19 C 95/2024 - 87

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Anonymizováno] [Anonymizováno] o zaplacení částky 249.430,80 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 249.430,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 249.430,80 Kč od 10. 6. 2022 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 136.987,80 Kč k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 4. 2024 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 249.430,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 10. 6. 2022 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalobkyně a žalovaný byli účastníky dědického řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] u Obvodního soudu pro Prahu 5 pověřeným soudním komisařem [tituly před jménem] [jméno FO], notářem v Praze se sídlem [adresa], [adresa], a to v řízení o pozůstalosti po [tituly před jménem] [jméno FO], nar. 29. 5. 1961, zemřelém dne 20. 6. 2021. V rámci dědického řízení bylo dne 6. 12. 2021 vydáno usnesení č.j. [spisová značka], kterým byl stanoven okruh dědiců a dále aktiv a pasiv dědického řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 13. 12. 2021. Došlo k rozdělení pozůstalosti mezi žalobkyni a žalovaného podle nařízení v závěti ze dne 28. 6. 2018, kdy přesná specifikace rozdělení aktiv je uvedena v čl. [jméno FO] usnesení ze dne 6. 12. 2021 č.j. [spisová značka]. V rámci dědického řízení dále došlo ze strany pověřeného soudního notáře ke zjištění stavu pasiv pozůstalosti, kdy dle odůvodnění výše uvedeného usnesení byly zjištěny následující pasiva: pohledávka [Anonymizováno] [Anonymizováno]s. z titulu hypotéčního úvěru poskytnutého na základě smlouvy o hypotéčním úvěru č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 22. 9. 2009, dle sdělení banky k datu smrti zůstavitele v celkové výši 1.669.937,05 Kč; pohledávka [právnická osoba], čerpání z Kreditní karty číslo [hodnota], č. žádosti 2128667, dle sdělení banky v celkové výši 43.634,56 Kč; pohledávka [právnická osoba]., z titulu hotovostního úvěru č. účtu [č. účtu], dle sdělení banky v celkové výši 96.873,14 Kč; pohledávka [právnická osoba], čerpání konsolidovaného úvěru číslo úvěrové smlouvy: 2363577, dle sdělení banky v celkové výši 433.425,19 Kč; pohledávka [jméno FO], nar. 5. 5. 1965, bytem [adresa], ze smlouvy o finančním vypořádání, uzavřené mezi zůstavitelem a jeho sestrou [jméno FO], ve výši ke dni smrti zůstavitele 516.000 Kč. Celková výše pasiv z výše uvedeného dědického řízení činila 2.759.869,94 Kč. Žádný z účastníků dědického řízení neučinil výhradu soupisu majetku. Pohledávka [právnická osoba]. z titulu hotovostního úvěru č. účtu [č. účtu] ve výši 96.873,14 Kč byla uhrazena ze strany třetího subjektu v rámci sjednané pojistné smlouvy. Celková pasiva po odečtení částky 96.873,14 Kč, která byla uhrazena třetím subjektem, tedy činí částku ve výši 2.662.996,80 Kč. S ohledem na výše uvedené došlo k aplikaci ustanovení § 1704 občanského zákoníku (dále jen o.z.), dle kterého hradí účastníci coby dědicové dluhy zůstavitele společně a nerozdílně a dále ustanovení § 1708 o.z., dle kterého se postih mezi spoludědici řídí podle obecných ustanovení o společných dluzích a tedy dle § 1875 jsou podíly na dluhu účastníků coby spoludlužníků v jejich vzájemném poměru stejné. Na žalobkyni a žalovaného připadá podíl na úhradě pasiv ve výši 1.331.498,4 Kč, a to na každého zvlášť. Žalobkyně uhradila na dluh vůči [Anonymizováno], a.s. v celkové výši 1.669.937,05 Kč ze svých výlučných prostředků dne 25. 2. 2022 částku 15.380 Kč, dne 25. 3. 2022 částku 15.380 Kč, dne 25. 4. 2022 částku 15.380 Kč, dne 17. 5. 2022 částku 500 Kč, dne 25. 5. 2022 částku 15.380 Kč a dne 8. 6. 2022 částku 1.518.907,20 Kč; celkem tedy 1.580.929,20 Kč. Žalobkyně tedy uhradila o 249.430,80 Kč více, než byl její podíl na výši pasiv. Žalobkyně proto vyzvala opakovaně žalovaného k uhrazení dlužné částky, a to naposledy dne 1. 3. 2024, avšak bezvýsledně.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včasný odpor. K obraně proti žalobě uvedl, že osoba označená jako žalobce uvedeného jména a data narození neexistuje a rovněž se nezdržuje v žalobě uvedeném bydlišti. Dále pak není pravda, že byl žalovaný opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky. Z žaloby nevyplývá, že by toto tvrzení bylo nějak doloženo. Nebude-li prokázaná doručená výzva dle § 142a o.s.ř, neměl by být žalovaný v případě neúspěchu ve sporu zatížen náhradou nákladů řízení. Současně žalobkyně nemůže po žalovaném požadovat úhradu úroků z prodlení od data 10. 6. 2022, neboť ty může požadovat nejdříve od data, kdy byla žalovanému doručena výzva žalobkyně k úhradě rozdílu mezi jí uhrazenou částkou na pasivech a částkou uhrazenou žalovaným. Žádné takové datum nebylo nijak doloženo. Konečně žalovaný si proti nároku žalobkyně uplatněnému žalobou započítává částku, o kterou žalobkyně znehodnotila byt žalovaného – bytovou jednotku č. [Anonymizováno] v budově č.p. [Anonymizováno] na adrese [adresa], ve kterém bydlela jeden rok po smrti zůstavitele, tj. v období od 20. 6. 2021 do 20. 6. 2022 na základě věcného břemene bezplatného užívání zřízeného zůstavitelem v závěti ze dne 28. 6. 2018. Byt byl předán žalovanému s řadou závad, které byly zachyceny v předávacím protokolu ze dne 20. 6. 2022. Hodnota znehodnocení bytu činí 70.144,40 Kč. Byt byl zároveň žalovanému předán s tím, že v něm chyběly věci, které nebyly zařízením rodinné domácnosti (a na které by měla žalobkyně coby manželka zůstavitele ve smyslu výše uvedeného dědického usnesení nárok), ale věci, které patřily prokazatelně žalovanému. Žalovaný si proto započítává proti nároku žalobkyně uplatněnému žalobou částku 291.906,12 Kč, která je tvořena hodnotou těchto věcí. Nakonec si žalovaný započítává proti nároku žalobkyně uplatněnému žalobou nákladů, které vynaložil na vypravení pohřbu zůstavitele v ceně 17.181 Kč a smuteční pohoštění v ceně 12.000 Kč, na kterých se žalobkyně ani z části nepodílela. Polovina těchto nákladů činí 14.590,50 Kč. Celková započtená částka činí 376.641,02 Kč. Žalovaný vyzval žalobkyni k úhradě započítávaných částek výzvou ze dne 18. 9. 2024 a následně v podání ze dne 30. 10. 2024 vznesl opětovně výše uvedenou námitku započtení. K žalobou uplatněné pohledávce žalobkyně proti žalovanému výši 249.430,80 Kč se žalovaný dále nijak nevyjádřil, tj. nesporoval ji ani co do důvodu ani co do výše.

3. Žalobkyně k námitkám žalovaného opravila a upřesnila označení své osoby. Dále uvedla, že žalovanému zaslala předžalobní výzvu dne 1. 3. 2024, což doložila podacím lístkem. Zásilku s předžalobní výzvou žalovaný nepřevzal. K vznesené námitce započtení žalobkyně uvedla, že rozporuje co do důvodu a výše všechny žalovaným tvrzené pohledávky vůči žalobkyni uvedené ve vyjádření k žalobě a dovolává se relativní neplatnosti této kompenzační námitky. Jde o pohledávky nejisté a neurčité, které dle ustan. § 1987 odst. 2 o.z. nejsou způsobilé k započtení. K tomu odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu: např. na rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, sp. zn. 26 Cdo 4795/2017 a sp. zn. 31 Cdo 684/2020. Dále pak odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1534/2018, dle kterého podmínka splatnosti započítávané pohledávky není splněna, jestliže věřitel v jedné listině vyzve dlužníka k zaplacení pohledávky a zároveň v ní učiní projev započtení této pohledávky. Žalovaný nevyzval žalobkyni k uhrazení započítávaných částek dříve, než je uplatnil k započtení a tímto nesprávným postupem nevyvolal jejich splatnost. Žalovaný na tuto námitku reagoval podáním ze dne 30. 10. 2024, ve kterém vznesl tutéž námitku započtení opakovaně s tím, že tímto postupem odstranil důvod výše uvedené námitky žalobkyně.

4. Soud v prvé řadě k ujasnění předmětu řízení adresoval žalovanému dotaz, zda v rámci svého vyjádření ve věci samé vznesl pouze kompenzační námitku k obraně proti žalobě, či zda mínil podat vzájemný návrh ve smyslu ustanovení § 97 či 98 občanského soudního řádu. Pro případ, že žalovaný mínil podat vzájemný návrh, vyzval soud žalovaného ke sdělení, zaplacení jaké konkrétní částky se vzájemným návrhem vůči žalobkyni domáhá. Žalovaný v podání ze dne 18. 9. 2024 sdělil soudu, že se jedná o kompenzační námitku. Soud proto posoudil jeho vyjádření v řízení jako obranu proti návrhu žalobkyně ve smyslu § 98 věty druhé občanského soudního řádu.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. V pozůstalostním řízení po [tituly před jménem] [jméno FO], nar. 29. 5. 1961, naposledy pobytem [adresa], který zemřel dne 20. 6. 2021, bylo rozhodnuto usnesením ze dne 6. 12. 2021 č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 13. 12. 2021. V usnesení byla stanovena obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti na částku 11.540.653,02 Kč a výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti na částku 2.759.869,94 Kč (výrok I.). Pozůstalost byla rozdělena mezi žalobkyni a žalovaného podle nařízení zůstavitele v závěti ze dne 28. 6. 2018 a bylo potvrzeno rozdělení nabytí dědictví mezi žalobkyni a žalovaného (výrok [jméno FO].). Dle odůvodnění rozhodnutí byly do pasiv zařazeny následující pohledávky: pohledávka [Anonymizováno], a.s. z titulu hypotéčního úvěru poskytnutého na základě smlouvy o hypotéčním úvěru č. [Anonymizováno] ze dne 22. 9. 2009, dle sdělení banky k datu smrti zůstavitele v celkové výši 1.669.937,05 Kč; pohledávka [právnická osoba], čerpání z Kreditní karty číslo [hodnota], č. žádosti 2128667, dle sdělení banky v celkové výši 43.634,56 Kč; pohledávka [právnická osoba]., z titulu hotovostního úvěru č. účtu [č. účtu], dle sdělení banky v celkové výši 96.873,14 Kč; pohledávka [právnická osoba], čerpání konsolidovaného úvěru číslo úvěrové smlouvy: 2363577, dle sdělení banky v celkové výši 433.425,19 Kč; pohledávka [jméno FO], nar. 5. 5. 1965, bytem [adresa], ze smlouvy o finančním vypořádání, uzavřené mezi zůstavitelem a jeho sestrou [jméno FO], ve výši ke dni smrti zůstavitele 516.000 Kč. Účastníci coby povolaní dědicové po vyrozumění o právu výhrady soupisu a poučení o následcích do protokolu ze dne 25. 11. 2021 prohlásili, že neuplatňují právo na výhradu soupisu. Z výpisu z účtu-přehledu pohybů na účtu žalobkyně vedeného u [Anonymizováno] [Anonymizováno]. č. [č. účtu] za období od 21. 1. 2022 do 31. 5. 2022 soud zjistil, že na splátku hypotéky u Hypoteční banky a.s. uhradila dne 25. 2. 2022 částku 15.380 Kč, dne 25. 3. 2022 částku 15.380 Kč, dne 25. 4. 2022 částku 15.380 Kč, dne 17. 5. 2022 částku 500 Kč, dne 25. 5. 2022 částku 15.380 Kč. Z informace [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. k mimořádné splátce úvěru ze dne 3. 5. 2022 a oznámení o ukončení úvěru ze dne 9. 6. 2022 vyplývá, že žalobkyně k uvedenému dni na shora uvedenou hypotéku zaplatila jednorázově částku ve výši 1.518.907,20 Kč a banka ukončila úvěr po jeho úplném splacení. Výzvou k plnění dle § 142a o.s.ř. ze dne 12. 2. 2024 žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě částky 338.438,65 Kč s tím, že jde o částku, kterou žalobkyně uhradila nad rámec poloviny dluhů po zůstaviteli [tituly před jménem] [jméno FO]. Ve výzvě bylo uvedeno, že žalobkyně splatila výše uvedený hypoteční úvěr na základě domluvy účastníků, dle které dluhy u [jméno FO] a [právnická osoba]. se zavázal uhradit žalovaný. Výzva byla dle podacího lístku žalovanému odeslána dne 1. 3. 2024 a adresu [adresa]. Z emailové korespondence žalovaného a žalobkyně z období od 18. 2. 2022 do 6. 3. 2022 soud zjistil, že žalobkyně navrhovala, že bude splácet hypotéku, žalovaný splatí zbylé dluhy a v budoucnu to bude potřeba dořešit. V tomto směru očekává návrh žalovaného s tím, že dle jejích propočtů na každého z účastníků vychází částka 304.535 Kč. Žalobkyně uvedla konkrétně, že „hypotéka po nabytí právní moci je 1.593.300 Kč, [Anonymizováno] 468.230 Kč a [jméno FO] 516.000 Kč“, rozdíl mez hypotékou a ostatními dluhy je tudíž 609.070 Kč, děleno dvěma je na každého 304.535 Kč (k tomu zást. žalobkyně u jednání uvedl, že žalobkyně v této době chybně započítala na svůj nárok i to, co již bylo uhrazeno před smrtí zůstavitele). Žalovaný s návrhem na rozdělení splacení dluhů pozůstalosti souhlasil s tím, že částku 304.535 Kč „potom spolu dořeší“. V emailu z 6. 3. 2022 žalobkyně uvádí, že by měli začít řešit, jak se budou platit závazky s tím, že ona dala žalovanému rozumný návrh. Z emailu zástupce žalobkyně žalovanému z 8. 4. 2022 a emailu žalovaného zástupci žalobkyně z 21. 4. 2022 soud zjistil, že se měla konat jejich schůzka a žalovaný očekával návrh dohody ohledně vyrovnání dluhů v dědictví po otci. Dále z emailové korespondence účastníků vyplývá, že účastníci zde řešili a neshodli se na rozdělení některých movitých věcí, zejména těch nacházejících se v posledním bydlišti zůstavitele, když žalovaný požaduje vydání některých věcí coby svého výlučného vlastnictví a žalobkyně naopak uvádí, že věci z bytu na Barrandově jsou vybavení a zařízení rodinné domácnosti, které dle usnesení dědického soudu zdědila ona. Předžalobní výzvou ze dne 18. 9. 2024 odeslanou téhož dne vyzval žalovaný žalobkyni k úhradě částky 376.641,02 Kč z titulu pohledávek uvedených ve výše popsané námitce započtení.

6. Dle § 1704 o.z. neuplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu. Neuplatnilo-li výhradu soupisu více dědiců, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně. Dle § 1708 o.z. postih mezi spoludědici se řídí podle obecných ustanovení o společných dluzích. Dle § 1872 odst. 1 o.z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. Dle § 1875 o.z. má se za to, že podíly na dluhu u všech spoludlužníků jsou v jejich vzájemném poměru stejné. Dle § 1876 odst. 1 o.z. uplatní-li věřitel proti některému ze spoludlužníků více, než odpovídá jeho podílu, vyrozumí o tom tento spoludlužník ostatní a dá jim příležitost, aby uplatnili proti pohledávce své námitky. Má právo požadovat, aby splnili dluh podle podílů, které na ně připadají, nebo aby ho v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili. Dle § 1876 odst. 2 věty první o.z. vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada. Dle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Dle odst. 2 započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. Dle § 1987 odst. 1 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Dle odst. 2 pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Dle § 573 věty první o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání.

7. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému navrhla v jejich emailové korespondenci z února až března 2022, že ona z pasiv z pozůstalosti splatí hypoteční úvěr u Hypoteční banky a.s. a žalovaný splatí dluhy [právnická osoba], a u pí [jméno FO], s čímž žalovaný vyslovil v jejich emailové korespondenci souhlas a současně z emailové korespondence vyplývá i to, že žalobkyně upozornila na regresní nárok, který při uvedeném způsobu splacení dluhů pozůstalosti žalobkyni vůči žalovanému vznikne. Pasiva pozůstalosti činila dle rozhodnutí dědického soudu částku 2.759.869,93 Kč, přičemž třetí subjekt (pojišťovna), dle tvrzení žalobkyně, které nebylo v řízení sporné, na tyto pasiva uhradil částku 96.873,14 Kč. Na dědice tedy zůstala k úhradě částka 2.662.996,79 Kč. Dle výše citovaných ustanovení občanského zákoníku jsou jejich podíly na pasivech pozůstalosti stejné, tj. na každého připadá polovina této částky, tj. 1.331.498,40 Kč. Žalobkyně ke dni 9. 6. 2022 dluh u Hypoteční banky a.s. skutečně splatila, tj. na pasiva pozůstalosti uhradila ze svých výlučných prostředků částku 1.580.929,20 Kč. Rozdíl mezi jejím podílem na pasivech pozůstalosti a tím, co skutečně uhradila, činí částku 249.430,80 Kč ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně má proto dle výše citovaných usnesení proti žalovanému regresní nárok ve výši 249.430,80 Kč. Co se týče splatnosti tohoto regresního nároku: „Okamžikem splnění věřiteli nastává také splatnost regresní pohledávky a začíná běžet promlčecí lhůta“ (srov. NS 32 Cdo 31/2016)“ – Občanský zákoník, 2. vydání (2. aktualizace, 2023) (PETROV, VÝTISK, BERAN A KOL.). Za daných konkrétních okolností věci, kdy žalovaný si již z předchozí korespondence a jednání účastníků být musel vědom, že žalobkyni vůči němu regresní nárok splacením uvedeného hypotečního úvěru vznikne, je třeba dojít k závěru, že žalovaný se ocitl v prodlení dnem následujícím po splacení předmětného hypotečního úvěru žalobkyní, tj. dnem 10. 6. 2022 a od tohoto data náleží žalobkyni úrok z prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal krom žalované částky též úrok z prodlení z této částky ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 10. 6. 2022 do zaplacení.

8. K vznesené námitce započtení soud uvádí následující. Žalovaný na nárok žalobkyně započetl pohledávky popsané shora. K prokázání pohledávky za údajné znehodnocení bytu žalobkyní předložil soudu svoji tabulku výše znehodnocení bytu, k prokázání údajně odcizených věcí žalovaného žalobkyní předložil soudu opět svoji tabulku ocenění odcizených věcí. Dále navrhl k důkazu předávací protokol bytu, svědeckou výpověď, výpisy z účtů a faktury bez bližší specifikace. Zástupce žalovaného u jednání dne 26. 9. 2024 výslovně uvedl, že uvedené seznamy (tabulky) samy o sobě nestačí s tím, že navrhli výslech svědků k prokázání, že u tvrzených odcizených věcí šlo o věci, které nebyly součástí rodinné domácnosti zůstavitele a žalobkyně a dále budou mít i odborné posouzení. Dle Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 ze dne 1. 10. 2018: „V kontextu civilního procesu by měl být smysl § 1987 odst. 2 o. z. spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98, věty druhé, o. s. ř. s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost.“ 9. Dále též dle rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020 [R 37/2021 civ.] I. Nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. II. Likvidita pohledávky užité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení; není-li taková pohledávka „jistá a určitá“, odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pohledávky, proti které je započítáváno, vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pohledávka, proti které je započítáváno, nezanikne). Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3235/2021 ze dne 12. 10. 2022 pak „za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky.“ 10. Již ze samotných tvrzení žalovaného je zřejmé, že jím započítávané pohledávky jsou nejisté ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z. Nejistý je již sám základ pohledávek uplatněných žalovaným k započtení. Sám žalovaný uvedl, že si je vědom, že bude třeba rozsáhlejšího dokazování. Konkrétně k pohledávce ve výši 291.906,12 Kč, což má být cena věcí, které žalobkyně údajně odcizila žalovanému z bytové jednotky [Anonymizováno] na adrese [adresa], soud uvádí, že sporný je již základ nároku, tedy zda se tyto věci v bytě v době ke dni úmrtí zůstavitele a následně v době, kdy byt užívala po smrti zůstavitele na základě věcného břemene žalobkyně, vůbec nacházely a pokud ano, zda nejde o zařízení rodinné domácnosti v předmětném bytě, které nabyla dle výroku [jméno FO]. odst. 2 usnesení Obvodního soud pro Prahu 5 č.j. [spisová značka] žalobkyně. Toto bylo dle provedeného dokazování sporné mezi účastníky již před zahájením tohoto řízení. Taktéž je mezi účastníky sporné, že žalobkyně nějak znehodnotila (poškodila) bytovou jednotku [Anonymizováno] na adrese [adresa], kterou zdědil žalovaný a ve které žalobkyně v souladu se závětí bydlela rok po smrti zůstavitele na základě věcného břemene užívání, tj. samotný základ tohoto nároku, nehledě na nejistou výši tohoto nároku. K prokázání již jen základu tohoto nároku by bylo zcela jistě třeba provedení rozsáhlého dokazování, např. již žalovaným avizovanými svědeckými výpověďmi, přičemž tomu by zcela jistě muselo předcházet zásadní doplnění skutkových tvrzení. Konečně je nejistá i žalovaným uplatněná pohledávka na vypravení pohřbu zůstavitele a smuteční pohoštění ve výši 14.590,50 Kč. Z odůvodnění výše citovaného usnesení dědického soudu č.j. [spisová značka] vyplývá, že tento „do pasiv pozůstalosti nezařadil blíže nespecifikované pohledávky [jméno FO] na náklady na pohřeb a smuteční pohoštění, o kterých se [Jméno žalovaného] zmínil až v e-mailovém podání ze dne 30. 11. 2021, resp. k takovému podání nepřihlédl“, neboť za prvé nebylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem a nebylo do 3 dnů doplněno v souladu s ust. § 42 odst. 2 o.s.ř a současně k podání došlo po vyhlášení usnesení a po té, co se oba dědicové do protokolu vzdali práva odvolání proti usnesení o dědictví, tedy i proti výroku I. o určení dluhů a dalších pasiv pozůstalosti. K tomu viz. komentářová literatura: „Zůstavitel je oprávněn rozhodnout, jaký má mít pohřeb. Nezanechá-li výslovné rozhodnutí, rozhodne o jeho pohřbu manžel zůstavitele, a není-li ho, děti zůstavitele; není-li jich, pak … Náklady pohřbu, o němž bylo rozhodnuto ve smyslu § 114 odst. 1, a náklady na opatření pohřebiště se v první řadě hradí z pozůstalosti; uhradí je ten, kdo spravuje pozůstalost z majetku a jiných aktiv patřících do pozůstalosti Z § 1701 odst. 2 vyplývá, že tehdy, zanechal-li zůstavitel takový majetek, že to neodůvodňuje zastavení řízení o pozůstalosti podle § 153 nebo 154 ZŘS, a nedošlo-li k úhradě nákladů pohřbu a opatření pohřebiště z pozůstalosti, je povinen tyto náklady uhradit dědic zůstavitele, a to i v době, kdy ještě řízení o pozůstalosti nebylo skončeno; učiní-li tak, stávají se náklady pasivem pozůstalosti [srov. § 171 odst. 2 písm. b) ZŘS]. (Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475–1720), 2. vydání, 2022, s. 539 - 544: L. Drápal.) Dle názoru soudu za konkrétních okolností dané věci, kdy z důvodů na straně žalovaného nedošlo k zařazení tvrzené pohledávky žalovaného na vypravení pohřbu zůstavitele a smuteční pohoštění do pasiv pozůstalosti, jde nepochybně taktéž o nejistou pohledávku ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z. V daném případě lze tedy učinit závěr, míra nejistoty ohledně všech žalovaným započítávaných pohledávek je nepoměrně vyšší, než je tomu v případě žalobou uplatněné pohledávky žalobkyně proti žalovanému.“ Žalobkyně se přitom v řízení dovolala relativní neplatnosti právního jednání žalovaného spočívající v jednostranném započtení jeho tvrzených pohledávek vůči žalobkyni, účinky započtení tedy nenastaly. S ohledem na výše uvedené závěry soud neprováděl žalovaným navržené důkazy k pohledávkám uplatněným k započtení pro nadbytečnost.

11. Nad rámec shora uvedeného k odkazu žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1534/2018, dle kterého podmínka splatnosti započítávané pohledávky není splněna, jestliže věřitel v jedné listině vyzve dlužníka k zaplacení pohledávky a zároveň v ní učiní projev započtení této pohledávky soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3057/2023 ze dne 23. 4. 2024, dle kterého v případě v řízení opakovaného uplatnění téže kompenzační námitky, lze první námitku vyložit jako výzvu k plnění, přičemž v daném řízení žalovaný uplatnil tutéž kompenzační námitku opakovaně.

12. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř. . Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění ve smyslu § 142a o.s.ř, proto jí náleží náhrada důvodně vynaložených nákladů řízení. „Pro splnění povinnosti zaslat žalovanému výzvu postačí, aby žalobce prokázal (např. podacím lístkem, potvrzením o odeslání datové zprávy), že minimálně sedm dnů před podáním žaloby odeslal do veřejné datové sítě nebo předal k poštovní přepravě, aniž by bylo rozhodné, zda byla následně také doručena ve smyslu o.s.ř. nebo poštovního řádu. Ustanovení počítá s tím, že budoucí žalobce nemá přístup do Informačního systému evidence obyvatel a nemusí mu tedy být známa aktuální doručovací adresa budoucího žalovaného; proto zákon umožňuje žalobci zaslat výzvu i na poslední adresu, která mu je známa z jeho dřívější komunikace s dlužníkem“ (srovnej Občanské soudní řízení -Soudcovský komentář, Kniha II., 3. vydání). Předžalobní výzva k plnění z e dne 12. 2. 2024 byla žalovanému zaslána na adresu [adresa], což byla adresa vyplývající z rozhodnutí v pozůstalostním řízení [spisová značka], a to dne 1. 3. 2024 a dle § 573 věty první o.z. se má za to, že došla třetí pracovní den po odeslání. Na náhradě nákladů řízení tak náleží žalobkyni zaplacený soudní poplatek ve výši 12.472 Kč a dále náhrada nákladů za zastoupení advokátem v řízení. Na nákladech zastoupení náleží žalobkyni odměna advokáta za 12 úkonů právní služby po 9.300 Kč dle § 7 bodu 6 ve spojení s § 11 vyh. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhl.), tj. celkem 111.600 Kč; a to 1 úkon za přípravu a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl., 1 úkon za první poradu s klientem dne 27. 3. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. b) vyhl.; 1 úkon za sepis výzvy k plnění se zákl. skutkovým a právním rozborem ze dne 12. 2. 2024,1 úkon za sepis žaloby, 1 úkon za sepis vyjádření ve věci samé ze dne 26. 8. 2024, 1 úkon za sepis vyjádření ve věci samé ze dne 11. 10. 2024, vše dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl.; dále 1 úkon za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne 3. 7. 2024, 1 úkon za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne 18. 9. 2024, 1 úkon za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne 9. 10. 2024 a 1 úkon za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne 30. 10. 2024, vše dle § 11 odst. 1 písm. c) vyhl.; dále 1 úkon za účast u jednání před soudem dne 26. 9. 2024 a 1 úkon za účast u jednání před soudem dne 7. 11. 2024, obojí dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. . Dále náleží žalobkyni na nákladech řízení náhrada hotových výdajů zástupce (režijní paušál) za tytéž úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1,3 vyhl. tj. 3.600 Kč (12 x 300 Kč) a náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 1,3 vyhl. za 24 započatých půlhodin strávených na cestě k jednáním soudu po 100 Kč, tj. celkem ve výši 2.400 Kč. V souladu s předpisy o cestovních náhradách bylo vyúčtováno cestovné – 2 x k jednání soudu z AK Hrádek u Rokycan do Trutnova a zpět částkou 6.915,80 Kč, ujeto celkem 1.000 km m(2 x 500) s vozidlem s průměrnou spotřebou 3,7 l motorové nafty na 100 km při vyhláškové ceně nafty 38,70 Kč/l a sazbě základních náhrad 5,60 Kč/km. Náklady řízení v celkové výši 136.987,80 Kč je žalovaný povinen podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uhradit k rukám zástupce žalobkyně.

13. Lhůty k plnění byly v obou výrocích stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.

Poučení