2 C 284/2023 - 222

Rubrum

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Sobotníkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro žaloba o splnění povinnosti takto:

Výrok

I. Žaloba na uložení povinnosti straně žalované, aby sdělila žalobce jméno, adresu a bydliště vlastníka a osoby, které přenechal byt k užívání k jednotce číslo 968/1, 968/3, 968/4, 968/7, 968/8, 968/9, 968/10, 968/11, 968/12, 969/1, 969/3, 969/4, 969/6, 969/7, 969/9, 969/10 v domě č. p. 968, 969, postaveném na pozemku parc. č. st. 1463, zapsaném na LV č. [hodnota] Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa]-město, pro obec a k. ú. [adresa] ke dni [datum], se zamítá.

II. Žaloba na uložení povinnosti straně žalované, aby sdělila žalobci jméno, adresu a bydliště vlastníka a osoby, které přenechal byt k užívání jednotky č. 968/2, 968/4, 968/6, 968/8, 968/10, 968/12, 969/2, 969/4, 969/6, 969/8, 969/12 v domě č. p. 968, 969, postaveném na pozemku parc. č. st. 1463, zapsaném na LV č. [hodnota] Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa]-město, pro obec a k. ú. [adresa] ke dni [datum], se zamítá.

III. Žaloba na uložení povinnosti straně žalované, aby sdělila žalobci jméno, adresu a bydliště vlastníka a osoby, které přenechal byt k užívání k jednotce číslo 969/1, 969/2, 969/4, 969/5, 969/6, 969/7, 969/8, 969/9, 969/10, 969/11, 969/12 v domě č. p. 968, 969, postaveném na pozemku parc. č. st. 1463, zapsaném na LV č. [hodnota] Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa]-město, pro obec a k. ú. [adresa] ke dni [datum], se zamítá.

IV. Žaloba na uložení povinnosti straně žalované, aby sdělila žalobci jméno, adresu a bydliště vlastníka a osoby, které přenechal byt k užívání jednotky číslo 968/3, 968/6, 968/9, 968/12, 969/3, 969/6, 969/12 v domě č. p. 968, 969, postaveném na pozemku parc. č. st. 1463, zapsaném na LV č. [hodnota] Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa]-město, pro obec a k. ú. [adresa] ke dni [datum], se zamítá.

V. Žalobce je povinen nahradit žalované k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost sdělit žalobci jména a adresy bydliště vlastníka a osoby, jíž byly přenechány k užívání bytové jednotky č. 968/1, 968/3, 968/4, 968/7, 968/8, 968/9, 968/10, 968/11, 968/12, 969/1, 969/3, 969/4, 969/6, 969/7, 969/9, 969/10 v domě č. p. 968, 969 postaveném na pozemku p. č. st. 1463 zapsaném na LV č. [hodnota], to vše zapsáno Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa] – město pro obec a k.ú. [adresa], a to ke dni [datum]. Dále požadoval sdělení týchž údajů k bytovým jednotkám č. 968/2, 968/4, 968/6, 968/8, 968/10, 968/12, 969/2, 969/4, 969/6, 969/8, 969/12, v téže budově, a to k datu [datum]. Další žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal sdělení totožných údajů ve vztahu k bytovým jednotkám č. 969/1, 969/2, 969/4, 969/5, 969/6, 969/7, 969/8, 969/9, 969/10, 969/11, 969/12, v téže budově, a to k datu [datum], a dále k bytovým jednotkám č. 968/3, 968/6, 968/9, 968/12, 969/3, 969/6, 969/12 v téže budově k datu [datum]. Žaloby odůvodnil tím, že je vlastníkem bytové jednotky č. 969/7 zapsané na LV č. [hodnota], v budově č.p. 968, 969, bytový dům, postavené na pozemku p. č. st. 1463, st. 1464, zapsané na LV č. [hodnota], to vše zapsáno Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa] – město pro obec a k.ú. [adresa]. Žalovaná je pak dle § 1190 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) osobou odpovědnou za správu domu a pozemku. Žalobce je jakožto vlastník shora uvedené bytové jednotky členem žalované. Dne [datum] žalobce žalovaného požádal o informace dle § 1178 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ke dni [datum]. Stejně tak o informace dle § 1178 o. z. požádal dopisem ze dne [datum] ke dni [datum], dopisem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum]. Jelikož žalobce přes své žádosti požadované informace ani v jednom případě neobdržel, zaslal žalované ve dnech [datum] a [datum] výzvy dle § 142a o. s. ř. ke splnění povinností požadovaných uvedenými výzvami. Žalovaná však přesto svou povinnost dosud nesplnila a nikterak na předžalobní výzvy nereagovala.

