2 C 239/2024 - 183

Rubrum

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Štorkánovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o oddělení ze spoluvlastnictví dle § 1140 odst. 2 obč. zák. takto:

Výrok

I. Z podílového spoluvlastnictví žalobkyně, žalovaného 1) a žalovaného 2) k pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost o výměře 1 626 m2 vedeného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] pro obec a kat. území [adresa] se odděluje část vyznačená na geometrickém plánu č. [hodnota] vyhotoveném [tituly před jménem] [jméno FO], [adresa] a ověřeném [tituly před jménem] [jméno FO] jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] – travní porost o výměře 812 m2, přičemž tato oddělená část parc. č. [Anonymizováno] se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně a zbývající část nově označená geometrickým plánem jako parc. č. [Anonymizováno] zůstává v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví žalovaných 1) a 2), tedy každý se stává podílovým spoluvlastníkem id. na nově vzniklém pozemku parc. č. [Anonymizováno] – travní porost o výměře 814 m2, přičemž uvedený geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Z podílového spoluvlastnictví žalobkyně, žalovaného 1) a žalovaného 2) k pozemku parc. č. [hodnota] – vodní plocha – zamokřená plocha o výměře 301 m2 vedeného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] pro obec a kat. území [adresa] se odděluje část vyznačená na geometrickém plánu č. [hodnota] vyhotoveném [tituly před jménem] [jméno FO], [adresa] a ověřeném [tituly před jménem] [jméno FO] jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] – vodní plocha – zamokřená plocha o výměře 151 m2, přičemž tato oddělená část parc. č. [Anonymizováno] se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně a zbývající část nově označená geometrickým plánem jako parc. č. [Anonymizováno] zůstává v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví žalovaných 1) a 2), tedy každý se stává podílovým spoluvlastníkem id. na nově vzniklém pozemku parc. č. [Anonymizováno] – vodní plocha – zamokřená plocha o výměře 150 m2, přičemž uvedený geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 14. 8. 2024 domáhala oddělení za spoluvlastnictví podle § 1140 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) s tím, že žalobkyně a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky mimo jiné pozemků parc. č. [hodnota] o výměře z 1 626 m, trvalý travní porost a parc. č. [hodnota] o výměře 301 m, vodní plocha – zamokřená plocha, zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa]. Žalobkyně pro úplnost uvedla, že předmětem spoluvlastnictví jsou ještě další pozemky v katastrálním území [adresa], které však nečinila předmětem tohoto návrhu. Pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] se nachází asi 2 km od obce [adresa] v lokalitě, které se říká [právnická osoba] a ani žalobkyně, ani žalovaní je nikdy neužívali a neužívají. Důvodem tohoto návrhu na oddělení ze spoluvlastnictví je to, že žalobkyně nemá zájem na dalším setrvání ve spoluvlastnickém vztahu s žalovanými a má v úmyslu začít své části pozemků využívat. Žalobkyně se přibližně od doby, kdy bylo ukončeno insolvenční řízení s žalovaným 2), tedy zhruba od doby před cca 4–5 lety, snažila společně se svým otcem [jméno FO], který byl dříve též spoluvlastníkem předmětných pozemků, vypořádat spoluvlastnictví s žalovanými na základě vzájemné dohody. Před touto dobou byly spoluvlastnické podíly žalovaného 2) postiženy více než 20 let trvající exekucí na jeho majetek, když s podíly nebyl oprávněn jakkoliv nakládat, a tudíž byly oba pozemky v podstatě zablokovány. V minulosti byla spoluvlastníkem podílu o velikosti 1/3 obou pozemků též [jméno FO], která zemřela v roce 2022 a jejími právními nástupci se stali žalobkyně i oba žalovaní. Žalobkyně a její otec se ještě za života paní [jméno FO] – tety žalobkyně i obou žalovaných opakovaně a dlouhodobě snažili o společný prodej těchto pozemků třetí osobě a rozdělení výtěžku podle velikosti jejich podílů. Za tím účelem žalobkyně s otcem vícekrát obstarali zájemce o koupi, ale žalovaný 2) vždy odmítl jednat se zájemci o koupi, popřípadě sdělil, že se ozve apod.. Nikdy se však nikomu neozval, nereagoval na nic a případný prodej tím vždy zablokoval. Žalovaný 1) zaujímal v minulosti ohledně budoucího využití pozemků různá stanoviska. V listopadu 2023 po mnoha marných pokusech o mimosmluvní vypořádání zaslala žalobkyně prostřednictvím datové schránky spolu se svým otcem [jméno FO], který byl též spoluvlastníkem obou pozemků, oběma žalovaným předžalobní výzvu s návrhem na vypořádání spoluvlastnictví reálným rozdělením pozemků. Žalovaný 1) reagoval tak, že navrhl různé nereálné směny různých dalších podílů na dalších pozemcích a dokonce navrhl, že by své drobné podíly na různých malých parcelách, v různých částech obce a nedosahující dohromady ani výměru 500 m k. ú. [adresa], rád vyměnil za zhruba 1000 m ve vlastnictví žalobkyně přiléhající k jejím nemovitostem č.p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno], kde by si rád vystavěl dům a k němu požadoval i přístupovou cestu přes pozemky ve výlučném vlastnictví žalobkyně o délce více než 200 m z návsi, což by znehodnotilo další pozemky v jejím výlučném vlastnictví. Tento návrh musela žalobkyně odmítnout jako zcela nereálné řešení. Žalobkyně se znovu pokusila věc řešit s oběma žalovanými na základě vzájemné dohody. Zaslala jim 15. 7. 2024 i geometrický plán se schématem dělení a znovu je vyzvala k uzavření dohody o vypořádání spoluvlastnictví reálným rozdělením pozemků. Žalovaný 1) opět zaslal žalobkyni obsahově v podstatě stejnou odpověď, jako byla reakce na první předžalobní výzvu v listopadu 2023. Požadoval další odklady a další jednání o jeho dalších spoluvlastnických podílech na všech pozemcích v k. ú. [adresa], přičemž v době od listopadu 2023 do konce června 2024 s žalobkyní nijak nejednal a v červenci 2024 opět žádnou ochotu k uzavření mimosoudní dohody o vypořádání pozemků [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] žalovaný 1) neprojevil. Zaslal prakticky totožnou reakci jako na výzvu z listopadu 2023. Žalovaný 2) nereagoval vůbec. Žalobkyně tehdy nabídla oběma odpůrcům, že pokud by si nechtěli ponechat zbylé malé podíly parcely č. [hodnota] po oddělení navrhovatelky, jejich podíly odkoupí za tržní cenu 700 Kč/m2, což je cena, za níž se v místě prodávají zasíťované pozemky, přičemž k pozemku parc. č. [hodnota] nejsou žádné sítě přivedeny. Na to neobdržela od žádného z žalovaných žádnou odpověď. Následně tedy žalobkyni nezbylo než podat žalobu na oddělení spoluvlastnictví. Žalobkyně si chce oddělit svoji polovinu pozemku p.č. [hodnota] tak, aby ji následně připojila k pozemku parc.č. [Anonymizováno] v jejím výlučném vlastnictví a obdobně i část pozemku parc. č. [hodnota], kdy by navrhovatelka tuto ráda nepřímo připojila k těmto zmíněným pozemkům parc.č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], ačkoliv jsou tyto tři pozemky odděleny od sebe obecní cestou, která samozřejmě zůstane zachována. Tím by došlo k vytvoření určitého celku, který bude podstatně lépe využitelný než malé dílky na jednotlivých parcelách. Ani jeden ze žalovaných se nikdy na péči o společný majetek nepodílel. Ani fyzicky, ani finančně. Žádný z nich společný majetek nevyužívá a nikdy nevyužíval, ani nenavštěvoval. Co se týče pozemku parc. č. [hodnota], byl zcela nepřístupný, zavezen nelegální skládkou, stavební sutí, zarostlý vysokými kopřivami a žádné využití ani nepřicházelo v úvahu. Když bylo pozemek nutné vyklidit, musel to ve svých téměř 80 letech vlastními silami učinit otec žalobkyně, který tyto práce prováděl téměř každý den po dobu několika měsíců. Zároveň také opětovně vybudoval zborcenou kamennou zeď směrem k [Anonymizováno] potoku, který pozemkem protéká. Pro úplnost žalobkyně uvádí, že oba žalovaní vlastní každý ideální 1/2 vesnické usedlosti v [adresa], kdy jde o chalupu s rozsáhlými pozemky, z nichž více než 2000 m jsou pozemky stavební. Tato usedlost slouží k rekreačním účelům pro žalované i jejich rodiny. Její dostatečná velikost zajišťuje, aby oba žalovaní mohli nemovitosti užívat buď společně či si je rozdělit a každý užívat svoji část. Je rozhodně vyloučeno, že by žalovaní pro svou rekreaci potřebovali používat některý z pozemků parc.č. [hodnota] či [Anonymizováno]. Ve smyslu § 1140 odst. 2 o. z. žalobkyně žádá, aby soud její spoluvlastnické podíly ze spoluvlastnictví oddělil, a to podle návrhu geometrického plánu ze dne 12. 8. 2024, číslo [Anonymizováno], vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO], když je zřejmé, že oddělení spoluvlastnického podílu navrhovatelky je u obou pozemků dobře realizovatelné a dojde tak k vytvoření takových pozemků, které mohou fungovat stejně dobře před i po oddělení spoluvlastnického podílu. Pozemek parc. č. [hodnota] má přístupovou cestu po stávající cestě ve vlastnictví obce parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] a tento přístup bude stejně měrou zachován i po rozdělení pozemku na díly, tedy přístup na nově vzniklé reálné části nedozná žádných změn oproti stavu před rozdělením. Pozemek parc. č. [hodnota] má přístupové cesty z obou stran, a to z jedné strany po stejné obecní cestě p.č. [Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno] a z protilehlé strany pak přístup po obecní cestě p.č. [Anonymizováno]. Žalobkyně tedy žádá, aby z podílového spoluvlastnictví pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] byla oddělena část [Anonymizováno] a [Anonymizováno] dle geometrického plánu vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO] a tyto části přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně.

2. Žalovaní 1) a 2) se k žalobě dne 11.10.2024 vyjádřili tak, že s oddělením ze spoluvlastnictví ve vztahu k pozemkům parc.č. [hodnota] a [Anonymizováno] nesouhlasí, neboť by uvedené dělení znehodnotilo zbývající části pozemků, které mají zůstat ve vlastnictví žalovaných a ani nereflektuje tržní cenu pozemků. Dále nebere v potaz skutečnost, že žalobkyně s žalovanými spoluvlastní i další pozemky v k. ú. [adresa], a to pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]. Ani žalovaní nemají v úmyslu setrvat v podílovém spoluvlastnictví s žalobkyní ohledně žádného z uvedených pozemků, a proto navrhují všechny 4 pozemky vyřešit v jednom soudním řízení, a to tak, že neuznávají návrh žalobkyně na oddělení ze spoluvlastnictví a současně podávají vzájemný návrh a navrhují zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vše v k. ú. [adresa]. Pokud by došlo ohledně pozemku parc. č. [hodnota] k oddělení žalobkyně ze spoluvlastnictví, pak by jejich ideální polovina měla výměru 150,5 m2, čímž by došlo k značně nevyváženému rozdělení pozemku v neprospěch žalovaných, kdyby jejich část pozemku ztratila jak na hospodářském využití, tak na finanční hodnotě. Navrhují, aby žalobkyně získala do svého výlučného vlastnictví celý pozemek parc. č. [hodnota] k. ú. [adresa], čímž by došlo de facto ke zcelení či rozšíření vlastnictví žalobkyně. Obvyklá cena pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] byla znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] číslo [č. účtu] vyhotoveném ve stavu ke dni 9. 10. 2024, stanovena na částkou 41 000 Kč. Co se týče pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] o výměře 1626 m, nachází se naproti pozemku parc. č. [hodnota] k. ú. [adresa] přes cestu. Žalovaní souhlasí s příčným dělením tohoto pozemku na dva nové pozemky [Anonymizováno] a [Anonymizováno], tak, jak je navrhováno v geometrickém plánu, když oba mají zajištěn přístup z místní komunikace. Nesouhlasí však s tím, aby nově oddělená část p. č. [Anonymizováno] připadla do vlastnictví žalobkyně. Naopak navrhují, aby nově oddělená část [Anonymizováno] byla přikázána do vlastnictví žalovaného 2) a oddělená část [Anonymizováno] připadla do vlastnictví žalovaného 1). Důvodem takového návrhu je skutečnost, že žalobkyně v lokalitě k. ú. [adresa] vlastní i další ucelený soubor nemovitostí, proto není nutné její vlastnictví dále rozšiřovat o pozemek, který je jediný hospodářsky i obchodně využitelný i pro žalované. Dále uvedli, že pro řádné rozdělení pozemku je nutno získat souhlas příslušného stavebního úřadu s takovým dělením, přičemž předpokládají, že když takové dělení žalobkyně navrhuje, je připravena tento souhlas předložit. Obvyklá cena pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] byla dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] stanovená částkou 125 000 Kč. Dále se vyjadřovali k pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] o výměře 698 m, který přímo sousedí s uceleným souborem nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně, přičemž mají za to, že je důvodné a vhodné, aby celý tento pozemek získala do výlučného vlastnictví žalobkyně, když obvyklá cena pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] byla stanovená [tituly před jménem] [jméno FO] částkou 1 097 000 Kč. Co se týče pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] o výměře 1 405 m, ten je v podílovém spoluvlastnictví nejen žalobkyně a žalovaných, nýbrž i další osoby, a to [jméno FO], přičemž pan [jméno FO] je vlastníkem podílu o velikosti ideální 1/3. Žalobkyně v lokalitě k. ú. [adresa] vlastní i další soubory nemovitostí, navíc v lokalitě i žije. Je seznámena s místními poměry a lze tak předkládat, že pro ni bude snazší kontaktovat pana [jméno FO] za účelem případného vypořádání spoluvlastnického podílu na uvedeném pozemku a navrhují tedy, aby spoluvlastnické podíly o velikosti ideální 1/3 byly přikázány do vlastnictví žalobkyně. Obvyklá cena pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] dle znaleckého posudku stanovená částkou 2 064 000 Kč. Pokud by došlo k vypořádání způsobem, který navrhují žalovaní 1) a 2), pak by měla žalobkyně každému z nich zaplatit částku 505 833,33 Kč.

3. Podle § 97 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. bylo řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc.č. [hodnota] v kat. úz. [adresa] pro zpětvzetí návrhu ze strany žalovaných 1) a 2) dne 3.6.2025 zastaveno a zbývající část vzájemného návrhu žalovaných o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] byla ve smyslu § 97 odst. 2 a 3 o.s.ř. ve spojení s 112 odst. 2 o. s. ř. vyloučena k samostatnému řízení, neboť je nejprve zapotřebí rozhodnout o žalobě na oddělení ze spoluvlastnictví u pozemků parc.č. [hodnota] a [Anonymizováno], která byla podána dříve a typově jde o jiné řízení než o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a následně dle výsledku řízení ve věci oddělení ze spoluvlastnictví bude dále jednáno ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, pokud bude podílové spoluvlastnictví účastníků k uvedeným pozemkům parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] stále trvat.

4. Podle § 1140 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „ o. z.“) nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro obec a katastrální územní [adresa] plyne, že žalobkyně i žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno], přičemž žalobkyni náleží id. 1/2 těchto pozemků a každému z žalovaných id. 1/4. Pozemek parc. č. [hodnota] má výměru 1626 m a jde o trvalý travní porost zařazený do zemědělského půdního fondu a pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 301 m je zapsán jako vodní plocha, způsob využití - zamokřená plocha. Z informace o pozemku parc. č. [Anonymizováno] i [Anonymizováno] a kopie katastrální mapy v informaci obsažené vyplývá, že pozemek parc.č. [Anonymizováno] i [Anonymizováno] vlastní obec [adresa] a jde o přístupovou cestu k nemovitosti parc. č. [Anonymizováno] i [Anonymizováno] a současně [Anonymizováno]. Z ortofotomapy na čl. 74 ve spojení s vyjádřením žalobkyně i žalovaného 1) vyplývá, že pozemek parc. č. [hodnota] se nachází za budovou [Anonymizováno] [adresa] (parc.č. [hodnota]) a podle vyjádření žalobkyně i žalovaného 1) není pronajat, jde o travní porost a fakticky jej zřejmě seče majitel [Anonymizováno] [adresa], přičemž žalobkyně ani žalovaní jej nijak nevyužívají. Z téže ortofotomapy ve spojení s vyjádřením žalobkyně, které žalovaný 1) potvrdil, je zřejmé, že pozemek parc.č. [hodnota] sousedí s pozemkem parc.č. [Anonymizováno] ve výlučném vlastnictví žalobkyně, jde o pozemek tvořící břeh [Anonymizováno] potoka, pozemek ani jeden ze spoluvlastníků nevyužívá a byl zanesen nelegální skládkou, kterou svými silami ( bez jakéhokoli přispění žalovaných) zlikvidoval osmdesátiletý otec žalobkyně [jméno FO]. Z kopie katastrální mapy na č.l. 16 je zřejmé, že z opačné strany je přístup na pozemek parc.č. [hodnota] možný z pozemku parc. č. [Anonymizováno], který je dle vyjádření účastníků také veřejnou cestou ve vlastnictví Obce [adresa]. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemků č. [hodnota] vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO] a ověřeného [tituly před jménem] [jméno FO] dne 12. 8. 2024 vyplývá, že pozemek parc.č. [hodnota] lze podélně rozdělit na pozemek parc.č. [Anonymizováno] o výměře 151 m2 a parc.č. [Anonymizováno] o výměře 150 m2, z čehož by žalobkyně pro sebe žádala o oddělení parc.č [Anonymizováno], jejíž výměra téměř přesně odpovídá velikosti jejího spoluvlastnického podílu id. pozemku parc.č. [hodnota]. Při tomto rozdělení budou mít oba nově vzniklé pozemky parc.č. [Anonymizováno] i [Anonymizováno] zachován stejný přístup z veřejné cesty ( přes pozemky parc.č. [Anonymizováno] ev. [Anonymizováno], které jsou oba ve vlastnictví Obce [adresa]) i stejnou část břehu [Anonymizováno] potoka. Z téhož geometrického plánu je patrné, že pozemek parc.č. [hodnota] lze příčně rozdělit na pozemek parc.č. [Anonymizováno] o výměře 814 m2 a parc.č. [Anonymizováno] o výměře 812 m2, z čehož by žalobkyně pro sebe žádala o oddělení parc.č [Anonymizováno], jejíž výměra téměř přesně odpovídá velikosti jejího spoluvlastnického podílu id. pozemku parc.č. [hodnota] ( zde má soud za to, s ohledem na vyjádřené přání žalobkyně vlastnit pozemky [právnická osoba] oddělené jen obecní cestou, měla na mysli získat spíše oddělený pozemek parc.č. [Anonymizováno]. Při tomto rozdělení bude mít nově vzniklý pozemek parc.č. [Anonymizováno] zachován přístup z veřejné cesty přes pozemek parc.č. [Anonymizováno] a pozemek parc.č. [Anonymizováno] přes pozemek parc.č. [Anonymizováno], které jsou oba jako veřejná cesta ve vlastnictví Obce [adresa]. Zprávou Městského úřadu ve [adresa] - odboru výstavby a životního prostředí ze dne 17. 3. 2025 ve spojení se zprávou z 31.3.2025 bylo prokázáno, že odbor výstavby a životního prostředí nemá proti rozdělení pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] podle konkrétního geometrického plánu č. [Anonymizováno] ze dne 12. 8. 2024 vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] žádné námitky s tím, že územně plánovací dokumentace obce [adresa] nestanovuje žádné požadavky na minimální velikosti pozemků a z hlediska stavebního zákona zůstanou přístupy k nově vzniklým pozemkům zachovány ve stávající podobě.

6. Pro rozhodnutí o žalobě na oddělení ze spoluvlastnictví bylo zapotřebí zkoumat primárně to, zda věc, z jejíhož spoluvlastnictví žádá žalobkyně oddělit, má více než dva spoluvlastníky, kterážto podmínka je v tomto případě splněna, neboť pozemky parc.č [Anonymizováno] i [Anonymizováno] jsou ve spoluvlastnictví tří osob. Dále bylo zapotřebí zkoumat, zda lze předmět spoluvlastnictví rozdělit, což je prokázáno shora uvedeným geometrickým plánem č. [hodnota] vyhotoveným [tituly před jménem] [jméno FO] a ověřeným [tituly před jménem] [jméno FO] dne 12. 8. 2024, přičemž nově vzniklé pozemky parc.č. [Anonymizováno] i [Anonymizováno] odpovídají svou velikostí původních pozemků parc.č. [hodnota] a [Anonymizováno] a tedy lze tyto pozemky od původních pozemků oddělit tak, že by se jejich výlučnou vlastnicí stala žalobkyně a výměrou by prakticky odpovídaly velikosti dosavadního podílu žalobkyně na původních pozemcích parc.č. [hodnota] a [Anonymizováno], takže by nebylo ani zapotřebí rozhodovat o případném doplatku spojeném s oddělením ze spoluvlastnictví, neboť žalovaným by zůstaly v jejich rovnodílném podílovém spoluvlastnictví pozemky, které rovněž svou výměrou odpovídají jejich dosavadnímu spoluvlastnickému podílu na původních pozemcích.

7. Oddělení ze spoluvlastnictví by tak ve smyslu § 1140 odst. 2 o.z. mohlo bránit pouze to, že by o oddělení ze spoluvlastnictví žalobkyně žádala v nevhodnou dobu, což žalovaní ani netvrdili, ani to z důkazů nijak neplyne, neboť žalobkyně se o mimosoudní řešení podílového spoluvlastnictví účastníků snažila již delší dobu, a navíc fakticky žádný z účastníků předmětné pozemky nevyužívá, tedy v případném oddělení z takového spoluvlastnictví nehraje hledisko doby žádnou roli.

8. Dalším kritériem, které by ve smyslu § 1140 odst. 2 o.z. mohlo bránit oddělení ze spoluvlastnictví by bylo, pokud by o oddělení žalobkyně žádala jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Zde žalovaní 1) a 2) tvrdí, že oddělení, které žalobkyně požaduje, by vedlo k újmě žalovaných, kteří by oddělením získali pouze malé, neobhospodařovatelné pozemky a došlo by tak u nich i k finanční újmě. Uvedené kritérium je zapotřebí zkoumat u každého pozemku, u něhož se žalobkyně domáhá oddělení ze spoluvlastnictví, zvlášť. Ačkoli žalovaní argumentovali, že pozemky, které s žalobkyní ( případně s [Anonymizováno]. [jméno FO]) spoluvlastní v katastrálním území [adresa], tvoří nějaký soubor a nelze k nim přistupovat jednotlivě, pak nutno konstatovat, že toto tvrzení žalovaných neodpovídá realitě, neboť jak vyplývá z jednotlivých listů vlastnictví a kopií katastrální mapy k jednotlivým pozemkům, které mají účastníci v katastrálním území [adresa] dosud ve spoluvlastnictví parc.č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), je zřejmé, že jde o pozemky, které na sebe přímo nenavazují, mají odlišný způsob využití jak dle zápisu v katastru nemovitostí, tak dle faktického stavu a nejde například o komplex - farmu, k níž by náležel soubor společně obhospodařovaných pozemků, který by bylo nevhodné rozdělit. Jediné, co uvedené pozemky skutečně kromě umístění ve stejném katastrálním území spojuje, je to, že se v důsledku rodinných vztahů a právního nástupnictví po společných předcích žalobkyně a žalovaných (sestřenice a bratranců) dostali do jejich podílového spoluvlastnictví.

9. Co se týče pozemku parc. č. [hodnota], tak zde je ze shora uvedených důkazů i vyjádření účastníků evidentní, že rozdělením by vznikly dva prakticky totožné pozemky o výměře 812 m2, resp. 814 m2, z nichž každý bude mít samostatný přístup z veřejné cesty, z hlediska stavebního úřadu v dané lokalitě na minimální velikost pozemků není žádný požadavek a původní pozemek parc.č. [hodnota], který je evidován jako trvalý travní porost a zahrnut do zemědělského půdního fondu, je v současné době i ve skutečnosti pouze travním porostem, který není přímo účastníky nijak využíván, není a ani v posledních 30 letech nebyl pronajímán, a je fakticky udržován vlastníkem sousedního pozemku. Z úplného znění územního plánu [adresa] (zejména na č.l. 101 a 102 spisu) je pak patrné, že pozemek parc.č. [hodnota] je evidován jako plocha zemědělská s přípustným využitím, kterým je obhospodařování trvalých travních porostů, a to jak sečení či sušení, tak trvalé spásání, ev. dočasné zatravňování. S ohledem na tento způsob přípustného i faktického využívání pozemku parc.č. [hodnota] o výměře 1626 m2 je zřejmé, že stejným způsobem při zachování samostatného přístupu ke každému z pozemků bude možno obhospodařovat i pozemky o velikosti 812 m2, resp. 814 m2, tedy tvrzení žalovaných, že půjde o malé, neobhospodařovatelné pozemky je ve vztahu k pozemkům parc.č [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nepodložené a neodpovídající realitě a spekulace žalovaných, že by se mělo jednat o stavební pozemky je pouhou spekulací v přímém rozporu s obsahem jimi předloženého úplného znění územního plánu obce [adresa]. Pokud se pak snažili dokládat své tvrzení o snížení hodnoty pozemku parc.č. [hodnota], resp. parc.č. [Anonymizováno] či [Anonymizováno] po oddělení žalobkyně ze spoluvlastnictví listinou nazvanou znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] č. [č. účtu] ze dne 1.3.2025, vypracované na základě zadání žalovaných, pak jednak neobsahuje tato listina doložku ve smyslu § 126a o.s.ř., tedy k ní soud nemůže přihlížet jako ke znaleckému posudku a jednak tam uvedené závěry v tom smyslu, že cena za m2 pozemku parc.č. [hodnota] o výměře 1626 m2 činí částku 77 Kč/m2 a cena za m2 pozemku parc.č. [Anonymizováno] ( po oddělení [Anonymizováno]) o výměře 812 m2 činí již pouze 59 Kč/m2 je dovozována jednak ve vztahu k pozemkům o výměře 407 m2, přičemž takové pozemky ani po případném oddělení ze spoluvlastnictví nevzniknou a znalec zde dospívá ke svému závěru při srovnávání prodejů tří pozemků, z nichž dva se nachází v jiných lokalitách, jeden z nich je ornou půdou nikoli trvalým travním porostem, jejich jednotkové ceny činí 62 Kč/m2, 43 Kč/m2 a 28 Kč/m2, mají výrazně vyšší výměry i oproti stávajícímu pozemku o velikosti 1626 m2, přičemž nejblíže charakterem, umístěním i rozlohou pozemku parc.č. [hodnota] je vzorek 3 - pozemek v [Anonymizováno] o výměře 2 264 m2 s jednotkovou cenou 28 Kč/m2, a přesto znalec dochází k závěru, že původní cena nerozděleného pozemku parc.č. [hodnota] činí 77 Kč/m2 a po rozdělení jen 59 Kč/m2. Takový závěr je vyjma toho, že jde pouze o listinu a nikoli o znalecký posudek, také zcela nelogický, a to i s ohledem na shora zjištěné umístění, možný způsob užívání a přístupnost i ev. nově vzniklých pozemků parc.č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], že dělení pozemků nepovažuje za vhodné, když jejich rozdělením dojde k omezení jejich využitelnosti, se pak ve vztahu k pozemku, který je fakticky pásem louky, která je podle katastru nemovitostí i územního plánu součástí zemědělského půdního fondu a o kterou se žádný ze spoluvlastníků v posledních 30 letech nijak nestaral a fakticky ji seče majitel sousedního pozemku, jeví jako zcela účelové, neboť z hlediska možného využití trvalého travního porostu, kterým je fakticky pouze sečení a sušení trávy, není objektivně zásadní rozdíl v tom, bude-li sečeno 1626 m2 nebo 812 m2 a 814 m2, když k sečení a sušení trávy jsou obecně vhodné a užívané i mnohem menší pozemky a na šířce pozemků parc.č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] oproti šířce původního pozemku parc.č. [hodnota] nic nezmění, když jde o jeho příčné rozdělení. Vzhledem k tomu, že ohledně pozemku parc. č. [hodnota] nebyla soudem žádná újma hrozící spoluvlastníkům při oddělení žalobkyně ze spoluvlastnictví zjištěna, bylo rozhodnuto o oddělení žalobkyně ze spoluvlastnictví k pozemku parc. č. [hodnota] - trvalý travní porost o výměře 1626 m tak, že byla oddělena část vyznačená na geometrickém plánu č. [hodnota] vyhotoveném [tituly před jménem] [jméno FO] jako pozemek parc. č. [Anonymizováno], travní porost o výměře 812 m a tato oddělená část parc. č. [Anonymizováno] byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně s tím, že zbývající část nově označená geometrickým plánem jako parc. č. [Anonymizováno] zůstává v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví žalovaných 1) a 2), tedy každý z nich se stává podílovým spoluvlastníkem ideální 1/2 na nově vzniklém pozemku parc. č. [Anonymizováno] - travní porost o výměře 814 m, což odpovídá výměrou jejich původnímu ideálnímu podílu 2 x 1/4 na pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 1626 m, reps. získávají pozemek výměrou o 1 m2 přesahující původního pozemku. Pokud pak žalobkyně žádala v žalobě přikázání pozemku parc.č. [Anonymizováno], pak v řízení o oddělení ze spoluvlastnictví stejně jako v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví není soud vázán žalobním petitem potud, že by nemohl sám rozhodnout o způsobu oddělení ze spoluvlastnictví, ale je vázán pouze vymezením předmětu řízení v tom směru, že je žádáno oddělení a z jakého pozemku. S ohledem na žalobní tvrzení žalobkyně o úmyslu užívat nově vzniklý pozemek s pozemkem parc.č. [Anonymizováno] a částí parc.č. [hodnota] má soud za to, že této budoucí využitelnosti lépe odpovídá, je-li žalobkyni přikázán pozemek parc.č. [Anonymizováno], přičemž pro žalované, kteří v bezprostřední blízkosti parc.č. [hodnota] nemají jiné pozemky, je vcelku nerozhodné, které části původního pozemku parc.č. [hodnota] budou nadále spoluvlastníky. Pokud pak žalovaní 1) a 2) nebudou chtít v budoucnu setrvat ve spoluvlastnictví ve vztahu k pozemku parc.č. [Anonymizováno], bude na nich, zda a jak budou tuto otázku řešit, zda dohodou mezi sebou či prostřednictvím soudu.

10. Co se týče pozemku parc. č. [hodnota], tak zde je ze shora uvedených důkazů i vyjádření účastníků evidentní, že rozdělením by vznikly dva prakticky totožné pozemky o výměře 150 m2, resp. 151 m2, z nichž každý bude mít samostatný přístup z veřejné cesty, z hlediska stavebního úřadu v dané lokalitě na minimální velikost pozemků není žádný požadavek a původní pozemek parc.č. [hodnota], který je v katastru nemovitostí evidován jako vodní plocha se způsobem využití zamokřená plocha, je v současné době zarostlý trávou a keři ( viz ortofotomapa č.l. 74), není přímo účastníky nijak využíván, není pronajímán, a jedinou faktickou údržbou ze strany spoluvlastníků bylo v posledních letech vyklizení nepovolené skládky na pozemku otcem žalobkyně. Z úplného znění územního plánu [adresa] (zejména na č.l. 99 a 100 spisu) je pak patrné, že pozemek parc.č. [hodnota] je evidován jako smíšená obytná plocha staveb pro rodinnou rekreaci s vymezením [právnická osoba] [Anonymizováno] – lokálního biokoridoru, který zabírá téměř celou zadní polovinu pozemku parc.č. [hodnota] (směrem k [Anonymizováno] potoku) k němuž je výslovně uvedeno, že umisťování zástavby v plochách biokoridorů není možné, přípustné jsou pouze drobné stavby majitelů pozemků v rámci jejich hospodářské činnosti. Ve zbývající části pozemku by bylo ev. možno podle územního plánu připustit výstavbu přízemního objektu stavby pro individuální rekreaci – chaty se zastavěností max. 20 % pozemku, přičemž MěÚ [adresa] - odbor výstavby a životního prostředí uvedl, že nemá proti rozdělení pozemku parc. č. [hodnota] na dvě části [Anonymizováno] a [Anonymizováno] podle geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] žádné námitky a v dané lokalitě nejsou stanoveny žádné požadavky na minimální velikost pozemků. S ohledem na tento způsob přípustného využívání pozemku parc.č. [hodnota] o výměře 301 m2, který však v současné době nijak využíván není, je zřejmé, že stejným způsobem při zachování samostatného přístupu ke každému z pozemků bude možno při podélném rozdělení obhospodařovat i pozemky o velikosti 150 m2, resp. 151 m2, neboť omezení biokoridorem bude u obou nově vzniklých pozemků totožné a tedy tvrzení žalovaných, že půjde o malé, neobhospodařovatelné pozemky je ve vztahu k pozemkům parc.č [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nepodložené. Pokud se pak snažili dokládat své tvrzení o snížení hodnoty pozemku parc.č. [hodnota], resp. parc.č. [Anonymizováno] či [Anonymizováno] po oddělení žalobkyně ze spoluvlastnictví listinou nazvanou znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] č. [č. účtu] ze dne 1.3.2025, vypracované na základě zadání žalovaných, pak jednak neobsahuje tato listina doložku ve smyslu § 126a o.s.ř., tedy k ní soud nemůže přihlížet jako ke znaleckému posudku a jednak tam uvedené závěry v tom smyslu, že cena za m2 pozemku parc.č. [hodnota] o výměře 301 m2 činí částku 135 Kč/m2 a cena za m2 pozemku parc.č. [Anonymizováno] ( po oddělení [Anonymizováno]) o výměře 150 m2 činí již pouze 76 Kč/m2 je dovozována jednak ve vztahu k pozemkům o výměře 75 m2, přičemž takové pozemky ani po případném oddělení ze spoluvlastnictví nevzniknou a znalec zde dospívá ke svému závěru při srovnávání prodejů tří pozemků, z nichž dva se nachází v městských lokalitách – kat.úz. [adresa], jde fakticky o 6 pozemků o výměře od 47 m2 do 226 m2, celkem 689 m2, které jsou evidovány jako manipulační plocha – ostatní plocha a v kat.úz. [adresa] - kdy jde spoluvlastnický podíl id. 3/28 ze 4 pozemků o výměře od 8 m2 do 8 077 m2, celkem uvedeno 1670 m2 ( zřejmě 3/28), které jsou evidovány jako plochy pro hromadnou rekreaci a jeden pozemek je v obci [adresa], má výměru 11 552 m2, kdy část pozemku o výměře 4 200 m2 je územním plánem určena k zástavbě rodinnými domy a zbývající část je zemědělskou plochou a jejich jednotkové ceny činí 178 Kč/m2, 129 Kč/m2 a 172 Kč/m2, mají výrazně vyšší výměry i oproti stávajícímu pozemku o velikosti 301 m2, a přesto znalec dochází k závěru, že původní cena nerozděleného pozemku parc.č. [hodnota] činí 135 Kč/m2 a po rozdělení jen 76 Kč/m2. Je otázkou, z čeho znalec takový závěr ( pomineme-li, že jde pouze o listinu a nikoli o znalecký posudek), dovozuje, když srovnávané pozemky mají odlišný charakter, výměru i umístění a změna stanovené jednotkové obvyklé ceny u pozemku parc. č. [hodnota], resp. [Anonymizováno] není nijak konkrétně zdůvodněna i s ohledem na shora zjištěné umístění, možný způsob užívání a přístupnost i ev. nově vzniklých pozemků parc.č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], že dělení pozemků nepovažuje za vhodné pak rovněž nebylo nijak zdůvodněno, přičemž omezení využitelnosti ve vztahu k oběma nově vzniklým pozemkům zůstane s ohledem na existenci biokoridoru a evidenci pozemku jako vodní plochy – zamokřené plochy srovnatelné, když pozemek jako takový i při stávající výměře 301 m2 fakticky v jakékoli výstavbě omezuje právě existence biokoridoru a jeho evidence coby vodní plochy – zamokřené plochy ( např. sousední pozemky parc.č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jejichž částečnou zastavěností žalovaný 1) argumentoval jsou přitom v katastru nemovitostí evidovány coby ostatní plochy a naopak na pozemcích parc.č. [hodnota] sousedících s parc.č. [hodnota] na druhé straně, které jsou také evidovány jako vodní plocha – zamokřená plocha žádná výstavba podle ortofotomapy na č.l. 74 není, resp. na parc.č. [hodnota] je viditelný rybníček). Vzhledem k tomu, že ohledně pozemku parc. č. [hodnota] nebyla soudem žádná újma hrozící spoluvlastníkům při oddělení žalobkyně ze spoluvlastnictví zjištěna, bylo rozhodnuto o oddělení žalobkyně ze spoluvlastnictví k pozemku parc. č. [hodnota] – vodní plocha – zamokřená plocha o výměře 301 m2 tak, že byla oddělena část vyznačená na geometrickém plánu č. [hodnota] vyhotoveném [tituly před jménem] [jméno FO] jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] – vodní plocha – zamokřená plocha o výměře 151 m2 a tato oddělená část parc. č. [Anonymizováno] byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně s tím, že zbývající část nově označená geometrickým plánem jako parc. č. [Anonymizováno] zůstává v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví žalovaných 1) a 2), tedy každý z nich se stává podílovým spoluvlastníkem ideální 1/2 na nově vzniklém pozemku parc. č. [Anonymizováno] vodní plocha – zamokřená plocha o výměře 150 m2, což odpovídá výměrou jejich původnímu ideálnímu podílu 2 x 1/4 na pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 301 m, reps. získávají pozemek výměrou o 0,5 m2 menší než původního pozemku, což je zanedbatelný rozdíl s přihlédnutím k tomu, že u pozemku parc.č. [Anonymizováno] získali o 1 m2 více. S ohledem na žalobní tvrzení žalobkyně o úmyslu užívat nově vzniklý pozemek s pozemkem parc.č. [Anonymizováno] a částí parc.č. [hodnota] má soud za to, že této budoucí využitelnosti lépe odpovídá, je-li žalobkyni přikázán pozemek parc.č. [Anonymizováno]. Pokud pak žalovaní 1) a 2) nebudou chtít v budoucnu setrvat ve spoluvlastnictví ve vztahu k pozemku parc.č. [Anonymizováno], bude na nich, zda a jak budou tuto otázku řešit, zda dohodou mezi sebou či prostřednictvím soudu. Zde pak nutno zmínit, že na jedné straně se žalovaní 1) a 2) brání tomu, aby došlo k oddělení žalobkyně ze spoluvlastnictví pozemku parc.č. [hodnota] s tvrzením, že u nich oddělením dojde k finanční újmě, avšak pokud jim žalobkyně nabízela i v rámci tohoto soudního řízení uzavření částečného smíru ve vztahu k pozemku parc.č. [hodnota] tak, že by od každého z nich odkoupila jejich id. 1/4 pozemku tak, aby jejich tvrzené újmě zabránila, a to i za obvyklou cenu stanovenou v jimi předložené listině [tituly před jménem] [jméno FO] z 9.10.2024 ( o znalecký posudek nejde ze stejných důvodů jako u listiny z 1.3.2025), tedy že by jim vyplatila každému částku 10 250 Kč z celkové ceny pozemku parc.č. [hodnota] uvedené [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 41 000 Kč, žalovaní s tímto řešením při jednání dne 3.6.2025 odmítli souhlasit, ačkoli ho sami ve svém písemném vyjádření ze dne 11.10.2024 navrhovali a žalobkyně tento návrh již ve svém písemném vyjádření ze dne 17.12.2024 byla ochotna přijmout. Z jejich jednání zjevného jak z předžalobní komunikace s žalobkyní, tak v rámci soudního řízení, má proto soud dojem, že jejich cílem ani tak není zabránit újmě na své straně, ale spíše donutit žalobkyni k ústupkům na její straně, které by pro ni byly zcela nevýhodné a neodpovídají ani výši stávajících spoluvlastnických podílů na nemovitostech, když zde je nutno poznamenat, že žalobkyně je ta, kdo vlastní id. 1/2 sporných nemovitostí ( a u pozemku parc.č. [hodnota], který je však nyní předmětem řízení vyloučeného k samostatnému projednání dokonce id. 2/3) a jsou to spíše žalovaní, kdo se zjevně snaží získat lepší postavení než odpovídá velikosti jejich stávajících spoluvlastnických podílů na společných pozemcích. Pokud by tedy žalovaní 1) a 2) skutečně chtěli zabránit tomu, aby na jejich straně došlo k újmě spočívající v tom, že jim zůstane podle jejich tvrzení nevyužitelná část pozemku parc. č.[Anonymizováno] oproti v současné době jimi nijak nevyužívaným spoluvlastnickým podílům na pozemku parc. č. [hodnota], pak by této újmě nepochybně zabránilo to, že by se snažili získat finanční prostředky odpovídající jejich podílu na jimi tvrzené obvyklé ceně pozemku. V případě, že tak nečiní a naopak žádají o přikázání celého pozemku parc.č. [hodnota] do svého spoluvlastnictví (a tím vyloučení žalobkyně z vlastnictví tohoto pozemku) a dále po žalobkyni žádají vyplacení více než 1 mil. Kč za to, aby byl do jejího vlastnictví přikázán celý pozemek parc.č. [hodnota] (nyní předmět řízení vyloučeného k samostatnému projednání), u něhož výslovně uvedla, že o něj jako celek nemá zájem, má soud za to, že jejich tvrzení o tom, že jim oddělením žalobkyně ze spoluvlastnictví ve vztahu k pozemku parc. č. [hodnota], respektive [Anonymizováno], vznikne újma, jsou spíše obstrukčního charakteru, navíc za situace, kdy žalobkyně, resp. její otec byli v důsledku exekučních řízení a insolvenčního řízení vedeného vůči žalovanému 2) po dlouhá léta omezeni v možnosti nakládat se svými spoluvlastnickými podíly na předmětných nemovitostech, což žalovaní nijak nezpochybňovali.

11. S ohledem na vše shora uvedené má soud za to, že je-li institut oddělení ze spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 odst. 2 o. z. uveden prakticky na prvém místě před zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví, žalobkyně se jej také primárně domáhala, ve vztahu k pozemkům parc.č. [hodnota] a [Anonymizováno] jsou více než dva spoluvlastníci, uvedené dvě parcely parc. č. [hodnota] i [Anonymizováno] lze podle geometrického plánu rozdělit, žalobkyně o oddělení nežádala v nevhodnou dobu, respektive to nebyla ani tvrzeno a tvrzená újma žalovaných 1) a 2) nebyla žalovanými nijak prokázána a navíc ohledně spoluvlastnických podílů žalovaných na pozemku parc.č. [hodnota] žalobkyně žalovaným nabízela, že by jejich podíly odkoupila za cenu stanovenou jimi osloveným [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovaní 1) a 2) to odmítli, má soud za to, že oddělení žalobkyně ze spoluvlastnictví ve vztahu k pozemkům parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] nic nebrání a do budoucna tak budou neuspokojivé spoluvlastnické vztahy mezi žalobkyní a žalovanými ve vztahu k těmto pozemkům definitivně vyřešeny, kdy žalobkyně získá oddělené pozemky do svého výlučného vlastnictví a žalovaní 1) a 2) si coby spoluvlastníci zbývajících částí vyznačených nově jako parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] mohou nezávisle na žalobkyni mezi sebou zvolit jakýkoliv způsob uspořádání majetkových vztahů.

12. Vzhledem k tomu, že nově vzniklý pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 812 m a nově vzniklý pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 151 m, které budou ve výlučném vlastnictví žalobkyně, mají celkem výměru 963 m, což činí o 0,5 m2 méně, než by činil spoluvlastnický podíl žalobkyně odpovídající výměře podílu id. 1/2 na původních pozemcích parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] a jedná se prakticky o oddělení pozemků zcela odpovídající spoluvlastnickému podílu žalobkyně a spoluvlastnickým podílům žalovaných na původních pozemcích, nebylo ze strany soudu zapotřebí rozhodovat o jakémkoliv finančním vypořádání mezi účastníky, neboť každý z nich získal to, čeho byl v ideálním slova smyslu doposud spoluvlastníkem a tedy se jedná o nejhospodárnější způsob vypořádání dosavadních spoluvlastnických vztahů mezi účastníky.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s odkazem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 10. 11. 2020 č. j. I. ÚS 262/20-3 tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení, neboť nelze říci, že by některý z účastníků měl větší úspěch než druhý, když majetkově jde o srovnatelný výsledek.

Poučení