19 C 85/2023 - 146

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobkyně: [anonymizováno] proti žalované: [anonymizováno] pro zaplacení 634 867 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byly povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 634 867 Kč se zákonným úrokem z prodlení této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 53 625,60 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou [datum] domáhala náhrady škody a nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. v celkové výši 1 037 396 Kč, která jí měla vzniknout v souvislosti s trestním řízením vedeným u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [anonymizováno]. Žalovaná částka sestávala z nároku na náhradu nákladů trestního řízení ve výši 122 396 Kč, nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním ve výši 660 000 Kč a nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání ve výši 255 000 Kč. Nárok na nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíhání pak žalobkyně odůvodnila zásahy do osobní sféry ve formě poškození dobré v pověsti v obci coby regionální političky s následným odstoupením z funkce [Anonymizováno] a se zvýšenou medializací kauzy, zásahy do sféry zdraví ve formě [Anonymizováno] a dále uvedla i dopady do sféry rodinné. Nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení pak odůvodnila skutečností, že celková délka řízení přesáhla 11 let, kdy žalobkyně má za to, že taková délka řízení je zcela nepřiměřená a bylo porušeno její právo na vydání rozhodnutí za přiměřené lhůtě. Dále uvedla, že nepřiměřenost délky vidí zejména v tom, že mezi podáním obžaloby zahájením hlavního líčení uběhlo více než 5 let a obdobně neúměrná doba byla i mezi vyhlášením zprošťujícího rozsudku a jeho písemným vyhotovením.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobkyně na zaplacení žalovaných částek ze dne [datum]. Žalovaná uvedla, že uplatněné nároky projednala a žalobkyni zaslala [datum] stanovisko, ve kterém částečně vyhověla nároku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním co do částky 150 000 Kč a částečně vyhověla nároku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání, a to co do částky 130 133 Kč. Celkovou přiznanou částku ve výši 280 133 Kč žalobkyni zaslala dne [datum]. Ve vztahu k nároku na náhradu škody spočívajícím v nákladech obhajoby uvedla, že vzhledem k tomu, že trestní stíhání žalobkyně bylo zahájeno v roce [Anonymizováno], tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, vzniká škoda až v okamžiku zaplacení dluhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dostatečně neprokázala vznik a výše tvrzené škody, tomuto nároku původně nevyhověla, nicméně následně tento nárok po dodatečném projednání v plném rozsahu žalobkyni dobrovolně uhradila.

3. Usnesení ze dne [datum] soud zastavil řízení co do částky 402 529 Kč spolu s příslušenstvím, a to z důvodu částečného zpětvzetí žalobkyně, která z důvodu dobrovolného plnění žalované po podání žaloby vzala zpět nárok náhradu nákladů obhajoby v plné výši, tj. v částce 122 396 Kč s příslušenstvím, dále nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíhání co do uhrazené částky 150 000 Kč s příslušenstvím a nárok představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení co do částky 130 133 Kč s příslušenstvím.

4. Předmětem řízení tak zůstaly pouze nárok na úhradu částky 510 000 Kč s příslušenstvím představující na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním přesahujícím částku dobrovolně žalovanou plněnou, a dále nárok na úhradu částky 124 867 Kč s příslušenstvím představující náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení taktéž nad částku dobrovolně žalovanou plněnou.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Při posuzování nároků soud vyšel z následujících nesporných skutečností, které vyplynuly z písemných podání obou účastníků a nesporných tvrzení, které účastnící učinili v rámci ústních jednání: - Žalobkyně uplatnila u žalované dne [datum] nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998, v rámci kterého žalobkyně žádala o zaplacení částky 1 037 396 Kč sestávající z nároku na náhradu nákladů trestního řízení ve výši 122 396 Kč, nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním ve výši 660 000 Kč a nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání ve výši 255 000 Kč, a to vše z titulu nezákonného trestního stíhání u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [anonymizováno]. - Žalovaná dne [datum] zaslala žalobkyni stanovisko, ve kterém částečně vyhověla nároku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním co do částky 150 000 Kč a částečně vyhověla nároku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání co do částky 130 133 Kč. - Částku ve výši 280 133 Kč žalovaná žalobkyni uhradila [datum], částku 115 676 Kč dne [datum] a částku 6 720 Kč dne [datum].

7. Ze spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem , sp. zn. [anonymizováno] má soud za prokázán následující průběh řízení: Žalobkyně byla trestně stíhána na základě usnesení Policie České republiky, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, expozitury [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], pro [anonymizováno] a [anonymizováno]. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Dne [datum] převzala právní zastoupení žalobkyně [anonymizováno]. Stížnost žalobkyně proti předmětnému usnesení ze dne [datum] byla zamítnuta podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu na základě usnesení Krajského státního zastupitelství v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]. Dne [datum] byla vyslechnuta žalobkyně za přítomnosti svého obhájce (08:30 – 12:00). Opatřením policejního orgánu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], byl přibrán soudní znalec z oboru [Anonymizováno], odvětví [Anonymizováno], [anonymizováno],[anonymizováno]přičemž znalecké posudky byly vypracovány ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Opatřeními policejního orgánu ze dnů [datum] a [datum], č. j. [Anonymizováno], byl přibrán soudní znalec z oboru [Anonymizováno], odvětví [Anonymizováno] [anonymizováno], přičemž znalecké posudky byly vypracovány ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Opatřením policejního orgánu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], byl přibrán soudní znalec z oboru [Anonymizováno], odvětví [Anonymizováno], z oboru [Anonymizováno], odvětví [Anonymizováno], [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž znalecký posudek byl vypracován dne [datum]. Opatřením policejního orgánu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], byl přibrán soudní znalec z oboru [Anonymizováno], odvětví [Anonymizováno], specializace [Anonymizováno], [anonymizováno], přičemž znalecké posudky byly vypracovány dne [datum]. Dále proběhlo několik desítek výslechů obviněných a svědků a další procesní úkony v přípravném řízení (žádosti ve smyslu § 8 odst. 1 trestního řádu; výzvy k vydání věcí ve smyslu § 78 trestního řádu; vrácení, vydání a další nakládání s věcmi důležitými pro trestní řízení ve smyslu § 80[Anonymizováno]trestního řádu; domovní a osobní prohlídky, prohlídky jiných prostor a pozemků, vstup do obydlí, jiných prostor a pozemků ve smyslu § 82 trestního řádu; odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu ve smyslu § 88 trestního řádu atd.). Přípisem policejního orgánu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], byla žalobkyně upozorněna na změnu právní kvalifikace stíhaného skutku, a to ve vztahu k jednání uvedenému pod bodem IX. usnesení o zahájení trestního stíhání (bylo upřesněno, zda stíhané trestné činy měly být dokonány, popř. byly ve stadiu pokusu). Dne [datum] nahlédla obhájkyně žalobkyně do trestního spisu. Dne [datum] nahlédla obhájkyně žalobkyně do [podezřelý výraz] spisu. Dne [datum] podal policejní orgán návrh na podání obžaloby č.j. [Anonymizováno]. Dne [datum] podalo Krajské státní zastupitelství v [adresa] obžalobu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]. Na návrh předsedkyně senátu ze dne [datum] byla lhůta uvedená v § 181 odst. 3 tr. řádu (lhůta pro nařízení hlavního líčení) prodloužena místopředsedou soudu do dne [datum], a to s ohledem na rozsáhlost věci a počet dalších podobných hospodářských trestných činů řešených senátem. Na návrh předsedkyně senátu ze dne [datum] byla lhůta uvedená v § 181 odst. 3 tr. řádu prodloužena místopředsedou soudu do dne [datum]. Na návrh předsedkyně senátu ze dne [datum] byla lhůta uvedená v § 181 odst. 3 tr. řádu prodloužena místopředsedou soudu do dne [datum]. Na návrh předsedkyně senátu ze dne [datum] byla lhůta uvedená v § 181 odst. 3 tr. řádu prodloužena místopředsedou soudu do dne [datum]. Dne [datum] byl soudu doručen znalecký posudek ze dne [datum] ve věci zdravotního stavu obžalovaného [tituly před jménem] [jméno FO], podle kterého obžalovaný po [Anonymizováno] prodělané dne [datum] nebyl schopen plnohodnotné účasti na hlavním líčení. Dne [datum] podalo Krajské státní zastupitelství v [adresa] návrh na určení lhůty k provedení úkonu podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., neboť osobní konzultace k délce trestního řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa] nevedly ke zlepšení situace. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na dny [Anonymizováno]. Dne [Anonymizováno] Krajský soud v Ústí nad Labem vydal při neveřejném zasedání usnesení (ad čl. [Anonymizováno]), jimiž bylo zastaveno trestní stíhání obžalovaných [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], a to z důvodu úmrtí těchto osob. Dne [datum] převzal obhajobu žalobkyně [anonymizováno]. Dne [Anonymizováno] byla soudu doručena omluva obžalované [jméno FO] z hlavního líčení ze zdravotních důvodů. Dne [datum] vydal soud usnesení č. j. [anonymizováno], jímž bylo hlavní líčení odročeno na dny [anonymizováno], a to z důvodu závažného onemocnění obžalované [jméno FO]. Ve dnech [anonymizováno] se konalo hlavní líčení, v rámci kterého byla vyslechnuta mj. žalobkyně s tím, že bylo odročeno na dny [datum]. Dne [datum] žalobkyně podala návrh na osobní slyšení svědků. V uvedených dnech se hlavní líčení konalo a bylo odročeno na dny [datum]. Dne [datum] bylo hlavní líčení nařízené na dny [datum] odročeno k žádosti žalobkyně z důvodu jejího závažného onemocnění ([Anonymizováno]). Hlavní líčení se uskutečnilo ve dnech [datum] a bylo odročeno na dny [datum]. Hlavní líčení se konalo ve dnech [datum] a [anonymizováno], v rámci kterých došlo mj. k přednesu závěrečných řečí a bylo odročeno na den [datum]. Na základě usnesení ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] bylo odročeno hlavní líčení na neurčito s ohledem na aktuální pandemickou situaci a doporučení [Anonymizováno] směřující k zabránění šíření infekce Covid-19. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na den [datum]. Dne [datum] bylo hlavní líčení odročeno na den [datum], a to z důvodu vážné pandemické situace, počet účastníků jednání a skutečnost, že jde o rizikovou část populace, kdy s ohledem na velikost jednací síně nebylo možno zajistit, že účastníci hlavního líčení nebudou ohroženi na zdraví. Dne [datum] bylo hlavní líčení odročeno na den [datum], neboť obhájce obžalovaného [anonymizováno] a požádal o odročení hlavního líčení. Dne [anonymizováno] bylo hlavní líčení odročeno na den [datum] s ohledem na vážnou pandemickou situaci (velikost jednací síně, rychlé šíření „britské mutace“ koronaviru). Dne [datum] bylo hlavní líčení odročeno na den [datum] z důvodu závažného onemocnění člena senátu. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, v rámci kterého byl vyhlášen rozsudek, jímž byla žalobkyně zproštěna obžaloby podle § 226 písm. b) tr. řádu. Na základě žádosti předsedkyně senátu ze dne [datum] byla lhůta pro písemné vyhotovení rozsudku místopředsedkyní soudu prodloužena do dne [datum]. Na základě žádosti předsedkyně senátu ze dne [datum] byla lhůta pro písemné vyhotovení rozsudku místopředsedkyní soudu prodloužena do dne [datum]. Na základě žádosti předsedkyně senátu ze dne [datum] byla lhůta pro písemné vyhotovení rozsudku místopředsedkyní soudu prodloužena do dne [datum]. Na základě žádosti předsedkyně senátu ze dne [datum] byla lhůta pro písemné vyhotovení rozsudku místopředsedkyní soudu prodloužena do dne [datum]. Na základě žádosti předsedkyně senátu ze dne [datum] byla lhůta pro písemné vyhotovení rozsudku předsedkyní soudu prodloužena do dne [datum]. Na základě žádosti předsedkyně senátu ze dne [datum] byla lhůta pro písemné vyhotovení rozsudku předsedkyní soudu prodloužena do dne [datum]. Na základě žádosti předsedkyně senátu ze dne [datum] byla lhůta pro písemné vyhotovení rozsudku předsedkyní soudu prodloužena do dne [datum]. Rozsudek byl žalobkyni doručen dne [datum] a nabyl ve vztahu k ní právní moci dne [datum].

8. Z účastnického výslechu žalobkyně má soud za prokázané zásahy nezákonného trestního stíhání do její osobní sféry ve formě poškození dobré pověsti v obci coby regionální političky, [anonymizováno]. Žalobkyně vypověděla, že vzhledem k tomu, že trestní stíhání bylo zahájeno v souvislosti s výkonem její funkce [Anonymizováno], byla pod velkým tlakem opozičních zastupitelů i veřejnosti v jejich obci. Zásah do dobré pověsti navíc umocnila situace, že věc byla medializovaná. Žalobkyně dále uvedla, že i přes tlak opozičních zastupitelů a veřejnosti funkci i v průběhu trestního stíhání nadále vykonávala s tím, že z funkce nakonec ještě v průběhu trestního stíhání odstoupila, a to v roce [Anonymizováno] poté, co [Anonymizováno] a psychický tlak na ni již byl tak velký, že nebyla schopna již dále ve funkci vykonávat. Dále žalobkyně uvedla, že trestní stíhání ovlivnilo její zdravotní stav, a to zejména [Anonymizováno]. Navíc si pak vlivem problémů se soustředěním [Anonymizováno]. Žalobkyně vypověděla, že [Anonymizováno]. Zásahy do rodinného života pak popsala zejména v podobě negativních důsledků medializace celé kauzy.

9. Ze zdravotní zprávy vyhotovené [anonymizováno] ze [anonymizováno] z [datum] má soud za prokázané, že [anonymizováno] uvádí, že žalobkyně je v její [anonymizováno] sledována od roku [Anonymizováno] diagnózou [Anonymizováno] a i přes podávané medikace přetrvávají [Anonymizováno]. Dále uvádí, že na zdravotní stav mají vliv exogenní faktory od roku [Anonymizováno], kdy ještě pracovala jako [Anonymizováno] a trestní stíhání. Dále uvádí, že u nich na [anonymizováno] žalobkyně hospitalizována nebyla, že v roce [Anonymizováno] ukončila [Anonymizováno] a i přes skutečnost, že v roce [Anonymizováno] nabyl právní moci osvobozující rozsudek, přesto potíže přetrvávají. Onemocnění vyžaduje další dlouhodobou péči a prognóza je nejistá.

10. Z dokazování kopiemi článků z periodik [Anonymizováno] má soud za prokázané, že trestní stíhání žalobkyně bylo po celou dobud trestního stíhání v těchto periodikách medializováno, a to i s uvedením jejího jména.

11. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.

12. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

13. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

14. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

15. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

16. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

17. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo podle zákona zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

18. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

19. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

20. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

21. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o. z.").

22. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

23. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně) „ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona „nezákonným“ a zakládá proto nárok na náhradu škody (odškodnění nemajetkové újmy) v právním režimu zákona (Srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z [datum], sp. zn. [anonymizováno]). Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. S usnesením o zahájení trestního stíhání je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobce nakládat v režimu OdpŠk jako s nezákonným rozhodnutím. Uvedená judikatorní východiska platí bezpochyby (a mezi účastníky o tom ostatně není sporu, žalovaná existenci odpovědnostního titulu představovaného nezákonným rozhodnutím uznává) analogicky po novele zákona provedené zákonem č. 160/2006 Sb. i pro oblast nároků nemajetkové povahy, jak se podává např. i z rozhodnutí Nejvyššího soudu z [datum], sp .zn. [Anonymizováno].

24. Odpovědnostní titul (nezákonné rozhodnutí) je v dané věci dán, žalobkyně byla, jak nutno dovodit z výsledku trestního stíhání, nezákonně (ve smyslu odškodňovacím) trestně stíhána pro jednání, v němž orgány činné v trestním řízení spatřovaly výše označený [podezřelý výraz] (Srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. [Anonymizováno]).

25. V souvislosti s žalobkyní tvrzeným vznikem nemajetkové újmy soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [Anonymizováno], publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. [Anonymizováno], dle kterého je třeba vycházet z toho, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 OdpŠk, jež je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem a jež tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení výše zadostiučinění, či jeho formy, vychází především z povahy trestní věci, délky trestního stíhání a především z dopadů trestního stíhání do osobností sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Skutkové vymezení újmy způsobené nezákonným rozhodnutím je významné i z hlediska dokazování, neboť zatímco při nesprávném úředním postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení se újma na straně poškozeného presumuje, musí být újma založená jinou skutečností prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena, a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [Anonymizováno]). V rozsudku z [datum], sp.zn. [Anonymizováno], pak Nejvyšší soud konstatoval: „Jak bylo již shora naznačeno, v souvislosti s prokazováním vzniku nemajetkové újmy je nesprávnou úvaha soudu, že „sama existence rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, zakládá vyvratitelnou domněnku, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma“. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem (např. rozhodnutím zrušeným pro nezákonnost) tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce (např. práva na rodinný život), a vznik nemajetkové újmy (představované např. úzkostí, nepohodlím, nejistotou) vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk.“ 26. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně sví nároky u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

27. Soud se při posuzování nároku na nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíhání žalobkyně zaměřil ve shodě se závěry učiněnými Nejvyšším soudem ve zmíněném již rozsudku z [datum], sp.zn. [Anonymizováno], na v tomto rozsudku vytčená kritéria významná z hlediska vzniku a intenzity nemajetkové újmy způsobené žalobkyni nezákonným trestním stíháním, tedy na a) délku trestního stíhání, b) povahu trestní věci a c) dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce.

28. Soud vyšel z výše popsaných nesporných skutečností a z provedeného dokazování, a to včetně účastnického výslechu žalobkyně.

29. Objektivní prvky trestního stíhání, zejména jeho délka, kvalifikace trestné činnosti a výsledek celého řízení byl mezi účastníky nesporný. Trestní stíhání žalobkyně trvalo 11 let a 3 měsíce.

30. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu, kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě (tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku). Žalobkyni hrozila sazba trestu odnětí svobody s horní hranicí [Anonymizováno] let. Soud kritérium povahy trestního řízení zhodnotil tím, že vyšel při porovnání z trestních stíhání, které byly vedeny pro stejné trestné činy, nebo pro trestné činy obdobné se stejnou sazbou.

31. Následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby zohledňují individuálních následky trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby, jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu formulovaných výše. Jinými slovy řečeno, negativní dopady zahájeného trestního stíhání do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení její profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života (viz výše) - mohou být zvýrazněny či naopak potlačeny podle intenzity naplnění prvních dvou kritérií. Které konkrétní složky osobnosti mohou být zahájením a vedením trestního stíhání v konkrétním případě narušeny, nelze předem taxativně stanovit.

32. Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. [Anonymizováno]

33. Jde-li o dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobkyně soud uzavřel, že byly prokázány žalobní tvrzení žalobkyně, že v důsledku trestního stíhání došlo k zásahům do její osobní sféry, a to tam, že došlo k poškození její pověsti v obci jí coby [Anonymizováno] se zvýšenou medializací kauzy, k zásahům do sféry zdraví ve formě [Anonymizováno] a dále k dopadům do sféry rodinné. Z účastnického výslechu žalobkyně však vyplynulo, že žalobkyně 8 let po zahájení trestního stíhání [Anonymizováno] setrvala a k jejímu odstoupení pak přistoupila poté, co došlo k [Anonymizováno], což spolu s psychickými tlakem z probíhajícího trestního stíhání bylo spolupříčinou jejího odstoupení. Navíc míru intenzity zásahů do rodinné sféry žalobkyně pak soud s ohledem na její účastnický výslech nehodnotil jako příliš vysokou. Naopak za prokázané měl soud zásahy do zdravotní sféry žalobkyně, a to ve formě [Anonymizováno].

34. S přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], se soud zabýval i případy odškodnění srovnatelnými s věcí žalobkyně. Zde soud provedl srovnání s následujícími rozhodnutími zdejšího soudu. Vzhledem k tomu, že délka řízení v předmětném řízení, posuzovaná v rámci zvláštního nároku žalobkyně, byly srovnatelné případy soudem vybrány bez ohledu na tento parametr, který nebude zohledněn v rámci stanovení přiměřené výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním žalobkyně: - Řízení sp. zn. [Anonymizováno] - jednalo se o trestný čin [anonymizováno], trestní sazba zde hrozila až [Anonymizováno] let, délka trestního stíhání byla [Anonymizováno] roku, byly prokázány zásahy do profesní sféry a tedy ztráta zaměstnání na vysoké pozici na magistrátu, kdy poškozený tam v pozici od roku [Anonymizováno], byly prokázány [anonymizováno] problémy s opakovanými hospitalizacemi v důsledku trestního stíhání, docházelo k medializaci celostátní kauzy, byla poškozena dobrá pověst a přiznáno zde bylo zadostiučinění ve výši 132 500 Kč. - Řízení sp. zn. [Anonymizováno] - jednalo se o trestný čin [anonymizováno]. Trestní sazba hrozila až [Anonymizováno] let, trestní řízení trvalo [Anonymizováno], zásahy do profesního života byly ve formě postavení mimo službu s 50% snížením platu, byly prokázány zásahy do rodinného života, trestní stíhání mělo vliv na odložení plánů na založení rodiny a nedostatku finančních prostředků s nutností půjček od rodiny, bylo prokázáno poškození dobré pověsti v okolí, medializace kauzy, přičemž přiznané zadostiučinění zde bylo 100 000 Kč. - Řízení sp. zn. [Anonymizováno] - jednalo se o trestný čin [anonymizováno], sazba zde hrozila až [Anonymizováno] let, délka trestního stíhání byla přes [Anonymizováno] roky, poškozený byl navíc vazebně stíhán, zde byly opět prokázány zásahy do profesní sféry, kdy žalobce byl vedoucím pracovníkem na [Anonymizováno], kdy o jeho trestním stíhání se dozvěděli spolupracovníci, byly prokázány zdravotní zásahy ve formě [Anonymizováno] s následnou léčbou a [Anonymizováno], prokázány byly taktéž zásahy do dobré pověsti poškozeného. Poskytnuté zadostiučinění v tomto případě bylo ve výši 70 000 Kč.

35. Žalovaná navrhla srovnatelný případ, a to rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, sp. zn. [Anonymizováno], který využila při přiznání částky zadostiučinění, které dobrovolně žalobkyni plnila. Jednalo se o trestný čin [Anonymizováno], hrozil trest odnětí svobody až ve výši [Anonymizováno] let, byla zde prokázána celostátní medializace, poškození dobré pověsti poškozeného coby profesionálního sportovce a trenéra s výrazným poklesem zájmu o jeho služby, byla znemožněno několik pedagogických stáží na školách, byl prokázán zde dopad do rodinné sféry ve formě rozpadu vztahu. Přiznané zadostiučiněné v této kauze bylo 150 000 Kč.

36. Žalobkyně navrhla po výzvě soudu několik dle jejího názoru srovnatelných rozhodnutí odůvodňujících jí žalovanou částku zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním. Konkrétně šlo o rozsudek Městského soudu v Praze, čj. [Anonymizováno], kde bylo rozhodováno o odvolání obou účastníků proti rozsudku Obvodního soudu pro [adresa], čj. [Anonymizováno]. Tímto rozsudkem byla přiznáno zadostiučinění ve výši 1 021 250 Kč za nemajetkovou újmu. Jednalo se o trestný čin [Anonymizováno] v souběhu s trestným činem [Anonymizováno], hrozilo [Anonymizováno] let. Délka trestního stíhání byla přes [Anonymizováno] let, byl zde prokázán výrazný zásah do politické kariéry, neboť poškozený byl [Anonymizováno] na republikové úrovni a výrazným regionálním politikem, konkrétně [adresa]. Dalším žalobkyní označeným rozhodnutím je rozsudek Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno] (přiznáno zadostiučinění 546.400 Kč za trestní stíhání pro trestné činy [Anonymizováno]), neboť žalobce působil v celostátní politice – byl jedním z místopředsedů [Anonymizováno], žalobce byl vzat do vazby, což bylo široce medializováno, trestní stíhání vedlo k ukončení žalobcovy politické kariéry, provázenému odsudkem ze strany široké veřejnosti, ztrátě bohatých společenských vazeb, rozvratu manželství (které bylo posléze rozvedeno) a mělo též negativní vliv na podnikání žalobce, který vlastnil prosperující [Anonymizováno] a provozoval [Anonymizováno]. Dalším je pak rozsudek Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno] (zadostiučinění 819.000 Kč za trestní stíhání pro trestné činy [Anonymizováno]), neboť v důsledku trestního stíhání byl žalobce [Anonymizováno] dočasně zproštěn funkce [Anonymizováno], zásadní újmu na dobrém jméně žalobci způsobilo rovněž to, že k jeho trestnímu stíhání si orgány činné v trestním řízení musely vyžádat předchozí souhlas prezidenta republiky podle [Anonymizováno], což žalobce vnímal jako nejvýznamnější potupu, trestní stíhání narušilo psychické zdraví žalobce, žalobce se v důsledku trestního stíhání změnil, uzavíral se do sebe, přestal být radostný, stranil se společnosti, psychicky ho deptaly jednotlivé dotazy jak na pracovišti, tak v rodině, tak i od známých, byl nucen brát léky. Soud dospěl k závěru, že žádný z žalobkyní označených rozhodnutí není pro danou věc srovnatelný, neboť v žalobkyní označených případech mělo na přiznání poměrně vysokého přiměřeného zadostiučinění rozhodující vliv to, že žalobci byli trestně stíháni v postavení [Anonymizováno], popř. [Anonymizováno], poškození jejich dobré pověsti tedy mělo rozsáhlejší dopad než v případě nynější žalobkyně působící jako [Anonymizováno].

37. Na základě posouzení žalobkyní tvrzených a v rámci dokazování prokázaných zásahů do osobnostní sféry žalobkyně a při porovnání se srovnatelnou judikaturou zdejšího soudu z pohledu zásahů do osobní sféry žalobkyně, závažnosti trestné činnosti a hrozící trestní sazby, kterou soud účastníkům v průběhu jednání prezentoval, soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě se jako dostatečným zadostiučiněním jeví částka 140 000 Kč. Soud zde uvádí, že s ohledem na skutečnost, že délka řízení je žalována jako samostatný nárok v rámci tohoto řízení, nebyl parametr délky trestního stíhání zohledňován soudem při výběru srovnatelné judikatury, neboť by došlo ke dvojímu odškodnění shodného parametru. Vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobkyni poskytla částku tuto částku převyšující, tj. částku 150 000 Kč, soud žalobu zamítl v plném rozsahu, tj. co do částky 510 000 Kč, která zůstala předmětem řízení pro částečném zastavení v důsledku částečného zpětvzetí žalobkyně v důsledku dobrovolného plnění žalované.

38. Ve vztahu k nárok na zadostiučinění za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce trestního řízení s pak soud se nejprve zabýval otázkou, zda Krajský soud v Ústí nad Labem vydal rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. [anonymizováno] v přiměřené lhůtě podle § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, když pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 1 OdpŠk, podle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž i ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na to, zda byla délka řízení přiměřená (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. [Anonymizováno]).

39. Soud má na základě tvrzení žalobkyně a provedené dokazování má soud za prokázané, že předmětné řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem, jeho účastníkem byla žalobkyně v roli obžalované, trvalo 11 let a 3 měsíce.

40. Soud tak s ohledem provedené dokazování podstatným obsahem daného soudního spisu zhodnotil průběh toto řízení co do své délky jako řízením zjevně nepřiměřeným.

41. Z tohoto důvodu pak soud dospěl k závěru, že je zde dán odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb.

42. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], nebo ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]) plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15 - 20 000 Kč za každý další rok řízení., za první dva roky však v částce poloviční.

43. Pro posuzované řízení soud dospěl k závěru o adekvátnosti základní částky finančního zadostiučinění ve výši 16 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční.

44. Soud tak dospěl k základní částce odškodnění ve výši 164 000 Kč. Tuto pak podrobil kritériím uvedeným citovaném stanovisku NS.

45. Soud přisvědčil obranném tvrzení žalované, že základní částku je třeba snížit z důvodu skutkové i právní složitosti, a to zejména s ohledem na vysoký počet spoluobviněných, rozsah spisového materiálu, velkého množství výslechů svědků a řady znaleckých posudků, které bylo třeba v rámci řízení zadat, zpracovat a v rámci dokazování provést). Soud proto snížil základní částku z důvodu složitosti o 40 %.

46. Soud naopak základní částku zvýšil z důvodu postupu soudu o 15%, kdy jako průtahy řízení zhodnotil skutečnost, že soud trvalo přes 6 let mezi podáním obžaloby a konáním hlavního líčení. Dále soud jako průtah hodnotil i skutečnost, že soudu trvalo více než rok mezi vynesením zprošťujícího rozsudku a jejím písemným vyhotovením a zaslání žalobkyni.

47. Důvody k další korekce základní částky soud neshledal.

48. Soud tak dospěl k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním za nemajetkovou újmu způsobenou délkou řízení je základní částka snížená celkem o 25%, tedy částka 123 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná již plnila částku 130 133 Kč, soud žalobu v soud žalobu zamítl v plném rozsahu, tj. co do částky 124 867 Kč, která zůstala předmětem řízení pro částečném zastavení v důsledku částečného zpětvzetí žalobkyně v důsledku dobrovolného plnění žalované.

49. Výrokem II. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 a § 146 odst. 2 o. s. ř., když na žalobkyni je třeba hledět, jako by měla plný úspěch ve věci, neboť v řízení bylo částečně zastaveno pro pozdní plnění žalované po podání žaloby a po uplynutí šestiměsíční lhůtě k plnění s tím, že nárok na náhradu obhajného žalovaná uhradila celý a i u zbylých dvou nároků s ohledem na skutečnost, že jejich výše závisí na posouzení soudu, je třeba na dílčí plnění hledět jako na plný úspěch ve věci. Soud tak přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 53 625,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 222 396 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 220 Kč za účast při úkonu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč sestávající z částky 5 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplnění žalobních tvrzení k výzvě soudu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky 5 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 360 Kč ve výši 8 265,60 Kč.

Poučení