebyl uzavřen smluvní dodatek, platí sjednaný termín dokončení díla. K údajné nesoučinnosti žalobců okresní soud správně aplikoval ust. § 2591 o.z. Žalobci nechápou, jak se žalovaný může dovolávat své údajné poctivosti, když na základě pravomocného rozsudku zdejšího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka] žalobcům dosud ničeho nezaplatil. Žalovaný se zbavil majetku, ukončil podnikání a nemá oficiální zaměstnání či jiný zdroj obživy.

20. Žalovaný v odvolání nesouhlasil s odpovědností za prodlení v délce 177 dnů. Okresní soud absolutizoval princip objektivní odpovědnosti. V souladu s ust. § 1968 věta druhá o. z. správně měl z doby, za niž nároku žalobců vyhověl, vyloučit časové období, kdy žalobci prokazatelně neurčili přípojné místo pro odběr elektrické energie. Tj. za dobu od relevantního zahájení stavby 18. 7. 2015 do 26. 11. 2016, což činí celkem 131 dnů, za něž nemůže být nárok přiznán. A ani za zbylé období v trvání 46 dnů pak nemůže být nárok přiznán. Jednak z důvodu rozsáhlé změny terasy (dle znalce navíc 14 dnů práce), dále z důvodu vazby elektroprojektu na vyrobitelnost stěnových panelů. Dále od 13. 6. 2016 do 23. 6. 2016 žalobci prodlévali s výběrem sanitárního zařízení, od 1. 7. 2016 do 15. 7. 2016 byl přímý dodavatel žalobců v prodlení s dodáním odpadového kanálku a konečně od 29. 7. 2016 do 11. 9. 2016 žalobci neustanovili místa sdělovacích vedení pro anténní systém včetně internetu. Celková doba prodlení žalobců s poskytnutím nezbytné součinnosti v trvání 103 dnů, po kterou žalovaný nemohl stavbu řádně provádět, tak výrazně převyšuje zbylou sankční dobu 46 dnů.

21. Žalovaný zdůraznil, že k nároku žalobců třeba přistoupit v širších souvislostech a v kontextu přiměřenosti a poctivosti. Snažil se coby zhotovitel přes zjevné obtíže a nedostatky udělat vše, aby řádně a ke spokojenosti žalobců plnil. Rovněž průběžně provádění díla financoval a vždy až po jeho předání po částech se snažil docílit úhrady žalobci. Takže jakékoli prodlení nebylo v jeho zájmu. Rovněž nesouhlasil s vyloučením moderace smluvní pokuty. Navrhl v napadeném výroku I prvoinstanční rozsudek změnit a žalobu zcela zamítnout s nákladovými důsledky.

22. Ve vyjádření k odvolání žalobců uvedl, že z montáže vchodových dveří nelze usuzovat na možnost realizovat všechny výplně otvorů. Žalobci se různými spekulacemi snaží odvést pozornost. Jakkoli„ přesně vědí“, co, kdy, jak se na stavbě dělá, jak se to dělat má a musí, presentují se jako naprostí laici a oběti zlovolného jednání žalovaného. Sporná otázka leží v technologických potřebách stavby a panujících klimatických podmínkách. Znalec vysvětlil, proč nelze za nevyhovujících klimatických podmínek pokračovat v provádění díla a zodpověděl dotazy obou stran. Provádění stavby má technologický řád, který musí být s cílem dobrého výsledku dodržen. Žalovaný byl dle smlouvy oprávněn zahájit provádění díla i dříve, umožnily-li to klimatické podmínky. Šlo o ujednání v jeho prospěch, které pro něho nemůže zakládat sankční následky. Jednoznačným dokumentem pro určení data skončení běhu smluvní pokuty je předávací protokol.

23. Krajský soud po zjištění, že odvolání jsou přípustná (§ 201 o.s.ř.), obsahovala podstatné náležitosti (§ 205 o.s.ř.), byla podána oprávněnými osobami a včas (§§ 201, 204 o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení v mezích, ve kterých se odvolatelé domáhali jeho přezkoumání (§ 212 o.s.ř.). Přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o.s.ř.). Odvolání žalobců shledal opodstatněným jen částečně u prvého odvolacího důvodu, odvolání žalovaného pak nikoli.

24. Okresní soud provedl důkazy v rozsahu potřebném pro právní posouzení věci. Tyto důkazy podle své úvahy hodnotil (§ 132 o.s.ř.) a výsledky hodnocení důkazů promítl do svých závěrů o skutkovém stavu věci. Učinil tak správná (výše popsaná) skutková zjištění, s nimiž se ztotožňuje i odvolací soud. Pouze pro stručnost zde odkazuje na podrobné a srozumitelné odůvodnění prvoinstančního rozsudku. A za správné pokládá též právní posouzení věci okresním soudem, vyjma závěru o„ celkové ceně díla bez DPH“ pro účely výpočtu smluvní pokuty dle čl. X odst. 2 SOD.

25. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vychází z toho, že plnění lze navyšovat o DPH pouze v případech, kdy tato možnost byla smluvně zakotvena (srov. např. rozsudek ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 30 Cdo 5429/2014). V souzené věci tuto možnost upravil čl. V SOD, kde v odst. 1 byla sjednána cena díla 3 375 tis. Kč bez DPH, a v odst. 2 bylo ujednáno, že k ceně díla zhotovitel účtuje daň z přidané hodnoty podle právních předpisů platných v době uskutečnění zdanitelného plnění. Daň z přidané hodnoty v sazbě 15 % tak byla součástí celkové sjednané ceny za dílo. Krajský soud neshledává žádný důvod, proč by pro účely výpočtu sjednané smluvní pokuty měla být uvažována celková cena díla bez DPH, pokud tak účastníci neujednali. K významu změn sazby DPH v průběhu trvání smluvního závazkového vztahu se Nejvyšší soud rovněž opakovaně vyjádřil tak, že nemá vliv na samotný závazkový vztah účastníků (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 2011, sp. zn. 26 Cdo 3458/2009). Tudíž celková cena díla správně činí 3 881 250 Kč včetně DPH a z ní smluvní pokuta za prodlení žalovaného představuje 0,05% denně tj. částku 1 940, 625 Kč za každý den prodlení resp. celkem částku 343 490,62 Kč za 177 dnů prodlení. Vzhledem k uvedenému krajský soud prvoinstanční rozsudek v zamítavém výroku II zčásti změnil, neboť žalobcům nad rámec smluvní pokuty přiznané výrokem I náleží ještě částka 44 803,10 Kč. Jinak jej spolu s výrokem I jako věcně správné potvrdil (§ 220 odst. 1 písm. a/, § 219 o.s.ř.).

26. K dalším odvolacím námitkám lze nad rámec pečlivého odůvodnění okresního soudu uvést pouze následující.

27. V souzené věci účastníci ve smlouvě o dílo sjednali určitou dobu plnění žalovaného – provedení díla ve lhůtě jednoho roku ode dne zahájení stavby, přičemž období klidu stavby se v případě prací, které znemožňují panující klimatické podmínky, do doby provádění díla nezapočítává a o tuto dobu se termín dokončení prodlužuje (čl. IV. odst. 1 písm. b/ SOD). Pro případ prodlení zhotovitele s řádným a včasným provedením (,) s řádným a včasným dokončením a předáním díla objednateli podle článku XII. SOD byl zhotovitel povinen uhradit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z celkové ceny díla za každý den prodlení (čl. X odst. 2). V čl. XII. bylo upraveno protokolární předání a převzetí díla (tzv. zápis o technické přejímce díla). Na smluvních stranách bylo, aby případné změny smlouvy vždy upravily písemným dodatkem, přičemž jediný podepsaný smluvní dodatek se změny lhůty pro provedení ani předmětu či ceny díla netýkal (čl. XI SOD).

28. Krajský soud sdílí závěry soudu okresního o stanoveném počátku a konci prodlení žalovaného se včasným provedením tj. dokončením a předáním díla ve vazbě na zjištěné datum zahájení provádění díla 18. 7. 2015 a datum předání a převzetí díla k 15. 5. 2017 dle předávacího protokolu a plně na ně odkazuje. K odvolacím námitkám žalobců ad 2 a 3 lze připomenout, že svědek [příjmení] [příjmení] začal pracovat na základové desce na objednávku žalobců, nikoli žalovaného a písemný zápis o předání staveniště zhotoviteli pořízen nebyl (čl. VII bod 3 SOD). A týká-li se písemného předávacího protokolu na č. l. 55 spisu, tak z něj se podává, že objekt rodinného domu byl dokončen 19. 4. 2017, předán žalobcům 15. 5. 2017 a jimi převzat bez vad a nedodělků a s tím, že dílo odpovídá smluvenému rozsahu. Obě strany stvrdily podpisem, že protokol je projevem jejich svobodné vůle a že obsahu porozuměly. Na jeho nesprávnost nelze usuzovat z toho, že následně byla dodána ještě zpráva o revizi elektrické instalace z 27. 7. 2017, což převzetí díla nebránilo ve smyslu ust. § 2605 odst. 1 o.z. Ani z toho, že v e-mailu ze dne 15. 8. resp. 16. 8. 2017 na č. l. 42 spisu probíhá komunikace k vadě dodaného bojleru a druhá žalovaná vytýká žalovanému přístup a zároveň píše o dodržení stanoveného postupu technická přejímka-protokolární předání a dohodě o finančním vypořádání a nabídce schůzky dne 20. 8. 2017.

29. Krajský soud nepřisvědčil ani odvolacím námitkám žalobců týkajícím se znaleckého posudku či osoby znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] (ad 4). Námitka podjatosti znalce již byla závazně vyřešena okresním soudem výše citovaným usnesením, přičemž žalobci v odvolání své důvody opakují (v podstatě jde o to, že znalec zběžně hovořil se žalovaným a advokátem před odjezdem z místního šetření). Při sporu účastníků, zda a o jakou dobu se sjednaná roční lhůta pro dokončení díla prodloužila kvůli pracem, které znemožňovaly panující klimatické podmínky (o tzv. klid stavby dle čl. IV odst. 1 písm. b/ SOD), okresní soud k odbornému posouzení správně ustanovil znalce. Jeho závěry, z nichž okresní soud vycházel, jsou podrobně popsány zejména v bodě14 rozsudku. S okresním soudem třeba souhlasit, že znalec své závěry řádně odůvodnil v písemném znaleckém posudku na č. l. 437 až 444 resp. 446 an. spisu a při jednání okresního soudu dne 18. 10. 2021 tyto k vyjádření a otázkám soudu a účastníků obhájil (č. l. 456 až 458 spisu). Jeho odpovědi pak nelze vytrhovat z kontextu celého posouzení. Pokud znalec došel k tomu, že panující klimatické podmínky vzhledem ke stavu rozestavěnosti stavby (pozn. odvolacího soudu: SOD dílčí termíny pro plnění žalovaného nestanovila a v průběhu provádění díla mu prodlení vytýkáno žalobci nebylo) objektivně znemožnily práce žalovaného (pouze) v období od 27. 11. 2015 až do 31. 3. 2016, vysvětlil, proč stavbu v tomto období nebylo možno temperovat - neměla okna, ani neexistoval až do ledna 2016 přívod elektrické energie na stavbě, který by to umožňoval. Při jednání na č. l. 457 se znalec vyslovil k teplotním předpokladům pro provedení kvalitní práce na dané dřevostavbě. Znalec konstatoval, že projekt kladečského schématu panelů Novatop byl vyhotoven a účastníky odsouhlasen až v září 2015, a proto práce od července 2015 do října 2015 neprobíhaly. Úsilí žalobců, aby toto období vyloučilo období klidu stavby stanovené znalcem, neodpovídá zmíněné smluvní úpravě, zejména čl. IV SOD.

30. Sjednanou smluvní pokutou byla utvrzena povinnost, aby žalovaný ve stanoveném termínu dílo jako celek řádně provedl, dokončil a předal žalobcům (čl. X odst. 2 SOD). Smluvní pokuta chránila zájem žalobců na dodržení termínu, aby mohl rodinný dům sloužit svému účelu. Taktéž krajský soud pokládá s přihlédnutím ke konkrétní okolnostem a k významu a hodnotě zajišťované povinnosti smluvní pokutu stanovenou procentuální denní sazbou 0,05 % z dohodnuté ceny díla za přiměřeně vysokou, tudíž moderační právo ve smyslu § 2051 o.z. nelze aplikovat. Žalovaný smluvní pokutu sjednal jako podnikatel (profesionál), do uplatněné výše narostla z důvodu trvání prodlení žalovaného s jeho včasným provedením, dokončením a předáním (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 5377/2017). Prodlení žalovaného nastalo objektivně, když nesplnil svůj závazek včas. Okresní soud řádně vysvětlil, proč na právu žalobců na zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalovaného se včasným provedením díla ničeho nemění namítaná nepřipravenost či nesoučinnost žalobců (§ 2591, § 2594 o.z.). A rovněž řádně zdůvodnil, proč některé z důkazů navržených žalobci neprovedl (viz bod 15 odůvodnění).

31. V souladu s ust. § 224 odst. 2, § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl odvolací soud znovu i o nákladech prvoinstančního řízení. S ohledem na částečnou změnu rozsudku okresního soudu představuje procesní úspěch u žalobců částka 343 490,62 Kč tj. 38 % a u žalovaného částka 564 721,88 Kč tj. 62 % předmětu sporu. Proto žalobci nahradí úspěšnějšímu žalovanému 24 % z jím účelně vynaložených nákladů, jejichž výši jinak správně stanovil okresní soud v bodu 24 odůvodnění. Tedy částku 86 787,20 Kč, jak uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.

32. Tomuto procentuálnímu úspěchu pak musí odpovídat i výroky o náhradě nákladů řízení placených státem v bodě III a IV tohoto rozsudku (§ 148 odst. 1 o.s.ř.; bod 25 odůvodnění). Žalobci je nahradí do výše 7 504,50 Kč a žalovaný do výše 4 599,50 Kč.

33. Podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 2 o.s.ř. má v odvolacím řízení procesně úspěšnější žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby po 11 940 Kč (odvolání, vyjádření k odvolání protistrany, účast u jednání) a tří paušálních náhrad po 300 Kč (§ 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. g/, k/, § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění), což s připočtením DPH v sazbě 21 % tj. 7 711 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a s náhradou za zaplacený soudní poplatek 14 935 Kč činí celkem 59 366 Kč. Z toho žalovanému náleží zmíněných 24 % tj. částka 14 247,80 Kč (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Žalovanému naopak nebyla přiznána náhrada za písemné doplňující podání advokáta, které předložil až při jednání odvolacího soudu.