19 Co 15/2022- 651

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Karetové a soudců Mgr. Alice Žáčkové a Mgr. Pavla Freiberta ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa], zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], proti žalovaným: 1. [příjmení] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], 2. [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], 3. Mgr. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], 4. Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], 5. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], zastoupená obecným zmocněncem [příjmení] [jméno] [příjmení] bytem [adresa], 6. MUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], 7. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], 8. Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]

9. Ing. [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]), [datum narození], bytem [adresa] 10. [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa], 11. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], 12. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], 13. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], 14. [jméno] [příjmení] ([jméno] Galič), [datum narození], bytem [adresa], 15. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], 16. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], 17. JUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], 18. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], 19. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], 20. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], 21. Doc. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., [datum narození], bytem [adresa], 22. [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], žalovaní [číslo] zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], žalovaní [číslo] zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] žalovaní [číslo] zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], sídlem Národní [číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], o zřízení služebnosti nezbytné cesty, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 25 C 202/2020 - 454, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích ve věci samé I., II. a nákladových výrocích III.,

IV. V., VI., VII., VIII. potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku IX. mění jen tak, že výše nákladů řízení žalovaných [číslo] Mgr. [jméno] [příjmení] (původně [číslo]) a [číslo]. Prof. Ing. [jméno] [příjmení], CSc. (původně [číslo]) činí částku [částka], jinak se potvrzuje.

III. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku X. mění jen tak, že výše nákladů řízení žalované [číslo] [právnická osoba] (původně [číslo]) činí částku [částka], jinak se potvrzuje.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným [číslo] na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] k rukám jejich právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným [číslo] na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka], k rukám jejich právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným [číslo] na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka], k rukám jejich právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobce a 3. žalovaná (Mgr. [jméno] [příjmení]) vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

VIII. Žalobce je povinen zaplatit 5. žalované ([jméno] Kameníčkové) na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IX. Žalobce je povinen zaplatit 12. žalované ([jméno] Ondráškové) na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

X. Žalobce a 15. žalovaná ([jméno] [ulice]) vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

XI. Žalobce a 16. žalovaná ([jméno] Pourová) vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

XII. Žalobce je povinen zaplatit 20. žalovanému ([jméno] Vinickému) na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Soud I. stupně rozhodoval v řízení zahájeném k návrhu žalobce, jímž se po žalovaných domáhá zřízení služebnosti, které odpovídá právo nezbytné cesty (chůze a jízdy) ve prospěch pozemku parc. [číslo] katastrální území (dále jen„ k . úz.“) [část obce], přes část pozemku parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo] k . úz. [část obce], za jednorázovou náhradu.

2. Žalovaní nárok žalobce neuznali. Namítali zastavěnost pozemku parc. [číslo] k . úz. [část obce], bytovým domem [adresa], špatný stavebně technický stav podlahy průjezdu, uzamykatelnost domu, zásah do komfortu bydlení: hlukem, koncentrací výfukových plynů, otřesy, ochlazením stěn průjezdu, navýšením nákladů na elektřinu. Dále argumentovali tím, že žalobce nabyl pozemek bez přístupové cesty za výhodnou cenu, aniž by se ji předem pokusil zajistit, nadto daroval bratrovi pozemek parc. [číslo] k . úz. [část obce], přes který mohla být cesta realizována. Nesouhlasili ani s výší náhrady.

3. Napadeným rozhodnutím soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce jako vlastník pozemku parc. [číslo] v k . úz. [část obce], jehož součástí je budova [adresa], domáhal povolení služebnosti práva nezbytné cesty (chůze a jízdy) ve prospěch pozemku parc. [číslo] v k . úz. [část obce] přes pozemek parc. [číslo] v k . úz. [část obce] (I.) a přes pozemek parc. [číslo] v k . úz. [část obce] (II.), rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit na náhradu nákladů řízení žalovaným [číslo] (nyní [číslo]) částku [částka] k rukám právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] (III.), žalované [číslo] (nyní [číslo]) částku [částka] (IV.), rozhodl, že ve vtahu mezi žalobcem a žalovanou [číslo] (nyní [číslo]) a žalovanou [číslo] (nyní [číslo]) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (V.), že žalobce je povinen zaplatit na náhradu nákladů řízení žalované [číslo] (nyní [číslo]) částku [částka] (VI.), žalované [číslo] (nyní [číslo]) částku [částka] (VII.), žalovanému [číslo] (nyní [číslo]) částku [částka] (VIII.), žalovaným [číslo] (nyní [číslo]) částku [částka] k rukám právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] (IX.) a žalovanému [číslo] (nyní [číslo]) částku [částka] k rukám právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] (X.).

4. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 25 C 202/2020 – 389, bylo rozhodnuto, že namísto žalovaného [číslo] Ing. [jméno] [příjmení], bude v řízení pokračováno se společností [právnická osoba] Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 19 Co 15/2022 – 536, bylo rozhodnuto, že namísto žalovaných [číslo] Ing. [jméno] [jméno] [příjmení], a [číslo] Ing. [jméno] [příjmení], vstupuje do řízení [příjmení] [příjmení], namísto žalovaných [číslo] [jméno] [příjmení], a [číslo] [jméno] [příjmení], vstoupuje do řízení Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] (nyní [příjmení]).

5. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobce nabyl do vlastnictví pozemek parc. [číslo] na němž se nachází budova bez č. p./č. e., a pozemek parc. [číslo] oba k . úz. [část obce], na základě příklepu v dražbě dne [datum]. Před koupí byl informován, že se jedná o soubor nemovitostí bývalé hasičské zbrojnice ve dvorním uzavřeném traktu, který je přístupný z ulic [ulice] a [ulice], průjezdy bytových domů, a že na pozemku parc. [číslo] vázne pět nájemních smluv. Dvěma darovacími smlouvami ze dne [datum] a [datum] převedl žalobce na svého bratra [jméno] [příjmení] pozemek parc. [číslo].

6. Soud I. stupně učinil skutková zjištění na základě listinných důkazů se závěrem, že původní pozemek parc. [číslo] byl rozdělen na pozemky parc. [číslo] s tím, že pozemek [číslo] bude přístupný z ulice [ulice] přes průjezd objektu na pozemku [číslo] že právo chůze a jízdy bude zajištěno věcným břemenem. Dále že: a) mezi pozemkem parc. [číslo] ulicí [ulice] se nachází pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] mezi pozemkem parc. [číslo] ulicí [ulice] pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] na východní straně pozemek parc. [číslo] na západní parc. [číslo]. b) pozemek parc. [číslo] vlastní žalovaní [číslo] – 21 (dříve [číslo]). V budově [adresa] se nachází 15 bytových jednotek, průjezd je zabezpečen vraty na elektrické ovládání. V prohlášení se vlastníci jednotek zavázali zajistit právo průchodu a průjezdu vlastníkům pozemku parc. [číslo] budovy na něm. Služebnost byla zřízena smlouvou jen ve prospěch vlastníka pozemku parc. [číslo] žalovaného [číslo] (dříve [číslo]). c) pozemek parc. [číslo] je zastavěný bytovým domem, zkolaudovaným v roce [rok]. Žalobce vymezil rozsah nezbytné cesty dle geometrického plánu [jméno] [příjmení] [číslo] dle něhož má vést přes pozemky parc. [číslo] v rozsahu 46,16 m2 (průjezd budovou) a parc. [číslo] v rozsahu 93,20 m2.

7. Soud I. stupně pro nadbytečnost zamítl návrhy na provedení dalších důkazů, a to místním šetřením, odborným vyjádřením k požární bezpečnosti, znaleckým posudkem, výslechem některých žalovaných a výpovědí svědka [příjmení] [jméno].

8. Nárok posoudil dle § [číslo], § 1032 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Vyšel z teze, že povolení nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníka pozemku, že ho lze povolit jen tehdy, nelze-li účelu dosáhnout jinak, a jen v rozsahu nezbytném k řádnému užívání nemovitosti. Dále se zabýval tím, zda: a) zřízením nezbytné cesty nevznikne na nemovité věci souseda škoda, která bude zřejmě vyšší než výhoda, kterou přinese zřízení nezbytné cesty (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015 sp. zn. 22 Cdo 5235/2014). b) si žalobce nezpůsobil nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 22 Cdo 3242/2015). Upozornil, že s ohledem na § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. nelze použít dřívější judikaturu. c) se nejedná pouze o pohodlnějšího spojení (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 38/2005). d) nemá nezbytná cesta vést přes prostor uzavřeným před přístupem cizích osob (viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 3242/2015).

9. Poté uzavřel, že návrhu nelze vyhovět. Uvedl, že pozemek parc. [číslo] je zastavěný bytovým domem [adresa], průjezd budovou z ulice [ulice] je opatřen kovovými vraty, ovládanými motorem, je tak uzavřen před přístupem cizích osob, což zřízení nezbytné cesty vylučuje. Důvodným tak neshledal ani požadavek na povolení nezbytné cesty přes pozemek parc. [číslo] neboť ten s veřejnou komunikací nesousedí.

10. Současně měl za to, že nedostatečné spojení s veřejnou komunikací si žalobce zavinil sám svým jednáním, které označil minimálně za nedbalé, spíše však úmyslné. Žalobce byl před dražbou informován o tom, že právo cesty přes pozemek parc. [číslo] nebylo zapsáno v katastru nemovitostí, avšak neučinil žádné kroky k jeho zajištění. Dále se mohl v roce 2013 domáhat přístupu z tehdy nezastavěného pozemku parc. [číslo] když stavební povolení bylo vydáno až v roce 2014. Nadto byl žalobce do října 2014 vlastníkem pozemku parc. [číslo] které sloužilo jako parkoviště, tedy se mohl pokusit o přístup přes pozemek parc. [číslo] když ten musel být realizován. Přisvědčil tak argumentaci žalovaných, že přístup k veřejné komunikaci přes pozemky par. [číslo] parc. [číslo] je vhodnější.

11. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Náklady řízení přiznal, vyjma žalovaných [číslo] (dnes [číslo]) a [číslo] (dnes [číslo]), které se jich výslovně vzdaly, v případě právně zastoupených žalovaných dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT“) a v případě nezastoupených dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.

12. Včasným odvoláním napadl rozsudek žalobce z důvodu dle § 205 odst. 2 písm. d), e), g) o. s. ř. Namítal, že žalovaní umožňují [právnická osoba] a. s. na základě zřízeného věcného břemeno průjezd domem [adresa] na jeho pozemek parc. [číslo]. Zmínil historii pozemku parc. [číslo] který zahrnoval i pozemky parc. [číslo] které tvořily uzavřený celek. K budově na jeho pozemku tak byl vždy realizován přístup přes průjezd budovou [adresa]. Skutečnost, že tato povinnost uvedená v prohlášení vlastníka nebyla zapsána do katastru nemovitostí, nemůže být kladena k jeho tíži. Nesouhlasí ani s výkladem § 1032 odst. 2 o. z., že zřídit nezbytnou cestu nelze přes průjezd. Dle prohlášení vlastníka není průjezd společnou částí budovy, nadto je uzavřen pouze z jedné strany. Nesouhlasil se zamítnutím důkazů, především místního šetření. K tomu odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu (například rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3242/2015). Má za to, že rozhodnutí nemá podklad v provedeném dokazování, a že se soud I. stupně nevypořádal s namítanou judikaturou. Upozornil na rozsudek sp. zn. 22 Cdo 4843/2017 zabývající se možností služebnost povolit i tehdy, je-li naplněna některá z negativních podmínek. Poznamenal, že při argumentaci soudu I. stupně by nemohla být zřízena nezbytná cesta ani z ulice [ulice] ani z jiných okolních pozemků, neboť jsou zastavěné. Odmítl i argumentaci, že si nedostatek přístupu způsobil sám, když uvedený závěr nemá podklad v provedeném dokazování, nadto nebyl poučen dle §118a odst. 1, 3 o. s. ř. (viz rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1993/2001). Zdůraznil, že při nabytí vlastnictví vycházel z dražební vyhlášky, dodatku [číslo] prohlášení vlastníka, informací likvidátora Bytového podniku v [obec a číslo], s. p.„ v likvidaci“, Ing. [jméno] [příjmení], faktického jednání, když obdržel dálkové ovládání od brány průjezdu domem [adresa] (viz rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3242/2015). Odmítl argumentaci o vhodnosti přístup k jeho pozemku z ulice [ulice]. Budova na jeho pozemku je kolaudována jako autoopravna, z ulice [ulice] je v budově instalován nákladní výtah, který je využíván pro přístup do budovy. Dále argumentoval hlediskem požadavků na požární bezpečnost, především s ohledem na zajištění únikových cest dle § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární bezpečnosti (dále jen„ ZoPB“. Namítal, že se soud I. stupně nevypořádal s některými navrhovanými důkazy, například jeho výslechem nebo svědka [jméno] [příjmení] (viz nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1738/16). Nesouhlasil ani s nákladovými výroky, když se jedná o řízení dle § 153 odst. 2 o. s. ř., kdy se procesní úspěch poměřuje i dalšími okolnostmi, například snahou o dohodu (viz rozhodnutí sp zn. 22 Cdo 2365/2017). Nesouhlasil ani s mechanickou aplikací § 12 odst. 4 AT (viz rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 3964/2015). Navrhl změnu napadeného rozhodnutí, vyhovět jeho návrhu, případně rozhodnutí zrušit a vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení.

13. Žalovaní zastoupení JUDr. [příjmení] shledali napadené rozhodnutí správné. K argumentaci žalobce namítali, že sám žalobce tvrdí, že průjezd domem [adresa] je opatřen kovovými vraty, což vylučuje zřízení služebnosti. Za nedůvodnou shledali námitku, že služebnost byla zřízena ve prospěch žalovaného [číslo] (nyní [číslo]), když k zřízení došlo na základě dobrovolného jednání. Opětovně zmínili špatný stavební stav podlahy průjezdu, a že se pod ním nachází nebytová jednotka [číslo] prodejna a koupelnové studio. Odkazy na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3242/2015 nebo sp. zn. 22 Cdo 5100/2016 označili za nepřiléhavé, neboť zde neexistuje uzavřený areál. Zdůraznili, že průjezd domem [adresa] je uzavřen před vstupem cizích osob a je součástí budovy. Nesouhlasili ani s tím, že by jim byla prohlášením vlastníka stanovena povinnost zřídit právo průjezdu a průchodu pro žalobce. Navrhli potvrzení rozsudku a přiznání náhrady nákladů řízení.

14. Žalovaná [číslo] (Mgr. [příjmení]) shledala napadený rozsudek správným, navrhla jeho potvrzení.

15. Žalovaná [číslo] (V. [příjmení]) shledala rozhodnutí správné. Nesouhlasila s tvrzením žalobce, že průjezd není součástí společných prostor domu, když uvedené je v rozporu s § 2 písm. g) zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. Navrhla napadený rozsudek potvrdit.

16. Žalovaní zastoupení Mgr. [příjmení] vznesli námitku promlčení případného nároku žalobce z prohlášení vlastníka ze dne [datum], když promlčecí lhůta počala běžet dnem jeho vydání. Za irelevantní označili argumentaci, že pozemky tvořily historicky jeden celek. Za správné shledali i nákladové výroky. Navrhli potvrzení napadeného rozhodnutí.

17. Žalobce poté setrval na svých odvolacích námitkách i procesním návrhu. Doplnil, že za situace, kdy bylo právo průchodu a průjezdu zřízeno ve prospěch žalovaného [číslo] nelze argumentovat technickými překážkami. Námitku promlčení shledal nedůvodnou, v rozporu s dobrými mravy (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2826/2017). Nadto namítl, že se právo na zřízení nezbytné cesty dle § 614 o. z. nepromlčuje. Nemá ani za to, že kupní cenu nemovitostí ve výši [částka] lze označit za velmi nízkou. Dále poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1587/20, v němž je řešen výklad § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. a závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1499/2015.

18. Na vyjádření žalobce reagovali opět žalovaní zastoupení JUDr. [příjmení]. Namítali, že přístup k vnitrobloku byl historicky z ulice [ulice], ale i [ulice], který je vhodnější, neboť v případě zachování vlastnictví pozemku parc. [číslo] by vedl přes jeden cizí pozemek, byl by kratší. Nadto se pod průjezdem nenachází žádná jednotka. Namítali, že argumentace k otázce požární bezpečnosti chybí. K nákladním výtahům uvedli, že existuje i druhý výtah u pozemku parc. [číslo]. Jednání žalobce označili za taktizování, když vyčkal s žalobou na zastavení pozemku parc. [číslo] kolaudaci stavby. Nález Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 1587/20 označili za nepřiléhavý, neboť dopadá na jinou situaci.

19. Dále reagovali žalovaní zastoupení Mgr. [příjmení]. Odkázali na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1826/2020 s tím, že historické poměry pro posouzení nezbytné cesty nejsou relevantní. Za zásadní považují skutečnost, že žalobce dlouhodobě užívá přístup z ulice [ulice] a, že aktuální znění prohlášení vlastníka domu již neobsahuje údajný závazek vlastníků jednotek o zajištění průjezdu. Nález Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 1587/20 označili shodně za nepřiléhavý.

20. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek v mezích odvolatelem vymezených, včetně řízení, které mu předcházelo dle § 212 a § 212a o. s. ř. s tím, že po doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání není ve věci samé důvodné.

21. Odvolací soud poučil žalobce ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. tak, aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy, k jakému účelu využívá a do budoucna chce využívat předmětné nemovitosti, konkretizoval realizaci požadovaného průjezdu a vyjádřil se k probíhající přestavbě jeho budovy, včetně případnému stavebnímu řízení.

22. Žalobce doplnil tvrzení ohledně historického užívání nemovitosti s tím, že za první republiky sloužila stavba jako montovna a prodejna smontovaných vozidel, po znárodnění jako sklady Mototechny a po revoluci pro účely hasičů [obec a číslo], vždy tak k ní musela zajíždět auta. K užívání nemovitostí doplnil, že část pronajal společnosti [právnická osoba] za účelem vybudování a provozování horolezeckého centra, a to na dobu 12 let s opcí. Nájemce si zajistil přístup z ulice [ulice]. V patře jsou sklady, do nichž je přístup pouze z ulice [ulice]. Přestavbu, včetně předělu (zazdění), prostor v 2. NP realizoval v dobré víře před 8 lety, že má přístup z ulice [ulice]. Druhou část pronajal jako kancelářské prostory společnosti [právnická osoba] V 3. NP má skladovací prostory a část je pronajata jako kanceláře společnosti 1981 s. r. o. Dále tvrdil, že z požárně bezpečnostního hlediska musí budova o délce 70 m mít dvě únikové cesty. Průjezd z ulice [ulice] by používal pro vjíždění osobními vozy a malými dodávkami do 3,5 t, maximálně 5× za den. Je připraven na své náklady vyměnit zámkovou dlažbu za instalaci hladkého povrchu, odhlučnit a izolovat průjezd, vyměnit garážová vrata za nová s průchodem. Upozornil, že při místním ohledání jeden z žalovaných informoval, že při opravě fasády domu [adresa] byl vypracován statický posudek, tedy ho navrhl k důkazu. Následně zopakoval svá tvrzení ohledně zajištění si vstupu z pozemku parc. [číslo] převedení pozemku parc. [číslo] na svého bratra.

23. Žalovaní zastoupení JUDr. [příjmení] rozporovali, že by přes průjezd domu [adresa] jezdili v minulosti nákladní auta s hmotností běžnou pro dnešní nákladní auta. Zdůraznili, že nebytový prostor a konstrukce domu v úrovni suterénu byly zásadně poškozeny při povodni v roce [rok], že statika je narušena, hrozí proboření podlahy, a tím vznik mnohamilionových škod. Uvedli, že v době, kdy sklad sloužil k umístění hasičského materiálu, došlo k instalaci mohutných podpěr a výztuh. Dále se vyjádřili k stavebním úpravám žalobce s tím, že si jimi sám zamezil přístup do některých prostor. Vyloučili, že jednal v dobré víře, když neměl smluvně zajištěn přístup. Argumentaci hlediskem„ požárního řešení únikových cest“ shledali irelevantní, když by ovládání k vratům měl pouze žalobce. Zdůraznil, že žalobce má přístup ulice [ulice] a že dle § 1033 o. z. lze povolit vždy jen jednu nezbytnou cestu. 24. 5. žalovaná argumentovala tím, že nájemce žalobce má smluvně zajištěn přístup z ulice [ulice]. Poté zopakovala důvody, které brání vyhovět žalobě.

25. Žalovaní zastoupení JUDr. [příjmení] mají za to, že místní ohledání prokázalo, že žádným nedostatkem přístupu ke své nemovitosti žalobce netrpí. Nemovitost pronajal, nájemci mají smluvně zajištěn přístup z ulice [ulice], probíhá rozsáhlá rekonstrukce. Za nedůvodné označili tvrzení, že určitá část stavby je nepřístupná z ulice [ulice], neboť takový nedostatek si žalobce způsobil přestavbou sám. Nadto z Křižíkovy ulice se účastníci dostali do všech místností budovy, tedy se žalobce fakticky domáhá pouze přístupu pro prostor o velikosti garáže pro jedno vozidlo. Dále namítli, že sklepní prostory se nachází nejen pod průjezd domem [adresa], ale i pod pozemkem parc. [číslo].

26. Odvolací soud doplnil dokazování místním ohledáním předmětných nemovitostí, jehož průběh fotograficky zdokumentoval: Ohledání z ulice [ulice] (záběr [číslo] – 3): Vstup do domu je uzamykatelný a průjezd opatřen dálkově ovládanými vraty. Do průjezdu lze vstoupit nejen vraty, ale i z domu [adresa] (záběr [číslo]). V průjezdu, při vjezdu o šířce 312 cm, po zúžení o šířce 265 cm, je instalována závora, na níž byl v době ohledání poškozen zámek, a stojí v něm popelnice. Povrch tvoří zámková dlažba (záběr [číslo]). Na navazujícím pozemku parc. [číslo] který je z boků obehnán zdí přesahující 1. NP, byla zaparkovaná tři vozidla (záběr [číslo]). Výtah a vstup do nemovitosti žalobce byly zataraseny tvárnicemi, jejichž instalaci všichni účastníci popřeli (záběr [číslo]). Na venkovní zdi vedle výtahových dveří je instalována prázdná krabice od elektroměru a v další jsou umístěny dva elektroměry na denní a noční proud (záběr [číslo]). V domě se v 1. NP a 1. PP nachází koupelnové studio, a to i pod průjezdem. Ohledání z ulice [ulice]: Vrata do průjezdu domem [adresa] byla v době ohledání otevřena. Průjezd je široký 240 cm a vedou do něho dveře do domu [adresa]. Povrch je vybetonovaný (záběr [číslo] – 37). Pod průjezdem se nachází sklepní prostory (záběr [číslo] – 31). Za průjezdem na pozemku parc. [číslo] pozemku [číslo] ve vlastnictví bratra žalobce, [jméno] [příjmení], byla zaparkovaná vozidla, včetně dodávky a vozidla žalobce (záběr [číslo] – 43). Z nádvoří vede do budovy žalobce nákladní výtah (záběr [číslo] – 45). V 1. NP budovy probíhaly stavební úpravy pro sportovní vyžití (záběr [číslo]). [ulice] budovy (u pozemku parc. [číslo]) je prostor, který by měl složit k zaparkování jednoho vozidla, nyní je zatarasen tvárnicemi (záběr [číslo] – 27). Do patra vedou schody a výtah (záběr [číslo]). V patře se nachází skladové prostory s věcmi žalobce. Prostor je zazděn, bez vstupu do druhé části patra (záběr [číslo] – 32). Za zdí se nachází kancelářské prostory, do nichž se vstupuje z ulice [ulice]. Nad tímto patrem se mají být zcela shodné prostory užívané jako skladiště, kam lze dopravit předměty oběma nákladními výtahy.

27. Odvolací soud dále provedl důkaz smlouvou o nájmu prostor sloužících k podnikání uzavřenou mezi žalobcem a společností [právnická osoba] uzavřenou dne [datum] na dobu do [datum], s možností prodloužení, jejímž předmětem je prostor v 1. NP podlaží o rozloze 1 288 m za účelem vybudování a provozování centra, poskytování tělovýchovných sportovních služeb, rekondičních a regeneračních služeb, maloobchodní a hostinské činnosti. V čl. II. bod 4 vzal nájemce na vědomí, že do budovy je možný přístup pouze přes průčelí a průjezd budovy [adresa], k. ú. [část obce], na pozemku parc. [číslo] tedy se zavázal zajistit si samostatným smluvním vztahem přístup do budovy přes uvedený prostor. Žalobce se pak zavázal refundovat tyto náklady nájemci.

28. Dále smlouvou o nájmu prostor sloužícího podnikání uzavřenou mezi žalobcem a společností 1981 s.r.o. jako nájemcem ze dne [datum] na dobu do [datum], jejímž předmětem jsou nebytové prostory v 3. NP sloužící jako kancelář, sklad, fotoateliér, třídírna a příprava oblečení. V článku 1, 1.2 se stanoví, že k nebytovému prostoru nepřísluší parkovací stání.

29. Dále nájemní smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a společností [právnická osoba] ze dne [datum] na dobu do [datum], jejímž předmětem jsou prostory v 1. NP budovy [adresa] parkovací stání před budovou na pozemku parc. [číslo]. K označení budovy ve smlouvě tímto č. p. uvedl žalobce, že se jedná o chybu.

30. Dále plánkem z katastru nemovitostí, kde je u pozemku parc. [číslo] uvedena délka 70,41 m, a k tomu článkem zveřejněným na internetových stránkách pozarni-bezpecnost-staveb s tím, že mezní délka pro jednu únikovou cestu je 35 m.

31. Odvolací soud tak na základě doplněného dokazování učinil skutkový závěr, že nemovitost [adresa] na pozemku parc. [číslo] slouží k podnikatelským účelům žalobce, že ten část nemovitosti pronajal na základě nájemních smluv třetím osobám, že ty, ať již na základě smluvního vztahu se Společenstvím vlastníků jednotek [ulice a číslo], [obec], nebo bez právního titulu, včetně žalobce (jeho vozidlo bylo v době místního šetření zaparkované na pozemku parc. [číslo]), fakticky využívají průjezd domem [adresa] na pozemku parc. [číslo] z ulice [ulice]. Dále, že nemovitost [adresa] je z obou stran opatřena vchodem a nákladním výtahem, že v nemovitosti probíhají rozsáhlé rekonstrukční práce a že v 2. NP v důsledku činnosti žalobce (zazdění průchodu) nelze projít z jedné části do druhé. aktivní věcná legitimace 32. Odvolací soud vycházel ze skutkového zjištění soudu I. stupně, že k žalobcovu pozemku parc. [číslo] s budovou [adresa], neexistuje bezprostřední přístup z veřejné komunikace a žalobce nemá přístup právně ošetřen. Je tak aktivně věcně legitimován k podání návrhu za účelem zřízení nezbytné cesty ve smyslu § 1029 odst. 1 o. z. Soud I. stupně dále správně vycházel z teze, že povolení nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníka pozemku, že ho lze povolit jen tehdy, nelze-li účelu dosáhnout jinak, jen v rozsahu nezbytném k řádnému užívání nemovitosti. Současně se správně zabýval podmínkami vylučujícími zřízení nezbytné cesty z důvodů stanovených v § 1032 o. z. Ve svém rozhodnutí se pak opíral o přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu Odvolací soud poznamenává, že nabytí nemovité věci bez spojení s veřejnou cestou automaticky neznamená, že nabyvatel nemá právo na povolení nezbytné cesty. K zamítnutí žaloby na povolení nezbytné cesty lze proto přistoupit až na základě posouzení veškerých konkrétních okolností případu, kdy však stačí i naplnění jen jednoho z důvodů stanovených v § 1032 o. z. K uvedenému se vyjádřil Nejvyšší soud například v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 4843/2017, v němž shrnul, že„ … zákon stanovuje nejen pozitivní podmínky pro povolení nezbytné cesty (základním předpokladem podle § 1029 odst. 1 o. z. je nemožnost hospodařit či jinak řádně užívat nemovitou věc proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou), tak i podmínky negativní (výluky), za nichž nezbytná cesta být povolena nemá (viz zejména § 1032 o. z.). Pokud jsou všechny zákonné podmínky pro povolení nezbytné cesty naplněny, má soud nezbytnou cestu zásadně povolit (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3242/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 5409/2015). Nepovolení nezbytné cesty při naplnění všech zákonných podmínek připadá do úvahy v zásadě jen v situacích, v nichž by povolení nezbytné cesty představovalo zneužití práva ve smyslu § 8 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 1470/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 5100/2016). Naopak pokud veškeré pozitivní podmínky pro povolení nezbytné cesty splněny nejsou, nebo je dána některá z negativních podmínek, pak nezbytnou cestu povolit nelze.“ 33. Odvolací soud se neztotožňuje s námitkou žalovaných, že není splněna základní pozitivní podmínka pro posouzení nároku na povolení nezbytné cesty dle § 1029 odst. 1 o. z. z důvodu, že žalobce má zajištěn přístup z ulice [ulice]. Lze jim přisvědčit, že bylo prokázáno, že žalobce fakticky užívá průjezd domem [adresa] z ulice [ulice a číslo], že tento průjezd mají smluvně zajištěni někteří nájemci domu [adresa], například společnost [právnická osoba] a [právnická osoba], a nadto že je stavba [adresa] propojena s nemovitostí i z boční strany. Jak však bylo výše uvedeno, zásadní pro posouzení je, zda sám žalobce má zajištěn nerušený přístup ke svým nemovitostem, ať již na základě smluvního vztahu nebo práva věcného. Uvedené nebylo prokázáno. Lze tak odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 2854/2010, v němž se vyjadřuje k navrhovatelově nejistotě ohledně přístupu k nemovitosti a aktivní legitimaci k podání návrhu (v tam souzené věci návrhu na zřízení věcného břemene). V odůvodnění se podává, že„ Jestliže však vlastník pozemku přecházení souseda přes pozemek jen trpí, nebo mu udělí prostý souhlas, který může být kdykoliv odvolán (tzv. výprosa), nelze dovodit, že by byl zajištěn přístup vlastníka ke stavbě. V takovém případě lze právo nezbytné cesty zřídit; jinak by totiž vlastník stavby byl v nejistotě ohledně přístupu, který by vlastník pozemku mohl kdykoliv znemožnit tím, že by souhlas odvolal.“ nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně 34. Soud I. stupně postavil své rozhodnutí za prvé na závěru, že si žalobce způsobil nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně, tedy, že je naplněn důvod ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. K tomu odkázal správně například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 3242/2015, v němž je vyřešena otázka aplikace nového o. z. ohledně právní úpravy nezbytné cesty. Byl učiněn závěr, že„ …s ohledem na obecné intertemporální pravidlo obsažené v § 3028 odst. 1 o. z. se veškeré podmínky pro povolení nezbytné cesty posuzují již podle § 1029 a násl. o. z. Naplnění podmínky hrubě nedbalého či úmyslného jednání nemusí tudíž zakládat až jednání, která nastala až po [datum] (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 1499/2015“ 35. Odvolací soud na rozdíl od soudu I. stupně však neshledal v jednání žalobce při nabytí vlastnictví příklepem v rámci dražby hrubou nedbalost či úmysl. K tomuto závěru dospěl, aniž by opakoval listinné důkazy, když dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu platí, že v případě listinných důkazů není porušením zásady přímosti občanského soudního řízení, vyvodil-li z nich odvolací soud jiné skutkové závěry než soud I. stupně, aniž je sám zopakoval. Povinnost zopakovat důkazy má své místo zejména v případě, že skutková zjištění vyplývají z výpovědí účastníků nebo svědků, kde se projevuje zásada přímosti a ústnosti (§ 122 odst. 1 o. s. ř.). K tomu lze odkázat například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 3061/2010, ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 2463/2012.

36. Odvolací soud vycházel především ze závěrů obsažených v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 557/2022, a nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1587/20, které se zabývají výkladem § 1032 odst. 1 o. z. V nálezu se stanoví, že„ je nutno rozlišovat mezi dvěma skupinami případů. Na straně jedné stojí případy, v nichž vlastník nemovitosti úmyslně či hrubě nedbale zapříčiní situaci, v níž nebude mít ke své nemovitosti přístup. Typickými příklady mohou být prodej, zastavění či přehrazení cesty. Na straně druhé však jsou případy, v nichž je absence přístupu objektivní skutečností a nabyvatel nemovitosti do ní toliko vstoupí. Zatímco v prvním případě je zásadně na místě k aplikaci § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. přistoupit, u druhé skupiny případů naopak zásadně takový přístup nebude souladný s ústavními garancemi práva vlastnit majetek.“ V souzené věci se jedná o druhou skupinu případů, když žalobce nabyl nemovitosti bez přímého přístupu k veřejné komunikaci. Nebyl tak důvod poučovat žalobce dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., že si uvedené způsobil sám. Odvolací soud při řešení otázky, zda žalobce jednal hrubě nedbale nebo úmyslně, vycházel zejména z posouzení obsahu listin dostupných mu před nabytím nemovité věci. Žalobce věděl o nedostatku cesty, ale pro průjezd domem [adresa] vycházel z údajů uvedených v oznámení o konání veřejné dražby dobrovolné (především popisu nemovitosti bod 9 o přístupu z ulice [ulice] a [ulice] průjezdy více bytových domů), protokolu o provedené opakované dražbě ze dne [datum] (popis předmětu dražby, první odstavec) a prohlášení vlastníka budovy [adresa] ze dne [datum] (bod D, odst. 4 písm. b), v němž se ukládá vlastníkům bytových jednotek strpět právo průjezdu a průchodu pro vlastníka pozemku parc. [číslo] s budou, na něm postavenou). Pro průjezd domem [adresa] pak svědčilo pět nájemních smluv, jejichž předmětem byl nájem parkovacích míst na pozemku parc. [číslo]. K oslovení všech vlastníků, přes které by přicházela možnost zajistit si přístup k veřejné komunikace, se vyjádřil Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 3242/2015, v němž konstatoval, že„ Získávání informací o případném spojení s veřejnou cestou před nabytím nemovité věci není samoúčelné. Vědomost o absenci přístupu k nemovitosti sama o sobě sice nepostačuje k závěru o patrné nedbalosti, ovšem má vést k tomu, aby se nabyvatel pozemku pokusil zajistit si přístup k pozemku ještě před jeho samotným nabytím. Nabyvatel má zejména oslovit vlastníky pozemků, přes něž by přístup k nabývané nemovitosti přicházel do úvahy (nejen vlastníky pozemků, přes které cesta již dříve vedla), s nabídkou na povolení nezbytné cesty;…“ V tomto konkrétním případě lze tedy nedbalost shledat pouze vzhledem k tomu, že neoslovil všechny vlastníky bytových jednotek domu [adresa], ale vycházel z jejich prohlášení, že se nesnažil o zřízení věcného břemene a že se neobrátil na všechny další vlastníky pozemků, které s jeho sousedí. Je třeba i poznamenat, že ačkoli byl pozemek parc. [číslo] v roce 2013 nezastavěn, bylo v roce 2014 vydáno stavební povolení na realizaci velkého developerského projektu (prokázáno při místním ohledání), tedy lze přisvědčit žalobci, že se nejeví reálná změna developerského projektu za účelem zřízení nezbytné cesty v jeho prospěch. Za těchto okolností nedospěl odvolací soud k závěru, že žalobce jednal hrubě nedbale nebo dokonce úmyslně. Důvod ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. tedy nebyl prokázán. uzavřený prostor 37. Druhým důvodem pro nevyhovění návrhu je uzavření průjezdu domem [adresa] před přístupem cizích osob. Soud I. stupně správně vycházel z judikatury Nevyššího soudu, která uzavřenými prostorami rozumí budovy, uzavřený dvůr či prostor u obytného domu, který je uzavřen oplocením před vstupem cizích osob. K tomu odkázal na přiléhavá rozhodnutí Nejvyššího soudu například ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 3242/2015, ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 1171/2016). Toto skutkové zjištění bylo prokázáno místním ohledáním. Průjezdu či průchodu domem [adresa] brání vrata na dálkové ovládání, v průjezdu je nadto instalována závora. K námitce, že průjezd není na druhé straně opatřen vraty, odvolací soud konstatuje, že přístupu cizích lidí z veřejné komunikace brání z druhé strany průjezdu vysoká, několika metrová, zděná zeď a budova žalobce. Negativní podmínka bránící povolení nezbytné cesty dle § [číslo] odst. 2 o. z je tak naplněna. Za této situace byl pak správný i závěr, že nepovolením nezbytné cesty přes budovou [adresa] na pozemku parc. [číslo] se stal nedůvodným požadavek na povolení cesty přes pozemek parc. [číslo]. Existencí dalších negativních podmínek ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. a), c) o. z. se tak již soud I. stupně správně nezabýval.

38. Za nedůvodnou shledal odvolací soud námitku, že průjezd není součástí domu, tedy jeho společným prostorem. K vymezení bytových jednotek a prohlášení vlastníka budovy došlo v březnu 2008 za účinnosti zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů ve znění do [datum] (dále jen„ ZoVB“). Dle demonstrativního výčtu uvedeného v § 2 písm. g) ZoVB byly společnými částmi domu chápány části určené pro společné užívání, zejména (mimo jiné) základy, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále příslušenství domu a společná zařízení domu. Dle § 1060 odst. 1 o. z. jsou pak za společné prostory považovány alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně. Dle § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, jsou společnými částmi domu, jako částmi podstatnými pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu podle § 1160 odst. 2 o. z., zejména a) vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu, d) zápraží, schody, vchody a vstupní dveře do domu, průčelí, schodiště, chodby, výplně stavebních otvorů hlavní svislé konstrukce (okna včetně okenic). Všem těmto zákonem stanoveným vymezením společných prostor, jak za účinnosti ZoVB, tak nového o. z., zcela odpovídá průjezd domem [adresa], který slouží všem vlastníkům bytových a nebytových jednotek, je tvořen společnými konstrukcemi, obvodovými stěnami, stropem a podlahou, nadto se pod ním nachází nebytový prostor.

39. Za nedůvodnou shledal odvolací soud i námitku, že ve prospěch povolení nezbytné cesty svědčí to, že pozemky parc. [číslo] tvořily historicky jeden uzavřený celek. Pojem uzavřený celek - areál lze vyložit jako pozemek či soubor pozemků se stavbou nebo skupinou staveb tvořící určitý celek, a to z hlediska stavebního, hlediska účelu a zpravidla i vlastnických. V daném případě došlo pouze k rozdělení pozemku parc. [číslo] na pozemky parc. [číslo] jak vyplývá ze souhlasu Úřad městské části – odbor výstavby ze dne [datum]. Z hlediska stavebního nebyly budovy [adresa] a [adresa] propojeny, nesloužily k společnému účelu. Nelze tak aplikovat závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 3242/2015, kde se žalobkyně domáhala povolení nezbytné cesty k budovám, které se v uzavřeném prostoru žalované již nacházely, což vylučuje aplikaci § 1032 odst. 2 o. z. Naopak je třeba aplikovat závěry Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 1487/2020, v němž se soud vyjádřil k otázce uzavřeného areálu. V tamní věci se na pozemku žalovaných nacházel objekt bydlení s uzamykatelnými vraty do ulice, na tuto budovu navazoval dvůr a další budova nacházející se na pozemku žalovaných, v níž byl další menší uzamčený průjezd směřující na pozemek žalobce. I zde byl námitka žalobce, že nemovitosti tvoří uzavřený areál shledána nedůvodnou se závěrem, tak jako v souzené věci, že„ Je nutné zohlednit, že pozemky parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY jsou užívány zcela samostatně, nezávisle na sobě a netvoří jeden funkční celek. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by tyto nemovitosti podléhaly jednotnému režimu užívání regulovanému společnými pravidly. Z pouhé skutečnosti, že pozemky žalobce se nachází z pohledu ulice XY za pozemky parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY v k. ú. XY, nelze dovozovat, že se jedná o jeden uzavřený a ohraničený areál.“ 40. Na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1487/2020 odkazoval i žalobce, neboť je v něm dále řešena i otázka zda lze s ohledem na specifické a individuální okolnosti projednávané věci nezbytnou cestu povolit, i když je naplněna negativní podmínka zakotvená v § 1032 odst. 2 o. z. V tamní věci byl učiněn závěr, že pozemky a budovy ve vlastnictví žalovaných tvoří prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup. Rozhodnutí však bylo zrušeno pro absenci úplného skutkového zjištění s tím, že je třeba doplnit zjištění ohledně nabytí vlastnictví pozemku bez přístupu k veřejné komunikaci žalobcem, ale i ohledně nabytí vlastnictví nemovitostí žalovanými, včetně jejich informovanosti o omezení jejich vlastnického práva, spočívajícího v průchodu žalobce přes nabývané nemovitosti k nemovitostem žalobce, a ohledně stavebně technického řešení průjezdu a poté posoudil, zda lze po žalovaných spravedlivě požadovat, aby byli nuceni strpět omezení jejich vlastnického práva povolením nezbytné cesty. V daném případě napadené rozhodnutí skutkovým zjištěním ohledně uvedených skutečností neabsentuje. Zásadním rozdílem však je, že v souzené věci není a nebyl průjezd domem [adresa] jedinou možnou přístupovou cestou k nemovitostem žalobce. Nejenže se nejedná o jediný možný přístup, ale nejedná se ani o přístup nejvhodnější (viz bod 42 a násl. tohoto rozsudku).

41. Odvolací soud konstatuje, že za tohoto stavu je vypracování znaleckého posudku z oboru statika, který by se měl vyjádřit k nosné konstrukci průjezdu domu [adresa], případně vyžádat jeho předložení návrhu žalobce některým ze žalovaných, nadbytečné. Tyto závěry by nemohl ovlivnit ani výslech žalobce, který by opakoval svá skutková tvrzení, aniž by se například mohl odborně vyjádřit k stavebně technickému stavu průjezdu. nejvhodnější nezbytná cesta 42. Odvolací soud se ztotožnil i se závěrem soudu I. stupně, který po posouzení hledisek ve smyslu § 1033 odst. 1 o. z., dle něhož obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich, přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § 1029 odst. 2. o. z., že nejvhodnější přístup k nemovitostem žalobce je z ulice [ulice]. Tento závěr je v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 5100/2016, v němž se stanoví, že„ ...je třeba vždy poměřovat výhodu, kterou má nezbytná cesta poskytovat, s újmou, která by povolením nezbytné cesty pro vlastníka zatížené nemovitosti vznikla. Soud může povolit cestu jen v rozsahu zajišťujícím objektivně řádné užívání, byť i nepůjde o užívání komfortní (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 2977/2009 (uveřejněný v časopise Právní rozhledy, [rok], [číslo] str. 675)). Soud má přihlédnout také k jakému účelu nemovitá věc, ke které má být nezbytná cesta povolena, v době vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) v souladu se stavebními předpisy slouží.“ Ve prospěch nezbytné cesty vedoucí průjezdem domu [adresa] z ulice [ulice] svědčí především tyto skutečnosti: a) Vlastníci domu [adresa] průchod a průjezd fakticky umožňují, dokonce se k uvedenému i smluvně zavazují. Je to dáno historicky (již v roce 2013 museli umožnovat průjezd minimálně pěti nájemcům parkovacích míst na pozemku parc. [číslo]), činí tak i dnes (nájemní smlouva uzavřená se společností [právnická osoba]). Vrata tak logicky musí být odemčena (bylo tomu tak i v době místního ohledání), když nájemce žalobce buduje sportovní centrum přístupné veřejnosti. Naopak průjezd domem [adresa] je uzavřen vraty na dálkové ovládání. Průjezd vlastníci bytových jednotek umožnili pouze na základě smluvního vztahu [právnická osoba] (22. žalovaný), který je vlastníkem navazujícího pozemku parc. [číslo] tedy nikoli třetím osobám. Tento pozemek není zastavěn, nehrozí tak, že by 22. žalovaný umožňoval vstup široké veřejnosti. b) Pod průjezdem domu [adresa] se nachází pouze sklepní prostory, naproti tomu pod průjezdem domu [adresa] se nachází zrekonstruované koupelnové studio a nebytové prostory zasahují až pod pozemek parc. [číslo]. c) Povrch průjezdu domem [adresa] je vybetonovaný, naproti tomu v druhém průjezdu je položena zámková dlažba. Námitka, že žalobce zajistí na své náklady nový vhodný povrch pro průjezd domem za účelem dosažení nejmenšího zatížení vlastníků bytových jednotek v domě [adresa] a nájemce nebytových prostor, je irelevantní. Odvolací soud poznamenává, že soudy o povolení nezbytné cesty rozhodují na základě prokázaného skutkového stavu. d) Nezbytná cesta z ulice [ulice] by za situace, kdyby žalobce nedaroval bratrovi pozemek parc. [číslo] zatěžovala vlastníky jednoho pozemku parc. [číslo]. Naproti tomu z ulice [ulice] by zatěžovala vlastníky dvou pozemků. Současně již z pojmu„ nezbytná“ lze vyložit, že má být v minimálním rozsahu, aby zatížení vlastníka či vlastníků bylo v co nejmenším rozsahu. S tím souvisí i námitka opomenutého důkazu, a to žalobcem navrženého výslechu bratra, [jméno] [příjmení] Odvolací soud považuje rozhodnutí soudu I. stupně nevyhovět návrhu na provedení důkazu správným. Není povinností soudu provést všechny účastníky navržené důkazy, ale pouze ty, které jsou relevantní pro zjištění skutkového stavu. Navržený svědek by se mohl vyjádřit pouze k důvodům uzavření darovací smlouvy. Uvedené by však nezměnilo nic na faktickém stavu, že nezbytná cesta od ulice [ulice] by vedla pouze přes jeden cizí pozemek. e) Současně z obou stran nemovitostí žalobce je instalován nákladní výtah, tedy nikoli jen ze strany od [příjmení] ulice.

43. K stavebním úpravám v nemovitosti [adresa] odvolací soud konstatuje, že společnost [právnická osoba] buduje vstup pro veřejnost ze strany ulice [ulice], když má i zajištěn z této ulice přístup na základě smluvního vztahu, což svědčí ve prospěch uvedeného v bodě [číslo] tohoto rozsudku. Pokud pak žalobce zazdil v patře průchod z jedné části do druhé, aby mu vznikly menší prostory pro podnikatelskou činnost (dle místního ohledání žalobce část od ulice [ulice] užívá jako sklad, druhá část z ulice [ulice] je pronajata jako kancelářské prostory), učinil tak o své vůli. Za situace, kdy nedisponoval žádným právním titulem, který by mu zajišťoval přístup domem [adresa], nelze jeho jednání posoudit jako jednání v dobré víře. Naopak lehkomyslně vycházel z toho, že mu nebude v průjezdu a průchodu domy [adresa] bráněno, případně si přístup z obou stran veřejných komunikací právně zajistí v budoucnu, k čemuž přistoupil právě tímto žalobním návrhem. Nadto dle místního ohledání je možné, ze všech prostor v nemovitosti, byť například pronajatých, použít východ z budovy na stranu ulice [ulice]. Z uvedeného plyne, že se žalobce snaží zajistit přístup z obou stran. Nelze odhlédnout ani od toho, že žalobní návrh podal až po 7 letech od nabytí vlastnictví, aniž by po uvedenou dobu vedl aktivní jednání o vyřešení nezbytné cesty.

44. Namítané rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 2365/2017, shledal odvolací soud za situace, kdy nepovolil zřízení nezbytné cesty, irelevantní, neboť se týká posuzování rozsahu nezbytné cesty, kdy je třeba vždy poměřovat výhodu, kterou má nezbytná cesta poskytovat, s újmou, která by povolením nezbytné cesty pro vlastníka zatížené nemovitosti vznikla.

45. Námitku ohledně nezbytných únikových cest dle § 5 odst. 1 písm. b) ZoPB z budovy [adresa] shledal odvolací soud nedůvodnou. Nezbytné únikové cesty mají zabezpečit včasnou a bezpečnou evakuaci všech osob z požárem zasaženého objektu na volné prostranství. Stavba disponuje dvěma vchody na volné prostranství, z jedné strany na pozemek parc. [číslo] z druhé na pozemek parc. [číslo]. Uvedené je tak ve vztahu k povolení nezbytné cesty irelevantní. Nadto dodržení požárně bezpečnostních předpisů muselo být předmětem posouzení v rámci stavebního řízení. V opačném případě by stavební práce nemohly být povoleny, zvlášť za situace, kdy má velká část budovy sloužit k sportovním účelům veřejnosti. Odvolací soud poznamenává, že žalobce přes výzvu stavební povolení nepředložil.

46. Vznesená námitka promlčení je s ohledem na nepovolení nezbytné cesty irelevantní. Nadto se dle § 614 o. z. vlastnické právo ani právo domáhat se rozdělení společné věci, právo na zřízení nezbytné cesty a právo na vykoupení reálného břemene nepromlčuje. Odvolací soud poznamenává, že se žalobce ani nedomáhal po žalovaných splnění povinnosti vyplývající z prohlášení vlastníka budovy [adresa] ze dne [datum], ale konstitutivního rozhodnutí, na jehož základě bude povolena nezbytná cesta.

47. Správnost závěru soudu I. stupně nemůže zvrátit ani návrh žalobce, že je ochoten na své náklady rekonstruovat povrch průjezdu domu [adresa] za účelem snížení hlučnosti, případně instalovat nová průjezdová vrata s menšími vraty pro průchod. náklady řízení 48. Soud I. stupně při rozhodování o nákladech řízení správně vycházel z § 142 o. s. ř., který je ovládán zásadou úspěchu ve věci. Soud I. stupně přiznal ve výrocích III., IV., V., VI., VII., VIII. správně náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř., včetně správného počtu úkonů úspěšným žalovaným. U zastoupených JUDr. [příjmení] přiznal správnou výši odměny a náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., AT, včetně cestovného, náhrady za ztrátu času a DPH, a u ostatních správnou výší náhrady hotových výdajů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Správně bylo ve výroku III. stanoveno místo plnění ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. a ve všech ostatních nákladových výrocích byla správně stanovena lhůta k plnění dle §160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

49. K námitce výpočtu nákladů řízení s ohledem na společné zastoupení odkázal žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 26 Cdo 3964/2015, v němž se vyjadřuje k aplikaci § 12 odst. 4 AT. V odůvodnění se podává, že„ … § 12 odst. 4 AT nemíří na obtížnost právního úkonu (možnost zvýšení odměny u obtížných úkonů právní služby je upravena v § 12 odst. 1 AT), ale jen na pluralitu zastupovaných účastníků, aniž by z pohledu tohoto ustanovení bylo významné, zda jde o samostatné či nerozlučné společníky, a to bez ohledu na složitost či pracnost učiněného právního úkonu. Zastupuje-li advokát společně více účastníků, náleží mu odměna za zastupování každého z nich (§ 1 odst. 1, § 6 odst. 1 AT) snížená podle § 12 odst. 4 AT, byť jde o osoby, které mají v řízení postavení nerozlučných společníků. Zároveň však lze přisvědčit dovolateli, že aplikace AT, tedy i ustanovení § 12 odst. 4, nesmí být formální a nesmí zakládat zjevnou nespravedlnost.“ V tamní věci však bylo předmětem řízení určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, kdy pronajímatelé dali společnou výpověď z nájmu, jednali tedy zcela ve shodě. Byl tak učiněn závěr, že spravedlivou by byla jedna odměna navýšená o 50 % O takový případ se zde nejedná. Žalovaní nemusí jednat ve shodě, každý prosazuje své zájmy, uvádí svá skutková tvrzení, k nimž označují důkazy, mají různé právní zástupce, případně nejsou zastoupeni. Skutečnost, že shodně neuznávají nárok žalobce, na uvedeném nic nemění.

50. Ohledně výroku IX. odvolací soud nejprve konstatuje, že ve vyhlášeném znění rozsudku odvolacího soudu, v jeho nákladovém výroku II., byla zjištěna při zpracování písemného vyhotovení zjevná chyba, kdy Mgr. [jméno] [příjmení] je nyní žalovanou č.„ 17“, nikoli [číslo]. Oprava této zjevné nesprávnosti byla učiněna přímo v písemném vyhotovení rozsudku, který nechť je v uvedené části brán taktéž jako opravné usnesení dle § 164 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. s tím, že dovolání proti němu není přípustné. Dále odvolací soud neshledal účelně vynaloženým úkonem, na rozdíl od soudu I. stupně, další poradu s klientem [číslo] konanou dne [datum], když od převzetí a přípravy zastoupení nedošlo k žádnému jednání či rozhodnutí ve věci. Dále přiznal ke každému úkonu pouze jednu náhradu hotových výdajů ve výši [částka] dle § 13 odst. 1, 4 AT. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je konstantní v závěru, že za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů. K tomu lze odkázat například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 1610/2014 Odvolací soud tak stanovil náhradu nákladů řízení ve výši [částka], která se sestává z 2x sedmi odměn po [částka] za každého zastoupeného dle § 9 odst. 1 AT ve spojení s § 7 bod 5 AT a § 12 odst. 4 AT, z jedné odměny ve výši [částka] za jednoho zastoupeného, z šesti náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 AT, ze dvou náhrad hotových výdajů po [částka] (2/3) a 21 % DPH ve výši [částka].

51. Ohledně výroku X. odvolací soud neshledal za účelný úkon vedle převzetí zastoupení ve věci vedené pod sp. zn. 24 C 231/2020 i další převzetí zastoupení ve věci vedené pod sp. zn. 25 C 202/2020. Současně přiznal za společné úkony pouze poměrnou část náhrady hotových výdajů. S ohledem na uvedené shledal odvolací soud za správnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka], která se sestává ze dvou odměn po [částka] dle § 9 odst. 1 AT ve spojení s § 7 bod 5 AT, ze dvou odměn po [částka] dle § 9 odst. 1 AT ve spojení s § 7 bod 5 AT a § 12 odst. 4 AT, ze dvou náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 AT, ze dvou náhrad hotových výdajů po [částka] (1/3) a 21 % DPH ve výši [částka].

52. Odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný ve výrocích ve věci samé I., II. a nákladových výrocích III., IV., V., VI., VII., VIII. potvrdil dle § 219 o. s. ř., v nákladových výrocích IX. a X. změnil pouze jejich výši dle § 220 odst. 1 písm. a), § 221a o. s. ř. a ve zbývajících částech potvrdil dle § 219 o. s. ř.

53. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaní byli i v této fázi řízení plně úspěšní.

54. Náklady odvolacího řízení žalovaných [číslo] přiznal odvolací soud za jednotlivé úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. g), k) AT, a to za vyjádření k odvolání ze dne [datum] (12 zastoupených), účast u jednání dne [datum] (již jen 11 zastoupených), účast na ohledání místa dne [datum], vyjádření ze dne [datum] (reakce na ohledání místa) a účast u jednání dne [datum] Náklady řízení přiznal za 12 odměn po [částka] za jeden úkon právní služby dle § 9 odst. 1 AT ve spojení s § 7 bod 5 AT a § 12 odst. 4 AT, za 11 odměn za zbývající čtyři úkony 11 x 4 po [částka], z pěti náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 AT, z cestovného k jednáním a místnímu ohledání 3 x [částka] ([obec] – AK [obec] zpáteční 410 km – [webová adresa], sazba základní náhrad [částka], cena pohonné hmoty – NF [částka], průměrná spotřeba 7,1 l [číslo] Km) dle § 13 odst. 1, 5 AT, 30 x [částka] (jedna cesta 2 hodiny 4 min, www. [webová adresa]) a 21 % DPH ve výši [částka], tj. [částka]. Za neúčelné shledal odvolací soud účtovaný úkon ze dne [datum], označený jako vyjádření k odvolání, když veškerou svou argumentaci mohli uvést v prvém vyjádření k odvolání.

55. Náklady odvolacího řízení žalovaných [číslo] přiznal odvolací soud za úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), g) AT, a to za přípravu a převzetí zastoupení účast, u jednání dne [datum], na ohledání místa dne [datum] a u jednání dne [datum] Náklady řízení se tak sestávají ze 4 odměn x 2 po [částka] dle § 9 odst. 1 AT ve spojení s § 7 bod 5 AT a § 12 odst. 4 AT, ze 4 náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 AT a 21 % DPH ve výši [částka], tj. [částka].

56. Náklady odvolacího řízení žalovaných [číslo] přiznal odvolací soud za úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g), k) AT, a to za vyjádření k odvolání ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], účast na ohledání místa dne [datum], porada s klientem [číslo] dne [datum], vyjádření ze dne [datum] (reakce na ohledání místa) a účast u jednání dne [datum] Náklady řízení se tak sestávají z pěti odměn za každého zastoupeného 5 x 3 po [částka] dle § 9 odst. 1 AT ve spojení s § 7 bod 5 AT a § 12 odst. 4 AT, z jedné odměny za poradu s žalovaným [číslo] ve výši [částka], z šesti náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 AT a 21 % DPH ve výši [částka], tj. [částka]. Za neúčelný shledal odvolací soud úkon ze dne [datum], označený jako vyjádření k odvolání, když veškerou svou argumentaci mohli učinit v rámci prvého vyjádření k odvolání. Za neúčelné úkony pak shledal porady ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] konané po vynesení pro ně vyhovujícího rozsudku před doplněním dokazování místním ohledáním. Odměnu nepřiznal ani za nahlížení do spisu za účelem obstarání si všech vyjádření stran řízení k odvolání a jimi založených důkazů dne [datum], když vyjádření byla průběžně všem účastníkům rozesílána, nadto listinné důkazy byly zaslány žalobcem až podáním ze dne [datum] odvolací soud poznamenává, že za nahlížení do spisu lze odměnu přiznat dle judikatury Nejvyššího soudu zcela výjimečně, a to analogicky dle § 11 odst. 1 písm. f) AT, bude-li takový postup v řízení s ohledem na konkrétní okolnosti případu (při zohlednění zejména nezbytnosti a účelnosti tohoto postupu a procesní situace) ospravedlnitelný (např. založí-li protistrana do spisu značné množství listin, s nimiž nemá účastník možnost se jinak seznámit krátce před přípravným jednáním či prvním jednání ve věci) (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 22 Cdo 1176/2015). Stejně tak tedy nepřiznal odměnu za nahlížení do spisu dne [datum], když založené nájemní smlouvy, byly popsány ve vyjádření žalobce a provedeny k důkazu u jednání [datum] a informace na pozarni-bezpecnost-staveb na internetových stránkách jsou veřejně dostupné. 57. [obec] plnění náhrady nákladů řízení dle bodu 54. až 56. tohoto rozsudku bylo stanoveno dle § 149 odst. 1 o. s. ř. a lhůta k plnění dle §160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

58. O nákladech řízení mezi žalobcem a 3., 15., 16. žalovanou bylo rozhodnuto tak, že vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť úspěšným žalovaným žádné náklady řízení nevznikly.

59. Odvolací soud přiznal úspěšné 5. žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka], za sedm úkonů po [částka] dle § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to vyjádření k odvolání ze dne [datum], přípravu a účast u jednání dne [datum], místní ohledání dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a přípravu a účast u jednání dne [datum].

60. Odvolací soud přiznal úspěšné 12. žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka], za pět úkonů po [částka] dle § 1 odst. 3 písm. b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to přípravu a účast u jednání dne [datum], místní ohledání dne [datum], přípravu a účast u jednání dne [datum].

61. Odvolací soud přiznal úspěšnému 20. žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka], za jeden úkon ve výši [částka] dle § 1 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to účast u místního ohledání dne [datum].

62. Lhůta k plnění byla ohledně náhrady nákladů řízení vyčíslených v bodech 59. až 61. tohoto rozsudku stanovena dle §160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení