2 C 58/2020 - 310

Rubrum

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Janou Kučerovou v právní věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o určení vlastnictví k nemovitostem takto:

Výrok

I. Určuje se, že součástí společného jmění žalobců [jméno FO] a [Jméno žalobce B] je pozemek p. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha o výměře 1 m2, vzniklý oddělením od pozemku p. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha, podle geometrického plánu č. [hodnota], vyhotovitele [adresa], a pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 2 m2, vzniklý oddělením z pozemku p. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, podle geometrického plánu č. [hodnota], vyhotovitele [adresa]. Geometrický plán č. [hodnota] vyhotovitele [adresa], je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náklady řízení v částce [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou domáhají vydání rozhodnutí, jímž bude určeno, že součástí společného jmění žalobců, manželů [jméno FO] a [Jméno žalobce B], je pozemek p. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha o výměře 1 m2, vzniklý oddělením od pozemku p. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha, podle geometrického plánu č. [hodnota], vyhotovitele [adresa], a pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 2 m2, vzniklý od pozemku p. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, podle popsaného geometrického plánu. Žaloba je odůvodněna tím, že součástí společného jmění žalobců se podle kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené s prodávající [jméno FO], staly nemovitosti nacházející se v katastrálním území [adresa], označené jako parcela č. [Anonymizováno] s průmyslovým objektem – truhlárnou, parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, manipulační plocha, a parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, zeleň, v zas. Geometrickým plánem č. [hodnota] z [datum], došlo k oddělení části pozemku st. p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] ke vzniku st. p. č. [Anonymizováno] o výměře 114 m, výměra st. p. č. [Anonymizováno] poté činila 135 m, a p. č. [Anonymizováno] výměry 79 m. Nemovitosti jsou označené v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta B], pro obec a katastrální území [adresa], na LV č. [hodnota] jako st. p. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 111 m, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno], ostatní plocha o výměře 77 m, parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, o výměře 106 m a st. p. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 135 m. Žalovaný [Jméno žalovaného] je jediným vlastníkem pozemku st. p. č. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 172 m, jehož součástí je stavba objektu bydlení č. p. [Anonymizováno] a pozemku p. č. [Anonymizováno], ostatní plocha o výměře 58 m, přičemž všechny tyto nemovitosti jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta B], pro obec a katastrální území [adresa], na LV č. [hodnota]. Od doby, kdy se v roce 1994 žalobci stali vlastníky domu na st. p. č. [Anonymizováno], dnes domu č. p. [Anonymizováno] na st. p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (dále jen jako „dům č. p. [Anonymizováno]) a parcely p. č. [Anonymizováno], užívali pozemek p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], v rozsahu, který předcházel rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta B], č. j. [Anonymizováno], ze dne [datum], tedy v rozsahu 79 m, a tedy včetně 2 m, o které se výměra tohoto pozemku snížila v důsledku tohoto rozhodnutí. Užívali jej proto v rozsahu vyplývajícím z obnovy operátorů novým mapováním, jejímž výsledkem byla digitální katastrální mapa. Obnova operátu probíhala v k. ú. [adresa] v letech 1992-1998. Platnost obnoveného operátu novým mapováním v k. ú. [adresa] byla vyhlášena ke dni [datum]. Pozemek p. č. [Anonymizováno] se nachází před domem žalobců č. p. [Anonymizováno], proto se o něj starali a pozemek byl v popsaných hranicích, a tedy o výměře 79 m oplocen. Tento plot zde nacházel již v době, kdy pozemek žalobci podle smlouvy z [datum] koupili. Žalobce postavil v roce 2001 ve spolupráci s [jméno FO] na sousedících pozemcích p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] malou stavbu plynového rozvaděče tak, že větší část rozvaděče tehdy stála na p. č. [Anonymizováno], menší na p. č. [Anonymizováno], přičemž do stavby rozvaděče vyúsťuje plynová přípojka, aby se každý z domu č. p. [Anonymizováno] a č. p. [Anonymizováno] mohl připojit na plyn. Žalobci rovněž, když se stali vlastníky, používali objekt truhlárny na p. č. [Anonymizováno] tak, že jeho část nacházející se dnes na st. p. č. [Anonymizováno] užívali jako sklad, část nacházející se dnes na st. p. č. [Anonymizováno] postupně přestavovali na rodinný dům, dnes č. p. [Anonymizováno], v němž od roku 2013 bydlí jejich syn s rodinou, tento objekt užívali na této straně, která sousedí s domem č. p. [Anonymizováno], v hranicích tvořený štítovou zdí mezi oběma těmito domy. V roce 2002 provedli žalobci na tomto objektu zateplení fasády v rozsahu před změnou výměry st. p. č. [Anonymizováno], provedenou rozhodnutím [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště v [Jméno advokáta B], č. j. [Anonymizováno], ze dne [datum]. V roce 2011 provedli i nový nátěr této fasády v tomto rozsahu. Katastrálnímu úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálnímu pracovišti v [Jméno advokáta B], byl dne [datum] doručen návrh žalovaného [Jméno žalovaného] na opravu chyb v katastrálním operátu, v němž tvrdil, že je v katastru nemovitostí chybně evidovaná hranice mezi jeho pozemkem st. p. č. [Anonymizováno] a pozemkem žalobců st. p. č. [Anonymizováno]. Navrhl opravu této hranice, která byla původně určena v geometrickém plánu č. [hodnota] ze dne [datum], zdí nacházející se mezi těmito pozemky a vzdáleností 21,25 m od západní hranice pozemku st. p. č. [Anonymizováno]. Žalovaný přitom vycházel z toho, že chyba vznikla při obnově katastrálního operátu. Geometrickým plánem č. [hodnota] byl v roce 1975 rozdělen původní pozemek st. p. č. [hodnota] a geometrické a polohové určení oddělených pozemků bylo dáno tímto geometrickým plánem. Pozemek st. p. č. [Anonymizováno] pak byl rozdělen na st. p. č. [Anonymizováno] a st. p. č. [Anonymizováno] a jedná se tedy o hranici mezi pozemky st. p. č. [Anonymizováno] a st. p. č. [Anonymizováno]. Následujícím řízením Katastrální úřad [Jméno advokáta B] podle svého oznámení o neprovedení opravy chyb v údajích katastru nemovitostí ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], neprovedl opravu údajů v katastru nemovitostí navrhovanou žalovaným, žalovaný zaslal svůj nesouhlas s neprovedením opravy ze dne [datum] a na základě toho bylo zahájeno správní řízení ve věci opravy chyb v katastrálním operátu podle § 36 zč. 256/2013 Sb. V tomto řízení poté katastrální úřad [Jméno advokáta B] vydal dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno] rozhodnutí, kterým nesouhlasu žalovaného s neprovedenými opravami v údajích katastru nemovitostí nevyhověl s tím, že hranice mezi parcelou st. [Anonymizováno] a parcelou st. [Anonymizováno] zůstane v katastru nemovitostí v k. ú. [adresa] evidována jako spojnice bodu [Anonymizováno]. Proti tomuto rozhodnutí Katastrálního úřadu [Jméno advokáta B] podal žalovaný odvolání ze dne [datum]. Zeměměřický a katastrální inspektorát v [adresa] (dále jen „ZKI“) svým rozhodnutím z [datum], č. j. [Anonymizováno], však žalovaným požadované opravy v katastrálním operátu neprovedl. Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný žalobu z [datum] ke Krajskému soudu v [adresa]. Této žalobě krajský soud svým rozhodnutím z [datum], č. j. [spisová značka], vyhověl a napadené rozhodnutí ZKI v [adresa] zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Proti tomuto rozhodnutí krajského soudu podal ZKI v [adresa] dne [datum] kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], zamítl. Následovalo rozhodnutí Katastrálního úřadu v [Jméno advokáta B] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], podle kterého se nesouhlasu žalovaného [Jméno žalovaného] s neprovedením opravy v údajích katastru nemovitostí v k. ú. [adresa] vyhovuje, hranice mezi parcelou st. [Anonymizováno] a parcelou st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], evidované jako spojnice bodu [Anonymizováno], bude po nabytí právní moci rozhodnutí vedena jako spojnice bodů [Anonymizováno]. Hranice mezi parcelou [Anonymizováno] a parcelou [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], evidovaná jako spojnice bodů [Anonymizováno], bude po nabití právní moci rozhodnutí vedena jako spojnice bodu [Anonymizováno]. Přílohou tohoto rozhodnutí je neměřický záznam [Anonymizováno] - grafická část a výkaz dosavadního a nového stavu údajů v katastru nemovitostí. Odvolání žalobců proti posledně popsanému rozhodnutí Katastrálního úřadu v [Jméno advokáta B] bylo rozhodnutím ZKI v [adresa] ze dne [datum] zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno. Na základě výsledku správního řízení se hranice mezi pozemky parcela [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a mezi parcelami [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nachází ve stavu, jehož průběh je vyznačen v grafické části neměřického záznamu [Anonymizováno] a výměry těchto pozemků vyplývají z výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí, když oba doklady jsou přílohou rozhodnutí Katastrálního úřadu v [Jméno advokáta B], č. j. [Anonymizováno]. Podle výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí se výměra parcely st. [Anonymizováno] snížila o 3 m ze 114 m na 111 m, výměra parcely st. [Anonymizováno] se snížila o 2 m ze 79 m na 77 m a naproti tomu se výměra pozemku ve vlastnictví žalovaného, a to st. p. č. [Anonymizováno] zvýšila ze 169 m na 172 m a p. č. [Anonymizováno] z 55 m na 58 m. Žalovaný je od provedení tohoto rozhodnutí Katastrálního úřadu v [Jméno advokáta B] nadále veden v katastru nemovitostí jako vlastník těchto pozemků v těchto jejich výměrách. V roce 2019 před 26. 5. žalovaný odstranil dosavadní plot mezi parcelami [Anonymizováno] a instaloval zde plot podle hranice těchto pozemků, jak byla zjištěna shora uvedeným rozhodnutím Katastrálního úřadu [Jméno advokáta B], č. j. [Anonymizováno]. Dne [datum] odstranil žalovaný z fasády domu č. p. [Anonymizováno] v rozsahu, v němž zasahuje po popsaném rozhodnutí na parcelu st. p. č. [Anonymizováno] žalobce dříve instalované zateplení fasády domu. Žalobci na základě kupní smlouvy z [datum] pozemek p. č. [Anonymizováno] drželi v hranicích, v nichž se tento pozemek nacházel před změnou vyvolanou rozhodnutím Katastrálního úřadu [Jméno advokáta B], č. j. [Anonymizováno] od října roku 1994 do [datum] a že tedy vydrželi vlastnické právo k této části, kterou pozbyli na základě tohoto rozhodnutí, tedy ke 2 m, nyní náležejícím k p. č. [Anonymizováno]. Pozemek st. p. č. [Anonymizováno] v této době drželi [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum]. Naléhavý právní zájem na určení právního vztahu ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. žalobci spatřují v nutnosti deklarovat vydržení rozsudkem nadepsaného soudu, bez něhož nelze provést zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí. Poté, co byl vypracován geometrický plán, došlo k úpravě žalobního petitu.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobců v celém rozsahu neuznává, navrhl zamítnutí žaloby. Ve svém vyjádření uvedl, že předmětem sporu je hranice mezi pozemky p. č. [Anonymizováno] a p. č. st. [Anonymizováno], oba v k. ú. [adresa], které jsou ve vlastnictví žalovaného, a pozemku p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno], oba v k. ú. [adresa], které jsou ve spoluvlastnictví žalobců. Pozemky p. č. st. [Anonymizováno], p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. st. [Anonymizováno] byly původně sloučeny do jednoho pozemku pod p. č. st. [Anonymizováno]. K rozdělení pozemku došlo v souvislosti s reálným rozdělením budovy, která je na pozemku umístěna, geometrickým plánem č. [hodnota] v roce 1975, kdy byla oddělena budova truhlárny (průmyslový objekt, pozemek p. č. st. [Anonymizováno]) od rodinného domu (pozemek p. č. st. [Anonymizováno]), a to na podkladě rozhodnutí odboru výstavby ONV v [Jméno advokáta B] ze dne [datum]. Oddělená část pozemku a budovy (pozemek p. č. st. [Anonymizováno]) byla následně kupní smlouvou ze dne [datum] převedena novému nabyvateli (Český myslivecký svaz – Okresní výbor v [Jméno advokáta B]). Hranice mezi pozemky p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. st. [Anonymizováno] byla geometrickým plánem určena délkou 21,25 m vedenou od severozápadního rohu budovy jihovýchodním směrem. V návaznosti na tuto vzdálenost byla určena i hranice mezi nově vzniklými pozemky p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno], rovněž geometrickým plánem. Takto byla určena sporná hranice. V roce 1994 žalobci na základě kupní smlouvy z [datum] nabyli do svého vlastnictví pozemky p. č. st. [Anonymizováno] (výměra 243 m), p. č. [Anonymizováno] (výměra 105 m), a to od matky žalovaného, paní [jméno FO], narozené [datum]. Výměry pozemků odpovídaly výměrám uvedeným v geometrickém plánu a popsány byly ve znaleckém posudku vyhotoveným [jméno FO] dne [datum], tvořícího přílohu smlouvy. Byl tedy jednoznačně vymezen rozsah předmětu převodu vlastnického práva. Pozemky p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] nabyl do svého vlastnictví žalovaný rovněž od své matky, paní [jméno FO], později na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Pozemek p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] byl následně žalobci v roce 2013 rozdělen, čímž dochází se k současnému číslování pozemku žalovaných [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. V letech 1991-1998 proběhla v k. ú. [adresa] obnova operátu novým mapováním, byla zakreslena sporná hranici v jiných místech, než jak ji vymezil geometrický plán a jak byla do té doby evidována v evidenci nemovitostí, zakreslení bylo později označeno za chybné. Část budovy, která se nachází na pozemcích žalobců, byla původně užívána, jak sami uvádí, jako sklad. K jeho přestavbě na bytovou jednotku došlo až později, v roce 2001. Spor týkající se sporné hranice lze datovat přibližně od roku 2013. Nejprve písemnou korespondencí účastníků stran, která vyústila v podání návrhu na opravu chyby v katastrálním operátu žalovaným, neboť dospěl k závěru, že hranice mezi pozemky je vedena v katastru nemovitostí chybně, a to nesprávným provedením nového mapování při obnově katastrálního operátu, který byl vyhlášen v roce 1998. Opravě chyby bylo vyhověno až po podání žaloby ke Krajskému soudu v [adresa] rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Kasační stížnost podaná proti tomuto rozsudku byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. V návaznosti na tyto rozsudky provedl [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta B], rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], opravu chyby, kterou opravil spornou hranici do stávající podoby, v jaké je evidována v katastru nemovitostí, vycházející z geometrického plánu. Rozhodnutí bylo potvrzeno navzdory odvolání žalobců rozhodnutím Zeměměřického katastrálního inspektorátu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [právnická osoba] roce 1975 došlo k reálnému rozdělení budovy geometrickým plánem, který určil spornou hranici délkou 21,25 m od severozápadního rohu budovy jihovýchodním směrem. Došlo tedy k rozdělení budovy i pozemku pod ní, hranice odpovídala vnitřním dispozicím budově. Vůle tehdejšího vlastníka (matky žalovaného) předmětného pozemku, tehdy pozemku p. č. [hodnota], byla rozdělit reálně budovu tímto způsobem. Dělení odpovídá tomu, že štítová zeď náleží k budově č. p. [Anonymizováno], užívané žalovaným jako rodinný dům. Oddělovaná část tehdejší truhlárny, užívaná k bydlení, byla za touto zdí. Ve vyjádření Městského úřadu [Jméno advokáta B], odbor výstavby a územního plánování, ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], sp. zn. [Anonymizováno], bylo sděleno „dle historicky dochovaných listin byla truhlárna rozdělena správně (již dle geometrického plánu ze dne [datum]) a je nutné dodat, že linie rozdělení vznikla na základě měření domu, a to odměřením délky oddělené truhlárny od jejího konce k hraně sestávající zdi ze strany tehdejšího nabyvatele mysliveckého svazu neboli myslivecký svaz koupil zbytek truhlárny, která měřila 21,25 m a neměla tedy svoji vlastní oddělovací zeď. Původní zeď zůstala na straně majitele domu č. p. [Anonymizováno]“. To vyplývá i z technické zprávy č. [Anonymizováno], vyhotovené Geodetickou kanceláří [jméno FO], jejímž úkolem bylo zaměřit skutečný průběh štítové zdi stávající hranice, odpovídá průběhu štítové zdi. Tím, jak došlo k rozdělení předmětného pozemku v roce 1975, jak byly nemovité věci následně užívány, se zabývaly soudy v rámci řízení o opravě chyby v katastrálním operátu, odkazováno je na rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum]. „V době místního šetření v roce 1992 právní předchůdkyně žalobce užívala rodinný dům jako celek, jakož i pozemek pod ním, včetně oněch přibližně 60 cm, jimiž nyní zasahuje pozemek č. [Anonymizováno] pod reálně oddělený rodinný dům, to znamená, že průběh hranice byl při obnově katastru vyšetřen nesprávně, sleduje-li se skutečně průběh hranice v terénu, protože vyšetřený stav neodpovídal právě tomu, jak byly v době zjišťování hranic obě budovy a pozemky užívány žalobci, lze přisvědčit, že rozdělení pozemků a budovy způsobem, jak je evidováno v katastru nemovitostí, postrádá logiku, mělo-li se jednat o reálné rozdělení jednoho pozemku s jednou budovou. Účelem reálného dělení bylo oddělit budovu bývalé truhlárny, což odpovídá, že též pozemek pod touto stavbou se vztahoval výlučně k truhlárně a nemohl zasahovat do sousedního rodinného domu, který by měl být současně s pozemkem oddělen.“ Skutečnost, že žalobce užíval předmětnou štítovou zeď, svědčí i výzvy žalobce datované písemně od roku 2014, aby žalovaný přestal užívat štítovou zeď a komín, který je součástí štítové zdi, a této výzvy pak žalovaný reagoval podáním návrhu na opravu chyby v katastrálním operátu. Z výzev lze dovodit, že žalobce se domníval, že žalovaný neoprávněně užívá jeho část nemovité věci. V následném řízení se pak ukázalo, že evidence sporné hranice byla vedena nesprávně a tedy žalovaný užíval nemovité věci v souladu se správným zápisem v katastru nemovitostí. To, že žalovaný užíval [Anonymizováno], původně zde nebylo přesně rozděleno užívání, v současné době je užívání předzahrádky docíleno oplocením, které bylo vystavěno podstatně později, než uvádí žalobci. Z fotografií z roku 2012 oplocení vystavěné nebylo. Žalovaný žalobu považuje za nedůvodnou. Navrhuje její zamítnutí.

3. Z kupní smlouvy sepsané ve formě notářského zápisu dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], je zjištěno, že [jméno FO], jako prodávající, a [Jméno žalobce A] a [Jméno žalobce B], jako kupující, uzavřeli kupní smlouvu. [jméno FO] prohlásila, že je podle kupní smlouvy ze dne [datum] vlastnicí celých nemovitostí zapsaných u Katastrálního úřadu v [Jméno advokáta B] na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] jako parcela č. [Anonymizováno] o výměře 243 m s průmyslovým objektem – truhlárnou p. č. [Anonymizováno] ost. p. manip. pl.-105 m, [Anonymizováno] ost. pl. zeleň zast. - 67 m. Nemovitosti jsou popsány ve znaleckém posudku [jméno FO] ze dne [datum]. Touto smlouvou své nemovitosti prodává manželům Jiřímu a [Jméno žalobce B] se všemi právy a povinnostmi, stavbami a přístavbami, součástmi a příslušenstvím za dohodnutou cenu kupní ve výši [částka] a manželé [jméno FO] nemovitosti kupují do svého bezpodílového spoluvlastnictví a užívání.

4. Z geometrického plánu č. [hodnota] z [datum] lze zjistit údaje stavu ohledně nemovitých věcí, kdy se porovnává stav ve vztahu k nemovitostem stavební parcele [Anonymizováno].

5. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že krajský soud rozhodnutí Zeměměřického katastrálního inspektorátu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] a rozhodnutí [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta B], ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Rozhodl o nákladech řízení. V odůvodnění se uvádí, že v souzené věci je na sporu, zda jsou dodrženy podmínky pro opravu chyby hranice mezi parcelami [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]. Při místním šetření hranice vytyčovány nebyly a právní předchůdkyně se tohoto šetření účastnila, přičemž žádné námitky neměla. Ze smluv vyplývá, že předmětem převodu byl vždy objekt původní truhlárny (průmyslové stavby) s pozemkovou parcelou, přičemž tento objekt vznikl reálným rozdělením původní jedné stavby a původního jednoho pozemku. Došlo-li k reálnému rozdělení nemovitosti právě v zájmu oddělení rodinného domu a truhlárny, pak reálné rozdělení nemovitostí se nemohlo stát tak, že pozemková parcela, na které stojí budova truhlárny, se nachází též pod budovou rodinného domu. V době místního šetření v roce 1992 právní předchůdkyně [Jméno žalovaného] užívala rodinný dům jako celek, jakož i pozemek pod ním včetně oněch přibližně 60 cm, jimiž nyní zasahuje pozemek p. č. [Anonymizováno] pod reálně oddělený rodinný dům, to znamená, že průběh hranice byl při obnově katastru vyšetřen nesprávně. Při obnově katastrálního operátu novým mapováním došlo totiž k chybě při vytyčení hranice mezi pozemky a budovy a pochybení je podřaditelné zřejmému omylu při obnově katastru ve smyslu § 36 odstavec 1 písmene a) katastrálního zákona. Proti rozhodnutí byla podána kasační stížnost, o které rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], tak, že kasační stížnost byla zamítnuta, bylo rozhodnuto o nákladech řízení a o vrácení zaplaceného soudního poplatku.

6. Z oznámení o provedení rozhodnutí ze dne [datum] se podává, že Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta B], na základě rozhodnutí katastrálního úřadu, č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum], oznamuje, že provedl v souboru popisných informací opravu výměry parcel st. [Anonymizováno] a zároveň v katastrální mapě provedl opravu zákresu hranic mezi parcelami st. [Anonymizováno] na straně jedné, a st. [Anonymizováno] na straně druhé, podle výroku uvedeného v rozhodnutí. Připojena je kopie katastrální mapy.

7. Fotografie založená ve spise na čísle listu 44 zachycuje obě čísla popisná, to znamená domy ve vlastnictví účastníků řízení, kdy na části fasády došlo k odstranění fasády ve směru k nemovitosti ve vlastnictví žalobců.

8. Dopisem ze [datum] žalobci vyzvali žalovaného k souhlasnému prohlášení o vzniku vlastnického práva ve vztahu k provedené opravě hranic a výměr na základě provedené opravy Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta B].

9. Neměřický záznam Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta B], obec [adresa], katastrální území [adresa], uvádí, že změnou jsou dotčené parcely č. [Anonymizováno], a zachycují průběh hranic mezi uvedenými parcelami.

10. Žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce k výzvě žalobců ze dne [datum] sdělil, že s odkazem na závěry soudu považuje žalovaný vedenou hranici mezi pozemky za odpovídající dosavadnímu oprávněnému užívání a věc považuje za uzavřenou.

11. Z plánku plynofikace rodinného domku, půdorys přízemí, lze zjistit, že pro obě dvě nemovitosti měla být zbudována přípojka plynu, kdy plynofikaci podle plánku schválil Městský úřad v [Jméno advokáta B] [datum]. č. j. výs. [Anonymizováno].

12. Ve spise na čísle listu 60 je založen nákres, zachycující současný stav budov, zelenou barvou stav po novém zaměření a červenou barvou původní stav při koupi před novým zaměřením, a to ve vztahu k parcelám č. [Anonymizováno].

13. Žalovaný doložil zprávy o provedení kontroly nebo čištění spalinové cesty, a to na adrese [adresa], kdy došlo ke kontrole kotle VIADRUS 22, vyústění průměr 15, cihlový komín průměr 15, délka komínu 7 m, bez závad, a to za roky 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2020.

14. Z technické zprávy ze dne [datum], vypracované Geodetickou kanceláří [jméno FO] [Jméno advokáta B], se podává, že úkolem bylo zaměřit skutečný průběh štítové zdi mezi domy č. p. [Anonymizováno] a č. p. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], k níž je připojen zákres zdi v měřítku 1:200, což je příloha technické zprávy. Byla zaměřena štítová zeď, nad střechou byl zaměřen vrch komína, protože nebylo možno změřit tloušťku zdi, byla zaměřena nejbližší okna a tloušťku zdi je možno dopočítat po odměření od hrany okna v č. p. [Anonymizováno]. Bylo zjištěno, že zákres rozhraní katastrální mapy mezi stavebními objekty neodpovídá poloze zdi, zákres hranice není kolmý na navazující venkovní zdi. Měřením byla ověřena poloha rohu objektu, nebyly překročeny dopustné odchylky. Pro názornost byly doplněny kóty a doplněn schématický zákres rozdělení objektu dle [Anonymizováno] ze dne [datum]. Podrobné body byly zaměřeny polohově polárně ve 3. třídě v přesnosti dle ČSN.

15. Geometrický plán ze dne [datum] zachycuje stav objektu, kdy nové hranice v přírodě byly vyznačeny žel. trubkami, k zaměření došlo [datum] a u geometrického plánu je připojen výkaz výměr.

16. Ze zprávy Městského úřadu [Jméno advokáta B], odbor výstavby a územního plánování, ze dne [datum], která byla podána žalovanému, je zjištěno, že problém s odchylkou v geodetickém zaměření pozemků nastal dodatečně v době zavádění digitalizace, tedy po roce 1992. Tím se administrativně hranice mezi oddělenými domy dostala mimo nosnou zeď, tedy i mimo reálně odměřený stav - 21,25 m. Stavební úřad zastává názor, že hranice mezi pozemky parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] by měla být upravena ze současné černě vyznačené linie zanesené do katastru nemovitostí na linii zelenou, komínové těleso by navíc mělo být právně ošetřeno zřízením služebnosti ve prospěch rodinného domu č. p. [Anonymizováno].

17. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum] pro obec a katastrální území [adresa], listu vlastnictví č. [hodnota], je zjištěno, že v SJM žalobců je stavební parcela [Anonymizováno] o výměře 208 m, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], bydlení, a stojí na pozemku stavebním [Anonymizováno] o výměře 135 m, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č. ú./č. e., prům. obj., stojí na pozemku st. [Anonymizováno], o výměře 111 m, zastavěná plocha a nádvoří, a parcela [Anonymizováno] o výměře 77 m, zastavěná plocha a nádvoří, plus další nemovitosti, které nejsou předmětem sporu.

18. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum] pro obec a katastrální území [adresa], listu vlastnictví č. [hodnota] se podává, že je zapsáno vlastnictví žalovaného k uvedeným nemovitým věcem.

19. Z návrhu na mimosoudní vyřešení věci z [datum], činěného žalobci žalovanému, se podává, že rozsah [Jméno advokáta B]

20. Ze spisu Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta B], zn. [Anonymizováno] se zjišťuje, že obsahuje návrh na opravu chyby, podaný v roce 2016 žalovaným [Jméno žalovaného], který navrhuje provedení opravy chybného údaje katastru geometrického a polohového určení hranice mezi pozemkem p. č. st. [Anonymizováno] a pozemkem p. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a nově hranici mezi pozemky evidovat tak, jak vyplývá z geometrického plánu ze dne [datum] č. zak. [Anonymizováno] (označené zeleně). Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta B], [datum] oznamuje neprovedení opravy údajů katastru nemovitostí v katastrálním operátu katastrálního území [adresa] podle návrhu [Jméno žalovaného], zastoupeného [Jméno advokáta C], advokátem na základě plné moci, ze dne [datum]. [Jméno žalovaného] podáním z [datum] setrval na tom, aby bylo rozhodnuto o provedení opravy chybného údaje katastru, geometrického a polohového určení hranice mezi pozemky, které byly specifikovány již v původním návrhu. Neprovedení opravy bylo doručováno i žalobcům, kteří převzali toto vyrozumění [datum]. [datum] byl vyhotoven protokol podle ustanovení § 18 zákona 500/2004 Sb. (správní řád) ve znění pozdějších předpisů, kdy byl pan [jméno FO] seznámen se spisem, byla mu poskytnuta kopie návrhu na opravu chyby (vyjádření stavebního úřadu a technická zpráva Geodetické kanceláře [jméno FO]). Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta B] [datum] pod č. j. [Anonymizováno] vydal rozhodnutí podle § 36 odstavec 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, kdy 1) nesouhlasu [Jméno žalovaného], právně zastoupeného [Jméno advokáta C], advokátem Advokátní kanceláře [jméno FO] & [právnická osoba]., ze dne [datum], doručenému Katastrálnímu úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta B] dne [datum], se neprovedení opravy v údaji katastru nemovitostí v katastrálním území [adresa] se nevyhovuje, 2) hranice mezi parcelou st. [Anonymizováno] (LV č. [hodnota] - [Jméno žalovaného]) a parcelou st. [Anonymizováno] (LV č. [hodnota] - [Jméno žalobce A] a [Jméno žalobce B]) zůstane v katastru nemovitostí v katastrálním území [adresa] evidována jako spojnice bodů [Anonymizováno]. Proti rozhodnutí bylo podáno odvolání [Jméno žalovaného]. Ve spise je protokol z [datum], kdy manželé [jméno FO] vložili do spisu nákres štítové zdi a protipožárního štítu, odvolací orgán Zeměměřický a katastrální inspektorát v [adresa] rozhodl [datum] pod č. j. [Anonymizováno], po přezkoumání odvolání napadeného rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta B], č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] ve věci opravy chyby v katastrálním operátu, katastrální území [adresa], a podle § 90 odstavec 1 písmene c) zákona č. 500/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů (správní řád) a rozhodnutí změnil takto: 1) Odstavec první výroku nově zní takto: Nesouhlasu [Jméno žalovaného], právně zastoupeného [Jméno advokáta C], advokátem Advokátní kanceláře [jméno FO] & [právnická osoba]., ze dne [datum], doručenému Katastrálnímu úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta B] ze dne [datum], s neprovedením opravy v údajích katastru nemovitostí v katastrálním území [adresa] se nevyhovuje. 2) Odstavec druhý výroku zůstává beze změny. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Ve spise je založena žaloba proti rozhodnutí Zeměměřického katastrálního inspektorátu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], podaná Krajskému soudu v [adresa]. Rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozhodl Krajský soud v [adresa] tak, že rozhodnutí Zeměměřického katastrálního inspektorátu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] a rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta B], ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] se zrušuje, věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení a bylo rozhodnuto o nákladech řízení. O podané kasační stížnosti rozhodoval Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], tak, že kasační stížnost zamítl a bylo rozhodnuto o nákladech řízení a vrácení soudního poplatku. Na výzvu Katastrálního úřadu do protokolu ze dne [datum] uvedl žalovaný, že nesouhlasí s ukončením nápravy chyby v bodě 1 a podle jeho názoru se domnívá, že vzniklá chyba v zaměření by měla být vrácena zpět celá, to znamená přes pozemek [Anonymizováno] a do protokolu z [datum] žalobce pan [jméno FO] uvedl, že nesouhlasí s opravou hranice. [Jméno advokáta C] (LV č. [hodnota] - [Jméno žalovaného]) a parcelou st. [Anonymizováno] (LV č. [hodnota] - [Jméno žalobce A] a [Jméno žalobce B]) v katastru nemovitostí v katastrálním území [adresa], evidovaná jako spojnice bodů [Anonymizováno] bude po nabytí právní moci rozhodnutí vedena jako spojnice bodů [Anonymizováno]. [adresa] mezi parcelou [Anonymizováno] (LV č. [hodnota] - [Jméno žalovaného]) a parcelou [Anonymizováno] (LV č. [hodnota] - [Jméno žalobce A] a [Jméno žalobce B]) v katastru nemovitostí v katastrálním území [adresa], evidovaná jako spojnice bodů [Anonymizováno], bude po nabytí právní moci rozhodnutí vedena jako spojnice bodů [Anonymizováno]. Po nabytí právní moci rozhodnutí budou v katastrálním území [adresa] evidovány parcely st. [Anonymizováno] s výměrou 172 m, st. [Anonymizováno] s výměrou 111 m, [Anonymizováno] s výměru 58 m, [Anonymizováno] s výměrou 77 m. 7. souřadnice lomových bodů č. bodu [Anonymizováno], souřadnice y metry [Anonymizováno]. Proti rozhodnutí bylo podáno odvolání manžely [jméno FO], o němž bylo rozhodnuto rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] Zeměměřickým a katastrálním inspektorátem v [adresa] tak, že 1. Společné odvolání [jméno FO] a [Jméno žalobce B] ze dne [datum], doručené Katastrálnímu úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta B] ze dne [datum] se zamítá, 2. rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta B], č. j. [Anonymizováno], ze dne [datum] se potvrzuje, rozhodnutí nabylo právní moci [datum].

21. Ze spisu Městského úřadu [Jméno advokáta B], oboru výstavby a územního plánování, č. j. [Anonymizováno], se zjišťuje, že obsahuje údaje týkající se plynofikace rodinného domu investora [jméno FO] v [adresa] na č. parcely [Anonymizováno], kdy bylo vydáno stavební povolení ze dne [datum] manželům [jméno FO] na přestavbu skladu na bytovou jednotku na pozemku st. parc. č. [Anonymizováno], pozemková parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], která byla povolena podle § 66 stavebního zákona a rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Žádost o vydání stavebního povolení je podána [datum], je připojen souhlas [jméno FO], bytem [adresa], aby byla připojena kanalizace vedoucí přes jejich parcelu, připojena bude bytová jednotka manželů [jméno FO] podle projektové dokumentace. Dále je připojena kupní smlouva, na základě níž došlo k prodeji nemovitostí manželů [jméno FO]. Součástí pak jsou projekty pro stavební povolení, technická zpráva, technická zpráva, plynovodní přípojka, rozvod plynu, včetně plánku na plynofikaci, půdorysech domu, obchodně technické podmínky dodavatele plynu, připojení. Součástí spisového materiálu je plynofikace RD, ústřední vytápění [adresa], č. parc. [Anonymizováno], kdy je připojena technická zpráva na ústřední vytápění a plynofikace pro ústřední vytápění v jednotlivých částech domu.

22. Žalovaný soudu předložil materiály na kompletní stavební povolení včetně stavebního plánu domovního plynovodu z května 2000. Městský úřad [adresa] vydal pod č. j. výst. [Anonymizováno] dne [datum] stavební povolení stavebníku [jméno FO], připojena je technická zpráva plynofikace rodinného domu, plánky, a to půdorys domovního plynovodu axonometrie, situační plánek. [jméno FO] [datum] požádala o prodloužení lhůty stavebního povolení na plynovou přípojku a plynofikaci domu č. p. [Anonymizováno], které bylo vydané [datum] do [datum], [datum] byla podána žádost o prodloužení lhůty k dokončení stavby do [Datum narození advokáta C].

23. Žalobce [Jméno žalobce A] jako účastník řízení uvedl, že sjednával to s paní [jméno FO], matkou žalovaného, která to prodávala. Ukázala stav, v jakém to je, kde jsou hranice, to znamená, že vepředu byl plot, na baráku zvenku byla stávající fasáda, která byla odlišná od jejich baráku. S tím to kupoval. Pak to bylo zaměřený, vlastně rozměry odpovídaly, vůbec neměl tušení, že by tam mohl být nějaký rozpor. Dozvěděl se to zhruba ve 2015, kdy mu došla oficiálně od advokáta žalovaného, pana [Anonymizováno] z [adresa], výzva, že mají udělanou fasádu na jeho barák. Dělali to v rozměrech, které byly v koupi plánku i v odlišnosti barev, co byly na barácích. Přestavbu dělali několik let, fasádu dělali v té době, potom se ozval pan [jméno FO] s tím, že mají fasádu udělanou na jeho barák, což je pruh, který on v současné době odtrhal. Na hranici byl zároveň postavený plot, kdy žalovaný tvrdí, že tam nikdy nebyl, to není pravda, plot tam byl starý, rezatý. V průběhu doby, neví, kdy to udělal, zkrátka dal nový plot opět na tu hranici, kde byl starý, teprve od roku 2019, kdy přišlo rozhodnutí od Nejvyššího správního soudu, tak on plot posunul na novou hranici. Prakticky nikdy nevěděli, že je tam něco sporného, že je to jinak, jak tvrdí žalovaný. Teprve od katastrálního úřadu poprvé dostal oficiálně plánek z roku 1975. Dostal jej, až když se o tom jednalo na katastrálním úřadu, do té doby nic takového nevěděl. Při koupi už vůbec ne. Celou dobu užívali předzahrádku, sekl ji. S paní [jméno FO] tam vystavěli skříňku s tím, že ona řekla, tady jsou hranice, uděláme to napůl. Ohledně komínu, protože byla celá budova jejich předtím, než to koupili, to měli myslivci, celý barák vystavěl děda žalovaného, teprve potom, za doby komunismu, se to dělilo. Napřed to mělo zemědělské družstvo, pak to měli myslivci, ti potom to zaměřili a oddělili. Poté, co to myslivci v roce 1994 vrátili, došlo ke koupi. Na půdě, když si vezme štítovou zeď, je ze strany [jméno FO] hladká, k jejich straně štítu jsou vyzděny pilířky, komín je vystaven do jejich půdy, takže i stavebně, logicky, ta zeď je součástí jejich baráku. Dělící zeď mezi dvěma nemovitostmi se stavěla dodatečně, původně to byl jeden barák společný celý, postavila se zeď, ale kdy to bylo, neví. Kupoval to, zaměření bylo v té původní míře, neměl žádnou pochybnost o tom, že by to nemohlo fungovat, když to bylo zapsaný v katastru. Když to přestavovali, opravovali střechu, zároveň opravili tašky nahoře na té štítové zdi a vlastně je to protipožární štít, který dělí dva baráky od sebe. Nic o tom nevěděli, až když pan [jméno FO] začal s tím, že mají fasádu na jeho baráku, začal jednat s tím, že on říká, že je to imaginární kousek a nemá se cenu o tom bavit. V roce 1994 při uzavírání kupní smlouvy si to prohlídl, bylo to ve stavu havarijním, někde tam i zatékalo, byl to průmyslový objekt, protože půlka, která je nyní přestavěná na byt a bydlí tam jeho rodina, to přidělávali, levá strana zůstala dál jako sklad. Zjišťoval si dostupné údaje od paní [jméno FO], dostal, kde jsou hranice, ukázala mu to, viditelný to bylo. Na katastru řekl, že je to zaměřený v roce 1992 a víc k tomu ani nepotřebovali. Od roku 1992 tam probíhalo nové mapování. Geometrický plán z roku 1975 mu na katastru neposkytli, o tom nevěděl. Jestli ho viděl poprvé, bylo to v roce 2017, kdy se začalo jednat o tom oddělení na katastrálním úřadě. To ho obdržel poprvé, předtím o něm neměl žádné povědomí, že existuje. Znalecký posudek Ing. [jméno FO] dohledá, je schopen ho předložit. Nebyl vyrozuměn o tom, že nové mapování je platné k [datum], že je to zaměření a kdy bude v platnosti, to si nevzpomíná a neví přesně, jak tomu bylo. Zaměřený to bylo, paní [jméno FO] to řekla, že to bude jeho barák a podepsali kupní smlouvu. Když to kupovali, bylo to zaměřený, teprve potom se to dávalo do map. Plot tam byl, byl to klasický, železný, takový dost rozpadlý, byl 120 cm vysoký, možná metr. Podezdívku neměl, držel na sloupku u baráku, jestli byl zatlučený, neví. Ke snímku na čísle listu 44 žalobce uvedl, že je vidět odstraněná část fasády, kterou v barvě bledě modré zbudoval na svém objektu s tím, že došlo k posunutí i sloupku, který původně byl blíže k oknu v objektu žalovaného. Plot žalobce neměnil, vyměnit ho mohl pan [jméno FO]. Plynovou kapličku dělali s paní [jméno FO], když byla plynofikace města, dělali se tyhle skříňky zvlášť pro každý barák, dohodli se, že to udělají na půlce pozemku a budou mít každý půlku té skříňky, takže to dělal na svém pozemku a u ní na jejím pozemku, bylo to v roce 2004. Napojení nemá, je to přivedený do skříně, do toho hlavního řádu, ale další napojení není. Na skříňce vzadu je udělaná rýha, kudy se vyvede hadice nebo trubka, aby to šlo na jejich pozemek a k baráku, tam je to připravený. Částečně by musel rozbourat bočný stranu, jak navrhuje žalovaný. Starý železný plot byl vyměněn za novější, museli ho [jméno FO] vyměnit, neví přesně, kdy to bylo, trvale tam nebyli, dělali tam jenom při chvílích volna, takže každou takovou změnu hned nezjistil. Nový plot byl na hranici, kde byl starý plot od paní [jméno FO]. Žalobce nevěděl, kdy pak došlo k další změně, která už koresponduje s novými hranicemi, pak došlo k posunutí o těch 70 cm. Štítová zeď je rozdělena mezi dvěma baráky, sousedi tam měli garáž, pak z toho udělali nějakou kotelnu nebo to byla předtím dílna, to neví. Oni mají druhou stranu, takže tam se nedá z té zdi užívat prakticky nic. To, co je k sousedovi, se užívat nemůže, je to rozdělený stavebně, tak na to nikdo nesahá, pokud se tam neděje něco nekalého. Ten kotel si tam přidali v době, kdy to bylo, neví přesně. Komín je umístěn na líci štítové zdi, kde to lícuje s domem pana [jméno FO], je zapuštěný do jejich budovy, vystupuje profilem do jejich budovy, ale užívá ho pan [jméno FO]. Jak je to dlouho, neví. Ze stavebního úřadu tam byli pan [jméno FO] s paní [jméno FO], jednalo se o různých jiných věcech, které pan [jméno FO] zpochybňoval, protože to byl jeden balík, řešilo se více společných věcí, snažili se to odstranit, mimo jiné pan [jméno FO] byl na jejich půdě se podívat, jak je to stavebně udělaný, udělal zápis, že jednoznačně stavebně je štítová zeď součástí domu [Anonymizováno]. To byl jediný pán, který byl na půdě a viděl to. Pozemek [Anonymizováno] je taková malá předzahrádka, užívá se, poseče se párkrát do roka, tím to skončilo. Měli tam 2 - 3 stromy. Teď to užívá pan [jméno FO], protože plot je posunutý. Žalobci žili v souběžné [adresa], tohle předělali a bydlí tam syn s rodinou a dětmi. Objekt si prohlídnul, když to kupoval, možná tam byl i předtím, protože s paní [jméno FO] měli dobré vztahy, ledacos u ní dělali. O hranicích nic nevěděl, že je tam nějaká pochybnost. Koupili to v roce 1994, pak se to začalo opravovat, opravy trvaly 10 let. Syn tam bydlí asi sedm let. Předtím postupovaly opravy postupně, pomalu. Napřed se dělaly venky, měnila se okna, fasáda, dodělávaly se vnitřky a syn se nastěhoval. Je to v těch starých hranicích, jedna půlka je jako sklad nářadí, materiálu, druhá se opravovala, takže to bylo prakticky prázdný, co je teď obytný. Po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pan [jméno FO] dal nějakou výzvu, aby to odstranili, protože na to nereagovali. On vzal rozbrusku, dláto, kladivo a otloukl to do té výše, co je nyní vidět.

24. Žalobci soudu předložili návrh, založený ve spise na čísle listu 164, kterým je navrhováno uspořádání nemovitostí parc. č. [Anonymizováno] s parc. č. [Anonymizováno] s tím, že část vyznačená růžovou barvou by byla pozemkem pana [jméno FO], část vyznačená žlutou barvou pozemek pana [jméno FO]. Stav objektu je pak zachycován měřickým náčrtem.

25. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že v [adresa] žije od roku 1966. Na drůbežárnu se dostala v roce 1967, někdy začátkem listopadu, když tam přišla, líhně byly dávno v provozu, ale ví, kdy to bylo [jméno FO]. [jméno FO] měla své obytný a ta rakvárna, co kdysi byla [jméno FO], byla zabraná líhněmi, byl tam plot, paní tam měla kytičky, sekaly tam trávu a byly tam tři místnosti za sebou, venku byla zelená plocha, bylo to přehraničený plotem železným, to bylo paní [jméno FO], a to, co bylo k líhni, sekli. Byl tam sloupek, dva sloupky, normální, malý, obyčejný drátěný plot. Neví o tom, že by se něco změnilo, když odešli, přestalo se líhnout, už tam nikdo nešel, pak tam byli ještě myslivci. Po předložení fotografií uvedla svědkyně, že se tam moc nedostane, myslí si, že plot byl spíš tam, kdy ukazovala rukou na pravou stranu, ví, že když tam byli, bylo to přesně oddělený to obytný paní [jméno FO] a ta rakvárna. Na fotografiích se svědkyně snažila zachytit vedení plotu. Hranice, o kterou jde, je hranice, kdy sloupek je tam vidět, je tam rozdíl těch fasád. Tak tam to bylo. V líhni pracovala od roku 1967 asi do roku 1972, protože v roce 1973 se jí narodil kluk a to byla na mateřské. Po tu dobu, co tam byla, byl stav stejný, museli to tam síct a moc velkou radost z toho neměli. Pak pracovala jinde. Bylo to daleko. Po líhních tam byli myslivci, kteří tam líhli bažanty. [jméno FO] byla babička, byla na kytičky, měla kolem verandy hromadu květináčů s kytkami. Byly tam tři místnosti, chodba, byl tam bazén, tam byly baterie po kuřatech, byla tam předlíheň, dolíheň a sexárna.

26. Svědek [jméno FO] vypověděl, že v [adresa] žije od roku 1973. K oplocení před domem č. p. [Anonymizováno] v [adresa] uvedl, že je mu známo, co tam bylo, byl tam plot mezi dvěma pozemky, co teď patří panu [jméno FO] a co bylo paní [jméno FO]. Neví, kdo to zbudoval, plot tam byl. Nejedná se o velký plot, byl klasický, obyčejný, drátěný. Myslí, že to bylo natažený jenom ode zdi ke kapličce, kolem silnice ploty byly. Myslí si, že to bylo rozdělení mezi pozemky. Teď tam nebyl. Jaký je stav, neví. K fotografii na čísle listu 188 uvedl, že takhle to bylo, ze strany plot, to tam býval a ten plot byl proti kapličce ke zdi, v podstatě byl tam, kde je vidět rozdílnost ve fasádách, bylo to tak v půlce kapličky, plot rozděloval kapličku. K fotografiím na čísle listu 169, 170 a 166 uvedl, že si myslí, že plot měl být v těch místech, kde je sloupek, je to proti kapličce asi kolmo, tak to tam bylo, byla to dílna tady [jméno FO], byla to výrobna rakví. To ví z doslechu, to už v té době nefungovalo. Buď to bylo jezedáků nebo [jméno FO]. Myslivci tam taky někdy byli. Když tam byl, myslivci tam už nebyli, to ví jen z doslechu. Ví, že plot tam byl proti kapličce. Když to [jméno FO] koupili, občas tam chodil na brigádu, jak dlouho rekonstrukce probíhala, neví.

27. Svědek [jméno FO] vypověděl, že si pamatuje jednoznačně, že byl objekt rozdělen, prodán, část byla prodána, bylo to prodáno tak, že zeď, o které se baví, ta štítová, nebyla nikdy prodána zcela jednoznačně, navazovalo to nějaké stavební řízení, protože se odvíjí od toho tzv. protipožární zeď. Protipožární zeď znamená ze stavebního pohledu, že je to vlastně rozdělení objektů, především, jak název napovídá, z hlediska protipožárního, to znamená, že tam nesmějí být žádné průduchy, větráky, dráty, elektrický latě střešní musí být přerušený, to znamená protipožární zeď, je to hranice z pohledu stavebního, ta nemůže být hypoteticky někde o půl metru dál nebo blíž, takže je to jednoznačné rozdělení, souvisí s nějakým plánkem. Protipožární zeď byla samozřejmě využívána z jejich strany, měl tam truhlářskou dílnu. Ve zdi je vlastně i komín, dílnu tam nepřetržitě používal, topil, komín nesmí být používaný z obou stran. To by nebyla protipožární zeď. Výlučně byla používána z jejich strany k umístění oplocení předzahrádky před domem č. p. [Anonymizováno] v [adresa], mohl jen říct, že rozhodně oplocení mělo navazovat na zeď. To bylo samozřejmostí. Úplně přesně nedokáže říct, jestli to tak bylo. Hranice měla jednoznačně následovat tu zeď protipožární, protipožární zeď měla stoprocentně následovat na ten průtok kupředu. Bližší informace neřekne, matně si pamatuje, že tam byly nějaký růže, přesně to neví. Ví, že hranice měla logicky navazovat na protipožární zeď. Na otázku, jak dlouho tam měl dílnu, kterou využíval, uvedl, že tam někdy od 13ti, 14ti let něco dělal, byl tam především do roku 1992. Pak začal podnikat ve svojí fabrice, takže bylo méně času, dílnu tam měl pořád. Do dílny chodí jenom občas na návštěvu. Smlouvu s [jméno FO] uzavírala jejich mamka, co ví, tak u toho byl taky, nějakým způsobem se toho zúčastnil, detaily si nepamatuje, nějakým způsobem byla dohodnuta smlouva, bylo to u nich doma v kuchyni domluveno. Nedokáže to detailně po těch letech říkat, ale určitě se o tom bavili. Stoprocentně chce zdůraznit, že žádná zeď prodána nebyla, neví, jestli viděl smlouvu, nedokáže říct, jestli to bylo před jejím podpisem nebo po podpisu. Prodávající byla paní [jméno FO], nepamatuje si, že by se sepisoval notářský zápis o prodeji. Ví, že tam líhli bažanty, ale jestli používali komín, nemůže říci, líhli tam kuřata, tak nějak to bylo. Na dotaz, zda vystupuje objekt komína jako profilem do místností, které patří [jméno FO] nebo do místností, které patřily [jméno FO], uvedl, že by se na to musel znovu podívat. Nechodí tam tak často, nedokáže říct, jenom stoprocentně ví, že to používali, ale jestli je profilem tam nebo tam, neví. Zeď protipožárně musela splnit požadavky, takže nějakým způsobem musel být zazděný z jedné strany tak, aby dvířka byly na správné straně, to znamená na jejich. Když tam pobýval, muselo se tam topit, a to do roku 1992 určitě. Pak začal podnikat a byl tam omezeně. Dům č. p. [Anonymizováno] se vytápěl kotlem, ze začátku, když působil v dílně, byly tam i piliňáky. Kotel fungoval zhruba 15 let, než odešel, v současné době je tam kotel VIADRUS, litinový, napojený na komín, jiný komín využíván není. Komín je pak uvnitř rodinného baráku. Rakvárnu měl děda, kde měl kotelnu, neví. Pak to patřilo JZD, ale jak tam topili, šlo mimo něj, o to se nezajímal. Líhně tam měli elektrický na bažanty, to se nedalo vytápět jen tak v kamnech. Jak je otočený komín, nevěděl. Protipožární zeď je, nemůže být někde jinde, jinak by to přes stavební úřady neprošlo.

28. Z protokolu o místním šetření konaném [datum] se podává, že se účastníci sešli před spornou nemovitostí, z místního šetření byly pořízeny fotografie, stav na místě samém je korespondující s fotografiemi, které strany spolu zakládali do spisu. Došlo k posunu železného plotu na základě stanovení hranice a rozhodnutí krajského soudu. Je potvrzeno, že odstranění části zateplení, které původně měli zhotoveno žalobci, žalovaný odstranil, na části pod střechou, kde zateplení odstraněno není, je čára, kterou, jak uvedl žalovaný, si udělal pan [jméno FO] sám s tím, že to respektoval, to znamená, tím je míněn průběh hranice. Žalobce upozorňoval na stav na střeše, kde je štítová zeď s tím, že chtěl ustoupit, ale poté, co žalovaný přemístil plot, došlo k neshodě, která není vyřešena. Žalobce ukázal, kde původně byl umístěn plot, dále na rozvodné skříni jsou zachyceny na fotografii hmoždinky, tam byl původně plot železný. Pokud uváděl žalovaný, že štítovou zeď měl vystavět žalobce jiným způsobem, uvedl žalobce, že tu zeď nestavěl, ta tam byla a s ní to koupil. Štít pod střechou pouze opravoval, dostavoval mezi pilířky a komínem zevnitř místnost. Zbytek štítu u půdy, je to tak, jak to zůstalo původně. Podle chybného zaměření byl umístěn i zhotovený starý drátěný plot, který tam byl cca 70 let. Kupováno to bylo s plotem, který byl původně v místech, než ho žalovaný přemístil. Žalovaný poukázal na to, že hlavní uzávěr plynu se nachází před nemovitostmi, neodpovídá stavebnímu povolení, byl chybně postaven v rozporu s ním. Naproti tomu žalobce uvedl, že hlavní uzávěr plynu byl postaven tak, jak bylo dohodnuto s předchozí vlastnicí, kdy paní [jméno FO] nechtěla stavět svůj vlastní, dohodli se s žalobci, kteří též nechtěli stavět vlastní uzávěr plynu tak, že to učiní, aby to bylo uprostřed parcel. Fotodokumentace pořízená při místním šetření zachycuje objekty, jak spolu sousedí s kapličkou na plyn, kdy část modrého zateplení domu je odstraněna a je od střechy po délku okna udělaná čára, za níž ještě je patrné modré zateplení. Žalobce vymezil, kde byla hranice stavby, kam dosahoval plot, který posléze byl předsazen blíže k oknu nemovitosti ve vlastnictví žalobců. Na skříňce pak vymezuje zachycení otvoru po hmoždinkách. Vyfocen byl půdní prostor, do něhož nevystupuje komín, který je ze strany žalobců zaslepený. Patrná je pak úprava ve formě dostavby. V objektu žalobce pak je zachycena dokumentace, pokud jde o kotel na vytápění objektu a vývod do komínového tělesa. Další snímek pak zachycuje střechu ze strany žalovaného.

29. Z faktury č. [hodnota] na částku [částka] vystavenou společností Plynoservis, že je vystavena odběrateli [jméno FO] za zpracování PD, vystavení OTP, poznámka - placena hotově. Dále je předložen doklad, dodací list [Anonymizováno] na částku [částka], skříň dvojitá, údaje o přípojce plynu, projekt plus povolení plynáren [částka], přípojka město KŘ [částka], stavební povolení město KŘ [částka], skříň [částka], součet [částka], doplatek za skříň [částka]. Platby za stavební povolení, plyn [částka], přípojka plyn [částka], hrazeno [jméno FO].

30. Žalobce v doplňujícím výslechu uvedl, že kaplička byla vybudována pro obě čísla popisná, pro číslo popisné [Anonymizováno] a mají i svoje stavební povolení, povolení kolaudační, komplet celý, šlo to na dvě půlky. K číslu popisnému [Anonymizováno] to bylo samostatné, oni dělali pouze plynovou přípojku, kdežto žalobci dělali přestavbu celého domu, a to včetně plynové přípojky. K tomu byl předložen příslušný plán, dohodli se s paní [jméno FO], že nebudou mít každý oddělenou přípojku, ale že ji zbudují dohromady. Neuvědomuje si, myslí si, že to dojednali s paní [jméno FO], stavěli skříňky, respektive jí žalobce stavěl, ona pomáhala. Dělali to na hranicích těch pozemků, který byly zaměřeny katastrálním úřadem, ona řekla, tady je hranice, tam je plot, takže napůl to dělali. Skříňka nebyla dělána jen pro ně, protože pro rodinný domek je skříňka dělaná jednodvířková, kdežto tady je dvoudvířková, dělaná pro dva plynoměry. Je větší, bylo počítáno se dvěma. Žalobce fakticky realizoval výstavbu po dohodě s paní [jméno FO], materiál zajišťoval, doklady nemá, protože měl stavební firmu a k tomu nic nedokládal. Nevzpomíná si, neví, jak to tenkrát dělali, jestli má nějaký doklad, že to paní [jméno FO] platila, to už v hlavě nemá. Je to dlouho. Určitě pohromadě dávali žádost na plynovou přípojku, plynovodní řád provádělo město jako liniovou stavbu a k tomu si připojovali domy. Jak to s povolením od města bylo, neví, navíc to u něj bylo součástí přestavby. Přestavbu dělali prakticky průběžně, každý rok se udělalo něco, trvalo to. Byl tam sklad, používali ho jako sklad, když syn dospěl, řekl, že udělají bytovku, začalo se pracovat, táhlo se to nějaký rok. Neuvědomuje si, že by žalovaný byl přítomen jednání mezi ním a paní [jméno FO], myslí si, že ne, protože v té době se tam zdržoval minimálně, někdy přijel na víkend, jinak vše vyřizoval s paní [jméno FO]. Neví, že by se dělalo zaměření umístění stavby plynovodní skříně. Skříň stavěli na hranici, který tam byly daný u plotu napůl, hranice byly, byl tam plot, geometricky vytyčovány nebyly. Z řadu vede jedna přípojka do skříňky, byla asi na základě povolení pro oba, když je to dvoustranný, jednu půlku má on, druhou půlku má žalovaný. To, co vede z hlavního řádu, je plynáren. Není to ani jejich, ani pana [jméno FO]. Objekt od roku 1994 užívali, co se dalo, tak měli stavební lešení, přestavovali to. Zahrádka, kde je tráva, se seče, pokud bylo třeba něco na baráku, chodilo se tam, víc se zahrádka neužívá. Když to koupili, od roku 1994 tam byl stavební sklad, pomalu se to přestavovalo, většinou v zimě nebo od podzimu do jara. Po kolaudaci z roku 2012 se to samozřejmě užívá. Stavba plynové přípojky je větší, než se dělá klasická malá, která je 80 cm, tahle je nějakých 140, to znamená, že má tři zdi, vepředu dvoudvířka pro dva elektroměry, i když jsou dvoudvířka společný, pro klasické elektro-plynoměr se dávají jednodvířka. Polovina se řídila tím plotem, který stál, kde byly hranice zaměřený katastrálním úřadem, to samý potvrdila paní [jméno FO], protože tam to od nich koupil, takže žádné další informace neměl, společně to postavili. Před ním to zaměřili v roce 92, to zaměřoval katastrální úřad digitalizací, to vešlo v platnost, pozemek měl, od tý doby byl 25 let jejich. Když si někde koupí barák, který má svý hranice s plotem, tak nikdo nejde, aby to znovu zaměřoval, ještě když majitel řekne, že jsou to hranice, takže tam dál nikdo nechodí, nehledě na to, že to bylo čerstvě katastrálním úřadem zaměřený.

31. Na základě provedeného dokazování, které hodnotí soud v souladu s ustanovením § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o. s. ř.")byl zjištěn tento stav: Předmětem řízení je žalobci uplatněný nárok na určení, že jsou vlastníky části pozemku p. č. st. [Anonymizováno], v předloženém geometrickém plánu označeném jako p. č. st. 584/4 o výměře 1 m a části pozemku p. č. [Anonymizováno] v předloženém geometrickém plánu označeném jako nově vzniklá p. č. [Anonymizováno] o výměře 2 m s tím, že pozemky p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] jsou ve vlastnictví žalovaného. Veškeré tyto nemovitosti se nacházejí v obci a katastrálním území [adresa]. Pro účely řízení předložili žalobci geometrický plán, který pozemky, jejichž vydržení se domáhají, vymezil. Žalobci svůj nárok na vydržení odvozují od kupní smlouvy, která byla uzavřena [datum] s paní [jméno FO]. Od podpisu kupní smlouvy pozemky drží a užívají. Hranice mezi pozemky p. č. st. [Anonymizováno] a pozemky p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], je patrná již z geometrického plánu z roku 1975, kdy v souvislosti s rozdělením stavby bývalé truhlárny, která byla původně na p. č. st. [Anonymizováno], na pozemky p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. st. [Anonymizováno], kdy předmětná pozemková hranice byla rozdělena v návaznosti na štítovou zeď uvnitř budovy určenou kótou 21,25 m, měřenou od severozápadního rohu budovy. V návaznosti na tuto kótu došlo k rozdělení i hranice mezi pozemky předzahrádek, to znamená parcelami [Anonymizováno] a parcelou [Anonymizováno]. Pozemky byly rozděleny geometrickým plánem č. [Jméno advokáta B] Českému mysliveckému svazu - Okresní výbor v [Jméno advokáta B]. Žalobci se o existenci geometrického plánu z roku 1975 dozvěděli v rámci soudního sporu o opravu chyby v katastru nemovitostí, kdy řízení započalo v roce 2016. V roce 1998 byl vyhlášen obnovený katastrální operát, kdy došlo k vymezení pozemkové hranice mezi předmětnými pozemky chybně. K zaměřování docházelo od roku 1992. Skutečnost, že pozemková hranice mezi pozemky je vymezena chybně, je potvrzena Krajským soudem v [adresa] v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a také Nejvyšším správním soudem, a to v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. S ohledem na soudní rozhodnutí byla chybně vymezená pozemková hranice opravena rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], dne [datum], č. j [Anonymizováno], které bylo potvrzeno rozhodnutím Zeměměřického katastrálního inspektorátu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], a to v souladu s geometrickým plánem z roku 1975, na který bylo odkazováno. Pozemek, parc. č. [Anonymizováno], který bezprostředně souvisel a souvisí s pozemkem parc. č. [Anonymizováno], byl užíván v rozsahu, který předcházel rozhodnutí Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta B], č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], v rozsahu 79 m, tedy včetně 2 m, o které se výměra pozemků snížila, žalobci jej užívali v rozsahu tak, jak vyplývá z obnovy katastrálního operátu novým mapováním, jehož výsledkem byla digitální katastrální mapa. Jak již bylo uvedeno, obnova operátu probíhala v k. ú. [adresa] v letech 1992-1998 a platnost operátu novým mapováním v k. ú. [adresa] byla vyhlášena k datu [datum]. Pozemek p. č. [Anonymizováno] se nachází před domem žalobců č. p. [Anonymizováno]. Žalobci pozemek užívali, kdy na něm sekali trávu, měli postaveno lešení, byla na něm postavena stavba skříňky pro přívod plynu do domu. Žalobce vypověděl, že dům č. p. [Anonymizováno] byl postupně rekonstruován. Práce probíhaly zejména od období podzimu přes zimu do jara, a to postupně, než došlo k tomu, že do objektu se nastěhoval syn žalobců. Již v okamžiku uzavření kupní smlouvy s prodávající [jméno FO] byl pozemek p. č. [Anonymizováno] oddělen oplocením a sama prodávající vymezila hranici mezi pozemkem prodávaným a pozemkem, který zůstal v jejím vlastnictví. Až během let došlo k výměně plotu za nový, a to žalovaným, přičemž byla respektována hranice vymezená původně postaveným plotem. Stav, který předcházel zásahu žalovaného do umístění plotu a průběhu hranice pod stavbami, byl zjištěn z předložených fotografií a z místního šetření. Část pozemku st. p. č. [Anonymizováno], kdy v geometrickém plánu je označena jako nově vzniklý pozemek st. p. č. [Anonymizováno], užívali žalobci tak, že se užívala část domu č. p. [Anonymizováno], která se na něm nacházela. Zpočátku část sloužila jako sklad materiálu, druhá část byla rekonstruována až do roku 2012, což je doloženo stavebním povolením a kolaudačním rozhodnutím. Od roku 2012 je část domu užívána k bydlení rodinou syna žalobců. Tam, co se nachází dělící zeď mezi domy č. p. [Anonymizováno] a č. p. [Anonymizováno], došlo žalobcem k opravě štítu a uvnitř v místnostech došlo k dostavbě zdi mezi pilíři a komínem, vnější část objektu byla opatřena fasádou, a jak již bylo uvedeno, část této fasády žalovaný odstranil, a to s ohledem na nově stanovenou hranici mezi nemovitostmi. Žalobci užívali jako součást svých pozemků i st. p. č. [Anonymizováno] o výměře 1 m z pozemku st. p. č. [Anonymizováno], když je patrno, že těleso komínů, které se nachází v dělící zdi mezi oběma domy, zasahuje do prostoru místnosti náležící k domu č. p. [Anonymizováno], přičemž ze zaměření pozemků při digitalizaci map, jak bylo provedeno v letech 1992-1998, se celá dělící stěna nacházela na st. p. č. [Anonymizováno]. Toto vyplývá ze stavebnětechnického provedení štítové zdi mezi domy a tato stěna je pro dům č. p. [Anonymizováno] nosnou zdí. To, jak byly nemovitosti zaměřeny při digitalizaci, má vliv na náhled na dobrou víru žalobců, neboť z dokladů o průběhu obnovy katastrálního operátu vyplývá, že v roce 1998 [jméno FO], která nemovitosti žalobcům prodávala, souhlasila s tím, jak hranice byly při digitalizaci vyměřeny. Zároveň prodávající sama kupujícím vymezila při prodeji nemovitosti průběh hranic a sama tyto hranice akceptovala. O tom svědčí i budování stavby nad hlavním uzávěrem plynu k domu žalobců a v současné době i k domu žalovaného, neboť dohoda žalobců s [jméno FO] byla taková, že stavbu vybudují, aby umožňovala přístup k uzávěru pro dva odběratele, pro dvě sousední čísla popisná. Stavba fakticky je připravena pro plynoměry pro dva domy a umístění bylo takové, že jedna polovina stála na pozemku žalobců na parcele č. [Anonymizováno] a druhá polovina na pozemku [jméno FO] parcele č. [Anonymizováno]. Na toto rozdělení navazovalo i umístění plotu, který pozemky odděloval. V průběhu řízení bylo prokázáno, že plechovou skříň, která se nachází ve stavbě uzávěru plynu, zakoupila paní [jméno FO], žalobce tvrdil, že stavbu prováděl on sám za pomoci [jméno FO], když se takto dohodli. Žalovaný při jednání [datum] potvrdil, že žalobce to postavil s tím, že maminka to platila. Soud má k dispozici stavební povolení vydané Městským úřadem v [Jméno advokáta B] pod č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], vztahující se k přestavbě domu žalobců č. p. [Anonymizováno]. Žalovaný předložil stavební povolení k realizaci plynové přípojky k domu č. p. [Anonymizováno] z [datum], přičemž ve vztahu k přípojce k domu č. p. [Anonymizováno] došlo k prodlužování termínu kolaudace stavby přípojky, doklad o kolaudaci k dispozici není. V kolaudačním rozhodnutí k domu č. p. [Anonymizováno] se uvádí, že nebyla realizována plynová přípojka, což odpovídalo faktickému stavu. Soud však má za to, že pokud jde o úvahy o vlastnictví plynové přípojky, nejsou pro otázku vydržení významné. Ve vztahu k plynové přípojce je nutno vycházet z ustanovení energetického zákona a tuto otázku soud neřeší. Pouze pro vydržení části pozemku p. č. [Anonymizováno] je podstatné to, co bylo dohodnuto mezi žalobci a [jméno FO], to znamená, že každý bude užívat polovinu stavby nad hlavním uzávěrem plynu, která stojí na jeho pozemku.

32. Pokud jde o právní posouzení vzniku vlastnického práva žalobců, je podstatným momentem uzavření kupní smlouvy [datum] formou notářského zápisu a proto pro posouzení podmínek vydržení vlastnického práva k nemovité věci je postupováno v souladu s ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen "obč. zák."). Soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 1, 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník ( dále jen „O.Z.“), kdy tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik,j akož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

33. Podle ustanovení § 129 obč. zák. je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

34. Podle ustanovení § 130 obč. zák. je držitel oprávněným držitelem tehdy, jestliže je vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc patří, v pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

35. Podle ustanovení § 134 odstavec 1 obč. zák., oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu 3 let jde-li o movitost a po dobu 10 let jde-li o nemovitost.

36. Žalobci nabyli pozemky, které jsou v současné době označovány jako st. p. č. [Anonymizováno], na základě kupní smlouvy z [datum], z níž dovozují titul k uchopení držby k části pozemkům p. č. [Anonymizováno] v geometrickém plánu označených jako nově vzniklé p. č. [Anonymizováno]. Nemovitosti nabyli od právní předchůdkyně žalovaného a v kupní smlouvě je vymezena i jejich výměra. Prodávající [jméno FO] vymezila rozsah nemovitostí, které se staly předmětem kupní smlouvy v terénu podle stavu, který byl a byl vyznačen plotem, pokud jde o prostor předzahrádky a využívána byla i část pozemku zastavěného. Mezi účastníky kupní smlouvy z roku 1994 tedy nebylo sporu o průběhu hranic pozemků, prodávající je vymezila. Takto žalobci v rámci své držby pozemky užívali, starali se o ně podle možností a jejich stavu a účelu využití. Žalobci neměli důvod pochybovat o tom, jaký je rozsah jimi užívaných a na základě kupní smlouvy nabytých nemovitostí, neboť takovou vědomost nezískali ani v průběhu obnovy operátu probíhajícího v k. ú. [adresa] v letech 1992-1998. Platnost obnoveného operátu novým mapováním byla vyhlášena k [datum]. Žalobci užívali pozemek před domem tak, že jej udržovali, sekali trávu, využívali pozemek pro výstavbu lešení. Plot, který tam byl v době uzavření kupní smlouvy, pak byl vyměněn za plot nový, přičemž byla respektována hranice, která byla vymezena plotem původním, což je doloženo výpovědí žalobce, koresponduje to s výpověďmi svědků a údajům zjištěným v rámci místního šetření. Část nově označeného pozemku st. p. č. [Anonymizováno] byl užíván žalobci tak, že byla užívána část domu č. p. [Anonymizováno], která se na něm nachází. Žalobci užívali část domu jako sklad materiálu, pak došlo k rekonstrukci, která probíhala postupně v letech 2001-2012, kdy po jejím skončení dům začal být užíván rodinou syna žalobců. V místě, kde se nachází dělící zeď mezi domy č. p. [Anonymizováno] a č. p. [Anonymizováno], došlo k opravě štítu, provedena byla dostavba zdi mezi pilíři a komínem a vnější část domu byla opatřena novou fasádou. Na objektech je patrno, že poté, co došlo k vydání rozhodnutí Katastrálního úřadu [Anonymizováno], žalovaný fasádu vyhotovenou žalobci odstranil s ohledem na změnu hranice mezi sousedícími parcelami, k čemuž dochází v roce 2018. Žalobci byli v dobré víře, že součástí jejich pozemku je st. p. č. [Anonymizováno] o výměře 1 m z pozemku st. p. č. [Anonymizováno], neboť těleso komínu, které se nachází v dělící zdi mezi oběma domy, zasahuje do prostoru místností, které náleží k domu č. p. [Anonymizováno], přičemž zaměření pozemku při digitalizaci map, které probíhalo v letech 1992-1998, pak vymezilo to, že se celá dělící stěna nacházela na st. p. č. [Anonymizováno]. Při digitalizaci v letech 1992-1998 části, které jsou žalobci vydržovány, patřily k pozemku žalobců, to vyplývá z průběhu obnovy katastrálního operátoru, protokolu o výsledcích řízení a námitkách z [datum], kdy tehdejší vlastnice [jméno FO] souhlasila s tím, jak hranice byly při digitalizaci vyměřeny, a s jejich průběhem při prodeji kupující, tedy žalobce, seznámila. Soud poukazuje na to, že na existenci dobré víry žalobců lze usazovat i z poměru výměr mezi vydržovanou částí výměry st. p. č. [Anonymizováno] a výměry st. p. č. [Anonymizováno] a vydržovanou částí výměry p. č. [Anonymizováno] a výměrou p. č. [Anonymizováno], že byli žalobci v dobré víře, že jim vydržované části nemovitostí náleží, respektive že je nabyli kupní smlouvou, o tom svědčí i následná výstavba malé stavby pro přívod plynu k domu, neboť společně s právní předchůdkyní žalovaného [jméno FO] budovali stavbu tak, aby umožňovala přístup k uzávěru plynu pro oba odběratele, tedy pro oba dva domy, kdy byla situována tato stavba tak, aby se z jedné části vztahovala k nemovitosti žalobců a v druhé části k tehdejší nemovitosti ve vlastnictví [jméno FO], posléze ve vlastnictví žalovaného. Soud v daném případě pro další závěry neposuzuje to, kdo a jakým způsobem se na výstavbě podílel. Podle názoru soudu to nic nemění na tom, že žalobci byli v dobré víře, že jim náleží nemovité věci získané na základě kupní smlouvy v hranicích, které prodávající vymezila, a běh vydržecí doby počal běžet uzavřením kupní smlouvy a uplynul po 10 letech. I pokud se až po uplynutí vydržecí doby prokazuje, že hranice pozemků a tedy výměry pozemků byly jiné, pak je to omluvitelné při překročení výměry nabytého pozemku, neboť tento rozsah je zcela minimální. Pozemek byl odnepaměti připlocen k pozemku, který žalobci nabyli, byl jako součást užíván, taktéž část parcely, která je zastavěna nemovitostí. Užívání pak odpovídá běžnému způsobu využití nemovitých věcí. Soud s poukazem na výše uvedené žalobě v plném rozsahu vyhověl, když dospěl k závěru, že podmínky k vydržení, jak vyplývá z výrokové části rozhodnutí, byly naplněny.

37. Součástí rozsudku je geometrický plán č. [hodnota] vyhotovitele [adresa].

38. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odstavec 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o. s. ř."), tak, že úspěšným žalobcům jsou přiznány náklady řízení. Tyto náklady řízení v celkové částce [částka] zaplatí žalobcům žalovaný. Náklady řízení jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], dále pak odměnou za právní zastoupení podle vyhlášky o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“). Podle ustanovení § 9 odstavec 3 advokátního tarifu je v tomto řízení za tarifní hodnotu považována částka [částka] a podle ustanovení § 7 pak sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby je ve výši [částka]. Podle ustanovení § 12 odstavec 4 advokátního tarifu, jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajoby dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. V daném případě pak odměna snížená o 20 % je [částka] za jednu zastupovanou osobu. Odměna za jeden úkon právní služby při zastupování dvou osob je pak ve výši [částka]. Přiznávají se úkony právní služby v souladu s ustanovením § 11 advokátního tarifu, a to příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast při jednáních [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast u místního šetření [datum], kdy odměna celkem je [částka], podle ustanovení § 13 odstavec 4 advokátního tarifu se přiznává paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za každý úkon právní pomoci, což je celkem [částka]. Podle ustanovení § 14 se přiznává ztráta času na cestě k místnímu šetření [datum] za 2 započaté půlhodiny, celkem ve výši [částka]. Dále se přiznává částka [částka] za jízdné na místní šetření [datum] z [adresa] a zpět, kdy celkem bylo ujeto 26 km (jedna cesta 13 km) osobním automobilem Jeep Compass, registrační značky [SPZ], jehož spotřeba je 5,2 l nafty motorové na 100 km a podle vyhlášky se přiznává cena za 1 l pohonné hmoty 36,10 a základní sazba náhrady za ujetý kilometr [částka] (vyhláška č. 511/2021). Právní zástupce žalobců sdělil, že do jednání dne [datum] včetně byl plátcem 21% DPH. DPH soud přiznává z částky [částka] částkou [částka]. Celkové náklady řízení zaplatí žalovaný oběma žalobcům v celkové výši [částka], a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců (§ 160 o. s. ř.).

Poučení