19 C 86/2021 - 182

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobkyně: [anonymizováno] proti žalované: [anonymizováno] pro zaplacení 1 728 006 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 728 006 Kč s úrokem ve výši 10 % z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 400 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky škody ve výši 1 835 100, 30 Kč a nemajetkové újmy ve výši 287 542 Kč s příslušenstvím, které jí měly vzniknout v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem (průtahy) v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [Anonymizováno]. Své nároky předběžně u žalované uplatnila dle zákona č. 82/98 Sb. dne [datum], když ze strany žalované nebylo nárokům vyhověno ani z části.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, sporovala existenci odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu a v příčinné souvislosti tvrzený vznik majetkové i nemajetkové újmy. Nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobkyní u žalované z tvrzeného nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno] dne [datum] s tím, že pro absenci odpovědnostního titulu na nárok nehradila ani z části. Sporovala samotnou nepřiměřenou délku předmětného řízení, když jej shledávala přiměřeným, především poukazovala na jeho značnou složitost, když neshledávala žádná zásadní období nečinnosti. Poukazovala na předmět posuzovaného řízení, kterým byla náhrada škody a vydání bezdůvodného obohacení, taktéž vyšší stupeň skutkové, právní a procesní složitosti a širší dokazování. Taktéž poukazovala na opakované rozhodování soudů třech stupňů soudní soustavy, poměrně velkou procesní aktivitu účastníků, jejich opakované využívání opravných prostředků k ochraně jejich práv, což si vyžádalo další časový úsek. Žalovaná v rámci svého vyjádření hodnotila další kritéria § 31a odpovědnostního zákona a setrvala na svém závěru o absenci odpovědnostního titulu. Nad rámec shora uvedeného se pak vyjadřovala k jednotlivým nárokům na náhradu majetkové škody, které sestávaly ze tří dílčích nároků. Jednak z nároku na zaplacení původní jistiny s příslušenstvím ve výši 884 168,50 Kč, která byla předmětem posuzovaného řízení, nároku ve výši 388 042,60 Kč představujícím náhradu nákladů nalézacího řízení, které byly přiznány Městským soudem v Praze a Vrchním soudem v Praze žalobci, a nároku na zaplacení částky 107 094,20 Kč, jakožto pohledávky zaplacených nákladů řízení ze strany žalobce, nejprve přiznaných, následně zrušených (nákladový výrok ve výši 90 120,20 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaných úroků). Žalobkyně totiž uváděla, že v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícím v průtazích a nepřiměřené délce řízení došlo k nedobytnosti předmětných pohledávek za společností [Anonymizováno], přičemž s tímto tvrzením žalovaná nesouhlasila, když poukázala na určitou nevymahatelnost pohledávek s ohledem na postoupení pohledávky v původním řízení, absenci prokázání vzniku škody, její výše a v neposlední řadě sporovala příčinnou souvislost mezi odpovědnostním titulem a samotnou výší škody.

3. Usnesením zdejšího soudu č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud vyloučil k samostatnému projednání nárok žalobkyně na zaplacení majetkové újmy ve výši 1 835 100 Kč s příslušenstvím. Tento nárok je aktuálním předmětem řízení. Soud prvního stupně tudíž žalobu zamítl pro předčasnost, a to s ohledem na vedení exekučního řízení, resp. neuplatnění nároku po primárním dlužníkovi ohledně nároku na zaplacení částky 107 094,20 Kč. Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

4. Nejvyšší soud ČR pak rozsudkem č.j. [Anonymizováno] dne [datum] k dovolání žalobkyně rozsudky soud prvního stupně i soudu odvolacího zrušil v rozsahu zamítnutí žaloby co do částky 1 728 006 Kč s příslušenstvím a věc vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud ve svém rozsudku uvedl, že soudy rozhodující v řízení o náhradě škody si mohou sami posoudit otázku, zda žalobkyně bude moci při pravidelném běhu událostí (tedy v přiměřené době) dosáhnout uspokojení své pohledávky a pro toto posouzení není podstatné tolika zjištění, zda a s jakým výsledkem exekuční řízení směřující k vymožení této pohledávky již pravomocně skončilo či nikoli. Podstatné jsou skutkové okolnosti daného případu. Nejvyšší soud tak uvedl, že odvolací soud ani soud prvního stupně se nezabývaly posouzením, zda bude žalobkyně při pravidelnému běhu událostí prokazatelně moci reálně dosáhnout v přiměřené době uspokojení své pohledávek po dlužníkovi (včetně např. existence zpeněžitelného majetku a jeho dostatku ve vztahu k výši pohledávky, situaci dlužníka, který neměl statutární orgán oprávněný za něj jednat, výše uplatňované pohledávky a jejího příslušenství apod.).

5. V návaznosti na závazný právní názor Nejvyššího soudu soud I. stupně na ústním jednání dne [datum] vyzval žalobkyni postupem dle § 118a odsts. 1, 3 o.s.ř., aby doplnila svá tvrzení, jakými konkrétními průtahy posuzované řízení trpělo a k jakému datu by při pravidelném běhu událostí bez tvrzených a prokázaných průtahů řízení pravomocně skončilo s tím, že pro účely posouzení, co je možné považovat za průtahy řízení, soud odkázal na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] [Anonymizováno] a judikaturu Nejvyššího soudu. Dále soud žalobkyni vyzval, aby doplnila svá skutková tvrzení, že dlužník měl ke dni, kdy by posuzované řízení pravomocně skončilo, nebýt tvrzených a prokázaných průtahů v posuzovaném řízení, majetek dostatečný k tomu, aby při pravidelném běhu událostí žalobkyně dosáhla uspokojení své pravomocně přiznané pohledávky z tohoto majetku.

6. Na tuto výzvu reagovala žalobkyně svým podáním ze dne [datum], ve kterému uvedla průtahy posuzovaného řízení s tím, že pokud by řízení nebylo těmito žalobkyní tvrzenými průtahy zatíženo, skončilo by nejpozději [datum]. Dále žalobkyně uvedla, že s ohledem na příjmy dlužníky v tomto období v řádech 3 mil. Kč ročně má za to, že by tyto tvořily majetek dostatečný k tomu, aby pohledávka žalobkyně byla uspokojena. Dále uvedla, že pokud by soud dospěl k závěru, že řízení se stalo nepřiměřeně dlouhým až po [datum], žalobkyně tvrzení o dostatečném majetku k takovému datu doplní.

7. V průběhu ústního jednání dne [datum] soud žalobkyni sdělil předběžný právní názor, že na základě provedeného dokazování a posouzení doplněných tvrzení žalobkyně týkajících se průtahů předmětného řízení dospěl k předběžnému závěru, že v rámci řízení došlo k průtahům na straně soudu v délce celkově 1 roku a 2 měsíců, tedy pokud by tedy k průtahům nedošlo, předmětné řízení by tedy pravomocně skončilo k [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně doplnila na základě výzvy soudu tvrzení týkající se majetku tedy společnosti [Anonymizováno], ze které by bylo možné jeho pohledávku vymoci k jinému datu, soud tedy opakovaně vyzval žalobkyni postupem podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., nechť doplní svá skutková tvrzení, že dlužník měl ke dni [datum], tedy k datu, kdy by řízení pravomocně skončilo nebýt tvrzených a prokázaných průtahů v posuzovaném řízení, majetek dostatečný k tomu, aby při pravidelném běhu událostí žalobkyně dosáhla uspokojení své pravomocně přiznané pohledávky z tohoto majetku. Dále soud poučil žalobkyni, že tvrzení se musí týkat majetku, tj. aktiv, které by byly postižitelné v rámci výkonu rozhodnutí a že k jednotlivým tvrzením je třeba označit důkazy, které tato tvrzení prokazují. Soud žalobkyni dále poučil žalobkyni, že nesplnění této výzvy může mít za následek neúspěch ve věci. Ke splnění výzvy poskytl soud na základě žádosti žalobkyně lhůtu 15 dnů od doručení protokol z ústního jednání. Ten byl žalobkyni doručen [datum].

8. Na ústním jednání dne [datum] žalobkyně soudu sdělila, že záměrně na výzvu soudu danou na ústním jednání nereagovala a svá tvrzení o majetku dlužníka nedoplňovala, neboť nesouhlasí s předběžným právním názorem soudu ohledně data, kdy by nebýt průtahů v posuzovaném řízení došlo k jeho ukončení.

9. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:

10. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároku podle zákona 82/98 Sb., žalobkyní u žalované [datum], jako nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu a nároku na náhradu škody v řízení vedeném před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno]. Taktéž bylo učiněno nesporným nevyhovění nárokům ze strany žalované.

11. Mezi účastníky zůstalo sporným splnění předpokladů pro náhradu majetkové škody, tedy existence odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a vzniku a výše újmy.

12. Ke sporným skutečnostem soud prováděl dokazování podstatným obsahem spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [Anonymizováno], ze kterého má za prokázán následující průběh řízení: Dne [datum] došla soudu žaloba společnosti [anonymizováno] proti společnosti [anonymizováno] o zaplacení částky 1 166 540,43 Kč s příslušenstvím, když na základě skutkových tvrzení žalobce nabyl na základě uzavřené dohody o postoupení pohledávek mezi ním a společností [Anonymizováno] ze dne [datum] pohledávky této společnosti ze sporu o náhradu škody proti jejím bývalým zaměstnancům a následně nárok byl žádán ze smlouvy o dílo. [datum] soud vyzýval k zaplacení soudního poplatku a [datum] byl následně soudní poplatek zaplacen. Platební rozkaz byl ve věci vydán [datum], následoval odpor do platebního rozkazu z [datum]. [datum] byla zaslána výzva žalovanému k vyjádření se k žalobě. [Anonymizováno] došlo vyjádření. Ústní jednání bylo nařízeno na [datum], referátem z [datum]. [datum] soud obdržel návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení. [Anonymizováno] žádal žalovaný o odročení ústního jednání z důvodu pracovní neschopnosti jednatele. Ústní jednání bylo odročeno a nově nařízeno na [Anonymizováno] [datum] došlo k doplnění od žalobce, referátem ze [Anonymizováno] soud žádal přípisy o součinnost žalobce i žalovanou. [Anonymizováno] došlo k doplnění údajů od žalovaného. [datum] soud vyzval pojišťovnu [Anonymizováno] ke vstupu do řízení jako vedlejšího účastníka. [datum] soud obdržel vyjádření pojišťovny [Anonymizováno]. Ústní jednání bylo konáno [datum], kdy byly provedeny listinné důkazy a následně odročeno na neurčito. Následující ústní jednání bylo nařízeno na termín [datum], a to referátem z [Anonymizováno] V mezičase došlo soudu vyjádření žalované [datum] a výzva soudu na žalobce následovala [datum]. Na tuto výzvu reagoval žalobce [datum]. Ústní jednání bylo konáno [datum], byly provedeny listinné důkazy a následně odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum]. [datum] došlo k vyhlášení rozhodnutí ve věci, kdy byl vydán mezitímní rozsudek, když nárok žalobce co do základu byl shledán po právu. Do rozhodnutí směřovalo včasné odvolání žalované [datum] a předkládací zprávou z [datum] byla věc předložena Vrchnímu soudu. Následoval návrh na vstup nového účastníka do řízení z [datum], a to aktuálního žalobce, na základě založené dohody o postoupení pohledávek. Vyjádření žalobce k odvolání soud obdržel [datum] a usnesením Vrchního soudu v Praze z [datum] bylo vyhověno změně účastníka na straně žalobce. Právní moci nabylo rozhodnutí [datum]. Následovala žádost o projednání věci, doručovaná žalobcem k Vrchnímu soudu v Praze [Anonymizováno], když následně žalobce obdržel vyjádření Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] s tím, že úkony Vrchního soudu budou realizovány cca do 2 týdnů. Usnesením Vrchního soudu v Praze z [datum] byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena zpět z důvodu § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. Ústní jednání bylo nařízeno na [Anonymizováno], následně konáno a odročeno za účelem zpracování znaleckého posudku na neurčito. Následoval návrh otázek na znalce z [datum] a následně byl ustanoven znalec [datum]. Proti usnesení bylo podáno odvolání [datum] a předkládací zprávou k Vrchnímu soudu v Praze z [datum] byla věc předložena. Usnesením Vrchního soudu v Praze z [datum] bylo odmítnuto odvolání žalovaného proti výroku III. usnesení Městského soudu v Praze a výroky I. a II. zůstaly nedotčeny a věc byla vrácena soudu prvního stupně k pokračování v řízení. Následovalo vyjádření žalobce k odvolání [datum], následně zaplacen soudní poplatek [Anonymizováno] Následně byl dán pokyn k vymáhání částky 25 000,- Kč od žalovaného a spis byl následně zasílán znalci, a to [datum]. Následovala žádost znaleckého ústavu [Anonymizováno] z [datum] k prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku. Tomuto požadavku bylo ze strany soudu vyhověno a lhůta prodloužena do [datum]. Další žádost o prodloužení lhůty soud obdržel [datum], i tomuto požadavku bylo vyhověno. [datum] soud urgoval zaslání znaleckého posudku. Následovala žádost žalobce o doplnění znaleckého posudku z [datum]. [datum] byl doručen znalecký posudek včetně vyúčtování. Usnesením z [datum] bylo přiznáno znalečné. Dalším usnesením z [datum] bylo uloženo znaleckému ústavu doplnění znaleckého posudku. Usnesením z [datum] byl přiznáno další znalečné a vyplněn platební poukaz. [datum] pak následovala žádost o prodloužení lhůty k vypracování dodatku znaleckého posudku od znaleckého ústavu. [Anonymizováno] soud urgoval dodání znaleckého posudku a [Anonymizováno] byl znalecký posudek doručen. [datum] bylo přiznáno další znalečné. Ústní jednání bylo následně nařízeno na [datum] referátem z [Anonymizováno] V tomto termínu bylo konáno a následně odročováno za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum]. V rámci konaného ústního jednání [datum] byl vyhlášen rozsudek, jímž pod výrokem I. bylo uloženo žalované zaplatit žalobci částku 258 671,93 Kč s příslušenstvím. Pod výrokem II. byla ve zbytku nároku žaloba zamítnuta a dále rozhodováno pod výroky III. až IV. o náhradě nákladů řízení. Písemné vyhotovení rozhodnutí bylo prodlouženo do [datum]. V mezičase došlo soudu odvolání [Anonymizováno] žalovaných, následně odvolání žalobce [Anonymizováno] Následovalo doplnění odvolání žalobce a taktéž výzva k zaplacení soudního poplatku z podaných odvolání z [datum]. Odůvodnění odvolání od žalovaného soud obdržel [datum]. Soudní poplatek byl složen [Anonymizováno] Následně byl vypraven platební poukaz z [datum]. Usnesením z [datum] soud adresoval účastníkům žádost o vyjádření se k jednotlivým odvoláním. Vyjádření žalovaného došlo [datum] a vyjádření žalobce [datum]. Následovala žádost oprávněného o zaslání rozhodnutí s doložkou právní moci a vykonatelnosti. Usnesením z [datum] bylo odmítnuto odvolání žalovaného co do částky přesahující 50 000,- Kč. Následně bylo rozhodováno usnesením Městského soudu v Praze ze [datum] tak, že došlo k opravě zřejmé nesprávnosti rozsudku Městského soudu v Praze z [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovaného k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Soudní poplatek byl následně složen dne [datum]. Předkládací zprávou ze [datum] byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze. Následně bylo nařízeno jednání u odvolacího soudu na den [datum], a to referátem z [datum]. Vyjádření žalobce k podání žalovaného obdržel Vrchní soud v Praze [Anonymizováno]. Následovalo projednání věci před odvolacím soudem [datum], kdy byly zopakovány důkazy provedené v rámci řízení před prvním stupněm a taktéž provedeny důkazy další a jednání odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum]. Následovalo vyčíslení náhrady nákladů řízení žalobce a oprava odvolacího návrhu žalobce z [datum]. V rámci jednání před Vrchním soudem v Praze z [datum] byl ve věci vyhlášen rozsudek, kterým byl pod výrokem I. rozsudek Městského soudu v Praze v části výroku I. změněn tak, že ohledně nároku žalobce na zaplacení částky 50 000,- s příslušenstvím z uvedené částky se podaná žaloba zamítá, pod výrokem II. Ve zbývající části zůstal výrok I. rozsudku z [datum] nedotčen podaným odvoláním. Dále pod výrokem III. bylo rozhodováno tak, že v části výroku II. se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 3,48 % ročně z částky 150 000,- za dobu od [datum] do zaplacení. Pod výrokem IV. ve zbývající části výroku II. a ve výroku III. rozsudek soudu prvního stupně z [datum] byl potvrzen. Dále bylo rozhodováno o náhradě nákladů řízení ve výroky V. a VI. Proti rozhodnutí směřovalo dovolání podané žalobcem prostřednictvím Vrchního soudu v Praze z [datum]. Žalobce byl vyzýván usnesením z [datum] ke složení soudního poplatku za dovolání. Tento byl následně zaplacen [datum]. Následovala výzva pro žalovaného k vyjádření se k dovolání z [datum] a následně předložení věci k rozhodnutí o dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně předkládací zprávou z [datum]. Ve spise je dále založen protokol o vyhlášení rozsudku dovolacím soudem z [datum], jímž pod výrokem I. bylo dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] směřující proti jeho výroku I. a dále proti výroku IV. v části, v níž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 23 700,- Kč s příslušenstvím a úroků z prodlení z částky 44 850,- Kč v úrokové míře přesahující 3 % ročně odmítnut. Dále bylo rozhodováno pod výrokem II. o tom, že rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] ve výroku IV. v části, v níž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. a ve výroku II. o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 884 168,50 Kč s úrokem z prodlení z částky 752 920,- Kč ve výši 3 % ročně od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 131 248,50 Kč od [datum] do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla [hodnota] a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace ČNB, vyhlášené ve věstníku ČNB a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí a dále ve výrocích V. a VI. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum] ve výroku II. v části o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 884 168,50 Kč s úrokem z prodlení z částky 752 920,- Kč ve výši 3 % ročně od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 131 238,50Kč od [datum] do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech čísla součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace ČNB vyhlášené ve věstníku ČNB a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí se ve výrocích III. a IV. zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Spis byl vrácen [datum] Městskému soudu v Praze. Rozhodnutí následně bylo doručováno účastníkům řízení. Ve věci následně bylo podáno podání ze strany původní právní zástupkyně [anonymizováno], která uváděla, že již ukončila právní zastupování společnosti [Anonymizováno], a to svým podáním nedatovaným, zasílaným Městskému soudu v Praze. Usnesením z [datum] Městský soud v Praze ustanovil obchodní společnosti [anonymizováno] opatrovníka [anonymizováno], když z odůvodnění usnesení se podává, že zjistil, že účastník řízení jako právnická osoba nemůže před soudem vystupovat, protože to není osoba oprávněná za něj jednat a účastník řízení nemá zapsaného žádného jednatele, ani jinou osobu oprávněnou k jednání. Ústní jednání bylo následně referátem z [datum] nařízeno na [datum]. Následovalo podání aktualizace žalobního návrhu s ohledem na rozhodnutí od dovolacího soudu ze strany zástupce žalobce z [datum] a dále žaloba na náhradu škody. Ve věci žaloby na náhradu škody došlo k rozšíření žaloby o úroky z prodlení a dále k vyjádření žalobce a doplnění důkazních návrhů na výzvu soudu, a to podáním z [datum], které bylo zde zakládáno. [datum] referátem soudce byly zasílány opatrovnici žalovaného na vědomí podaná podání ze strany žalobce. Z důvodu nemoci [Anonymizováno] následně bylo jednání nařízené na den [datum] odročeno. Nové ústní jednání bylo stanoveno na termín [datum], a to referátem z [datum]. Ve spise je založen protokol o jednání před soudem prvního stupně z [datum], kdy došlo ke změně obsazení soudu. Byl zrekapitulován dosavadní průběh řízení, vydaná rozhodnutí a provedené důkazy a dokončeno dokazování, s tím, že byl dán prostor k závěrečným návrhům. Za účelem přípravy a vyhlášení rozhodnutí bylo jednání odročeno na [datum]. Z protokolu o jednání z [datum] se podává, že byl vyhlášen ve věci rozsudek, jímž pod výrokem I. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 884 168,50 Kč s úrokem z prodlení z částky 681 868,50 Kč ve výši 3 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 71 051,50 Kč ve výši 30 % ročně od [datum] do zaplacení a dále s úrokem z prodlení z částky 131 248,50 Kč za dobu od [datum] do zaplacení s tím, že výše úroku z prodlení odpovídá výši sazby pro dvoutýdenní repo operace vyhlášené Českou národní bankou a platné vždy pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o sedm procentních bodů, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. Pod výrokem II. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 358 615,40 Kč k rukám zástupce žalobce ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku a pod výrokem III. rozhodováno o náhradě nákladů řízení, jímž byla uložena povinnost nahradit náklady řízení státu, a to žalovanému v částce 31 753,20 Kč a žalobci částku 2 026,80 Kč. Z důvodu dovolené soudce bylo žádáno o prodloužení písemného vyhotovení rozsudku do [datum]. Rozsudek je následně založen na čísle listu 664, zde vyznačená doložka právní moci z [datum] a taktéž vykonatelnosti [datum]. Do rozsudku směřovalo odvolání opatrovníka žalovaného z [datum]. Následovala výzva k úhradě soudního poplatku z [Anonymizováno] Následné sdělení opatrovníka žalovaného k výzvě soudu o zaplacení soudního poplatku z [Anonymizováno], a toto odvolání přeposíláno protistraně. Předkládací zprávou k Vrchnímu soudu v Praze byla věc předložena [datum], když předtím bylo kontrolováno řádné doručování původního odvolání protistraně. Vyjádření žalobce k odvolání obdržel Vrchní soud v Praze [Anonymizováno]. Bylo nařízeno jednání u odvolacího soudu na den [datum], referátem ze dne [datum]. Z protokolu o jednání před odvolacím soudem z [datum] se podává, že byly předneseny návrhy, provedeny listinné důkazy a ve věci vyhlášen rozsudek, jímž byl pod výrokem I. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] potvrzen. A dále pod výroky II. a III. bylo rozhodováno o náhradě nákladů řízení. Rozsudek je opatřen doložkou právní moci [datum] a vykonatelnosti [datum].

13. Z dohody o postoupení pohledávek uzavřené mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] z [datum] má soud za prokázané, že byly postoupeny pohledávky za [anonymizováno], které jsou předmětem soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [Anonymizováno] ve výši 75 696,60 Kč s přísl. a pohledávky za společností [anonymizováno] ve výši 1 166 540,43 Kč s přísl., která je předmětem rozhodčího řízení vedeného před Rozhodčím soudem ČR. Dle čl. II postupitel postoupil pohledávky shora uvedené včetně příslušenství na postupníka, a ten je přijal. Dle čl. III se smluvní strany dohodly, že pohledávky postoupené postupníkovi na základě této dohody bude i nadále vymáhat postupitel sám svým jménem na účet postupníka, když financování vymáhání pohledávek je činěno ze strany postupníka. V čl. IV byla zohledněna úplata za postoupené pohledávky ve výši 20% ze skutečně vymožených pohledávek s ohledem na skutečnost, že existence pohledávek je dlužníky v příslušných řízeních rozporována. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku obchodní firmy [anonymizováno]. má soud za zjištěno, že jde o společnost s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

14. Z vyrozumění o zahájení exekuce č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] vedené Exekutorským úřadem v Chebu, [anonymizováno], soudním exekutorem, má soud za zjištěno, že předmětem exekuce je částka 884 168,50 Kč s příslušenstvím a náhrada nákladů původního řízení v celkové výši 388 042, 60 Kč, a úhrada příslušenství dlužné částky 455 795 Kč a náhradu nákladů původního řízení ve výši 90 120, 20 Kč s příslušenstvím, tj. celkové výši 107 094,20 Kč. Soud má dále za zjištěno, že předmětné exekuční řízení i nadále probíhá, byl vydán exekuční příkaz č. [hodnota] Exekutorským úřadem v Chebu č. j. [Anonymizováno] z [datum], vyúčtování exekuce z [datum], pověření soudního exekutora č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], následně vydený exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu č. j. [Anonymizováno] z [datum], dále bylo vydáno vyrozumění o zahájení exekuce č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] Exekutorským úřadem Cheb, kterým předcházelo vydání výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 90 120,20 Kč/předžalobní výzvy z [datum] adresovaná ze strany právního zástupce [anonymizováno] společnosti [anonymizováno].

15. Z dopisu Exekutorského úřadu Cheb zasílaného [anonymizováno], soudním exekutorem, zdejšímu soudu má soud za zjištěno, že [datum] soudní exekutor soudu sděloval, že v rámci exekučního řízení bylo vymoženo 357 238,70 Kč pokud jde o povinného [anonymizováno] a oprávněného [anonymizováno], zbývající dluh činí částku 1 803 578,39 Kč. Srážky byly prováděny z účtu u peněžního ústavu [anonymizováno] zablokovaného u povinné společnosti. Pokud jde o následující průběh exekučního řízení, exekutor uváděl, že jsou prováděny opakované lustrace ke zjištění postižitelného majetku povinné společnosti, povinná společnost vlastní starší automobil tovární značky [Anonymizováno], rok výroby [Anonymizováno], prozatím žádný postižitelný majetek zjištěn nebyl.

16. Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.

17. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

18. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) v účinném znění (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

19. Podle § 2 citovaného zákona odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

20. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

21. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

22. Po právní stránce soud posoudil předmětnou věc podle ust. § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 OdpŠk, když se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení náhrady škody spočívající v dílčích nárocích, které jí měly vzniknout v příčinné souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení probíhajícího před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno]. Svou argumentaci ohledně důvodnosti nároků založila na tom, že v důsledku nepřiměřené délky řízení se tyto nároky následně staly nevymahatelnými po primárním dlužníkovi. Původně rekapitulovala podrobný průběh posuzovaného řízení vedeného před Městským soudem v Praze pod shora uvedenou spisovou značkou, zahájeného [datum], kdy se společnost [anonymizováno] proti společnosti [anonymizováno] domáhala zaplacení částky 1 166 540,43 Kč s příslušenstvím na základě shora vylíčených skutkových tvrzení. Žalobkyně následně nabyla na základě uzavřené dohody o postoupení pohledávek mezi ní a společností [Anonymizováno] dne [datum] pohledávky této společnosti ze sporu o náhradu škody proti jejím bývalým zaměstnancům, a následně nárok byl žádán ze smlouvy o dílo. Žalobkyně poukazovala na skutečnost, že v průběhu řízení bylo kromě tvrzeného nesprávného úředního postupu prokázáno vydání mnoha nezákonných rozhodnutí, která byla pro nezákonnost zrušena a měněna, následně řízení bylo pravomocně skončeno až [datum]. V důsledku takto dlouze vedeného řízení žalobkyně právě dovozovala následnou nevymahatelnost nároků, které jsou aktuálně žádány po státu, které specifikovala původní částkou požadované jistiny vyčíslené v namítaném řízení (včetně příslušenství) ve výši 884 168,50 Kč, částkou 388 042,60 Kč, žalobkyni přiznanou Městským soudem v [adresa] soudem v Praze na náhradu nákladů nalézacího řízení a částkou 107 094,20 Kč týkající se bezdůvodného obohacení, pohledávky za [Anonymizováno], týkající se nákladů řízení zaplacených na základě pravomocného rozhodnutí, které následně bylo zrušeno.

23. Na zdejším soudu bylo, aby posoudil, zda jsou kumulativně splněny všechny předpoklady pro náhradu škody tak, jak jí žalobkyně žádala, a to existence odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a vzniku a výše újem.

24. K otázce přiměřenosti posuzovaného řízení se soud vyjadřoval podrobněji v rámci vedlejšího nároku na náhradu nemajetkové újmy z tohoto řízení vedeného pod sp. zn. [Anonymizováno], když dospěl k závěru o existenci odpovědnostního titulu spočívajícího v nepřiměřené délce posuzovaného řízení s ohledem na jeho celkovou délku [Anonymizováno] let a [Anonymizováno] měsíců (od [datum] do [datum]), kdy na žalobkyni byly na základě dohody o postoupení pohledávky ze dne [datum] pohledávky postoupeny a specifika posuzovaného řízení. Ve vedlejším řízení soud potom hodnotil kromě celkové délky řízení i jednotlivá kritéria § 31a odpovědnostního zákona. Dospěl k závěru o kumulativním splnění kromě existence odpovědnostního titulu dle § 13 OdpŠk taktéž příčinné souvislosti a vzniku nemajetkové újmy (presumovaný nárok) a k závěru o nutnosti finančního odškodnění žalobkyně.

25. Ve věci aktuálních nároků na náhradu škody však bylo na zdejším soudu, aby se zabýval otázkou příčinné souvislosti a vzniku a výše škody, která konec konců ze strany žalované sporována nebyla, když splnění předpokladů mezi příčinnou souvislostí a odpovědnostním titulem a vznikem a výší škody musí být prokázáno a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci, jakožto poškozeném. Na žalobkyni tedy bylo, aby prokázala, že nebýt tvrzeného nesprávného úředního postupu soudu spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení, který byl shledán, ke škodě by podle obvyklého chodu věcí nedošlo.

26. Soud se zabýval na základě provedeného prokazování podstatným obsahem posuzovaného spisu jednotlivými žalobkyní namítanými průtahy řízení, a to za účelem posouzení, ke kterému datu by řízení bez průtahů skončilo. V této souvislosti soud dospěl k následujícím závěrům: Nebyly prokázány průtahy na straně soudu mezi podáním žaloby a nařízením prvního jednání, neboť dle posouzení soudu jednotlivé úkony v tomto období byly ze strany soudu učiněny plynule a logicky na sebe navazovaly, soud v daném období činil řadu procesních výkonů, jednání bylo odročováno z důvodu pracovní neschopnosti jednatele žalovaného, do řízení vstupoval vedlejší účastník, účastníci soudu zasílali svá vyjádření atd., z obdobných důvodů soud nahledal průtahy ani mezi prvním a druhým jednáním ve věci. Soud dále neshledal průtah ani v období, ve kterém vrchní soud jednal o odvolání proti mezitímnímu rozsudku, v rámci tohoto období vrchní soud rozhodoval o změně účastníka na straně žalobce, odvolání proti mezitímnímu rozsudku. Soud neshledal průtahy na straně soudu ani v souvislosti se zadáním znaleckého posudku, soud při jeho zadání komunikoval se znalcem, účastníky, postupoval plynule, na základě žádosti znalce byla opakovaně povoleno prodloužení lhůty pro vypracování znaleckého posudku, a to včetně i dodatku, navíc soud se zde přiklonil k obrannému tvrzení žalované, že v rámci tohoto řízení není oprávněn rozhodovat a posuzovat, zda zadání znaleckého posudku bylo účelné či nikoliv, a toto tedy není možné zohlednit jako průtah řízení. Soud neshledal průtahy ani v činnosti soudu související s předložením odvolání vrchnímu soudu, soud v rámci odvolání v období mezi podáním odvolání a předložení věci Vrchnímu soudu činil jednotlivé procesní úkony spojené s výběrem soudního poplatku, vyjádřením účastníků k odvolání atd. Soud naopak shledal průtah v délce rozhodování o dovolání žalobce u Nejvyššího soudu, kdy tento rozhodoval po dobu 808 dní od předložení věci k jeho rozhodnutí i s ohledem tedy na obsah toho dovolání soud jako průtah posoudil tedy řízení přesahující 1 rok, tedy období 1 roku a 2 měsíců. Dále soud neshledal průtahy v období mezi vrácením spisu Městskému soudu rozhodnutím Nejvyššího soudu do doby dalšího jednání ve věci, ze strany soudu byla činěna řada procesních úkonů, a to včetně ustanovení opatrovníka žalovanému. Stejně tak soud neshledal jako průtahy ani dobu rozhodování o odvolání opatrovníka žalovaného proti konečnému rozhodnutí. Soud tedy uzavřel, že na základě posouzení doplněných tvrzení týkajících se průtahů předmětného řízení dospěl k závěru, že v rámci posuzované řízení došlo k průtahům na straně soudu v délce celkově 1 roku a 2 měsíců. Pokud by tedy k průtahům nedošlo, předmětné řízení by tedy pravomocně skončilo k [datum].

27. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně nedoplnila svá skutková tvrzení na základě výzvy dané postupem dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. soudem v průběhu ústního jednání [datum] týkající se majetku dlužníka k tomuto datu, ze kterých by bylo možné dovodit, že tento byl dostatečný k tomu, aby při pravidelném běhu událostí žalobkyně dosáhla uspokojení své pravomocně přiznané pohledávky z tohoto majetku, soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení týkající se skutkových tvrzení, která jsou i s ohledem na závazný právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze [datum], č. j. [Anonymizováno] nezbytná pro posouzení vzniku tvrzené škody a příčinné souvislosti mezi k údajným vznikem škody a tvrzeným nesprávným úředním postupem.

28. Vzhledem k tomu, že žalobkyně i v průběhu ústního jednání dle [datum] uvedla, že toto doplnění tvrzení na základě výzvy soudu dané i s poučením o následcích jejího nesplnění neprovedla záměrně, soudu nezbylo než žalobu v plném rozsahu zamítnout bez tohoto, aby se dále zabýval dalšími podmínkami odpovědnosti státu dle zákona č. 82/1998 Sb.

29. Pod výrokem II soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, náleží jí proto náhrada nákladů řízení nezastoupeného účastníka ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. za jednotlivé úkony (á 300 Kč) spočívajících ve vyjádření k žalobě, účasti na soudním jednání [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], tedy ve výši 2 400 Kč.

30. Lhůta k plnění ve výroku II byla stanovena ve lhůtě 3 dnů, když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení