19 CO 36/2022 - 140

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Aleny Bačinové a soudců Mgr. Martiny Nyplové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o ochranu osobnosti o odvolání žalobkyně i žalované proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 23. 12. 2021 č. j. 20 C 197/2021-89 takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I potvrzuje.

II. Ve výroku II se rozsudek mění tak, že žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech řízení před okresním soudem 5 100 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

III. Odvolání žalobkyně proti výroku III se odmítá.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech odvolacího řízení 3 400 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalované domáhala omluvy za chybnou diagnózu a zaplacení částky 100 000 Kč (výrok I). Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). České republice vůči žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení vynaložených na odměnu ustanoveného advokáta (výrok III).

2. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná při poskytování zdravotnické péče žalobkyni nepostupovala lege artis, když chybně určila diagnózu ([anonymizováno 5 slov]), přičemž od roku 2018 je v kartě žalobkyně opakovaně uveden pravděpodobný rozvoj [anonymizováno], resp. postupný rozvoj [anonymizována dvě slova] Diagnózu si lékařka tzv.„ vycucala z prstu“, stanovila ji bez poskytnutí náležité odborné péče a údajné [anonymizováno] ani nekonkretizovala. Žalobkyně„ o změně diagnózy“ nebyla informována, dozvídala se o ní zprostředkovaně, od svého okolí; nahlédnutí do lékařské dokumentace jí bylo umožněno až poté, co podala řadu stížností. Nesprávně určená diagnóza žalobkyni způsobila stres, pocity méněcennosti a pesimismus, čímž došlo k zásahu do její důstojnosti. Újma zasáhla do všech sfér života, zejména do vztahů s jejími nejbližšími a přáteli. Ti se k ní začali chovat jako„ k bláznovi“.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Zdůraznila, že obsah lékařské dokumentace byl vždy přísně důvěrný a nebyl nikdy třetím osobám dostupný (pokud jim jej žalobkyně nezpřístupnila sama). Události, z nichž žalobkyně viní žalovanou, přitom žalobkyně popisovala již v roce 2016 a vnímala je totožně (její [anonymizováno] údajně šíří a komolí informace z léčby, asi informace vynáší sestra od praktického lékaře, lidé z okruhu známých žalobkyni dávají najevo, že„ je na hlavu“, doslechli se to), jak plyne ze záznamu v lékařské dokumentaci. Následně v roce 2018 provedenou diagnózou tedy nemohla vzniknout žalobkyni tvrzená újma. Žalovaná na svém závěru setrvala, neboť nejde o diagnostické pochybení. Ani„ oponentní“ lékařské zprávy žalobkyně z pozdějšího období nevyvrací diagnostické závěry žalované, ba naopak.

4. Okresní soud věc posoudil dle § 81 a násl., § 2894 odst. 2, § 2951 odst. 2 a § 2956 a násl. o. z. a podle § 4 odst. 5 a § 28 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen„ zákon o zdravotních službách“). Vyložil, že v řízení bylo primárně zapotřebí, aby žalobkyně přesně specifikovala a prokázala, v čem konkrétně se postup lékařky odchýlil od postupu lege artis, tedy pravidel lékařské vědy, a že existuje příčinná souvislost mezi nesprávným léčebným postupem a tvrzenými dopady do osobnostní sféry žalobkyně, o čemž byla žalobkyně mnohokrát poučena.

5. Podstata sporu dle vysvětlení okresního soudu tkví v tom, že žalobkyně se citlivě dotkly informace v jejích lékařských záznamech, konkrétně žalovanou opakovaně zmiňovaný„ pravděpodobný rozvoj [anonymizováno]“. Pro rozhodnutí ve věci bylo určující, že soud neshledal za prokázané jakékoliv pochybení lékařky, zejména pokud žalobkyně tvrdila, že diagnózu si žalovaná„ vycucala z prstu“ a stanovila„ od boku“. Vysvětlil, co je obsahem psychiatrického vyšetření, které dle záznamů lékařka vždy řádně provedla. Ničím se tak nezpronevěřila zákonem předpokládanému postupu („ lege artis“), což plyne i z výsledku šetření [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně dále ničím neosvědčila, že by případné neblahé dopady do její osobnostní sféry (typově) mohly být v příčinné souvislosti s jakýmkoliv jednáním nebo opomenutím lékařky. Pro žalobkyni dehonestující jí tvrzené jednání (sdělení diagnózy) se navíc odehrálo ve velmi úzkém okruhu osob (nejspíše pouze mezi žalobkyní a žalovanou), žalobkyně pak následně zareagovala tak, že tzv. svépomocí zjednala nápravu, když vyhledala jiné lékařské zařízení a požádala o druhý názor. Tím z pohledu soudu došlo k definitivnímu zhojení případného (jen nepatrného) škodlivého následku hypotetického zásahu. Záležitost se však dotkla pro žalobkyni zvlášť citlivého místa (jak uváděla,„ [anonymizováno]“ trpěla i její matka, se kterou žalobkyně dobře nevycházela, proto žalobkyně nejspíše nechce být takto stigmatizována také). Soud doplnil, že je-li to v zájmu pacienta, zákon připouští ve vymezených případech omezit poskytování informací o zdravotním stavu (§ 2640 o. z.). Jde o legální zakotvení tzv. terapeutického privilegia, jehož podstatou je, že lékař se rozhodne pacientovi nesdělit určitou informaci z obavy, že by právě jí vážně ohrozil jeho zdravotní stav. I neposkytnutí informace o zdravotním stavu tedy může být postupem„ lege artis“. S ohledem na uvedené závěry okresní soud pro nadbytečnost neprováděl další navrhované dokazování. O nákladech řízení rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 150 o. s. ř., když měl za to, že je třeba zohlednit sociální a zdravotní poměry žalobkyně i okolnosti případu.

6. Proti tomuto rozsudku se žalobkyně odvolala do všech jeho výroků; žalovaná pouze proti výroku II o nákladech řízení účastníků.

7. Žalobkyně v odvolání zopakovala, že žalovaná nepostupovala lege artis, když chybně určila její diagnózu jako [anonymizováno 6 slov] s tím, že do lékařské dokumentace je zapsaná anamnéza:„ [anonymizována dvě slova]“. To u žalobkyně údajně vyvolalo psychické napětí a stres, došlo k narušení její tělesné integrity. Ztratila důvěru v ošetřující lékařku, pochybnosti o sobě samé u ní vyvolaly pocity méněcennosti, pesimismus, došlo k hrubému narušení její duševní rovnováhy. Vše mělo jednoznačně škodlivý vliv na její život a výrazně snížilo jeho kvalitu, neboť ji nutilo a nutí tuto diagnózu vyvracet, obracet se na další odborné lékaře, absolvovat další vyšetření a znovu a znovu ujišťovat, že„ není blázen“, čemuž od roku 2018 podřizuje v podstatě celý svůj život. Diagnóza neblaze a významně zasáhla i do jejího rodinného života – došlo k rozvodu manželství, narušení vztahu se starší dcerou, která s ní nemluví, a k narušení vztahů s dlouholetými kamarády a známými. Podle názoru žalobkyně jsou úvahy okresního soudu nepřiléhavé a nesprávné; to se týká zejména hodnocení a vysvětlování toho, co jsou„ [anonymizováno]“. Jde o odbornou otázku, kterou sám soud nemůže hodnotit, aniž by provedl důkaz znaleckým posudkem. Žalovaná pochybila, když nepoužila při vyšetření žalobkyně testovací metody a nijak nespecifikovala, v čem shledala paranoiu. Tím porušila základní principy určení diagnózy i povinnost řádně vést lékařskou dokumentaci. Žalobkyně nesouhlasí ani se závěry [anonymizována dvě slova], protože zpráva byla vydána bez vyšetření samotné žalobkyně. Diagnóza žalobkyni„ převrátila život naruby“, soud to však bagatelizoval. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení za účelem doplnění dokazování.

8. Žalovaná v odvolání proti nákladovému výroku II uvedla, že je si vědoma invalidity žalobkyně a nerozporuje ani otázku jejích majetkových poměrů, nicméně žalobkyně ani přes důkladné poučení o právních důsledcích neúspěchu ve věci nejednala tak, aby minimalizovala náklady spojené s vedením řízení. Neměl by jí proto být přiznán benefit výjimečného institutu nehrazení nákladů řízení úspěšné straně sporu. Žalobkyně není zcela nemajetná a náhrada právního zastoupení žalované není nijak vysoká. Žalovaná svým chováním nezaložila důvod pro vedení sporu a nezavinila obtíže a nepříjemnosti, které žalobkyni podle jejích slov postihly. Naopak se snažila minimalizovat náklady v řízení vzniklé (nevysílala právního zástupce k jednání). Navrhla proto, aby rozsudek byl ve výroku II změněn tak, že žalované bude právo na náhradu nákladů řízení přiznáno v plné výši.

9. Odvolací soud po zjištění, že odvolání podaly osoby oprávněné a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), přezkoumal při nařízeném jednání napadený rozsudek, stejně jako řízení, které jeho vydání předcházelo, a to z odvolateli uplatněných odvolacích důvodů, stejně jako z důvodů, které v odvolání výslovně uvedeny nebyly (§ 205 odst. 1, 2 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.).

10. V průběhu odvolacího jednání odvolací soud zopakoval dokazování některými listinami, které již provedl okresní soud, a doplnil dokazování o důkazy, které vznikly po jeho rozhodnutí. Jedná se o stížnost žalobkyně adresovanou [anonymizováno] [obec] dne 3. 1. 2022 a její doplnění ze dne 4. 1. 2022. Dokazování pak bylo zopakováno lékařskými zprávami [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], sídlem [adresa] ze dne 4. 8. 2020 a ze dne 1. 9. 2020, zprávou [právnická osoba], sídlem [adresa] o vyšetření žalobkyně ze dne 21. 10. 2020, lékařskou dokumentací žalobkyně vedenou žalovanou v období od 24. 7. 2012 do 5. 12. 2019, především záznamy z 9. 10. 2012, 10. 4. 2013, 13. 1. 2014, 25. 2. 2016, 27. 2. 2018, 12. 11. 2018, 17. 12. 2018, z února 2019, z 25. 6. 2019, 6. 8. 2019 a 5. 12. 2019. Rovněž byl zopakován důkaz posudkem o invaliditě žalobkyně, zprávou [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 25. 5. 2020, závěry psychologického posudku [titul] [jméno] [příjmení] z 19. 1. 2019 a částí protokolu o výslechu žalobkyně před okresním soudem ze dne 16. 12. 2021.

11. Z posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 11. 12. 2013 odvolací soud ověřil, že žalobkyni byl pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav přiznán invalidní důchod třetího stupně. Z posudkového závěru plyne, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je zdravotní postižení (stav po kardiochirurgické operaci) se značným poklesem výkonu při středně těžkém zatížení, pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 60 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu (závažný [anonymizováno 7 slov]) byla tato hodnota zvýšena o 10 %; celkem činí pokles pracovní schopnosti 70 %.

12. Z části zdravotní dokumentace žalobkyně vedené žalovanou (zprávy jsou datovány od 24. 7. 2012 do 5. 12. 2019) plyne, že zpočátku žalobkyně pravidelně navštěvovala psychiatrickou ordinaci žalované z toho důvodu, že má„ neblahé zkušenosti se zdravotnictvím“, je snadno unavitelná. Dne 24. 7. 2012 např. uvedla, že se každý diví, že má jen„ DIČ“, když není schopna zvládat ani základní věci v domácnosti. Závěr lékařky: [anonymizována dvě slova], do minulosti s výhradami k lékařské péči. Z další zprávy z 9. 10. 2012 plyne, že žalobkyně„ dostala třetí stupeň invalidního důchodu“, nemohla by vůbec„ dělat“, má stále kolapsové stavy, přetrvávají pocity strachu, obává se, je v napětí. Dále rozebírala, jak ji poškodila psychiatrická diagnóza [anonymizováno] od [titul]. [příjmení], domnívá se, že to vedlo k tomu, že její problémy byly zlehčovány a přehlíženy. Objektivně: zabíhavá, dopodrobna líčí jednotlivé neblahé zkušenosti s lékařskou péčí, přetrvává úzkostné prožívání na terénu disponované traumatizované osobnosti. Takto líčí své zdravotní problémy, případně neblahé zkušenosti s lékaři i při dalších návštěvách 19. 12. 2011, 7. 2. 2012, 26. 4. 2012, 7. 1. 2013, 10. 4. 2013, 25. 7. 2013, 22. 10. 2013; lékařkou je uváděno, že je [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova],„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“. Vždy jsou ordinovány léky, např. Asentra, případně Lexaurin či Cipralex. Při návštěvě ordinace žalované dne 13. 1. 2014 pak žalobkyně mj. uvedla, že pokud by měla jít na nějakou operaci, tak odmítne, má už dost špatných zkušeností (ty rozebírala). Stále jí předhazují, že trpí [anonymizováno], cítí se tím být poškozovaná. Dne 25. 2. 2016 žalobkyně uvedla, že má vztahové problémy v rodině, jak [anonymizováno] o ní ví informace z léčby a ty pak komolí a šíří, cítí se tím dotčena, začaly jí vypadávat vlasy (lékařka nic takového nepozorovala). Ve zprávě z 8. 9. 2016 se opět objevují [anonymizována dvě slova] jakožto objektivní závěr lékařky, uvádí se opětovné líčení špatné zkušenosti pacientky s lékařskou péčí; to stejné uváděla žalobkyně i 9. 1. 2017, 3. 4. 2017, 18. 9. 2017. Ze zprávy ze dne 27. 2. 2018 plyne, že pacientka sáhodlouze mluví o všem možném, zabíhá do minulosti, je [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], mění rychle témata, nelze ji přerušit, [anonymizována dvě slova] obsah. Dne 12. 11. 2018 rozebírá, jak jí několik lidí z okruhu známých dalo najevo, že není normální, že se to doslechli, že má papíry na hlavu, asi to vynáší sestra od praktického lékaře. Další vyšetření u žalované absolvovala žalobkyně 17. 12. 2018. Uváděla, že praktický lékař jí neumožnil nahlédnout do její dokumentace, ač má na to právo, to si ověřovala. Manžel jí taky říká, že to už přehání, ať už se zklidní, ale ono se to řekne. Chce si nechat udělat psychotesty, dát to pak doktorovi, aby viděl, že snad není takový blázen; jedna známá ji z toho zrazuje, aby tam nešla, k čemu, je to na tři hodiny. Manžel taky říká, že ty lidi si stejně budou myslet, co budou chtít. Objektivní závěr: naléhavá a sebestředná, neustále perverzující na téma domnělého nespravedlivého onálepkování [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], kterými doslova zahlcuje, [anonymizována dvě slova]. Ve zprávě z 5. 2. 2019 žalobkyně uvedla, že už nechce chodit k [titul]. [příjmení] (praktický lékař – poznámka soudu), protože tam má sestřičku drbnu a ta pak vynáší informace. Dne 17. 4. 2019 opět probírá to, jak lidi z okruhu známých vědí o nějakých jejích nemocech, nepohodla se s praktickým lékařem, nařkla ho, že vynáší informace o jejím zdravotním stavu mimo ordinaci, přemýšlela i o stížnosti na komoru. Objektivně: dramatický a naléhavý projev, neustále ulpívá na některých závěrech psychologického vyšetření, fakta si interpretuje po svém – [anonymizováno], neustále žádá vysvětlování, ujišťuje se, nelze vyloučit ani [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Dne 25. 6. 2019 – několik lidí jí řeklo, že je nenormální, ale [anonymizováno] není, uvažuje, že by získala informace z dokumentace od [titul]. [příjmení], ke které chodila. Chtěla ukázat své papíry od doktora, ale ten odmítnul. Objektivně: naléhavá, tenzní, emotivita kolísavá, rychle se měnící, zahlcuje řadou témat, hlavně nespokojenost s údajným nedodržováním mlčenlivosti, výhrady ke kvalitě lékařské péče, [anonymizována dvě slova], kverulatorní tendence, nelze odklonit, jsou nevývratná přesvědčení, myšlení koncentrované na uvedenou problematiku. Dne 6. 8. 2019 – uvedeno, že pacientka u žalované poprvé vyšetřena v roce 2010, vždy v obraze dominovaly [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na terénu sensitivní osobnosti. Při kontrolách hlavně potíže [anonymizováno] obsahu, výrazně senzitivní, vztahovačná, v anamnéze kverulatorní sklony. Opět hovoří o tom, jak se cítí poškozená, [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. Ve zprávě z 2. 10. 2019 je zmíněno, že pacientka nesouhlasí se závěry psychologického vyšetření, které si sama zajistila, zejména když je tam uvedeno, že některé rysy mají mít pacienti s disociálními skony, cítí se tím být poškozena, zkresluje interpretaci, dochází k [anonymizováno] zpracování. Zároveň má pocit, že informace týkající se jejího zdravotního stavu„ prosakují“ na veřejnost, to ji také poškozuje. Ve zprávě z 5. 12. 2019 je uvedeno, že stále dokola pacientka opakuje, jak je nespokojena, nesouhlasí s tím, že jí lékařka dala diagnózu„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“, že by snad neměla být ani svéprávná, přitom nikomu neublížila. Stále dokola opakuje postoj, že to hodlá dát k přezkoumání, vnucuje lékařce k podpisu dopis, kde konstatuje, že je poškozena její diagnózou [anonymizována dvě slova]. Vzápětí vyprávěla, jak unikly informace z její karty od [titul]. [příjmení], zase to bylo od sestřičky, která tam byla, a pak jí ani známá nechtěla dát pochovat dítě. Objektivně: zaplavuje bohatou [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], přeskakuje z jednoho ke druhému, dominují [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], buď [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], spíše se jeví až rozvoj [anonymizováno], nekritická. Závěr: [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova].

13. Z psychologického posudku, který vypracoval [titul] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [obec], dne 16. 1. 2019, bylo zjištěno, že žalobkyně má potíže v rozhodování, její myšlení je rigidní. Obtížně se adaptuje na psychickou zátěž, je pasivní. Její sebedůvěra je narušená, má vysokou potřebu získat obdiv a má touhu být středem pozornosti. Její rodinné vztahy nejsou s velkou pravděpodobností uspokojivé a necítí od širší rodiny dostatečnou podporu. Trpí řadou somatických obtíží. Odmítá jak přebírat odpovědnost, tak akceptovat autoritu; klinicky se to vyskytuje u osob s [anonymizováno 6 slov]. Může se jevit jako egocentrická, pesimistická, narcistická a zahořklá. S oblibou popisuje špatnost svého okolí a své vlastní situace. Nadměrně se kontroluje a nemá dostatečný vhled do svého chování.

14. Z dopisu [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] ze dne 25. 5. 2022, adresovaného žalobkyni, plyne, že byla prošetřena její stížnost na žalovanou ohledně údajně nesprávné diagnózy se závěrem, že žalobkyně vykazuje významné odchylky obvyklé v naší kultuře od způsobu vnímání, myšlení a vztahu k druhým lidem. Tyto vykazují neměnnost v čase. Z opakovaného popisu klinického obsahu psychopatologie a psychologického vyšetření je patrné, že popisovaný soubor příznaků naplňuje diagnostická kritéria [anonymizována dvě slova].

15. Na základě vyšetření žalobkyně na [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], vydala [titul] [jméno] [příjmení] dne 4. 8. 2020 a 1. 9. 2020 lékařské zprávy. Plyne z nich, že pacientka (žalobkyně) uvedla, že: … (mimo jiné) …„ psychiatrička jí řekla, že má [anonymizováno]“. S manželovou rodinou má velké problémy, nestýká se s nimi, je unavená. Z vyšetření učinila lékařka závěr, že linii hovoru moc neudrží, je zabíhavá, ale dobře usměrnitelná, rigidní myšlení, [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], bez poruch vnímání, diagnóza: [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Ze zprávy téže lékařky z 1. 9. 2020 vyplynulo, že objektivně se pacientka jeví bez [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], jinak je zpráva shodná s předchozí.

16. Ze zprávy vypracované [titul] [jméno] [příjmení], [právnická osoba], ze dne 21. 10. 2020 plyne, že (dle sdělení žalobkyně) na ni v dětství byla sestra agresivní, bila ji, nemá pěkné vzpomínky na dětství, neměla u matky zastání, ve škole zažila šikanu, chtěla studovat zdravotní školu, ale má obavy ze zdravotních instrumentů, dodnes vypomáhá s dětmi. Rodina druhého manžela ji nepřijala, nestýkají se, budou se asi rozvádět kvůli jejímu stavu, manžel podal rozvodový návrh. Psychiatricky nebyla hospitalizována, nemá přístup k dokumentaci, byla vyšetřena v roce 2005, když ji manželova rodina kritizovala za její stav, prý nemá mít děti, šla k psychiatrovi, byla vyšetřena se závěrem: [anonymizováno 5 slov], později opět vyšetřena, závěr: [anonymizováno]. Aktuálně diagnóza [anonymizována dvě slova] po dědictví v roce 2013. V roce 2012 ji rodina začala obviňovat z duševní nemoci. [příjmení] údajně zjišťovala její zdravotní stav, nyní se budou s manželem asi rozvádět kvůli jejímu stavu, což je důvod, proč chce nyní přezkoumat svůj zdravotní stav. Rozčiluje ji hodnocení některých lékařů, proto chce vyšetřit i zde, není žádný blázen, asociál a taky nemá žádné [anonymizováno], to jí potvrdili i jiní lékaři. Závěr: [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] při citlivých tématech, zejména její diagnóza a vztahy s okolím manžela, [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] na téma svého duševního stavu a vztahů v rodině, selektivní vztahovačnost vůči zdravotníkům a rodině, kdy až [anonymizována dvě slova]. Závěr: [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Plán: pokračování v medikaci, naplánované komplexní psychologické vyšetření se závěrem: aktuální nevyšetřitelnost pro reaktivní afektivní labilitu s konceptuální dezorganizací a nekooperací s doporučením kontaktování [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Po psychologickém vyšetření a další kontrole se jedná o pacientku s [anonymizována dvě slova] projevy u disponované osobnosti, která při [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Míru vztahovačnosti vzhledem k absenci sekundární anamnézy nelze hodnotit, stejně pro aktuálně neproběhlé psychologické vyšetření je třeba jeho dokončení nejlépe během diagnostické hospitalizace, která by mohla poskytnout pacientce bezpečné prostředí k ucelenějšímu získání psychologického profilu. Pokračování ve stávající somatické i psychiatrické léčbě.

17. Z protokolu o jednání před okresním soudem, konkrétně z výslechu žalobkyně ze dne 16. 12. 2021 bylo zjištěno, že„ by ráda dosáhla výmazu těch [anonymizováno] z diagnózy“. Diagnóza a celý postup lékařky byl nesprávný. V návaznosti na to teď žije v permanentním stresu. Dále uvedla, že vztahy v rodině se zhoršily hlavně v průběhu dědického řízení někdy v roce 2012, kdy jí sestra říkala, že má [anonymizováno] jako mamka a ona se s ní potom přestala bavit. To následně opravila, že v roce 2012 jí sestra říkala, že je hypochondr a ty [anonymizováno] začala říkat až po tom, co se to„ objevilo v papírech“.

18. Z dopisů, které poslala dne 3. 1. 2022 a 4. 1. 2022 žalobkyně na adresu [anonymizována tři slova] [obec], plyne, že nesouhlasí s postupem [anonymizována dvě slova] [obec], hlavně se závěrem, že [titul] [jméno] [příjmení] (žalovaná) se nedopustila vůči osobě žalobkyně trestního jednání. Tvrdila, že lékařka ji označila za osobu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], ale ona si nechala udělat jiná vyšetření v letech 2019 a 2020 (viz výše – poznámka soudu) a všechny závěry dokazují, že netrpí psychiatrickou poruchou. Žalovaná stanovila diagnózu bez jakéhokoliv vyšetření, za jejími zády, aniž by ji o takovém jednání informovala. Nové posudky dokazují, že netrpí psychiatrickou poruchou, kterou ona„ dala od stolu“.

19. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné, odvolání žalované je důvodné zčásti.

20. Předně je třeba uvést, že z podrobné lékařské dokumentace vedené žalovanou je zřejmé, že žalobkyně se u ní léčila od roku 2010 do roku 2019, předtím navštěvovala (zřejmě od roku 2005) psychiatričku [titul] [příjmení]. Návštěvy psychiatrické ordinace žalované od roku 2012 do roku 2019 jsou zmapovány právě v části zdravotnické dokumentace, jíž soudy provedly dokazování. Z této„ karty“ žalobkyně vyplývá, že právě kvůli problémům, v nichž nyní spatřuje svoji újmu, začala do ambulance žalované docházet (stěžovala si na léčebnou péči jiných lékařů, odmítla napříště navštěvovat svého praktického lékaře, který ji„ označil za blázna a poslal na psychiatrii“, měla problémy v rodině, byla úzkostná, unavená a nevýkonná). Již v roce 2012 ji dle jejího vlastního tvrzení začala rodina obviňovat z [anonymizována dvě slova] (viz vyšetření žalobkyně na [právnická osoba], v roce 2020). V roce 2013 jí byl mimo jiné i z psychických důvodů přiznán invalidní důchod III. stupně ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]). Dva roky před údajným pochybením lékařky (v roce 2016) žalobkyně uváděla, že ji okolí i rodina považuje za blázna, že o ní [anonymizováno] šíří zkomoleniny. Je tedy zřejmé, že to není pochybením žalované, že žalobkyni její okolí dává najevo, že její chování je nestandardní. Žalobkyně v průběhu času postupně začala obviňovat nejenom žalovanou, ale i mnoho jiných lékařů z chybné péče – ať už zmiňovala [titul] [příjmení], u níž se léčila dříve (za údajně chybnou diagnózu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]) či praktického lékaře [titul] [příjmení] za jeho údajná různá pochybení včetně nedodržování lékařského tajemství; nespokojená byla i s léčbou dalších odborníků – dokonce se kvůli údajným špatným zkušenostem se zdravotnictvím odmítala podrobit operaci srdce (pro úplnost je třeba uvést, že žalobkyně skutečně trpí a trpěla řadou zdravotních obtíží). Postupem času, jak plyne z lékařské dokumentace, začala být žalobkyně v líčení svých obtíží i podezření zabíhavá, monotematická, ulpívající na jediném tématu, často úzkostná; lékařka (žalovaná) konstatovala i [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a stanovila diagnózu [anonymizována dvě slova]. Je pochopitelné, že se snažila žalobkyni spíše uklidnit tím, že jí své úvahy o diagnóze a jejích projevech nezpřístupní (ostatně to stejné učinil již předtím praktický lékař [titul] [příjmení]), což, jak uvedl již okresní soud, není v podobných případech, kdy je toho třeba k ochraně zájmů pacienta, postupem non lege artis. Ostatně ve chvíli, kdy se žalobkyně se svou lékařskou dokumentací seznámila, zahájila řadu kroků (žádala o přezkoumání zdravotního stavu jinými lékařskými zařízeními, podala stížnost ke [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] atd.), které vyvrcholily podáním žaloby v této věci a také trestním oznámením na žalovanou. Lékařská péče [titul] [příjmení] trvala řadu let, tudíž tato lékařka mohla zdravotní stav žalobkyně posuzovat v dlouhodobém vývoji. Její závěry, které z dokumentace vyplývají, přitom nerozporují ani pozdější lékařské zprávy z [anonymizována dvě slova] [obec] a z [anonymizováno] [obec], které žalobkyně na podporu svých tvrzení předložila. Je v nich sice uvedeno, že nejsou u žalobkyně pozorovány [anonymizováno], to však neznamená, že by jimi žalobkyně netrpěla, resp. že by je žalovaná na základě právě dlouhodobého pozorování nemohla v projevech žalobkyně pozorovat; navíc další vyšetření byla jednorázová a jedno z nich ani nebylo lze řádně provést pro nekooperaci pacientky.

21. Diagnóza [anonymizována dvě slova] v odborné lékařské terminologii znamená [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], tedy [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], nikoliv duševní nemoc. Spolu s nimi mohou být přidruženy poruchy [anonymizováno], představující soubor trvalých povahových odchylek vytvářejících [anonymizováno] ([anonymizováno]) [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno]) osobnost, u níž jsou některé její složky příliš zdůrazněny a jiné potlačeny. Porucha ovlivňuje chování, prožívání i uvažování postiženého, někdy ztěžuje jeho zařazení do společnosti a vytváření mezilidských vztahů.„ [anonymizováno]“ pak žalovaná dovozovala po mnohaletém léčení žalobkyně, v souladu s dlouhodobou anamnézou i pozorováním v průběhu jednotlivých sezení během lékařského vyšetření. Interpretovala pouze to, co vidí a slyší, a zapsala to do interní a třetím osobám nepřístupné zdravotnické dokumentace. To zjevně neznamená žádné pochybení. Navíc je v některých zprávách uvedeno:„ zřejmě rozvoj [anonymizována dvě slova]“ či„ rozvoj [anonymizováno]“ atd., tedy lékařka zjevně měla často pouze podezření, že žalobkyně [anonymizováno] trpí.

22. Podle názoru odvolacího soudu je z výše popsaného zřejmé, že jednáním žalované nedošlo k žádnému porušení právní povinnosti ze strany žalované a ani jím nemohla žalobkyni vzniknout žádná újma. Stanovení diagnózy v roce 2018 bez dalšího nevedlo k důsledkům tvrzeným žalobkyní, když je zřejmé, že žalobkyně měla dlouhodobé psychické problémy, které se anamnesticky objevovaly i v její rodině, proto také v roce 2010 vyhledala žalovanou, přičemž psychiatričku [titul] [příjmení] navštívila již v roce 2005. Skutečnost, že žalobkyně má jisté psychické potíže, byla mimo jiné zohledněna i v posudku o invaliditě již v roce 2013, kde právě za výrazný [anonymizována tři slova] byla posuzující lékařkou zvýšena její pracovní neschopnost o 10 %. Rovněž závěry krajského úřadu z 25. 5. 2020 a nakonec i psychologického posudku [titul] [jméno] [příjmení] z 16. 1. 2019 dosvědčují, že žalovaná ve svých závěrech nijak nepochybila, a v podobném vyznívají i nálezy specializovaných vyšetření dalších dvou psychiatrických pracovišť. Závěr mnohaletého pozorování a léčby žalobkyně vtělený do diagnózy [anonymizována dvě slova] tak byl potvrzen v podstatě všemi v řízení provedenými důkazy s výjimkou výpovědi žalobkyně. Na tom, že okolí žalobkyně reagovalo na ne zcela adekvátní chování tím, že ji dle jejích vlastních slov„ označovalo za blázna“, či jí sestra říkala, že„ má [anonymizováno] jako mamka“; pak žalovaná nijak neparticipuje; ani příčinná souvislost mezi (případným, avšak neprokázaným) porušením právní povinnosti a údajnou škodou tak zde zjevně není a nemohla by být zjištěna ani prostřednictvím žalobkyní navržených svědků. Ohledně žádného z nich totiž žalobkyně netvrdila, že by jejich chování vůči žalobkyni plynulo ze žalovanou zpřístupněné lékařské dokumentace či z informací z ordinace žalované. Uváděla pouze, že s ní různí lidé (navržení svědci) mluvili tak, jako by nebyla normální, že změnili chování vůči ní, že někdo řekl, že„ je na hlavu“, že z rozhovoru s nimi měla pocit, že si myslí, že„ není normální“. Je nabíledni, že k tomu dospěli zaznamenáním změn v chování žalobkyně, které i při pouhém pozorování ze strany laika vykazuje rysy [anonymizována dvě slova], lpění na stále stejném tématu – pochybení různých lékařů a přesvědčení o„ své pravdě“. Nadto žalobkyně sama uváděla, že o své diagnóze, kterou shledává nesprávnou, hovořila s mnoha lidmi. [anonymizováno] osobnosti žalobkyně pak dokládá i skutečnost, že se například odmítá léčit se srdcem z toho důvodu, že má s lékaři údajně špatné zkušenosti, což je jistě velmi závažné rozhodnutí, které může mít pro žalobkyni fatální následky a jen dokládá nestandardní osobnostní rysy žalobkyně. S ohledem na tyto závěry považoval odvolací soud za nadbytečné provedení znaleckého posudku ke zjištění, zda žalobkyně trpí či netrpí diagnózou [anonymizována tři slova], neboť tuto diagnózu více méně potvrzují i další vyšetření dalších lékařů či psychologa, jak bylo uvedeno výše. Navíc tato diagnóza byla zapsána ve zdravotní dokumentaci podléhající lékařskému tajemství a z ničeho neplyne ani se nenabízí, že žalovaná toto tajemství jakkoli porušila. Ze všech uvedených důvodů byl tedy rozsudek soudu prvního stupně výrokem I tohoto rozsudku ve věci samé jako správný dle § 219 o. s. ř. potvrzen.

23. Odvolací soud však částečně vyhověl odvolání žalované. Vycházel ze závěru, že žalobkyně byla od počátku upozorňována na to, že žaloba se jeví jako bezúspěšná, dále že byla ze strany žalované ubezpečena, že odvolání proti výroku o nákladech řízení nepodá, pokud je nepodá žalobkyně ve věci samé. Žalobkyně přesto vedla neúspěšné odvolací řízení a způsobila tak vznik dalších nákladů řízení. Žalovaná byla ve sporu zcela úspěšná, podání žaloby nezavinila a snažila se, aby z její strany byly náklady minimalizovány. Nebylo by proto spravedlivé, aby náklady řízení před okresním soudem nesla zcela ze svého. Odvolací soud dospěl k závěru, že majetkové a sociální poměry žalobkyně, která je plnou invalidní důchodkyní s příjmem ve výši 15 000 Kč měsíčně, jsou právě těmi důvody hodnými zvláštního zřetele, které nasvědčují závěru pro částečnou aplikaci ust. § 150 o. s. ř., tedy pro rozhodnutí o povinnosti žalobkyni uhradit žalované toliko polovinu nákladů, které jí v řízení před okresním soudem vznikly. Rozsudek proto ve výroku pod bodem II změnil (§ 220 o. s. ř.) tak, že žalobkyně je povinna nahradit žalované celkem 5 100 Kč, což je polovina z nákladů, které žalované v řízení před okresním soudem vznikly. Ty tvořily: náhrada za tři úkony právní služby po 3 100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v aktuálním znění – dále jen„ a. t.“), 3x náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t., celkem 10 200 Kč.

24. Výrokem III rozsudku soudu prvního stupně nemohla žalobkyni vzniknout újma, proto není k podání odvolání proti němu subjektivně legitimována (§ 201 o. s. ř.). Nezbylo tudíž, než takové odvolání výrokem III tohoto rozsudku odmítnout (§ 218 písm. c/ o. s. ř.).

25. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla i v odvolacím řízení plně úspěšná, přičemž v tomto řízení jí odvolací soud výrokem IV tohoto rozsudku přiznal již právo na náhradu nákladů zcela. Žalobkyně přes poučení i upozornění na možný neúspěch podala odvolání a vedla odvolací řízení. Musí proto nést důsledky svého počínání v podobě povinnosti žalované nahradit v něm vzniklé náklady. Náklady žalované v odvolacím řízení činí odměna za jeden úkon právní služby 3 100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. a/ a. t.) a 1x paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč (§ 13 a. t.), celkem 3 400 Kč. S odvoláním proti výroku o nákladech řízení byla žalovaná úspěšná pouze z jedné poloviny, proto jí za tento úkon nebylo právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. přiznáno (viz bod 23).

26. Lhůta k plnění nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., místo plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení