9 C 293/2021 - 330

Rubrum

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zřízení nezbytné cesty takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, aby soud zřídil ve prospěch žalobce jako vlastníka nemovité věci – pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [adresa], jehož součástí je budova s č. p. [číslo] garáž, nezbytnou cestu přes pozemek žalované, p. č. [číslo] - orná půda, v k.ú. [adresa], a to v rozsahu, v jakém již cesta na pozemku existuje a žalobce byl povinen pravidelně platit žalované úplatu za užívání cesty ve výši 1.000 Kč ročně, a to vždy k 15. prosinci předchozího roku.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení v částce 24.352 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 27. 10. 2021 se žalobce domáhal vydání rozsudku, který soud ve prospěch žalobce jako vlastníka nemovité věci pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s čp. [číslo] garáž v k.ú. [adresa] zřizuje nezbytná cesta přes pozemek žalované parc. č. [číslo] – orná půda v k.ú. [adresa]. Žalobce je povinen zaplatit žalované úplatu za užívání cesty ve výši 1.000 Kč ročně.

2. V žalobě se dále uvádí, že žalobce je vlastníkem výše uvedeného pozemku, jehož součástí je budova garáž, jediným způsobem, jak se dostat na žalobcům pozemek a ke garáži je přes pozemek žalované parc. č. [číslo] – orná půda, který je ve vlastnictví žalované. Cesta ke garáži je již na pozemku žalované zřízena, vede souběžně s hranicí, která odděluje od pozemku parc. č. [číslo] pozemek parc. č. [číslo]. Mezi účastníky nedošlo k dohodě, na základě které by mohl žalobce cestu využívat. [datum] byla žalované doručena výzva k uzavření dohody o zřízení služebnosti stezky a cesty přes její pozemek. Výzva se vrátila zpět odesílateli. Žalovaná výzvu nepřevzala. [datum] odeslal žalobce stejnou výzvu doporučeným psaním, které bylo adresátce doručeno [datum]. Žalobce neobdržel žádnou reakci, a proto je nucen podat tuto žalobu na zřízení nezbytné cesty podle § 1029 obč. zákoníku. Žalobce požaduje, aby nezbytná cesta byla vedena přes pozemek parc. č. [číslo] k.ú. [adresa]. Žalobce následně doplnil žalobu písemným vyjádřením, ve kterém uvádí, že veškeré pozemky se nachází v k.ú. [adresa].

3. Žalovaná ve svém vyjádření uvádí, že pozemek parc. č. st. [číslo] tak o přístup přišel žalobce v roce 2003, kdy si nemovitosti měli rozdělit manželé [jméno FO] a v důsledku toho měla být zaviněna ztráta cesty k předmětné nemovitosti. Žalobce byl před rokem 2013 vlastníkem obou pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] a jeho bratr [jméno FO] byl vlastníkem pozemku parc. č. [číslo]. Žalobce daroval v roce 2013 pozemek parc. č. st. [číslo] svému bratrovi a sám zůstal majitelem pozemku parc. č. st. [číslo] a byli dohodnuti ohledně příjezdu k této parcele v rámci rodiny, kde byla garáž. Dále žalobce uvádí, že usnesením soudního exekutora [datum] byly pozemky parc. č. st. [číslo] a pozemek parc. č. [číslo], kde se nacházela přístupová cesta ke garáži a pozemku žalobce, příklepem přidělený vydražiteli [jméno FO]. Následně v roce 2018 [jméno FO] převedl mimo jiné pozemek parc. č. [číslo] a [číslo] do vlastnictví [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobce uvádí, že v rámci exekučního řízení proti [jméno FO] došlo ke ztrátě přístupové cesty ke garáži a pozemku parc. č. st. [číslo]. Žalobce dále zpochybňuje tvrzení žalované, že povolením nezbytné cesty by vznikla škoda na pozemcích parc. č. [číslo] a [číslo], která by převýšila výhodu nezbytné cesty. Toto však nemá žalovaná žádným způsobem doloženo výpočty, posudky. Žalobce trvá na tom, že příjezdová cesta je na pozemku parc. č. [číslo] je zřízena, žalobce žádá pouze, aby měl právo užívat tuto cestu, nedošlo by k žádnému znehodnocení pozemku v podobě např. stavebních úprav.

4. Žalobce následně navrhl, aby soud připustil změnu žaloby s tím, že by nezbytná cesta vedla nejen přes pozemek parc. č. [číslo] k.ú. [adresa], ale také přes pozemek parc. č. [číslo] k.ú. [adresa] s tím, že by se jednalo o vozidla až o hmotnosti do 3,5 tuny. Žalobce dále uvedl, že by mu měl být umožněn průjezd motorového vozidla ke garáži, nájezd od garáže a případné otočení vozidla v prostoru před garáží s tím, že by bylo třeba vypracovat geometrický plán. Žalobce poukázal také na to, že žalovaná o existenci stavu stavby na pozemku ve vlastnictví žalobce věděla v okamžiku, když pořizovala nemovitosti do svého vlastnictví. Byla o tom poučena výsledně v článku VI. odst. 8 kupní smlouvy. Je pravdou, že v článku je uveden pozemek parc. č. st. [číslo], což je pozemek ve vlastnictví žalované, ale došlo zřejmě k překlepu. Žalovaná při koupi nemovitosti věděla o existenci stavby garáže a případného rizika soudního sporu a skutečnost měla být zohledněna při jednání o kupní ceně ze strany žalované a žalovaná se tedy nemůže bránit tím, že zřízením věcného břemene dojde ke snížení hodnoty jejich nemovitostí, neboť nemovitosti s tímto vědomím pořizovala. Žalobce požaduje zřízení nezbytné cesty po již existující zpevněné cestě, naopak, pokud by to bylo na jiných pozemcích, např. ve vlastnictví pana [jméno FO], tak zde cesta zřízená není, ale pokud by došlo ke zřízení nezbytné cesty přes jiné pozemky, byly by zatíženy případně dva vlastníci nebo by se jednalo o pozemky, kde není zřízená přístupová cesta. Žalobce namítá, že pozemek parc. č. [číslo] je stavebním pozemkem ve vlastnictví pana [jméno FO] a zřízením věcného břemene by došlo k jeho značnému znehodnocení. Žalobce poté navrhl, aby mu žalovaná odprodala část pozemku s tím, že by tedy bylo nutné vykácet túje, které tam jsou vysázeny podél plotu, čímž by se dostal ke garáži. Připustil, že má zájem do garáže zajíždět i menšími dodávkovými vozidly. Dále žalobce k dotazu soudu sdělil, že se nebude vyjadřovat k tomu, proč má jeho bratr v garáži sídlo dvou firem. Nedokáže se vyjádřit k tomu, pokud by pan [jméno FO], tedy bratr žalobce, chtěl v garáži začít podnikat. Žalobce odmítl možnost přístupu do garáže přes jiné pozemky, neboť by tím znehodnotil jejich cenu.

5. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s žalobou nesouhlasí. Poukazuje na to, že žalobce o přístup k pozemku parc. č. st. [číslo] přišel v roce 2003, kdy došlo k rozdělení pozemku majetku mezi manžele [jméno FO], zřejmě bratr žalobce. Žalobce si pořídil pozemek parc. č. st. [číslo] bez přístupu k veřejné cestě. Žalovaná poukazuje na to, že škoda na pozemku parc. č. [číslo] a pozemku [číslo] by převýšila výhody nezbytné cesty k pozemku parc. č. st. [číslo]. Tento pozemek je součástí budovy garáže, je neudržovaný, budova a garáže postupně degradují. Žalovaná poukazuje na to, že prostor rodinného domu je uzavřený za tím účelem, aby do něj neměly cizí osoby přístup. Ohledně uzavřenosti prostoru v ní žalobce vzbudil obavy, když v osobním rozhovoru uvedl, že chce v garáži skladovat zbraně. Žalovaná se domnívá, že návrh žalobce na zřízení nezbytné cesty není vážně míněný, žalobce chce pouze dosáhnout prodeje garáže za vyšší než tržní cenu. Žalovaná potom dále poukazuje na judikaturu, že za hrubě nedbalé či úmyslné jednání vlastníka nemovité věci žádajícího o povolení nezbytné cesty, které je důvodem zamítnutí žaloby podle § 1032 odst. 1 písm. b) obč. zákoníku může podle okolnosti případu spočívat nejen ve zbavení se existujícího spojení s veřejnou cestou, ale i v nabytí nemovité věci bez zajištěného spojení s veřejnou cestou.

6. Žalovaná dále soudu doložila, že nelze z hlediska veřejného pořádku zřízení nezbytné cesty povolit, jelikož sjezd na silnici I. třídy byl povolen pouze pro dům čp. [číslo] nikoliv pro garáž a pouze pro nekomerční užití. Žalovaná poukázala na to, že jsou sídla firem v budově garáže. Dále poukázala žalovaná na to, že nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup. Žalovaná nemá zájem, aby na její uzavřenou nemovitost měl přístup žalobce a společnosti, které v garáži usídlil. Dále poukazuje žalovaná na to, že při ohledání bylo prokázáno, že prostor kolem rodinného domu je uzavřený a dle § 1032 by neměla být povolená nezbytná cesta. Dále poukazuje na to, že pokud by byla povolena nezbytná cesta přes pozemek parc. č. [číslo], došlo by k vytvoření umělé cesty a znehodnocení pozemku parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo], které by tímto byly odděleny od uzavřeného prostoru rodinného domu.

7. Provedeným dokazováním soud zjistil tento skutkový stav:

8. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] se zjišťuje, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře 48 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je garáž čp. [číslo], která na tomto pozemku stojí. Z výpisu z LV č. [hodnota] k.ú. [adresa] dále soud zjišťuje, že žalovaná je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. [číslo] – orná půda a pozemku parc. č. [číslo] – orná půda. Následně soud zjistil, že žalovaná ještě vlastní pozemek parc. č. [číslo] k.ú. [adresa], který byl následně získán odkupem podle fakticky tvořených hranic. Soud měl dále k dispozici kupní smlouvu uzavřenou mezi panem [jméno FO] a [jméno FO] a žalovanou, na základě které nabyla do svého výlučného vlastnictví mimo jiné pozemek parc. č. [číslo], pozemek parc. č. [číslo] a pozemek parc. č. st. [číslo] jehož součástí je stavba čp. [číslo], vše v k.ú. [adresa]. Pokud se týká kupní smlouvy, tak je skutečně pravdou, že v článku V. v posledním odstavci bod 8 je uvedeno, že společně s převáděnými nemovitými věcmi je oplocen i pozemek parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če. garáž v k.ú. [adresa] a toto není součástí prodeje podle této smlouvy. Je zde dále uvedeno, že přístup k této budově vede přes pozemek parc. č. [číslo]. Soud konstatuje, že tento odstavec neodpovídá skutečnosti vzhledem k tomu, že pozemek parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří je ve výlučném vlastnictví žalované a dále pokud se týká garáže, tak se nejedná o stavbu bez čp./če., ale o garáž, která je ve vlastnictví žalobce, má čp. [číslo], je tedy naprosto zřejmé, že toto znění uvedené v kupní smlouvě neodpovídá skutečnosti, že je nejasné, nepravdivé.

9. Soud měl dále k dispozici všechny nabývací tituly na pozemek parc. č. [číslo], pozemek parc. č. [číslo] a pozemek parc. č. st. [číslo]. Pokud se týká pozemku parc. č. [číslo] k.ú. [adresa] – orná půda, tak tuto původně nabyl v rámci dražby [adresa] Cvingáf, když povinným byla firma [právnická osoba] a [jméno FO]. Potvrzení nabytí došlo v říjnu 2016. Následně pan [jméno FO] tento pozemek včetně parcely č. st. [číslo] rodinný dům prodal panu [jméno FO], a to bylo kupní smlouvou ze dne [datum] a následně pan [jméno FO] a pan [jméno FO] prodaly tyto nemovitosti žalované kupní smlouvu, jak již bylo výše konstatováno z ledna 2021. Soud musí konstatovat, že z listinných důkazů má také za prokázané, že původním vydražitelem proti povinnému [právnická osoba]. a [jméno FO] pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. [číslo] byl opět pan [jméno FO], a to [datum]. Dále je ve spise založena darovací smlouva, kterou žalobce daroval pozemek parc. č. st. [číslo] a na něm stojící stavby budovu čp. [číslo] svému bratrovi [jméno FO], a to podle smlouvy v dubnu 2013.

10. Podle kolaudačního rozhodnutí z roku 1994, byla povoleno užívání stavby pro bydlení, a to na původním pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], a to [jméno FO] a [jméno FO]. Bylo přiděleno v tomtéž roce čp. stavby [číslo]. V tomto roce také byl vypracován geom. plán, kde byla již zakreslena budova čp. [číslo] a taktéž garáž na pozemku parc. č. st. [číslo]. Soud má dále k dispozici z katastru nemovitostí podklady, že na základě dobrovolné dražby došlo mimo jiné k vydražení žalobcem pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí budova – garáž. Dražba byla v roce 2011. V roce 2011 v rámci dobrovolné dražby žalobce vydražil i pozemek parc. č. st. [číslo] s budovou čp. [číslo], což následně, jak bylo výše uvedeno, převedl v roce 2013 na svého bratra [jméno FO], následně však opět došlo k exekuci na pana [jméno FO] a [právnická osoba], kdy pozemky, které získal pan [jméno FO] od žalobce darovací smlouvou v rámci dražby, jak již bylo konstatováno, získal [jméno FO]. Z listinných důkazů, které soud měl z katastru nemovitostí, je zřejmé, že v roce 2013 v době darování pozemku parc. č. st. [číslo] žalobcem jeho bratru [jméno FO] si ponechal žalobce ve vlastnictví parcelu parc. č. st. [číslo], jehož součástí je garáž bez možnosti přístupu k této garáži vzhledem k tomu, že v té době pozemek parc. č. [číslo] vlastnil [jméno FO] s tím, že následně pak v rámci exekucí nastaly změny a došlo ke změně majitele.

11. Soud měl dále k dispozici povolení [právnická osoba], odbor pozemních komunikací z prosince 1993, kdy byl povolen sjezd za předpokladu zajištění podmínek, a to vlastní stavbou stavebním provedením a užíváním sjezdu a účelové komunikace k rodinnému domu s tím, že nesmí být způsobena škoda na silničním tělese, dále povrch sjezdu bude zpevněný, bezprašný. Sjezd bude využíván výhradně jako příjezd k rodinnému domu, nikoliv ke komerčním účelům, mimo jiné jsou zde tato opatření.

12. Soud provedl ohledání na místě samém, kdy bylo jednoznačně zjištěno, že vstup na pozemek parc. č. [číslo], kde je i uvnitř pozemek parc. č. st. [číslo] a rodinný dům je oplocený, z přední části je dřevěný plot zhruba do výše 1,5 m a dále je tam vstupní brána o šíři 5 m, za branou je vydlážděný vstup zámkovou dlažbou a po celé délce pozemku od vydlážděného pruhu je zhruba 5 metrů k plotu, kde jsou vysázeny okrasné stromy – túje. Od této vstupní brány pak vedl vydlážděný prostor až ke garáži, která stojí na pozemku parc. č. st. [číslo]. Jedná se o dvojgaráž. Z přední části před garáží má žalovaná provizorní plot zhruba 1 m od garáže a z boku také zhruba 1 m. Jedná se podle žalované zřejmě o původní plot, který zachovali. Veškeré pozemky kolem stavby dvojgaráže jsou ve vlastnictví žalované. Kolem plotu, kterým má žalovaná oplocený dům z části pozemku parc. č. [číslo] při ohledání na místě samém nevedla žádná cesta ani zde nebyla uježděná zemina. Žalovaná uvedla, že v předchozím období byly vyjeté koleje kolem plotu, tak jak mají dům oplocený i přes jejich další pozemek, který ještě oplocený nemají, bylo tam ježděno kolem dokola domu za plotem. Žalovaná při ohledání na místě samém dále sdělila, že podle názoru statika je budova garáže poškozena vzhledem k tomu, že došlo k zásahu blesku do jejich nemovitosti a pro pojišťovnu měla pozvaného statika, který rodinný dům prohlížel a informativně se i podíval na garáž s tím, že posílala SMS zprávu žalobci, aby si prohlédl budovu, neměl zájem. Ohledáním bylo zjištěno, že pravý roh asi po délce 2 metrů odspodu praská. Žalobce potvrdil, že od roku 2016 byl dům prodán v dražbě. Uvedl, že v garáži nebyl, neboť původní vlastníci pan [jméno FO] ho vydírali kvůli garáži, dodnes se s nimi soudí. Ohledáním dále bylo zjištěno, že garáž se nachází vedle domu přibližně 20 metrů vzdálenosti s tím, že od domu posunuta dozadu asi 1 m. Dále bylo zjištěno, že vzdálenost od vstupní brány po garáž je přibližně 50 m.

13. Soudu byla předložena aktuální katastrální mapa, z níž bylo zřejmé, tak jak tvrdila žalovaná, že odkoupila část pozemků, tak aby to odpovídalo skutečnému oplocení její nemovitosti s tím, že vznikl další pozemek, a to parc. č. [číslo] a z toho je zřejmé, že nezbytná cesta, kterou žalobce požaduje, by skutečně oddělila část další dva kusy pozemků od původního pozemku parc. č. [číslo], a to z toho důvodu, že žalobce v žalobě požadoval přístupovou cestu po pozemku parc. č. [číslo]. Následně by tedy byl oddělen pozemek parc. č. [číslo] a pozemek parc. č. [číslo].

14. Z tohoto geometrického plánu je zřejmé, že pokud se týká okolních pozemků, tak na těchto okolních pozemcích na žádném není žádná stavba, tyto pozemky nejsou oploceny, jsou volně přístupné. Pokud bylo hovořeno o tom, že pozemek parc. č. [číslo] si pořídil do vlastnictví pan [jméno FO], místostarosta obce, tak pořád je tento pozemek veden jako orná půda, nikoliv jako stavební pozemek.

15. Soud dále zjistil z výpisu z obchodního rejstříku, že dne [datum] zapsala své sídlo firma [právnická osoba] na adresu [adresa], statutárním orgánem, jednatelem je mimo jiné [jméno FO], který je společníkem této firmy. Pokud se týká předmětu podnikání, je zde výroba, obchod a služby, zprostředkovávání obchodu, služeb, velkoobchod i maloobchod a dále [datum] na tutéž adresu bylo zapsáno sídlo firmy [právnická osoba]., sídlem [adresa], předmětem podnikání je opět obchod, služby, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod, maloobchod, opět je statutárním orgánem jeden jednatel, a to [jméno FO], který je současně i společníkem. Soud podotýká, že žaloba byla zdejšímu soudu na zřízení nezbytné cesty doručena [datum] a sídlo jedné společnosti, jak bylo konstatováno, je s datem [datum] a druhé [datum], tedy v době, kdy byl již zahájen soudní spor.

16. Dle § 1029 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění občanského zákoníku odst. 1 vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Podle odst. 2 téhož ustanovení nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl s řízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

17. Z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Je naprosto zřejmé a vyplývá to i z důvodové zprávy k občanskému zákoníku, že nezbytná cesta je institut svou povahou výjimečný, který slouží k omezení vlastnického práva jednoho vlastníka v soukromém zájmu jiného. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce, který není vlastníkem nemovitosti pozemku, přes který by se dostal k té své nemovitosti, si může případný přístup zajistit jinak přes jiné sousedící pozemky. Soud má za to, že v daném případě je extrémní omezení vlastnického práva v neprospěch žalované.

18. Podle § 1032 obč. zákoníku odst. 1 soud nepovolí nezbytnou cestu a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Podle odst. 2 nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.

19. Po provedeném dokazování soud má za to, že v daném případě nebylo možné žalobě vyhovět. Soud se domnívá, že v tomto případě by byla mimořádně narušena vlastnická práva žalované, pokud se týká jejich nemovitostí, zejména užívání rodinného domu na pozemku parc. č. [hodnota] k.ú. [adresa]. Ohledáním na místě samém bylo jednoznačně zjištěno, že celý tento prostor je oplocen, uzavřen tak, aby byl chráně soukromý majetek, soukromí žalované a její rodiny. Pokud žalobce požaduje přístupovou nezbytnou cestu přes pozemek parc. č. [číslo], tak jednoznačně z tohoto je zřejmé, že je to extrémní zásah do vlastnického práva žalované vzhledem k tomu, že by to byl pohyb přes celý pozemek žalované podél celého rodinného domu, navíc by tímto pohybem došlo skutečně k oddělení dalších dvou pozemků od možnosti užívání, a to pozemku jak již bylo konstatováno parc. č. [číslo] a pozemku parc. č. [číslo]. Soud v daném případě se domnívá, že toto své rozhodnutí může opřít i o skutečnost, že sám žalobce ve svých vyjádřeních uvedl, že požaduje takový prostor, aby se mohl před garáží otáčet, navíc tedy aby se do těchto míst dostaly vozidla do 3,5 tun, což jak zjistil soud, jsou menší dodávkové vozy, nákladní vozy, které může řídit ten, kdo má skupinu B, skutečně to nejsou pouze osobní automobily. Soud jednoznačně své rozhodnutí o nezřízení nezbytné cesty opírá také o to, že žalobce umožnil firmám, kde je spoluvlastník a jednatel jeho bratr zřídit si své sídlo v garáži, která má přidělené číslo popisné. S tím, že předmětem činnosti je obchodní činnost a z této skutečnosti lze i vyvodit, že by zde tyto firmy vozily zboží, snažily se přes nezbytnou cestu do těchto prostorů jezdit, navážet zboží. Soud má za to, že v tomto umožnění zapsání sídel dvou firem do garáže, je ze strany minimálně žalobce a zejména jeho bratra svým způsobem určitá schválnost. Vzhledem k tomu, že tyto nemovitosti byly v minulosti ve vlastnictví rodiny [jméno FO] vzhledem k tomu, že je naprosto zřejmé ze všech listinných důkazů, kdo byl původním vlastníkem, kdo v rámci dobrovolné dražby pozemky koupil, pak je převedl panu [jméno FO] žalobce, že byly v rámci exekuce tyto pozemky prodány apod. Soud musí konstatovat, že není vinou žalované, že tato situace v rodině žalobce nastala, že rodina o tyto nemovitosti přišla, jakým způsobem o tyto nemovitosti přišla, kdo tyto nemovitosti původně vydražil a jaké tam byly mezi tehdejšími společníky, účastníky vztahy. Jednoznačně zejména z ohledání na místě samém soud dospěl k závěru, že v daném případě nejsou podmínky pro zřízení nezbytné cesty na pozemku parc. č. [číslo], protože zřízení nezbytné cesty by extrémně znevýhodnilo žalovanou, znehodnotilo by její užívání nemovitostí, bydlení v rodinném domku, její soukromí, znemožnilo by to mít domácí zvířata, psa apod. vzhledem k tomu, že by byl umožněn přístup jiné osoby, příp. jiných osob na pozemky, kdy tímto přístupem by se každý dostal do blízkosti rodinného domu, ve kterém rodina žije, nejenom blízkosti, ale ke všem přístupovým vchodům do této nemovitosti. Rodina žalované by ztratila jakékoliv soukromí. Soud má také za to, že žalobce sám potvrdil, že od roku 2016 předmětné nemovitosti garáže nabyl, že mu to původní vlastníci neumožnili, to soud není schopen posoudit, ale minimálně od nabytí vlastnictví žalovanou ji nepožádal, aby se podíval do nemovitosti, v jakém je stavu. Tvrdil, že tam má zboží, toto nijak ověřeno nebylo, nabídky žalované nevyužil ani v okamžiku, kdy došlo k technickému problému po zásahu blesku, kdy byl informován, že by si měl prohlédnout nemovitost, ani v tomto okamžiku se nedostavil a neprohlédl si svou nemovitost. Podle těchto všech skutečností se soud domnívá, že zásah do soukromí, vlastnictví žalované je v tomto případě tak extrémní a tato situace vyplynula i z ohledání na místě samém, kde soud v reálu viděl vzdálenosti mezi domem, cestu, po které by žalobce chtěl jezdit ke své garáži, je to naprosto spojené. Soud se domnívá, že je potřeba ze strany žalobce hledat třeba i jinou méně pohodlnou cestu přes pozemky i více vlastníků, ale tak, kde není tak extrémně narušeno soukromí. I zákon říká, že nezbytná cesta se nezřizuje z důvodu pohodlnějšího přístupu. Je naprosto zřejmé, že žalovaná má svůj pozemek, na kterém stojí rodinný dům, je oplocen, nejedná se o oplocení celého pozemku parc. č. [číslo], ale skutečně nezbytného pozemku kolem rodinného domu. Je pravda, že v tomto oplocení je i objekt, nemovitost žalobce, ale toto oplocení je za účelem toho, aby tam neměli přístup cizí osoby, aby nebylo možné znehodnotit, odcizit majetek ve vlastnictví žalované. Je třeba také vzít v úvahu i to, že skutečně v době, kdy bylo vydáno kolaudační rozhodnutí na dům čp. [číslo], tehdy ještě ve vlastnictví manželů [jméno FO] [jméno FO] a jeho bývalé manželky, tak jednoznačně byl povolen sjezd ze silnice k tomuto objektu pouze za účelem užívání rodinného domku k bydlení, nikoliv za účelem užívání komerčního využití podnikání apod. Soud s ohledem na všechny tyto skutečnosti dospěl k závěru, že není možné žalobě vyhovět. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval zřízení nezbytné cesty na pozemku parc. č. [číslo], soud žalobu zamítl, protože na tomto pozemku má soud za to, že nejsou splněny podmínky pro zřízení nezbytné cesty.

20. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, kdy podle odst. 1 účastníku, který měl ve věci plně úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud v daném případě přiznal náklady řízení žalované, kdy úkon je účtován v částce 2.500 Kč z punkta 35.000 Kč dle § 3 odst. 3 písm. a) advokátního předpisu. Soud přiznal tyto úkony za přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření 30. 11. 2021, vyjádření z 28. 1. 2022, vyjádření z 19. 10. 2022, účast na jednání soudu 30. 11. 2022, ohledání 17. 5. 2022, vyjádření z 11. 7. 2022, jednání soudu 21. 8. 2023 a účast na vyhlášení rozsudku 30. 8. 2023, a to zde je přiznáno půl úkonu. Celkem tedy soud přiznal 8,5 úkonu, což je 23.950 Kč. Dále soud přiznal cestovné [adresa] a zpět, ujeto 36 km. Cestovné 202 Kč ověřeno, průměrná spotřeba z kopie technického průkazu a dále soud přiznal ztrátu času, a to za 2 půlhodiny á 100 Kč, tedy 200 Kč. Soud celkem přiznal náklady řízení ve výši 24.352 Kč, které uložil žalobci zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Poučení