2 C 186/2019 - 118

Rubrum

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kučerovou v právní věci žalobce: [Jméno žalobce A]., IČO [IČO žalobce A], sídlem [Adresa žalobce A], zastoupený [Jméno žalobce B], advokátem se sídlem [Anonymizováno], proti žalovanému: [Jméno žalovaného A], narozený [Datum narození žalovaného A], bytem [Adresa žalovaného A], zastoupený [Jméno žalovaného B], advokátem se sídlem [Jméno advokáta], o vyklizení pozemku a o vzájemném návrhu na určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný vyklidil a předal žalobci pozemek p. č. [Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa] do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Určuje se, že pozemek označený geometrickým plánem zhotovitele [právnická osoba], č. plánu [Anonymizováno] ze dne [datum] jako parc. č. [Anonymizováno] travní porost o výměře 1 310 m2, oddělený z původní parcely č. [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], je ve vlastnictví žalovaného [Jméno žalovaného A], r. č. [RČ], bytem [adresa]. Nedílnou součástí rozsudku je geometrický plán č. [hodnota], vyhotovený firmou [právnická osoba]

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení v částce [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou, podanou soudu [datum], domáhá vyklizení pozemku. Žalobu odůvodňuje tím, že je vlastníkem pozemku p. č. [Anonymizováno], o výměře 4030 m2, druh pozemku trvalý travní porost, nacházející se v k.ú. a obci [adresa], kdy tento pozemek nabyl udělením příklepu v elektronické dražbě konané Exekutorským úřadem [adresa] dne [datum], s právními účinky příklepu ke dni [datum]. Žalovaný je vlastníkem pozemku p. č. [Anonymizováno], o výměře 1447 m2, druh pozemku zahrada, nacházející se v k.ú. a obci [adresa]. Žalovaný užívá část pozemku p. č. [Anonymizováno], kterou má připlocenou ke svému pozemku p. č. [Anonymizováno]. Žalobce, poté kdy se mimosoudně nedohodl na vyklizení pozemku žalovaným, nechal provést vytýčení hranic předmětných pozemků, které potvrdilo to, co bylo zjevné z internetových zdrojů, tedy užívání části pozemku p. č. [Anonymizováno] žalovaným. Žalobce vyzval žalovaného k vyklizení jím užívané části pozemku a odstranění oplocení do [datum]. Žalobce na tuto výzvu reagoval prostřednictvím svého právního zástupce tak, že toto odmítnul s tím, že se cítí být vlastníkem pozemku z důvodu vydržení. Žalobce nabyl pozemek a dovolává se údajů o jeho rozloze a hranicích, jak tyto byly v době koupě vedeny v katastru nemovitostí, o tom, jaký pozemek kupuje a jak je evidován, se z veřejně dostupné evidence přesvědčil. Žalovaný neuplatnil námitku spornosti, ani nepodal žalobu, přestože o prodeji pozemku věděl. Žalobce je přesvědčen o tom, že v souladu s § 984 občanského zákoníku nabyl pozemek v rozsahu, jak tato byla vedena v katastru nemovitostí a námitka žalovaného ohledně tvrzeného vydržení nemůže mít bez ohledu na případné dokazování právní dopad. Přesto žalobce poukazuje na skutečnosti, které podle jeho názoru vylučují, aby pozemek byl řádně vydržen. Jednou z podmínek vydržení je dobrá víra vydržitele a jednou z podmínek dobré víry je omluvitelnost omylu vydržitele. V dané věci nelze přehlédnout, že rozsah připlocené a žalovaným užívané části pozemku p. č. [Anonymizováno] je cca. 1520 m2, což je více, než je výměra pozemku žalovaného p. č. [Anonymizováno], ke kterému byla připlocena. Pozemek p. č. [Anonymizováno] by se tímto způsobem nejen zvětšil na více než dvojnásobek, ale také by podstatně změnil svůj tvar, když tímto byl prodloužen pozemek v severo-jižním směru (podél silnice [adresa]) zhruba o 18 m, původní délka této strany činila cca 13 metrů, i tento rozměr tedy vzrostl na více než dvojnásobek. Při vynaložení základní opatrnosti, spočívající v kontrole katastrální mapy a alespoň hrubého zvážení rozměrů pozemků muselo být nabyvateli pozemků zřejmé, že rozdíl mezi rozlohou pozemku tak, jak je vedena v katastru nemovití a jak je v reálu obhospodařována, je hrubý. Žalovanému tedy nesvědčí užívací právo k pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa].

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že kupní smlouvou ze dne [datum] nabyl žalovaný do svého vlastnictví od prodávajícího [jméno FO] stavební pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] o výměře 628 m2, jehož součástí je budova č. p. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1447 m2 a pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 985 m2 v obci a katastrálním území [adresa]. Nemovitosti žalovaný zakoupil v hranicích jejich historického oplocení a také tak je po celou dosavadní dobu jako vlastník užíval a užívá. Takto oplocené pozemky historicky náleží k budově č. p. [Anonymizováno] a připloceny byly k této budově v minulém století. Taktéž předchozí vlastník [jméno FO] byl po celou předchozí dobu v přesvědčení, že oplocení se nachází na hranici pozemků, jichž je vlastníkem, a nikdy neměl vědomost o tom, že by uvnitř oplocené plochy se nacházela jakákoliv část cizího pozemku. Žalovaný ani jeho právní předchůdci neměli žádné pochybnosti o tom, že jim vlastnicky náleží celá plocha nacházející se uvnitř oplocení a nic nenasvědčovalo tomu, že by se uvnitř oplocení nacházela část cizího pozemku, proto ani nebyl dán důvod k jejich přeměřování. V měsíci květnu 2019 obdržel žalovaný dopis právního zástupce žalobce datovaný [datum], kterým mu bylo sděleno, že podle geometrického vytýčení hranic pozemků se část žalobcova pozemku nachází uvnitř oplocené plochy a byl vyzván k odstranění oplocení a vyklizení části pozemku. V odpovědi reagoval žalovaný prostřednictvím právního zástupce dopisem ze dne [datum], kterým žalobci sdělil, že pozemky přiléhající k budově č. p. [Anonymizováno] jsou spolu s budovou nerušeně užívány v hranicích jejich historického oplocení jak jím, tak i předchozími vlastníky jako právními předchůdci. Jestliže se tedy uvnitř oplocení nachází část žalobcova pozemku, pak došlo již před mnoha lety k vydržení této části pozemku podle § 134 dříve platného občanského zákoníku (nyní § 1089 a násl., resp. § 1095 NOZ). Pokud žalobce argumentuje tím, že žalovaný neuplatnil námitku spornosti při prodeji v elektronické dražbě konané exekutorským úřadem, pak žalovaný takovouto argumentaci nechápe. Žalovaný jednak o elektronické dražbě nevěděl a ani neměl důvod k žádné námitce spornosti, neboť až do obdržení výzvy žalobce v měsíci květnu tohoto roku o žádné spornosti neměl sebemenší tušení. Žalobce zakoupil pozemek parc. č. [Anonymizováno] již v roce 2017 a ani on neměl vědomost o nějaké spornosti hranic, neboť po celou dobu až do května 2019 se na žalovaného s ničím takovým neobrátil. Žalovaný poukazuje na to, že žalobce v podané žalobě spornou část pozemku nikterak blíže nespecifikuje. Odměřením vzdáleností z ortofoto katastrální mapy žalobce pouze odhaduje výměru sporné části nacházející se uvnitř oplocené plochy. Měl by být proto soudem vyzván k předložení geometrického plánu, kterým by byla sporná část pozemku geometricky zaměřena, aby tak byla určena její skutečná výměra. Na základě uvedených skutečností žalovaný navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

3. Z vytyčovacího náčrtu z roku 2019 lze zjistit, jaká část parcely č. [Anonymizováno] je u parcely č. [Anonymizováno]. Z protokolu o vytyčení hranic pozemku vytyčovatelem [právnická osoba], ze dne [datum] byly na žádost [právnická osoba] vytýčeny body na vlastnické hranici mezi pozemky KN p. č. [Anonymizováno] a KN p. č. [hodnota] na vlastnické hranici mezi pozemky KN p. č. [Anonymizováno], KN p. č. [Anonymizováno], KN p. č. [Anonymizováno] a KN p. č. [Anonymizováno] mezi KN p. č. [Anonymizováno] a KN p. č. [Anonymizováno] a KN p. č. [Anonymizováno], mezi KN p. č. [Anonymizováno], KN p. č. [Anonymizováno] a KN p. č. [hodnota], mezi KN p. č. [Anonymizováno], KN p. č. [Anonymizováno] a KN p. č. [hodnota] v obci a k. ú. [adresa]. V protokole je uvedena připomínka učiněná [Jméno žalovaného A], že byl obeznámen s body, ale hranicí pozemku považuje oplocení svého pozemku, který po léta v dobré víře užívá.

4. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného žalovanému právním zástupcem žalobce, že je vyzýván k vyklizení pozemku a k vydání bezdůvodného obohacení.

5. Z dopisu z [datum] žalobce žalovanému se podává, že žalovaný i jeho právní předchůdci si byli vědomi skutečného průběhu hranic sporného pozemku nebo minimálně jim z okolnosti při vynaložení spravedlivě požadovatelné pečlivosti muselo být zjevné, že hranice není totožná s oplocením a že přesahuje na sousední pozemek a žalobce tedy není ochoten uznat vlastnické právo žalovaného ke sporné části pozemku.

6. Z dopisu z [datum], který byl adresován právním zástupcem žalovaného právnímu zástupci žalobce, že žalovaný byl po celou dosavadní dobu přesvědčen, že mu náleží celá plocha jím užívaných pozemků v hranicích historického oplocení, a také jak je po celou dosavadní dobu jako vlastník v dobré víře užíval. Pozemky historicky náleží k usedlosti č. p. [Anonymizováno], připloceny byly k této usedlosti v minulém století. Předchozí vlastníci usedlosti žili po dlouhá desetiletí v přesvědčení, že oplocení se nachází na hranici jejich pozemků, nikdy neměli vědomost o tom, že by uvnitř oplocené plochy se nacházela jakákoli část cizího pozemku. Je tedy nepochybné, že v daném případě došlo již k minulosti k nabytí vlastnického práva dotčené části pozemků vydržením podle § 134 dříve platného občanského zákoníku. Nepřichází v úvahu odstranění oplocení vlastnicky náležejícího žalovanému a není důvod k vydání bezdůvodného obohacení. Žádáno je, zda žalobce je ochoten přistoupit k písemnému uznání vlastnického práva žalovaného k dotčené části pozemku.

7. Z ortofoto mapy lze zjistit stav parcely [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

8. Z kupní smlouvy o převodu vlastnictví nemovitosti ze dne [datum] je zjištěno, že [jméno FO] a [jméno FO], jako prodávající, [Jméno žalovaného A], jako kupujícímu, na základě kupní smlouvy o převodu vlastnictví nemovitostí převedli nemovitosti, které manželé [jméno FO] nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu vlastnického práva [datum], a to k budově č. p. [Anonymizováno] a pozemky parc. č. [hodnota] + pozemky parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním [Anonymizováno] obec [adresa], okres [Jméno advokáta], vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota]. Tyto nemovitosti byly prodány se všemi právy, užitky, součástmi a příslušenstvím za vzájemně sjednanou kupní cenu ve výši [částka] a pozemky parc. č. [Anonymizováno] + [Anonymizováno] za cenu ve výši [částka]. Dále smlouva obsahuje způsob zaplacení kupní ceny, podmínky převodu vlastnického práva, ostatní ujednání, závěrečná ustanovení. Ve smlouvě nejsou uvedeny výměry převáděných nemovitých věcí.

9. Z usnesení o příklepu vydaného Exekutorským úřadem [adresa], soudní exekutor [jméno FO], č. j. [spisová značka], soud zjišťuje, že došlo ke zpeněžení majetku zůstavitele [tituly před jménem] [jméno FO], posledně bytem [adresa], soudní exekutor udělil vydražiteli [Jméno žalobce A]., se sídlem [Adresa žalobce A], IČ: [IČO žalobce A], příklep na vydražené nemovité věci, stavební parcelu [Anonymizováno] o výměře 22 m2, zastavěná plocha a nádvoří, společný dvůr, a parcelu č. [Anonymizováno] o výměře 4030 m2, trvalý travní porost, zemědělský půdní fond, v obci a katastrálním území [adresa], okres [Jméno advokáta], zapsaných na LV č. [hodnota], včetně příslušenství a garáže dosud nezapsané v katastru nemovitostí bez č. p. nebo č. e., stojící na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], za nejvyšší podání [částka]. Usnesení je datováno dnem [datum].

10. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí je zjistitelné, že žalobce je zapsán jako vlastník mimo jiné parcely č. [Anonymizováno] o výměře 4030 m2, trvalý travní porost, pro katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta].

11. Žalobce předložil při jednání [datum] návrh na zřízení nájezdu na pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], protokol č. [hodnota] o zjišťování průběhu hranic, jednoduché pozemkové úpravy [adresa], sepsaný [datum] v [adresa], z pozvaných vlastníků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], se nikdo nedostavil, je připojen náčrt k protokolu č. [hodnota] o zjišťování průběhu hranic, kdy žlutě je zachycen obvod JPU a černě je šetřená hranice. Na soupisu nemovitostí č. [hodnota] v k. ú. [adresa] ve vztahu k listu vlastnictví č. [Anonymizováno], zahrada o výměře 1447 m2, kdy vlastník [Jméno žalovaného A] souhlasí se zjištěným průběhem a označením hranic v terénu a s ostatními uvedenými výsledky měření [datum]. Ve stavu ke dni [datum] vlastníkem parcely č. [Anonymizováno] o výměře 4030 m2, trvalý travní porost, tak jak je zapsána na LV č. [hodnota], byl [jméno FO].

12. Z technické a průvodní zprávy k jednoduché dokumentaci návrhu nájezdu na pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], investora [Jméno žalovaného A] se podává, že investor je vlastníkem p. č. [Anonymizováno], zahrada v k. ú. [adresa], o výměře 1447 m2, zapsaném na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném u KÚ pro JČ kraj, pracoviště [adresa]. Pozemek je špatně přístupný, pouze z přilehlé parcely č. [Anonymizováno] a dosavadní stav neumožňuje příjezd větších dopravních prostředků nebo zemědělské techniky. Záměrem investora je zhotovení nájezdu na tento pozemek z přilehlé komunikace [adresa], provedení nájezdu je patrné z přiložené jednoduché dokumentace. Následuje popis místa, kde by měl být nájezd zhotoven, jak má být postupováno při jeho vyhotovení. Přístup na pozemek bude uzavřen uzamykatelnou bránou z ocelových trubek s výplní z drátového oplášťovaného pletiva. Dále jsou řešeny rozvodové podmínky a dopravní opatření a osazení značek a umístění dopravního zrcadla s orientací jedním směrem. K technické a průvodní zprávě je připojen návrh na zřízení nájezdu na pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

13. Z rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], odbor dopravy, jako věcně a místně příslušného silničního správního úřadu bylo podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, na základě žádosti ze dne [datum], ve smyslu ustanovení § 10 odst. 4 písm. b) zákona č. 13/1997, o pozemních komunikacích povoleno zřízení sjezdu ze silnice II. tř. č. [hodnota] vpravo ve směru orientace silnice na pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] po předchozím souhlasu vlastníka dotčené komunikace a příslušného orgánu policie ČR za podmínek, které rozhodnutí vymezuje. Rozhodnutí je datováno dnem [datum] pod č. j. [Anonymizováno]. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta], soudu zaslal kopii mapy JEP k [datum], která zachycuje stav nemovitých věcí, které jsou předmětem sporu, připojen je polní náčrt z roku 1970, mapa polní náčrt z [datum], záznam podrobného měření změn z roku 2019 ve formě vytyčovacího náčrtu, protokol vytýčení hranice pozemků ze dne [datum], vždy ve vztahu k nemovitým věcem, které jsou předmětem sporu.

14. Svědek [jméno FO] vypověděl, že je mu známo, co je předmětem sporu, seznámil ho s tím synovec pan [jméno FO]. Měl dostat přípis o tom, že má vyklidit pozemek, tomu se divili, netušili, že něco takového může existovat. V roce 1990 kupoval domek s příslušnými pozemky, který byl oplocen, a to je všechno. Užíval ho a parcely uvedený ve smlouvě, nikoho nenapadlo vzít metr a něco přeměřovat. Pro něj byly hranice plot, který tam byl, tak mu to bylo prodáno. Bylo to na základě kupní smlouvy. Kupoval to s manželkou v roce 1990 od pana [jméno FO]. Kupoval domek s příslušnou parcelou nebo s objektem prostě oploceným, to patřilo k domku. Oplocení tam bylo jedno jediné, směřovalo dozadu do zahrady. Plot je tam do dneška, drátěný plot, který měl bránu do té spodní zahrady, takže ho nenapadlo, že by tam bylo něco špatně, protože panu [jméno FO] patřila i ta zahrada pod tím, takže ty hranice tam vytvořil v podstatě on, ne svědek. Žádné měření v té době neprobíhalo. Nic se nepřeměřovalo, to bylo na základě smlouvy a parcelní čísla tam byly, myslí dvě parcely, zastavěná plocha, něco takového se tam uvádělo. Nenapadlo by ho, aby něco přeměřoval, patřilo to k domu. Neví, jestli v roce 1990 se vypracovával znalecký posudek na ocenění těch nemovitých věcí. Kupní smlouvu tenkrát zpracovával [tituly před jménem] [jméno FO], to tam v té smlouvě je pod nějakým číslem, prostě to podepsali a vyrovnali se s panem [jméno FO]. V době, kdy to kupovali, bydleli v Praze. Vyřizování záležitostí ohledně smlouvy nezařizoval [tituly před jménem] [jméno FO] svědkovi, ale panu [jméno FO]. Neví, proč je spor o hranici, protože to bez mála 18 let užíval v dobrý víře, že to je jeho a v roce 2008 to prodal synovci [jméno FO], zase v dobré víře, že to prostě souhlasí, ta hranice, nikdy ho nenapadlo, že je to špatně. Nepamatuje si, jestli se v roce 2008, když se to prodávalo, dělal znalecký posudek, myslí si, že smlouvu mají mezi sebou udělanou. Znalecký posudek nechal dělat určitě synovec, protože si na to bral úvěr, to znamená, že určitě musel být. Možná, že ho mám dokonce doma, ale určitě jsem ho nestudoval. Dům jsme prodali asi za [částka], pozemky jsme prodali za [částka], když je to napsané v kupní smlouvě. Mně jenom překvapily ty hranice pozemku, že jsou špatně, tomu jsem se hrozně divil, protože ty určil původní majitel, pan [jméno FO]. On si vlastně rozdělil ten pozemek, protože ta zahrada pod tím byla také jeho. Proto tam v tom plotě byla i vytvořena brána, dvoukřídlá, z toho pozemku do té zahrady, k tomu hřišti. Plot byl drátěný a kovové sloupky. Maximálně to mohli možná natírat, ale jiné opravy se tam neprováděly. Posun plotu, v žádném případě. Ty rohové sloupky jsou vyztužené, tam k ničemu takovému nedošlo. Určitě jsou zabetonované. Za těch 30 let, kdyby nebyly zabetonované, tak by určitě spadly. Určitě jsou pevný.

15. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že s ní situaci žalovaný nerozebíral, jak s manželem, neví. Kupovali to v roce 1990 a žalovanému to prodávali v roce 2008 a všechno to bylo v původním stavu, jak to koupili. Kupovali to od pana [jméno FO]. Všechny písemnosti zajišťoval pan právník [jméno FO], to byl právník pana [jméno FO]. Na otázku, zda podkladem pro smlouvu byl znalecký posudek o ceně nemovitostí, odpověděla ne. Pak uvedla, že dostali kupní smlouvu, sama neví, to měl všechno na starost manžel, jen to pouze podepsala, protože byli manželé. Nezajímala se o to. Procesy ohledně koupě řešil manžel. Žádný posudek neviděla. Na otázku na oplocení pozemků uvedla, že neví, jak má odpovědět. Jak to bylo a jak to koupili, tak to prodali žalovanému. Plot byl starý, akorát ví, že tam, kde to končilo, byly švestky, že tam chodili trhat švestky. Dole byla brána, taky taková stará. Neví, z jakého materiálu byl plot. Neví, zda tam byly sloupky. Když to prodávali, tak o prodej a realizaci prodeje se staral žalovaný. Všechno podepsala, nestarala se o to. Neví, že by se vypracovával znalecký posudek na cenu nemovitých věcí, když se to prodávalo žalovanému. Ceny za prodej asi odpovídají z té kupní smlouvy. Opravdu se o to vůbec nezajímala, starala se o domácnost a tchýni. Smlouvu četla, když jí měla podepsat. Pozemky užívali tak, jak to bylo oploceno. Sklízeli stromy, které tam rostli, sekali trávu. Byli přesvědčeni o tom, že celé je to jejich, protože tak jim to bylo prodáno. Za celou dobu je nikdo nekontaktoval, že je tam kus cizího pozemku. Když to koupili, byly tam vzrostlé stromy, sami stromy nevysazovali. Pokud jde o záhony, ty měli akorát u silnice před baráčkem pod okny a pak kousek u sousedovic plotu, ale jinak ne.

16. Svědek [jméno FO] odkázal na podání, které zaslal v emailu, v němž se uvádí: „Pokud vím, tak se jedná o vyklizení části parcely KN [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. V rámci zaměstnání na Katastrálním úřadě pro Jihočeský kraj, Katastrálním pracovišti [Jméno advokáta] vím, že hranice parcely se poprvé objevila v mapě před rokem 1964 a od té doby nebyla měněna, měnilo se jen vlastnictví k ní. Já jsem se k tomu dostal až v roce 2019, kdy jsem byl jmenován předsedou komise pro zjišťování průběhu hranic (pro obnovu katastrálního operátu novým mapováním), kde bylo na nesoulad oplocení a hranice parcely, poukázáno. Protože se sousední vlastníci na průběhu hranice neshodli, domluvili se na vytyčení hranice soukromou geodetickou firmou (vytyčení uloženo u nás na KP pod číslem [Anonymizováno]).“ Dále svědek uvedl, že parcela č. [Anonymizováno] vznikla někdy v 50-60 letech, kdy podle zákona bylo možné zakreslit pouze k mapě, není k tomu žádný doklad, žádný nenašel. K dělení nedošlo, pouze se to překreslovalo z původní mapy, nebyla žádná úměrná míra, kterou by se dalo určit přesný průběh toho dělení parcel. Z hlediska katastrálního úřadu tam nic nechybí. V katastrální mapě není zakreslený plot a ani evidovaný, tam jsou jen hranice parcel bez ohledu na ploty. Ploty nejsou předmětem evidence katastru v tom smyslu, pokud netvoří hranici parcely a není ani značka v katastrální mapě, která by to zobrazila, to je pouze v náčrtech. Jakákoliv změna v mapě se v současné době dělá přes geometrický plán a v geometrickém plánu se udělá jakákoliv drobná změna na základě toho plánu a ta se překreslí nebo následně dostane do té katastrální mapy. V tomto případě se to nestalo, protože tehdy platily předpisy, nějaké nařízení vlády z roku 1956, kdy vznikla takzvaná jednotná evidence půdy, bylo to kvůli poválečnému hospodaření a bylo to v návaznosti na změnu občanského zákoníku, který v podstatě už neevidoval vlastnické vztahy, ale jenom užívací vztahy. Bylo to kvůli tomu, proto se to jmenuje jednotná evidence půdy, ale jakýkoliv zákres v mapě, tam byl prostě ten mezičlánek ve vývoji v katastru, z toho se dál vycházelo v 90. letech katastrálním zákonem. Výměra není pro katastr z těch historických důvodů závazná, protože mapy papírové měly ještě sáhové měřítko, což je 1:2880, to ještě za Rakouska-Uherska. Co máme současně platnou mapu na části toho katastrálního území v [Anonymizováno], je mapa, která vychází z doby stabilního katastru, což je z první poloviny 19. století, to byla vytvořena mapa, do té doby berou, že nic neexistovalo. Od té doby se mapa, která se tehdy zaměřila, překresluje pořád dál. Byl to tedy stabilní katastr, potom po 50 letech, zhruba v druhé polovině 19. století, se udělala takzvaná reambulace, že se zjistilo, že stabilní katastr nemůže být takzvaně stabilní, neměnný, ale že tam ty změny se musí provádět, ale na konci 19. století vznikly katastrální měřické úřady, které už postupně pomocí těch náčrtů upravovaly ty mapy. Ale protože ta mapa byla papírová, byl to klasický formát, potom už A1, trpěla určitou vlhkostí, to znamená srážka mapy, síla tužky, vlastně na papíře, když se převede do skutečnosti, tak to dá nějaký metr. Takže pořád to vycházelo z té mapy původního stabilního katastru, ale překreslovalo se na novější a novější. Tím pádem po vzniku Československé republiky v roce 1927 vyšel katastrální zákon, překreslily se zase mapy, jmenovalo se to pozemkový katastr, ty mapy. Během války, jelikož [adresa] byla německou částí, se ne veškerá dokumentace dochovala, takže katastrální úřad tehdy příslušný pro [adresa], ale jakmile se to zabralo Německem, tak se to přestěhovalo do Waidhofenu. Ne všechny dokumenty se po válce vrátily zpátky. Poválečný vývoj byl takový, že proběhly příděly, to znamená zase nová mapa, která zase vycházela sice z té původní, ale už měla nějaké vztahy z těch původních vlastníků a na to navázala v těch 50. letech jednotná evidence půdy, kdy už se přestaly zakreslovat vlastnické vztahy, ale jenom užívací, vznikaly nové velké parcely, teďka se tomu říká parcely bez listu vlastnictví, protože jedna ta parcela se skládá z několika parcel toho původního pozemkového katastru. Až do roku 1964, kdy vznikl katastr nemovitostí nebo tenkrát zákon o evidenci nemovitostí, a to jsou vlastně ty mapy, které využívají teď na převod do digitální formy. Loni bylo vyhlášeno nové mapování v intravilánu [Anonymizováno]. Tam vlastně chodí, obejdou, v podstatě zkráceně řečeno, všechny čáry, co jsou v mapě, pohovoří s vlastníky, označí pozemky a nechají si odsouhlasit od obou vlastníků sousedních tu hranici a tu následně zaměří, tím vznikne přesná mapa. Tohle nové mapování děláme pouze v intravilánu. V [Anonymizováno] proběhla v roce 2009 pozemková úprava, takzvaná jednoduchá, a bylo to jen na upřesnění těch přídělů, co byly vydávány po válce, protože sice ty příděly už probíhaly od nějakého čtyřicátého šestého roku, ale nikdy to nebylo doděláno. Až po osmačtyřicátém to nebylo nutné, protože všechny pozemky přešly pod správu socialistické organizace, tak vlastně to nebylo nikdy dokončené, proto se tam dělala ta pozemková úprava. Pozemková úprava se dělá tím způsobem, že se určí obvod pozemkové úpravy, to znamená, že se kolem dokola zaměří určitá čára a ta se vyšetří tak, že se fyzicky obejde, nechá se odsouhlasit, každý bod se označí a zaměří a určí se všechny parcely, co vstupují do té pozemkové úpravy a ty co tam vstupovat nebudou. Tam se spočítá matematicky výměra a porovná se se součtem evidovaných výměr, co jsou evidované na katastru těch parcel. Výměry se porovnají a vlastně ony nemůžou být stejné, protože samozřejmě ten součet, matematický výpočet, je rozdílný. Z toho se vypočítá nějaký koeficient a vlastně na základě toho pozemkový úřad určí po dohodě s vlastníky nebo s komisí jakou část, tam se počítají ještě různé faktory, jako bonita a tak, a tím se to rozdělí. Tady je to ve vztahu k tomu pozemku, tam v roce 2009 probíhalo to místní šetření toho obvodu, který se jedním bodem dotklo té určované parcely a byl to ten bod, jak máte v těch náčrtech, byl to ten skutečný sloupek plotu, protože ta dělící čára, co dělí ty pozemky [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vlastně nikdy nebyla určena, takže ani při té pozemkové úpravě jí nepotřebovali, protože ty parcely obě dvě zůstávaly v ně té pozemkové úpravy, takže tam oni udělali jenom obvod, jakoby jednu stranu těch parcel, ale neurčili to rozdělení. Vzali skutečnost, co našli v terénu, viděli sloupek plotu, hodil se jim do toho, takže viděli, že rozdíl mezi silnicí a těmi pozemky bude po té linii plotu, co tam byl, ale to nemělo jakoby návaznost na vlastnické vztahy a vymezení toho konkrétního rozdílu. K číslu listu [Anonymizováno] svědek uvedl, že to je mapa jednotné evidence půdy, ten datum 1964, by měla být platnost zákona o evidenci nemovitosti, kdy vlastně končila platnost této mapy jednotné evidence. Červenou čárou rozdělená parcela [Anonymizováno]. Bohužel k tomu není žádný jiný podklad, než tahle mapa. Není tu žádné ujednání z té doby, podle čeho by se dala přesně určit hranice. To se asi vztahovalo k výstavbě řadovek tam. K číslu listu [Anonymizováno] uvedl, že to je náčrt z roku 1970. Čára, co je červeně přerušovaná, jak je šedě, to znamená, že se jen překreslovala hranice. Tohle se týká k upřesnění přídělů, tady se asi po válce něco změnilo, nedokáže se vyjádřit, čeho se to týká. Vidím, že hranice se upravuje. V té době bylo samozřejmě na zápis do katastru vždycky potřeba nejenom náčrtu, ale i nějaké listiny, což by našli asi pod nějakým výkazem změn, ale byly to 70. léta, takže samozřejmě to nemuselo určovat vlastnická práva. K číslu listu [Anonymizováno] svědek uvedl, že čára u pozemků, o které jde, [Anonymizováno] a [Anonymizováno], to je pokračování k řadovkám, to se toho v podstatě ani netýká. To je vlastně navazující listina ze stejného roku. K číslu listu [Anonymizováno] svědek uvedl, že je to nejnovější, co tam byla geodetická činnost, je to vytýčení. To je to, co tam vedl soukromý geodet, to asi bylo na objednávku, to co vlastně předpokládal na základě toho šetření, že tam domluvili, že se udělá plot. K číslu listu [Anonymizováno] svědek uvádí, že tady zase ta linie je ta hranice parcely, co byla nakreslena dřív, tady vlastně tím vytyčením není jakoby na změnu zákresu do katastrální mapy, ale naopak přenesení mapy do terénu. Tu čáru geodet přenesl do terénu tak, jak tam byla z té předchozí doby, ale samozřejmě pokud tam není shoda těch sousedních vlastníků, tak i když on tam dal nějaký určitý bod, dal tomu centimetrové souřadnice, což samozřejmě je, platí tam přesnost pouze počátku původní mapy pro měřítka z poloviny 19. století, pořád tam je určitá tolerance, není tam souhlas, tady on to přenesl, řekl tady je čára. Červená kolečka jsou plastové mezníky. To co je v tom modrém, to je zaměřená skutečnost, to je ten plot. Jak po jedné straně, tak po druhé straně. Tady je zase návaznost na tu čáru, odhadoval by, ale jestli to tak je, to se nedá zjistit. Proces vytýčení mimo katastrální úřad, to se s osobami sepíše tohleto a oni se podepíší, případně se k tomu vyjádří, ale nic to neznamená, pro katastr to nemá žádný význam, protože je to vytyčení, není to geometrický plán, který by se dál dělal se změnami. Tímhle se neupřesňuje pozemek, jen se přenese mapa do terénu, katastr to zaeviduje a nic víc s tím nedělá. Aby to bylo úplně v pořádku, musí se udělat geometrický plán na zpřesnění pozemku, to znamená se souhlasem, musí tam být místo toho protokolu souhlasné prohlášení vlastníků o tom, že souhlasí s touto hranicí. Tím se z té ohromné tolerance stane nejpřesnější, co nyní mají. K číslu listu [Anonymizováno] svědek uvedl, že tady vyjádřili souhlas, je tam i uvedeno, že s tím nesouhlasí, ten náčrt vypadá stejně, ale pro ten protokol musí být vždycky plán i nějaké listina. K listinám, které předložil žalobce [datum], svědek uvedl, že to je vlastně ten náčrt a to jsou vlastně ty listiny, co dělá třeba katastr nebo pozemkový úřad, místo náčrtu a geometrického plánu je tohle. V roce 2009 probíhalo určení obvodu pozemkové úpravy, to, co bude v té pozemkové úpravě a co nebude. A tady vlastně na té linii se obcházela ta linie, je tam vlastně ta hranice, o kterou jde, a ta tady nebyla určována, protože v terénu neexistuje a pro pozemkovou úpravu nebylo nutné ji zjistit, takže se zjišťoval jen obvod, jen tahle čára, kde jsou zemědělské pozemky. Oddělovaly se od sebe. Na otázku, z čeho plyne, že toto je plot, svědek uvedl, že je to druhem čáry. K uvedeným listinám, pokud jde o hnědou čáru se slučkou, jedná se o vymezení skutečného stavu a není to vymezení hranice. Tečky, nebo kolečka, co tam jsou, jsou určité body, když by jiný geodet na to navazoval, tak aby nemusel zjišťovat a mohl se hned podívat, aby věděl, co ten bod znamená. Pokud jde o spornou parcelu, tak ten ocelový sloupek je k plotu terénu. Je zajímá tahle černá čára, to co šlo sem, bylo později v jednání pozemkových úpravách, co šlo tam, věděli, že věc jde do budoucna katastrálnímu úřadu. Jedná se vlastně o protokol na základě změřených bodů a k tomu se napíše, jestli souhlasíte nebo nesouhlasíte. Na základě toho se upřesní čára, vlastně do těch 14 cm, což je v současné době nejpřesnější výměr. Dokumenty byly pro vytýčení intravilánu, extravilánu, z roku 2009 a další materiály jsou až z roku 2019. Mezitím tam žádná geodetická činnost, co by byla doložena na katastru, nebyla, což ale neznamená, že tam nemohla být. Na otázku, kdyby existoval nějaký geometrický plán a aby mohl být zanesen do katastru, musel by být předložen a schválen, svědek uvedl, že to je jen jako správnost toho zaměření geodeta, ale na to, aby mohl být zapsaný, jakoby ta listina do právního stavu, potřebuje nějakou listinu, smlouvu, rozhodnutí soudu, souhlasné prohlášení vlastníků a tak. Vždycky musí být plán a listina. Když se kupuje celé parcelní číslo, geometrický plán se dělat nemusí, to je jen, kdyby se dělila část té parcely, ne, pokud se kupuje celé parcelní číslo. Na otázku, zda mapové značky, mapový klíč, který se používá při zhotovování geometrických plánů, nebo zápisů pro účely pozemkových úprav, je dán právní úpravou, svědek uvedl, že je přílohou katastrální vyhlášky a katastr nad rámec vyhlášky nemůže vytvářet žádné vlastní značky.

17. Žalovaný uvedl, že již jednou řekl, že se o zakoupení parcely č. [Anonymizováno] ve veřejné dražbě poprvé dozvěděl, když žalobce poslal svého zaměstnance [jméno FO] k otci žalovaného, který žádal telefonní číslo na žalovaného, což bylo podle žalovaného 14 dní před tím měřením, tudíž se do toho začal dívat, o co vlastně jde. Elektronické dražby se nezúčastnil, protože nevěděl, že je, jelikož léta předtím jednal s paní z Brna, má na ní i telefonní číslo. V té době elektronické dražby nebyly, po smrti pana [jméno FO] probíhalo dlouhé dědické řízení, s paní byl v kontaktu několikrát během dědického řízení, jenže tím, že se protahovalo a dědici se toho zříkali, uplynula dlouhá doba a přišla doba, kdy se rozváděl, ztratil o pozemek zájem, tudíž mu to celé uniklo. Pak žalobce poslal [jméno FO] a to se teprve dozvěděl, že to žalobce koupil. Když to chtěl koupit před léty od pana [jméno FO], tak mu bylo řečeno, že je dobře, že to nekoupil, protože byl v exekuci, což žalovaný nevěděl, protože poté, když zemřel na dovolené, tak se obrátil a paní mu sdělila, že ještě probíhá dědické řízení, že se toho musí všichni zříct. Mělo to nějaké číslo [hodnota], exekutor [adresa]. Potvrdil, že jednal o možnosti koupi parcely [Anonymizováno], protože ostatní vlastnil. [jméno FO] zná, když jezdil k babičce do [Anonymizováno], jejich syny, s nimi od mala lítal po vsi, barák i s tím pozemkem pod tím kdysi vlastnil jako celek, pak to koupili vlastně jeho strejda od [jméno FO], takže se znají celá léta. Má tam příbuzenstvo, hned jeho sousedé jsou příbuzní, jsou to [Anonymizováno], dnes paní [jméno FO], s kterou tam měl v létě žalobce spor. Měl dům se zahradou, pod ním byla louka, neoplocená, nic a čistě, jak se znal se [Anonymizováno], tak věděl, že ta louka, prostě to otevřené prostranství pod ním, je jejich, proto s ním jednal, šlo o tu plochu, jelikož manželka má koně, dcery taky mají koně. V tu chvíli nevěděl jak je to veliké, odkud to sahá, jaké to má rozměry, měl jedinou možnost vedle svého pozemku přikoupit další. O tom jednal krátce poté, co to koupil. Kdy jednal s paní z Brna neví, vždy zazněla informace, že probíhá dědictví. To je více, jak 5 let. Není to více jak 10 let. Ortofotomapy ho nezajímaly, nebo rozměr, šlo mu o to, že někde je plot, pod tím kousek louky, cesta a hřiště, a když víte, že ta louka mezi hřištěm a Vámi je volná a má jí ten a ten majitel, tudíž o to jevil zájem, ať to bylo 3 000 metrů, 5 000 metrů, 10 000 metrů.

18. Žalobce uvedl, že pozemek kupoval ve veřejné dražbě, naprosto přesně věděli, kde je pozemek uložen, věděli výměru, věděli i přibližné hranice pozemku. To, že až dva roky poté, co se žalobce stal vlastníkem, zaslal přesnou výměru a nájemné, k tomu uvedl, že to, že to poslali později, není doklad o tom, že by to nevěděli. Přiznává, že udělali chybu, že měli žalovaného oslovit dříve a neudělali to, protože to z hlediska svých zájmů nepovažoval žalobce za nejdůležitější, ale o pozemku, který kupoval, věděl vše.

19. Soudu byla dne [datum] podána vzájemná žaloba, kdy se žalovaný [Jméno žalovaného A] vůči žalující společnosti [Jméno žalobce A]., domáhá určení, že pozemek označený geometrickým plánem zhotovitele [právnická osoba], č. plánu [Anonymizováno] ze dne [datum] jako parc. č. [Anonymizováno] travní porost o výměře 1310 m2, oddělený z původní parcely č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] je ve vlastnictví žalovaného [Jméno žalovaného A].

20. Ke vzájemnému návrhu se společnost [Jméno žalobce A]., vyjádřila tak, že tento nárok neuznává. Žalobce je přesvědčen o tom, že žalovaný nenabyl vlastnictví sporného pozemku, a to ani kupní smlouvou ani jinak. Žalobce odkázal na svůj právní názor a argumentaci uvedené v žalobě na vyklizení pozemku. Podle žalobce právní předchůdci žalovaného i žalovaný sám nemohli být v dobré víře ohledně průběhu vlastnické hranice po linii současného oplocení sporného pozemku, a pokud by v takové dobré víře byli, šlo by o dobrou víru v omylu, který by nebyl omluvitelný. Tvar pozemku a jeho rozloha jsou podstatně změněny oproti jeho podobě zanesené v katastrální mapě a rozloze zapsané v katastru nemovitostí, žalovaný i jeho právní předchůdci při vynaložení přiměřené opatrnosti měli a mohli mít pochyby o tom, zda oplocení prochází po vlastnické hranici či nikoliv. Při běžné a požadovatelné opatrnosti v době uzavírání obchodu měli nabyvatelé posoudit soulad faktického stavu nemovitých věcí se zákonnou evidencí jako pro posouzení shody těchto věcí s kupní smlouvou, tak i pro posouzení případných dalších povinností vyplývající z polohy nemovitých věcí vůči dalším nemovitým věcem, zejména z hlediska existence ochranných pásem komunikací, vedení, atd. Bylo navrženo zamítnutí vzájemné žaloby.

21. Při místním šetření, které proběhlo [datum], bylo vycházeno z geometrického plánu, který je ve spise založen na č. l. 70, kdy si strany se soudkyní vyjasnili, jaké jsou dispozice na místě samém, která parcela je součástí příklepu a o jakou část parcely se jedná, pokud jde o vydržení vlastnického práva s tím, že plot, který ohraničuje bok v rozsahu 16,55 metrů, je plot drátěný, starý, na kamenné sloupky a oddělená parcela a plot, který vymezuje přes celou šířku parcely to, co měl žalovaný zakoupit, je na kovových sloupcích, též plot drátěný. Byla provedena dokumentace plotu, který odděloval podle žalobce vždy hranici parcely, pak nové vyznačení směrem k silnici. Fotografie jsou založeny ve spise na č. l. 84 – 87.

22. Při jednání [datum] žalovaný uvedl, že nejsou pochybnosti o tom, že plot se tam nachází někdy z minulého století, že to byly 70. – 80. léta minulého století, protože dneska se takové pletivo ani nevyrábí bez nějaké ochrany, rezavé sloupky, starý beton, není pochyb o tom, že to oplocení tam je 30 – 40 let nejméně.

23. K předloženému geometrickému plánu vyhotovenému společností [právnická osoba], číslo plánu [Anonymizováno], který byl ověřen oprávněným zeměměřičským inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. [Anonymizováno] [datum], č. [Anonymizováno] a schválen Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta], [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno], který vymezuje parcelu č. [Anonymizováno], travní porost, o výměře 1310 m2, která byla oddělena z původní parcely č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], kdy tato parcela [Anonymizováno] má zachycovat ten díl, jehož vyklizení se domáhá žalobce, k tomu uvedl žalobce, že geometrický plán jako takový nerozporuje, co se týče rozsahu pozemku v rámci jeho vypracování. Potvrdil, že této části se týká požadavek na vyklizení.

24. Žalobcem při jednání bylo uvedeno, že smlouvou, která byla uzavřena [datum] mezi manžely [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], jako prodávajícími, a manžely [jméno FO] a [jméno FO], jako kupujícími, je prokázáno, že předchozí právní předchůdci žalovaného nemovitosti takto nabyli v rozsahu, jak sami vypověděli a celou tu dobu je nerušeně takto užívali i vlastně s vědomím toho, kdo jim ty nemovitosti takto prodal, to užívání trvalo 18 let, k vydržení podle tehdy platného občanského zákoníku z roku 64 došlo uplynutím 10leté lhůty, to znamená, roku 2000 došlo k vydržení vlastnického práva a právní předchůdci se stali vlastníky takto užívaného pozemku.

25. Z kupní smlouvy uzavřené [datum] mezi prodávajícími manžely [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], a kupujícími manžely [jméno FO] a [jméno FO], se podává, že prodávající převáděli manželům [jméno FO] do jejich bezpodílového spoluvlastnictví nemovitosti za ujednanou kupní cenu [Anonymizováno], a to těch nemovitostí, které byly u [jméno FO] zapsány pro obec [adresa], k.ú. [adresa] na LV č. [hodnota], jako parc. č. [hodnota], zastavěná plocha o výměře 628 m2 s domem č. p. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], zahrada o výměře 1447 m2, parc. č. [Anonymizováno], zahrada o výměře 985 m2. Odhad byl vypracován [tituly před jménem] [jméno FO].

26. Ze spisu státního notářství v [Jméno advokáta], sp. zn. [spisová značka], lze zjistit, že pod tímto číslem byla provedena registrace smlouvy kupní, uzavřené mezi manžely [jméno FO], jako prodávajícími, a manžely [jméno FO], jako kupujícími. Z obsahu spisu vyplývá, že podle výpisu z evidence nemovitostí svědčilo vlastnické právo manželům [jméno FO], a to k parcele stavební č. [hodnota], zastavěná plocha o výměře 628 m2 s domem č. p. [Anonymizováno], k zahradě parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1447 m2, a zahradě parc. č. [Anonymizováno] o výměře 985 m2. Tyto nemovitosti byly oceněny znaleckým posudkem, vypracovaným [tituly před jménem] [jméno FO]. Oceněny byly rodinný domek, vedlejší stavby, oplocení, venkovní úpravy i trvalé porosty, jimiž byly 6 kusů jabloní PK 41 roků, 10 kusů jabloní PK 39 roků, 12 kusů jabloní PK 26 roků, 1 kus třešně 31 roků, 1 kus višně 21 roků, 2 kusy slívy 39 roků, 12 kusů rybíz K 6 roků, 5 kusů lísky 12 roků. Smlouva byla registrována dne [datum].

27. Ze znaleckého posudku vypracovaného [jméno FO] pod č. [Anonymizováno], že tento je ze [datum], týká se ceny nemovitosti č. p. [Anonymizováno] na st. p. č. [hodnota] v obci a k. ú. [adresa] s příslušenstvím a pozemky, objednatelem posudku byl [Jméno žalovaného A]. Oceněn byl rodinný dům, vedlejší stavby, stodola, kolna zděná, kolna dřevěná, dřevěný sklad, porosty, pozemky, pokud jde o pozemky, jednalo se o zastavěnou plochu parc. č. [hodnota] o výměře 628 m2 a zahradu parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1447 m2 a zahradu parc. č. [Anonymizováno] o výměře 985 m2. Součástí znaleckého posudku je výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum], LV č. [hodnota], vlastníky [jméno FO] a [jméno FO].

28. Provedené dokazování považuje soud za dostačující proto, aby mohl o žalobě a vzájemném návrhu rozhodnout, kdy důkazy, které má k dispozici, hodnotí jednotlivě a ve vzájemných souvislostech.

29. Pokud jde o skutkový stav, ten byl zjištěn následující: Na základě udělené příklepu v elektronické dražbě konané Exekutorským úřadem [adresa] dne [datum], s právními účinky příklepu ke dni [datum] se žalobce stal vlastníkem pozemku parcely č. [Anonymizováno], trvalého travního porostu, který má výměru 4 030 m2 a nachází se v k.ú. a obci [adresa]. Tento pozemek žalobce sousedí s pozemkem parcelou č. [Anonymizováno], o výměře 1447 m2, jedná se o zahradu, a nachází se v k.ú. a obci [adresa]. Žalobce zjistil, že část pozemku parcely č. [Anonymizováno] má připlocenu žalovaný ke svému pozemku parcele č. [Anonymizováno]. Se žalovaným se na vyklizení pozemku mimosoudně nedohodl, došlo k vytyčení hranic předmětných pozemků, z něhož vyplývá to, že žalovaný skutečně část parcely [Anonymizováno] užívá. Žalovaný užívá část parcely žalobce, a to na základě historického oplocení, jak bylo jím, tak i jeho právními předchůdci, tedy předchozími vlastníky, užíváno. Žalovaný do svého vlastnictví kupní smlouvou z [datum] nabyl od prodávajících [jméno FO] a [jméno FO] nemovitosti č. p. [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota] se všemi právy, užitky, součástmi a příslušenstvím, za ujednanou kupní cenu [částka], a pozemky parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] za cenu ve výši [částka], kdy tyto nemovité věci jsou zapsány v katastrálním území [Anonymizováno], obec [adresa], okres [Jméno advokáta], vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastráního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota]. V kupní smlouvě nejsou uvedeny výměry převáděných pozemků. Žalovaný vycházel z toho, v jakém rozsahu byly pozemky oploceny, a v tomto směru je užívali předchozí vlastníci a užíval je posléze i žalovaný. Jednalo se o zaplocenou plochu. Existenci oplocení z doby předchozí zjistil soud i při místním šetření. Ani prodávající manželé [jméno FO] nevycházeli z jiných skutečností než těch, že převedli kupujícímu, tedy žalovanému nemovitosti v rozsahu zaplocení. Při místním šetření skutečně bylo zjištěno, že po provedeném zaměření je část parcely č. [Anonymizováno], kterou vlastní žalobce, užívána žalovaným. Pozemek, který je nyní ve vlastnictví žalobce, původně patřil manželům [jméno FO], kteří prodávali v roce 1990 nemovité věci manželům [jméno FO], a i v té době byly pozemky s oplocením, což vyplývá ze znaleckého posudku č. [hodnota] z [datum]. Žalovaný při vytyčování hranic pozemků v obci a k.ú. [adresa] na základě protokolu ze dne [datum], kdy byly vytýčeny body na vlastnické hranici mezi pozemky, které jsou předmětem sporu, uvedl, že byl obeznámen s body podle vytýčení, ale za hranici pozemku považuje oplocení svého pozemku, který po léta v dobré víře užívá. K vyklizení pozemku byl žalobcem vyzván v roce 2019. Na výzvu reagoval tak, že z jeho strany došlo k vydržení části pozemku, což vedlo k podání vzájemného návrhu na určení vlastnictví k části parcely, která byla vytýčena pro rozdělení pozemků, vyhotovitelem [právnická osoba], [adresa], číslo plánu [Anonymizováno].

30. Podle ustanovení § 3028 odst. 1, 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "O. Z."), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

31. Soud při právním posouzení, pokud jde o vydržení, vychází z ustanovení § 134 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do [datum]. Podle odstavce prvního ustanovení § 134 zákona č. 40/1964 Sb., oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

32. Žalovaný koupil nemovitosti na základě kupní smlouvy a s nimi začal užívat i část pozemku, který byl částí jiné parcely, a to v roce 2008. Při zakupování nebyla uvedena výměra koupených pozemků, o vlastnictví pozemků byl utvrzen převodci, tedy prodávajícími, jimiž byli manželé [jméno FO],jejichž je synovcem, kteří užívali prodávané nemovité věci včetně předmětného pozemku od roku 1990. Vydržecí doba uplynula, pokud jde o žalovaného, v roce 2018. Žalobce se sice stal vlastníkem na základě příklepu v roce 2017, ale na žalovaného se obrací výzvou k vyklizení pozemku v květnu 2019. Desetiletá lhůta pro vydržení uplynula žalovanému v roce 2018.

33. Žalobce argumentuje tím, že žalovaný nemohl být v dobré víře, že mu náleží nemovitosti v rozsahu, který užívá, a to s ohledem na velikost, kdy rozsah připlocené plochy zvětšuje pozemek, parc. č. [Anonymizováno] dvojnásobně. Podle žalobce nevyvinul žalovaný základní opatrnost, spočívající v kontrole nabývaných nemovitostí v katastrálních mapách, zvážení rozměru pozemků, a proto namítá, že okolnosti na straně žalovaného vylučují, aby mohl pozemek řádně vydržet s ohledem na dobrou víru, a to s tím, že podmínkou dobré víry je omluvitelnost omylu vydržitele.

34. Podle ustanovení § 129 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným - § 130 odst. 1 věta první zákona č. 40/1964 Sb. Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (§ 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.). Pokud jde o dobrou víru, jedná se o psychický stav držitele, kdy se takový držitel domnívá, že mu vykonávané právo patří, ačkoli tomu tak ve skutečnosti není. Posouzení skutečnosti, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je třeba hodnotit objektivně, nikoli pouze ze subjektivního hlediska samotného účastníka. Je třeba brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Držitel není „vzhledem ke všem okolnostem“ v dobré víře v případě, že je sice subjektivně přesvědčen, že mu věc anebo právo patří, avšak při zachování obvyklé opatrnosti by musel vědět, že tomu tak není. Oprávněná držba se pak zakládá na omylu držitele, který se domnívá, že je vlastníkem držené věci, přičemž se nemůže zakládat na takovém omylu držitele, kterému se mohl při normální opatrnosti vyhnout. Muselo by se jednat o opatrnost normální, obvyklou, posuzovanou z objektivního hlediska, tudíž omyl držitele musí být omluvitelný. Omluvitelným je omyl, ke kterému došlo přesto, že mýlící se postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat. Pokud omyl přesáhne rámec běžného obvyklého posuzování věci, není omluvitelný. Pak držitel, který drží věc na základě takového omylu, může být sice v dobré víře, avšak nikoli se zřetelem ke všem okolnostem, a proto nemůže být držitelem oprávněným. Omluvitelným omylem může být výjimečně i omyl právní (rozsudek sp. zn. [spisová značka]). Oprávněná držba se nemusí opírat o existující právní důvod; postačí tu domnělý právní důvod, což znamená, že držitel by měl být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu takový právní titul svědčí. Pokud se nabyvatel nemovitosti chopí držby části parcely, kterou nekoupil, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i této části, kdy jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy koupeného a skutečně drženého pozemku. Dobrá víra držitele musí být posuzována i z hlediska, zda držitel při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl nebo mohl mít pochybnosti, že výměra držených pozemků odpovídá ploše uvedené v kupní smlouvě (rozsudky spisových značek [spisová značka], [spisová značka]). Nejvyšší soud ve své judikatuře uvedl, že pro posouzení jaký poměr ploch nabytého a skutečně drženého pozemku vylučuje dobrou víru nabyvatele o tom, že drží jen nabytý pozemek, nelze stanovit jednoznačné hledisko, a proto je třeba každý případ posoudit individuálně. Omluvitelný omyl a tedy i oprávněnou držbu nelze vyloučit v případě, že výměra drženého pozemku dosahuje až 50 % výměry pozemku koupeného, výjimečně i více, např. půjde-li o pozemek nepravidelného tvaru, v nepřehledném terénu, nebo držitel byl do omylu uveden znalcem, je vždy třeba, aby tu byly okolnosti, které svědčí pro objektivní dobrou víru držitele. Čím menší je poměr mezi pozemkem skutečně nabytým a pozemkem drženým, tím více je třeba klást důraz na okolnosti způsobilé objektivně vyvolat omluvitelný omyl ohledně výměry držených pozemků (rozsudek sp. zn. [spisová značka]).

35. V konkrétním případě je nepochybné, že žalovaný se ujal držby pozemků o větší výměře, než který zakoupil. Sice patří k běžným a zachovávaným zvyklostem, že kupuje-li někdo pozemek, seznámí se s jeho výměrou, ale v tomto konkrétním případě v kupní smlouvě, kterou nabýval nemovitosti žalovaný od předchozích vlastníků, výměry uvedeny nejsou. Žalovaný a prodávající byli v příbuzenském poměru, žalovaný znal rozsah nemovitostí, které byly užívány, od svého dětství a vycházel z této znalosti s přihlédnutím k tomu, že pozemek byl zaplocen. I Nejvyšší soud připustil omluvitelnost omylu při překročení výměry nabytého pozemku o více jak 100 %, což by dopadalo i na daný případ. Jedná se o situaci, v níž je sporný pozemek odnepaměti připlocen k pozemku právního předchůdce žalovaného, byl užíván jako součást jejich pozemků, byl přístupný z pozemků právních předchůdců žalovaného, využíván byl po celou dobu v tomto rozsahu, tudíž žalovaný neměl důvod zajímat se o jeho parametry, pokud jde o výměru. Opětovně je podotýkáno, že výměra v kupní smlouvě uvedena nebyla (rozsudek sp. zn. [spisová značka]), existoval tu příbuzenský vztah k prodávajícím manželům [jméno FO], poznatek z dětství o užívání pozemků po oplocení, o čemž byl žalovaný přesvědčen i ujištěn, že se jedná o to, co je mu převáděno kupní smlouvou.

36. S poukazem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný mohl vlastnické právo k pozemku, který byl vymezen geometrickým plánem z roku 2020, vydržet, neboť se ujal držby v hranicích oplocení na základě kupní smlouvy z roku 2008, v níž nebyla uvedena výměra předmětného pozemku. Žalovaný byl v dobré víře, že mu náleží vlastnictví nemovitých věcí v rozsahu oplocení. Pokud jednal v omylu, tak s ohledem na vše výše uvedené, se jednalo o omyl omluvitelný.

37. Soud, s poukazem na výše uvedené, vyhověl vzájemnému návrhu, určil, že pozemek označený geometrickým plánem zhotovitele [právnická osoba], č. plánu [Anonymizováno] ze dne [datum] jako parc. č. [Anonymizováno], travní porost, o výměře 1310 m2, oddělený z původní parcely č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], je ve vlastnictví žalovaného [Jméno žalovaného A], r.č. [RČ], bytem [adresa], přičemž nedílnou součástí rozsudku je uvedený geometrický plán.

38. S ohledem na závěr o vydržení parcely č. [Anonymizováno] , která byla oddělena z parcely č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], žalovaným, se soud blíže nezabýval dobou, po kterou užívali manželé [jméno FO] parcelu. Podle judikatury si oprávněný držitel může započítat do doby nezbytné k vydržení věci či práva dobu oprávněné držby svého právního předchůdce jen, pokud ten sám věc či právo nevydržel. Námitka držitele, že sporný pozemek vydrželi již jeho právní předchůdci, by mohla mít vliv na řízení o určení, že žalovaný je vlastníkem, jestliže by právní předchůdci na něj pozemek převedli.

39. Protože bylo vyhověno vzájemnému návrhu na vydržení pozemku, byla zamítnuta žaloba žalobce, který se domáhal vyklizení pozemku, který žalobce nabyl příklepem, a to parcely č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

40. O nákladech řízení rozhodl soud podle úspěšnosti ve sporu tak, že úspěšnému žalovanému je žalobce povinen zaplatit náklady řízení. Náklady řízení soud přiznává v souladu s ustanoveními vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „[právnická osoba].“). Žalovaný byl zastoupen advokátem, který vyúčtoval odměnu celkem za 11 úkonů právní služby. Soud přiznává odměnu za 7 úkonů právní služby, a to převzetí zastoupení [datum], nahlížení do spisu [datum], písemné vyjádření [datum], jednání [datum], vyjádření [datum], jednání [Anonymizováno] a místní šetření, kdy tarifní hodnotu soud stanoví podle ustanovení § 9 odst. 1 A. T., a odměna za jeden úkon právní služby je dle § 7 A. T. ve výši [částka]. Za vzájemnou žalobu, která byla podána, je pak přiznána odměna, kdy tarifní hodnota je stanovena podle ustanovení § 9 odst. 4 písm. v) A. T. ve výši [částka]. Za jednání [datum], [datum] a písemný závěrečný návrh se pak odměna přiznává v souladu s ustanovením § 12 odst. 3 A. T., když je rozhodováno o žalobě na vyklizení a vzájemném návrhu na určení vlastnictví, tarifní hodnotou je potom součet tarifních hodnot spojených věcí, což v daném případě při součtu tarifní hodnoty podle ustanovení § 9 odst. 1 a § 9 odst. 4 písm. b) A. T. činí [částka] a jeden úkon právní služby je pak ve výši [částka], v této výši se přiznává za 3 úkony. Podle ustanovení § 13 odst. 3 A. T. se přiznává náhrada hotových výdajů za 11 úkonů právní služby ve výši [částka] za úkon, celkem [částka]. Podle ustanovení § 14 A. T. se přiznává náhrada za ztrátu času, a to za 2 půlhodiny na cestě z [adresa] do [Anonymizováno] a zpět, na místní šetření. Pokud jde o cestovní náhrady, přiznává se cesta z [adresa] do [Anonymizováno] a zpět (místní šetření), kdy podle portálu Mapy.cz bylo celkem ujeto 72 km vozidlem, jehož spotřeba je 5,8 litrů benzínu, kdy litr benzínu je přiznán podle vyhl. č. 589/2020 Sb. ve výši [částka], náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši [částka] za 1 km jízdy. Cestovní náhrada je pak ve výši [částka] (5,8 : 100 x 31,50 + 4,40 x 72). Právní zástupce žalovaného je plátcem DPH, proto soud přiznává 21% DPH, celkem ve výši [částka]. K nákladům řízení náleží zaplacený soudní poplatek ze vzájemného návrhu ve výši [částka]. Celkové náklady řízení [částka] je žalobce povinen zaplatit žalovanému v zákonné třídenní lhůtě od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného (§ 160, § 149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení