2 C 118/2023 - 453

Rubrum

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Sobotníkovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0] o žalobě na určení práva služebnosti takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že pozemková parcela parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] je zatížena služebností opravňující každého vlastníka stavební parcely parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] brát vodu ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a svádět ji na pozemek panující, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] je zatížen služebností opravňující každého vlastníka pozemku parc. č. st. 18 v k.ú. [adresa] brát vodu ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. V doplnění zaslaném soudu dne [datum] výslovně uvedla, že se žalobou domáhá určení existence práva služebnosti a nikoli jejího zřízení. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem pozemku parc. č. st. 18 v k.ú. [adresa] a žalovaný je vlastníkem pozemků parc. č. 31/1, parc. č. 31/4, parc. č. [hodnota] a parc. č. 306/2 v k.ú. [adresa]. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno], náležejícím žalovanému, se nachází studna, z níž žalobkyně čerpá vodu na základě souhlasu obce [adresa] ze dne [datum] a dále na základě rozhodnutí o povolení čerpání podzemních vod ze dne [datum] ve spojení s ověřeným pasportem stavby potrubí ze dne [datum]. Toto její právo je současně chráněno rozhodnutím Okresního soudu [adresa]-jih č.j. [spisová značka] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni č.j. [spisová značka], kdy danými rozhodnutími bylo uloženo žalovanému, aby se zdržel rušení držby žalobkyně tím, že jí umožní vstupovat na pozemek parc. č. [Anonymizováno] za účelem přístupu k uvedené studni pro možnost kontroly, údržby a oprav zaústění vodovodní přípojky žalobkyně do studny. Žalobkyně měla dobrou víru v souhlas obce [adresa] ze dne [datum], který považuje za právní titul opravňující ji držbě práva čerpat vodu ze studny na pozemku žalovaného parc. č. [Anonymizováno]. Předmětný souhlas je navíc podepsán přímo žalovaným jako starostou obce [adresa] a až do [datum] obec [adresa] neměla žádnou informaci o tom, že by předmětná studna měla být ve vlastnictví žalovaného. Až do okamžiku vydání rozhodnutí Okresního soudu [adresa]-jih ze dne [datum], č.j. [spisová značka], se žalobkyně domnívala, že vlastníkem shora specifikované studny je obec [adresa] a právním titulem k odběru vody je souhlas obce [adresa] s tímto odběrem. Žalobkyně má za to, že vydržela věcné břemeno odpovídající právu brát vodu z předmětné studny, kdy vydržecí doba běžela od [datum] do [datum], tj. v délce 10 let, a žalobkyně se nejpozději dne [datum] stala vlastníkem práva odpovídajícího věcnému břemeni shora vymezenému. Žalovaný přitom počal teprve od června 2018 řešit čerpání vody a vedení vodovodní přípojky. V březnu 2019 syn žalovaného předal žalobkyni nevyplněný a nedatovaný návrh smlouvy o výprose k čerpání a rozvodu vody vodovodní přípojkou z předmětné studny. Tuto však žalobkyně nehodlá podepsat, jelikož je přesvědčena, že jí svědčí právo držby k výkonu předmětného práva.

2. Žalobkyně je přesvědčena, že má naléhavý právní zájem na rozhodnutí soudu o existenci jejího práva, neboť žalovaný žalobkyni bránil odebírat vodu ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a k vymožení svého práva byla již nucena využít žaloby na ochranu držby a posléze nařízení exekuce. Současně žalovaný žalobkyni brání v získání oprávnění od příslušného vodoprávního úřadu k dokončení vrtu na svém pozemku a čerpání vody z tohoto vrtu. Vedle toho se žalovaný v jiné věci vedené u zdejšího soudu domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že právo žalobkyně čerpat vodu z předmětné studny na pozemku žalovaného neexistuje. Od [datum] se žalovaný v paralelním řízení domáhá navíc uložení povinnosti žalobkyni odstranit vodovodní přípojku ve studni na pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Rozhodnutí o žalobě v této věci je dle žalobkyně způsobilé vytvořit pevný základ jejího práva k čerpání vody z předmětné studny a jejímu rozvádění a současně eliminovat ohrožení, že se žalobkyně ocitne bez přístupu k pitné vodě. Žalobkyně přitom nemá jiné možnosti ochrany svého práva, než je právě podání určovací žaloby, jelikož pokusy o mimosoudní dohodu se žalovaným nebyly úspěšné.

3. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil podáními ze dne [datum] a [datum] tak, že žalobkyní uplatněný nárok neuznává ani zčásti, přičemž dle jeho názoru na straně žalobkyně neexistuje ani naléhavý právní zájem na určení existence tvrzeného práva. Dále žalovaný uplatnil námitku litispendence, neboť se domnívá, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] je řešen totožný spor na základě žaloby žalovaného na určení neexistence práva, ohledně něhož se žalobkyně v tomto řízení domáhá určení jeho existence. Žalovaný proto jednání žalobkyně považuje za ryze účelové, nadbytečné a narušující princip hospodárnosti řízení. Pokud by soud řízení nezastavil z důvodu překážky věci zahájené, navrhl žalovaný, aby soud řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] spojil ke společnému projednání. Dále uvedl, že na podané žalobě neshledává naléhavý právní zájem žalobkyně, neboť si je vědom soudního rozhodnutí i exekuce a žalobkyni nijak nebrání ve výkonu práva, jemuž byla poskytnuta soudní ochrana z titulu rušené držby. Žalovaný si je vědom toho, že si žalobkyně hodlá zbudovat vlastní zdroj vody a myslel si, že již nebude potřebovat připojení do jeho studny, avšak žalobkyně přesto trvá na odběrech vody ze studny žalovaného. Existence několika zdrojů vody vylučuje naléhavost právního zájmu na straně žalobkyně. Dále dle žalovaného má žalobkyně možnost žalovat i na strpění jejích odběrů vody ze strany žalovaného, pročež není pravdou, že by určovací žaloba byla jediným dostupným prostředkem ochrany práva. Jediný podklad, z něhož žalobkyně dovozuje své právo čerpat vodu ze studny na pozemku žalovaného, je souhlas zastupitelstva obce s napojením pana [jméno FO] k odběru pitné vody z obecní studny na návsi. Tento titul je však pouze soukromoprávním a nikoli veřejnoprávním titulem, přestože by žalobkyně potřebovala pro odběr vody povolení od příslušného úřadu. Bez tohoto nemohla nikdy být v dobré víře ohledně oprávněnosti své držby. Usnesení zastupitelstva obce z [datum] přitom není dostatečně určitým projevem vůle, když vodní dílo (studna) není řádně specifikováno. Studna na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] dle žalovaného nikdy nebyla studnou obecní a ani neobsahovala pitnou vodu, což bylo potvrzeno několika nezávislými rozbory. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] není návsí ale pozemkem žalovaného, a proto studna vedená v soupisech obecního majetku je jinou studnou, patrně studnou u bývalého hostince na pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa]. K této studni dle žalovaného bylo panu [jméno FO] v roce 2003 povoleno napojení, avšak z důvodu nutnosti vybudování přípojky pod asfaltovou silnicí a ekonomické náročnosti se pan [jméno FO] poté dohodl se žalovaným na jednodušším řešení. Žalovaný byl ochoten panu [jméno FO] vyhovět, neboť se mělo jednat o příležitostný odběr vody po několik víkendů v roce. Podmínkou však byla instalace vodoměru. Žalovaný dle svého tvrzení panu [jméno FO] povolil odběr vody na základě občanské výpomoci, resp. ústně smluvené výprosy. Ze znění zápisu přitom nevyplývá, že by mělo vzniknout jakékoli oprávnění žalobkyni. I pokud by mělo dojít ke vzniku nějakého oprávnění, jednalo by se o osobní služebnost pro pana [jméno FO], která zanikla nejpozději jeho úmrtím. Rovněž se mohlo jednat pouze o dočasné napojení k některé z obecních studní. Dále není jisté, kdy došlo k dokončení stavby potrubí, neboť k zahájení výkopových prací sice došlo v roce 2004, kdy syn žalovaného asistoval panu [jméno FO], avšak došlo k položení potrubí pouze k budově přiléhajícího skladu, kde bylo potrubí zaslepeno, nebyl instalován žádný vodoměr a žalovaný potrubí až do roku 2018 považoval za nedokončené. Kdy došlo k napojení potrubí až k domu žalobkyně, žalovanému není vůbec známo a žalobkyně se tak zmocnila držby lstí až v pozdější době, pročež nemohly být splněny zákonné podmínky pro vydržení.

4. V reakci na vyjádření žalovaného žalobkyně znovu zdůraznila, že její naléhavý právní zájem je dán, a to tím spíše, že žalovaný se ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] začal dále domáhat odstranění přípojky žalobkyně z předmětné studny a zdržení se čerpání vody ze studny žalobkyní. Žalovaný dále opakovaně bránil žalobkyni v možnosti kontroly a opravy přípojky žalobkyně i přes pravomocné rozhodnutí soudu, což byla žalobkyně nucena řešit exekucí. Žalobkyně je rovněž přesvědčena o tom, že její naléhavý právní zájem nijak neoslabuje skutečnost, že má dle tvrzení žalovaného několik zdrojů vody, neboť jediným žalobkyní používaným zdrojem vody je právě zdroj na pozemku žalovaného. Ve vztahu k označení studny žalobkyně uvedla, že studna na pozemku parc. č. [Anonymizováno] byla v minulosti nazývána různě - společnou studnou u hostince (1928), veřejnou studnou u hostince (1950), veřejnou studnicí na návsi před hostincem (1955), obecní studnou u hostince (1977), studnou na návsi (1990, 1999), obecní studnou na návsi (2003). Tvrzení žalovaného ohledně uzavření ústní dohody o výprose mezi manželem žalobkyně a žalovaným v roce 2003 považuje žalobkyně za výmysl. Na daném potrubí není žádné rozbočení směrem ke skladu žalovaného, přípojka je po celé své délce celistvá, tudíž byla od počátku budována s cílem přivádět vodu do domu žalobkyně a není pravdou, že byla zpočátku zaslepena. Žalobkyně se rovněž podivovala nad tím, že žalovaný nevznesl na zasedání zastupitelstva obce dne [datum] námitku proti hlasování o žádosti pana [jméno FO], když dle jeho tvrzení studna na pozemku parc. č. [Anonymizováno] neobsahuje pitnou vodu a dále studna není a nebyla obecní. Žalovaný jako starosta obce přitom podepisoval dokumenty týkající se inventarizace, kde je náves uvedena s parc. č. [Anonymizováno]. Pokud tedy věděl, že je náves nesprávně označena, neměl inventarizaci majetku podepisovat. [právnická osoba] ohledem na žalovaným vznesené námitky litispendence a nedostatku naléhavého právního zájmu na straně žalobkyně se soud nejprve zabýval otázkou splnění těchto základních podmínek řízení. V první řadě soud dospěl k závěru, že překážka litispendence dána není, neboť pokud by ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] případně bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby, nemuselo by takové rozhodnutí nutně znamenat, že služebnost, jejíhož určení se žalobkyně v tomto řízení domáhá, skutečně existuje. Dále soud dospěl k závěru, že je dán naléhavý právní zájem žalobkyně na určení existence tvrzené služebnosti, neboť případné vyhovující rozhodnutí by mohlo být podkladem pro zápis dané služebnosti do katastru nemovitostí. Tím by do budoucna byla nastolena jistota v právních vztazích žalobkyně a žalovaného a bylo zamezeno dalším sporům mezi účastníky ohledně existence oprávnění žalobkyně brát vodu ze studny na pozemku žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Jak bude uvedeno dále, bylo provedeným dokazováním současně zjištěno, že mezi stranami probíhají ohledně čerpání vody žalobkyní ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] již několik let soudní spory a žalovaný se v jiné věci domáhá určení neexistence tvrzeného práva žalobkyně.

6. V průběhu prvního ústního jednání ve věci dne [datum] byl zamítnut návrh žalovaného na spojení řízení s dalším řízením vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], jelikož žaloby napadly dvěma různým soudcům do dvou různých soudních oddělení a s ohledem na znění rozvrhu práce zdejšího soudu by spojením řízení za této situace došlo k porušení zásady zákonnosti soudce.

7. Při ústním jednání konaném dne [datum] žalobkyně vznesla námitku nedostatku pasivní legitimace žalovaného, když z přídělové listiny o drobném přídělu v obci [adresa] dovozuje, že žalovaný nikdy nemohl platně nabýt pozemky, na nichž se nachází studna, ve vztahu k níž je v tomto řízení řešena existence služebnosti ve prospěch žalobkyně. Žalovaný by proto měl doložit svou pasivní legitimaci, a to konkrétně předložit nabývací titul ke studni na pozemku parc. č. [Anonymizováno], neboť není zřejmé, jak studnu nabyl. Jelikož žalobkyně v průběhu prvního ústního jednání vznesla námitku nedostatku pasivní legitimace žalovaného, byly nejprve prováděny důkazy ve vztahu k pasivní legitimaci žalovaného.

8. Z žádosti [jméno FO] z [datum] vyplynulo, že tento měl zájem o koupi pozemků parc. č. [hodnota] a č. [hodnota] v Bolkově za účelem vybudování nového stavení včetně potřebných hospodářských budov. Dle vyjádření vrchní správy ze dne [datum] byly pozemky vhodné pro stavbu, nicméně vzhledem k nízkému položení v blízkosti potoka se jednalo o záplavové území a na pozemku parc. č. [hodnota] se též měla nalézat studna, z níž obyvatelé okolních stavení odebírali vodu. Z přídělové listiny o drobném přídělu v kat. území [adresa], sepsané v Praze dne [datum], bylo zjištěno, že pozemek č. kat. [Anonymizováno] (zahrada) byl přidělen Vojtěchu a [jméno FO], [adresa]. V přídělové listině není mezi služebnostmi na poslední straně ani v jiné části uvedeno žádné zatížení pozemku č. kat. [Anonymizováno]. Podle bodu 11. byli přídělci oprávněni mezi živými zcizit přidělené nemovitosti jen se souhlasem pozemkového úřadu a za podmínek § 57 zákona č. 81/1920 Sb. z. a n. Pro případ nesplnění této povinnosti mohl pozemkový úřad dle bodu 17. potřebný úkon učinit sám a požadovat výlohy po přídělci, který svou povinnost porušil. Z geometrických plánů a sumárního výkazu dělených parcel bylo zjištěno, že manželé Vojtěch a [jméno FO] byly vlastníky pozemkové parcely čkat. [Anonymizováno], kdy celková plocha pozemku čkat. 31/1 a čkat. [Anonymizováno] v roce 1925 byla 12a 72m2. Dne [datum] bylo odsouhlaseno oddělení části z pozemku čkat. [Anonymizováno], která byla označena číslem 31/3 o rozloze 6a 75m2, jejímž vlastníkem zůstali manželé Vojtěch a [jméno FO].

9. Dle snímku notářského spisu číslo jednací 13.821, sepsaného notářem [jméno FO] dne [datum], došlo k uzavření svatební smlouvy mezi manžely [jméno FO] a [jméno FO] jako postupiteli na straně jedné a [jméno FO] (dcerou postupitelů) a [jméno FO] jako postupníky na straně druhé. Jednak smlouva zachycuje zasnoubení dcery postupitelů s panem [jméno FO] a dále pak postoupení určitého blíže specifikovaného majetku manželů [jméno FO] na snoubence. Snoubenci mimo jiné od manželů [jméno FO] získali pozemek parc. čkat. [Anonymizováno] (zahradu). Veškeré ve smlouvě specifikované pozemky byly postoupeny se všemi právy a povinnostmi, včetně práv a povinností služebností, přičemž mezi uvedenými služebnostmi není zmíněna žádná služebnost vztahující se k pozemku čkat. [Anonymizováno]. Poslední strana zápisu obsahuje razítko ze dne [datum] osvědčující pod č.j. 1783/38 souhlas státního pozemkového úřadu s převodem v zápisu zmíněných nemovitostí, které postupitelé získali výše uvedenou přídělovou listinou. Dne [datum] bylo Okresním soudem v Přešticích, oddělením pozemkových knih, rozhodnuto o zápisu práv účastníků smlouvy do pozemkové knihy. Ve vztahu k provedenému důkazu je žalobkyně přesvědčena, že souhlas s převodem majetku danou smlouvou byl udělen v rozporu se zákonem, neboť by podle smlouvy mělo dojít k rozdělení osudu studny a stavby, k níž studna náležela (dům č. [hodnota]). Za této situace pak vznikají dle žalobkyně i pochybnosti o správnosti provedení samotného záboru a následného přídělu pozemku označeného původně číslem [hodnota] prvním přídělcům. Byť žalobkyně navrhovala, aby byl proveden důkazem celým spisem notáře [jméno FO], tento se nepodařilo opatřit, když dle sdělení Státního oblastního archivu v Plzni není spis č. [hodnota] součástí archivního fondu.

10. Dle rozhodnutí Státního notářství [adresa]-jih ze dne [datum], č. j. D 403/83-21, které nabylo právní moci téhož dne, žalovaný jako dědic ze závěti po zůstaviteli [jméno FO], nar. [datum], nabyl jednu neoddělitelnou polovinu pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1232 m2. Z darovací smlouvy z [datum], uzavřené mezi žalovaným a [jméno FO], nar. [datum], soud zjistil, že žalovaný nabyl polovinu pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 754 m2, evidovanou na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa], a to s veškerým příslušenstvím, se všemi právy a povinnostmi a se všemi součástmi. Tato smlouva byla registrována Státním notářstvím [adresa]-jih dne [datum] pod číslem I. 1173/99, přičemž tohoto dne nabyla účinnosti.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že jediným vlastníkem pozemku parc. č. st. 18 (na němž stojí stavba č. p. 33), zapsaného v katastru nemovitostí Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa]-jih na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], byla ke dni [datum] žalobkyně. Daný pozemek byl k uvedenému datu zatížen věcným břemenem užívání a věcným břemenem bytu, zřízenými ve prospěch [jméno FO], nar. [datum], na základě smlouvy o věcném břemeni [Anonymizováno] Dle výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] k téže nemovitosti byla jediným vlastníkem uvedených nemovitostí [jméno FO] (nyní [jméno FO]), tedy žalobkyně. [jméno FO] pak svědčila práva pouze ve formě shora uvedených věcných břemen. Vlastníkem daného pozemku se žalovaná stala dle darovací smlouvy evidované pod číslem [Anonymizováno]. Dále bylo výpisem z katastru nemovitostí zjištěno, že ke dni [datum] byl jediným vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsaného v katastru nemovitostí Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa]-jih na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], žalovaný, přičemž daný pozemek nebyl zatížen žádnými věcnými právy.

12. Podle § 37 odst. 1 zákona č. 81/1920 Sb. z. a n. (dále jen „zákon přídělový“) nesvědčí-li proti tomu vážné důvody, přivolí úřad pozemkový vždycky ke zcizení celého nedílu, které má ráz anticipované posloupnosti, zejména postupuje-li se usedlost za výměnek.

13. Po právním zhodnocení skutečností zjištěných shora uvedenými důkazy soud dospěl k závěru, že námitka nedostatku pasivní legitimace žalovaného není důvodná. Na základě notářského zápisu o předsvatební smlouvě pan [jméno FO] a slečna [jméno FO] nabyli mj. pozemek parc. č. [Anonymizováno], kdy tento převod majetku byl zcela v souladu se zněním přídělové listiny i s § 37 zákona přídělového pozemkovým úřadem odsouhlasen, když se jednalo o zcizení ve prospěch dcery původních přídělců a jejího snoubence, tedy ve prospěch potomka přídělců ve smyslu § 37 odst. 1 zákona přídělového. I pokud by snad nedošlo řádně k prvotnímu zabrání pozemku při vzniku samostatného Československého státu a správnému přidělení prvním přídělcům, je soud toho názoru, že při nejmenším slečna [jméno FO] a pan [jméno FO] byli zcela oprávněně v dobré víře, že pozemky řádně nabyli. Notář o převodu majetku sepsal smlouvu, tato byla odsouhlasena státním pozemkovým úřadem a oni o nemovitosti pečovali, aniž by bylo známo, že by do tohoto řízení bylo kýmkoli namítáno, že by nebyli vlastníky daného pozemku. Později tento pozemek postupně přešel děděním a darovací smlouvou až na žalovaného, který je dnes jediným vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno]. I pokud by snad žalobkyně v tomto řízení dalšími navrhovanými důkazy, jejichž provedení však soud z důvodu nadbytečnosti zamítl, prokázala, že zábor a prvotní příděl pozemku nebyl proveden zcela v souladu s tehdejší právní úpravou, je soud přesvědčen o tom, že by však došlo k řádnému vydržení tohoto pozemku právními předchůdci žalovaného. Jelikož předsvatební smlouva byla sepsána [datum], od tohoto data by běžela vydržecí doba a dle § 1468 zákona č. 946/1811 Sb. z. a n. (obecný zákoník občanský) by činila 30 let. [právnická osoba]. 1. 1951 však byl obecný zákoník občanský nahrazen zákonem č. 141/1950 Sb., který v ustanovení § 116 odst. 1 zkrátil vydržecí dobu pro vydržení nemovitostí z 30 let na 10 let. Protože došlo ke zkrácení vydržecí doby, tak by v souladu s § 566 odst. 1 a 2 zák. č. 141/1950 Sb. došlo k vydržení pozemku parc. č. [Anonymizováno] k [datum], přičemž soud má za to, že nabývací titul je takového rázu, že se nabyvatelé mohli zcela oprávněně domnívat, že jim vlastnické právo k pozemku náleží. S ohledem na uvedený závěr o pasivní legitimaci žalovaného soud pokračoval v řízení a další dokazování už bylo soustředěno na prokázání existence žalobkyní tvrzené služebnosti.

14. Z nedatované listiny označené „Verzeichnis“ (č.l. 236) vyplývá, že se v obci [adresa] na pozemku č. [hodnota] nacházel vyzděný vodní pramen, z něhož místní čerpali vodu. Dle kopie strany č. [hodnota] z historické kroniky obce z roku 1928 se v obci [adresa] nacházela jedna obecní studna na Mochůrkách a dalších 17 studní (mezi nimi i studna před domem č. [hodnota]), přičemž společnými studnami byly studny na Mochůrkách, u hostince, u [jméno FO] a u [Anonymizováno]. Dům č. [hodnota] měl pro vodu chodit do studny na Mochůrkách a dům č. [hodnota] do studny u hostince.

15. Z protokolu o zasedání místního národního výboru dne [datum] vyplynulo, že měly být pořízeny pro obecní studnu u hostince dvě pumpy - jedna z obecních prostředků a na druhou se měli složit obyvatelé obce, kteří si do studny chodili pro vodu. Dle soupisu veřejných studní z [datum] se v Bolkově nacházely celkem tři veřejné studny, a to před domy č. [hodnota], 40 a 34, a byly opatřené železnými čerpadly. I dle seznamu veřejných a soukromých studní z roku 1986 v obci byly tři veřejné studny, a to obecní u hospody, obecní studánka, obecní u kulturního zařízení a dále ještě jedna u kravína. Dle zápisu z veřejného zasedání zastupitelstva obce z [datum] byl v majetku obce jeden zdroj pitné vody na návsi bez bližšího určení. Dle inventurního soupisu k [datum] obec [adresa] ve svém majetku k danému datu vedla mimo jiné tři studny, a to Studnu na návsi, Studnu na Mochůrkách a Studnu u KZ, všechny bez bližšího označení s tím, že náves byla evidována s parc. č. [hodnota]. Stejný zápis o studnách obsahovaly i inventární soupisy k [datum], k [datum], k [datum] a k [datum]. Dle inventárního soupisu k [datum] obec [adresa] ve svém majetku k danému datu evidovala stejné studny, avšak již včetně uvedení parcelních čísel, tedy studnu na návsi (č.p. [Anonymizováno]), studnu na Mochůrkách (č.p. 339/3) studnu u KZ (č.p. 134/2).

16. Dle usnesení Okresního soudu Plzeň-jih ze dne [datum], č.j. [spisová značka], které ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č.j. [spisová značka], nabylo právní moci dne [datum], byla žalovanému uložena povinnost zdržet se rušení držby žalobkyně tím, že jí umožní vstupovat na pozemek parc. č. [Anonymizováno] zapsaný na LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obci [adresa], a to za účelem přístupu ke studni nacházející se na tomto pozemku, pro možnost kontroly, údržby a oprav zaústění vodovodní přípojky žalobkyně do studny nacházející se na daném pozemku. V daném řízení mimo jiné soudy dospěly k závěru, že žalobkyně 15 let vykonávala své právo čerpat a rozvádět vodu z vodovodní přípojky umístěné ve studni na pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož vlastníkem je žalovaný, a to na základě zápisu z veřejného zasedání obce [adresa] ze dne [datum]. Současně odvolací soud připomněl, že účelem posesorní žaloby je pouze ochrana, resp. obnovení, posledního pokojného faktického stavu, přičemž tento faktický stav nemusí být nutně v souladu s právem. I prvostupňový soud v bodu 11. odůvodnění uvádí, že ochrany na základě dané žaloby požívá nejen držba kvalifikovaná, ale i držba nepoctivá, neřádná a nepravá. Usnesením Okresního soudu [adresa]-jih ze dne [datum], č.j. [spisová značka], byl zamítnut návrh žalovaného na zastavení exekuce podle výše uvedeného usnesení zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka].

17. Ze žaloby ze dne [datum] na určení neexistence práva čerpat vodu na cizím pozemku a rozvádět ji na svůj pozemek, která byla u zdejšího soudu podána žalovaným proti žalobkyni, bylo zjištěno, že se žalovaný domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] není zatížen služebností opravňující každého vlastníka pozemku parc. 57 a parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] čerpat vodu ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a rozvádět z ní vodu na pozemek panující ani opravňující k přístupu na pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] za účelem kontroly, údržby a oprav zaústění vodovodní přípojky do dané studny. Žaloba je odůvodněna tím, že paní [jméno FO] nesvědčí žádný soukromoprávní titul na čerpání a rozvádění vody ze studny pana [jméno FO]. Z úřední činnosti je soudu známo, že o této žalobě je u zdejšího soudu vedeno řízení pod sp. zn. [spisová značka].

18. Rozhodnutím Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], bylo potvrzeno rozhodnutí o povolení odběru podzemních vod žalobkyní ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno], když odvolací správní orgán byl přesvědčen o tom, že žalobkyni svědčí soukromoprávní titul v podobě práva užívání studny. Toto právo bylo správními orgány odvozováno od zápisu ze zasedání zastupitelstva obce [adresa] z [datum] a ze skutečnosti, že žalovaný nejméně po dobu 15 let proti tomuto právu nebrojil, přičemž správní orgány vycházely z výše uvedených rozhodnutí o posesorní žalobě. Z odvolání žalovaného proti rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] vyplynulo, že se žalovaný domáhal zrušení uvedeného rozhodnutí, jímž bylo žalobkyni uděleno povolení k nakládání s podzemními vodami a schválen stavební záměr v podobě realizace vrtané studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa], který je ve vlastnictví žalobkyně.

19. Dle rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č.j. [spisová značka], byla k žalobě žalovaného přezkoumávána rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], a ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], kdy ve vztahu k oběma přezkoumávaným správním rozhodnutím byla žaloba zamítnuta. Správní soud v odůvodnění rozsudku mimo jiné zmínil, že správní orgány při rozhodování vycházely z rozhodnutí zdejšího soudu ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], kde soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala držbu práva vedení vodovodní přípojky a čerpání vody ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Dle správního soudu měly obecné soudy dospět k závěru o oprávněnosti držby, což však z odůvodnění rozhodnutí obecných soudů nijak nevyplývá. Obecné soudy ve shora citovaných rozhodnutích pouze dospěly k závěru o existenci držby. Z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka], má soud za prokázané, že byla odmítnuta kasační stížnost proti shora uvedenému rozhodnutí správního soudu, neboť žalovaný řádně nespecifikoval důvody stížnosti ani rozsah napadení prvostupňového rozhodnutí.

20. Ze zápisu veřejného zasedání zastupitelstva obce [adresa] konaného dne [datum] soud zjistil, že v době konání zasedání byl starostou obce [Jméno zainteresované osoby 1/0] (žalovaný). Dále zasedání byli přítomni členové zastupitelstva [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Pod body 5) a 7) je v zápisu zmiňována záležitost napojení pana [jméno FO] na obecní studnu, dále již zápis k této záležitosti žádné další informace neobsahuje. V bodě 5) je doslova uvedeno „Zastupitelstvo vyhovělo žádosti p. [jméno FO] o napojení pitné vody z obecní studny na návsi.“ Dle bodu 7) „V diskusi podmínili zastupitelé napojení p. [jméno FO] na obecní studnu namontováním vodoměru.“ Při zasedání bylo přijato usnesení 2) ve znění „Zastupitelstvo souhlasí s napojením p. [jméno FO] k odběru pitné vody z obecní studny na návsi – je nutné namontovat vodoměr.“ Dle vyjádření obce [adresa] ze dne [datum], podepsaného starostkou [jméno FO], bylo předmětným usnesením rozhodnuto o připojení potrubí pro domácnost č.p. 33 v Bolkově. Z vyjádření obce [adresa] ze dne [datum] vyplynulo, že obec nemá k žádosti pana [jméno FO] projednávané na veřejném zasedání obce dne [datum] žádné bližší informace a že žádost pana [jméno FO] není uložena na úřadě obce ani není zapsána v knize došlé pošty a patrně není uložena ani v archivních materiálech obce. Toto potvrzuje i sdělení Státního oblastního archivu v Plzni ze dne [datum]. Obec usnesení z veřejného zasedání ze dne [datum] vždy vnímala jako dostačující a srozumitelné a jako základ napojení k odběru pitné vody ze studny na návsi pro č.p. 33 v Bolkově. Z žádostí o vyjádření ze dne [datum] vyplněných [jméno FO] a [jméno FO] má soud za prokázané, že tito v [datum] při rozhodování neměli pochybnosti o tom, jaké studny se týkala žádost pana [jméno FO]. Jednalo se dle nich o studnu na návsi u [jméno FO] vyčnívající z plotu, resp. o studnu naproti bývalé hospodě.

21. Rozsudkem Okresního soudu [adresa]-jih ze dne [datum], č.j. [spisová značka], byla zamítnuta žaloba obce [adresa] o určení, že je vlastníkem studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], neboť obec [adresa] neprokázala, že by ona sama nebo její právní předchůdkyně obec [adresa] studnu zbudovala nebo nabyla, ani že by byla zbudována státem. Po provedeném dokazování v dané věci soud dospěl k závěru, že studna na pozemku parc. č. [Anonymizováno] byla evidována v dokumentech obce jako studna na návsi a obyvateli obce byla vždy v minulosti vnímána jako veřejná. Obec však studnu vnímala jako svůj majetek jen papírově, ale skutečně o ni nepečovala, tudíž se k ní jako k vlastní ve skutečnosti nechovala. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č.j. [spisová značka], byl potvrzen rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka], přičemž odvolací soud zdůraznil v bodu 14. odůvodnění, že „to, že je věc zatížena veřejným užíváním a je tedy tzv. veřejným statkem, neznamená a nikdy neznamenalo, že nemůže být ve vlastnictví někoho jiného než veřejnoprávní korporace“. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo odmítnuto dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ve věci sp. zn. [spisová značka], jelikož bylo částečně nepřípustné a částečně neprojednatelné. Nejvyšší soud v daném rozhodnutí mimo jiné rovněž vyjádřil názor, že studna byla za účinnosti obecného zákoníku občanského z roku 1811 součástí pozemku a jako taková následovala jeho osud a i pokud by snad byla veřejným statkem, nic by to neměnilo na jejím vlastnictví, když charakter věci jako veřejného statku nic nemění na tom, že se věc může nacházet ve vlastnictví soukromé osoby. Se závěry obecných soudů se v otázce vlivu charakteru věci jako veřejného statku na její vlastnictví ztotožnil i Ústavní soud v usnesení ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1946/23, jímž byla odmítnuta ústavní stížnost žalobkyně proti shora citovaným rozhodnutím týkajícím se sporu o vlastnictví studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa].

22. Vyjádřením instalatéra [jméno FO] ze dne [datum] a jeho čestným prohlášením ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] provedl kontrolu čerpadla a vodovodního rozvodu v [adresa], poté co mu žalobkyně sdělila, že čerpadlo začalo běžet bez přestávky, ale voda přestala téct, tzn. čerpadlo nedokázalo doplnit a udržet tlak. Na místě pak dospěl k závěru, že nejpravděpodobnější příčinou problému je závada v sacím zařízení ve studni, z níž vede vodovodní potrubí. Údržbu a servis přípojky žalobkyně vedoucí ze studny na návsi prováděl již od roku 2004 v pravidelných dvouletých intervalech. Z výpovědi svědka [jméno FO] dále vyplynulo, že po vykopání propojení panem [jméno FO] provedl přepojení potrubí z vlastní studny žalobkyně do studny obecní. Od té doby provádí každoročně servis přípojky. Přesný rok zprovoznění přípojky si nevybavil, nicméně je to už asi 15 nebo 20 let. Přímo ve studni byl několikrát v doprovodu policie, poprvé asi před 5 lety.

23. Výslechem svědka [jméno FO] mladšího, syna žalovaného, který žije se žalovaným ve společné domácnosti, bylo zjištěno, že do roku 2019 nevěděli o tom, že žalobkyně z jejich studny čerpá vodu. Vypověděl, že jsou ve studni celkem [hodnota] trubky, jedna stará z roku 1934 vedoucí do domu žalovaného, která je však zaslepená a nefunkční, dále nová plastová přípojka vedoucí do domu žalovaného, a dále přípojka údajně vedoucího do domu žalobkyně a přípojka vedoucí do domu paní Benešové. Přípojku do domu žalobkyně budoval v roce 2004 společně s panem [jméno FO], který tímto chtěl řešit situaci nárazového nedostatku vody během několika víkendů v roce. Tehdy však přípojka nebyla dokončena a plastové potrubí bylo smotáno za budovou skladu žalovaného (stavba č. [hodnota]) na pozemku parc. č. 31/1 do doby, než pan [jméno FO] vyřídí příslušná povolení vodoprávního úřadu. K tomu nedošlo a až do roku 2019 měli za to, že přípojka dokončena až do domu žalobkyně nebyla. Tehdy nevěděl, že nemovitost již patřila žalobkyni. Za náves svědek považuje nemovitost s č.p. 2, kde býval hostinec (naproti přes cestu od pozemku žalovaného). Dnes se však nikde neříká „na návsi“. Nezná rok vybudování studny, ale z rodinných vyprávění ví, že ji rodina získala spolu s pozemkem přídělem v roce 1931. Rodina vždy studnu považovala za vlastní a až do roku 2019, kdy si studnu začala nárokovat obec, o tom neměli žádné pochybnosti. Od roku 2018 řešili nedostatek vody ve studni. Dále uvedl, že voda ve studni není pitná a doma ji nikdy nepili. Pokud žalovaný nějakým osobám umožňoval odebírat ze studny vodu, bylo to formou sousedské výpomoci k žádosti osoby.

24. Z fotografie studny na č.l. 233, která je dle sdělení stran studnou na pozemku parc. č. [Anonymizováno], má soud za prokázané, že se jedná o kamennou studnu, na niž navazuje skruž, přičemž ve studni jsou viditelné celkem [hodnota] trubky. Dle sdělení stran fotografie zachycuje starou (nefunkční) a pak další funkční přípojku žalovaného, přípojku vedoucí do domu žalobkyně a přípojku vedoucí do domu paní Benešové. Dle fotografie na č.l. 278 je studna osazena ruční pumpou, která je vně plotu, tedy přístupná z veřejné komunikace. Dle fotografií na č.l. 288 a 289 se přes cestu naproti pozemku č. [Anonymizováno] nachází místo bývalého hostince spolu se studnou.

25. Ze zápisu z veřejného zasedání obce [adresa] konaného dne [datum] vyplynulo, že starostou obce byl v dané době žalovaný a v rámci zasedání bylo mj. dle bodu 9. řešeno vlastnické právo a právo užívání ke studni naproti bývalému hostinci. Žalovaný při zasedání zastupitelstvu předložil oznámení o tom, že manželé [jméno FO] jako majitelé pozemku č. [Anonymizováno] nebudou umožňovat čerpání vody ostatním občanům obce, neboť studnu považují za své vlastnictví. Tento zápis potvrzuje i samotné oznámení, dle něhož manželé [jméno FO] nebudou počínaje [datum] umožňovat čerpání vody ze studny na daném pozemku ostatním občanům obce a v případě nedostatku vody již dříve. Dle bodu 5. písm. d) zápisu z veřejného zasedání zastupitelstva obce [adresa] konaného dne [datum] byla řešena otázka vlastnictví a právo užívání studny naproti bývalému hostinci, kdy přítomný starosta [Jméno zainteresované osoby 1/0] (žalovaný) byl pověřen k podání podnětu k soudnímu rozhodnutí o právu využívání předmětné studny. Veřejnému zasedání byla mimo jiné přítomna i žalobkyně jako jeden ze zastupitelů obce. Prohlášením [jméno FO] ze dne [datum] bylo prokázáno, že mu žalovaný na základě ústní dohody umožňuje bezúplatně čerpat vodu ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] prostřednictvím ruční pumpy v přiměřeném množství.

26. Sdělením [právnická osoba] [adresa], odboru životního prostředí, ze dne [datum] a příkazem [právnická osoba] [adresa], odboru správního a dopravního, ze dne [datum] má soud za prokázané, vodoprávní úřad kontrolou provedenou k podnětu žalovaného zjistil, že žalobkyně do [datum] odebírala podzemní vodu ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] bez povolení k nakládání s vodami. Podle sdělení Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne [datum] a [datum] bylo žalovanému k jeho žádosti sděleno, že není evidován žádný souhlas s umístěním potrubí vedoucího ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] přes pozemek parc. č. 346/1 na pozemek parc. č. 32/2.

27. Ze zjednodušené dokumentace (pasportu stavby), která byla ověřena stavebním úřadem dne [datum], vyplynulo, že k vodovodnímu potrubí sloužícímu pro přívod vody do nemovitosti [adresa], p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa] se nedochovaly žádné doklady o rozhodnutích či opatřeních souvisejících se stavbou, projektová dokumentace ani jiná technická dokumentace a dle zhotovitelky pasportu (žalobkyně) byla stavba dokončena v roce 2004. Dle žalobkyně se jedná o trvalou stavbu, jejímž účelem je přívod pitné vody do nemovitosti [adresa], přičemž stavba má charakter plastového potrubí o průměru 50mm a délce 72 m vedoucího cca 1,2 m pod povrchem. V budově je zakončeno domácí vodárnou a ve studni sacím košem. Z náčrtu, který tvoří přílohu pasportu, vyplývá, že potrubí je vedeno z studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] přes veřejné prostranství obce, pozemky p. č. 31/1, č. [hodnota] a Biřkovský potok. Tento náčrt odpovídá nákresu potrubí (č.l. 89) předloženému žalovaným. Dle kopie katastrální mapy (č.l. 92) pak podobnou cestou mělo být vedeno i potrubí z jímacího vrtu, který měl být vybudován na pozemku parc. č. 31/1.

28. Ze znaleckého posudku z oboru geodézie a kartografie č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] vypracovaného znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] má soud za prokázané, že studna na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] sice v minulosti v pozemkových evidencích nebyla označena, což však neznamená, že v době mapování neexistovala. Jedná se totiž o vodní dílo, ohledně nějž neexistuje povinnost evidence v katastru nemovitostí. Zaměřením studny a hranice mezi pozemky parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] bylo zjištěno, že se studna nepochybně nachází na pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Po porovnání aktuálního zaměření se zobrazením hranice mezi dotčenými pozemky v pozemkovém katastru znalkyně seznala, že nepochybně nedošlo k posunu hranice pozemku parc. č. [Anonymizováno] směrem do komunikace (tj. na úkor pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1). Vlastníkem pozemku parc. č. 346/1 (silnice) je dle výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum] Plzeňský kraj.

29. Z návrhu smlouvy o výprose ve spojení s vyjádřením žalobkyně k danému návrhu ze dne [datum] vyplynulo, že žalovaný žalobkyni navrhl uzavření smlouvy o výprose, jejímž obsahem by bylo bezplatné právo žalobkyně zaústit do studny žalovaného na jeho pozemku parc. č. [Anonymizováno] sací koš se sacím potrubím a následně odebírat užitkovou vodu z dané studny. Žalobkyně by se musela vyvarovat činnosti omezující žalovaného v odběru vody ze studny. Žalobkyně však neměla zájem danou smlouvu uzavřít, když je přesvědčena, že jí pro čerpání vody z dané studny svědčí právo držby. Zvukovými záznamy zachycujícími rozhovory žalobkyně a žalovaného, potažmo žalobkyně a syna žalovaného, svědka [jméno FO] ml., bylo prokázáno, že spolu strany komunikovaly ve snaze vyřešit otázku práva žalobkyně čerpat ze studny žalovaného na pozemku parc. č. [Anonymizováno] vodu formou smlouvy. V červnu 2019 žalobkyně odvozovala své právo od souhlasu zastupitelstva v roce 2003 a v září již patrně byla ochotna zvážit uzavření smlouvy pro přístup k vodě ve studni žalovaného.

30. Dle emailové komunikace právních zástupců stran z července 2022, února, března a dubna 2023 spolu strany před zahájením řízení komunikovaly ve snaze dosáhnout dohody, a to nejen ohledně otázky odebírání vody ze studny, ale i ohledně dalších vzájemných sporů účastníků.

31. Vedle výše uvedeného soud provedl ještě řadu dalších důkazů, z nichž však nevyplynuly skutečnosti podstatné pro posouzení žalobou uplatněného nároku. Zvukovými záznamy zachycujícími rozhovory [jméno FO] s [jméno FO] nebylo zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí ve věci, když se rozhovory týkaly přístupu do studny pro paní [Anonymizováno].

32. Účastníci v řízení dále navrhli ještě řadu dalších důkazů, které však soud neprovedl, neboť dospěl k závěru, že nemohou přispět k objasnění věci v tom rozsahu, který je potřeba pro rozhodnutí o žalobě. Soud zamítl návrhy žalovaného na provedení důkazů protokolem o zkoušce vody č. [hodnota] a záznamy o měření ukazatelů vody, neboť dané listiny měly sloužit k prokázání tvrzení žalovaného, že voda ve studni na pozemku parc. č. [Anonymizováno] není pitná. Soud je však toho názoru, že pokud se žalobkyně domáhá podanou žalobou určení, že existuje právo vlastníka pozemku parc. č. [hodnota] odebírat z dané studny vodu jako takovou, není pro posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně podstatné, zda voda ve studni pitná je či není. Dané důkazy se proto soudu jevily jako nadbytečné, a proto bylo na místě je zamítnout. Dále byly zamítnuty návrhy žalovaného na provedení důkazů fotografiemi lávky s kbelíkem, fotografiemi natažené hadice ze studny na Mochůrkách, zápisem o mimořádné události, místním šetřením na místě samém, ohledáním studny na pozemku parc. č. [hodnota] a potrubí vedoucího přes pozemky parc. č. 31/1 a parc. č. [hodnota], kterými měla být prokazována možnost žalobkyně přečerpávat vodu ze studny na pozemku žalovaného do své studny na pozemku parc. č. [hodnota] a dále existence více zdrojů vody žalobkyně. Domáhá-li žalobkyně určení existence práva odběru vody ze studny na pozemku parc. [Anonymizováno], není pro posouzení věci podstatné, zda má vlastní zdroj vody či nikoli, tudíž dané důkazy soud shledal nadbytečnými. Ze stejného důvodu nebyly k důkazu provedeny ani listiny týkající se zřízení vlastního vodního zdroje žalobkyní na pozemku parc. č. 31/1. Ty by dle názoru soudu měly význam, pokud by služebnost daného obsahu měla být zřizována nebo rušena. Důkazy v podobě dopisů účastníků z roku 2022 a listin z ledna až března 2023, zachycujícími další komunikaci mezi stranami ohledně řešení jejich vzájemných sporů, soud považoval pro posouzení věci za zcela nadbytečné, když již provedenými důkazy má soud za prokázané, že před podáním žaloby mezi stranami několik let probíhaly snahy o mimosoudní vyřešení jejich sporů. Dále byly zamítnuty důkazy čestným prohlášení pana Eliáše z [datum], emailovou komunikací žalobkyně s krajským úřadem z přelomu ledna a února 2019, protokolem o jednání ve věci [spisová značka], sdělením a vyjádřením obce [adresa] z roku 2019 vztahujícím se ke sporu o vlastnictví studny na pozemku č. [Anonymizováno] a odběru vody mj. žalobkyní, kterými měly být prokazovány skutečnosti zjištěné jinými již provedenými důkazy.

33. Důkazní návrhy žalobkyně v podobě spisu notáře [jméno FO] č.j. 13.821, vyrozumění Státního pozemkového úřadu v Praze o záměru zabrat pozemek č. [hodnota] v k.ú. [adresa], opis pozemkové knihy listu A, vložky k pozemku č. [hodnota] v k.ú. [adresa], rozhodnutí Státního pozemkového úřadu v Praze č.j. 1783/38 včetně žádosti [jméno FO] soud jako nadbytečné zamítl, neboť tyto důkazy byly navrhovány k prokázání nedostatku pasivní legitimace žalovaného a soud již provedenými důkazy dospěl k závěru, že pasivní legitimace žalovaného byla dostatečně prokázána. Soud zamítl i důkazní návrhy v podobě přehledů služebností v hospodářské správě [adresa], výnosů ředitelství státních statků a lesů ke služebnostem nezaknihovaným, zápisů ze zastupitelstva rady obce [adresa] z počátku minulého století a pachtovních a nájemních smluv a smluv o výprose k pozemku č. [hodnota] v Bolkově z počátku minulého století. Jednak se žalobkyni za téměř půl roku nepodařilo navržené důkazy přes pátrání v archivu obstarat a s největší pravděpodobností tyto historické listiny tak již neexistují, ale především dle názoru soudu nemohou do řízení přinést nové informace ve vtahu k pasivní legitimaci žalovaného ani k existenci služebnosti odvozované žalobkyní od usnesení zastupitelstva obce z roku 2003. Přestože účastníky stíhá primárně povinnost tvrzení, k těmto důkazům žalobkyně konkrétní tvrzení vůbec neuvedla. Nicméně pachtovní a nájemní smlouvy a smlouvy o výprose v každém případě představují obligační právo k užívání jejich předmětu, nikoli však právo věcné, tudíž ani v případě prokázání existence takových smluv k pozemku p. č. [hodnota] (dnes č. [Anonymizováno]) by to neznamenalo existenci historické služebnosti zatěžující tento pozemek ve prospěch pozemku p. č. [hodnota], tudíž důkazy byly shledány nadbytečnými. Obdobně byly nadbytečnými shledány i listiny, které se dle svého označení patrně měly vztahovat k eventuální historické služebnosti, a to proto, že z přídělové listiny z roku 1931 žádná služebnost zatěžující pozemek č. [Anonymizováno] zřejmá není, tudíž i pokud by dříve existovala, do data sepsání přídělové listiny patrně zanikla, když povinností pozemkového úřadu bylo chránit existující služebnosti a v souladu s tím také přídělová smlouva obsahovala zápisy o omezení jednotlivých přidělovaných pozemků.

34. Dále soud zamítl důkazní návrhy žalobkyně vztahující se ke stavbě a kolaudaci přístavby domu č. p. 40 v 70. letech minulého století, neboť pro posouzení, zda žalobkyni svědčí tvrzená služebnost není určující, zda a kde přesně měl dům č.p. 40 v roce 1971 studnu a komu studna v daném roce patřila. Podstatné je pouze to, zda pozemek parc. č. [Anonymizováno], na němž se studna nachází, byl zatížen služebností ve prospěch pozemku parc. č. [hodnota]. Zamítnut byl i návrh na provedení důkazů podněty k zahájení správních řízení, když z těchto nelze dovodit objektivní počátek odběru vody žalobkyní, ačkoli byly k prokázání této skutečnosti navrhovány. Dále soud nevyhověl návrhu žalobkyně na vyžádání informací od žalovaného ohledně výkonu prací pana [jméno FO] v roce 2018, ohledně uzamčení studny v roce 2018, osazení studny ruční pumpou a ohledně zbudování studny, když péče rodiny žalovaného o studnu není podstatná pro posouzení existence služebnosti ve prospěch pozemku parc. č. [hodnota]. I pokud jiným osobám žalovaný dovolil odběr vody z předmětné studny, nijak by to neprokazovalo existenci tvrzeného práva žalobkyně. Z důvodu nadbytečnosti byl zamítnut důkaz sdělením obce [adresa] k úpravám dokumentace obce.

35. Dále byly zamítnuty návrhy žalobkyně na provedení důkazu listinou nazvanou „veřejný statek“, která byla soudu předložena po koncentraci řízení, aniž by žalobkyně byla schopna uvést, z jakého důvodu byl tento důkazní návrh učiněn po koncentraci řízení, a jak přesně může přispět k prokázání existence služebnosti ve prospěch pozemku parc. č. [hodnota]. Zamítnuty byly i návrhy PK mapou a sdělením katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj z [datum] směřující k prokázání eventuálního posunu hranice mezi pozemky 346/1 a [Anonymizováno], když ze znaleckého posudku má soud za dostatečně prokázané, že nedošlo k posunu hranic pozemku parc. č. [Anonymizováno] na úkor pozemku č. 346/1. Ze stejného důvodu byly zamítnuty i důkazy ve formě nabývacích titulů k pozemku č. 346/1, spisu k úpravě hranic některých parcel v obci [adresa] z důvodu rozšiřování okresní silnice včetně situačních plánů a listiny ve Sbírce listin pozemkové knihy a Sbírce listin Zemských desek týkající se pozemků č. [Anonymizováno] a č. [hodnota], když tyto důkazy byly žalobkyní navrženy také k otázce posunů hranic mezi pozemky č. [Anonymizováno] a č. 346/1. Ostatně již ve vyjádření vrchní správy z roku 1920 je zmínka o studně na pozemku č. [hodnota]. Pokud tedy i v současnosti znalkyně dospěla k závěru, že se studna stále nachází na pozemku č. [Anonymizováno], nemá soud důvod pochybovat o tom, na jakém pozemku studna stojí, i pokud snad došlo k nějakým menším posunům hranice mezi pozemky č. [Anonymizováno] a č 346/1. Konečně soud zamítl i návrh na pořízení geometrického plánu o poloze přípojky na pozemku parc. č. [Anonymizováno], když tento důkaz by byl dle názoru vhodný při eventuálním zřizováním služebnosti, avšak v této věci je zcela nadbytečný, pokud soud žalobu neshledal důvodnou, jak bude uvedeno dále. Mimoto tento důkaz byl navržen až po koncentraci řízení, aniž by žalobkyně uvedla, co jí bránilo v jejím dřívějším označení.

36. Podle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle § 1090 odst. 1 o. z. se k vydržení vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

37. Podle § 1257 odst. 1 a 2 o. z. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.

38. Podle § 1260 odst. 1 o. z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

39. Po provedeném dokazování a posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Na základě rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ve spojení s rozhodnutími odvolacího a dovolacího soudu i Ústavního soudu má soud za prokázané, že vlastníkem studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] není obec [adresa] ale žalovaný. Přestože studna nebyla v přídělové listině z roku 1931 ani v notářském zápisu z roku 1937 výslovně zmíněna, neznamená to, že nebyla převáděna společně s pozemkem č. [Anonymizováno]. Podle zásady superficies solo cedit zakotvené zákonu č. 946/1811 Sb. z. a n. (obecný zákoník občanský) byla studna součástí pozemku a nikoli samostatnou věcí, tudíž nebylo důvodu, aby byla při převodu pozemku, na němž se nacházela, výslovně zmiňována. Naopak by studna měla být při převodu pozemku výslovně zmíněna za situace, kdy by neměla být převáděna společně s pozemkem, na němž je umístěna. S ohledem na uvedené je soud toho názoru, že vlastníkem předmětné studny je skutečně žalovaný, když v řízení bylo zjištěno, že se na základě přídělové listiny posléze svatební smlouvy stal vlastníkem pozemku č. [Anonymizováno]. Pokud soud vyšel ze zjištění, že obec [adresa] nebyla vlastníkem studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno], nemohl souhlas zastupitelstva obce ze dne [datum] platně založit žalobkyní tvrzenou služebnost v podobě práva vlastníka pozemku parc. č. [hodnota] odebírat vodu ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] (oba v k.ú. [adresa]). Obec totiž nebyla vlastníkem zmíněné studny, tudíž nebyla oprávněna komukoli udělovat oprávnění k odběru vody z dané studny a zmiňované usnesení zastupitelstva obce z [datum] bylo zcela nicotným právním jednáním. Prohlášeními obce [adresa] a bývalých zastupitelů obce, kteří o žádosti pana [jméno FO] rozhodovali, inventurními soupisy i ostatními soupisy studní z druhé poloviny 20. století a skutkovými zjištěními soudu v řízení o sporu o vlastnictví studny považuje soud za prokázané, že studna na pozemku parc. č. [Anonymizováno] byla nejméně do roku 2018 v obci považována za obecní studnu na návsi. Teprve výše uvedenými rozhodnutími ve věci zdejšího soudu vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že tomu tak není. Soud je proto toho názoru, že se v roce 2003 žalobkyně vzhledem k objektivním okolnostem mohla oprávněně domnívat, že studna patří obci, pročež mohla být v dobré víře, že souhlas odběrem vody byl udělen oprávněným subjektem. Její skutkový omyl by tak byl omluvitelný, pročež by bylo možné uvažovat o tom, že právo odebírat vodu ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] mohla vydržet ve smyslu § 1260 odst. 1 o. z., kdy vydržecí doba by podle § 1091 odst. 2 o. z. činila 10 let. Předpokladem vydržení je však existence tzv. kvalifikované držby, tedy držby pravé, řádné a poctivé, kterou by žalobkyně vykonávala nepřetržitě a nerušeně nejméně po dobu 10 let. Bylo tedy na žalobkyni, aby prokázala, že jí svědčí právní titul (alespoň domnělý), který byl způsobilý ke vzniku drženého práva, a že dané právo vykonávala nerušeně nejméně po dobu 10 let a byla vzhledem k objektivním okolnostem oprávněně přesvědčena, že jí dané právo náleží.

40. Soudy ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] týkající se ochrany držby sice dospěly k závěru, že žalobkyně držbu nerušeně vykonávala nejméně 15 let, avšak je nezbytné zdůraznit, že tehdy bylo rozhodováno o posesorní žalobě. Při rozhodování o žalobě proti rušení držby je poskytována prozatímní ochrana poslednímu poklidnému stavu nezávisle na tom, zda tento stav je v souladu s právem či nikoli (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3285/18). To znamená, že je poskytována ochrana nejen držbě kvalifikované, ale i držbě, která není řádná, práva ani poctivá. Soudy v daném řízení nejsou proto povinny kvalifikovanost držby vůbec zkoumat a z toho důvodu nelze z uvedeného rozhodnutí dovozovat, že by držba žalobkyně opravdu byla takové kvality, že by mohla vést k vydržení. Ostatně obecné soudy ani neuvádí, že by držba žalobkyně byla oprávněná, pouze konstatovaly, že držba existuje, resp. existovala. Správní soudy i správní orgány, které rozhodovaly ve věci veřejnoprávního povolení k odběru vody žalobkyní ze zmíněné studny, pak evidentně vycházely právě z rozhodnutí ve věci ochrany rušené držby. Z právě uvedených důvodů se soud domnívá, že žádným z těchto rozhodnutí není při rozhodování v tomto řízení vázán a je na něm, aby sám posoudil kvalitu držby žalobkyní tvrzeného práva.

41. Základním předpokladem pro vydržení práva odpovídajícího služebnosti brát vodu ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] je existence právního titulu způsobilého ke vzniku daného práva. Žalobkyně své právo odvozovala z usnesení zastupitelstva obce ze dne [datum]. Znění daného usnesení je ovšem poměrně neurčité, a to v několika směrech. V první řadě není zcela zřejmé, jaké studny se týkalo, když označení „studna na návsi“ bez bližší specifikace vyvolává nejistotu, o jakou studnu se jedná. Tím spíše, že dle tvrzení žalovaného se nejedná o studnu na pozemku parc. č. [Anonymizováno], ale pravděpodobně o studnu na pozemku parc. č. [hodnota], který byl historicky návsí. I pokud by soud vycházel ze zjištění soudu v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], že studnou na návsi v obci byla všeobecně vnímána studna na pozemku parc. č. [Anonymizováno], stále zde zůstává neurčitá formulace ohledně samotného práva odběru vody, které obec udělila. Z usnesení zastupitelstva obce není zřejmé, zda právo napojit vodu z dané studny náleželo panu [jméno FO] osobně nebo se mělo vázat ke konkrétnímu pozemku. Stejně tak není zřejmé, na jakou dobu právo odběru vody ze studny bylo uděleno, ani zda udělení práva odběru vody ze studny na návsi mělo mít charakter věcného či obligačního práva. Přestože zákon č. 40/1964 Sb., účinný v době přijetí usnesení obce, od nějž žalobkyně odvozuje své právo, institut výprosy výslovně neupravoval, judikaturou existence tohoto institutu byla dovozena i za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), a proto daný souhlas obce mohl mít charakter jak věcného břemene, tak výprosy. Ohledně neurčitosti daného usnesení byla žalobkyně soudem poučena a vyzvána k prokázání svého tvrzení, že dané usnesení mělo založit právo odběru vody z dané studny pro každého vlastníka pozemku parc. č. [hodnota], avšak žádný důkaz k tomuto již nenavrhla. Současně se bohužel nepodařilo opatřit samotnou žádost pana [jméno FO], z jejíž formulace by mohly vyplynout bližší informace o povaze práva udělovaného zmíněným usnesením zastupitelstva obce. Z žádného z provedených důkazů není zřejmé, zda povolení k odběru vody mělo být věcným břemenem (služebností) nebo výprosou a žádné další důkazy k prokázání tvrzených skutečností žalobkyně nenavrhla, pročež není možné uzavřít, že se mělo jednat o věcné břemeno, které by později s ohledem na nicotnost uvedeného usnesení zastupitelstva obce mohlo být žalobkyní vydrženo. Dále není z daného usnesení vůbec patrné, proč by jím mělo vzniknout právo odběru vody vlastníkovi pozemku parc. č. [hodnota]. Z výpisu z katastru nemovitostí totiž bylo zjištěno, že ke dni [datum] byla jediným vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] žalobkyně a panu [jméno FO] svědčilo pouze věcné břemeno užívání a věcné břemeno bytu. Ze zápisu zastupitelstva obce ani z jiného z navržených důkazů nevyplynulo jakékoli oprávnění pana [jméno FO] ke zřizování věcného práva ve prospěch pozemku parc. č. [hodnota]. Pokud tedy není znám obsah žádosti pana [jméno FO] a nebyl navrhován jiný důkaz k prokázání její přesné podoby, nelze na základě provedeného dokazování usuzovat, zda mělo obcí udělené právo svědčit výlučně panu [jméno FO] osobně a po jakou dobu, či jiné osobě po určitou dobu, nebo zda mělo být spjato s určitým pozemkem trvale či po omezenou dobu.

42. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že pokud ze žaloby naprosto jasně vyplývá, že žalobkyně své právo odvozuje od souhlasu zastupitelstva obce ze dne [datum], není dané usnesení obce způsobilým podkladem pro vznik tvrzené služebnosti. V první řadě je v mnoha ohledech značně neurčité a dle názoru soudu mohlo vést nejvýše ke vzniku osobní služebnosti pro pana [jméno FO], která však jeho úmrtím zanikla. Aby mohlo dané usnesení vést ke vzniku služebnosti ve prospěch pozemku parc. č. [hodnota], muselo by z jeho obsahu výslovně vyplývat, že měla vzniknout služebnost ve prospěch tohoto pozemku. Usnesení však zní „Zastupitelstvo obce souhlasí s napojením p. [jméno FO] k odběru pitné vody z obecní studny na návsi – je nutné namontovat vodoměr.“ a neobsahuje jedinou zmínku o pozemku parc. č. [hodnota] ani zmínku o vlastníkovi pozemku parc. č. [hodnota]. Je tedy zřejmé, že tento titul nezakládal žádné právo žalobkyně. Pro vydržení tvrzeného práva žalobkyní by její držba musela být nejen řádná a poctivá, ale i pravá, tedy musela by se zakládat na titulu způsobilém k založení tvrzeného práva. K vydržení práva odpovídajícího služebnosti ve prospěch pozemku může dojít pouze tehdy, pokud je právo na základě příslušného titulu drženo vlastníkem panujícího pozemku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně sice možná dle výpovědi svědka [jméno FO] od roku 2004 odebírala vodu ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno], avšak její držba se nezakládala na žádném titulu. Mimoto se žalobkyni nepodařilo prokázat, že by vlastníkovi služebného pozemku, žalovanému, bylo dáno již v roce 2004 na vědomí, že žalobkyně odebírá vodu z předmětné studny. Přitom vlastníkovi služebného pozemku musí být držitelem dáno najevo, že držitel právo odpovídající služebnosti vykonává, aby měl vlastník služebného pozemku možnost případnému vydržení práva zabránit. Pouhá skutečnost, že se žalobkyně po řadu let chovala určitým způsobem, odebírala vodu ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno], ještě neznamená, že je oprávněným držitelem tohoto práva. Jelikož se žalobkyni nepodařilo prokázat existenci titulu opravňující ji jako vlastníka pozemku parc. č. [hodnota] k výkonu tvrzeného práva, dospěl soud k závěru, že právo odebírat vodu ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] nemohlo být žalobkyní řádně vydrženo.

43. Protože žalobkyně nebyla schopna prokázat právní důvod vzniku držby, ale dle výpovědi svědka [jméno FO] a údajů v pasportu stavby právo vykonávala od roku 2004, přičemž dle do roku 2019, zabýval se soud tím, zda nemohlo eventuálně dojít k mimořádnému vydržení práva odpovídajícího tvrzené služebnosti. Podle § 1095 o. z. by však pro mimořádné vydržení musela uplynout doba dvojnásobně dlouhá, tedy v trvání 20 let, jelikož se právo vztahovalo k nemovité věci. Z výše citovaných rozhodnutí [právnická osoba] v Přešticích, odboru životního prostředí, a rozsudku zdejšího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka], má však soud za prokázané, že žalobkyně vodu nerušeně odebírala pouze do jara roku 2019, tedy nejvýše 15 let. Jelikož žalobkyně tvrzené právo vykonávala nerušeně pouze po dobu kratší než 20 let, uzavřel soud, že nemohlo dojít ani k mimořádnému vydržení služebnosti. Po zhodnocení dokazováním zjištěného skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že neexistuje služebnost opravňující vlastníka pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] k odběru vody ze studny na pozemku parc. č [Anonymizováno] k.ú. [adresa], pročež soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.

44. Přestože žalobkyně v průběhu řízení výslovně nezměnila svá skutková tvrzení v tom směru, že by své právo k odběru ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] odvozovala od konkrétní historické služebnosti namísto v žalobě uváděného usnesení zastupitelstva obce z roku 2003, zabýval se soud i touto možností s ohledem na některé navržené důkazy. Jednalo se však o důkazy, ve vztahu k nimž žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost tvrzení. Nadto pokud by se žalobkyně snad v průběhu řízení rozhodla výkon práva čerpat vodu ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] opírat o historicky existující služebnost a tím směrem pak i činit důkazní návrhy, jednalo by se o zcela zásadní změnu skutkových tvrzení, kterou žalobkyně jednak vůbec neučinila, a druhak by vyžadovala podání návrhu na připuštění změny žaloby. Přesto soud i tuto možnost zvážil. Z vyjádření vrchní správy z roku 1920 k žádosti [jméno FO] o přidělení pozemků č. [hodnota] a č. [hodnota] mimo jiné vyplynulo, že se na pozemku č. [hodnota] nacházela už tehdy studna a z této obyvatelé okolních stavení brali vodu. Z dané listiny bohužel není zřejmé, jaký přesný charakter daná služebnost měla a jednalo-li se vůbec o služebnost pozemkovou, není zřejmé, zda mezi oprávněnými (panujícími) pozemky byl i dnešní pozemek parc. č. [hodnota]. V každém případě však správním úřadům bylo známo, že nějaká služebnost zatěžující pozemek parc. č. [hodnota] patrně existovala. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že pan [jméno FO] pozemek č. [Anonymizováno] nabyl přídělovou listinou z [datum]. Podle § 23 zákona přídělového byl pozemkový úřad při přídělu povinen určit, zda je právo získané přídělem nějak omezeno a jak. Dle názoru soudu pozemkový úřad tuto svou povinnost splnil tím, že na poslední straně přídělové listiny uvedl služebnosti omezující jednotlivé přidělované pozemky a řádně specifikoval pozemky služebné a pozemky panující. Ve vztahu k pozemku č. [Anonymizováno] však v přídělové listině žádný záznam o služebnosti obsažen není. Soud proto dospěl k závěru, že ke dni přídělu pozemek č. [Anonymizováno] nebyl žádnou služebností zatížen. V opačném případě by totiž přídělová listina měla záznam o existenci služebnosti obsahovat, když podle § 19 odst. 2 zákona přídělového byl pozemkový úřad při přídělu povinen činit potřebná opatření k ochraně trvajících práv vodních. Koneckonců ani ze zápisu na straně 24 kroniky obce z roku 1928 nevyplývá žádné právo vlastníků pozemku č. [hodnota] (tehdy uváděno jako obyvatelé domu č. [hodnota]) k odběru vody ze studny na pozemku č. [hodnota]. Před domem č. [hodnota] (tedy na pozemku č. [Anonymizováno]) sice byla studna, ale nejednalo se o studnu obecní ani o studnu společnou, a obyvatelé domu č. [hodnota], který se dnes nachází na pozemku parc. č. [hodnota], měli pro vodu chodit do studny na Mochůrkách. Ani z tohoto dokumentu tedy nelze dovodit žádný vztah mezi studnou u domu č. [hodnota] a domem č. [hodnota] a žádné oprávnění vlastníků pozemku parc. č. [hodnota] k odběru vody ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že i pokud by před rokem 1920 služebnost odběru vody ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] existovala, tato později zanikla, když záznam o ní není ani v obecní kronice z roku 1928 ani v přídělové listině z roku 1931.

45. Nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že pokud žalobkyně poukazovala navrhovanými důkazy na skutečnost, že by studna na pozemku parc. č. [Anonymizováno] mohla být veřejným statek ve smyslu § 287 zák. č. 946/1811 Sb. z. a n., ztotožňuje se soud v plném rozsahu s názory zdejšího soudu a odvolacího soudu vyjádřenými v rozhodnutích ve sporu o vlastnictví studny (viz bod 14. odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č.j. [spisová značka]). I pokud by studna byla v minulosti veřejným statkem, tedy předmětem veřejného užívání, nic to nemění na vlastnickém právu ke studni. Žalobkyně se ve věci přitom domáhala určení, že existuje služebnost opravňující konkrétně vlastníka pozemku parc. č. [hodnota] k odběru vody ze studny na pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Ani kdyby bylo prokázáno, že byla studna v minulosti skutečně veřejným statkem, tak by z toho nevyplývala skutečnost, že by existovala služebnost ke studni jmenovitě pro pozemek parc. č. [hodnota]. Institut služebnosti a veřejného statku jsou nakonec zcela odlišnými instituty a naopak se soud domnívá, že pokud by studna byla veřejným statkem, tak by zřejmě z podstaty věci nedávalo smysl, aby byla studna zatížena současně ještě služebností.

46. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s principem úspěchu a neúspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal nárok na náhradu nákladů řízení žalovanému, kterýžto byl v řízení v celém rozsahu úspěšný, a to v celkové výši [částka]. Náklady žalovaného sestávají z nákladů na zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 bodem 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze 12 úkonů právní služby v celkové výši [částka] včetně 12 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 3 písm. a) a. t., tj. [částka]. Soud žalovanému přiznal náhradu nákladů za úkony právní služby v podobě přípravy a převzetí věci dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., vyjádření k žalobě ze dne [datum] a [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účasti při ústních jednáních soudu ve dnech [datum], [datum], [datum]. [datum] a [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., kdy jednání ve dnech [datum], [datum] a [datum] přesáhla dvě hodiny (tzn. 3x 2 úkony) a jednání dne [datum] přesáhlo 4 hodiny (tzn. 3 úkony). Vyjádření ze dne [datum] a [datum] posoudil soud jako jeden úkon, když vyjádření ze dne [datum] vůbec nesměřovalo k obsahu žaloby jako takové a bylo doplněno právě vyjádřením ze dne [datum] a dohromady tak obě vyjádření tvoří jeden celek. Protože advokátka prokázala, že je plátcem DPH, náleží jí podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek v celkové výši [částka], tj. [částka]. Podle § 149 odst. 1 je žalobkyně povinna náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] zaplatit k rukám právní zástupkyně žalovaného.

Poučení