2. Jelikož soud dospěl k závěru, že spolu obě řízení zahájená dvěma výše specifikovanými samostatnými žalobami úzce souvisí, když se týkají týchž účastníků a téže věci, rozhodl soud usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] o spojení věci ke společnému projednání a rozhodnutí.

3. Žalovaná se k oběma podaným žalobám vyjádřila podáním ze dne [datum], v němž uvedla, že žalobcem uplatněný nárok neuznává, jelikož před podáním žalob nebyla žalobcem ke splnění povinností ve smyslu § 1178 o. z. nikterak vyzvána, a proto z její strany logicky nemohla proběhnout jakákoli adekvátní reakci ve smyslu sdělení požadovaných údajů. Pokud jí byla v minulosti doručena obdobná žádost žalobce, pak žalovaná svou povinnost svědomitě splnila a žalobce byl pravidelně seznamován s údaji dle § 1178 o. z. i v období blízkém datacím jeho údajných žádostí. Žalovaná popřela, že by jí byl doručen kterýkoli z žalobcem označených dopisů ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], který by obsahoval žádost o sdělení informací ve smyslu § 1178 o. z. Obdobně ani předžalobní výzva z [datum] nebyla žalované doručena a výzva z 29. 9. 20223 nijak nespecifikuje povinnost, jejíž splnění se žalobce v tomto řízení domáhá. Dle názoru žalované není její povinnost dle § 1178 o. z. koncipována tak, že by měl být plněna zpětně k neaktuálnímu stavu, na jehož zjištění nemůže mít člen SVJ legitimní právní zájem. Domnívá se proto, že vlastník bytové jednotky je oprávněn požadovat nikoli obsolentní údaje ale pouze údaje o současných vlastnících a uživatelích bytových jednotek, když znalost aktuálních údajů o osobách užívajících s ním společnou nemovitost odpovídá smyslu a účelu zákonné úpravy. I tohoto důvodu považuje žaloby za zcela nedůvodné. Ve zbývající části svého vyjádření žalovaná uvedla, že je na místě na jednání žalobce pohlížet jako na zjevné zneužití práva, neboť cílem množství žádostí žalobce a jím podaných žalob není skutečné dosažení jeho práv ale neúměrné zatížení žalované a potažmo i zahlcení soudní soustavy. I z tohoto důvodu se žalovaná domnívá, že by žalobě nemělo být vyhověno.

4. Při ústních jednáních účastníci setrvali na svých stanoviscích a učinili nesporným, že je žalobce vlastníkem bytové jednotky č. 696/7 zapsané na LV č. [hodnota], nacházející se v budově na adrese [adresa], 969, [adresa], a že je tudíž členem žalované, který je osobou odpovědnou za správu domu a pozemku na uvedené adrese. Dokazováním provedeným při ústních jednáních soud zjistil následující skutečnosti.

5. Z žádosti ze dne [datum], která měla dle tvrzení žalobce a podacího lístku být žalovanému odeslána dle [datum] a dle dodejky vhozena do schránky žalovaného dne [datum], vyplynulo, že žalobce požádal žalovanou mj. ve smyslu § 1178 o. z. o sdělení jména a bydliště kteréhokoli vlastníka jednotky nebo osob, jimž vlastník jednotky přenechal k užívání, a to ke dni [datum]. Součástí žádosti měla být i částka [částka] zasílaná žalované. Žalovaná však popírá, že by daná zásilka obsahovala onu tvrzenou žádost žalobce nebo jakoukoli hotovost, a přesto by hodnota zásilky činila [částka]. Žalobce žalovanému nikdy žádnou hotovost prostřednictvím dopisu nezaslal, dává obvykle precizní pokyny poště ohledně doručování. Další žádost, tentokrát ze dne [datum], vyzývající mj. k poskytnutí údajů dle § 1178 o. z. ke dni [datum], byla žalovanému zaslána téhož dne a dle dodejky byla vrácena zpět žalobci, jelikož nebyla adresátem vyzvednuta. Tato žádost žalobce obsahovala celkem [hodnota] různých požadavků vůči žalované. Z dopisu ze dne [datum] vyplynulo, že žalobce učinil ve vztahu k žalované celkem [hodnota] různých požadavků ke splnění různých povinnosti, mj. ji vyzval pod bodem 2) i ke sdělení údajů o uživatelích a vlastnících vybraných bytových jednotek dle § 1178 o. z., a to k datu [datum]. Dle dodejky označené „Písemnost ze dne [datum]“ byl dopis žalované doručen vhozením do schránky dne [datum]. Dle dopisu ze dne [datum] žalobce žalovanou vyzval ke splnění 4 různých povinností, mj. k poskytnutí údajů dle § 1178 o. z. ve vztahu k vybraným bytovým jednotkám, a to ke dni [datum], přičemž dle dodejky byla zásilka vrácena žalobci.

6. Z předžalobní výzvy z [datum], která byla žalované zaslána téhož dne, vyplynulo, že žalobce opět požádal mj. o splnění povinnosti dle § 1178 o. z. k datům [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dle kopie dodejky byl dopis poskytovatelem poštovních služeb vrácen zpět žalobci. Z výzvy ke splnění zákonných povinností ze dne [datum], odeslané dle podacího lístku téhož dne, vyplynulo, že žalobce žalovaného vyzval ke splnění povinností dle § 8 odst. 1 a dle § 7 zákona č. 67/2013 Sb., aniž by danou povinnost přesně specifikoval. Pouze odkázal na velké množství dříve zaslaných dopisů, aniž by z této výzvy bylo jakkoli zřejmé, jaké konkrétní informace má žalovaná poskytnout.

7. Z notářského zápisu č.j. N 311/2024, sepsaného dne [datum], vyplynulo, že právní zástupce žalobce daného dne otevřel před notářem mj. dopis ze dne [datum] shodující se svým obsahem s předžalobní výzvou z [datum] popsanou v předchozím odstavci. Dopis byl označen poznámkou „nevkládat do schránky“ a notář osvědčil, že obálka nebyla porušena a byla řádně uzavřena.

8. Z dopisu ze dne [datum] vyplynulo, že žalovaná žalobci sdělila informace podle § 1178 o. z., tedy jména a bydliště vlastníků a eventuálně i uživatelů veškerých bytových jednotek žalované, tj. č. 968/1 – 968/12 a dále č. 969/1 – 969/12. tento dopis žalobci dle dodejky doručen do vlastních rukou dne [datum]. Tytéž informace byly žalovanému sděleny i dopisem ze dne [datum], který byl žalobci dle dodejky doručen do vlastních rukou dne [datum]. Dále z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná žalobci sdělila informace podle § 1178 o. z. rovněž ve vztahu ke všem bytovým jednotkám, přičemž tento dopis se dle dodejky žalobci nepodařilo doručit a byl vrácen odesílateli se sdělením [právnická osoba], že adresát nemá označenou schránku. I z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná žalobci sdělovala údaje podle § 1178 o. z. ke všem uvedeným bytovým jednotkám, přičemž tento dopis byl žalovanému do vlastních rukou dle dodejky doručen dne [datum]. Dle dopisu ze dne [datum] žalovaná žalobci opět sdělila údaje dle § 1178 o. z. o vlastních a eventuálních uživatelích všech bytových jednotek. Žalobce ve svém vyjádření sporoval, že by mu byly dané dopisy byly doručeny a poukázal na to, že na stejné adrese mají hlášené bydliště minimálně dvě osoby shodného jména a příjmení „[Jméno žalobce]“, pročež nelze vyloučit, že dané dopisy byly doručeny zcela jiné osoby, ale nikoli žalobci.

9. Z potvrzení o provedené lustraci v CEO ze dne [datum] vyplynulo, že na adrese [adresa] mají hlášené bydliště dvě osoby jména [Jméno žalobce], avšak s daty narození [datum] a [Datum narození žalobce].

10. Z kopií dodejek k dopisům zasílaným žalobcem žalované má soud za prokázané, že žalobce žalované zasílá značné množství dopisů a tyto vlastnoručně doplňuje pokyny pro poštovní doručovatele ve znění „NEVKLÁDAT DO SCHRÁNKY“.

11. Z řady rozsudků zdejšího soudu a Krajského soudu v Plzni z let 2021 až 2023, které byly provedeny při jednání k důkazu, má soud za prokázané, že mezi stranami byla vedena celá řada vzájemných sporů týkajících se většinou otázek vyúčtování služeb, které byly až na výjimky zahájeny z podnětu žalobce a skončeny jeho neúspěchem. Soudy v řadě řízení (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]) dospěly k závěru, že žalobce příliš neusiluje o to reálně obdržet od žalované konkrétní požadované údaje, ale spíše o vedení sporů se žalovanou a zahlcování ji svými žádostmi a obstrukčním chováním. Ostatně soud z úřední činnosti ze svého informačního systému zjistil, že i aktuálně je vedeno přes třicet dosud pravomocně neskončených řízení, která byla zahájena návrhy žalobce z října, potažmo listopadu, loňského roku. V daných řízeních se žalobce opět domáhá sdělení údajů o uživatelích a vlastnících vybraných bytových jednotek opakovaně k vybraným datům, nahlížení do pokladů k vyúčtování služeb za jednotlivé roky, dále nahlížení do materiálů žalovaného ke skončeným soudním sporům či správním řízením a podobně. Žalobce v žádném řízení nevysvětluje, z jakého důvodu se po žalovaném domáhá splnění konkrétních povinností opakovanými žádostmi, které činí často s velkým časovým odstupem od okamžiku, kdy by bylo možné dané informace požadovat poprvé. K soudu potom podává samostatné téměř totožné žaloby, lišící se mnohdy jen obdobím, ve vztahu k němuž je informace požadována, přestože by pro strany i soud bylo rychlejší a ekonomičtější, kdyby požadavky na poskytnutí téže informace jen k různým datům byly všechny zahrnuty v jedné žalobě. Tím spíše, že jsou z valné většiny žalobcem k prokázání důvodnosti jeho nároku navrhovány totožné důkazy.

12. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č.j. [spisová značka], mimo jiné vyplynulo, že poskytovatel služeb podle § 8 zákona č. 67/2013 Sb. je povinen umožnit příjemci služeb i opakovaně umožnit seznámení s podklady vyúčtování a výkon tohoto práva příjemce nesmí fakticky omezovat či ztěžovat, avšak zároveň ani příjemce služeb své „právo na zpřístupnění podkladů pro vyúčtování služeb nesmí – stejně jakékoli jiné právo – vykonávat šikanujícím způsobem, tj. takovým způsobem, který by poskytovatele služeb omezoval v činnosti, nebo mu způsoboval nepřiměřené náklady.“ 13. Dále byly provedeny ještě další listinné důkazy, z nichž však nevyplynula žádná pro posouzení věci podstatná zjištění.

14. Vedle shora popsaných důkazů strany navrhly v řízení ještě další důkazy, kdy však návrhy na jejich provedení byly soudem v průběhu ústních jednání z důvodu nadbytečnosti zamítnuty. Dotazy na [právnická osoba] za účelem zjištění procesu doručování zásilek ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] žalované soud považoval za zcela nadbytečné, když žalovaná nepopírala doručení či nedoručení poštovní zásilky jako takové, ale pouze obsah dané zásilky. Jaké konkrétní listiny byly obsahem daných zásilek by tudíž dotazem na [právnická osoba] zjištěno nebyla, a proto daný důkaz soud shledal nadbytečným, když sdělení [právnická osoba] by nepřineslo žádná nová zjištění podstatná pro posouzení nároku žalobce v této věci. Dále soud neprovedl důkazy ve formě listin ze spisů zdejšího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] nebo přípisem ze dne [datum], když skutečnost, že orgány veřejné moci označují účastníky řízení či jiné osoby mj. i datem narození, neznamená, že by taková povinnost vyplývala z právního obecně pro soukromé subjekty při jejich vzájemném jednání. Nadto nelze odhlédnout od skutečnosti, že sám žalobce se v dopisech adresovaných žalované rovněž datem narození neoznačuje, tudíž zde není jediný relevantní důvod pro to, aby jej měla žalovaná povinnost označovat datem narození v každé zasílané písemnosti. Tím spíše, že se jedná o jedinou osobu daného jména a příjmení, která je žalované coby vlastník nebo uživatel spravovaných bytových jednotek známa. Zpráva města [adresa] k přestupkům spáchaným žalobcem pak dle názoru soudu rovněž do věci nemůže přinést nová zjištění důležitá pro posouzení věci, když toto s projednávanou věcí nijak nesouvisí.

15. Podle § 1178 odst. 1 o. z. osoba odpovědná za správu domu vede seznam vlastníků jednotek a osob, kterým vlastník přenechal byt k užívání, v rozsahu stanoveném v § 1177. Podle odstavce 2 požádá-li o to vlastník jednotky, sdělí mu osoba odpovědná za správu domu jméno a bydliště kteréhokoli vlastníka jednotky nebo osoby, které přenechal byt k užívání.

16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci bylo nesporné, že žalobce je z titulu vlastnictví bytové jednotky č. 969/7 v domě na adrese [adresa] ve Starém Plzenci členem žalovaného a jako takovému mu náleží ve smyslu § 1178 odst. 2 o. z. právo žádat po žalované sdělení údajů o vlastnících a uživatelích jednotlivých bytových jednotek žalované. Ke splnění této povinnosti přitom zákon žalované nestanovuje žádnou nepřekročitelnou lhůtu ani žalobce nelimituje v tom, kdy smí žalovanou ke splnění uvedené povinnosti vyzvat ani v tom, kolikrát tak smí činit. Lze tedy uzavřít, že žalobce mohl patrně o dané informace žalovanou žádat i opakovaně. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce žalované ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] skutečně odeslal dopisy, jejichž obsahem měly být žalobcem označené žádosti. Byť žalovaná sporovala, že by se do sféry její dispozice vůbec dostaly žádosti žalobce ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], když vyjádřila pochybnost o skutečném obsahu zásilek a domnívá se, že žalobce s obsahem zásilek zpětně manipuloval, považuje soud další dokazování v tomto směru s ohledem na níže uvedené za nadbytečné. Z žádostí, na něž se žalobce odvolává, je přitom patrné, že žalobce každou žádostí požadoval po žalované splnění více různých povinností. Konkrétně žádost ze dne [datum] obsahovala celkem [hodnota] rozličných požadavků, žádost ze dne [datum] obsahovala celkem [hodnota] různých požadavků, žádost ze dne [datum] obsahovala celkem [hodnota] různé požadavky, žádost ze dne [datum] obsahovala celkem [hodnota] různých požadavků. Samotná předžalobní výzva z [datum] pak obsahuje 10 stránek různých požadavků, přičemž se žalobce vždy odkazuje na dřívější žádosti, stanovuje lhůtu 7 dnů ke splnění jeho požadavků s tím, že v opačném případě se svých práv bude domáhat soudní cestou. Tato byla dle notářského zápisu ve spojení s podacím lístkem skutečně odeslána [datum] žalovanému s pokynem „NEVKLÁDAT DO SCHRÁNKY“ a poté vrácena zpět odesílateli, když nebyla v úložní lhůtě vyzvednuta. Výzva je tak dle svého obsahu dle názoru soudu předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. a nikoli novou hmotněprávní žádostí. Výzva z [datum] je zcela neurčitá a nemohou z ní být dovozovány žádné pro řízení podstatné skutečnosti. Ani jedna z žádostí neobsahuje sebemenší odůvodnění jediného požadavku. Ve všech žádostech je žadatel označen jen svým jménem a příjmením a adresou [adresa]. S pokynem „NEVKLÁDAT DO SCHRÁNKY“ žalobce dle provedeného dokazování žalované zasílá značné množství dopisů.

17. Z dopisů ze dne [datum], [datum] a [datum] vyplynulo, že žalovaná žalobci sdělovala informace o uživatelích a vlastnících všech bytových jednotek. Je pravdou, že z nich nelze dovozovat, že by dané informace byly platné k datům, k nimž se sdělení dožadoval žalobce, přesto je patrné, že žalovaná dané informace podle § 1178 o. z. žalobci sdělovala a žalobce tak měl pravidelně přehled o těchto osobách. Pokud žalobce tvrdí, že mu nikdy nebyly doručeny, protože nemá schránku v domě, a protože není v dopisech označen datem narození, jde toto jen k jeho tíži. Pokud žalobce skutečně na dané adrese nemá poštovní schránku, pak ale z jeho žádosti nevyplývá jiná adresa, kam by mu měly být písemnosti doručovány. Naopak se v žádostech označuje adresou, na kterou mu písemnosti byly zasílány. Žalovaná jako adresát žádosti je tedy zcela oprávněna domnívat se, že žalobci mají být dopisy zasílány na danou adresu, odkud byly žádosti odesílány. Pokud tam žalobce schránku nemá, jen to svědčí o o tom, že ve skutečnosti nemá zájem o požadované informace, ale pouze zneužívá svých práv vůči žalované, když jí fakticky znemožňuje plnit její povinnosti, k jejichž splnění ji vyzývá. Takovýto způsob výkonu práva je na místě hodnotit jako zjevně zneužívající a není možné mu poskytovat soudní ochranu. Pokud z provedených důkazů vyplynulo, že mezi vlastníky a uživateli bytových jednotek figuruje jediná osoba jména [Jméno žalobce], pak je schránka v domě č.p. 969 označená jménem žalobce, který uvádí danou adresu jako adresu svého bydliště, logicky jeho schránkou. Zmíněné dopisy žalované či výzvy k jejich vyzvednutí, byly tedy logicky vloženy do schránky žalobce, čímž se dopis dostal fakticky do sféry jeho dispozice. Dopis potom tedy mohl převzít pouze obyvatel daného bytu mající přístup k dotčené poštovní schránce a nikdo jiný, tudíž se dopisy do sféry jeho dispozice dostaly. Pokud žalobce tvrdí, že v domě žije další osoba shodného jména, pak patrně tato žije v bytě se žalobcem. A pokud tedy dopisy nepřevzal žalobce ale jeho jmenovec, pak je na žalobci, coby vlastníkovi a uživateli bytu, aby si ve své domácnosti zajistil takové nakládání se zásilkami, že se opravdu s jemu adresovanými písemnosti seznámí (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Zda tak učinil či nikoli je již pouze jeho věcí, avšak pokud tak neučinil, nelze toto klást k tíži žalované.

18. Přestože žalobce má právo po žalované požadovat informace ve smyslu § 1178 o. z., je třeba si uvědomit, že sdělování těchto informací není jediným předmětem činnosti žalované a v žádném případě to není její hlavní činností. Naopak smyslem existence žalované, a tudíž i její hlavní činností, má být správa nemovitosti a prosazování či realizace zájmů všech jeho členů, tedy všech vlastníků jednotek a nikoli jen žalobce. Zejména tak má pečovat o různé opravy nemovitosti, povinné revize plynu, elektřiny, vodoměrů, výtahů a podobně, zajišťování svozu odpadu, zajišťování služeb a jejich úhrad všemi členy a jiné. Pokud by se měla žalovaná denně zabývat desítkami žádostí všech členů takového typu, jaké žalobce žalované dle svého tvrzení zasílá, byla by tím ona hlavní činnost žalované téměř paralyzována. Žalovaná svou činnost má přitom vykonávat v zájmu všech spoluvlastníků, a to i tím nejekonomičtějším možným způsobem. Pokud však jen žalobce jen v krátkých časových intervalech žalované zasílá velmi rozsáhlé žádosti o rozličné informace či nahlížení do značného množství rozličných dokumentů bez zřejmého důvodu, je dle názoru soudu na místě jeho způsob výkonu práva hodnotit jako zneužívající ve smyslu § 8 o. z., kdy takovému způsobu výkonu práva nelze přiznat právní ochranu.

19. O šikanózním způsobu výkonu práva žalobce svědčí i skutečnost, že například toto řízení bylo zahájeno dvěma samostatnými žalobami podanými s odstupem jediného měsíce, a to po více než roce, respektive dvou letech od první žádosti o informace. Není zřejmé, proč všechny čtyři nároky nebyly uplatněny jedinou žalobou, když takovýto postup by byl pro obě strany levnější a jistě i rychlejší. V každé z žalob je přitom uplatňován jeden nárok ve vztahu k roku 2021 a jeden ve vztahu k roku 2022, v obou případech k rozdílným bytovým jednotkám. V předžalobní výzvě z [datum], na niž se žalobce odvolává, přitom žalobce žalovanou vyzývá k poskytnutí informací ve vztahu ke všem čtyřem datům označeným v podaných žalobách. Pokud byl tedy poslední pokus žalobce o mimosoudní získání požadovaných informací učiněn jedním dopisem, není zde žádný logický důvod, proč se žalobce svých nároků nyní u soudu domáhá dvěma samostatnými žalobami a proč jsou nároky v žalobách kombinovány právě tak, jak jsou. Nadto soud ze soudního informačního systému zjistil, že se zdaleka nejedná o jediné žaloby podané v průběhu října a listopadu 2023, jimiž se žalobce dožaduje sdělení týchž údajů jen k jiným datům a různým bytovým jednotkám. Současně není zřejmý žádný legitimní zájem žalobce, proč se svých práv domáhá u soudu s ročním či dvouletým prodlením, když aktuálně už se mohou osoby vlastníků a uživatelů diametrálně lišit, a tedy požadování dnes již takto zastaralých informací se jeví jako zcela neúčelné. Nadto informace k osobám vlastníků má možnost žalobce kdykoli získat také nahlédnutím do katastru nemovitostí. Byť samozřejmě žalobce může dané informace požadovat od žalované dle § 1178 o. z., je soud toho názoru, že by žádosti člena měly být účelné a sloužit opravdu k ochraně jeho zájmů, kterým je mít aktuální přehled o vlastnících a uživatelích bytových jednotek. Výkon daného práva by však neměl být zneužíván a sloužit jen k neúměrnému zatěžování žalované, což se zde zjevně děje. V tomto ohledu se přitom již vyjádřil i Nejvyšší soud v rozhodnutí z [datum], č.j. [spisová značka].

20. Soud proto dospěl k závěru, že z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobce se výzvami opakovaně domáhá po žalované splnění množství povinností bez uvedení konkrétních důvodů. Žádosti obsahují dlouhé výčty požadavků, dopisy jsou pak zasílány bez možnosti vkládání do schránek, což jistě žalované přebírání zásilek komplikuje. Poté se s delším časovým odstupem domáhá svých práv velkým množstvím samostatných žalob u soudu, kdy své nároky v žalobách různě nesmyslně kombinuje. A to není případ pouze tohoto řízení, ale desítek dalších řízení, jimiž žalobce zdejší soud aktuálně zahlcuje. Soud se tak domnívá, že se žalobce svými žádostmi nesnaží využívat svá zákonem daná práva k předvídaným účelům, ale pouze k zahlcování žalované a potažmo i soudu. Takovéto jednání však lze považovat za zcela zjevně šikanózní výkon práva, který však nemůže požívat právní ochrany, a proto byly obě žaloby v celém rozsahu zamítnuty.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na soudním jednání na [datum], [datum] a [datum] a porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum], vyjádření z [datum]) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalované.