36 C 123/2019 - 1282
Citované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 132 § 142 odst. 1 § 148 odst. 1
- o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, 229/1991 Sb. — § 11a § 11a odst. 1 § 11 odst. 1 písm. c § 4
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 13 odst. 1 § 13 odst. 4 § 14 odst. 3
Rubrum
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Kořínkovou v právní věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně A], narozená dne [Datum narození žalobkyně A], trvale bytem [Adresa žalobkyně A], právně zastoupená advokátem [Jméno advokáta A], se sídlem [Adresa advokáta A], proti žalované:[Jméno žalované], se sídlem [Adresa žalované], právně zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] se sídlem [Adresa advokáta B], o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemku, takto:
Výrok
I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít se žalobkyní tuto smlouvu o převodu pozemků: [Anonymizováno], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], PSČ [adresa] (dále jen „převodce“) a [jméno FO], RČ [RČ], bytem [adresa], (dále jen „nabyvatel“) uzavírají podle ustanovení § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění, (dále jen „zákon o půdě“), tuto Smlouvu o převodu pozemků: I. [Jméno žalované] jako převodce spravuje, mimo jiné, nemovitosti (dále jen „pozemky“): - pozemek p. č. [Anonymizováno] zapsaný na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u [právnická osoba] pro [právnická osoba], - pozemek p. č. [hodnota] zapsaný na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [právnická osoba], u [právnická osoba] pro [právnická osoba], - pozemek p. č. [Anonymizováno] zapsaný na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], [právnická osoba] pro [právnická osoba], - pozemek p. č. [Anonymizováno] zapsaný na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u [právnická osoba] pro [právnická osoba], - pozemek p. č. [Anonymizováno] zapsaný na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [právnická osoba], u [právnická osoba] pro [právnická osoba], - pozemek p. č. [hodnota] zapsaný na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [právnická osoba], u [právnická osoba] pro [právnická osoba].
II. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ustanovení § 11a zákona o půdě. Nárok nabyvatele podle ustanovení § 11a zákona o půdě, plynoucí z rozhodnutí [právnická osoba] – [adresa], č. j. [Anonymizováno], ze dne [datum], rozhodnutí [Anonymizováno], ze dne [datum], rozhodnutí [Anonymizováno], ze dne [datum], a rozhodnutí [Anonymizováno], ze dne [datum].
III. Na uspokojení nároku nabyvatele dle článku II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatele pozemky uvedená v článku I. této smlouvy, včetně součástí, a nabyvatel je přijímá do svého výlučného vlastnictví.
IV. Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 460 669 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
III. Žalovaná je povinna zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 5 670,90 Kč na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu se žalobkyně domáhala, aby soud nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku ohledně žalobkyní specifikovaných pozemků. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že je právní nástupkyní původní oprávněné osoby ve smyslu ust. § 4 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, paní [jméno FO], která uplatnila v zákonem stanovených lhůtách u [právnická osoba] – [adresa] nárok na navrácení nemovitého majetku, o kterém bylo rozhodnuto mimo jiné rozhodnutím [právnická osoba] ze dne [datum], rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum] a dále žalobkyně rovněž disponuje restitučním nárokem za nevydané pozemky v katastrálním území [Jméno žalobkyně B] plynoucím z rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum]. Restituční nárok žalobkyně plynoucí z výše uvedených rozhodnutí byl žalovanou vyčíslen na částku ve výši [částka], což je současně výše nevypořádaného a žalovanou evidovaného restitučního nároku žalobkyně ke dni podání žaloby. Žalobkyně nesouhlasí s takto stanovenou výši restitučního nároku. Upozorňovala žalovanou na skutečnosti dle jejího názoru opodstatňující provedení revize ocenění pozemků, které nebyly žalobkyní výše uvedenými rozhodnutími vydány, a žádala žalovanou o revizi tohoto ocenění. Ani přes tyto skutečnosti však žalovaná svůj postoj k otázce ocenění restitučního nároku zcela nepřehodnotila. Restituční nárok žalobkyně, jehož výše plyne z výše uvedených rozhodnutí, tak v souladu s cenou nevydaných pozemků zjištěnou znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno] činí v souhrnu částku ve výši [částka]. Konkrétně byly pozemky nevydané rozhodnutím [Anonymizováno] oceněny v souhrnné výši [částka], žalobkyně se na nich podílí podílem ideální 1/3, tedy byla stanovena hodnota ve výši [částka]. Pozemky nevydané rozhodnutím [Anonymizováno] byly oceněny v souhrnné výši [částka], žalobkyně se na nich podílí podílem ideální 1/3, tedy hodnota činí [částka]. Pozemky nevydané rozhodnutím [Anonymizováno] byly oceněny v souhrnné výši [částka], žalobkyně se na nich podílí podílem ve výši ideální 1/3, byla tedy stanovena hodnota ve výši [částka]. Pozemky nevydané rozhodnutím [Anonymizováno] byly oceněny v souhrnné výši [částka], žalobkyně se na nich podílí podílem o velikosti ideální 1/5, tedy byla stanovena hodnota ve výši [částka]. Žalobkyně dále uvedla, že v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]) by žalovaná měla být primárně tím, kdo bude aktivně přispívat ke stanovení správné výše restitučního nároku. Úkolem žalované bylo a je vypořádání nároků oprávněných osob, čímž se zcela jistě musí rozumět vypořádání těchto nároků ve správné výši, tedy i správné ocenění restitučních nároků. Žalovaná však na plnění této povinnosti rezignovala, jak je patrné z výše uvedeného postupu při ocenění restitučního nároku. Žalovaná i její právní předchůdkyně postupovaly při uspokojování nároku žalobkyně svévolně a liknavě tak, že ani po více než 25 letech není restituční nárok zcela vypořádán. Tato doba je dle názoru žalobkyně zjevně nepřiměřeně dlouhá a svědčí o liknavosti žalované bez dalšího. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, v zákonem stanovených lhůtách řádně uplatnily u [právnická osoba] [adresa] svůj restituční nárok a požádaly o poskytnutí náhradních pozemků. Restituční nárok byl žalobkyni pravomocně přiznán výše uvedenými rozhodnutími [Anonymizováno]. Již tímto aktem byla žalovaná vyzvána k poskytnutí náhrady tak, aby se žalobkyně domohla svých zákonných práv na vydání adekvátních náhradních pozemků. Přestože byl restituční nárok žalobkyní uplatněn již v průběhu roku 1992, není do dne podání žaloby plně uspokojen. Toto dlouhodobé prodlení pak dle žalobkyně samo o sobě svědčí o liknavém přístupu žalované k řešení otázky restitučních náhrad. Žalobkyně je v tomto směru přesvědčena i s ohledem na ustálenou judikaturu, že pokud stát nezačal ve věci restitučních náhrad tohoto druhu adekvátně konat, je plně odpovědný za svou nečinnost a prodlení. Z tohoto důvodu oprávněným osobám skutečně nezbývá, než se svých zákonných práv domáhat soudní cestou. Argumentace žalované ohledně případných absencí a povinností oprávněných osob v počtu účastí v takzvaných veřejných nabídkách je ze současného časového pohledu a judikatury zcela lichá, nemá oporu ve vyvinění se žalované ze svého nekonání a s tím spojené odpovědnosti. Žalobkyně dále uvedla, že veřejné nabídky v žádném případě nemají takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době a co nejširšímu okruhu oprávněných osob. Tato skutečnost ostatně vyplývá i z obsahu a počtu veřejných nabídek dle zákona o půdě vyhlašovaných žalovanou, kdy např. za rok 2013 byla zveřejněna pouze jedna veřejná nabídka dle zákona o půdě. V letech 2014, 2015, 2016 a 2017 se pak jednalo o 4 veřejné nabídky dle zákona o půdě, žalobkyni nikdy nebyl nabídnut náhradní pozemek odpovídající pozemkům nevydaným a žalovaná žádné takové vhodné pozemky dosud ani neoznačila. Žalobkyně dále poukázala také na skutečnost, že žalovaná svým postupem nedodržuje zákonnou úpravu umožňující vydání náhradních pozemků oprávněným osobám, která měla sloužit ke zmírnění či odstranění spáchaných křivd. Dále žalobkyně odkázala na ustálenou judikaturu vztahující se k závěru, že oprávněná osoba má právo domáhat se vydání i pozemků, které nejsou žalovanou zařazeny do veřejné nabídky. Závěrem žalobkyně uvedla, že z veřejné evidence zjistila, že ve vztahu k pozemkům požadovaným touto žalobou neexistuje právo třetích osob, které by bránilo jejich převodu do vlastnictví žalobkyně k uspokojení jejího nároku.
2. Žalovaná ve svém vyjádření k podané žalobě uvedla, že nárok žalobou uplatněný neuznává, a to ani z části. Žalovaná zejména vznesla námitku promlčení s odůvodněním, že vůči právní předchůdkyni žalobkyně byla v rámci řízení vedených pod výše uvedenými spisovými značkami vydána rozhodnutí o nevydání pozemků a těmito rozhodnutími jí tedy vznikl restituční nárok na náhradu za nevydané pozemky. Od právní moci těchto rozhodnutí začala plynout obecná tříletá promlčecí lhůta nejen k uplatnění restitučního nároku žalobkyně, ale i k případnému rozporování jeho výše. Žalovaná má za to, že rozhodným dnem pro počátek běhu promlčecí doby je den vydání rozhodnutí, kterým právnímu předchůdci žalobkyně vznikl restituční nárok na vydání náhradních pozemků, v daném případě tedy den [datum], [datum], [datum], [datum], když od tohoto data mohla právní předchůdkyně žalobkyně své právo vykonat, případně se pro něj domáhat soudní ochrany. Na místo toho žalobkyně do dne podání žaloby ocenění restitučního nároku nijak nerozporovala a své právo prostřednictvím veřejných nabídek ani jinak neuplatnila. Žalovaná tedy namítla promlčení nároku žalobkyně. K tvrzení žalobkyně o liknavosti a svévoli žalované žalovaná uvedla, že ani liknavost ani svévole nejsou na její straně dány, neboť žalovaná v souladu se zákonem o půdě pořádá veřejné nabídky, v jejichž rámci mohou oprávněné osoby svůj restituční nárok uspokojit a získat náhradní pozemky. Žalovaná nijak nebránila žalobkyni v uspokojení jejího restitučního nároku, tak jak jej sama evidovala či eviduje. Žalovaná naopak uspořádala velké množství veřejných nabídek pozemků všech představitelných velikostí, druhů a hodnot tak, aby zbývající oprávněné osoby mohli své restituční nároky uspokojit. Žalobkyně nepředložila k podpoře svých tvrzení o liknavosti žalované žádné konkrétní tvrzení ani nenavrhla žádné důkazy. Žalobkyně v souvislosti s uspokojením svého restitučního nároku neučinila vůbec nic, což popírá judikaturou předpokládanou podmínku aktivního přístupu. Ze strany žalobkyně nebyl aktivní zájem o uspokojení jejích nároků ve veřejných nabídkách, žalovaná tedy její nárok ani uspokojit nemohla. Žalovaná nemá povinnost kontaktovat a vyzývat oprávněné osoby, aby své nároky uplatnily a nabízet jim individuálně určené pozemky. Žalovaná je proto názoru, že v žádném případě nelze hovořit o její liknavosti, natož o svévoli, když to byla právě žalobkyně, která neposkytla patřičnou součinnost k uspokojení svého nároku. Žalobkyně rovněž poukázala na skutečný rozsah veřejných nabídek, když tvrzení žalobkyně v tomto směru shledala zavádějícím. Kvalita i kvantita nabízených pozemků byla a je plně dostačující, žalovaná nabízela tisíce pozemků v různých katastrálních územích, o různých výměrách a hodnotách tak, aby mohly být uspokojeny osoby, jak s drobnými, tak s významnými zůstatky nároků. Dále žalovaná zdůraznila, že dokladem liknavosti či svévole není délka restitučního řízení. K tvrzení o nesprávném ocenění restitučního nároku žalovaná uvedla, že nesouhlasí s oceněním nevydaných pozemků znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno] ze dne [datum] a s vyčíslením výše restitučních nároků žalobkyní, když toto vyčíslení považuje za nesprávné. Pozemky odňaté právním předchůdcům žalobkyně nebyly stavebními pozemky a nebyly určeny pro výstavbu budov, drtivá většina z nevydaných pozemků ve [Jméno žalobkyně B] není zastavěna dodnes. Žalovaná se dále vyjadřovala ke vhodnosti jednotlivých pozemků pro jejich vydání žalobkyni, jak bylo uvedeno již v rozsudku nadepsaného soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a jak bude uvedeno dále v tomto rozhodnutí. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl jako nedůvodnou.
3. Nadepsaný soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který byl k odvolání žalobkyně i žalované rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], v části potvrzen a v části vztahující se k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [právnická osoba], pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [právnická osoba], a pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [právnická osoba], zrušen a věc byla vrácena nadepsanému soudu k dalšímu řízení. Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka] odmítnuto.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
5. Z rozhodnutí rady [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že tímto bylo rozhodnuto o rozšíření [Jméno žalobkyně B].
6. Z dopisů ze dne [datum], ze dne [datum], [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, paní [jméno FO], se spolu s panem [adresa] opakovaně obracela na [Anonymizováno] – [Anonymizováno] ve věci uplatnění restitučního nároku k majetku, jenž je součástí privatizačního projektu [adresa], [Jméno žalobkyně B].
7. Z rozhodnutí [právnická osoba] ze dne [datum], rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], rozhodnutí [Anonymizováno], ze dne [datum] a rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], má soud za prokázané skutečnosti týkající se vyvlastnění pozemků v katastrálním území [Jméno žalobkyně B]. Současně bylo předmětnými rozhodnutími rozhodnuto o tom, že uvedené pozemky nelze vydat osobám oprávněným dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě.
8. Z přehledu nároku a plnění nároku oprávněné osoby dle § 11 plyne, že k [datum] činil restituční nárok žalobkyně hodnotu ve výši [částka] s tím, že se jednalo o nároky postoupené z rozhodnutí [Anonymizováno]. Z přehledu nároku a plnění nároku oprávněné osoby dle § 11 bylo dále zjištěno, že ke dni [datum] byl evidován nárok žalobkyně ve výši [částka]. Ke dni [datum] byl evidován nárok žalobkyně ve výši [částka].
9. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. [Anonymizováno] soud zjistil, že znalec předmětný znalecký posudek vypracoval za účelem vykrytí restitučních nároků oprávněných osob. Ocenění bylo provedeno dle vyhlášky č. 316/90 Sb. podle stavu nemovitostí k datu přechodu vlastnického práva na stát. V případě ocenění pozemků dle rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] dospěl znalec k celkové ceně ve výši [částka], při ocenění pozemků dle rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] dospěl znalec k ocenění pozemku v ceně celkem [částka], v případě pozemků dle rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] stanovil znalec cenu v celkové výši [částka] a v případě pozemku dle rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] znalec k ceně celkem ve výši [částka]. V rámci svého výslechu znalec k dotazu soudu, zda by byla důvodná aplikace srážek dle přílohy č. [hodnota] vyhlášky, uvedl, že vycházel z výpovědí objednatele posudku, že pozemky byly zasíťované, jak vyplývá i z výpovědi ostatních restituentů.
10. Ze smlouvy o bezúplatném převodu restitučních nároků ze dne [datum] má soud za prokázané, že paní [jméno FO] jako převodce převedla na žalobkyni jako nabyvatele bezúplatně celý svůj restituční nárok plynoucí z rozhodnutí [Anonymizováno], rozhodnutí [Anonymizováno] rozhodnutí [Anonymizováno], a to včetně práv a povinností s ním spojených. Žalobkyně jako nabyvatelka se na základě této smlouvy stala výlučným vlastníkem restitučního nároku, jehož nominální výše uznaná ze strany povinné osoby, [právnická osoba], činila ke dni uzavření smlouvy [částka]. Převodkyně rovněž uvedla, že se vůči povinné osobě ([Anonymizováno]) aktivně domáhá vypořádání svého restitučního nároku.
11. Po právní stránce dospěl nadepsaný soud na základě výše uvedeného skutkového stavu již ve svém rozsudku ze dne [datum], č.j. [spisová značka] k závěru, že námitka o promlčení nároku žalobkyně, která byla žalovanou vznesena, není důvodná. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně či její právní předchůdkyně se v minulosti obracely na orgány státní správy ve věci uplatňovaných restitučních nároků, jejich možnosti uplatnění restitučních nároků však byly omezené. Uspokojení restitučního nároku je závislé na veřejných nabídkách pozemků, které realizuje žalovaná, žalovanou vznesená námitka promlčení je proto v rozporu s dobrými mravy (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.5.2012 sp. zn. 28 Cdo 1284/2012). Z ocenění pozemků provedeného znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. [Anonymizováno], také nepochybně vyplývá, že výše restitučního nároku žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, byla žalovanou stanovena nesprávně. Je tedy zřejmé, že žalobkyně či její právní předchůdkyně by v rámci žalovanou stanoveného procesu uplatňování nemohly žádným způsobem docílit uspokojení restitučního nároku v jeho skutečné výši. Soud proto dospěl k závěru, že postup žalované lze v souladu s tvrzením žalobkyně označit za liknavý, a to s přihlédnutím nejen k době, po kterou nedošlo k plnému uspokojení nároku žalobkyně, ale také s přihlédnutím k nesprávnému ocenění restitučního nároku (obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.4.2017 sp. zn. 28 Cdo 5249/2016). Soud nemá pochyb ani o tom, že jednání žalované, které vedlo k mnohaletému prodlení, opravňuje žalobkyni, na kterou byly restituční nároky převedeny smlouvou ze dne [datum], v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu domáhat se touto žalobou vydání konkrétních náhradních pozemků. Ke stejnému závěru o tom, že následkem liknavého postupu žalované nebylo možné po žalobkyni spravedlivě požadovat účast ve veřejných nabídkách, již dospěly soudy opakovaně v dříve vedených řízeních (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Přestože žalovaná i nadále popírala, že by se jednalo z její strany o svévolný či liknavý postup, byl vyslovený závěr nadepsaného soudu potvrzen odvolacím soudem (bod 8. odůvodnění rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]).
12. Podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“), pozemky nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení.
13. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě, oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.
14. Soud se dále zabýval oceněním restitučního nároku a přípustností vydání konkrétních pozemků, které jsou po částečných zpětvzetích návrhu učiněných v průběhu řízení žalobkyní a po částečně potvrzujícím rozsudku odvolacího soudu o vybraných pozemcích nadále předmětem řízení. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že předmětné pozemky jsou ve vlastnictví žalované.
15. Pozemek parcelní č. [Anonymizováno], obec [adresa], katastrální území [adresa], oceněný částkou [částka], byl shledán jako vhodný pro vydání, když nebyly zjištěny žádné překážky pro jeho vydání. Situace na pozemku a v jeho okolí byla soudem zjištěna z ortofotomapy (č.l. 238). K důkazu soud provedl sdělení obce [adresa] ze dne [datum], ze kterého bylo zjištěno, že pozemek bezprostředně sousedí s pozemkem parc. č[Anonymizováno], pro který bylo vydáno územní rozhodnutí pro vybudování cyklostezky. Aktualizovaným sdělením obce [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pozemek není součástí územního rozhodnutí pro stavbu [Anonymizováno], ani není zahrnut do změny územního plánu obce [adresa] z důvodu stavby [Anonymizováno]. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] (č.l. 868) má soud za prokázané, že na pozemku je trvalý porost a pozemek je dle územního plánu zemědělskou plochou, jak vyplývá také ze znalcem připojených fotografií a územního plánu. Pozemek není dotčen veřejně prospěšnou stavbou ani nebyla zjištěna jiná překážka, za kterou soud nepovažuje ani užší tvar pozemku, která by bránila vydání pozemku.
16. Ohledně pozemku parcelní č. [hodnota], obec [právnická osoba] v katastrálním území [adresa], oceněného částkou [částka], soud rovněž dospěl k závěru, že vydání tohoto pozemku je možné, když k důkazu byly provedeny ortofotomapy (č.l. 218, 221 a 223). Žalovaná namítala, že přístup na pozemek je pouze přes okolní pozemky ve vlastnictví třetích osob, což brání jeho vydání. Je však na žalobkyni, aby si zajistila přístup na předmětný pozemek, a absence přístupu na pozemek z veřejné komunikace nebrání žalobkyni v další dispozici s pozemkem (např. jeho pronájem či prodej), nemůže se proto jednat o překážku jeho vydání tak, jak uvedla žalovaná (obdobně také např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] či usnesení ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).
17. Soud v řízení neshledal překážky ani pro vydání pozemku parcelní č. [Anonymizováno] v obci [adresa], katastrální území [adresa], oceněného částkou [částka]. Soud provedl k důkazu ortofotomapu z č.l.
240. Dle sdělení obce [adresa] ze dne [datum] se jedná o pozemek, který je evidován jako orná půda a který je vyloučen z převodu na žalobkyni pro existenci zákonné překážky převoditelnosti dle § 6 odst. 1 písm. b) zák. o SPÚ. Pozemek dle žalované není vhodný k převodu na žalobkyni také proto, že se jedná o pozemek, který je dle sdělení obce užíván třetí osobou jako zahrada. Vydáním pozemku by tedy došlo k neoprávněnému zásahu do práv třetích osob, když z předložené nájemní smlouvy č. [spisová značka] uzavřené mezi [právnická osoba] jako pronajímatelem a paní [jméno FO] jako nájemcem má soud za prokázané, že mezi stranami byla dne [datum] uzavřena smlouva ode dne [datum] na dobu neurčitou, z jejíž přílohy se podává, že předmětem nájmu je mimo jiné pozemek parcelní č. [Anonymizováno]. Ze sdělení obce [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že pozemek je součástí zastavitelné plochy, avšak jeho část je využívána jako zahrádka nájemníkem bytového domu. Soud opakovaně zjišťoval stav na pozemku dotazem na obec [adresa], jejímž sdělením ze dne [datum] a jeho doplněním ze dne [datum] soud zjistil, že pozemek je dle územního plánu obce součástí zastavitelné plochy, v současné době je pozemek udržován sečením a jeho část je propachtována obci [adresa] na dobu neurčitou od [datum], předmětem pachtu je provozování drobné zemědělské činnosti, sekání trávy a pěstování zeleniny. Namítala-li žalovaná, že překážkou pro vydání tohoto pozemku je jeho užívání třetí osobou, když vydáním pozemku žalobkyni by byla tato práva třetí osoby dotčena, neshledal soud tuto námitku žalované jako překážku pro vydání pozemku. V souladu se závěry vyjádřenými např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] dospěl soud k závěru, že námitka existence nájemního či pachtovního vztahu k pozemku není skutečností rozhodující pro závěr o vhodnosti pozemku pro jeho vydání, současně takovým vydáním nejsou třetí osoby nijak dotčeny.
18. V případě pozemku parcelní č. [hodnota] v obci [právnická osoba], katastrální území [adresa], oceněného částkou [částka], dospěl soud po provedeném dokazování k závěru o tom, že předmětný pozemek je možné vydat. Žalovanou byla namítána skutečnost, že se jedná o neplodnou půdu. Skutečnost, že pozemek je neplodnou půdou však nebrání jeho zemědělskému využití, neboť uvedený způsob evidence v katastru nemovitostí sám o sobě neznamená, že se nejedná o zemědělský půdní fond (obdobně usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Závěr o tom, že evidence pozemku jako neplodné půdy v katastru nemovitostí není překážkou pro jeho vydání potvrdil v případě jiného pozemku také Krajský soud v [adresa] v bodě 10. odůvodnění rozsudku ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] (č.l. 873) má soud za prokázané, že se jedná o pozemek s trvalým porostem břízy, osiky a smrku, trvalý porost na pozemku je zřejmý rovněž ze znalcem pořízených fotografií. Soud tedy neshledal v tomto případě existenci překážek pro vydání pozemku, a proto rozhodl o jeho vydání.
19. V případě pozemku parcelní č. [Anonymizováno] v obci [právnická osoba], katastrální území [adresa], oceněného částkou [částka], soud provedl k důkazu ortofotomapu (č.l. 251) a informativní výpis z katastru nemovitostí. Žalovanou bylo namítáno, že k předmětnému pozemku není přístup. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] či usnesení ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]) soud v tomto směru dospěl k závěru, že se nejedná o překážku vydání předmětného pozemku, neboť žalobkyně si přístup k pozemku může sjednat či s tímto pozemkem jinak disponovat, např. pozemek pronajmout či prodat.
20. K závěru o možnosti vydání dospěl soud rovněž ohledně pozemku parcelní č. [Anonymizováno] v obci [adresa], katastrální území [adresa], oceněného částkou [částka], u něhož námitky proti možnosti jeho vydání nevznesla ani žalovaná.
21. Soud provedl k důkazu také znalecké posudky vypracované znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], a to znalecký posudek č. [hodnota] ze dne [datum] a znalecký posudek č. [hodnota] ze dne [datum], když výslechem znalce a uvedenými znaleckými posudky byla zjištěna výše ocenění žalobkyní požadovaných pozemků tak, jak byla uvedena u jednotlivých pozemků, s výjimkou pozemku parcelní č. [Anonymizováno] zapsaný na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] pro [právnická osoba], a to část o výměře 1053 m oddělenou geometrickým plánem č. [hodnota] odsouhlaseným [právnická osoba], dne [datum], kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod parcelním č. [Anonymizováno], který však nadále není předmětem řízení, neboť o něm bylo rozhodnuto již rozsudkem nadepsaného soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který byl v této části potvrzen rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka].
22. Soud rovněž provedl k důkazu znalecký posudek vypracovaný znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa] ze dne [datum] spolu s jeho dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum], jehož úkolem bylo mimo jiné posoudit správnost znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum] vypracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], včetně jeho vysvětlení ze dne [datum]. Ze znaleckého posudku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] byl shledán v celém rozsahu korektním a správným, a to včetně veškerých uvedených hodnot a včetně nepoužití srážek podle tab. č. [hodnota] přílohy č. [hodnota] při ocenění podle § 14 odst. 1 vyhlášky. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] [právnická osoba]. ze dne [datum] ve spojení se znaleckou zprávou ze dne [datum] soud zjistil, že pozemky, o nichž bylo rozhodnuto rozhodnutím č.j. [Anonymizováno], jsou součástí [Anonymizováno] [Jméno žalobkyně B]. Pozemky, o nichž bylo rozhodnuto rozhodnutím č.j. [Anonymizováno] jsou součástí areálu [Anonymizováno] a pozemky, o nichž bylo rozhodnuto rozhodnutím č.j. [Anonymizováno], jsou součástí [Anonymizováno], převážně [Anonymizováno]. Tržní hodnota pozemků ke dni vypracování znaleckého posudku činila [částka].
23. Z rozhodnutí o poskytnutí informací [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že s jistotou lze prokázat napojení na veřejný [Anonymizováno] v k.ú. [Jméno žalobkyně B] od roku [Anonymizováno] a na veřejnou kanalizaci od roku [Anonymizováno]. Z historickým map lze usuzovat, že v lokalitě k.ú. [Jméno žalobkyně B] byl zřízen místní [Anonymizováno] [Anonymizováno] již v roce [Anonymizováno], [právnická osoba]. však nedisponuje podrobnější dokumentací.
24. Rozhodnutím [adresa] ze dne [datum] má soud za prokázané, že deklarovaným účelem vyvlastnění bylo plnění jednotného hospodářského plánu a další výstavby areálu, neboť vyvlastňované pozemky (dle PK parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota]) byly již po desítky let pojaty do areálu [Anonymizováno], jedná se o lokalitu, kde byly prokazatelně od roku [Anonymizováno].
25. Z přehledu nároků oprávněné osoby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná ke dni [datum] evidovala za žalobkyní nárok ve výši [částka].
26. Návrh na provedení důkazů místními šetřeními, znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] a oceněním nevydaných pozemků ze dne [datum] soud zamítl, neboť by navržené důkazy nevedly ke skutkovým zjištěním významným pro rozhodnutí ve věci.
27. Provedené důkazy soud posoudil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti ve smyslu § 132 o.s.ř.
28. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně je držitelkou restitučního nároku, který se týká odňatých a nevydaných pozemků dle ust. § 11a zák. o půdě, plynoucího z rozhodnutí [právnická osoba], ze dne [datum], rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], a rozhodnutí [Anonymizováno], ze dne [datum]. Restituční nárok na žalobkyni převedla právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o bezúplatném převodu restitučních nároků ze dne [datum]. Při stanovení výše nároku vycházel soud z revizního znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], kterými má soud za prokázanou celkovou výši restitučního nároku v částce [částka]. K odlišnému závěru o výši ocenění restitučního nároku žalobkyně dospěl Okresní soud v [adresa] v rozsudku ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který byl přezkoumán rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Krajský soud v [adresa] v bodě 24. odůvodnění odkazovaného rozsudku uvedl, že otázka ocenění pozemků byla řešena již v několika předchozích řízeních (řízení vedené u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] či řízení vedené u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka]), kde byla podrobně řešena i otázka odpočtů. Znalecké závěry ohledně ocenění odvolací soud shledal přesvědčivými a v bodě 24. odkazovaného rozhodnutí vyslovil závěr, že ani dle jeho názoru nejsou ve věci dány podmínky pro aplikaci srážek podle přílohy č. [hodnota] oceňovací vyhlášky. Přestože v uvedené věci odvolací soud jako správnou výši restitučního nároku uvedl částku [částka], z odůvodnění je zřejmé, že správným oceněním restitučního nároku žalobkyně bylo odvolacím soudem shledáno ocenění bez aplikace srážek podle přílohy č. [hodnota] oceňovací vyhlášky, tedy ocenění v částce [částka], oproti ocenění v částce [částka], ke kterému dospěl soud 1. stupně v rozsudku ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Skutkovou otázku hodnocení pozemků jako pozemků určených pro výstavbu či nikoli hodnotili oba znalci shodně. Ve vztahu k ocenění odňatých pozemků nadepsaný soud také odkazuje na názor vyslovený Nejvyšším soudem v usnesení ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] s odkazem na ostatní judikaturu Nejvyššího soudu, podle něhož lze i pozemky, které byly v době jejich přechodu na stát evidovány jako zemědělské, avšak byly určeny k výstavbě, ocenit jako pozemky určené pro stavbu.
29. K aplikaci srážek podle přílohy č. [hodnota] oceňovací vyhlášky soud konstatuje, že na základě provedeného dokazování a zjištěného skutkového stavu neshledal v rozhodované věci pro aplikaci srážek důvody. Nadepsaný soud je přesvědčen, že v rozhodované věci pozemky přecházely na stát za specifických okolností, které aplikaci srážek dle přílohy č. [hodnota] při individuálním posouzení případu neumožňují. K přechodu pozemků na stát docházelo za situace, kdy se na části pozemků prokazatelně od roku [Anonymizováno] nacházelo [Anonymizováno], které mělo být dále rozšiřováno a budována přilehlá infrastruktura. Z těchto důvodů se pro neaplikaci srážek dle položky 1.1 přílohy č. [hodnota] pro případnou stavební nesrostlost vyslovil znalec [tituly před jménem] [jméno FO] v dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] ke znaleckému posudku č. [hodnota], který byl zpracován k zadání Okresního soudu v [adresa] pro řízení ve věci sp. zn. [spisová značka]. Znalec se však vyslovil pro případnou aplikaci srážek dle položky č. [hodnota] přílohy č. [hodnota] oceňovací vyhlášky, neboť veřejná splašková kanalizace byla v místě vybudována až v 90. letech 20. století. Z rozhodnutí o poskytnutí informací [právnická osoba]. ze dne [datum] je zřejmé, že k napojení na veřejný vodovod došlo skutečně až v roce [Anonymizováno], avšak již v roce [Anonymizováno] byl zřízen [Anonymizováno], současně i [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém dodatku č. [hodnota] dospěl k závěru, že s ohledem na způsob využití pozemků, na nichž se nacházelo rozlehlé [Anonymizováno] včetně zázemí, musela být likvidace odpadních vod řešena i v době před napojením areálu na veřejnou splaškovou kanalizaci. S odkazem mimo jiné na závěry vyslovené Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] proto soud dospěl k závěru, že v rozhodované věci byly zjištěny specifické skutečnosti, které odůvodňují neaplikování srážek dle přílohy č. [hodnota] oceňovací vyhlášky, neboť vyvlastňované pozemky měly sloužit účelu ([Anonymizováno]), pro jehož naplnění nebyla možnost napojení pozemků na veřejné sítě významná.
30. Dle shodného sdělení stran učiněného písemnými podáními (č.l. 1248 a č.l. 1244) byl restituční nárok dosud uspokojen ve veřejných nabídkách co do výše [částka], rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] (ve znění rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]) co do výše [částka], rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] (ve znění rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]) co do výše [částka], rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne [datum], č.j. [spisová značka] (ve znění rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]) co do výše [částka] a rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] (ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č.j. [spisová značka]) co do výše [částka]. Výrokem I. rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] byl nahrazen projev vůle žalované ohledně pozemků v celkové hodnotě [částka] (v důsledku písařské chyby v ocenění v odůvodnění rozsudku soudu 1. stupně u pozemku parc. č. [adresa], kde byla nesprávně uvedena částka [částka] namísto správné částky [částka] dospěl odvolací soud v bodě 10. odůvodnění rozsudku k výši uspokojení [částka]). K uspokojení tedy nyní zbývá z původní částky ve výši [částka] nárok ve výši [částka]. Žalobkyní nárokované pozemky, o nichž je nyní vedeno řízení, byly oceněny na částku v celkové výši [částka], zbývající výše nároku je tedy dostačující pro vydání těchto pozemků, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o převodu těchto pozemků.
31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř. dle zásady úspěchu účastníků ve věci. V řízení byla po učiněných částečných zpětvzetích zcela úspěšná žalobkyně, a proto jí soud přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení vynaložené žalobkyní představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a dále náklady spojené se zastoupením žalobkyně advokátem za 29 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] – 2 úkony právní služby, písemné vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]- 3 úkony právní služby, účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a písemné vyjádření ze dne [datum]) po [částka]/1 úkon právní služby (při tarifní hodnotě odpovídající souhrnné hodnotě náhradních pozemků, které byly žalobkyni vydány rozsudkem soudu 1. stupně ze dne [datum], ve výši [částka]) dle § 7 bodu 6 advokátního tarifu, dále 26 paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu po [částka]/1 úkon právní služby za řízení před soudem 1. stupně do vydání rozsudku ze dne [datum]. Přestože se v případě podání se dne [datum] jedná zejména o rekapitulaci důkazních návrhů, přihlédl soud ke složitosti věci, která odůvodňuje účelnost tohoto nákladu. Za zastoupení žalobkyně advokátem před odvolacím soudem bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů za 3 úkony právní služby (odvolání ze dne [datum], vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum] a účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]) po [částka]/ 1 úkon právní služby dle § 7 bodu 6 advokátního tarifu (při tarifní hodnotě odpovídající souhrnné hodnotě náhradních pozemků, které byly žalobkyni vydány rozsudkem soudu 1. stupně ze dne [datum]), dále 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu po [částka]/1 úkon právní služby. Za zastoupení žalobkyně advokátem před dovolacím soudem o dovolání žalované bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů za 1 úkon právní služby (vyjádření k dovolání žalované ze dne [datum]) po [částka]/ 1 úkon právní služby dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu (při tarifní hodnotě pozemků, jejichž vydání bylo dovoláním napadeno, ve výši [částka]), dále 1 paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu po [částka]/1 úkon právní služby. Za zastoupení žalobkyně advokátem před soudem 1. stupně v dalším řízení bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů za 4 úkony právní služby (vyjádření ze dne [datum] a ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a dne [datum]) po [částka]/ 1 úkon právní služby dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu (při tarifní hodnotě vydaných pozemků ve výši [částka]), dále 4 paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu po [částka]/1 úkon právní služby. Příslušné položky byly navýšeny o DPH ve výši 21 %, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení za zastoupení žalobkyně advokátem ve výši [částka] včetně 21 % DPH. Žalobkyni dále náleží náhrada nákladů představujících cestovné právního zástupce žalobkyně k jednání soudů. Jedná se o 3 cesty vykonané v roce 2019 (k nařízenému jednání soudu dne [datum], dne [datum] a dne [datum]) na trase [adresa] a zpět při ujetí celkové vzdálenosti [Anonymizováno] km při každé cestě, vozidlem [Anonymizováno] o průměrné spotřebě [Anonymizováno] km, ceně benzínu Natural [částka]/1 litr a základní náhradě [částka]/1 km dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. a náhradu za promeškaný čas za 3 cesty právního zástupce žalobkyně k nařízenému jednání soudu dne [datum], dne [datum] a dne [datum] v délce 8 půlhodin po [částka]/ každá započatá půlhodina dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. Celkem činí cestovné a náhrada za promeškaný čas za cesty k jednáním soudu konané v roce 2019 po navýšení příslušných položek o DPH ve výši 21 % částku [částka]. Dále žalobkyni náleží cestovné za 1 cestu vykonanou v roce 2020 k jednání soudu dne [datum] na trase [adresa] a zpět při ujetí celkové vzdálenosti [Anonymizováno] km při každé cestě, vozidlem [Anonymizováno] o průměrné spotřebě 8 litrů benzínu Natural 95/100 km, ceně benzínu Natural [částka]/1 litr a základní náhradě [částka]/1 km dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. a náhrada za promeškaný čas za 1 cestu právního zástupce žalobkyně k nařízenému jednání soudu v délce 8 půlhodin po [částka]/ každá započatá půlhodina dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. Celkem činí cestovné a náhrada za promeškaný čas za cestu k jednání soudu konanému v roce 2020 po navýšení příslušných položek o DPH ve výši 21 % částku [částka]. Dále žalobkyni náleží cestovné za 4 cesty vykonané v roce 2021 k jednání soudu dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] na trase [adresa] a zpět při ujetí celkové vzdálenosti [Anonymizováno] km při každé cestě, vozidlem [Anonymizováno] o průměrné spotřebě 8 litrů benzínu Natural 95/100 km, ceně benzínu Natural [částka]/1 litr a základní náhradě [částka]/1 km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. a náhrada za promeškaný čas za 4 cesty právního zástupce žalobkyně k nařízeným jednáním soudu dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] v délce 8 půlhodin po [částka]/každá započatá půlhodina dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. Celkem činí cestovné a náhrada za promeškaný čas za cestu k jednáním soudu konaným v roce 2021 po navýšení příslušných položek o DPH ve výši 21 % částku [částka]. Dále žalobkyni náleží cestovné za 2 cesty právního zástupce žalobkyně vykonané v roce 2022 k jednání soudu dne [datum] a dne [datum] na trase [adresa] a zpět při ujetí celkové vzdálenosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] při každé cestě, vozidlem [Anonymizováno] o průměrné spotřebě 4 litry motorové nafty/100 km, ceně motorové nafty [částka]/1 litr pro cestu k jednání soudu dne [datum] a ceně motorové nafty [částka]/1 litr pro cestu k jednání soudu dne [datum] a základní náhradě [částka]/1 km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném ke dni cesty a náhrada za promeškaný čas za 2 cesty právního zástupce žalobkyně k nařízeným jednáním soudu dne [datum] a dne [datum] v délce 8 půlhodin po [částka]/ každá započatá půlhodina dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. Celkem činí cestovné a náhrada za promeškaný čas za cestu k jednáním soudu konaným v roce 2022 po navýšení příslušných položek o DPH ve výši 21 % částku [částka]. Dále za 1 cestu vykonanou v roce 2023 k jednání soudu 1. stupně dne [datum] na trase [adresa] a zpět při ujetí celkové vzdálenosti [Anonymizováno] km vozidlem [Anonymizováno] o průměrné spotřebě 4 litrů motorové nafty/100 km, ceně motorové nafty [částka]/1 litr a základní náhradě [částka]/1 km dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve znění účinném ke dni cesty a náhradu za promeškaný čas za 1 cestu právního zástupce žalobkyně k nařízenému jednání soudu v délce 8 půlhodin po [částka]/ každá započatá půlhodina dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. Celkem činí cestovné a náhrada za promeškaný čas za cestu k jednání soudu konanému dne [datum] po navýšení příslušných položek o DPH ve výši 21 % částku [částka]. Dále žalobkyni náleží náhrada představující cestovné za cestu v roce 2023 dne [datum] k jednání odvolacího soudu na trase [adresa] a zpět při ujetí celkové vzdálenosti [Anonymizováno] km, vozidlem [Anonymizováno] o průměrné spotřebě 4 litrů motorové nafty/100 km, ceně motorové nafty [částka]/1 litr a základní náhradě [částka]/1 km dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve znění účinném ke dni cesty a náhradu za promeškaný čas za 1 cestu právního zástupce žalobkyně k nařízenému jednání soudu v délce 8 půlhodin po [částka]/ každá započatá půlhodina dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. Celkem činí cestovné a náhrada za promeškaný čas za cestu k jednání odvolacího soudu konanému dne [datum] po navýšení příslušných položek o DPH ve výši 21 % částku [částka]. Dále žalobkyni náleží cestovné za 2 cesty právního zástupce žalobkyně vykonané v roce 2024 k jednání soudu 1. stupně dne [datum] a dne [datum] na trase [adresa] a zpět při ujetí celkové vzdálenosti [Anonymizováno] km při každé cestě, vozidlem [Anonymizováno] o průměrné spotřebě 4 litry motorové nafty/100 km, ceně motorové nafty [částka]/1 litr a základní náhradě [částka]/1 km dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. a náhrada za promeškaný čas za 2 cesty právního zástupce žalobkyně k nařízeným jednáním soudu dne [datum] a dne [datum] v délce 8 půlhodin po [částka]/každá započatá půlhodina dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. Celkem činí cestovné a náhrada za promeškaný čas za cestu k jednáním soudu konaným v roce 2024 po navýšení příslušných položek o DPH ve výši 21 % částku [částka]. Cestovné spolu s náhradou za promeškaný čas činí celkem částku ve výši [částka]. Soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka].
32. Žalované byla dle § 148 odst. 1 o.s.ř. uložena povinnost k náhradě nákladů řízení, které platil stát, představujících vyplacené znalečné ve výši [částka] znalci [tituly před jménem] [jméno FO], o kterém bylo rozhodnuto usnesením nadepsaného soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka], a dále znalečné ve výši [částka] vyplacené znalci [tituly před jménem] [jméno FO], o kterém bylo rozhodnuto usnesením nadepsaného soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Celkem bylo vyplaceno znalečné ve výši [částka], které představuje náklady řízení, které platil stát, a proto soud výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši [částka] na účet Okresního soudu v [adresa].
Poučení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.