19 Co 28/2024 - 412

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Vávry a soudkyň Mgr. Jitky Múčkové a Mgr. Miroslavy Šebelové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupené advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zřízení nezbytné cesty, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 30. 8. 2023, č. j. 9 C 293/2021-330 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 8 626 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta [Jméno advokáta], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. V záhlaví citovaným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby soud zřídil ve prospěch žalobce jako vlastníka nemovité věci – pozemku parc. č. St. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [adresa], jehož součástí je budova s č.p. [Anonymizováno] garáž (garáž), nezbytnou cestu přes pozemek žalované, parc. č. [Anonymizováno], orná půda, v k. ú. [adresa], a to v rozsahu, v jakém již cesta na pozemku existuje, a aby žalobce byl povinen pravidelně platit žalované úplatu za užívání cesty ve výši 1 000 Kč ročně, vždy k 15. prosinci předchozího roku (výrok I.), uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 24 352 Kč (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě ze dne 27. 10. 2021, kterou se žalobce domáhal zřízení nezbytné cesty ke své nemovitosti přes pozemek žalované obklopující její rodinný dům. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k závěru, že to není žalovaná, která způsobila nedostatek spojení nemovitosti žalobce s veřejnou cestou, naopak do této situace se dostal žalobce spolu se svou širší rodinou, kdy původním vlastníkem všech předmětných nemovitostí byl jeho bratr [jméno FO], rodina žalobce, zejména v důsledku exekucí, o své nemovitosti postupně přišla. Zřízením nezbytné cesty by bylo extrémně omezeno vlastnické právo v neprospěch žalované, pokud jde o užívání jejího rodinného domu. Celý prostor, v rámci kterého je žádána nezbytná cesta, je oplocen a uzavřen tak, aby byl chráněn soukromý majetek žalované a její rodiny, jejich soukromí a nerušené užívání nemovitostí. Soud prvního stupně měl rovněž za to, že žalobce si může nezbytnou cestu zajistit vhodnějším způsobem přes jiné sousedící pozemky. Žalobu proto v plném rozsahu zamítl s odkazem na ustanovení § 1032 odst. 1, 2 o. z. O náhradě nákladů řízení rozhodoval ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na právní zastoupení. Odměna za jeden úkon advokáta činí 2 500 Kč dle § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Právnímu zástupci žalované přiznal osmkrát odměnu po 2 500 Kč v plné výši (příprava a převzetí věci, čtyřikrát písemné vyjádření ve věci, dvakrát účast u jednání soudu, jedenkrát účast při jednání na místě samém), dále jedenkrát odměnu v poloviční výši 1 250 Kč za účast na vyhlášení rozsudku, dále cestovné k jednání na místě samém ze [adresa] do [Anonymizováno] a zpět ve výši 202 Kč, náhradu za ztrátu času při této cestě za dvě půl hodiny po 100 Kč, celkem 24 352 Kč.

3. Proti rozsudku podal odvolání žalobce. Zopakoval svůj argument přednesený již v řízení před soudem prvního stupně, že žalovaná v rámci nabytí nemovitých věcí znala stav na místě samém a věděla o tom, že v prostoru nabývaných nemovitostí je garáž ve vlastnictví žalobce, zmínka o tom byla v samotné kupní smlouvě. Požadovaná cesta přes pozemek žalované je jedinou vhodnou variantou, pokud by se měl domáhat nezbytné cesty po jiných pozemcích, nejednalo by se o pozemky jediného vlastníka, přičemž soud v napadeném rozsudku možné alternativy řádně nespecifikoval a v tomto smyslu je napadený rozsudek nesrozumitelný a nepřezkoumatelný. Vlastnická práva obou účastníků jsou si rovna, pokud dojde k jejich kolizi, měl by soud hledat spravedlivé řešení, pokud je žalobci právo cesty odepřeno, je postaven do pozice holého vlastníka, který nemá možnost své vlastnické právo vykonávat, oproti tomu stojí zájmy žalované, jejíž práva sice budou omezena, ale to za situace, že s tímto vědomím žalovaná nemovitosti kupovala. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalovaná se k odvolání žalobce vyjádřila písemně, s odvoláním nesouhlasila, ztotožnila se s napadeným rozsudkem a navrhla jeho potvrzení.

5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Soud prvního stupně vzal za prokázané následující skutečnosti: a) Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. St. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], garáž, vše v k. ú. [adresa]. Nemovitost nabyl v dobrovolné dražbě, která se konala 28. 7. 2011, s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni 29. 9. 2011. V rámci této dobrovolné dražby vydražil žalobce i pozemek parc. č. St. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] rodinný dům. Vlastníkem vydražených nemovitostí byla před dražbou bývalá manželka bratra žalobce [jméno FO] [Anonymizováno] (dříve [jméno FO]). b) Žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. St. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], rodinný dům, pozemků parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa]. Uvedené pozemky (mimo pozemek parc. č. [Anonymizováno], viz níže písm. c/) nabyla kupní smlouvou ze dne 11. 1. 2021, kterou jako kupující uzavřela s [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] na straně prodávající. [tituly před jménem] [jméno FO] prodal žalované pozemek parc. č. St. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], pozemek [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], prodávající [jméno FO] prodal žalované pozemek parc. č. [Anonymizováno]. Vlastnické právo žalované k uvedeným nemovitostem bylo zapsáno do katastru nemovitostí s účinky ke dni 23. 4. 2021. Kupní smlouva mimo jiné obsahovala v článku V., bodě 8 prohlášení prodávajících, že „…..společně s převáděnými nemovitostmi je oplocen i pozemek parc. č. St. [Anonymizováno], jehož součástí je garáž, který není součástí prodeje podle smlouvy…“ s tím, že „….kupující bere na vědomí potenciální riziko sporu s vlastníkem garáže, neboť jediný přístup k tomuto pozemku z veřejné komunikace je přes převáděné pozemky a pokud by nedošlo k případné dohodě o umožnění přístupu, mohl by se vlastník pozemku domáhat zřízení nezbytné cesty….“. c) Až v průběhu řízení, na základě kupní smlouvy ze dne 22. 8. 2022, se žalovaná stala vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno], neboť po nabytí nemovitostí popsaných v předchozí odrážce zjistila, že jejich faktické oplocení zasahuje malou částí do sousedního pozemku, s majitelem sousedního pozemku se proto dohodla na odkupu části pozemku (připloceného k jejím nemovitostem) o velikosti 123 m, který tvoří úzký pás, široký cca 2 m podél hranice s pozemkem parc. č. [Anonymizováno], ve svém čele hraničí s veřejnou cestou (stejně jako sousední pozemek parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]). d) Pozemek parc. č. [Anonymizováno] o velikosti 193 m byl vydělen z pozemku parc. č. [Anonymizováno] geometrickým plánem ze dne 25. 5. 2018 v době, kdy jeho vlastníkem byl [jméno FO] (viz níže), který pozemek následně kupní smlouvou ze dne 15. 10. 2018 převedl na [jméno FO]. Pozemek tvoří úzký pás o šíři cca 2 m mezi pozemky parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], ve svém čele hraničí s veřejnou cestou, na druhém konci přiléhá k nemovitosti žalobce. e) Žalovaná užívá spolu s rodinou k bydlení rodinný dům č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. St. [Anonymizováno] a přilehlou zahradu na pozemcích parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kdy takto užívaný prostor k soukromým účelům má zaplocen, za vstupní branou od veřejné cesty na hranici pozemku [Anonymizováno] je vydlážděný vstup se zámkovou dlažbou, po celé délce pozemku parc. č. [Anonymizováno] jsou vysázeny stromy a okrasné keře. Uprostřed pozemků žalované, které tvoří zahradu k přilehlému rodinnému domu, se nachází stavba garáže ve vlastnictví žalobce na pozemku o výměře 48 m, tato stavba je oplocená a nemá přístup k veřejné cestě, je zcela obklopena pozemky žalované. Příjezdová cesta k rodinnému domu žalované leží na pozemku [Anonymizováno] při hranici s pozemkem [Anonymizováno], na ní se žalobce domáhal zřízení nezbytné cesty. Garáž leží za rodinným domem, míněno od veřejné cesty, ve vzdálenosti cca 12 m, rodinný dům je od příjezdové cesty vzdálen cca 6 m. Vzdálenost od veřejné cesty ke garáži je cca 50 m. f) Předmětné nemovitosti, a to rodinný dům se zahradou (přilehlé pozemky ve vlastnictví žalobkyně) a garáží (ve vlastnictví žalobce), byly budovány jako jediný funkční celek pro bydlení rodiny, za tím účelem byla stavba zkolaudována rozhodnutím ze dne 22. 4. 1994, kterým bylo povoleno užívání stavby pro bydlení, dle rozhodnutí měla stavba sloužit jako rodinný dům a samostatně stojící garáž o dvou stáních. Vlastníky a stavebníky uvedených nemovitostí byli manželé [jméno FO] a [jméno FO] (bratr žalobce). g) Na adresu předmětné garáže žalobce, tedy na adresu [adresa], zapsala své sídlo společnost [právnická osoba] dne 6. 12. 2021 (po podání předmětné žaloby), a rovněž společnost [Anonymizováno] [právnická osoba] of [právnická osoba]. dne 6. 10. 2021 (krátce před podáním žaloby). Společníkem a jednatelem obou společností je bratr žalobce [jméno FO].

7. S výše uvedenými skutkovými zjištěními se odvolací soud ztotožňuje. Odvolací soud dále ve smyslu § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování listinami založenými ve spise a ve smyslu § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování listinami z katastru nemovitostí a obchodního rejstříku, zjistil následující: a) Manželství [jméno FO] a [jméno FO] (bratra žalobce) bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] ze dne 30. 6. 2003, který nabyl právní moci 10. 7. 2003. Manželé uzavřeli Dohodu o vypořádání společného jmění manželů, na základě které se [jméno FO] stala vlastníkem pozemku parc. č. St. [Anonymizováno] s rodinným domem č.p. [Anonymizováno], pozemku parc. č. St. [Anonymizováno], na kterém stojí garáž č.p. [Anonymizováno]. Bratr žalobce se stal vlastníkem mimo jiné pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Uvedené rozdělení bylo zapsáno do katastru nemovitostí na základě uvedené Dohody o vypořádání společného jmění manželů s právními účinky ke dni 4. 8. 2003 (rozvodový rozsudek č.l. 146, Dohoda o vypořádání společného jmění manželů z 26. 2. 2003 č.l. 142, výpis z katastru nemovitostí LV č. [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], [Anonymizováno] ke dni 1. 2. 2004, č.l. 382, LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno] ke dni 1. 2. 2004, č.l. 186). Uvedeným rozdělením majetku náležejícího do společného jmění manželů bratra žalobce a jeho manželky došlo k tomu, že předmětná garáž ztratila přístup k veřejné cestě, která do té doby vedla přes pozemek parc. č. [Anonymizováno] (v uvedeném období dosud nebyl vydělen pozemek parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]). b) V roce 2007 došlo ke změně vlastníka pozemku parc. č. [Anonymizováno], když bratr žalobce pozemek prodal společnosti [Anonymizováno].[právnická osoba]., na základě kupní smlouvy ze dne 24. 10. 2007 převedl na uvedenou společnost mimo jiné předmětný pozemek, vlastnictví nového vlastníka bylo zapsáno do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu práva ke dni 29. 10. 2007 (kupní smlouva ze dne 24. 10. 2007 č.l. 393, návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ze stejného dne č.l. 391, výpis z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno], k. ú. [adresa] k pozemku [Anonymizováno] ke dni 1. 2. 2008). Jmenovaná společnost ke dni 18. 8. 2010 změnila obchodní firmu z [Anonymizováno][právnická osoba]. na [právnická osoba]. (úplný výpis z obchodního rejstříku č.l. 399). Bratr žalobce byl předsedou představenstva uvedené společnosti do roku 2004, následně byl místopředsedou představenstva do roku 2005. Žalobce byl místopředsedou představenstva uvedené společnosti od 12. 8. 2013 do 4. 4. 2024 (úplný výpis z obchodního rejstříku č.l. 399). c) K dalšímu převodu vlastnictví došlo (jak už zjistil soud prvního stupně a odvolací soud pro přehlednost geneze vlastnických vztahů opakuje) u rodinného domu a pozemku pod ním (pozemek parc. č. St. [Anonymizováno], jehož součástí je RD č.p. [Anonymizováno]) a garáže a pozemku pod ním (pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí garáž č.p. [Anonymizováno]) tak, že vlastníkem uvedených nemovitostí se stal žalobce v dobrovolné dražbě konané dne 28. 7. 2011, kdy předchozím vlastníkem nemovitostí byla bývalá manželka bratra žalobce [jméno FO] Bobenhausen (dříve [jméno FO]), vlastnické právo ve prospěch žalobce bylo zapsáno do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni 29. 9. 2011 (dražební vyhláška a protokol o provedené dražbě ze dne 28. 7. 2011 č.l. 129, č.l. 134, návrh na zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí z 29. 9. 2011 č.l. 127, výpis z katastru nemovitostí LV č. [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] k uvedeným nemovitostem ke dni 16. 12. 2011). V tomto okamžiku se tak žalobce stal vlastníkem předmětné garáže a pozemku pod ní, toto vlastnictví trvá ke dni vyhlášení rozhodnutí. Z uvedeného je dále zřejmé, že žalobce nabyl garáž do svého vlastnictví bez přístupu k veřejné cestě. Pokud žalobce v průběhu řízení tvrdil (například v podání ze dne 7. 12. 2021 na č.l. 252), že v uvedeném období byl vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno], přes který se z veřejné cesty ke garáži jezdilo, jeho bratr [jméno FO] a žalobce tak jako vlastník garáže mohl používat příjezdovou cestu ke garáži přes pozemek parc. č. [Anonymizováno], neboť byli s bratrem v rámci rodiny domluveni na bezúplatném využívání této příjezdové cesty, pak žalobce tvrdil nepravdivé skutečnosti. Z provedeného dokazování nepochybně vyplývá, že ke dni nabytí vlastnického práva žalobce k předmětné garáži a pozemku pod ní již jeho bratr nebyl vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno], který garáž obklopoval a po kterém bylo možno realizovat příjezd a spojení s veřejnou cestou, neboť od roku 2007 vlastníkem uvedeného pozemku byla společnost výše uvedená [Anonymizováno].[právnická osoba]. následně s novou obchodní firmou [právnická osoba]. d) K další změně vlastnictví došlo v roce 2013, a to u rodinného domu a pozemku pod ním (pozemku parc. č. St. [Anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům č.p. [Anonymizováno]), kdy žalobce převedl vlastnictví k uvedené nemovitosti darovací smlouvou ze dne 15. 4. 2013 na svého bratra [jméno FO] (darovací smlouva č.l. 85). e) K další změně vlastnictví došlo v roce 2016, a to u pozemku parc. č. St. [Anonymizováno] s rodinným domem č.p. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno], kdy vlastníkem rodinného domu s pozemkem a zahrady se stal v dražbě [jméno FO] na základě usnesení o příklepu ze dne 21. 9. 2016. V tomto případě se jednalo o dražbu nedobrovolnou, provedenou v rámci exekučního řízení vedeného na návrh oprávněného [právnická osoba]. proti povinným [právnická osoba]. a [jméno FO] (potvrzení exekutora ze dne 20. 10. 2016 č.l. 53, 74, usnesení exekutora o příklepu ze dne 21. 9. 2016 č.l. 60, 67). Tímto okamžikem se opět vlastníkem rodinného domu s přilehlou zahradou tak stala jedna osoba (ale bez garáže). [jméno FO] uvedené nemovitosti převedl v roce 2018 kupní smlouvou z 6. 9. 2018 na nového vlastníka [tituly před jménem] [jméno FO]. Před uvedeným převodem, jak již bylo výše uvedeno, došlo k vydělení pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 193 m z pozemku parc. č. [Anonymizováno] a tento pozemek prodal [adresa] [jméno FO] na základě kupní smlouvy ze dne 15. 10. 2018 (kupní smlouva č.l. 49, geometrický plán č.l. 41, kupní smlouva č.l. 38). f) Následně v roce 2021, jak už bylo výše uvedeno, nabyla uvedené nemovitosti, tedy rodinný dům se zahradou (pozemek par. č. St. [Anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům č.p. [Anonymizováno], pozemky parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno]) žalovaná jako kupující od [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] jako prodávajících na základě kupní smlouvy ze dne 11. 1. 2021 (kupní smlouva č.l. 28), vlastnické právo pro žalovanou bylo vloženo do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni 23. 4. 2021.

8. Z dalších listin, kterými bylo doplněno dokazování odvolacím soudem, již nebyly prokázány nové skutečnosti, byla jimi potvrzena skutková zjištění učiněná soudem prvního stupně. Zejména z fotografií portálu mapy.cz, do kterých je možné přenést katastrální hranice pozemků, ve spojení s katastrální mapou a protokolem z místního šetření, je zcela zřejmá situace na předmětných pozemcích žalobce i žalované tak, jak ji popsal soud prvního stupně v odst. 6, písm. b).

9. Podle § 1029 o. z., vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat, proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

10. Podle § 1032 odst. 1 o. z., soud nepovolí nezbytnou cestu a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.

11. Odvolací soud se ztotožňuje s právním hodnocením učiněným soudem prvního stupně, pokud žalobu zamítl s odkazem na ustanovení § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. a § 1032 odst. 2 o. z. z důvodů, že žalobce si sám způsobil nedostatek přístupu k veřejné cestě a dále, že veřejnou cestu nelze povolit přes uzavřenou zahradu žalované, která je oplocena za tím účelem, aby do něj nevstupovaly cizí osoby. Pokud jde o důvod specifikovaný v § 1032 odst. 2 o. z., bylo prokázáno, že pozemek, přes který se žalobce domáhá zřízení nezbytné cesty ke své garáži, je zahradou přiléhající k rodinnému domu žalované, za tím účelem je zahrada uzavřena oplocením, aby do soukromého prostoru rodiny žalované neměly přístup cizí osoby. Povolením nezbytné cesty způsobem, jak se ho domáhá žalobce, by bylo nepřiměřeným způsobem narušeno právo na soukromí žalované.

12. Pokud jde o důvod specifikovaný v § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., v daném případě po provedeném dokazování a zvážení všech specifických okolností daného případu nelze učinit jiný závěr, než že žalobce si způsobil nedostatek spojení své nemovitosti s veřejnou cestou sám svou hrubou nedbalostí. Předmětný pozemek, jehož součástí je garáž, nabyl v roce 2011 v dobrovolné dražbě za situace, kdy garáž neměla spojení s veřejnou cestou, přičemž pozemek ji obklopující, po kterém by se spojení s veřejnou cestou dalo realizovat (pozemek parc. č. [Anonymizováno]), byl ve vlastnictví výše uvedené obchodní společnosti [právnická osoba]. (v podrobnostech viz odst. 7 písm. b/). Žalobce se v řízení nepravdivě bránil tím, že v době nabytí garáže přístup k veřejné cestě řešit nepotřeboval, neboť pozemek, na kterém cesta leží, byl ve vlastnictví jeho bratra a přístup tak měl zajištěn výprosou v rámci rodinných vztahů. Bylo prokázáno, že uvedený pozemek bratr žalobce prodal již v roce 2007 uvedené obchodní společnosti. Bylo rovněž prokázáno, že uvedená obchodní společnost je personálně propojená s rodinou žalobce, ve vedení společnosti v různých obdobích před i po převodu nemovitostí figuroval bratr žalobce i žalobce. Podstatné je, že sám žalobce byl ve vedení společnosti, a to na pozici místopředsedy představenstva od roku 2013 do roku 2024. Žalobci tedy nic nebránilo, aby si z této pozice zajistil přístup od garáže k veřejné cestě přes služebný pozemek, kdy uvedená společnost pozbyla vlastnictví pozemku až v roce 2016, od roku 2013 do roku 2016 měl tak žalobce možnost přístup k veřejné cestě si zajistit, ať již na úrovni věcněprávní, či obligační. Tento závěr je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. II. ÚS 1587/20. Nic na něm nemění ani skutečnost, že žalovaná byla v kupní smlouvě o existenci garáže a riziku případného sporu s jejím vlastníkem informována. Ke sporu skutečně došlo v podobě aktuálního soudního řízení, soud ale vyhodnotil okolnosti daného případu výše uvedeným způsobem, odpovědnost za hrubou nedbalost žalobce nelze přenášet na žalovanou s odkazem na informovanost žalované kupní smlouvu. Z obsahu spisu dále vyplývá, že poté, co se žalovaná stala vlastníkem svých nemovitostí, nabízela žalobci odkup garáže, žalobce trval na ceně 500 000 Kč, kterou žalovaná neakceptovala, k dohodě tak nedošlo. Následně žalobce zaujal stanovisko, že o prodej garáže již zájem nemá, že tento prodej nabídl pouze jednou a více již garáž žalované k prodeji nabízet nebude. Zároveň bylo prokázáno, že krátce před zahájením tohoto řízení a krátce po jeho zahájení jeho bratr [jméno FO] do předmětné garáže žalobce nechal zapsat sídlo svých dvou společností, a to za situace, kdy garáž nemá zajištěn přístup s veřejnou cestou. K takovému zápisu byl bratr žalobce povinen předložit písemný souhlas žalobce jako majitele nemovitosti, jak vyplývá z § 46 odst. 1 písm. f) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Takový postup svědčí o absenci konstruktivního přístupu žalobce k vyřešení celého sporu.

13. Zbývá doplnit, že žalobce v závěru řízení navrhoval rozšíření žaloby v tom smyslu, že se domáhá povolení nezbytné cesty mimo pozemku parc. č. [Anonymizováno] i přes sousední pozemek parc. č. [Anonymizováno], soud prvního stupně změnu žaloby sice nepřipustil, nicméně z provedeného dokazování je zřejmé, že všechny výše uvedené důvody pro zamítnutí žaloby by se plně uplatnily i v případě pozemku [Anonymizováno], který přímo hraničí s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] po celé délce vedoucí od veřejné cesty ke garáži žalobce a tvoří spolu s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] uzavřenou zahradu žalované obklopující její rodinný dům.

14. Pokud jde o odvolatelem namítanou nedostatečnou specifikaci jiných alternativních cest, v tomto lze přisvědčit názoru žalobce, že k nim není ve spise dostatek podkladů, nicméně s ohledem na výše uvedené důvody pro zamítnutí žaloby není tento nedostatek podstatný.

15. Odvolací soud proto ve smyslu § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil, za správné považuje i rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě nákladu řízení, které soud prvního stupně správně s odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. uložil k náhradě procesně neúspěšnému žalobci, správně je specifikoval a vyčíslil, jak vyplývá z odstavce 2.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. a byly přiznány procesně úspěšné žalované. Představují je náklady na právní zastoupení vypočítané podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., účinné ke dni poskytnutí jednotlivých úkonů právní služby. Právnímu zástupci žalované přísluší odměna ve výši 2 500 Kč za vyjádření k odvolání ze dne 7. 2. 2024 ve smyslu § 9 odst. 3 písm. c) citované vyhlášky ve spojení s § 11 odst. 1 písm. k) citované vyhlášky, odměna ve výši 3 700 Kč ve smyslu § 9 odst. 3 písm. c) citované vyhlášky (po novelizaci k 1. 1. 2025) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) citované vyhlášky za účast při jednání před odvolacím soudem, jeden režijní paušál ve výši 300 Kč, jeden režijní paušál ve výši 450 Kč (po novelizaci k 1. 1. 2025) dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky, náhrada za promeškaný čas strávený cestou k jednání soudu v délce čtyř půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 3 citované vyhlášky, náhrada za cestovné v celkové výši 1 076 Kč za cestu k jednání soudu ze [adresa] a zpět osobním automobilem RZ: [SPZ], při ujetí vzdálenosti 136 km, spotřebě benzínu 5,9 l/100 km, v ceně paliva 35,80 Kč/1 l, sazbě náhrady 5,80 Kč/km podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., účinné ke dni jednání odvolacího soudu. Celkem tak náklady odvolacího řízení žalované představují částku 8 626 Kč.

Poučení