2 C 17/2020 - 659

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Gargulákem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení částky 1 389 124 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] [rok] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalované [tituly před jménem] [jméno FO] do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, neboť na základě výběrového řízení pro veřejnou zakázku - „Rekonstrukce krytého bazénu [adresa]“ uzavřela se žalovanou dne [datum] [rok] Smlouvu o dílo č. [rok][číslo] (dále jen smlouva o dílo), jejíž součástí jsou i Obchodní podmínky pro zhotovení stavby ve smyslu zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek pro veřejnou zakázku na stavební práce ze dne [datum] [rok] (dále jen obchodní podmínky). Předmětem smlouvy o dílo byla rekonstrukce krytého bazénu [adresa], na základě projektové dokumentace s označením „Opravy krytého bazénu [adresa]“, vypracované společností [právnická osoba]., [adresa], za cenu [částka] ([částka] s DPH). Termín provedení díla byl dohodnut na 90 kalendářních dnů a termín zahájení provádění díla na den [datum] [rok]. Žalovaná však dílo neprovedla, provádění díla ani nezapočala s odůvodněním nevhodnosti věci/příkazu k provedení díla, skrytým překážkám týkající se místa provedení díla (skryté vady díla) a okolnosti vyšší moci (problém v dodávce obkladů a dlažeb), přičemž na tyto skutečnosti žalovaná poukázala až přípisem ze dne [datum] [rok]. Dne [datum] [rok] proběhlo jednání obou smluvních stran, přičemž žalobkyně žalovanou vyzvala k převzetí staveniště v dohodnutém termínu dne [datum] [rok], což bylo ze strany žalované odmítnuto přípisem ze dne [datum] [rok]. Dne [datum] [rok] žalovaná zaslala žalobkyni písemné odstoupení od smlouvy o dílo, a to i přesto, že žalovaná písemně (přípisem ze dne [datum] [rok]) stanovila žalobkyni lhůtu dvou týdnů k předání řádné projektové dokumentace a uzavření dodatku ke smlouvě o dílo s upozorněním, že jinak od smlouvy o dílo odstoupí. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezahájila provádění díla ani v dodatečně stanovených lhůtách, dne [datum] [rok] pak od smlouvy o dílo odstoupila žalobkyně. Žalobkyně považuje odstoupení ze strany žalované za neplatné, nezákonné, v rozporu se zněním smlouvy o dílo a obchodních podmínek, neboť projektová dokumentace byla řádným a dostatečným podkladem pro zahájení a provedení díla, což vyplývá mimo jiné i ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba]. ze dne [datum] [rok], ale také ze skutečnosti, že oprava krytého bazénu [adresa] byla následně provedena a dokončena jinou stavební společností, a to na základě stávající, tedy původní projektové dokumentace (pouze s drobnými a nepodstatnými úpravami). Nenastaly tak skutečnosti bránící řádnému plnění smlouvy a žalovaná neměla důvod k odstoupení od smlouvy o dílo ve smyslu ustanovení § 2595 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník). Odstoupení je neplatné jak po právní (skutkové) stránce, a i po stránce formální. Odkázala na čl. 23.2.2. obchodních podmínek, kdy tyto podmínky, které byly sjednány, splněny nebyly, neboť v odstoupení absentuje uvedení termínu, ke kterému od smlouvy žalovaná odstupuje, jakož i důvod a přesná citace bodu smlouvy, pro který tak činí. Dále namítla, že ze strany žalované nedošlo ani k včasnému odstoupení od smlouvy o dílo, tedy bez zbytečného odkladu ve smyslu ustanovení § 2002 občanského zákoníku. K zahájení provádění díla mělo dle smlouvy o dílo dojít dne [datum] [rok], žalovaná však až dne [datum] [rok] písemně upozornila na nevhodnost projektové dokumentace, na skrytou překážku a okolnosti vyšší moci, a to i přesto, že již dne [datum] [rok] bylo vyhlášeno výběrové řízení pro tuto veřejnou zakázku, přičemž projektová dokumentace na tuto stavbu byla součástí zadávací dokumentace a byla i zveřejněna ode dne [datum] [rok] na webovém profilu žalobkyně. Žalovaná musela být seznámena s projektovou dokumentací jíž minimálně od dne [datum] [rok], a tak vznesené námitky k projektové dokumentaci až přípisem ze dne [datum] [rok], nelze považovat za vytknutí včasné, a proto i z tohoto důvodu nelze následné odstoupení považovat za řádné. Navíc žalovaná písemným čestným prohlášením ze dne [datum] [rok] výslovně prohlásila a souhlasila se zadávacími podmínkami, potažmo tedy i projektovou dokumentací, vůči níž v rámci zadávacího řízení nevznesla žádné připomínky, námitky či výhrady, z čehož lze dovozovat, že s projektovou dokumentací vyslovila souhlas. Opravu krytého bazénu [adresa], pak provedla a dokončila dle stávající projektové dokumentace společnost [právnická osoba], [adresa]. V důsledku neplatného odstoupení od smlouvy žalovanou (porušením povinností žalované vyplývajících ze smlouvy o dílo), vznikla žalobkyni škoda, a to v podobě skutečné škody i ušlého zisku v příčinné souvislosti s jednáním žalované. Škoda (ušlý zisk) vzniklá v důsledku uzavření a následujícího omezeného provozu krytého bazénu z důvodu předpokládané rekonstrukce (úplné uzavření krytého bazénu proběhlo v termínu od [datum] [rok] do [datum] [rok] a následné omezení provozu krytého bazénu v termínu od [datum] [rok] – [datum] [rok]), kdy v důsledku omezení provozu krytého bazénu nebylo dosaženo výnosů ze vstupného jako v předešlých letech, dle Posudek [právnická osoba]., ze dne [datum] stanovil ušlý výnos ve výši [částka]. Z důvodu uzavření krytého bazénu a jeho omezeného provozu za účelem jeho rekonstrukce nebylo žalobkyní za období od [datum] [rok] do [datum] [rok] dosaženo výnosů z nájmů věcí a služeb, které nebyly v předmětnou dobu vykonávány, nebylo po níže uvedených subjektech požadováno nájemné, neboť nebylo možno nájemci předměty nájmu užívat, kdy vznikla žalobkyni škoda ve výši [částka], a to z titulu: smlouvy o umístění věci, a to nápojových automatů ze dne [datum], uzavřené se společností [právnická osoba]., v podobě ztráty nájemného za měsíc červen [rok] ve výši [částka], smlouvy o umístění věci - automatů a zábavní techniky ze dne [datum] a smlouvy o umístěné věci ze dne [datum], uzavřené s [jméno FO], ve znění dodatku, v podobě ztráty nájemného za měsíc červen-srpen [rok] ve výši [částka], smlouvy o umístění věci - automatů ze dne [datum], uzavřené s [jméno FO], v podobě ztráty nájemného za měsíce červen - srpen [rok] ve výši [částka], smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání - provozování masáží ze dne [datum], a smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání - provozování masáží ze dne [datum] uzavřené s [jméno FO], v podobě ztráty nájemného za měsíc červen [rok] ve výši [částka], smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání - tzv. „[Anonymizováno]' ze dne [datum], uzavřeně s [jméno FO], v podobě ztráty nájemného za měsíce červen - srpen [rok] ve výši [částka], smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum], uzavřené s [právnická osoba], příspěvkovou organizací, v podobě ztráty nájemného za měsíc červen [rok] ve výši [částka], smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání - restaurace ze dne [datum] [rok], uzavřené s [tituly před jménem] [jméno FO], v podobě ztráty nájemného za měsíc červen [rok] ve výši [částka]. Z důvodu uzavření krytého bazénu a jeho omezeného provozu za účelem jeho rekonstrukce nebylo dále žalobkyní za období od [datum] [rok] do [datum] [rok] dosaženo zisků z reklamní a propagační činnosti, kdy ceny za poskytnutí této činnosti byly žalobkyní z důvodu uzavření bazénu sníženy, oproti žalobkyní stanoveným cenám za tyto služby dle ceníku za pronájem reklamních ploch na krytém bazénu pro rok [rok], což vyplývá z níže uvedených smluv, konkrétně z ustanovení o výši smluvní ceny, kdy žalobkyni v důsledku vadného jednání žalované vznikla škoda ve výši [částka], z titulu: smlouvy o reklamní a propagační činnosti ze dne [datum] [rok], uzavřené s [právnická osoba]., částka [částka] za období měsíců červen - srpen [rok], smlouvy o reklamní a propagační činnosti ze dne [datum][rok], uzavřené s [právnická osoba]., částka [částka] za období měsíců červen - srpen [rok], smlouvy o reklamní a propagační činnosti ze dne [datum] [rok], uzavřené s [právnická osoba], částka [částka] za období měsíců červen - srpen [rok], smlouvy o reklamní a propagační činnosti ze dne [datum] [rok], uzavřené s [Anonymizováno] částka [částka] za období měsíců červen - srpen [rok], smlouvy o reklamní a propagační činnosti ze dne [datum], uzavřené s [právnická osoba], částka [částka] za období měsíců červen - srpen [rok], smlouvy o reklamní a propagační činnosti ze dne 27. 4.2 017, uzavřené s [právnická osoba] částka [částka] za období měsíců červen - srpen [rok]. Dále žalobkyně požaduje škodu v podobě nákladů vzniklých žalobkyni v důsledku opakování výběrového řízení a navýšení cen ve výši [částka] (vysoutěžená cena díla žalovanou byla [částka] a cena díla dle následně provedeného výběrového řízení, která byla sjednána se společností [právnická osoba], a která dílo skutečně provedla, činila [částka] – rozdíl mezi těmito částkami představuje škodu, která žalobkyni vznikla v souvislosti s neprovedením díla ze strany žalované). Dále přímé náklady zadávacího řízení na výběr nového dodavatele na rekonstrukci krytého bazénu činily dle příkazní smlouvy ze dne [datum] [rok], uzavřené se společností [právnická osoba], částku [částka] dle daňového dokladu č. [hodnota] ze dne [datum] [rok]. Dále byly žalobkyní vynaloženy náklady za pronájem prostor pro uskladnění technologií a inventáře nacházejícího se v prostoru krytého bazénu po dobu předpokládané opravy dle nájemní smlouvy č. [Anonymizováno][rok] ze dne [datum] [rok] s [jméno FO], které představují za měsíce červen a červenec [rok] výši dvou nájemných, což činí celkem [částka]. Dále žalobkyně požaduje také náklady vynaložené za posudek znaleckého ústavu [právnická osoba]. ze dne [datum] [rok], a za odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno] - [jméno FO] ze dne [datum] [rok], kteří se k námitkám žalované vyjádřili k projektové dokumentaci a její proveditelnosti na stavbě, kdy závěry vyvracejí argumentaci žalované o nemožnosti provedení stavby a naopak potvrzovaly možnost dílo provést a započít, kdy tyto náklady činily za posudek spol. [právnická osoba]. [částka] dle daňového dokladu č. [rok] ze dne [datum] [rok] a [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka] dle daňového dokladu č. [Anonymizováno][rok] ze dne [datum] [rok]. Žalobkyně byla dále nucen uhradit náklady za předem zajištěný technický stavební dozor na předpokládané stavbě, a to společnosti [právnická osoba]., za období duben–květen [rok] ve výši [částka], a za náklady v souvislosti s novým výběrovým řízením (hodnocení nabídek) ve výši [částka], dle daňového dokladu č. [hodnota] ze dne [datum] [rok]. Žalobkyně požaduje také smluvní pokutu dle čl. 23.4.1.6. obchodních podmínek ve výši [částka]. Žalobkyně tak požadovala po žalované z důvodu neplatného odstoupení od smlouvy o dílo a neprovedení díla dle smlouvy celkem škodu a smluvní pokutu ve výši [částka].

2. Žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout s tím, že dne [datum] [rok] platně odstoupila od předmětné smlouvy o dílo, nikoliv z důvodu neplnění smluvních povinností žalobkyní, ale z důvodu uvedeného v ustanovení § 2595 občanského zákoníku, neboť žalobkyně písemně trvala na provedení díla podle projektové dokumentace, u níž bylo zřejmé, že bez doplnění o zásadní technologická řešení ze strany žalobkyně (jím zajištěného projektanta) není možno dílo řádně provést. Odstoupení nemůže být neplatné z důvodu formálních požadavků sjednaných ve smlouvě, protože pro odstoupení od smlouvy o dílo z důvodu obsaženého v zákoně žádné zvláštní formální požadavky sjednány nebyly. Projektová dokumentace, podle které mělo být dílo provedeno, naplňuje zákonem uváděný pojem zřejmě nevhodného příkazu, který překáží řádnému provedení díla. Poukázala na výpovědí svědků [právnická osoba] [jméno FO], z nichž vyplývá závěr, že realizace díla zjevně nebyla možná bez dohledávání technologických řešení během výstavby, které zapracovával projektant do dosavadní projektové dokumentace. Bez dopracování projektu projektantem na základě teprve dotvořeného technologického řešení po zahájení provádění díla, nebylo možno stavbu řádně provést. Tento závěr pak jednoznačně podporuje také znalec [tituly před jménem] [jméno FO], který ve svém posudku č. [hodnota] ze dne [datum] [rok] (viz strana 11, Návrh sanace) uvádí, že chybí přesná specifikace navržených řešení, např. není při návrhu sanační omítky určeno zavlhčení, salinita apod., není upřesněno, zda se navrhuje omítka jednovrstvá nebo vícevrstvá. V návrhu chemické injektáže chybí délka a směr navrtání zdiva (šikmé, horizontální, ...), provedení rozmístění vrtů (vodorovné, šachovnicové,...). Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] tedy také jednoznačně potvrzuje skutkový závěr, že předmětná projektová dokumentace je zjevně nedostatečným podkladem pro to, aby bez jejího doplnění o konkrétní technologické řešení navržené projektantem jako odborníkem na tuto činnost (v průběhu realizace anebo na základě sond v rámci stavebního průzkumu před realizací stavby) bylo dílo řádně provedeno. Žalovaná má tedy za to, že zřejmá nevhodnost projektové dokumentace spočívá v tom, že zhotovitel v rámci pasportizace objektu, ještě za provozu krytého bazénu, nikoliv tedy v rámci stavebního průzkumu, ihned zjistil, že bez doplnění dosavadní projektové dokumentace o konkrétní technologické postupy aprobované odborným projektantem nebude možno dílo řádně provést. Takovéto doplňování projektové dokumentace nebylo součástí plnění dle předmětné smlouvy o dílo, a ani nemohlo být, když odbornost provádění staveb v sobě nezahrnuje odbornost projektování staveb. Žalovaná proto už během prvních tří kontrolních dnů, ještě před převzetím staveniště a za trvajícího provozu bazénu upozornila žalobkyni na zjevnou potřebu doplnění dokumentace o chybějící technologická řešení. Opakovaně na to žalovaná žalobkyni upozorňovala v korespondenci před tím, než odstoupila od smlouvy. Žalobkyně však doplňování projektové dokumentace odmítala a uvedla, že takovéto požadavky měly být vzneseny již v rámci výběrového řízení. Protože žalobkyně trvala na provedení díla podle projektové dokumentace, kterou odmítala doplnit o chybějící technologická řešení, žalovaná využila svého práva a podle § 2595 občanského zákoníku od smlouvy o dílo oprávněně odstoupila. Ke znaleckému posudku podanému [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že znalecký posudek neobsahuje vlastní posudkovou část a odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku dle § 28 odst. 2 písm. e) a f) zákona č. 254/2019 Sb. Znalec [jméno FO] se v rámci nálezu omezuje pouze na nic neříkající obecný výklad terminologie a nijak konkrétně nepopisuje zkoumání jednotlivých částí dané projektové dokumentace, znalec neuvádí žádné argumenty ohledně její správnosti či nedostatečnosti. V rozporu s požadavky zákona se znalec [jméno FO] omezuje na odpovědi na položené otázky, z nichž však nevyplývá jednoznačný závěr, ale ani konkrétní odůvodnění uvedených odpovědí na otázky. Ohledně nároku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty [částka] dle čl. 23.4.1.6. obchodních podmínek žalovaná uvedla, že žádné ustanovení smlouvy o dílo neporušila. I kdyby porušila, což však odmítá, nelze daný nárok na zaplacení smluvní pokuty žalobkyni přiznat z důvodu neplatnosti daného ujednání. Z uvedeného textu je zřejmé, že vznik práva na smluvní pokutu je zde vázán pouze a jen na odstoupení od smlouvy, nikoliv na porušení ať už konkrétní či obecněji specifikované smluvní povinnosti. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu smluvní pokutu, kterou je nutno ve smyslu § 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (shodně pak § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku) vázat vždy na případ porušení smluvní povinnosti. Bez ohledu na další související okolnosti je tedy žaloba na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] nedůvodná pro neplatnost daného ujednání o smluvní pokutě. K nároku žalobkyně na náhradu škody (ušlého zisku) v důsledku uzavření a následného omezení provozu krytého bazénu z důvodu předpokládané rekonstrukce za dobu od [datum] [rok] do [Anonymizováno] a následně od [datum] [rok] do [datum] [rok] – ušlý výnos ze vstupného v celkové výši [částka] uvedla, že není důvodný. Ze samotné žaloby vyplývá, že není dán základní předpoklad odpovědnosti za škodu, a to příčinná souvislost mezi údajným neprováděním díla žalovanou a údajným ušlým ziskem žalobkyně. O ušlém zisku lze uvažovat leda za období roku [rok], kdy probíhala rekonstrukce bazénu na základě opakovaného výběrového řízení. V roce [rok] žalobkyni žádný zisk ujít nemohl, protože by jej nedosáhla ani v případě, že by k odstoupení od smlouvy s žalovanou v roce [rok] nedošlo a rekonstrukce se v roce [rok] realizovala. Žalovaná dále uvedla, že z žádného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá tvrzený ušlý zisk z důvodu omezení provozu bazénu. Vyjádření [právnická osoba]. není posudkem, ale pouhým vyjádřením třetí soukromé osoby ohledně možných ušlých výnosů. Podstatné je ale především, že toto vyjádření [právnická osoba]. je zaměřeno na vyčíslení údajně ušlých výnosů (tržeb) z prodeje vstupného, nikoliv na vyčíslení ušlého zisku. Teprve po odečtení nákladů, které na dosažení oněch výnosů bylo nutno vynaložit, a jejichž výše je neznámá, je možno uvažovat o nějakém zisku nebo ztrátě. Žalobkyně opomíjí, že za danou dobu provozu bazénu, kdy jí měly údajně ujít nějaké výnosy, by musela vynaložit náklady na mzdy pracovníků, osvětlení, elektřinu, materiál a další výdaje spojené s provozem bazénu. Žalobě tedy nemůže být v této části vyhověno už jenom z toho důvodu, že z dosud provedených důkazů nijak nevyplývá, jaký zisk žalobkyni v porovnání s předchozími lety ušel. Žalovaná poukázala na to, že jestliže byla žalobkyně ve srovnávaných letech [Anonymizováno] ve ztrátě (jak vyplývá ze zveřejněných účetních závěrek ve sbírce listin obchodního rejstříku), těžko může vyčíslovat na základě srovnání s těmito účetními roky ušlý zisk v roce [rok]. Naopak by se dalo uvažovat, že omezení provozní doby v roce [rok] žalobkyni pomohlo snížit ztrátu, kterou vykazovala v předchozích letech. Na rozdíl od ekonomické teorie, pokud se v právu má přiznat určitá hodnota, pak její existence musí být dostatečně jistá. Např. z judikatury k ušlému zisku vyplývá, že soud nemůže přiznat nic, co nelze reálně na určité úrovni pravděpodobnosti získat (viz rozhodnutí Nevyšší soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3156/2017). Ať už se v řízení objeví jakákoliv hodnota, pak by měla být tato hodnota soudem přiznána jen za předpokladu, že ji lze na trhu reálně, na úrovni hraničící s jistotou, dosáhnout. Otázka [právnická osoba]. je, že podkladem byly pouze tabulky s údaji návštěvnosti zpracované žalobkyní, nikoli nějaký objektivizovaný podklad. Pro toto řízení je důkazně zcela nepoužitelné vyjádření [právnická osoba]., pokud základním podkladem pro nějaký závěr je excelovská tabulka s údaji uvedenými žalobkyní. Nejedná se tedy o důkaz o výši škody, ale jde v podstatě o pouhé tvrzení o výnosech. Žalovaná rovněž nemůže souhlasit se základní úvahou [právnická osoba]. ohledně rozdělení tržeb podle času provedení platby za období [Anonymizováno] až [rok]. Takováto úvaha je chybná a neodpovídá zákaznickému chování. K dalšímu nároku žalobkyně na náhradu škody (ušlého zisku) v důsledku uzavření a následného omezení provozu krytého bazénu z důvodu předpokládané rekonstrukce – ušlý výnos z nájmů zboží a služeb [částka] uvedla, že žalobkyně v žalobě k tomuto nároku uvádí, že v období od [datum] [rok] do [datum] [rok] nebylo po níže uvedených subjektech požadováno nájemné, neboť nebylo možno nájemci předměty nájmu užívat. Žalobkyně si v tomto bodě odporuje s předchozím tvrzením, že k uzavření bazénu došlo pouze v období od [datum] [rok] do [datum] [rok], a v období od [datum] [rok] do [datum] [rok] byl provoz bazénu omezen (dle obsahu vyjádření [právnická osoba]. jen několik hodin denně, např. jen 2 hodiny). Sama žalobkyně tedy uvádí, že nájemné neinkasovala, protože se jej rozhodla po nájemnících nepožadovat, nikoliv tedy okolnost, že dílo nebylo prováděno žalovanou. Nájem přece mohl být realizován i během omezeného provozu krytého bazénu (např. o dvě hodiny denně). Bylo tedy pouze rozhodnutím žalované, že se rozhodla nájemné v celém rozsahu nepožadovat, i když provoz bazénu probíhal. Už tedy ze samotné žaloby vyplývá, že není dán základní předpoklad odpovědnosti za škodu, a to příčinná souvislost mezi údajným neprováděním díla žalovanou a údajným ušlým ziskem žalované. Dále pak žalobkyně také u tohoto nároku zaměňuje výnosy a zisk z nájmu. Ušlý zisk z nerealizovaných nájmů je možné zjistit teprve po odečtení nákladů, které na dosažení oněch výnosů (nájemného) bylo nutno vynaložit, a jejichž výše je neznámá. Žalobě tedy nemůže být v této části vyhověno už jenom z toho důvodu, že z dosud provedených důkazů nijak nevyplývá, jaký zisk žalobkyni ušel. K dalšímu nároku žalobkyně na náhradu škody (ušlého zisku) v důsledku uzavření a následného omezení provozu krytého bazénu z důvodu předpokládané rekonstrukce – ušlý výnos z reklamní a propagační činnosti [částka] uvedla, že žalobkyně v žalobě k tomuto nároku uvádí, že v období od [datum] [rok] do [datum] [rok] nebylo žalobkyní dosaženo zisků z reklamní a propagační činnosti, kdy ceny za poskytnutí této činnosti byly žalobcem z důvodu uzavření bazénu sníženy, resp. kráceny. Žalobkyně si v tomto bodě odporuje s předchozím tvrzením, že k uzavření bazénu došlo pouze v období od [datum] [rok] do [datum] [rok], a v období od [datum] [rok] do [datum] [rok] byl provoz bazénu mírně omezen (dle obsahu vyjádření [právnická osoba]. jen několik hodin denně). Především však sama žalobkyně uvádí, že odměny neinkasovala, protože se je rozhodla po smluvních partnerech nepožadovat, nikoliv tedy okolnost, že dílo nebylo prováděno žalovanou. Reklamní a propagační činnost mohla být přece realizována i během omezeného provozu krytého bazénu (o dvě hodiny denně). Bylo tedy pouze rozhodnutím žalobkyně, že se rozhodla odměnu za propagační činnost nepožadovat, i když provoz bazénu probíhal. Už tedy ze samotné žaloby vyplývá, že není dán základní předpoklad odpovědnosti za škodu, a to příčinná souvislost mezi údajným neprováděním díla žalovanou a údajným ušlým ziskem žalované. Ze smluv o propagaci nevyplývá, že by omezení provozu o jednotky hodin mělo mít vliv na odměnu žalobkyně za propagaci a reklamu. Žalobkyně tedy ani zde neprokázala, jaký údajný zisk ji v souvislosti s reklamní a propagační činností skutečně ušel. K dalšímu nároku žalobkyně na náhradu škody v důsledku opakování výběrového řízení a navýšení cen ve výši [částka] a [částka] (posunutím termínu realizace ceny díla došlo také k jeho prodražení, jelikož došlo k navýšení ceny díla, což se odrazilo ve výši nově vysoutěžené ceny za dílo) uvedla, že za stěžejní považuje tu skutečnost, že nově vybraný zhotovitel [právnická osoba] neprovedl dílo podle sporné projektové dokumentace, ani podle později upravené dokumentace pro výběrové řízení, ve kterém uspěl, ale pro dokončení rekonstrukce musel učinit desítky změn díla popsaných celkem ve [Anonymizováno] změnových listech. Přitom hodnota méněprací dle změnového listu č. [hodnota] činila [částka] bez DPH a hodnota víceprací dle změnových listů č. [hodnota] až [Anonymizováno] činila [částka] bez DPH. V rámci dohody o narovnání uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] dne [datum] [rok] mimo jiné vyplývá (viz čl. II., bod 1., odst. 1.), že v průběhu realizace výše uvedeného díla vznikla nezbytná potřeba realizace některých stavebních prací a dodávek nad rámec rozsahu díla sjednaného ve smlouvě o dílo a zároveň snížení rozsahu díla o některé práce a dodávky sjednané ve smlouvě o dílo, které dle dohody stran nebyly realizovány. Důvodem tohoto postupu jsou některé nové skutečnosti zjištěné až při provádění stavebních prací v místě plnění, které jsou pro objednatele nezbytné a objektivně odůvodnitelné. V uvedeném narovnání tedy žalobkyně opětovně prohlašuje, že dílo (rekonstrukce bazénu) bylo podle žalovanou rozporované projektové dokumentace nerealizovatelné, neboť vznikla nezbytná potřeba realizace některých stavebních prací a dodávek nad rámec rozsahu díla sjednaného ve smlouvě o dílo a zároveň snížení rozsahu díla o některé práce a dodávky sjednané ve smlouvě o dílo. Žalobkyní uvedené prosté srovnání nabídkových cen z výběrových řízení nemůže představovat správné vyčíslení údajné škody, když v roce [rok] bylo společností [právnická osoba] naceněno jiné dílo, než cenila žalovaná v roce [rok], a především, zcela jiné dílo pak bylo v roce [rok] provedeno a ze strany žalobkyně uhrazeno. K dalšímu nároku na náhradu škody ve výši [částka] odpovídající nákladům za pronájem prostor pro uskladnění technologií a inventáře žalovaná uvedla, že je ze samé podstaty nedůvodný. Žalobkyně si pronajala určité prostory, tyto mohla využívat a byl jen na ní, kdy a jak toto učiní. Žalobkyně mohla po dobu sjednaného nájmu tyto prostory užívat a plnění jí tak bylo ze strany pronajímatele poskytnuto. Nedává smysl, aby žalobkyně vedle obdrženého plnění z realizované smlouvy obdržela též ještě náhradu spočívající v uhrazeném nájemném. Anebo mohla žalobkyně přenechat prostory do podnájmu, pokud by pro něj skutečně neměla jiné využití. Žalobkyně se o to však zjevně ani nepokusila. I nároky na náhradu nákladů vynaložených za posudek znaleckého ústavu [právnická osoba]. ze dne [datum] ve výši [částka] a za odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] [rok] ve výši [částka], jsou nedůvodné, neboť se nejedná o znalecké posudky použitelné v soudním řízení. Tato vyjádření nesplňují základní náležitosti posudku, objednala si je žalobkyně čistě ze svého rozhodnutí, ačkoliv danou dobu měla k dispozici technický dozor investora (pan [jméno FO]), který byl rovněž autorem projektové dokumentace a poskytoval jí k dané problematice odborné poradenství, včetně argumentace vůči žalované. Nejedná se tedy o škodu způsobenou žalovanou žalobkyni, ale o plnění – vytvoření argumentace vůči žalované, které si žalobkyně ze své vůle objednala o několika třetích osob. Také náklady na předem zajištěný technický stavební dozor na stavbě za období duben – květen [rok] ve výši [částka] jsou nedůvodné, protože [tituly před jménem] [jméno FO] v období [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [rok] své služby žalobkyni fakticky poskytoval, když se účastnil několika kontrolních dnů ([datum] [rok], [datum] [rok], [datum] [rok]), pořizoval zápisy z těchto kontrolních dnů, komunikoval se zástupci žalované, poskytoval stanoviska, a to vše v době, kdy již žalovaná v rámci plnění dle smlouvy o dílo zpracovávala pasportizaci stavby. Je tedy zcela nedůvodné označovat tyto náklady žalobkyně jako škodu způsobenou žalovanou. Ohledně nákladů na nové výběrové řízení ve výši [částka] uvedla, že i zde bylo pouze rozhodnutím žalobkyně, že si osobu technického dozoru investora nevybrala sama a hradila odměnu nějaké třetí osobě za údajné hodnocení nabídek. Nejedná se přeci o žádnou komplikovanou odbornou činnost, ale běžnou agendu managementu žalobkyně.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky bylo nesporné, že na základě výběrového řízení pro veřejnou zakázku - „[adresa] „Opravy krytého bazénu [adresa]“, vypracované společností [právnická osoba]., [adresa], za cenu [částka] ([částka]). Termín provedení díla byl dohodnut na 90 kalendářních dnů a termín zahájení provádění díla – stavebních prací na [datum] [rok]. Žalovaná od této smlouvy o dílo dne [datum] [rok] odstoupila, což bylo mezi účastníky sporné, proto se soud nejdříve zabýval platností tohoto odstoupení.

4. Z listiny ze dne [datum] [rok], kterou žalovaná zaslala žalobkyni bylo prokázáno, že žalovaná upozornila žalobkyni na nevhodnost věci/příkazu k provedení díla, na skryté překážky týkající se místa provedení díla a na okolnost vyšší moci a oznámila jí, že dle § 2627 občanského zákoníku přerušuje kroky směřující k provedení díla a požádala o bezodkladné jednání o změně smlouvy o dílo, aby v přiměřené lhůtě mohl být uzavřen dodatek ke smlouvě o dílo.

5. Z listiny označené „vyjádření k výzvě k předání staveniště ze dne [datum] [rok]“, ze dne [datum] [rok], kterou žalovaná zaslala žalobkyni bylo prokázáno, že žalovaná setrvává na svém stanovisku a chápe sdělení žalobkyně, že trvá na provedení díla dle stávající projektové dokumentace ve smyslu § 2595 občanského zákoníku, proto upozornila žalobkyni, že hodlá od smlouvy o dílo odstoupit v případě, že ve lhůtě dvou týdnů jí nebude předána řádná projektová dokumentace pro provedení díla a uzavření dodatku ke smlouvě o dílo.

6. Z listiny označené „vyjádření k výzvě k předání staveniště ze dne [datum] [rok] a odstoupení od smlouvy“, ze dne [datum] [rok], kterou žalovaná zaslala žalobkyni bylo prokázáno, že žalovaná v souladu s § 2595 občanského zákoníku odstoupila od smlouvy o dílo č. [rok][číslo] ze dne [datum] [rok].

7. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-03/17 ze dne [datum] [rok] znalce [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem], bylo prokázáno, že projektová dokumentace není úplná a svým obsahem, rozsahem a zpracováním neodpovídá požadavkům na dokumentaci pro provádění stavby, tedy není v souladu s vyhláškou č. 499/2003 Sb. Nedostatky předložené dokumentace jsou takového rozsahu, že bez zásadních zásahů a doplnění projektové dokumentace není možné ji použít k účelu, za jakým byla pořízena. Projektová dokumentace není bez úprav způsobilá jako dokumentace pro provádění stavby. Svůj znalecký posudek pak stvrdil i u jednání dne [datum]. Doplnil, že nikde v posudku nenapsal, že na základě této projektové dokumentace se stavba nemá realizovat, ale že tam chybí projektová dokumentace a bude to mít dopad do finančních prostředků a veškerá zodpovědnost přejde z projektanta na zhotovitele. Doplnil, že jsou to technicky odborné práce, které běžná stavební firma nemá pod sebou, a které si standartně firma najímá. Aby mohlo dojít k ocenění, musí být projektová dokumentace. Asi od roku 2014 u veřejných zakázek základem projektové dokumentace musí být podrobný projekt pro provedení stavby. Jeho součástí by měla být dílčí část, která by obsahovala podrobný popis provedení sanace vlhkosti. Nedělají to běžní projektanti, jsou na to specialisté. Ještě podotkl, že vzhledem k tomu, že úkolem bylo posoudit projektovou dokumentaci, prohlídka na místě samém by neměla žádný podstatný vliv.

8. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], ve svém znaleckém posudku č. SZP Cv III.d/22 ze dne [datum], který stvrdil u jednání dne [datum] uvedl, že se znalci nepodařilo zjistit, že by dokumentace trpěla natolik významnými absencemi některých částí, potřebných údajů nebo výroků, aby byl oprávněn s jistotou konstatovat, že dokumentace je v zásadě neúplná nebo dokonce vadná a vedla by tudíž k nutně vadnému dílu. Připustil, že dokumentace není prosta chyb, nedostatků a nesrovnalostí, ty však nejsou té intenzity a četnosti, aby dokumentace byla vadná ve svém úhrnu. Dospěl k poznání, že bylo možné podle projektové dokumentace realizaci stavby provést. Znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem] se mu jeví příliš formalistický, příliš silný na to, co měl možnost přehlédnout. Poznatky [tituly před jménem] [jméno FO] nejsou smyšlené, jsou postřehy relevantními, ale on neshledal nedostatky tak významné, že by si dovolil uvést výrok, že dle projektové dokumentace nebylo možno realizovat dílo, oproti výroku [tituly před jménem] [jméno FO]. Projektová dokumentace se mu v zásadě jeví způsobilá pro realizaci stavby. Dále dodal, že posuzoval projektovou dokumentaci, zda je způsobilá k realizaci stavby nebo ne. Dle něj se musí řídit tím, jak byla vypracována dokumentace, která byla předložena veřejnosprávním orgánům, dále byla vložena do podkladů veřejné soutěže, aniž by se chtěl dopustit jakéhokoliv aktivismu, ale nutno uvést, že proces navrhování staveb je spojitým procesem realizace staveb. Správnost projektové dokumentace je aprobována v různých situacích spojitého děje, navrhování a realizace staveb. Tím, že zhotovitel přijal veřejnou zakázku a nepodal námitky, tak převzal odpovědnost za správnost projektové dokumentace.

9. Svědek [jméno FO], prokurista společnosti [právnická osoba]., která rekonstrukci realizovala v roce [rok], potvrdil, že si již přesně nepamatuje, v jakém stavu byla projektová dokumentace, ale dozor stavby byl zároveň i projektantem a vždy při skrytých konstrukčních věcech se to doplňovalo nebo technologicky řešilo na kontrolních dnech. Dali dotaz a projektant se k tomu vyjádřil. Až v průběhu samotné realizace prováděli technologické řešení, případně dotazy k projektu a nikoli před zahájením prací. Dodal, že dilatační spáru mezi jednotlivými bloky podlahy řešili na základě technologie podlahového vytápění, protože výrobce podlahového vytápění určuje okruhy a délky a šířky jednotlivých dilatačních celků podlah. V závislosti na to bylo nutné posuzovat ještě dilataci celkového objektu. Dali technické podmínky od výrobce a dodavatele jednotlivých skladeb a projektant se k tomu vyjádřil a přenesl to na výkres. Potvrdil, že tam byly nějaké vícepráce, které byly na žádost objednatele, ale byly ve značně menším rozsahu než ty, které vyplývaly z projektu.

10. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO], supervizor stavby realizované v roce [rok] potvrdil, že ohledně projektové dokumentace se řešily spíše věci, které nešly dopředu naprojektovat, například výšky skladeb podlah, kdy zhotovitel přišel, že potřebuje objednat množství materiálu, a proto se svolal kontrolní den, kde se dohodl postup, kdy za součinnosti projektanta byl zjištěn skutečný stav zakrytých konstrukcí a operativně v řádech jednotek dnů projektant navrhl řešení. Šlo o veřejné zařízení, které nemohlo přerušit provoz, a provést například sondy, a tudíž se odkryly konstrukce v průběhu výstavby a našlo se řešení. Potvrdil, že celkem bylo provedeno víceprací za [částka] a z toho bylo za [částka] víceprací vyvolaných tím, že se odkryly zakryté konstrukce a řešil se jejich stav a sanace.

11. Svědek [tituly před jménem] [právnická osoba] potvrdil, že vypracovával projektovou dokumentaci a také na stavbě vykonával technický dozor pro provedení stavebních prací za účelem realizace oprav.

12. Další slyšení svědci nic významného k věci neuvedli.

13. Účastníci uzavřeli smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. občanského zákoníku, na základě výběrového řízení pro veřejnou zakázku - „Rekonstrukce krytého bazénu [adresa]“ (smlouva o dílo č. [rok][číslo], ze dne [datum] [rok] jejíž součástí jsou i obchodní podmínky pro zhotovení stavby ve smyslu zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek pro veřejnou zakázku na stavební práce ze dne [datum] [rok]). Žalovaná však dílo neprovedla, neboť dne [datum] [rok] od předmětné smlouvy odstoupila dle § 2595 občanského zákoníku. Důvodem odstoupení bylo „nevhodnost věci/příkazu k provedení díla", skryté překážky týkající se místa provedení díla (skryté vady díla) a okolnosti vyšší moci (problém v dodávce obkladů a dlažeb).

14. Dle § 2595 občanského zákoníku trvá-li objednavatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit.

15. Pro hodnocení, zda předmětná projektová dokumentace je zřejmě nevhodnou věcí, případně nevhodným pokynem, měl soud k dispozici především znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem] Je možno přisvědčit žalované, že [tituly před jménem] [jméno FO] byl ve věci zkoumání projektové dokumentace ve střetu zájmů, tedy podjatý, neboť byl jak zhotovitelem projektové dokumentace, tak stavebním dozorem, který samozřejmě obhajoval „dokonalost“ projektové dokumentace. Znalecký ústav [právnická osoba]. se vyjádřil, že projektová dokumentace je dostačující pro výběr zhotovitele a realizaci stavby. Znalec [jméno FO] až básnicky vzletně konstatoval, že se mu nepodařilo zjistit, že by dokumentace trpěla natolik významnými absencemi některých částí, potřebných údajů nebo výroků, aby byl oprávněn s jistotou konstatovat, že dokumentace je v zásadě neúplná nebo dokonce vadná a vedla by tudíž k nutně vadnému dílu. Připustil, že dokumentace není prosta chyb, nedostatků a nesrovnalostí, ty však nejsou té intenzity a četnosti, aby dokumentace byla vadná ve svém úhrnu. I v této části je možno přisvědčit argumentaci žalované, že [tituly před jménem] [jméno FO] se ve svém posudku omezuje pouze na nic neříkající obecný výklad terminologie a nijak konkrétně nepopisuje zkoumání jednotlivých částí dané projektové dokumentace, znalec neuvádí žádné argumenty ohledně její správnosti či nedostatečnosti, znalecký posudek neobsahuje vlastní posudkovou část a odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku dle ustanovení § 28 odst. 2 písm. e) a f) zákona č. 254/2019 Sb.. V odpovědi na dotaz soudu znalec uvádí, že nedostatky projektové dokumentace bylo možno vyjasňovat na výrobních výborech, a proto bylo možno stavbu na základě dané projektové dokumentace realizovat. Sám uvedl, že není schopen odpovědět na to, zda posuzovaná projektová dokumentace zohledňovala příčinu vlhkosti, míru vlhkosti, salinitu, chemické vlastnosti zdiva, druh zdiva a malty – nemůže bezprostředně odpovědět, zda návrh sanace zdiva dle projektové dokumentace zohledňuje okolnost, zda je tam zdivo z porobetonové konstrukce nebo keramické konstrukce. Musel by vypracovat dodatek posudku. Na dotaz, jak měl tedy konkrétně zhotovitel postupovat při sanaci zdiva, neodpovídá, ale jen uvádí, že otázka nemíří k podstatě věci. Pokud to nevím (zjevně myšleno zhotovitele), tak se nezúčastním veřejné soutěž, je to otázka dialogu při veřejné soutěži. Samozřejmě projektant musí doplňovat projekt, ale k tomu existuje právě ten vzájemný dialog. Tím, že zhotovitel přijal veřejnou zakázku a nepodal námitky, tak převzal odpovědnost za správnost projektové dokumentace. Toto tvrzení je však ve zjevném rozporu s ustanovení § 36 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek (zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele). Namísto odborného posouzení projektové dokumentace jako takové se soudu dostalo jen obecného výkladu o tom, kdo za projektovou dokumentaci nese odpovědnost. Znalec se také e nijak konkrétně nevyrovnal s argumentací v posudku [tituly před jménem] [jméno FO], pouze označuje jeho hodnocení projektové dokumentace za formální. Jelikož znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] je zcela obecný (namísto poskytnutí odborného výkladu se znalec omezil na obecné nicneříkající výklady a nepřezkoumatelný závěr, že podle předmětné projektové dokumentace bylo možno stavbu provést), proto z něj soud nemohl vyjít (na základě tohoto posudku nelze dojít k závěru, že projektová dokumentace byla bez doplňování o stěžejní technologické postupy dostatečně určitým podkladem pro řádné provedení díla).

16. Soud vyšel ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem], který nepopřel, že na základě této projektové dokumentace se stavba nedá realizovat, ale potvrdil, že projektová dokumentace není úplná a svým obsahem, rozsahem a zpracováním neodpovídá požadavkům na dokumentaci pro provádění stavby, tedy není v souladu s vyhláškou č. 499/2003 Sb. Nedostatky předložené dokumentace jsou takového rozsahu, že bez zásadních zásahů a doplnění projektové dokumentace není možné ji použít k účelu, za jakým byla pořízena. Projektová dokumentace není bez úprav způsobilá, jako dokumentace pro provádění stavby. Jeho posudek je odborný, zabývá se konkrétními věcmi (chybami – chybí přesná specifikace navržených řešení, např. není při návrhu sanační omítky určeno zavlhčení, salinita apod., není upřesněno, zda se navrhuje omítka jednovrstvá nebo vícevrstvá, v návrhu chemické injektáže chybí délka a směr navrtání zdiva, provedení rozmístění vrtů). Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] jednoznačně potvrzuje skutkový závěr, že předmětná projektová dokumentace je zjevně nedostatečným podkladem pro to, aby bez jejího doplnění o konkrétní technologické řešení navržené projektantem jako odborníkem na tuto činnost, bylo dílo řádně provedeno. I z výpovědí svědků [právnická osoba] [jméno FO] vyplývá závěr, že realizace díla zjevně nebyla možná bez dohledávání technologických řešení během výstavby, které zapracovával projektant do dosavadní projektové dokumentace. Bez dopracování projektu projektantem na základě teprve dotvořeného technologického řešení po zahájení provádění díla, nebylo možno stavbu řádně provést.

17. Na základě znaleckého posudku znalec [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem] a podpůrně výpověďmi svědků [právnická osoba] [jméno FO] soud dospěl k závěru, že předmětná projektová dokumentace není úplná, kompletní, je nedokonalá pro provedení bezvadného díla. Na základě této projektové dokumentace nebylo možné provést bezvadné dílo, tedy šlo o zřejmě nevhodnou věc, nevhodný příkaz, který neumožňoval řádné provedení díla. Zřejmá nevhodnost projektové dokumentace dle § 2595 občanského zákoníku spočívá v tom, že bez doplnění dosavadní projektové dokumentace o konkrétní technologické postupy aprobované odborným projektantem nebude možno dílo řádně provést. Takovéto doplňování projektové dokumentace nebylo součástí plnění dle předmětné smlouvy o dílo, a ani nemohlo být, když odbornost provádění staveb v sobě nezahrnuje odbornost projektování staveb.

18. Žalovaná měla povinnost dílo provádět s potřebnou péčí (§ 2590 občanského zákoníku). V rámci vyšší kvalifikovanosti oproti neodborné žalobkyni rozpoznala zřejmě nevhodný příkaz a upozornila ji na nevhodnost projektové dokumentace (na zjevnou potřebu doplnění dokumentace o chybějící technologická řešení) dle § 2594 občanského zákoníku (nevhodnými věcmi nebo pokyny lze chápat i projektovou dokumentaci, podle které se má dílo provádět, viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4815/2010), postupovala striktně podle tohoto ustanovení (přerušila i provádění díla). Žalobkyně však doplňování projektové dokumentace odmítala. Protože trvala na provedení díla podle projektové dokumentace, kterou odmítla doplnit o chybějící technologická řešení, žalovaná dne [datum] [rok] platně odstoupila od předmětné smlouvy o dílo, nikoliv z důvodu neplnění smluvních povinností žalobkyní, ale z důvodu uvedeného v ustanovení § 2595 občanského zákoníku, neboť žalobkyně písemně trvala na provedení díla podle projektové dokumentace, u níž bylo zřejmé, že bez doplnění o zásadní technologická řešení ze strany žalobkyně (jím zajištěného projektanta) není možno dílo řádně provést. Odstoupení není neplatné z důvodu formálních požadavků sjednaných ve smlouvě, protože pro odstoupení od smlouvy o dílo z důvodu obsaženého v zákoně žádné zvláštní formální požadavky sjednány nebyly. Žalovaná využila svého zákonného práva a od smlouvy odstoupila, i když to lze považovat za zcela krajní postup (mohla využít § 2594 odst. 4 občanského zákoníku-upozorní-li objednavatele bez zbytečného odkladu na nevhodnost povahu věci nebo pokynu, objednavatel nemá práva z vad díla), aby na sebe nevzala rizika vzniku sporu o rozsah plnění, cenu díla, termín plnění a nárok žalobkyně na smluvní pokutu za prodlení s provedením díla, tedy aby nebyla „rukojmím“ žalobkyně, na jejíž benevolenci bylo, zda jí vícepráce uhradí či nikoli (upozornil nato i znalec [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem]), jak se to stalo následně dalšímu zhotoviteli společnosti [právnická osoba] (až v dohodě o narovnání jí byl přiznám nárok na vícepráce přes dva miliony korun), když musela provádět dílo s potřebnou péčí.

19. Žalovaná na prvních dvou kontrolních dnech a v rámci pasportizace, ještě před převzetím staveniště a za trvajícího provozu bazénu, se podrobně seznámila se stavem stávající budovy, vyhodnotila ho a porovnala ho s obsahem projektové dokumentace. Zjistila vady projektové dokumentace a upozornila žalobkyni na zjevnou potřebu doplnění dokumentace o chybějící technologická řešení, tedy upozornila na vady projektové dokumentace včas ve smyslu ustanovení § 2594 občanského zákoníku (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4815/2010 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 43948/2007). Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku (§ 2004 odst. 1 občanského zákoníku).

20. Ohledně podrobného zdůvodnění je možno zcela odkázat na všechna tvrzení (argumentaci) žalované, která byla detailní, sofistikovaná, odborně propracovaná a přiléhavá na danou věc, a tak soudu „nezbylo“ než se s ní ztotožnit a odkázat na ni, a to jak v části odstoupení od smlouvy (viz. výše), tak v části náhrady škody (viz. níže).

21. Jelikož soud dospěl k závěru, že odstoupení žalované od předmětné smlouvy ze dne [datum] [rok] bylo platné, tedy že platně odstoupila od smlouvy, nezabýval se již dalšími tvrzeními a důkazy předloženými účastníky (především dalšími odstoupeními od smlouvy).

22. Je nutno také uvést, že i kdyby bylo odstoupení žalované neplatné a žalobkyně by měla nárok na náhradu škody, žalobkyní v žalobě uplatněná škoda by nemohla být přiznána, neboť chybí zásadní prvek náhrady škody, a to příčinná souvislost mezi porušením povinnosti žalované a žalobkyní vyčíslenou škodou. Jak již bylo výše uvedeno, i v této části je možno odkázat v podstatě na všechna tvrzení a argumentaci žalované, která jsou velmi precizní a přiléhavé a soud se s nimi ztotožnil, a tak možno pro stručnost pouze zopakovat, že v roce [rok] žalobkyni žádný zisk ujít nemohl, protože by jej nedosáhla ani v případě, že by k odstoupení od smlouvy s žalovanou v roce [rok] nedošlo a rekonstrukce se v roce [rok] realizovala. O ušlém zisku lze uvažovat leda za období roku [rok], kdy probíhala rekonstrukce bazénu na základě opakovaného výběrového řízení. To platí o částkách [částka] (ušlý zisk ze vstupného z důvodu uzavření a následného omezení provozu krytého bazénu v termínu [datum] [rok] do [datum] [rok]), [částka] (ušlý zisk z nájemného v období od [datum] [rok] do [datum] [rok]), [částka] (ušlý zisk z reklamní a propagační činnosti v období od [datum] [rok] do [datum] [rok]), [částka] (náklady na předem zajištěný technický stavební dozor na předpokládané stavbě za období [rok]) a [částka] (náklady na hodnocení nabídek). Navíc vyjádření [právnická osoba]. je zaměřeno na vyčíslení údajně ušlých výnosů (tržeb) z prodeje vstupného, nikoliv na vyčíslení ušlého zisku. Teprve po odečtení nákladů, které na dosažení oněch výnosů bylo nutno vynaložit, a jejichž výše je neznámá, je možno uvažovat o nějakém zisku nebo ztrátě. Za danou dobu provozu bazénu, kdy jí měly ujít nějaké výnosy, by musela vynaložit náklady na mzdy pracovníků, osvětlení, elektřinu, materiál a další výdaje spojené s provozem bazénu. Jestliže byla žalobkyně ve srovnávaných letech [Anonymizováno] ve ztrátě (jak vyplývá ze zveřejněných účetních závěrek ve sbírce listin obchodního rejstříku), těžko může vyčíslovat na základě srovnání s těmito účetními roky ušlý zisk v roce [rok]. Naopak by se dalo uvažovat, že omezení provozní doby v roce [rok] žalobkyni pomohlo snížit ztrátu, kterou vykazovala v předchozích letech. Na rozdíl od ekonomické teorie, pokud se v právu má přiznat určitá hodnota, pak její existence musí být dostatečně jistá. Např. z judikatury k ušlému zisku vyplývá, že soud nemůže přiznat nic, co nelze reálně na určité úrovni pravděpodobnosti získat (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][rok]). Ať už se v řízení objeví jakákoliv hodnota, pak by měla být tato hodnota soudem přiznána jen za předpokladu, že ji lze na trhu reálně, na úrovni hraničící s jistotou, dosáhnout. Otázka ušlého zisku z provozní činnosti nějakého závodu nezávisí na úvaze soudu, ale musí být postavena na jisto, k čemuž se však žalobkyně ani vzdáleně nepřiblížila.

23. K dalším nárokům (ušlý výnos z nájmů zboží a služeb [částka] a ušlý výnos z reklamní a propagační činnosti [částka]) je možno kromě výše uvedeného připomenout, že sama žalobkyně uvádí, že nájemné neinkasovala, protože se jej rozhodla po nájemnících nepožadovat, nikoliv tedy okolnost, že dílo nebylo prováděno žalovanou. Nájem mohl být realizován i během omezeného provozu krytého bazénu (např. o dvě hodiny denně). Bylo tedy pouze rozhodnutím žalované, že se rozhodla nájemné v celém rozsahu nepožadovat, i když provoz bazénu probíhal. Navíc ušlý zisk z nerealizovaných nájmů je možné zjistit teprve po odečtení nákladů, které na dosažení oněch výnosů (nájemného) bylo nutno vynaložit, a jejichž výše je neznámá. Především však sama žalobkyně uvádí, že odměny neinkasovala, protože se je rozhodla po smluvních partnerech nepožadovat, nikoliv tedy okolnost, že dílo nebylo prováděno žalovanou. Ze smluv o propagaci nevyplývá, že by omezení provozu o jednotky hodin mělo mít vliv na odměnu žalobkyně za propagaci a reklamu. Žalobkyně tedy ani zde neprokázala, jaký údajný zisk ji v souvislosti s reklamní a propagační činností skutečně ušel. I reklamní a propagační činnost mohla být realizována i během omezeného provozu krytého bazénu. Ze smluv o propagaci nevyplývá, že by omezení provozu o jednotky hodin mělo mít vliv na odměnu žalobkyně za propagaci a reklamu. Ani v této části není zřejmé, jaký údajný zisk žalobkyni v souvislosti s reklamní a propagační činností skutečně ušel. Navíc bylo pouze rozhodnutím žalobkyně, že se rozhodla odměnu za propagační činnost nepožadovat, i když provoz bazénu probíhal.

24. Stejně tak není důvodný ani další nárok žalobkyně na náhradu škody v důsledku opakování výběrového řízení a navýšení cen ve výši [částka] a [částka], neboť nově vybraný zhotovitel [právnická osoba] neprovedl dílo podle sporné projektové dokumentace, ani podle později upravené dokumentace pro výběrové řízení, ve kterém uspěl, ale pro dokončení rekonstrukce musel učinit desítky změn díla popsaných celkem ve 27 změnových listech. Přitom hodnota méněprací dle změnového listu č. [hodnota] činila [částka] bez DPH a hodnota víceprací dle změnových listů č. [hodnota] až 26 činila [částka] bez DPH. V rámci dohody o narovnání uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] dne [datum] [rok] mimo jiné vyplývá (viz čl. II., bod 1., odst. 1.), že v průběhu realizace výše uvedeného díla vznikla nezbytná potřeba realizace některých stavebních prací a dodávek nad rámec rozsahu díla sjednaného ve smlouvě o dílo a zároveň snížení rozsahu díla o některé práce a dodávky sjednané ve smlouvě o dílo, které dle dohody stran nebyly realizovány. Důvodem tohoto postupu jsou některé nové skutečnosti zjištěné až při provádění stavebních prací v místě plnění, které jsou pro objednatele nezbytné a objektivně odůvodnitelné. V uvedeném narovnání tedy žalobkyně opětovně prohlašuje, že dílo (rekonstrukce bazénu) bylo podle žalovanou rozporované projektové dokumentace nerealizovatelné, neboť vznikla nezbytná potřeba realizace některých stavebních prací a dodávek nad rámec rozsahu díla sjednaného ve smlouvě o dílo a zároveň snížení rozsahu díla o některé práce a dodávky sjednané ve smlouvě o dílo. Žalobkyní uvedené prosté srovnání nabídkových cen z výběrových řízení nemůže představovat správné vyčíslení údajné škody, když v roce [rok] bylo společností [právnická osoba] naceněno jiné dílo, než cenila žalovaná v roce [rok], a především, zcela jiné dílo pak bylo v roce [rok] provedeno a ze strany žalobkyně uhrazeno.

25. K dalšímu nároku na náhradu škody ve výši [částka] odpovídající nákladům za pronájem prostor pro uskladnění technologií a inventáře žalovaná uvedla, že je ze samé podstaty nedůvodný. Žalobkyně si pronajala určité prostory, tyto mohla využívat a byl jen na ní, kdy a jak toto učiní. Žalobkyně mohla po dobu sjednaného nájmu tyto prostory užívat a plnění jí tak bylo ze strany pronajímatele poskytnuto.

26. I nároky na náhradu nákladů vynaložených za posudek znaleckého ústavu [právnická osoba]. ze dne [datum] ve výši [částka] a za odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] [rok] ve výši [částka], jsou nedůvodné, neboť se jedná o nárok, který nemůže být uplatňován jako jistina v řízení, ale jako náklady na znalecké posudky v nákladech řízení. Také náklady na předem zajištěný technický stavební dozor na stavbě za období duben – květen [rok] ve výši [částka] jsou nedůvodné, protože [tituly před jménem] [jméno FO] v období duben – květen [rok] své služby žalobkyni fakticky poskytoval, když se účastnil několika kontrolních dnů ([datum] [rok], [datum] [rok], [datum] [rok]), pořizoval zápisy z těchto kontrolních dnů, komunikoval se zástupci žalované, poskytoval stanoviska, a to vše v době, kdy již žalovaná v rámci plnění dle smlouvy o dílo zpracovávala pasportizaci stavby. Je tedy zcela nedůvodné označovat tyto náklady žalobkyně jako škodu způsobenou žalovanou. Ohledně nákladů na nové výběrové řízení ve výši [částka] uvedla, že i zde bylo pouze rozhodnutím žalobkyně, že si osobu technického dozoru investora nevybrala sama a hradila odměnu třetí osobě za hodnocení nabídek.

27. Stejně tak není důvodný nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty [částka] dle čl. 23.4.1.6. obchodních podmínek, neboť žalovaná žádné ustanovení smlouvy o dílo neporušila. I kdyby porušila, nelze daný nárok na zaplacení smluvní pokuty žalobkyni přiznat z důvodu neplatnosti daného ujednání. Z uvedeného textu je zřejmé, že vznik práva na smluvní pokutu je zde vázán pouze a jen na odstoupení od smlouvy, nikoliv na porušení ať už konkrétní či obecněji specifikované smluvní povinnosti. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu smluvní pokutu, kterou je nutno ve smyslu § 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (shodně pak § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku) vázat vždy na případ porušení smluvní povinnosti. Bez ohledu na další související okolnosti je tedy žaloba na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] nedůvodná pro neplatnost daného ujednání o smluvní pokutě. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

28. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, proto jí byla přiznána náhrada nákladů řízení dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), v celkové výši [částka] dle § 137 odst. 1, 2, 3 písm. a) o.s.ř., což představuje 18,5 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, 8 x vyjádření a 9,5 x účast u jednání) x [částka] mimosmluvní odměna advokáta (celkem [částka]) dle § 6 odst. 1, § 7 bod 6 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 19 x [částka] paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ztráta času 9 x 6 půl hodin po [částka] (celkem [částka]) dle § 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., cestovné na trase [adresa] a zpět, celkem [hodnota] km, vozidlem [Anonymizováno], RZ: [SPZ], při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km, motorové nafty, ke 2 jednáním v roce [Anonymizováno] při vyhláškové ceně [částka]/1 litr + amortizace [částka]/1 km, celkem [částka], k 3 jednáním v roce [Anonymizováno] při vyhláškové ceně [částka]/1 litr + amortizace [částka]/1 km, celkem [částka], k 4 jednáním v roce [Anonymizováno] při vyhláškové ceně [částka]/1 litr + amortizace [částka]/1 km, celkem [částka] § 13 odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 21 % DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 o.s.ř., náklady na znalecký posudek [tituly před jménem] [právnická osoba] č. [hodnota] ve výši [částka] a náhrada za uhrazenou zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna tyto náklady uhradit k rukám [tituly před jménem] [jméno FO] do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

29. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Svědku [tituly před jménem] [právnická osoba] bylo vyplaceno ze státních prostředků svědečné ve výši [částka], znalci [tituly před jménem] [jméno FO] po odečtení zaplacených záloh ve výši [částka] ze státních prostředků bylo vyplaceno [částka] a znalci [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem], bylo vyplaceno ze státních prostředků [částka], tedy celkem [částka]. Žalobkyně byla ve sporu neúspěšná, proto byla zavázaná k úhradě této částky státu do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení