2 C 34/2023 - 129

Rubrum

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Štorkánovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) [Anonymizováno]. [Jméno žalobce A] bytem [Adresa žalobce A], [Anonymizováno] [Anonymizováno] b) [Anonymizováno] [Jméno žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o uložení povinnosti takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zajistit opravu rozhrady opěrné zdi nacházející se na hranici pozemku v jejím výlučném vlastnictví parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [právnická osoba], zapsaného na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště [adresa] a pozemku ve spoluvlastnictví žalobců parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [právnická osoba], zapsaného na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště [adresa], a to způsobem zamezujícím jejímu naklánění nad pozemek žalobců parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [právnická osoba], zapsaného na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště [adresa] ve lhůtě 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna opravit z betonových tvárnic zhotovený pravý sloupek vstupní branky na pozemek žalobců parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [právnická osoba], zapsaného na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště [adresa] tak, aby stál kolmo od paty tohoto sloupku, která se nachází na úrovni terénu, do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům a) a b) náklady tohoto řízení ve výši 32 020 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců [tituly před jménem] [Anonymizováno]

IV. Žalovaná je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náklady tohoto řízení, které musel hradit stát ve výši a lhůtě, která bude stanovena samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobci se svou žalobou domáhali toho, aby žalované byla uložena za prvé povinnost zajistit opravu rozhrady - opěrné zdi nacházející se na hranici pozemku v jejím výlučném vlastnictví parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [právnická osoba] a pozemku ve spoluvlastnictví žalobců parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [právnická osoba] tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Za druhé se žalobci domáhali, aby byla žalované uložena povinnost opravit z betonových tvárnic zhotovený sloupek vstupní branky na pozemek žalobců parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [právnická osoba] tak, jak je uvedena ve výroku II. tohoto rozsudku. Uvedli, že jsou spoluvlastníky, každý podílu o velikosti id. pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [právnická osoba], zapsaného na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj – katastrální pracoviště [adresa]. Žalovaná je výlučnou vlastnicí sousední nemovité věci, a to pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [právnická osoba], zapsaného na LV č. [hodnota] rovněž u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj – katastrální pracoviště [adresa]. Hranice mezi pozemkem žalované, pozemkem žalobců a pozemkem parc. č. [Anonymizováno], na němž se nachází místní komunikace ve vlastnictví města [adresa], je lemována opěrnou zdí - rozhradou, nacházející se na pozemku a ve vlastnictví žalované (dále jen „opěrná zeď“). Žalovaná byla žalobci a jejich právní předchůdkyní, paní [jméno FO], matkou žalobců, opakovaně upozorňována na naklánění a nestabilitu opěrné zdi, v důsledku čehož mimo jiné dochází k deformaci sloupku vstupní branky na pozemek žalobců a hrozí vznik další újmy. Žalovaná v reakci na toto upozornění a žádosti o zjednání nápravy opakovaně tvrzení žalobců, případně jejich právní předchůdkyně, o nestabilitě opěrné zdi zpochybňovala. Z toho důvodu se žalobci obrátili na soudního znalce [jméno FO]. [jméno FO] s žádostí o posouzení důvodu naklonění pravého sloupku vstupní branky na jejich pozemek. Uvedený soudní znalec provedl místní šetření a mimo jiné zjistil, že mezi úrovní terénu nad opěrnou zdí na parc. č. [Anonymizováno] a úrovní dolní parc. č. [Anonymizováno] a místní komunikace, je výškový rozdíl, který vyrovnává opěrná zeď z bloku tvárnic ze štípaného betonu na straně ulice, ze strany již na parc. č. [Anonymizováno] je z hladkých betonových bloků. Tato opěrná zeď je umístěná na parc. č. [Anonymizováno]. Dále bylo znalcem provedeno měření olovnicí a zjištěny odchylky opěrné zdi od svislice. Výsledkem posouzení je závěr znalce, že na základě zjištěných informací a provedených měření je naklonění sloupku oplocení na parc. č. [Anonymizováno] způsobeno vlivem vychýlení ze svislice opěrné zdi na parc. č. [Anonymizováno] a tlakem na posuzovaný sloupek. Znaleckým posudkem je tak prokázáno, že příčinou deformace sloupku vstupní branky na pozemek žalobců je vychýlení opěrné zdi. Nestabilitou opěrné zdi vzniká žalobcům újma a hrozí, že dojde k úplnému zablokování vstupní branky. Vzhledem k tomu, že podle § 1026 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníků (dále jen „o. z.“) je žalovaná povinna udržovat opěrnou zeď v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedům škoda, vyzvali žalobci žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k neprodlené opravě opěrné zdi i sloupku u vchodové branky na svůj pozemek, avšak bezúspěšně. Jelikož žalobci uplatňované nároky nelze uspokojit mimosoudní cestou, domáhají se uložení povinnosti žalované touto žalobou.

2. Žalovaná k věci uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. Žalovaná činí sporným, zda opěrná zeď je s ohledem na zákonné vymezení vůbec rozhradou mezi pozemkem žalobců a žalované, neboť rozhradou je sice cokoliv, co rozděluje dva pozemky, přičemž ale opěrná zeď tuto roli mezi pozemky účastníků neplní. Bezesporu je rozhradou mezi pozemkem žalované a přilehlou komunikací ve vlastnictví města, avšak s pozemkem žalobců sousedí pouze ve své nepatrné části, prakticky rohem. Pokud by byla rozhradou ve smyslu občanského zákoníku toliko vůči pozemní komunikaci, pak nejsou žalobci aktivně legitimováni k podání této žaloby. Dále se domnívá, že žalobci by se mohli opravy opěrné zdi domáhat pouze za situace, kdy by hrozilo ve smyslu § 1026 o. z., že se hranice mezi pozemky stane neznatelnou, přičemž žalobci takový stav hranice mezi pozemky ani netvrdí. Co se týče druhého výroku žaloby, bylo by mu možno vyhovět pouze z titulu případného práva žalobců na náhradu škody, přičemž ve vztahu k případné povinnosti žalované na náhradu škody je podaná žaloba prosta jakýchkoliv tvrzení, a proto by je museli žalobci nějak doplnit s tím, že z opatrnosti žalovaná vznesla námitku promlčení práva na náhradu škody. Pokud pak je opěrná zeď rozhradou mezi pozemkem žalobců a žalované, pak by sloupek vstupní branky na pozemek žalobců parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [právnická osoba] z logiky věci musel být též rozhradou mezi pozemkem žalobců a žalované, avšak v tomto případě postavený na pozemku žalobců a povinnosti ve vztahu k němu by tak tížily pouze žalobce, nikoliv žalovanou. V takovém případě je žaloba, co do druhého výroku petitu žaloby, nedůvodná. Co se týče zjištění skutkového stavu, zde by mohlo být významné to, že z podnětu matky žalobců, paní [jméno FO], bylo vedeno řízení před Městským úřadem v Táboře – stavebním úřadem, pod sp. zn. [Anonymizováno] [č. účtu]/[Anonymizováno], a to fakticky ze stejných důvodů, pro které je vedeno toto soudní řízení. Příslušný stavební úřad ve věci provedl opakovaná šetření a věc skončil sdělením paní [Anonymizováno] [jméno FO] v tom smyslu, že se nejedná o havarijní stav. Na vlastníkovi opěrné zdi bude, aby monitoroval stav vychýlení ze závěru statického posouzení, čímž má stavební úřad věc za ukončenou (viz sdělení ze 14. 10. 2022). Co se týče předloženého znaleckého posudku[Anonymizováno][jméno FO]. [jméno FO], dovozují z něj žalobci, že nestabilitou opěrné zdi vzniká žalobcům újma a hrozí, že dojde k úplnému zablokování vstupní branky. Žalovaná má však za to, že ze znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO] nic takového nevyplývá. Znalecký posudek sestává z části posudek čítající 13 řádků, přičemž v této části se ničeho nedozvídáme o popisu postupu znalce při analýze dat a výsledcích analýze dat. Kromě třířádkového závěru neobsahuje citace zadané odborné otázky a odpověď na ně. Žalobci předložený znalecký posudek dále neobsahuje část odůvodnění, jak předjímá § 41 odst. 5 vyhlášky č. 503/2020 Sb. o výkonu znalecké činnosti. Není tedy zřejmé, jak žalobci předložený znalecký posudek ve skutečnosti souvisí s předmětem tohoto řízení. Plyne z něj však, že opěrná zeď měla být realizována v roce 2009 a sloupek s brankou v roce 2010. Není zřejmé, jaké úpravy prováděli žalobci při stavbě sloupku a jak při stavbě zohlednili existenci opěrné zdi. V řízení přitom žalobci nebylo tvrzeno, natož prokázáno, co je příčinou naklonění opěrné zdi. Žalovaná je toho názoru, že ust. § 1026 o. z. míří na situace, kdy by opěrná zeď byla v havarijním stavu, případně byla poškozena tak, že by reálně hrozil její pád, v opačném případě nelze pod tuto právní normu subsumovat skutkový stav této věci. Stav opěrné zdi je takový, že skutečně v minulosti došlo k jejímu drobnému naklonění a v rámci již zmíněného řízení stavebního úřadu ke statickému posouzení tohoto naklonění, mimo jiné byla provedena kamerová prohlídka přilehlé kanalizační šachty a kanalizačních potrubí, jakož i zaměření vychýlení opěrné zdi a provedení sádrových terčů do svislých spár opěrné zdi. V rámci statického posouzení bylo zjištěno, že předmětné terče byly v období od 8. 12. 2021 do 18. 8. 2022 bez prasklin a z provedeného měření, provedeného stejný den, zadokumentován stabilizovaný stav opěrné zdi. Stav opěrné zdi nebyl havarijní a nevyžadoval bezodkladnou opravu předmětné části. Žalovaná tedy tvrdí a statickým posouzením [jméno FO]. [jméno FO] dokládá, že stav opěrné zdi je stabilní a nedochází k jakémukoliv dalšímu vychýlení naklonění, tedy že opěrná zeď je k dnešnímu dni v dobrém stavu a žalobcům nehrozí v důsledku existence zdi žádná škoda. Dále namítají, že ve vztahu k tvrzenému vzniku škody na sloupku, respektive na přilehlé brance, je významné spoluzavinění žalobců, kteří při stavbě a konstrukci sloupku nedbali existence opěrné zdi a její existenci nevzali v úvahu, ačkoliv tak minimálně s ohledem na prevenční povinnost učinit měli.

3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným, že opěrná zeď nacházející se na pozemku parc. č. [Anonymizováno] která lemuje tento pozemek, je ve výlučném vlastnictví žalované. Ve vztahu ke sloupku u branky na pozemku parc.č. [Anonymizováno] jehož opravy se žalobci domáhají, žalobci činili nesporným, že je v jejich vlastnictví a žalovaná uvedla, že si na tento sloupek nároky nečiní. Vzhledem k vyjádření žalobců, že tento sloupek někdy v roce 2010, tedy ještě v době, kdy byla vlastnicí pozemku jejich matka [jméno FO], pro ni stavěla společně s vraty a brankou na jejich pozemku odborná firma, má soud ve spojení s výpisem z katastru nemovitostí k LV č. [hodnota] pro kat.úz. [právnická osoba], obec [adresa] za prokázané, že vlastnictví k němu nabyla [jméno FO] originárně – výstavbou a jako příslušenství souboru nemovitostí bylo převedeno [jméno FO] darovací smlouvou z 3.8.2020 na žalobce. Z téhož výpisu z katastru nemovitostí pak plyne, že podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno] jsou žalobci, každý id. . Výpisem z katastru nemovitostí k LV č. [hodnota] vedeným Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj – katastrální pracoviště [adresa], pro k. ú. [právnická osoba], obec [adresa], je prokázáno, že výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. [Anonymizováno], je žalovaná. Přilehlý pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [právnická osoba], obec [adresa], evidovaný na LV č. [hodnota] je pak ve výlučném vlastnictví města [adresa], přičemž se jedná o veřejnou komunikaci.

4. Stav opěrné zdi byl v rámci šetření Městského úřadu v Táboře – stavebního úřadu posuzován již v letech 2021-2022, což plyne ze sdělení tohoto úřadu pod sp. zn. [Anonymizováno] [č. účtu]/[Anonymizováno] z 14.10.2022 pro něž bylo vyhotoveno statické posouzení [jméno FO]. [jméno FO] ze 17. 2. 2022 včetně doplňku č. 1 z 14.9.2022. Pro účely statického posouzení provedl [jméno FO]. [jméno FO] dne 8. 12. 2021 zběžnou prohlídku opěrné zdi, za pomoci vodováhy zaměřil vychýlení zdi a do svislých spár provedl spárové terče. Zjistil tehdy, že výška plotu (opěrné zdi) je 1,8m, je zřejmé dodatečné provedení venkovního bazénu v prostoru zahrady rodinného domu (žalované - pozn. soudu), na lemující zídce je podstatná šikmá prasklina, která dokumentuje svislý pokles místa opření do opěrné zdi plotu. Horní úroveň posledního pole plotu je vykloněna směrem do ulice o 50 mm, dále mezi vyzdívkou a sloupky jsou ve spárování svislé praskliny, průměrně 5 mm široké, které se směrem k horní úrovni rozšiřují. Směrem ke sloupku oplocení sousedního pozemku bude větší pokles. Obecně poukázal na některé konstrukční nedostatky, zejména ve vodorovném provázání lemující zídky bazénu a opěrné zdi s dřívějšími konstrukcemi zídek a sloupku oplocení s tím, že z hlediska nosné konstrukce to nepovažoval za zásadní. Dne 28. 1. 2022 provedl kontrolu sádrových terčů, přes něž tehdy nebyly zaznamenány praskliny, které by dokumentovaly další deformace. Výše uvedené poruchy považoval za staticky významné. Na základě statického výpočtu a známých skutečností konstatoval, že k datu 17. 2. 2022 se nejednalo o havarijní stav. Dále doporučil provést kontrolu předmětné části kanalizace PVC 300 s tím, aby se u šachty prověřilo, zda nedošlo k posunutí skruží. Ověřila by se svislost šachty, případně další poruchy a také to, zda na dně nejsou štěrkové usazeniny. Za vhodnou považoval i kamerovou zkoušku potrubí předmětné části pro kontrolu tvaru potrubí a zjištění případných poruch, pokud by uvažoval s tím, že změny hlubokých zásypů v úrovni založení zdi i veřejné komunikace by mohly mít vliv na náklon zdi, když takové změny by se projevily i na konstrukci přilehlé šachty posunutím skruží, na její svislosti i na konstrukci kanalizace z PVC 300, kde by byly usazeniny v potrubí či deformace. Dále uvedl, že nelze vyloučit ani negativní vliv vzrostlého stromu v blízkosti předmětné části, když v době jeho šetření byl ořezán, avšak na dřívějších snímcích je vidět větší koruna s tím, že kořenový systém sice stabilizuje svah, ale zároveň vytlačuje zeminu do stran, takže by bylo potřeba zvážit úplné odstranění stromu. Dále doporučil 1x za 6 měsíců změřit svislost opěrné zdi a údaje o vychýlení evidovat. V případě, že by vychýlení horní úrovně opěrné zdi bylo větší než 100 mm, doporučil začít řešit její rekonstrukci s tím, že u opěrné zdi lze v budoucnu nutnou opravu či rekonstrukci očekávat. K uvedenému statickému posouzení byla připojena fotodokumentace (č.l. 28-30 spisu), přičemž na této jsou vidět spáry, o nichž hovořil včetně sádrových terčů v době pořízení fotodokumentace bez prasklin. Dne 14.9.2022 vypracoval [jméno FO]. [jméno FO] dodatek č. 1 statického posouzení, z nějž plyne, že v návaznosti na zjištěné statické poruchy ze 17. 2. 2022 byla provedena kamerová prohlídka přilehlé kanalizační šachty a kanalizačního potrubí, kterou provedla spol. [právnická osoba]. Při prohlídce nebyly zjištěny žádné závady, kanalizace byla těsná a šachta neporušená. Dne 18 8. 2022 provedl [jméno FO]. [jméno FO] znovu zběžnou prohlídku opěrné zdi. Vychýlení zdi od svislice bylo v daných bodech stejné jako při měření 8. 12. 2021 a sádrové terče, které byly provedeny rovněž 8. 12. 2021, byly bez prasklin. Z toho dovodil, že zemina v prostoru zóny pasivních zevních tlaků nevykazuje další deformace, přičemž tato skutečnost je důležitá z hlediska stability opěrné zdi. Doporučil vždy 1x za rok změřit svislost opěrné zdi i jejího vychýlení a údaje o vychýlení evidovat. V případě, že vychýlení horní úrovně opěrné zdi bude větší než 100 mm, doporučil začít řešit její rekonstrukci. Dále doporučil odstranění vzrostlého stromu v rohu pozemku v období vegetačního klidu s tím, že ačkoliv je vrba každý rok ořezána, nabývající kořenový systém může vytlačovat zeminu do stran a vhodnější by zde byl pás nízkých keřů. K 14. 9. 2022 tedy uzavřel stav opěrné zdi jako stabilizovaný s tím, že není havarijní a z toho důvodu nevyžaduje bezodkladnou opravu předmětné části. K uvedenému doplňku statického posouzení byla rovněž připojena fotodokumentace na č.l. 31 p. v. až 33 spisu. Na fotografii na č.l. 31 p.v. nahoře je mimo jiné vidět vrba, o níž hovořil [jméno FO]. [jméno FO]. Městský úřad v [Anonymizováno] – stavební úřad následně shrnul svá zjištění a zjištění [jméno FO]. [jméno FO] ve sdělení z 14. 10. 2022 tak, že po provedení kamerové prohlídky přilehlé kanalizační šachty a kanalizačního potrubí nebyly na kanalizaci zjištěny žádné závady, kanalizace je těsná a šachta neporušená a vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno žádné poškození šachty a potrubí, tak lze dovodit, že v okolí kanalizace se nevyskytují žádné poruchy podloží a zásypu. Zásyp je tak stabilizován a nevykazuje další deformace. Vzhledem k tomu, že od prosince 2021 byly na plotové zídce instalovány sádrové terče pro monitorování případného postupu deformace a do července 2022 nevykázal žádný z terčů poruchu, která by signalizovala zhoršení stavu konstrukce, konstatovali, že provedení dalších průzkumných prací vyvolá vynaložení finančních nákladů, které nebudou úměrné předpokládaným zjištěním. Stav zdi tedy považoval za stabilizovaný. Uvedený závěr učinil [jméno FO]. [jméno FO] i dne 15. 9. 2022 po kontrole sádrových terčů na opěrné zdi k datu 18. 8. 2022, kdy byly rovněž bez prasklin. Na základě výše uvedených skutečností konstatoval [jméno FO]. [jméno FO], že zemina v prostoru zóny pasivních zemních tlaků tehdy nevykazovala žádné deformace a doporučil každoroční měření svislosti opěrné zdi, evidenci údajů o jejím vychýlení a pro případ vychýlení většího než 100 mm řešení její rekonstrukce. Dále doporučil odstranění vzrostlého stromu v rohu pozemku v období vegetačního klidu, tj. vrby. Stavební úřad tehdy uzavřel, že stav opěrné zdi k září 2022 nebyl havarijní a nevyžadoval bezodkladnou opravu předmětné části. Na vlastníkovi opěrné zdi (zde žalované) mělo nadále být monitorování stavu vychýlení opěrné zdi dle závěrů statického posouzení. Z porovnání fotografie na čl. 31 p.v. shora s fotografiemi pořízenými při místním šetření soudu dne 6. 8. 2024 je zjevné, že uvedený strom na základě doporučení [jméno FO]. [jméno FO] odstraněn nebyl, naopak je o něco větší než na fotografii na č.l. 31 p. v. Z vyjádření právního zástupce žalované dále plyne, že neví, zda k pravidelnému ročnímu měření vychýlení zdi ze strany žalované docházelo a vzhledem k tomu, že žalovaná se jednání soudu nikdy neúčastnila, nebylo možno u ní tuto informaci ověřit.

5. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] plyne, že se do domu nastěhovala v roce 2009, opěrná zeď žalované už tehdy stála a svědkyně neměla v té době uzavřený pozemek. Výstavbu zdi neviděla. Tehdy byl odbornou firmou vestavěn do prostoru mezi opěrnou zdí a elektro pilířem vjezd, vrátka i sloupek, o který se tady jedná, neboť jinam to nebylo možné. U toho, jaké základy tam byly dělány u té zídky a sloupku sice nebyla, ale předpokládá, že to je poctivě udělané. Ty sloupky byly stabilní a měly základ. Ve vztahu k té zdi byl sloupek stavěn později, to je pravda, nicméně nebyl se zdí nějak provázaný. Byl postaven zvlášť a mezi sloupkem a zdí žalované byla původně mezera asi 2 cm, která už tam teď ale vůbec není. Odvodnění při výstavbě sloupku neřešila, protože neví, proč by měla mít nějak odvodněný sloupek, odvodnění by měla řešit spíše žalovaná u opěrné zdi, ale v té době to asi nikoho nenapadlo. Po 2-3 letech po jejím nastěhování se začala zeď žalované naklánět. Za tou zdí byla do výšky asi 2 m zemina, takže tam byl velký tlak. Vše se to začalo pohybovat, později se na opěrné zdi objevily pukliny a soused jí musel začít upravovat panty k vrátkům, protože to začalo postupně na tu branku tlačit, takže nešla otvírat. Po posunutí pantů to chvíli šlo zaklapnout a pak se to zase zhoršilo. Stav té branky se zhoršoval postupně, takže v současné době už to nejde zavřít vůbec, panty jsou už posunuté nadoraz a opěrná zeď je prakticky přímo na sloupku. Branku má zavázanou páskem, aby to drželo a co se týče toho posunu, tak pokračuje dál, takže teď už nedovírají pořádně ani vrata, kde mívala fotobuňku. Tím, jak se posunuje tlak přes ta vrátka i na ten další sloupek, došlo ke zkřížení drah těch fotobuněk, takže zavírání na fotobuňku nefunguje a vždy, když vyjíždí, tak musí jít a vrata mechanicky zaklapnout. Ke vstupu do domu musí používat vrata, protože branka už nefunguje. Uvedenou situaci začala řešit již od počátku telefonicky i písemně s žalovanou, ta však řekla, že tomu nerozumí a nic s tím nedělala. Proto se obrátila na stavební úřad, kde proběhlo šetření, v němž se začaly dít nějaké machinace, protože tam někdo začal zamazávat ty pukliny na zdi. Vyfotila si, když tam ty praskliny byly vidět, a to že se nějak zamazávaly poznala podle toho, že ta sádra zežloutne, ale v těch částech těch prasklin tam byla potom přemazána čerstvou bílou sádrou, ačkoliv neviděla, kdo konkrétně to zamazával (k uvedenému vyjádření předložili žalobci fotografie na č.l. 75-81 spisu). Dokonce tam v tu dobu žalovaná posílala z geodezie zaměřovat, jestli náhodou nezasahuje jejich sloupek na pozemek žalované, což byl nesmysl a vše tam bylo v pořádku. Pak tam bylo tvrzeno, že před vrátky je kanál a bude to vina kanalizace. Takže tam poslali někoho na průzkum, protože žalovaná nechtěla připustit, že ta zeď je nestabilní a že ta zeď to tam prostě ovlivňuje. Při měření kanalizace zjistili z [Anonymizováno], že kanalizace je v pořádku. Žalovaná se ani pak nechtěla nijak dohodnout, takže museli podat žalobu. Manžel žalované tam měl jednou zedníka a ona slyšela, když ji neviděli, že říkal panu Dlouhému, že je to jasně špatně vystavěná zeď, že to není provázané a že tu váhu té zeminy zezadu to samozřejmě nemůže udržet. Pro ilustraci, jak vypadal terén v místě před výstavbou sloupku, vrat a branky žalobců, předložil žalobce b) fotografii z 11. 8. 2009, na níž je vidět pozemek žalobců před zhotovením vrat a branky, kdy po pravé straně jsou vidět sloupy elektrického vedení a část zdi žalované, přičemž sloupy elektrického vedení se v místě nachází do současnosti a jejich umístění je patrné z fotografií pořízených soudem při místním šetření (např. na čl. 91 dole).

6. Při místním šetření dne 6. 8. 2024 byla prohlédnuta branka připevněná na sloupku, jehož opravy se žalobci domáhají, přičemž vizuálně byla zavřená, nicméně zavázaná páskem. Branka dovnitř otevřít šla, nicméně bylo zapotřebí použít větší síly. Zevnitř byla branka odřená, neboť přiléhá více než by měla k druhému sloupku, na němž je druhá část zámku. Žalobce b) uvedl, že situace se mění podle počasí, když je sucho, tak je trochu volnější a jde to o něco lépe, když je vlhko, tak je to ještě horší a tlačí více. V době místního šetření byl slunečný a suchý letní den. Zavřít branku šlo pouze zabouchnutím za použití hrubé síly, běžnou manipulací nikoli. Soudem učiněn pokus o zamčení vrátek, toto se nepodařilo, není to možné. Šrouby sloužící k upevnění branky byly v krajních polohách. Svědkyně [jméno FO] i žalobce b) upozornili na to, že podobný problém postupně začíná nastávat i u druhého sloupku u vrat vjezdu pro automobily, kde už nefungují fotobuňky, protože po posunu sloupků už na sebe nenavazují ty paprsky. Dále žalobce b) ukázal, že i na vratech pro vjezd automobilu přesně nezapadají západky tak, aby byly funkční jako původně, což je podle něj dáno postupným náklonem i druhého sloupku v pořadí od zdi žalované. Při místním šetření bylo dále zjištěno, že na opěrné zdi jsou trhliny, které byly již na fotografiích přiložených ke statickému posouzení [jméno FO]. [jméno FO] ze14.9.2022, nicméně na sádrových terčících jsou nyní výrazné trhliny, a to zejména v levé části zdi z pohledu z ulice. K části pokračující betonové zdi za zdí z tvárnic, která je de facto uvnitř zahrady domu žalobců, uvedl žalobce b), že patří také žalované a pozemek žalobců je touto zdí ohraničen. Při místním šetření bylo změřeno soudem naklonění pravého sloupku u branky domu čp. [Anonymizováno], přičemž v horní části činí vzdálenost od zdi žalované 36 cm a v dolní části od zdi žalované k patě olovnice 41 cm, z čehož vyplývá, že sloupek je v horní části vychýlen o 5 cm od svislé osy. Dále bylo ze strany soudu provedeno měření náklonu opěrné zdi (zdi žluté barvy ve vlastnictví žalované) rovněž za užití olovnice. V dolní části byla naměřena odchylka od paty zdi oproti horní části 7,8 cm, přičemž toto bylo v prostřední části zdi mezi trhlinami, kde je náklon zdi viditelný i pouhým okem. Dále bylo provedeno měření i v části těsně přiléhající ke sloupku žalobců, tj. v levé části opěrné zdi z čelního pohledu z ulice, přičemž v této části byla naměřena odchylka od paty zdi oproti horní části 6,5 cm (měření bylo zachyceno na fotografiích č.l. 98-99). Dále byla změřena šířka pravého sloupku branky žalobců 36 cm a hloubka 19 cm a zjištěno, že pravý sloupek branky žalobců a opěrná zeď žalované se dotýkají v části rohu sloupku. Mezi nimi nyní není žádná mezera (svědkyně [jméno FO] uváděla, že původně zde byla mezera 2 cm), přičemž v horní části, kde je betonová stříška, se opěrná zeď sloupku dotýká asi v délce 9 cm a v části pod stříškou zhruba v délce 4 cm po celém průběhu výšky sloupku, přičemž i v dolní části sloupku již není mezera mezi zdí a sloupkem pouhým okem znatelná. Z místního šetření byla pořízena podrobná fotodokumentace včetně fotodokumentace prováděných měření (č.l. 90-101 spisu). Při porovnání s fotodokumentací, která je součástí znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO] z roku 2022 je patrné, že mezi sloupkem a opěrnou zdí již nejsou vidět prorůstající větvičky břečťanu. Na fotografii na č.l. 92 vlevo nahoře je vidět nastavení šroubu vrátek na samém konci možného posunu. Z fotografií na č.l. 92 vlevo dole a vpravo nahoře je zjevné, že mezi sloupkem žalobců a zdí žalované již v současné době není prakticky viditelná žádná mezera a zeď žalované se opírá přímo o sloupek žalobců, když v zadní části sloupku žalobců, zejména na fotografii na č.l. 93 vlevo nahoře, je při pohledu zevnitř pozemku žalobců dosud vidět, že sloupek byl postaven tak, aby se nedotýkal původní zdi a v zadní části u šedivé zdi z betonu, která navazuje na opěrnou zeď žalované ze žlutých tvárnic, je stále ještě vidět mezera mezi sloupkem a zdí žalované. Na fotografii na č.l. 93 vpravo dole je vidět horní šroub vrátek, který oproti dolnímu šroubu není vyšroubován prakticky vůbec, přičemž je zde právě patrný rozdíl náklonu sloupku, kdy horní část sloupku je oproti patě sloupku vychýlena dle měření soud směrem k brance o 5 cm. Dále je na několika fotografiích na č.l. 95 i 96 zjevné, že sádrové terčíky na prasklinách na opěrné zdi byly ke dni 6. 8. 2024 výrazně popraskány. Na fotografiích je dále vidět, že u opěrné zdi je zřetelný rozdíl mezi bočními částmi a jejím středem. Porovnáním s plotovým polem žalované vpravo od opěrné zdi ( viz např. foto č.l. 96 a č.l. 30 p.v. dole) lze mít za to, že původně i zde měly být boční sloupky a mezi nimi kovové plotové pole, avšak střední část byla s největší pravděpodobností dostavěna dodatečně namísto kovového plotového pole, což je zřejmé i laikovi, neboť střed zdi není s jejími bočními částmi nijak provázán a boční části odpovídají šíři plotového sloupku žalované a z toho důvodu také přesně v linii vestavby zeď praská a její střed se vychyluje více než boční části ( viz např. foto na č.l. 96-99). Z fotografie na č.l. 97 je pak zřejmé, že vrba na pozemku žalované, jejíž odstranění doporučoval [jméno FO]. [jméno FO] ve statickém posouzení z 14.9.2022, dosud odstraněna nebyla. Měření vychýlení svislice olovnicí je zřetelné zejména na fotografiích č.l. 98 a 99, kde je zachyceno jednak měření náklonu sloupku a jednak měření náklonu opěrné zdi zejména v její levé části, která přímo naléhá na sloupek žalobců. Na fotografiích vpravo i vlevo nahoře na č.l. 100 je pak vidět, že z vnitřní strany opěrné zdi žalované je navršena zemina, která dosahuje téměř horní stříšky této zdi a v linii kopírující umístění květníku s jahodami (zejména na fotografii vpravo nahoře), je pozůstatek další zídky, která končí v rohu u části opěrné zdi žalované sousedící se sloupkem žalobců. Jde přitom o zídku na pozemku žalované, která je v původní poněkud jiné podobě vyfotografována na fotografii z roku 2022 předložené znalcem [jméno FO]. [jméno FO] na č.l. 105 a která směrem ze zahrady žalované přiléhá k opěrné zdi žalované. Rozdíl je patrný především v tom, že vrchol zadní zídky na fotografii na č.l. 100 (tam, kde je květník s jahodami) a vrchol této zdi, který tvoří na fotografii na č.l. 105 betonové tvárnice a pod nimi zřetelné červené zdivo (nahoře s hliněnými květináči již v současné době není tak zřetelně vidět, je zarostlý travou a k červenému zdivu přiléhá zemina s kameny a travou, která na starší fotografii na č.l. 105 vidět není, tedy zřejmě došlo v mezidobí od září 2022 do srpna 2024 k nějakým úpravám v této části pozemku žalované.

7. Z písemného znaleckého posudku [jméno FO]. [adresa] ze dne 10. 9. 2022, který obsahuje doložku dle § 127a o. s. ř. ve spojení s jeho doplněním při jednání dne 3. 12. 2024 plyne, že znalec provedl místní šetření a měření v dané lokalitě 30. 9. 2022. Z měření vyplynulo, že výška posuzovaného sloupku žalobců je 165 cm, výška opěrné zdi žalované 180 cm s tím, že nad opěrnou zdí je zahrada. Západní sloupek (vpravo od branky pozn. soudu) vyzděný z bloků štípaného betonu byl dle zjištění znalce nakloněný ve směru k brance. Aby šla branka zavírat a otevírat, bylo nutno regulační šrouby závěsů seřídit s tím, že horní závěs byl již na maximu možností, dolní na maximu dorazu. Při měření olovnicí byla znalcem 30. 9. 2022 naměřena odchylka od svislice na výši sloupku cca 3 cm a odchylka od svislice na opěrné zdi na výši stěny 180 cm cca 5 cm (viz foto 5 a 6 tvořící přílohu posudku). Znalec uzavřel, že opěrná zeď na parcele č. [Anonymizováno] je poddimenzovaná a za předpokladu, že je provedena celá z tvarovek tloušťky 20 cm bez zesílení v dolní části a výška zásypu zeminou od paty do výše cca 170 cm, pak pozvolna k vychýlení stěny dochází, neboť zemina na opěrnou zeď tlačí a tato se vychyluje směrem do ulice i směrem k sloupku žalovaných, na tento sloupek tlačí a tím se sloupek naklání. Vyloučil, že by mohl sloupek způsobovat náklon zdi v tomto terénu a za této situace, která je tam vidět tak, že by sloupek od plotu tlačil na druhou stranu, tzn. do zdi a nějakým způsobem způsobil náklon zdi směrem ven, protože to není technicky možné. Ten tlak a deformace je jednoznačně pouze z té jedné strany. Úvahu, že mezi opěrnou zdí a sloupkem je několik malých drobných výhonků břečťanu a že ty by způsobovaly naklonění sloupku, považoval za neoprávněnou z důvodu většího náklonu samotné opěrné zdi. Učinil tedy závěr, že sloupek oplocení na parc. č. [Anonymizováno] žalobců je nakloněn a jeho naklonění je způsobeno vlivem vychýlení opěrné zdi na parc. č. [Anonymizováno] ze svislice a tlakem na posuzovaný sloupek již v horní části sloupku. Již tehdy byla opěrná zeď přímo opřena o sloupek žalobců. Při jednání uvedl, že si byl aktuálně v listopadu 2024 zeď přeměřit, přičemž k té části blíže k sloupku už je naklonění téměř 6 cm a v části střední opěrné zdi je to ještě vyšší, kolem 7 cm, přičemž vzhledem k těžišti stěny při její šíři 20 cm, je těžiště, při kterém dojde k pádu zdi, již 10 cm (ke stejnému závěru ohledně náklonu 10 cm došel ve své statickém výpočtu i [jméno FO]. [jméno FO]). Ačkoli se výsledky měření znalce v listopadu 2022 od měření soudu při místním šetření 6. 8. 2024 nepatrně liší (okraj zdi dle soudu 6,5 cm a střed zdi dle soudu 7,8 cm) je zjevné, že oproti měření [jméno FO]. [jméno FO] v září 2022 i [jméno FO]. [jméno FO] dne 8.12.2021 ( ten tehdy naměřil náklon zdi směrem do ulice 5 cm) došlo k výraznému náklonu jak střední části zdi, tak levé části zdi směrem od středu, která tlačí přímo na sloupek žalobců, přičemž těsný náklon ke sloupku žalobců byl při místím šetření viditelný i pouhým okem. Vyslovil názor, že dle toho, jak opěrná zeď vypadá, nebylo s plným vyzděním a zásypem zeminy za ní dříve počítáno, neboť střední část opěrné zdi není propojená s bočními částmi a zřejmě po dostavění bazénu nahoře ne pozemku žalované se zemina kolem bazénu dosypala, aby to kolem bazénu bylo do roviny a ta zemina logicky na uvedenou zeď tlačí (viz např. foto č.l. 101 dole) tak, že se vychyluje směrem ven. Dále znalec potvrdil, že sádrové terčíky na zdi nyní viditelně praskají, což odpovídá i zjištění soudu z 6. 8. 2024. K dotazu soudu, zda na jeho závěru, že sloupek oplocení na parc. č. [Anonymizováno] žalobců je nakloněn a jeho naklonění je způsobeno vlivem vychýlení opěrné zdi na parc. č. [Anonymizováno] ze svislice a tlakem na posuzovaný sloupek již v horní části sloupku mění něco situace, že při jeho měření v roce 2022 bylo naklonění sloupku 3 cm a při měření soudu 6. 8. 2024 již 5 cm, uvádí, že ne, že se ta situace zkrátka může jedině zhoršovat, přičemž sloupek se naklání úměrně vychýlení zdi. Pokud se tam zmiňovali něco o kanalizaci, tak i pokud by tam nějaká kanalizace byla a byla nějakým způsobem poškozena, tak by tam v té zámkové dlažbě musel být nějaký viditelný propad. Na tomto místě nutno konstatovat, že z provedené fotodokumentace při místním šetření soudu z 6.8.2024 (např. foto č.l. 91, 96, 98 či 100) je patrné, že na zámkové dlažbě ani kolem poklopu kanálu žádný viditelný propad není a lze tedy mít za to, že stav kanalizace je nyní totožný jako při šetření v roce 2022, kdy kontrolu kanalizace prováděl [Anonymizováno] pro Městský úřad v [Anonymizováno] – stavební odbor v roce 2022 a žádné poškození ani propad kanalizace, případně posun zeminy v jejím okolí, který by mohl způsobovat náklon opěrné zdi, tehdy nebyl zjištěn, ačkoli opěrná zeď i sloupek byly již tehdy nakloněny. Dále znalec uvedl, že pokud je namítáno, že nebylo zkoumáno ukotvení sloupku, případně založení té opěrné stěny, tak je pravda, že toto nezkoumal, neboť to bez nějakého destrukčního zásahu do opěrné zdi či podloží sloupku nelze. Nicméně ze situace, která je zde daná, je evidentní, že na opěrnou zeď tlačí zemina navršená za ní směrem od pozemku žalované směrem k pozemku žalobců. K dotazu soudu, zda se znalec domnívá, že je nezbytné, rozbourat zeď i ten sloupek k tomu, aby dospěl k nějakému jinému nebo stejnému závěru než tomu, že náklon sloupku je způsoben tlakem opěrné zdi, uvedl, že je to podle něho zbytečné, nicméně za současné situace bude nezbytné postavit nový a menší sloupek, který se nedotkne té nakloněné stěny, protože ty závěsy jsou už na maximu a navíc hrozí, že ta opěrná zeď v tom místě, kde to je vychýlené, se beztak nejpozději do 10 let zřítí, neboť už je tam to vychýlení 7 cm a jak dříve uváděl, bod zlomu, kdy se zeď zřítí, je vychýlení 10 cm, k němuž se to již přibližuje. Dále uvedl, že pro jeho závěr nemá zásadní význam, jestli byl dříve vystavěný sloupek či zeď nebo opačně. K dotazu soudu právního zástupce žalovaného, zda neměl být jiným způsobem vystavěn sloupek již od počátku, uvedl, že v počátku, když byl vystavěn, tak tam ta mezera mezi sloupkem a opěrnou zdí byla, neboť je vidět v dolní části sloupku ještě i na fotografiích z jeho místního šetření v září 2022. Tím, jak se opěrná zeď naklonila, tak už se tam nahoře nedá dát ani papír a je to zkrátka nadoraz. Dále uvedl, že i kdyby se to při výkopu pro sloupek, který má asi tak 25 cm x25 cm, max. 30 cm muselo nějak rozšířit a udělat základový blok, tak i když se obnaží část základu opěrné zdi v šíři 40 cm, aby se to dolilo betonem, tak to nemůže mít na celou zeď a její stav vliv. Pokud se právní zástupce žalované zmiňoval o nějakých velkých terénních úpravách v průběhu stavby v roce 2010, které měly konat žalobci a které dle jeho názoru mohly způsobit posun opěrné zdi, jde pouze o jeho vyjádření v rámci výslechu znalce a uvedené tvrzení ani případné důkazy k němu do skončení koncentrační lhůty ve smyslu § 118b) odst. 1 o. s. ř. nijak nespecifikoval, tedy soud k takovému tvrzení nebude nijak přihlížet, obzvlášť za situace, kdy se mělo jednat o úpravy staré cca 14 let a nejde tedy o nějakou novou skutečnost, kterou by do skončení koncentrační lhůty dne 20.8.2024 žalovaná nemohla znát. K dotazu soudu, zda pokud byly sádrové terčíky na opěrné zdi dne 18. 8. 2022 dle sdělení [jméno FO]. [jméno FO] bez prasklin a 6.8.2024 jsou zde vidět výrazné praskliny, zda to svědčí o dalším posunu opěrné zdi či nikoliv, uvedl, že ano, že to svědčí o tom, že ta zeď není v pořádku, protože dochází hlavně k vychýlení té části, která je tam svisle vyzděná, přičemž došlo zřejmě k vychýlení i té boční části, která tlačí přímo na ten sloupek. Jedině ta část totiž působí tím tlakem, aby se sloupek s brankou také vychýlil.

8. Z dopisu ze dne 28. 2. 2012 je zřejmé, že již tehdy svědkyně [jméno FO] vytýkala žalované, že se už od roku 2011 s ní snaží řešit odstranění nedostatku na její zdi, která tvoří rozhraní pozemku parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] s tím, že její zeď se v místech jejích vstupních vrátek stále více naklání na stranu jejího pozemku, což je patrné na zvětšujících se mezerách mezi částí této zdi a její zdi směrem ke komunikaci. Obě tyto zdi sice na sebe navazují, ale nejsou nijak stavebně provázané. Uvedla, že zeď je relativně slabá, nedostatečně izolovaná proti vodě, kdy voda protéká na její pozemek, a hlavně na konci u vrátek je stavebně nezakotvena. V tomto dopise uvedla svědkyně [jméno FO], že již v únoru 2012 došlo k náklonu zdi takovým způsobem, že se opřela o zděný sloupek jejích vchodových vrátek, která se v důsledku deformace naklonila tak, že vrátka nelze zavřít. S tím, že žádala přestavbu zdi a její dlouhodobé stavební ukotvení a náhradu nákladů spojených s opravou sloupku a vchodových vrátek. Obdobný dopis zasílala svědkyně [jméno FO] žalované 8. 3. 2019 (č.l. 87). V dopise z února 2012 uvádí svědkyně [jméno FO], že snad mělo dojít ze strany žalované po konzultaci jejího architekta [jméno FO]. [jméno FO] s jejím stavbyvedoucím, panem [Anonymizováno], o snahu napravit výše popsaný nedostatek zpevněním základu zdi dodatečnou betonáží základu, nicméně konstatuje v dopise z roku 2019, že tato oprava zeď nestabilizovala a nadále se čím dál více opírá o výše zmíněný sloupek její branky. Horní pant branky již zkrátila na minimum, ale pohyb její zdi přitlačuje křídlo branky p. [jméno FO] mezi oba sloupky branky tak, že o sebe dřou a brzy nepůjdou zavřít. Opět tedy žádala o opravu zdi takovým způsobem, aby nedocházelo k jejímu pohybu směrem na pozemek žalobců a k poškozování jejích stavebních prvků, tehdy ještě ve vlastnictví svědkyně [jméno FO], když žalobci se stali vlastníky mj. pozemku parc.č. [Anonymizováno] na základě darovací smlouvy žalobců se zřízením věcného břemene ze dne 3.8.2020 s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí k datu 3. 8. 2020.

9. Podle § 1026 o. z. vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady. Ve smyslu § 1024 odst. 1 o. z. je pak zřejmé, že rozhradou je cokoliv, co má podobu plotu, zdi, meze, strouhy, či jiných podobných přirozených nebo umělých rozhrad mezi sousedními pozemky. V tomto ustanovení je vyvratitelná domněnka, že jsou rozhrady společné. V tomto řízení bylo učiněno nesporným, že opěrná zeď na pozemku žalované je v jejím vlastnictví. Rozhradou je přitom vše, co odděluje pozemky účastníků, byť i jen částečně, přičemž při místním šetření bylo zjištěno, že sice tato opěrná zeď neodděluje pozemky účastníků po celé své délce, že z větší části skutečně sousedí s pozemkem města [adresa], nicméně její koncová část se v horní části u stříšky sloupku opírá o sloupek žalobců v délce 9 cm a v části pod stříškou v délce 4 cm, tedy ji lze s ohledem na to považovat v této části za rozhradu mezi pozemky účastníků. Ačkoli v době výstavby opěrné zdi žalované ani sloupku žalobců nebyl nový občanský zákoník ještě platný, ani účinný, ustanovení § 1026 o. z. se na její současný režim a údržbu po 1. 1. 2014 vztahuje. Podle § 3028 odst. 2 o.z. by se původním občanským zákoníkem řídila pouze otázka vzniku vlastnického práva k opěrné zdi i k sloupku. Vlastnické právo ke sloupku tak získala v roce 2010 svědkyně [jméno FO] originárně – výstavbou sloupku, přičemž z povahy věci jde o příslušenství věci hlavní ve smyslu § 121 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (dále jen „obč. zák.“), neboť je tento sloupek spolu s brankou i dalšími sloupky a vraty užíván společně s věcí hlavní, kterou je zde pozemek parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je i rodinný dům č. p. [Anonymizováno] a tvoří součást oplocení pozemku a jeho smyslem je zamezit volné přístupnosti pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Darovací smlouvu ze dne 3.8.2020 pak bylo vlastnické právo k příslušenství) tedy i sloupku) spolu s vlastnickým právem k věci hlavní převedeno svědkyní [jméno FO] na žalobce. V § 1026 o.z. je uvedeno, že vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, avšak musí ji udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že ji musí udržovat v dobrém stavu i pokud by jen hrozila následkem jejího poškození sousedovi škoda, tím spíše ji musí udržovat v dobrém stavu, eventuelně ji opravit, pokud již škoda sousedovi vznikla či vzniká. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného. Jde o tzv. prevenční povinnost. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2911 o.z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. Zákonnou povinností je v tomto konkrétním případě prevenční povinnost ve smyslu § 2900 o. z.

10. V tomto případě je zřejmé, že ke vzniku škody na straně žalobců, tedy k naklánění sloupku vpravo od branky dochází postupně a porovnáním výsledků měření znalce [jméno FO]. [jméno FO] ze září 2022 a soudu z 6.8.2024 lze dojít k závěru, že za tyto necelé dva roky se náklon (vychýlení) sloupku zvětšil z 3 cm na 5 cm od svislice. Tento náklon se zhoršuje a je evidentní, že jde o proces kontinuální, neboť z výpovědi svědkyně [jméno FO] i jejího dopisu z 28.2.2012 lze dovodit, že k postupnému náklonu sloupku začalo docházet cca 2-3 roky po jejím nastěhování a jeho vybudování, což odpovídá právě roku 2012 a postupující problémy s ním popisovala i v dopise z roku 2019. Ačkoli se zástupce žalované snažil říci, že vyjádření svědkyně [jméno FO] ohledně nefunkčnosti její branky ať již ústní či v dopisech na sebe nenavazují, je i tak bez pochyb zřejmé, že v době mezi dvěma objektivními měřeními náklonu sloupku, a to mezi zářím 2022 a srpnem 2024 došlo ke zvětšení náklonu sloupku o 2 cm, přičemž funkčnost branky byla dle výpovědi svědkyně [jméno FO] vždy částečně obnovena tím, že postupně posunovali korekční šrouby branky, avšak to už nyní není dále možné a při místním šetření soudu bylo evidentní, že ačkoli lze za použití hrubé síly branku zabouchnout, nelze ji instalovaným zámkem uzamknout, tedy neplní svou předpokládanou funkci zamezení vstupu na pozemek žalobců z veřejné komunikace. Současně bylo zjištěno i vychýlení opěrné zdi žalované, a to jak v části přiléhající přímo ke sloupku, tak ve střední části více vykloněné směrem do ulice. Při měření [jméno FO]. [jméno FO] dne 8.12.2021 činilo 5 cm, při měření [jméno FO]. [jméno FO] v září 2022 rovněž 5 cm, při měření [jméno FO]. [jméno FO] v listopadu 2024 téměř 7 cm a ze strany soudu bylo při místním šetření dne 6. 8. 2024 naměřeno ve střední části zdi, tj. v té více vykloněné, již 7,8 cm a v části blíže přiléhající ke sloupku, tedy v boční části zdi, naklonění 6,5 cm. Z uvedeného je zřejmé, že dochází i k průběžnému kontinuálnímu naklánění opěrné zdi a v důsledku toho i ke zvyšujícímu se vychýlení pravého sloupku branky žalobců a tlaku na něj, neboť se o něj opěrná zeď žalované přímo opírá, přičemž zvětšující se náklon opěrné zdi je patrný i z praskání sádrových terčíků, které zde byly v prosinci 2021 umístěny [jméno FO]. [jméno FO], který je v srpnu 2022 popsal jako nedotčené. Ačkoli žalobci k výpovědi svědkyně [jméno FO] předložili fotografie s prasklinami, které měly být již z roku 2022, není nutno podrobně rozebírat její vyjádření o zamazávání sádrových terčů v té době, neboť z místního šetření soudu v srpnu 2024 je jasné, že v sádrových terčích jsou velmi výrazné praskliny, k nimž dle objektivních důkazů muselo dojí v době od 8.12.2021 do 6.8.2024 a je tedy nepochybné, že v té době docházelo i k dalšímu náklonu zdi, jehož jsou důsledkem. [jméno FO]. [jméno FO] již ve svém statickém posouzení z 14. 9. 2022 konstatoval, že opěrná zeď skutečně vykazuje staticky významné poruchy, avšak pro stavební úřad, který jeho posouzení objednával, bylo tehdy podstatné pouze to, zda se jedná o havarijní stav, neboť pouze havarijní stav by byl stavební úřad oprávněn okamžitě řešit. Vzhledem k tomu, že bylo konstatováno, že se o havarijní stav nejedná, stavební úřad ve věci dále nijak nezasáhl, nicméně již tehdy [jméno FO]. [jméno FO] a následně i stavební úřad dali žalované doporučení, že má být vychýlení zdi žalovanou každoročně měřeno a zaznamenáváno a dále doporučil odstranění vrby nad zdí na pozemku žalované, přičemž minimálně u odstranění stromu je ze srovnání fotodokumentace [jméno FO]. [jméno FO] a soudu evidentní, že k němu nedošlo, ve vztahu k měření zdi žalovanou se nebyl právní zástupce žalované schopen vyjádřit a sama žalovaná se k jednání soudu nedostavila. Z provedeného dokazování vyplývá, že na straně žalobců došlo ke vzniku škody na pravém sloupku vstupní branky na pozemek žalobců, která spočívá v jeho vychýlení již o 5 cm od svislice, které způsobuje nemožnost využívat branku na tomto sloupku upevněnou běžným způsobem, tzn. tak, aby ji bylo možno zamykat, odemykat a volně bez použití násilí ji otevírat, když původně tuto nemožnost částečně sanovali žalobci a jejich právní předchůdkyně sv. [jméno FO] úpravou nivelačních šroubů, které však jsou dle zjištění soudu na svém maximu a za této situace již žalobci nemohou vlastními silami nemožnost užívat branku v důsledku náklonu pravého bočního sloupku branky nijak sanovat. Žalobci i jejich právní předchůdkyně sv. [jméno FO] opakovaně žádali žalovanou o nápravu situace tak, aby došlo z její strany alespoň k opravě její opěrné zdi, jejíž postupující náklon a její těsné naléhání na sloupek žalobců byl rovněž v tomto řízení prokázán zejména porovnáním fotodokumentace a měření realizovanými [jméno FO]. [jméno FO], [jméno FO]. [jméno FO] a též soudem při místním šetření, kdy jenom za období od 8.12.2021 do 6.8.2024 došlo ke zvětšení náklonu této zdi v jejím středu o 2,8 cm a v boční části těsně naléhající na sloupek žalobců o 1,5 cm. Žalovaná však opravu zdi dobrovolně i přes předžalobní výzvu žalobců z 30.9.2022, ani v průběhu řízení soudu nijak nerealizovala. Příčinná souvislost mezi postupujícím náklonem opěrné zdi žalované a náklonem pravého bočního sloupku branky žalobců pak plyne jednak ze závěrů písemného znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO] včetně jeho ústního doplnění ve spojení se statickým posouzením [jméno FO]. [jméno FO] a sdělením Městského úřadu v [Anonymizováno] – stavebního úřadu, kde byla zjištěna významná statická porucha opěrné zdi už v roce 2022 a jako případná příčina náklonu zdi bylo vyloučeno narušení kanalizace či pohyb podloží a zásypu, ačkoli již tehdy byla opěrná zeď o 5 cm a sloupek o 3 cm vychýleny směrem doleva při pohledu z ulice. To, že náklon opěrné zdi je stále větší a je nyní těsně opřena o sloupek žalobců plyne jak ze shora uvedených měření, tak z místního šetření soudu, neboť je pouhým okem viditelné, že se zeď svou o něco méně nakloněnou boční částí natěsno opírá o sloupek žalobců, na který tlačí v horní části tohoto sloupku a je za ní do více než její výšky nahrnuta zemina. Příčinnou souvislost mezi náklonem zdi a náklonem sloupku, která plyne především ze závěrů znalce [jméno FO]. [jméno FO] (který i bez předložení složitého statického výpočtu dospěl ke stejným závěrům ohledně předpokládaného pádu zdi při vychýlení o 10 cm jako [jméno FO]. [jméno FO] a nyní je náklon již 7,8 cm.) lze však s vysokou mírou pravděpodobnosti dovodit i při ohledání místa, kdy tlak nakloněné opěrné zdi na ve stejném směru nakloněný sloupek, o který se zeď opírá, zcela odpovídá logice a opačný výklad (tj. že by náklon sloupku směrem dolů ode zdi mohl způsobit náklon opěrné zdi směrem k sloupku, když porovnáním fotografií [jméno FO]. [jméno FO], [jméno FO]. [jméno FO] a soudu i místním šetřením bylo prokázáno, že sloupek a opěrná zeď nebyly a nejsou stavebně technicky propojeny a mezera mezi nimi se v průběhu času zmenšila právě v důsledku náklonu opěrné zdi, která se o sloupek v jeho horní části doslova opřela) by zřejmě naprosto popíral obecně známou nauku o existenci gravitační síly, k jejímuž důkazu snad není zapotřebí provádět znaleckého posouzení. Ostatně i pokud žalovaná ústy svého právního zástupce uváděla, že náklon zdi by mohl způsobovat sloupek zdi od branky, tak znalec [jméno FO]. [jméno FO] tuto možnost zcela vyloučil. Pokud je tedy opěrná zeď vychýlena od své svislice z pohledu osoby stojící na pozemku [adresa] směrem k tomuto pozemku, tj. doleva, a je natěsno opřena o pravý boční sloupek vrátek žalobců, který je rovněž nakloněn směrem doleva ve směru síly působící opěrnou zdí na tento sloupek, pak je zhola nemožné a jakýmkoliv fyzikálním zákonům odporující, zejména tedy zmíněné gravitační síle, aby tento betonový sloupek, který je rozměry násobně menší a lehčí než opěrná zeď žalované, působil proti této opěrné zdi a tím, že se naklání směrem doleva, de facto „táhl“ uvedenou opěrnou zeď tak, aby se za ním rovněž nakláněla směrem doleva. Žalobci se tak po právu domáhali toho, aby žalovaná vzniklou škodu, u níž se předpokládá ve smyslu § 2900 o.z. nedbalostní zavinění žalované, na sloupku nahradila jeho uvedením do předešlého stavu ve smyslu § 2951 odst. 1 o. z., kdy pouze není-li to dobře možné, či žádá-li to poškozený, se hradí škoda v penězích. Zde se žalobci domáhali uvedení sloupku do původního stavu, tedy do stavu kolmo od paty sloupku tak, aby bylo možno opět běžným způsobem využívat branku na tomto sloupku upevněnou tak, aby ji bylo možno zamykat, odemykat a volně bez použití násilí ji otvírat Žalobě tedy bylo výrokem II. tohoto rozsudku v této části vyhověno, přičemž lze předpokládat, že takový byl i jeho původní stav a že ho žalobci, resp. jejich právní předchůdkyně, nepostavili záměrně křivě směrem k brance, o čemž svědčí i nutnost postupného posunování šroubů plynoucí z fotografií i výpovědi svědkyně [jméno FO] a rovněž vyjádření žalobce [Jméno žalobce B]. Pokud pak žalovaná namítala promlčení nároku žalobců z titulu náhrady škody, je zřejmé, že s ohledem na postupný vznik škody, která se průběžně zhoršuje, nemohlo dojít k ukončení vzniku škody, resp. do 6.8.2024 k jeho ukončení nedošlo, a naopak se tento stav náklonu opěrné zdi a v důsledku toho i náklonu betonového sloupku stále zhoršuje, jak je patrné z rozdílu při měření výchylky v roce 2022 a v srpnu 2024. Nárok žalobců tak nelze považovat za promlčený a je tak na místě, aby žalovaná nahradila škodu vzniklou žalobcům na jejich sloupku, která spočívá v jeho vychýlení již o 5 cm, které způsobuje nemožnost běžným způsobem využívat branku na tomto sloupku upevněnou tak, aby ji bylo možno zamykat, odemykat a volně bez použití násilí ji otvírat. Žalobě tedy bylo výrokem II. tohoto rozsudku v této části vyhověno.

11. Vzhledem k povinnosti každého vlastníka rozhrady zajistit její opravu v případě, že by následkem jejího poškození hrozila sousedovi škoda ve smyslu § 1026 o.z., pak tím spíše, kdy již sousedovi (zde žalobcům) škoda vznikla, je na místě uložit žalované povinnost opravit rozhradu tak, jak je konkretizována ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž oprava rozhrady je v tomto případě fakticky realizací nápravy původního porušení povinnosti žalované udržovat tuto zeď v dobrém stavu tak, aby následkem jejího poškození nehrozila sousedovi škoda. Pokud postupující náklon zdi žalované vytýkali žalobci i jejich právní předchůdkyně opakovaně od roku 2012 a nakonec pro neochotu žalované tuto věc jakkoliv účinně řešit byli nuceni podat žalobu, pak je evidentní, že jiným způsobem než uložením povinnosti zajistit opravu rozhrady soudním rozhodnutím, není možno plnění povinnosti uložené žalované jako vlastníku rozhrady ve smyslu § 1026 o. z. docílit a není zjevně nezbytné vyčkávat toho, až by se případně po dosažení náklonu o 10 cm opěrná zeď žalobkyně ( dle vyjádření [jméno FO]. [jméno FO] i [jméno FO]. [jméno FO]) zřítila sama a způsobila tak případně ještě další škody.

12. Vzhledem k tomu, že si splnění povinnosti ve výroku I. a II. vyžádá z povahy věci delšího času, byla soudem ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta k plnění v trvání 3 měsíců 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že zcela úspěšným žalobcům a) i b) přiznal vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří odměna za zastupování advokátem ve vztahu ke dvěma žalobcům ve dvou věcech (výrok I. a výrok II.) Jde celkem o odměnu za 7 úkonů po 3 040 Kč podle § 7, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 12 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, písemné vyjádření z 24.3.2023, účast na jednání a na místním šetření [datum] – 2 úkony, účast na jednání [datum]) a za 2 úkony po 1 520 Kč podle § 7, § 9 odst. 1, § 11 odst. 2 a 3 a § 12 odst. 3 a4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (účast u jednání soudu 1.8.2023, které nebylo zahájeno, účast u vyhlášení rozsudku [datum]), tj. 24 320 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 9 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 2 700 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, tedy celkem 32 020 Kč. Platební místo k náhradě nákladů řízení vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.

14. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 6 o. s. ř. soud rozhodl výrokem IV. o tom, že žalovaná je povinna nahradit České republice - Okresnímu soudu v Táboře náklady tohoto řízení, které musel hradit stát (doplatek znalečného), a to ve výši a lhůtě, která bude stanovena samostatným usnesením, neboť ke dni vyhlášení rozsudku nebyla známa konečná výše prostředků, které stát za účastníky v tomto řízení uhradí.

Poučení