19 Co 389/2025 - 1314

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ing. Martiny Lacinové a soudců JUDr. Ivety Jiříkové a Mgr. Jana Jursíka ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně A], narozená [Datum narození žalobkyně A], bytem [Adresa žalobkyně A], zastoupená advokátem [jméno zástupce], sídlem [adresa zástupce], proti žalované: [Jméno žalované A], IČO [IČO žalované A] sídlem [Adresa žalované A], zastoupená advokátem [jméno zástupce], sídlem [adresa zástupce], o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemku, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 17.12.2024, č. j. 36 C 123/2019-1282, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 27 452,82 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Okresní soud v Českých Budějovicích (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o převodu pozemků parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] a parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] (výrok I.). Soud prvního stupně žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 460 669 Kč (výrok II.) a povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 5 670,90 Kč (výrok III.).

2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků specifikovaných ve výroku I. napadeného rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že je právní nástupkyní původní oprávněné osoby ve smyslu § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), své matky [jméno FO]. Žalobkyně je držitelkou restitučního nároku, který se týká odňatých nevydaných pozemků, jak vyplývá z rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], rozhodnutí [právnická osoba], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], rozhodnutí [právnická osoba], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum] a dále její restituční nárok vyplývá z rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum]. Restituční nárok žalobkyně plynoucí z uvedených rozhodnutí byl žalovanou vyčíslen ve výši 122 666,17 Kč, se kterou žalobkyně nesouhlasí, neboť odňaté pozemky byly žalovanou nesprávně oceněny. Žalobkyně odkazuje na znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který restituční nárok žalobkyně ocenil v souhrnu částkou 3 057 576 Kč. Žalovaná i její právní předchůdkyně postupovaly při uspokojování restitučního nároku žalobkyně svévolně a liknavě, když nárok žalobkyně uplatněný v roce 1992 nebyl ještě ani po více než 25 letech uspokojen a již toto svědčí o liknavém přístupu. Svévoli pak žalobkyně spatřuje ve skutečnosti, že žalovaná nesprávně ocenila její restituční nárok a na tomto ocenění trvala. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala, a to ani zčásti, popírala jakoukoliv liknavost nebo svévoli, zdůrazňovala, že v souladu se zákonem pořádá veřejné nabídky, v jejichž rámci oprávněné osoby můžou svůj restituční nárok uspokojit, a popírala rovněž stavební charakter pozemků ke dni jejich odnětí. Žalovaná rovněž namítla promlčení nároku žalobkyně.

3. Soud prvního stupně rozhodl ve věci rozsudkem ze dne [datum], č. j. [číslo jednací]. Tento rozsudek soudu prvního stupně (v pořadí první), ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] a opravného usnesení ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] byl k odvolání žalobkyně i žalované rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] potvrzen v části výroku I., v níž byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu geometrickým plánem č. [číslo] vymezené pozemkové části parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] a pozemků parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] a parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa]. V části výroku I. týkající se bezúplatného převodu pozemků parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] a parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa], jakož i ve výrocích II., V., VI. a VII. byl shora citovaný rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc mu byla v tomto rozsahu vrácena k dalšímu řízení. Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] odmítnuto.

4. Soud prvního stupně po doplnění dokazování vyšel ze zjištění, že žalobkyně je držitelkou restitučního nároku, který se týká odňatých a nevydaných pozemků dle ustanovení § 11a zákona o půdě plynoucího z výše citovaných rozhodnutí. Restituční nárok na žalobkyni převedla její právní předchůdkyně smlouvou o bezúplatném převodu restitučních nároků ze dne [datum]. Při stanovení výše restitučního nároku soud prvního stupně vycházel z revizního znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], kterými má za prokázanou celkovou výši restitučního nároku v částce 3 057 576 Kč. Oba znalci shodně dospěli k závěru, že odňaté pozemky je třeba ocenit jako stavební. Soud prvního stupně odkazuje také na názor vyslovený Nejvyšším soudem v usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle něhož lze i pozemky, které byly v době jejich přechodu na stát evidovány jako zemědělské, avšak byly určeny k výstavbě, ocenit jako pozemky určené pro stavbu. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování a zjištěného skutkového stavu neshledal podmínky pro aplikaci srážek podle přílohy č. [číslo] oceňovací vyhlášky. Odkazuje na informaci [právnická osoba]. ze dne 19.11.2021, ze které je zřejmé, že k napojení pozemků na veřejný vodovod došlo skutečně až v roce 1995, avšak již v roce 1928 byl zřízen místní vodovodní řad. Současně znalec [tituly před jménem] [jméno FO] v dodatku č. [číslo] ke znaleckému posudku dospěl k závěru, že s ohledem na způsob využití pozemků, na nichž se nacházelo rozlehlé dostihové závodiště včetně zázemí, musela být likvidace odpadních vod řešena i v době před napojením areálu na veřejnou splaškovou kanalizaci. Soud prvního stupně proto dospěl k závěru, že v rozhodované věci byly zjištěny specifické skutečnosti, které odůvodňují neaplikování srážek dle přílohy č. [číslo] oceňovací vyhlášky, neboť vyvlastňované pozemky měly sloužit účelu (rozšíření závodiště a vybudování infrastruktury), pro jehož naplnění nebyla možnost napojení pozemku na veřejné sítě významná, a to s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]

5. Po právní stránce soud prvního stupně dospěl již ve svém původním rozsudku ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] k závěru, že námitka promlčení nároku žalobkyně, která byla žalovanou vznesena, není důvodná, když s ohledem na zjištěné skutkové okolnosti je vznesená námitka v rozporu s dobrými mravy. Z ocenění pozemků provedeného znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 3.6.2018 rovněž nepochybně vyplývá, že výše restitučního nároku žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, byla žalovanou stanovena nesprávně. Žalobkyně či její právní předchůdkyně tak v rámci procesu uplatňování restitučních nároků nemohly docílit jeho uspokojení ve skutečné výši. Soud prvního stupně uzavřel, že postup žalované lze označit za liknavý, a to nejen s přihlédnutím k době, po kterou nedošlo k plnému uspokojení nároku žalobkyně, ale také s přihlédnutím k nesprávnému ocenění restitučního nároku. Jednání žalované, které vedlo k mnohaletému prodlení při uspokojování restitučního nároku žalobkyně, opravňuje žalobkyni v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu domáhat se žalobou vydání konkrétních náhradních pozemků. Soud prvního stupně se zabýval přípustností vydání konkrétních pozemků, které byly předmětem řízení, a dospěl k závěru, že všechny žalobkyní požadované pozemky jsou vhodné k převodu, když žalovanou tvrzené překážky vydání neshledal důvodnými. Pokud jde o pozemek parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa], bylo prokázáno, že na pozemku je trvalý travní porost, dle územního plánu je zemědělskou plochou, není dotčen veřejně prospěšnou stavbou a nebyla zjištěna jiná překážka, za kterou soud nepovažuje ani užší tvar pozemku, která by bránila jeho vydání. Důvodnou neshledal ani námitku žalované, že vydání pozemku parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] brání nedostatek přístupu, neboť se nejedná o překážku vydání náhradního pozemku. Pozemek parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] je evidován jako orná půda, dle územního plánu obce je součástí zastavitelné plochy, v současné době je udržován sečením a jeho část je propachtována obci [adresa]. Námitka existence nájemního či pachtovního vztahu k pozemku není překážkou jeho vydání. Pozemek parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] je dle soudu prvního stupně rovněž možné vydat. Skutečnost, že je neplodnou půdou, nebrání jeho zemědělskému využití. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] má soud za prokázané, že se jedná o pozemek s trvalým porostem břízy, osiky a smrku, což vyplývá rovněž, že znalcem pořízených fotografií. Pokud jde o výši restitučního nároku, vycházel soud prvního stupně z celkové hodnoty ve výši 3 057 576 Kč, když nárok žalobkyně byl dosud uspokojen ve veřejných nabídkách a již pravomocnými rozhodnutími soudu tak, že nyní zbývá nárok ve výši 258 311,19 Kč. Předmětem řízení jsou žalobkyní nárokované pozemky oceněné na částku 215 473,49 Kč, zbývající výše restitučního nároku žalobkyně je tedy dostačující pro vydání všech těchto pozemků. S těmito závěry soud prvního stupně žalobě v plném rozsahu vyhověl a výrokem I. rozsudku nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o převodu těchto pozemků. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. dle zásady úspěchu účastníků ve věci. V řízení byla zcela úspěšná žalobkyně, soud jí proto přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, když pokud jde o odměnu za právní zastoupení advokátem, vycházel z tarifní hodnoty rovnající se hodnotě vydaných pozemků. Soud prvního stupně žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 460 669 Kč a také povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 5 670,90 Kč představující znalečné (§ 148 odst. 1 o.s.ř.).

6. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání z důvodu dle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o.s.ř. Žalovaná nesouhlasí s oceněním restitučního nároku žalobkyně, vyčíslení [tituly před jménem] [jméno FO] považuje za nesprávné, neboť nevydané pozemky nebyly stavebními a nebyly ani určeny k zastavění. Nesouhlasí rovněž se závěrem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který neshledal důvody pro aplikaci srážek. Žalovaná namítá, že soud prvního stupně nedostatečně odůvodnil, z jakého důvodu při ocenění nevydaných pozemků nepoužil revizní znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který měl za naplněné skutkové okolnosti použití srážkové položky č. [číslo] dle ustanovení § 14 odst. 1 přílohy č. [číslo] s tím, že v místě nebyla veřejná splašková kanalizace. Pokud jde o převoditelnost náhradních pozemků, namítala žalovaná, že pozemek parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] není zemědělsky obhospodařovatelný, neboť se jedná o velmi úzký pozemek sousedící s břehem rybníka, proto je k převodu nevhodný. Pozemek parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] je dle žalované v katastru nemovitostí veden jako vodní plocha, zamokřená plocha. Vzhledem k tomuto označení pozemku je dle žalované pozemek na žalobkyni nepřevoditelný, neboť není zemědělsky obhospodařovatelný. Pozemek parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] je dle sdělení obce [adresa] nepřevoditelný na základě zákonné překážky převoditelnosti dle ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona o Státním pozemkovém úřadu, kromě toho je využíván třetí osobou jako zahrada. Vydáním pozemku by tak došlo k nedůvodnému zásahu do práv třetích osob. Pozemek parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] není dle žalované vhodný k převodu na žalobkyni, neboť k němu vede přístup pouze přes okolní pozemky, které jsou ve vlastnictví třetích osob. Pozemek parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] je v katastru nemovitostí veden jako neplodná půda, nelze ho zemědělsky obhospodařovat, a proto je k převodu na žalobkyni nevhodný. Dle žalované soud prvního stupně také pochybil, pokud neprovedl místní šetření, což vedlo k neúplnému zjištění skutkového stavu věci. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Žalobkyně k odvolání žalované uvedla, že dle jejího názoru je napadený rozsudek soudu prvního stupně po věcné i právní stránce správný. Pokud žalovaná opětovně rozporuje stavební charakter odňatých a nevydaných pozemků, odkazuje žalobkyně na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 100/2020, usnesení sp. zn. 28 Cdo 4148/2019 či rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 3134/2020, ve kterém se Nejvyšší soud zabýval přímo restitučním nárokem žalobkyně a charakterem jí nevydaných pozemků nacházejících se v [adresa], kdy rovněž dospěl k závěru, že pozemky je třeba ocenit jako stavební. K obdobnému závěru ve vztahu k pozemkům v k.ú. [adresa] dospěl Nejvyšší soud rovněž v rozhodnutích sp. zn. 28 Cdo 1428/2019, 28 Cdo 1190/2020 či 28 Cdo 595/2019. Stejně tak Nejvyšší soud soustavně dovozuje, že v případě pozemků nacházejících se v areálu [adresa] není důvodné aplikovat cenové srážky dle přílohy č. [číslo] oceňovací vyhlášky, jak vyplývá například z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 35/2020 či 28 Cdo 1723/2020. Pokud žalovaná odkazuje na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], ten v dodatku č. [číslo] ke znaleckému posudku uvedl, že v areálu dostihového závodiště existovaly historické alternativy dnešní kanalizace, které však nebyly napojeny na čističku odpadních vod. Napojení kanalizace na čističku odpadních vod není pro posouzení aplikace srážky dle přílohy č. [číslo], položka [číslo] oceňovací vyhlášky, relevantní. Žalobkyně rovněž připomíná, že srážky dle přílohy č. [číslo] oceňovací vyhlášky lze aplikovat pouze za situace, kdy bude nade vši pochybnost prokázáno, že jsou naplněny podmínky pro jejich aplikaci, přičemž pokud tak prokázáno nebude, je namístě srážky neaplikovat (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5345/2017 či 28 Cdo 1024/2018). Pokud jde o žalovanou namítanou nepřevoditelnost náhradních pozemků, žalobkyně se s její argumentací a vznesenými námitkami zásadně neztotožňuje. Pokud jde o pozemek parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa], pak z provedeného dokazování nebyla zjištěna žádná překážka převoditelnosti tohoto pozemku. Námitka uplatněná žalovanou v odvolání (úzký pozemek sousedící s břehem rybníka) není důvodná. Žalobkyně má za to, že rovněž pozemek parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] je převoditelný, když námitka žalované je nedůvodná a nejsou dány jiné překážky převoditelnosti tohoto pozemku. Pokud jde o pozemek parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa], pak žalobkyně uvádí, že nájemní vztah nepředstavuje překážku převoditelnosti náhradního pozemku a odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3808/2020 či 28 Cdo 170/2019. Stejně tak není důvodnou námitka žalované, že pozemek parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] je nepřevoditelný z důvodu nedostatku napojení pozemku na veřejnou cestu. Za důvodnou žalobkyně nepovažuje ani námitku nepřevoditelnosti pozemku parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] z důvodu, že je veden v katastru nemovitostí jako neplodná půda a z tohoto důvodu nelze hospodářsky využít. Žalobkyně odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2031/2019, když soud prvního stupně se s námitkou žalované náležitě vypořádal v odůvodnění napadeného rozsudku, stejně tak jako s námitkami nepřevoditelnosti ostatních pozemků. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

8. Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) po zjištění, že odvolání žalované bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

9. Po skutkové stránce odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, neboť jeho skutkové závěry vyplývají ze provedených důkazů, které hodnotil v souladu s ustanovením § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Skutkový stav byl soudem prvního stupně zjištěn v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci, pokud tedy soud prvního stupně zamítl pro nadbytečnost návrh na provedení důkazů místním šetřením, znaleckými posudky [tituly před jménem] [jméno FO] a oceněním nevydaných pozemků ze dne [datum], byl jeho postup správný. Odvolací důvody uplatněné žalovanou ve smyslu § 205 odst. 2 písm. d) a e) o.s.ř. nebyly dle odvolacího soudu naplněny. Odvolací soud proto v plném rozsahu odkazuje na skutková zjištění soudu prvního stupně, tak jak jsou podrobně popsána v odůvodnění napadeného rozsudku. Také právní hodnocení věci soudem prvního stupně považuje odvolací soud za zcela správné. Soud prvního stupně aplikoval na zjištěný skutkový stav odpovídající ustanovení zákona, tyto své právní závěry řádně odůvodnil, když odkázal na relevantní judikaturu Nejvyššího soudu. Nebyl tak naplněn ani odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. Soud prvního stupně své rozhodnutí řádně odůvodnil, odvolací soud proto zcela odkazuje na podrobné, logické a přesvědčivé odůvodnění napadeného rozsudku, kterému nelze nic vytknout. S ohledem na obsah odvolacích námitek žalované k tomu odvolací soud pouze dodává následující.

10. Pokud žalovaná namítala, že vyčíslení restitučního nároku provedené znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] je nesprávné, neboť nevydané pozemky nebyly stavebními a nebyly ani určeny k zastavění, pak odvolací soud již ve svém předchozím rozhodnutí v této věci ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] odkázal na ustálenou rozhodovací praxi a judikaturu Nejvyššího soudu, který dovodil, že byly-li pozemky v době přechodu na stát sice vedeny v evidenci jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě, je třeba je ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. Problematika správného ocenění restitučního nároku žalobkyně byla podrobně řešena v řízení vedeném u Okresního soudu [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], v řízení vedeném u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] a v řízení vedeném u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Stejně jako soud prvního stupně v projednávané věci vycházely soudy v uvedených řízeních ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho závěrů, že pozemky byly právními předchůdci žalobkyně převedeny za účelem výstavby, ostatně odňaté pozemky nebyly vydány předchůdcům žalobkyně právě pro jejich zastavěnost. Odvolací soud proto i nadále neshledává žádný důvod odchýlit se od závěrů, že pozemky odňaté právním předchůdcům žalobkyně je třeba ocenit jako pozemky stavební. Ke stejnému závěru jako znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl ve svém znaleckém posudku i znalec [tituly před jménem] [jméno FO]. V podrobnostech lze odkázat na odůvodnění napadeného rozsudku (odstavec 28. odůvodnění). Odvolací soud se ztotožňuje rovněž se závěrem soudu prvního stupně, že v projednávané věci nejsou naplněny podmínky pro aplikaci srážek dle přílohy číslo [číslo] oceňovací vyhlášky z důvodu chybějící kanalizace. Nelze souhlasit s odvolací námitkou žalované, že soud prvního stupně tento svůj závěr nedostatečně odůvodnil, naopak lze odkázat na podrobnou a přesvědčivou argumentaci soudu prvního stupně uvedenou v odstavci 29. odůvodnění jeho rozsudku. Soud prvního stupně vycházel z informací poskytnutých [právnická osoba]., ze které zjistil, že s jistotou lze prokázat napojení na veřejný vodovod v k.ú. [adresa] od roku 1977 a na veřejnou kanalizaci od roku 1995. Z historických map lze usuzovat, že v lokalitě k.ú. [adresa] byl zřízen místní vodovodní řad již v roce 1928 (odstavec 23. odůvodnění). Současně vychází z dodatku č. [číslo][číslo][tituly před jménem] [jméno FO] k jeho znaleckému posudku, který dospěl k závěru, že s ohledem na způsob využití pozemků, na nichž se nacházelo rozlehlé dostihové závodiště včetně zázemí, musela být likvidace odpadních vod řešena i v době před napojením areálu na veřejnou splaškovou kanalizaci. Závěr o tom, že v případě pozemků nacházejících se v areálu [adresa] není důvodné aplikovat cenové srážky dle přílohy č. [číslo] oceňovací vyhlášky, vyplývá mimo jiné z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 35/2020 či sp. zn. 28 Cdo 1723/2020.

11. Pokud jde o převoditelnost jednotlivých náhradních pozemků, pak u pozemku parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] žalovaná namítala, že není zemědělsky obhospodařovatelný, neboť se jedná o velmi úzký pozemek sousedící s břehem rybníka. Odvolací soud tuto námitku nepovažuje za důvodnou a ztotožňuje se se závěry soudu prvního stupně, že u tohoto pozemku nebyla zjištěna žádná překážka, která by bránila jeho vydání žalobkyni. Po doplnění dokazování bylo zjištěno, že pozemek není dotčen stavbou cyklostezky, ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] naopak vyplývá, že na pozemku je trvalý travní porost, tedy je to zemědělský půdní fond, a dle územního plánu je pozemek zemědělskou plochou. Ze znalcem připojených fotografií rovněž vyplývá, že na pozemku je travní porost, proto nebylo nutné provádět zde místní šetření. Pokud jde o pozemek parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa], žalovaná v řízení před soudem prvního stupně namítala, že jeho vydání brání chybějící přístup z veřejné komunikace, neboť přístup na pozemek je pouze přes okolní pozemky ve vlastnictví třetích osob. Jak správně uzavřel soud prvního stupně, absence přístupu na pozemek z veřejné komunikace nebrání žalobkyni v další dispozici s pozemkem, nemůže se proto jednat o překážku jeho vydání. V odvolacím řízení žalovaná nově uváděla, že tento pozemek je v katastru nemovitostí veden jako vodní plocha, zamokřená plocha, z tohoto důvodu není zemědělsky obhospodařovatelný, tudíž je k převodu na žalobkyni nevhodný. Toto tvrzení žalované je nové, v odvolacím řízení nepřípustné, navíc toto tvrzení žalované neodpovídá zápisu v katastru nemovitostí, kde je tento pozemek nadále veden jako ostatní plocha, jiná plocha, tak jak bylo zjištěno v řízení před soudem prvního stupně. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že se pozemek nachází nad zemědělským areálem podél okraje lesa, dle územního plánu, jsou to plochy kulturní a travnaté porosty mimo zastavitelné území obce (č.l. 871 p.v. spisu). Odvolací soud proto stejně jako soud prvního stupně uzavírá, že v řízení nebyla zjištěna žádná překážka bránící vydání tohoto pozemku žalobkyni.

12. Pozemek parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] není dle žalované převoditelný na žalobkyni, neboť zde existuje zákonná překážka převoditelnosti dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o Státním pozemkovém úřadu, nadto je pozemek využíván třetí osobou jako zahrada. Soud prvního stupně vycházel ze sdělení obce [adresa] ze dne [datum] (č.l. 394 spisu), dle kterého je pozemek evidován jako orná půda a dle tehdejšího sdělení obce je vyloučen z převodu podle § 6 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, když dle sdělení obce je zákonnou překážkou skutečnost, že podle územního plánu je pozemek určen k zastavění a současně využíván jako zahrádka občana obce. Zákonná překážka vydání konkrétního pozemku dle § 6 odst. 1 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb. je však dána pouze u zemědělských pozemků nebo jejich částí určených územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné. O takovou zákonnou překážku se v případě pozemku parc. č. [číslo] v obci [adresa] nejedná. Soud prvního stupně nadto doplnil dokazování sdělením obce [adresa] ze dne [datum], ze kterého zjistil, že pozemek je součástí zastavitelné plochy, ale jeho část je využívána jako zahrádka nájemníkem bytového domu. Opakovaně pak zjišťoval stav pozemku dotazem na obec [adresa], jejím sdělením ze dne [datum] a [datum] zjistil, že pozemek je podle územního plánu obce součástí zastavitelné plochy, v současné době je pozemek udržován sečením a jeho část je propachtována obci [adresa], předmětem pachtu je provozování drobné zemědělské činnosti, sekání trávy a pěstování zeleniny. Odvolací soud tedy uzavírá, že zákonná překážka převoditelnosti tohoto pozemku ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) citovaného zákona nebyla v řízení prokázána, skutečnost, že pozemek je využíván třetí osobou jako zahrada, takovou překážkou sama o sobě není. Pozemek je evidován jako orná půda, je součástí zemědělského půdního fondu a jeho převodu na žalobkyni žádná zákonná překážka nebrání.

13. Pokud jde o pozemek parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa], namítala žalovaná, že k pozemku není přístup, což dle jejího názoru brání vydání tohoto pozemku. Jak bylo shora uvedeno, nedostatek napojení pozemku na veřejnou cestu nebrání právním dispozicím s takovým pozemkem a tato okolnost nepředstavuje žádnou zákonem předpokládanou či judikatorně odvozenou překážku pro vydání pozemku oprávněné osobě jako pozemku náhradního (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1275/2019). Za důvodnou nelze považovat ani námitku žalované, že pozemek parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] není vhodný k převodu na žalobkyni, neboť je v katastru nemovitostí veden jako neplodná půda, proto není zemědělsky obhospodařovatelný. Soud prvního stupně správně vycházel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], dle kterého se jedná o pozemek s trvalým porostem břízy, osiky a smrku, což bylo doloženo rovněž ze znalcem pořízených fotografií. Pouze ta skutečnost, že pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako ostatní plocha, neplodná půda neznamená, že pozemek není možno hospodářsky využívat. Odvolací soud proto stejně jako soud prvního stupně překážku převoditelnosti tohoto pozemku neshledal.

14. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. jako je věcně správný potvrdil, když odvolací důvody uplatněné žalovanou nebyly naplněny a nebyly zjištěny ani žádné jiné vady řízení, které by měly za následek nesprávné rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci. Soud prvního stupně rozhodl správně rovněž o povinnosti žalované nahradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. a o povinnosti žalované zaplatit státu podle § 148 odst. 1 o.s.ř. náklady řízení spočívající ve vynaloženém znalečném.

15. Výrok o nákladech odvolacího řízení vyplývá z ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalovaná nebyla v odvolacím řízení úspěšná. Je proto povinna zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení, které představuje odměna za právní zastoupení žalobkyně advokátem za 2 úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání) po 9 180 Kč, když tarifní hodnotou je částka 215 473,49 Kč (hodnota vydaných náhradních pozemků). K odvolání náleží 2 režijní paušály podle § 13 advokátního tarifu v platném znění po 450 Kč, cestovné právního zástupce žalobkyně k odvolacímu jednání z [adresa] do [adresa] a zpět při vzdálenosti 155 km jedna cesta a průměrné spotřebě nafty 4 l/100 km, sazbě základní náhrady 5,80 Kč/1 km a ceně paliva 34,70 Kč/1 l, tedy cestovné ve výši 2 228,28 Kč. K nákladům dále náleží náhrada ztráty času na cestě za 4 půlhodiny po 150 Kč za jednu cestu, celkem tedy 8 půlhodin tj. 1 200 Kč. Po připočtení 21 % DPH ve výši 4 764,54 Kč dosahují náklady odvolacího řízení žalobkyně částky 27 452,82 Kč. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil odvolací soud žalované, aby tyto náklady zaplatila žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

Poučení