25 C 202/2020-454

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci] proti [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci] zmocněnce [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci] [titul] [příjmení], advokátem se sídlem [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], o zřízení služebnosti nezbytné cesty, takto:

Výrok

I. Žaloba žalobce, kterou se jako vlastník pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], jehož součástí je budova [adresa], domáhá povolení služebnosti práva nezbytné cesty (chůze a jízdy) ve prospěch pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] přes pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], se zamítá.

II. Žaloba žalobce, kterou se jako vlastník pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], jehož součástí je budova [adresa], domáhá povolení služebnosti práva nezbytné cesty (chůze a jízdy) ve prospěch pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] přes pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným č. 1, č. 2, č. 3, č. 5, č. 7, č. 8, č. 9, č. 10, č. 11, č. 12, č. 14, č. 15, č. 19 a č. 20 na náhradě nákladů řízení částku 208.790 Kč k rukám právního zástupce žalovaných č. 1, č. 2, č. 3, č. 5, č. 7, č. 8, č. 9, č. 10, č. 11, č. 12, č. 14, č. 15, č. 19 a č. 20 [titul] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované č. 4 [titul] [celé jméno žalované] na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou č. 6 [jméno] [celé jméno žalované] a žalovanou č. 13 [celé jméno žalované] nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobce je povinen zaplatit žalované č. 16 [celé jméno žalované] na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalobce je povinen zaplatit žalované č. 17 [celé jméno žalované] na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč 3 dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému č. 21 [jméno] [celé jméno žalovaného] na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IX. Žalobce je povinen zaplatit žalované č. 18 [titul] [celé jméno žalované] a žalovanému [číslo] [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalovaného], CSc., na náhradě nákladů řízení částku 41.624 Kč k rukám právního zástupce žalovaných č. 18 a č. 22 [titul] [příjmení], advokáta se sídlem Národní [číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

X. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému č. 23 [právnická osoba] a.s. na náhradě nákladů řízení částku 15.125 Kč k rukám právního zástupce žalovaného č. 23 [titul] [příjmení], advokáta se sídlem [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

Žalobou vedenou zdejším soudem pod sp.zn. 25 C 202/2020 se žalobce jako vlastník pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], jehož součástí je budova [adresa], domáhal na žalovaných [číslo] (přičemž žalovaným [číslo] byl původně [celé jméno původního účastníka], [datum narození], bytem [adresa]), zřízení služebnosti, které odpovídá právo nezbytné cesty (chůze a jízdy) ve prospěch pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], přes část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] zaměřenou geometrickým plánem [číslo] 2015 vyhotoveným [jméno] [příjmení], s tím, že žalobce navrhoval uhradit jednotlivým spoluvlastníkům za užívání pozemku jednorázovou peněžitou náhradu. Žalobu odůvodnil tak, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v k.ú. [část obce], obec Praha. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], který se nachází přímo u ulice [ulice] a který sousedí s pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [část obce], jež sousedí s pozemkem ve vlastnictví žalobce. Pozemek žalobce se nachází uvnitř okolní zástavby a nemá žádné spojení s veřejnou cestou a pro žalobce tak není možné pozemek řádně užívat. Žalobce nechal k určení rozsahu služebnosti nezbytné cesty přes pozemek ve vlastnictví žalovaných vyhotovit geometrický plán [číslo] [rok] vypracovaný geodetem [jméno] [příjmení]. Rozsah služebnosti nezbytné cesty přes pozemek ve vlastnictví žalovaných odpovídá části tohoto pozemku o ploše 46,16 m vymezené v geometrickém plánu, představující průjezd domem [adresa], který je na pozemku ve vlastnictví žalovaných postaven. Dle znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] odpovídá cena služebnosti nezbytné cesty ve shora uvedeném rozsahu částce ve výši 189.030 Kč. Žalobce se na žalované obrátil se žádostí o zřízení služebnosti nezbytné cesty (chůze a jízdy) ve prospěch jeho pozemku k tíži pozemku ve vlastnictví žalovaných za účelem zajištění nezbytného spojení pozemku ve vlastnictví žalobce s veřejnou cestou, a to v rozsahu dle geometrického plánu [číslo] [rok] a nabídl odpovídající peněžitou náhradu za užívání, žalovaní však ke zřízení služebnosti nezbytné cesty ve prospěch žalobce nepřistoupili. Žalobou vedenou zdejším soudem pod sp.zn. 24 C 231/2020 se žalobce dále domáhal na žalovaném [číslo] zřízení služebnosti, které odpovídá právo nezbytné cesty (chůze a jízdy) ve prospěch pozemku parc. [číslo] přes část pozemku parc. [číslo] v rozsahu geometrického plánu [číslo] [rok] vyhotoveného [jméno] [příjmení], za což navrhl zaplatit žalovanému [číslo] jednorázovou úplatu ve výši 381.650 Kč. Návrh rovněž odůvodnil tak, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], jenž přímo sousedí s pozemkem žalobce [číslo] směrem k ulici [ulice]. Vzhledem k tomu, že se pozemek ve vlastnictví žalobce nachází uvnitř okolní zástavby, nemá žádné spojení s veřejnou cestou a není pro žalobce možné předmětný pozemek řádně užívat. Rozsah služebnosti nezbytné cesty přes pozemek ve vlastnictví žalovaného odpovídá části tohoto pozemku o ploše 93,20 m vymezené v geometrickém plánu [číslo] [rok]. Dle znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] odpovídá cena služebnosti nezbytné cesty v uvedeném rozsahu částce 381.650 Kč. Žalobce se obrátil na žalovaného se žádostí o zřízení služebnosti nezbytné cesty (chůze a jízdy) a nabídl mu náhradu za omezení vlastnického práva stanovenou dle znaleckého posudku zpracovaného [jméno] [příjmení] ve výši 381.650 Kč, žalovaný [číslo] na žádost nepřistoupil. Všichni žalovaní shodně navrhli zamítnutí žaloby. Žalovaní [číslo] se dále společně vyjádřili tak (č.l. 101), že jsou spoluvlastníci bytové jednotky [číslo] v bytovém domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] s tím, že pozemek p. [číslo] je bytovým domem [adresa] zcela zastavěn. Pozemek žalobce parc. [číslo] s pozemkem žalovaných parc. [číslo] vůbec nesousedí, neboť mezi těmito pozemky je pozemek parc. [číslo] jehož vlastníkem je [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalobce se před koupí svého pozemku nepokusil si přístup k nemovitosti zařídit, navíc není možné zřídit nezbytnou cestu přes bytový dům, který je uzavřený za tím účelem, aby do něj neměly přístup cizí osoby. Zřízení nezbytné cesty by v daném případě představovalo významný zásah do soukromí a vlastnického práva žalovaných. Žalovaní [číslo] (č.l. 109), k niž se posléze připojila žalovaná [číslo] (č.l. 135), uvedli, že průjezd předmětného domu je uzavřen a uzamčen. Prostor před průjezdem je zastavěn, průjezd vede po střeše pod ním ležící jednotky [číslo] v níž se nachází prodejna se vzorkovnou a koupelnové studio. Strop této jednotky a tudíž podlahu průjezdu tvoří betonová deska podepřená betonovými trámy, přičemž jak bylo zjištěno během rekonstrukce v letech 2014 – 2015, síla desky činí pouhých cca 5 cm a železná výztuž a betonové trámy jsou ve špatném stavu, což vylučuje vjezd nákladních automobilů a dodávek, stejně jako vjezd osobních automobilů nad 1 000 kg, příp. vjezd častěji provozovaný. Nezbytná cesta jízdy z těchto důvodů není možná. Rovněž není možné zřízení nezbytné cesty v rozsahu chůze, neboť průjezd je uzavřen vraty a uzamčen, aby do něj neměly přístup třetí osoby ve smyslu § 1032 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. K otevření vrat je třeba použít elektronické ovládání, kterých je jen několik, ovládání je řízeno motorem napájeným elektrickou energií z domu [adresa] hrazenou Společenstvím vlastníků jednotek v budově [adresa], tedy osobou odlišnou od žalovaných, které v tomto řízení nelze uložit žádnou povinnost. Zřízení nezbytné cesty by znamenalo značný zásah do komfortu bydlení a obyvatelů domu [adresa] na pozemku [číslo] neboť výfukové plyny, které by se průjezdem dostaly na pozemek parc. [číslo] ležící za domem [adresa], by se na tomto pozemku, který je ze všech stran sevřen zástavbou, hromadily a vnikaly do oken domu [adresa]. Vést nezbytnou cestu průjezdem dále není možné z toho důvodu, že otevřením vrat dochází ke zvýšenému ochlazení stěn průjezdu, které se projevuje ochlazením přilehlých prostor, zejména bytové jednotky ležící pod průjezdem. V případě zřízení nezbytné cesty by tak bylo nutné provést dozateplení stěn a stropu průjezdu. Každé otevření vrat průjezdu je hlasitě slyšet, což narušuje užívání bytových jednotek zejména v nočních hodinách; bylo by tak nutné vrata a pohonnou jednotku vyměnit. Žalobce si nedostatek přístupu způsobil sám tím, že pozemek parc. [číslo] který mu původně náležel, daroval svému bratrovi [jméno] [celé jméno žalobce], čímž si znemožnil, resp. ztížil přístup do svého vnitrobloku z ulice [ulice], přičemž tento přístup je přirozený a kratší. Při přístupu k žalobcově pozemku z ulice [ulice] by se sice rovněž muselo využít průjezdu v domě, a to v domě [adresa], avšak pod ním se nenachází žádná jednotka či jiná podzemní struktura a zřízení přístupu z ulice [ulice] by bylo méně nákladné. Až donedávna byl sousední pozemek parc. [číslo] nezastavěn a nezbytná cesta tak mohla být zřízena přes něj, žalobce však vyčkal s podáním žaloby až do doby, kdy je pozemek parc. [číslo] zastavěn a stavba na něm zkolaudována. Žalobce tak učinil patrně z toho důvodu, že předpokládal, že úplata za nezbytnou cestu přes pozemek [číslo] by byla výrazně vyšší než přes průjezd domem [adresa]. Žalovaní dále sporovali výši navrhované úplaty za nezbytnou cestu, která by neměla být jednorázová, ale pravidelná po celou dobu trvání nezbytné cesty každoročně valorizovaná o inflaci. Žalovaná [číslo] uvedla (č.l. 132), že dosud předložen předmět činností žalobce a není tak zřejmé, zda nedojde ke zvýšení hluku a prašnosti z projíždějících aut v průjezdu, zhoršené bezpečnosti, otřesům a vyšší koncentraci výfukových plynů. Strop průjezdu snese pouze omezené zatížení, pokud bude průjezd otevřený přes den, povede to k průvanu a v zimních měsících k promrzání konstrukce, dojde k navýšení nákladů spojených s provozem elektrických vrat a s úklidem průjezdu. Úplata za užívání průjezdu by měla být měsíční, nikoli jednorázová. Přístup z ulice [ulice] je bezpečnější a stabilnější, žalobce měl nadto možnost zajistit si přístup na pozemek přes v době výstavby sousedního objektu [anonymizováno], což nevyužil. Žalovaní [číslo] se vyjádřili tak (č.l. 138), že na pozemek žalobce je vhodnější přístupová cesta z pozemku [číslo] který lze užívat jako přístupovou cestu z ulice [ulice], přičemž tento přístup je vhodnější a přirozenější. Žalovaným je známo, že žalobce tuto přístupovou cestu užívá a přístup na svůj pozemek má tím zajištěný. Žalobce si nadto nedostatek přístupu způsobil úmyslně, když pozemek parc. [číslo] který byl původně v jeho vlastnictví, daroval svému bratrovi [jméno] [celé jméno žalobce]. Žalobce nabyl pozemek v dražbě, přičemž v dražební vyhlášce byl upozorněn, že nemovitosti nemají přístupovou cestu, i přesto žalobce pozemek vydražil, a to na sníženou kupní cenu, která této skutečnosti odpovídala. Žalobce při nabytí pozemku spoléhal na to, že mu bude přístup umožněn sousedy či povolen soudem, a jednal tak při nabytí pozemku hrubě nedbale. Pozemek žalovaných je podsklepený a nachází se pod ním nebytový prostor ve vlastnictví třetí osoby, kdežto cesta přes pozemek parc. [číslo] podsklepená není. Sklepní nebytový prostor pod pozemkem žalovaných byl dlouhodobě zatopen, ocelová konstrukce byla značně poškozena a do dnešní doby se jej nepodařilo zcela vysušit. Pozemek žalovaných má tak omezenou nosnost, není jej možné technicky zatěžovat a služebnost jízdy by vážně ohrožovala statiku pozemku žalovaných i nebytového prostoru pod ním. Zřízení služebnosti chůze i jízdy by mělo závažné dopady na život obyvatel budovy z důvodu zvýšené koncentrace výfukových plynů, hluku a častějšího otevírání vrat v průjezdu, obyvatelé budovy by byli značně omezeni v možnostech větrání a byly by vystaveni vyššímu znečištění a nadměrně zatěžováni hlukem. Bytová jednotka žalované [číslo] má okna přímo v přízemí vjezdu do vnitrobloku, přičemž okno na jinou stranu se jednotce nenachází. Navrhovaná finanční náhrada je zjevně nepřiměřená s ohledem na intenzitu zásahu do životního a zdravotního komfortu obyvatel a s ohledem na sníženou hodnotu bytových a nebytových jednotek nacházejících se v budově na pozemku žalovaných. Znalecký posudek, jímž žalobce odůvodňuje výši nabízené náhrady za zřízení služebnosti, postrádá jakékoli posouzení vlivu nezbytné cesty na podsklepený prostor pod pozemkem žalovaných, jakož i posouzení vlivu nezbytné cesty na budovu [adresa], která má sloužit jako průjezd. Náklady na stavební úpravy sklepního prostoru, které by byly nutné v případě zřízení nezbytné cesty, by převýšily cenu určenou znaleckým posudkem, posudek nezohledňuje rychlejší opotřebování vrat průjezdu, k němuž by došlo v případě jejich pravidelného užívání. Žalovaná [číslo] uvedla (č.l. 165), že přístup k pozemku žalobce lze zajistit mnoha jinými způsoby, zejména přes pozemky [číslo] [číslo] (tedy přes pozemek bratra žalobce a průchodem domem do ulice [ulice]), přes pozemky [číslo] [číslo] či přes [číslo]. Pokud by byla nezbytná cesta přes pozemek žalovaných zřízena, cesta k pozemku žalobce nevznikne, neboť mezi pozemky účastníků se nachází další pozemek parc. [číslo]. Přístup přes pozemky [číslo] je vhodnější, neboť tyto pozemky nejsou podsklepeny. Pozemek [číslo] byl až do konce roku 2015 z velké části nezastavěný, sloužil jako parkoviště s přístupovou cestou do ulice [ulice] a jednalo se o snazší přístup k veřejné komunikaci. O tento přístup však žalobce nijak neusiloval. Pozemek žalovaných je podsklepený, nachází se pod ním jednotka [číslo] zřízení nezbytné cesty by mělo negativní dopady na život obyvatel v domě na pozemku. Zřízení nezbytné cesty přes uzavřenou stavbu, průjezdem skrz budovu, který je podsklepen a vedle kterého jsou další byty, je zákonem a judikaturou vyloučeno. Nedostatek přístupu ke svému pozemku si žalobce způsobil svojí nedbalostí. Žalobce reagoval podáním na č.l. 215 tak, že pozemek ve spoluvlastnictví žalovaných původně zahrnoval i nynější pozemky parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemky tak původně tvořily jeden celek. K budově na pozemku žalobce (tehdy bez č.p.) byl vždy přístup právě přes průjezd budovy č,p. [anonymizováno]. K oddělení pozemku parc. [číslo] od pozemku parc. [číslo] došlo až na základě prohlášení vlastníka ze dne [datum]. [anonymizováno] čl. [anonymizováno]) odst. 4 písm. b) prohlášení vlastníka přitom byla stanovena povinnost pro jednotlivé jednotky v domě [adresa] (jako povinné) zajistit právo průchodu a průjezdu vlastníkům pozemku parc. [číslo] budovy (tehdy) bez č.p. na pozemku parc. [číslo] (jako oprávněným) průjezdem budovou s bytovými a nebytovými jednotkami [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Žalobce nabyl vlastnictví k pozemku v dražbě konané dne [datum], dražební vyhláška žádné upozornění na nedostatek přístupu k pozemku neobsahuje, z vyhlášky naopak vyplývá, že pozemek je přístupný z ulice [ulice] průjezdem bytového domu. Před dražbou byl žalobce ze strany likvidátora [anonymizována dvě slova] v [obec a číslo], státní [anonymizováno]„ v likvidaci“, Ing. [jméno] [příjmení], ujištěn o tom, že věcné břemeno průchodu a průjezdu skrz dům [adresa] je předjednáno. Po nabytí vlastnického práva k pozemku byl žalobci pozemek předán včetně dálkového ovládání od brány průjezdu domu [adresa]. Přístup na pozemek žalobce nelze realizovat jinak. Budova je stavbou původně kolaudovanou jako [anonymizováno], přičemž ve směru z ulice [ulice] je v budově instalován nákladní výtah, který je využíván pro přístup do budovy. Pokud by přístup k pozemku nebyl realizován z ulice [ulice], nebylo by pro žalobce možné tento nákladní výtah jakkoliv užívat, a tedy nebyl by mu umožněn ani přístup do předmětné budovy. Jak plyne z dražební vyhlášky, nemovitost na pozemku žalobce byla využívána naposledy pro účely [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec a číslo] a právě přes budovu [adresa] byl realizován průjezd [anonymizováno] vozy, aniž by to mělo negativní dopad na stav předmětného domu. Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] bylo ze strany tehdejších vlastníků pozemku žalovaných zřízeno ve prospěch vlastníka pozemku parc. [číslo] (tj. pozemku nyní ve vlastnictví spol. [právnická osoba]) věcné břemeno práva průchodu a průjezdu průjezdem v budově [adresa] k tíži vlastníků jednotek v domě [adresa], aniž by to mělo na žalované jimi tvrzené údajné negativní dopady. Toto věcné břemeno bylo vloženo do katastru nemovitostí pod sp. zn. V [číslo] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Žalovaný [číslo] se v rámci řízení sp.zn. 24 C 231/2020 vyjádřil shodně s žalovanými [číslo] s tím, že nad rámec toho jako vlastník pozemku parc. [číslo] namítal, že jeho pozemek bezprostředně nenavazuje na veřejnou komunikaci, pokud žalobce žádá zřízení služebnosti na pozemku žalovaného, bez zřízení služebnosti přes pozemek parc. [číslo] služebnost nezbytné cesty přes pozemek žalovaného nepovede k přístupu pozemku žalobce k veřejné komunikaci v ulici [ulice]. Žalobce neprokázal, že by měl k pozemku [číslo] zřízenu služebnost. Usnesením ze dne 24.8.2021 č.j. 25 C 202/2020-389 soud rozhodl tak, že namísto původního žalovaného [číslo] [titul] [celé jméno původního účastníka] bude v řízení pokračováno se společností [právnická osoba] Současně soud rozhodl o spojení věcí vedených pod sp.zn. 25 C 202/2020 a 24 C 231/2020 ke společnému řízení vedenému nadále pod sp.zn. 25 C 202/2020. K prokázání skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: podací arch České pošty z [datum], dopis právního zástupce žalobce [titul] [celé jméno žalované] z [datum] včetně dodejky, [jméno] [celé jméno žalované] z [datum], [titul] [celé jméno žalovaného], [titul] [celé jméno původního účastníka], [titul] [celé jméno žalované], [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] z [datum], [celé jméno žalované], manželům [příjmení], [celé jméno žalované], [celé jméno žalovaného], manželům [příjmení], [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalovaného], manželům [příjmení], [celé jméno žalovaného], manželům [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované], [titul] [celé jméno žalované], znalecký posudek [číslo] [jméno] [příjmení] z [datum], informace z katastru nemovitostí [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], výpis z katastru nemovitostí v k. ú. [část obce] [list vlastnictví] ke dni [datum], potvrzení o provedené lustraci v ISZR, nahlížení do katastru nemovitostí v k. ú. [část obce] pozemek parc. [číslo] [číslo] úplný výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] a.s., potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel, sdělení Ministerstva vnitra České republiky ze dne [datum], znalecký posudek [jméno] [příjmení] z [datum] [číslo] geometrický plán [jméno] [příjmení] [číslo] 2015 jako součást znaleckého posudku [jméno] [příjmení], výpis z katastru nemovitostí v k. ú. [část obce] [list vlastnictví] a [číslo] informace o pozemku parc. [číslo] [číslo] [číslo] výtisk katastrální mapy, výpis z katastru nemovitostí v k. ú. [část obce] [list vlastnictví] k [datum] a k [datum], výtisk katastrální mapy, informace o pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], oznámení o konání opakované veřejné dražby dobrovolné – dražební vyhláška č. j. 038/2013 z 27.2.2013 včetně dodatku [číslo] této dražební vyhlášky o konání opakované veřejné dobrovolné dražby, potvrzení dražebníka o vlastnickém právu z [datum], transakční historie [příjmení] [příjmení] na tuzemskou platbu příchozí, protokol o provedené opakované dražbě z [datum], darovací smlouva mezi [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobce] z [datum] a darovací smlouva mezi [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobce] z [datum], další darovací smlouva mezi stejnými účastníky z [datum], informace o pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a [číslo] v k. ú. [část obce] a [číslo] [číslo] [číslo] kopie katastrální mapy s náčrtkem možných přístupů, odborný článek [titul] [příjmení], print screeny ortofotomapy, e-mailová komunikace včetně dohody o užívání průjezdu bytového domu [adresa] [ulice] ulice [obec a číslo], další e-mailová komunikace, potvrzení dražebníka o vlastnickém právu, protokol o provedené opakované dražbě z [datum], sdělení Městské části [obec a číslo], Úřadu městské části, Odboru územního rozvoje a výstavby z [datum], prohlášení vlastníka budovy Bytového podniku v [obec a číslo], státního podniku v likvidaci, ohlášení zněny údajů o stavbě včetně geometrického plánu vyhotoveného GEO- [právnická osoba], oznámení o konání opakované veřejné dražby dobrovolné – dražební vyhláška č. j. 038/2013 z 27.2.2013, dodatek [číslo] dražební vyhlášky o konání opakované veřejné dobrovolné dražby, protokol o provedené opakované dražby, potvrzení dražebníka o vlastnickém právu, protokol o předání předmětu dražby č. j. 038/2013, protokol o stavu měřidla elektrické energie a spotřeby vody, založení nového řízení Z [číslo], žádost Městské části [obec a číslo] o potvrzení existence stavby z [datum], kolaudační povolení z [datum], opis stavebního povolení Magistrátu hlavního města Prahy z [datum] včetně podmínek pro stavbu činžovního domu, smlouva o řízení věcného břemene mezi Bytovým podnikem v [obec a číslo], státním podnikem v likvidaci, a [právnická osoba] a.s. z [datum], výpis z katastru nemovitostí v k. ú. [část obce] [list vlastnictví], výpis z katastru nemovitostí v k. ú. [část obce] [list vlastnictví] k [datum] a [list vlastnictví], žaloba žalobce proti [právnická osoba] a.s. z [datum], opis kolaudačního rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze [datum], opis stavebního povolení z [datum], e-mailová komunikace včetně návrhu dohody o užívání průjezdu bytového domu [adresa], fotografie, prohlášení společnosti [právnická osoba] z [datum], fotografie, geometrický plán společnosti [právnická osoba] [číslo] schéma objektu [ulice a číslo], úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], kupní smlouva mezi [titul] [celé jméno původního účastníka] a společností [právnická osoba] z [datum], informace o jednotce [číslo] vyjádření [titul] [příjmení] [příjmení] [jméno] z [datum], fotodokumentace, geometrický plán [jméno] [příjmení] [číslo] 2015 a spis zdejšího soudu sp. zn. 24 C 231/2020, a to zejména znalecký posudek [jméno] [příjmení] [číslo] z [datum]. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z oznámení o konání opakované veřejné dražby dobrovolné (dražební vyhláška č.j. 038/2013) ze dne 27.2.2013 plyne, že bylo oznámeno konání veřejné dražby pozemku parc. [číslo] budovy bez č.p./č.e. nacházející se na pozemku parc. [číslo]. Dle čl. 9 vyhlášky se předmět dražby nachází mezi zástavbou řadových domů ve vnitrobloku vedle místní veřejné asfaltové komunikace, předmětem dražby je soubor stavby a dvou pozemků bývalé hasičské zbrojnice situovaný ve dvorním uzavřeném traktu, který je přístupný ze dvou okolních ulic [ulice] a [ulice] průjezdy vícebytových domů. Pozemek [číslo] je tvořen zastavěnou plochou s budovou jiné stavby bez č.p./č.e., pozemek [číslo] je tvořen zpevněnou plochou dvora se sedmi parkovacími stáními pro osobní automobily. Prohlídky předmětu dražby proběhnou ve dnech [datum] a [datum]. Dle dodatku [číslo] k dražební vyhlášce ze dne [datum] vázlo ke dni vyhotovení vyhlášky na pozemku [číslo] pět smluv o nájmu, na základě kterých byly jednotlivé části tohoto pozemku pronajímány jako parkovací místa. Žalobce se stal vlastníkem uvedených nemovitostí k okamžiku udělení příklepu v rámci veřejné dražby dne [datum], jak plyne z potvrzení dražebníka ze dne [datum]. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] plyne, že žalobce byl vlastníkem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] o výměře 87 m2, druh pozemku„ zastavěná plocha a nádvoří“, způsob využití„ společný dvůr“. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] plyne, že nyní je pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví [jméno] [celé jméno žalobce], který jej nabyl na základě darovací smlouvy od žalobce ze dne [datum]. Darovací smlouvou ze dne [datum] převedl žalobce svého bratrovi [jméno] [celé jméno žalobce], [rodné číslo], ideální pozemků parc. [číslo] budovu bez č.p./č.e. nacházející se na pozemku parc. [číslo] Darovací smlouvou ze dne [datum] převedl na [jméno] [celé jméno žalobce] druhou polovinu pozemku parc. [číslo] ve stejný den byla mezi bratry [anonymizováno] uzavřena darovací smlouva, na základě které převedl [jméno] [celé jméno žalobce] na žalobce zpět jednu polovinu pozemku parc. [číslo] na něm stojící budovy. Ze snímku fotomapy z let 2014 2015 (č.l. 177) je patrné, že pozemek [číslo] sousedící na východní straně s pozemkem žalobce je nezastavěný. [ulice] část [obec a číslo], ÚMČ, Odbor územního rozvoje a výstavby k dotazu soudu uvedla, že na pozemku parc. [číslo] se nachází novostavba bytového domu, k němuž bylo vydáno stavební povolení v roce 2014 a kolaudační souhlas v roce 2018. Z vyjádření Městské části [obec a číslo], ÚMČ, Odboru výstavby ze dne [datum] plyne, že byl udělen souhlas s rozdělením pozemku parc. [číslo] na pozemky [číslo] s tím, že pozemek [číslo] bude přístupný z ulice [příjmení] přes průjezd objektu na pozemku [číslo] právo chůze a jízdy bude zajištěno věcným břemenem. Z geometrického plánu zpracovaného [jméno] [příjmení] pod [číslo] [rok] plyne, že nezbytná cesta má dle návrhu žalobce vést přes pozemky [číslo] [číslo] s tím, že plocha nezbytné cesty činí u pozemku parc. [číslo] výměru 46,16 m2 a její velikost, tvar a umístění odpovídá průjezdu touto budovou. [příjmení] nezbytné cesty navrhované přes pozemek [číslo] má činit 93,20 m2, přičemž na hranici pozemků [číslo] [číslo] se její šířka a tvar přibližně shoduje s nezbytnou cestou vedoucí přes pozemek [číslo] směrem na jih se výrazně rozšiřuje tak, že při hranici pozemků [číslo] tvoří polovinu šířky pozemku [číslo]. Z výpisů z katastru nemovitostí plyne, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 251 m2 v k.ú. [část obce] je žalovaný [číslo] ([právnická osoba]), vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 1288 m2 je žalobce, podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] o výměře 320 m2 jsou žalovaní [číslo] – 22. Z výtisku z katastrální mapy (na č.l. 107 a 129) soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] je obdélníkového tvaru a ze všech stran je obklopen dalšími pozemky, tj. bezprostředně nesousedí ani s ulici [ulice], ani [ulice]. Mezi pozemkem parc. [číslo] ulicí [ulice] se nachází pozemek parc. [číslo] který s pozemkem parc. [číslo] sousedí, a pozemek parc. [číslo] který přiléhá k ulici [ulice]. Na druhé (jižní) straně pozemku [číslo] se nachází pozemky [číslo] [číslo] který doléhá na ulici [ulice]. Na východní straně od popsaných pozemků se nachází pozemek parc. [číslo] na západní straně pozemek parc. [číslo] přičemž oba tyto pozemky po téměř po celé své délce přiléhají na pozemky [číslo]. Z fotodokumentace soud zjistil, že budova [adresa] se nachází v ulici [příjmení] (fotografie na č.l. 295, 343 a 344), v přízemí budovy se nachází provozovna„ Koupelny, podlahy, okna, dveře, interiéry“, v nadzemních podlažích se nachází bytové jednotky s balkony (patrné i při pohledu z vnitrobloku na č.l. 363). V pravé části budovy se nachází vrata vedoucí do průjezdu. Vrata jsou vyrobena z neprůhledného materiálu, pravděpodobně plechu, pouze v horní části jsou opatřena malými okny. Na vratech není viditelný zámek ani klika, vrata se při otevírání vysouvají nahoru (č.l. 295), při pohledu zevnitř (č.l. 317) je patrné napojení vrat na přívod elektrické energie. Z prohlášení vlastníka budovy [adresa] nacházející se na pozemku parc. [číslo] ze dne [datum] plyne, že tímto prohlášením byla budova rozdělena na 15 bytových jednotek. Čl. E), odst. 4 písm. a) prohlášení uvádí, že všechny jednotky jsou jako povinny zajistit právo průchodu a průjezdu vlastníkům pozemku parc. [číslo] budovy nacházející se na tomto pozemku průjezdem budovou s bytovými a nebytovými jednotkami [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Ze Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] plyne, že vlastníci bytových jednotek v domě [adresa] na parcele parc. [číslo] jako povinní zřídili ve prospěch oprávněného, společnosti [právnická osoba], resp. ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. [číslo] věcné břemeno odpovídající právu oprávněného k průchodu a průjezdu průjezdem v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo]. Na tato zjištění neměly ostatní provedené důkazy vliv. Soud neprovedl důkaz místním šetřením navržený žalobcem, neboť má skutkový stav zjištěný z fotografií za dostatečný pro rozhodnutí. Za nadbytečné soud považoval i navrhované odborné vyjádření ohledně požární bezpečnosti, znalecký posudek k [adresa] navrhované žalobcem, a účastnický výslech žalovaného [číslo] výslech [titul] navrhované žalovanými [číslo] to s ohledem na právní názor soudu vyjádřený níže. Podle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Podle § 1029 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. Podle § 1032 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud nepovolí nezbytnou cestu a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Podle § 1032 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že obě žaloby nejsou důvodné. Obecně je třeba vycházet ze zásady, že povolení nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníka pozemku. Proto lze právo nezbytné cesty povolit jen tehdy, nelze-li účelu dosáhnout jinak, a jen v rozsahu nezbytném k řádnému užívání nemovitosti, s tím, že právo vlastníka zatíženého pozemku má být pokud možno omezeno co nejméně. Zákon stanoví několik případů, kdy nezbytnou cestu, ač by pro její povolení byly dány důvody, povolit nelze. Jedná se o situace: 1) jestliže zřízením nezbytné cesty vznikne na nemovité věci souseda škoda, která bude zřejmě vyšší než výhoda, kterou přinese zřízení nezbytné cesty; přičemž judikatura dospěla k závěru, že je třeba porovnat výhody plynoucí z práva cesty na straně jedné a celkové újmy vzniklé vlastníkovi pozemku, včetně omezení možnosti pozemek užívat, narušení soukromí, snížení ceny nemovitosti apod., na straně druhé. Újma spočívá i v tom, že obecná cena jeho nemovitosti v důsledku zatížení klesne, rovněž je třeba přihlížet i k dalším případným omezením, a to i takovým, která lze finančně vyčíslit jen obtížně (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.6.2015 sp. zn. 22 Cdo 5235/2014). 2) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, přičemž lze uvažovat jednak o situaci, kdy vlastník nemovité věci měl k nemovité věci zajištěno spojení na veřejnou cestu, o které následně hrubě nedbalým či úmyslným jednáním přišel, nebo že vlastník nabyl nemovitou věc bez přístupové cesty, aniž by se před nabytím věci pokusil si přístup zajistit. Hrubě nedbalé či úmyslné jednání vlastníka nemovité věci žádajícího o povolení nezbytné cesty tedy může podle okolností případu spočívat nejen ve zbavení se existujícího spojení s veřejnou cestou, ale i v nabytí nemovité věci bez zajištěného spojení. Uvedené závěry dopadají i na případy nabytí pozemku v dražbě, kdy dochází ke koupi za sníženou cenu pod obvyklou tržní cenu s vědomím, že cena, za kterou se pozemek dražil, byla snížena z důvodu nedostatečného přístupu. Vědomost o absenci přístupu k nemovitosti sama o sobě sice nepostačuje k závěru o patrné nedbalosti, ovšem má vést k tomu, aby se nabyvatel pozemku pokusil zajistit si přístup k pozemku ještě před jeho samotným nabytím. Nabyvatel má zejména oslovit vlastníky pozemků, přes něž by přístup k nabývané nemovitosti přicházel do úvahy (nejen vlastníky pozemků, přes které cesta již dříve vedla), s nabídkou na povolení nezbytné cesty. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.11.2016 sp. zn. 22 Cdo 3242/2015). V této souvislosti je nutné poznamenat, že dřívější judikatura posuzovala jednání vlastníka spíše benevolentněji, způsobení si nedostatku přístupu úmyslně či z hrubé nedbalosti neznamenalo automaticky zamítnutí žaloby a promítalo se toliko do stanovení výše přiměřené náhrady za zřízení nezbytné cesty (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.5.2011 sp. zn. 22 Cdo 2977/2009). Současná právní úprava je však odlišná, neboť přímo v § 1032 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je výslovně zakotvena povinnost soudu zamítnout žalobu na povolení nezbytné cesty pro úmyslné či hrubě nedbalé jednání žadatele, jímž si žadatel způsobil nedostatek přístupu; dřívější judikaturu tak dle soudu I.stupně nelze aplikovat. 3) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Soud by měl proto zvažovat, zda ke splnění účelu, pro nějž je zřízení nezbytné cesty žádáno, nebude postačovat jiné opatření, které svým rozsahem, popřípadě intenzitou nebo časovým působením, vyhoví požadavku co možná nejmenšího obtěžování či zasahování do práv vlastníka zatěžovaného pozemku. Věcné břemeno nezbytné cesty nemůže soud zřídit, má-li žalobce zajištěn přístup na základě obligačního práva nebo může-li k přístupu využít jiné pozemky ve svém vlastnictví. Skutečnost, že přístup zřízený přes cizí pozemek na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni by byl pro žalobce pohodlnější, resp. výhodnější, nebo že by se obešel bez stavebních úprav, není významná (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [číslo] 2006 sp. zn. 22 Cdo 38/2005, rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 24.1.2017 sp. zn. 22 Cdo 3398/2016). Připadá-li do úvahy více možností, jak zřídit nezbytnou cestu, je třeba vybrat tu, která bude pro vlastníka zatíženého pozemku nejméně obtěžující; je třeba též vážit, zda by méně zatěžující a přiměřenější z hlediska požadavku minimalizace zásahů do vlastnického práva vlastníka zatěžovaného pozemku nebylo vhodnější zřídit cestu přes pozemek jiného vlastníka (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.4.2016 sp.zn. 22 Cdo 1171/2016). 4) jestliže má být nezbytná cesta zřízena přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, či přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit. Judikatura v tomto případě dospěla k poměrně jednoznačnému závěru, že uzavřenými prostorami, přes které nelze zřídit nezbytnou cestu, jsou budovy, uzavřený dvůr či prostor u obytného domu, který je uzavřen oplocením před vstupem cizích osob; není tedy možné, aby nezbytná cesta využívala budovu, resp. přes její součást (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.11.2016 sp. zn. 22 Cdo 3242/2015, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.4.2016 sp.zn. 22 Cdo 1171/2016, či v poměrech předchozí právní úpravy rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.4.2004 sp. zn. 22 Cdo 1274/2003, v němž byla řešena typově velmi podobná situace jako v posuzované věci, když se žalobce domáhal zřízení nezbytné cesty uzavřeným dvorkem a průjezdem v domě. Soud zde uzavřel, že jde-li v dané věci o průjezd budovou, přes chodbu, která je součástí domu, nelze právo věcného břemene zřídit). Pro úplnost soud podotýká, že ze znění zákona vyplývá, že v těchto případech může být věcné břemeno zřízeno jen na základě dohody stran, nikoli soudem. Žalobce se jako vlastník pozemku parc. [číslo] domáhá zřízení nezbytné cesty přes pozemky parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného [číslo] pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaných [číslo]. V řízení nebylo sporu o tom (a plyne to i z provedeného dokazování, např. z předložených fotografií, výpisů z katastru nemovitostí či prohlášení vlastníka budovy [adresa]), že pozemek [číslo] je celý zastavěný budovou [adresa], která je bytovým domem rozděleným na bytové jednotky. Žalobce se domáhá zřízení nezbytné cesty v rozsahu dle zpracovaného geometrického plánu tak, že nezbytná cesta má vést přes průjezd budovou [číslo] která přiléhá na ulici [příjmení], a přes pozemek [číslo] který bezprostředně sousedí s pozemkem žalobce. Z přiložené fotodokumentace má soud za prokázané, že průjezd budovou [anonymizováno] je z ulice [příjmení] opatřen kovovými vraty, jimiž je z veřejné komunikace uzavřen, vrata jsou obvykle zavřená a jsou ovládána za pomoci elektrické energie připojeným motorem. Za takto popsaného stavu má soud za jednoznačně prokázané, že budova [adresa], tedy i pozemek parc. [číslo] jsou uzavřeny tak, aby do nich neměly přístup cizí osoby (což je u bytového domu vcelku logické a očekávané), což samo o sobě zřízení nezbytné cesty vylučuje. Zcela zásadní okolností je samotná skutečnost, že nezbytná cesta má být zřízena průjezdem budovy [adresa], přičemž jak soud osvětlil shora, zřízení nezbytné cesty přes budovu, a to ani přes průjezd budovou, rozhodnutím soudu není možné. Již z tohoto důvodu by bylo na místě žalobu vůči žalovaným [číslo] zamítnout, přičemž za situace, kdy žalobce nemá zajištěn přístup přes pozemek parc. [číslo] není důvodný požadavek na povolení nezbytné cesty přes pozemek parc. [číslo] neboť ten s veřejnou komunikací nesousedí a nezbytná cesta povolená pouze přes tento pozemek není s to naplnit požadovaný účel, tedy zajistit žalobci (vlastníku pozemku parc. č [číslo]) přístup k veřejné komunikaci (k ulici [příjmení]). Pokud jde o pozemek [číslo] lze mít dle soudu nadto pochybnosti, zda žalobce požaduje zřízení přístupu na tento pozemek skutečně v nezbytně nutném rozsahu. Pozemek [číslo] má výměru 251 m2, dle geometrického plánu [jméno] [příjmení] má plocha nezbytné cesty výměru 93,20 m2, tedy více než třetinu výměry pozemku, přičemž není zřejmé, z jakého důvodu je prostor nezbytné cesty na hranici pozemků [číslo] výrazně rozšířen. Soud má rovněž shodně s žalovanými za to, že nedostatečné spojení s veřejnou cestou si žalobce zavinil sám svým jednáním, které lze označit minimálně za nedbalé, spíše však úmyslné. Žalobce nabyl ve veřejné dražbě pozemky parc. [číslo] budovu nacházející se na pozemku [číslo]. Před nabytím pozemků měl žalobce dle dražební vyhlášky možnost si nemovitosti prohlédnout (a bylo by s podivem, kdyby tak neučinil), nadto mu bylo známo, že ačkoli se vlastníci bytových jednotek v budově [adresa] zavázali zajistit právo průchodu a průjezdu vlastníkům pozemku parc. [číslo] toto právo nebylo zapsáno v katastru nemovitostí. Žalobce před nabytím nemovitostí neučinil žádné kroky směřující k tomu, aby si existenci přístupu ověřil, resp. si jej zajistil. Lze se rovněž ztotožnit s námitkou, že v roce 2013, kdy žalobce nabyl předmětné nemovitosti, byl snazší přístup k nim z pozemku parc. [číslo] který byl v uvedené době nezastavěný, neboť stavební povolení k budově, která se na něm nyní nachází, bylo vydáno až v roce 2014. I pokud by si žalobce nezajistil přístup na pozemek parc. [číslo] tímto způsobem, má soud za to, že byl-li současně vlastníkem pozemku parc. [číslo] mohl si jeho vlastnictví ponechat a pokusit se o přístup k ulici [anonymizováno] přes pozemek [číslo]. Je ostatně zřejmé, že sloužil-li v té době pozemek parc. [číslo] jako parkoviště s pronajatými parkovacími místy, jak plyne z doplnění dražební vyhlášky, musel být přístup pro vozidla z ulice [anonymizováno] zajištěn a fakticky realizován. Žalobci tak dle soudu nic nebránilo průjezd budovou [číslo] rovněž využívat a mít tak přes svůj pozemek [číslo] zajištěn přístup i k pozemku parc. [číslo]. Žalobce však následně pozemek [číslo] dvěma darovacími smlouvami ze dne [datum] a [datum] převedl na svého bratra [jméno] [celé jméno žalobce], a to stále za situace, kdy věděl, že přístup z pozemku [číslo] na ulici [příjmení] není po právní stránce zajištěn, tedy že věcné břemeno přes pozemky parc. [číslo] není zapsáno v katastru nemovitostí. Pokud žalobce převedl pozemek [číslo] tím si vědomě a úmyslně ztížil přístup k ulici [ulice], nelze to přičítat k tíži žalovaných. V této souvislosti se lze rovněž ztotožnit s argumentací žalovaných v tom směru, že přístup k veřejné komunikaci přes pozemky [číslo] [číslo] lze stále považovat za vhodnější. Pozemek [číslo] je ve vlastnictví bratra žalobce, a lze proto předpokládat, že dohoda mezi ním a žalobcem o užívání pozemku [číslo] by byla možná, pozemek [číslo] je nezastavěný pozemek se způsobem využití zapsaným v katastru nemovitostí jako„ společný dvůr“, který minimálně v minulosti sloužil jako parkoviště, a tedy je k průjezdu vozidel uzpůsoben. Spojení s komunikací [příjmení] je proto snazší a zatěžovalo by tak potenciálně i menší počet osob. Z těchto důvodů soud obě žaloby zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalovaným, kteří byli ve věci plně úspěšní, náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaným č. 1, č. 2, č. 3, č. 5, č. 7, č. 8, č. 9, č. 10, č. 11, č. 12, č. 14, č. 15, č. 19 a č. 20 náleží odměna vypočtená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (a.t.). Odměnu za 1 úkon soud určil dle § 9 odst. 3 písm. c) ve spojení s § 7 bodem 5 a § 12 odst. 4 a.t. na částku 28.000 Kč (odměna za úkon 2.500 Kč x 14, to celé sníženo o 20 %). Soud přiznal odměnu za 6 úkonů (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. vyjádření k žalobě ze dne [datum], 3. účast na jednání dne [datum], 4. vyjádření ze dne [datum], 5.,6 účast na jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny), tedy 168.000 Kč. K odměně náleží paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. po 300 Kč za úkon, tedy 1.800 Kč, a navýšení o 21% sazbu DPH, tedy o částku 35.658 Kč. Soud dále přiznal náhradu cestovních výdajů za požadovanou jednu cestu motorovým vozidlem na trase„ [ulice], [obec] - [ulice], [obec]“ a zpět (celkem 400 km, měřeno na [webová adresa]) dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. Ta sestává z náhrady za používání motorových vozidel dle § 1 písm. b) vyhlášky ve výši 1.760 Kč (400 km x 4,40 Kč) a z náhrady za spotřebované pohonné hmoty dle § 4 písm. c) vyhlášky ve výši 772 Kč (400 km x 7, [číslo] x 27,20 Kč). Žalovaným dále náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, a to za celkem 8 půlhodin ve výši 800 Kč. Celkové náklady řízení těchto žalovaných činí 208.790 Kč. Žalovaným [číslo] náleží paušální náhrada hotových výdajů dle vyhlášky č.254/2015 Sb., po 300 Kč za úkon. Žalované [číslo] náleží náhrada za 3 úkony (1. vyjádření k žalobě ze dne [datum], 2. účast na jednání dne [datum], 3. vyjádření ze dne [datum]), tedy v částce 900 Kč. Každému z žalovaných [číslo] pak náleží náhrada za vyjádření k žalobě ze dne [datum] ve výši 300 Kč. Žalovaní [číslo] se náhrady nákladů řízení na jednání dne [datum] výslovně vzdali, proto soud rozhodl tak, že ve vztahu mezi nimi a žalobcem nemá nikdo právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaným [číslo] náleží odměna vypočtená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Odměnu za 1 úkon soud určil dle § 9 odst. 3 písm. c) ve spojení s § 7 bodem 5 a § 12 odst. 4 a.t. na částku 4.000 Kč (odměna za úkon 2.500 Kč x 2, to celé sníženo o 20 %). Žalovaným náleží odměna za 8 úkonů (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. vyjádření k žalobě ze dne [datum], 3. porada s žalovaným [číslo] přesahující 1 hodinu ze dne [datum], 4. účast na jednání dne [datum], 5. porada s žalovaným [číslo] přesahující 1 hodnu ze dne [datum], 6. vyjádření ze dne [datum], 7,8 účast na jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny), tedy 32.000 Kč. K odměně náleží paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. po 300 Kč za úkon, tedy 2.400 Kč, a navýšení o 21% sazbu DPH, tedy o částku 7.224 Kč. Celková náhrada nákladů řízení těchto žalovaných tedy činí 41.624 Kč. Žalovanému [číslo] náleží odměna vypočtená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Odměnu za 2 úkony spočívající v přípravě a převzetí zastoupení a vyjádření k žalobě učiněné v řízení sp.zn. 24 C 231/2020 soud určil dle § 9 odst. 3 písm. c) ve spojení s § 7 bodem 5 a přiznal ji v částce 2.500 Kč za úkon, tedy ve výši 5.000 Kč. Za úkony, které žalovaný [číslo] učinil poté, co byla řízení sp.zn. 25 C 202/2020 a 24 C 231/2020 spojena ke společnému řízení, soud přiznal odměnu za úkon ve výši určené dle § 9 odst. 3 písm. c) ve spojení s § 7 bodem 5 a § 12 odst. 4 a.t. na částku 2.000 Kč (odměna za úkon 2.500 Kč snížená o 20 %, neboť žalovaný [číslo] je zastoupen stejným advokátem jako žalovaní [číslo]). Žalovanému [číslo] tak dále náleží odměna za 3 úkony (1. porada s klientem přesahující 1 hodinu ze dne [datum], 2., 3. účast na jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny). K odměně náleží paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. po 300 Kč za úkon, tedy 1.500 Kč, s navýšením o 21% sazbu DPH, tedy o částku 2.625 Kč. Celkové náklady řízení žalovaného [číslo] tak činí 15.125 Kč. Vzhledem k tomu, že vůči žalovanému [číslo] se jedná o samostatné řízení týkající se jiného pozemku, rozhodl soud o náhradě nákladů řízení žalovaného [číslo] samostatným výrokem. Soud v případě žalovaných [číslo] nepřiznal požadovanou odměnu za poradu s klientem (žalovaným [číslo]) konanou ve dnech [datum] a [datum], v případě žalovaného [číslo] odměnu za poradu s klientem konanou ve dnech [datum] a [datum]. Soud má za to, že počet účtovaných porad s klienty – žalovanými [číslo] – je nepřiměřený a tyto úkony nejsou účelné. Proto přiznal odměnu za poradu s žalovaným [číslo] pouze za dny [datum] a [datum], které předcházely nařízeným ústním jednáním, v případě žalovaného [číslo] pouze odměnu za poradu ze dne [datum], která předcházela jednání nařízenému na [datum], neboť předchozího jednání dne [datum] se právní zástupce [titul] [příjmení] zúčastnil pouze jako zástupce žalovaných [číslo]. O lhůtách k zaplacení nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř., účastníkům, kteří jsou zastoupeni advokátem, byla náhrada nákladů řízení přiznána k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení