2 Cmo 151/2023 - 1073

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wolfové a soudců JUDr. Jitky Malé a JUDr. Blanky Trávníkové, ve věci žalobce: [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]., sídlem [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]-[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], zastoupený advokátem [Jméno advokáta A], sídlem [Adresa advokáta A], proti žalovanému: [Jméno žalovaného]., IČO [IČO žalovaného], sídlem [Adresa žalovaného], zastoupený advokátem [Jméno advokáta B], sídlem [Adresa advokáta B], o zaplacení 54 000 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. června 2023, č. j. 23 Cm 48/2014-1019 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I., III., IV. a V. potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 160 204 Kč.

Odůvodnění

1. Rozsudkem soud prvního stupně rozhodl o povinnosti žalovaného k zaplacení 54 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z téže částky od 23.5.2013 do zaplacení žalobci (výrok I.), v části úroku ve výši 0,45 % ročně z téže částky za shodné období žalobu zamítl (výrok II.), žalovanému uložil povinnost k zaplacení náhrady nákladů řízení žalobci ve výši 3 973 332 Kč (výrok III.) a náhradu nákladů státu ve výši 73 794,10 Kč (výrok IV.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 712 000 Kč (výrok V.).

2. Žalobce v době zahájení řízení tvrdil, že částky 54 000 000 Kč se domáhá z titulu bezdůvodného obohacení, když tato částka odpovídá nominální hodnotě 54 ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě každé jedné akcie 1 000 000 Kč. Akcie převzal žalovaný od žalobce na základě absolutně neplatné smlouvy o zajišťovacím převodu práva k akciím ze dne 17.12.2010 ve znění dodatku ze dne 18.1.2011, které následně prodal třetímu subjektu. Pohledávku uplatnil s příslušenstvím.

3. Žalovaný se v řízení bránil tvrzením o tom, že smlouva o zajišťovacím převodu práva není smlouvou neplatnou a i kdyby byla neplatná, žalobci bezdůvodné obohacení nevzniklo. Předmětná smlouva byla uzavřena spolu se smlouvou o přistoupení k závazku a se smlouvou o úvěru, na základě které poskytl žalovaný společnosti [právnická osoba]. úvěr ve výši 23 000 000 Kč, tato společnost žalobci úvěr nesplatila a proto žalovaný přistoupil k postoupení pohledávky včetně práv ze zajišťovacího převodu k akciím na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. Žalovaný se nestal akcionářem společnosti [právnická osoba]., s předmětnými akciemi nedisponoval. Ze samotného předání akcií se nemohl obohatit. Uvedl, že smluvní strany ocenily hodnotu akcií částkou 981 200 Kč. Uplatnil námitku započtení v rozsahu 47 898 696,79 Kč (pohledávka, kterou nabyl od společnosti [právnická osoba]., o kterou se žalobce na úkor této společnosti obohatil). Žalobce od společnosti [právnická osoba]. žádné akcie neobdržel.

4. Soud prvního stupně ve věci rozhodoval v pořadí prvním rozsudkem ze dne 12.4.2018, č. j. 23 Cm 48/2014-617 tak, že žalobu zamítl, když neměl za prokázáno, že by se žalovaný na úkor žalobce převzetím akcií obohatil. Akcionářská práva svědčila nepřetržitě žalobci, když společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. se akcionářem [právnická osoba]. nikdy nestala, a to pro nedostatek dobré víry. Odvolací soud usnesením ze dne 26.8.2020, č. j. 2 Cmo 280/2018-75 rozsudek soudu prvního stupně zrušil, když konstatoval, že smlouva zajišťovacím převodu práva je smlouvou absolutně neplatnou, protože neobsahuje ujednání o způsobu vypořádání dlužníka a věřitele poté, co nastanou podmínky pro realizaci zajišťovacího práva. Smlouva má tedy charakter propadné zástavy a je smlouvou absolutně neplatnou. Žalovaný tak akcie platně nenabyl, tyto se nestaly nikdy majetkem žalovaného a nemohlo dojít k bezdůvodnému obohacení. Odvolací soud dále uvedl, že žalovaný protiprávně držený majetek převedl neoprávněně na třetí osobu a nevrácením 54 ks akcií společnosti [právnická osoba]. se zmenšil majetek žalobce, což je škodou, jejíž výše je nejistá. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby žalobce poučil podle § 118a odst. 2 o. s. ř. o tom, že pohledávku žalobce je možné posoudit jinak a je tedy třeba doplnit skutková tvrzení a navrhnout na jejich prokázání důkazy.

5. Soud prvního stupně postupoval uloženým způsobem. Žalobce po poučení doplnil, že porušení povinností žalovaného spočívá v tom, že na základě absolutně neplatné smlouvy předmětné akcie, namísto vrácení žalobci, je předal mezi 16.8.2011 a 31.8.2011 společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. a dále smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16.8.2011 postoupil této společnosti pouze pohledávku ze smlouvy o úvěru ze dne 17.12.2010 za společností [právnická osoba]., nikoli však pohledávky za solidárními dlužníky z dohody o přistoupení k závazku ze dne 17.12.2010. Žalovaný svoji pohledávku za žalobcem z dohody o přistoupení k závazku nikdy nikomu nepostoupil. Žalovaný se nezpochybnitelně dozvěděl, že drží akcie neoprávněně, v rámci řízení vedeného u tamního soudu pod spisovou značkou 30 Cm 9/2012. O vrácení akcií požádal žalobce žalovaného dne 12.1.2012, a to žalobou o vrácení akcií. Příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody žalobce spatřuje v tom, že kdyby žalovaný nepředal akcie společnosti [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].[Anonymizováno]. a vrátil je žalobci, nebyla – by škoda vznikla. Škoda vznikla okamžikem předání akcií společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. (ne dříve než 16.8.2011). Výše škody je dána tržní hodnotou předmětných akcií (znalecký posudek č. 2018- 37/2020 vypracovaný INFO 7, znaleckou organizací, s. r. o. – oceněno ke dni 16.8.2011 na částku 258 597 000 Kč).

6. Žalovaný se bránil námitkou promlčení. Namítal, že listiny, které žalobce žalovanému předal, nejsou akciemi společnosti [právnická osoba]. a nepřevedl na žalovaného ani nárok na vydání akcií [právnická osoba]. Žádná škoda žalobci, z logiky věci, nemohla vzniknout, když žalobce současně nemohl zůstat akcionářem společnosti [právnická osoba]. a zároveň ztratit hodnotu akcií jmenované společnosti. Popřel porušení jakékoli povinnosti (ani jejich převzetím držením či předáním společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].), když na tuto společnost v srpnu 2011 převedl žalovaný své pohledávky za společností [právnická osoba]., čímž tato společnost vstoupila i do zajišťovacích práv. Setrval na námitce započtení. Namítl, že uzavřením smlouvy o zajišťovacím převodu práv k akciím nenabyl k akciím neomezené právo, měl toliko časově omezenou držbu. Namítl, že žalobce by ke dni 16.8.2011 akcie neměl, když je hodlal prodat společnosti [Anonymizováno], přičemž škodu z této transakce započetl vůči společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].

7. Soud prvního stupně provedl rozsáhlé důkazní řízení, konstatoval zjištěný skutkový stav věci a právní posouzení.

8. Pohledávku žalobce z titulu náhrady škody posuzoval podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, když vycházel z § 3079 zákona č. 89/2012 Sb.

9. Provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. Pro nadbytečnost neprovedl další důkazy, když skutkový stav měl za dostatečně prokázaný důkazy již provedenými.

10. Při posouzení pohledávky žalobce vycházel ze závazného právního názoru odvolacího soudu, jak byl vysloven v usnesení ze dne 26.8.2020, č. j. 2 Cmo 280/2018-705. Odvolací soud uzavřel, že je nepochybné, že jednání žalovaného spočívající v převedení protiprávně (na základě od počátku absolutně neplatné smlouvy o zajišťovacím převodu práva k akciím) drženého majetku (předmětných akcií) na třetí osobu je protiprávním úkonem. Žalovaný tímto jednáním odňal žalobci jeho vlastnické právo k akciím a zbavil jej možnosti s nimi podle své vůle nakládat. Nevrácením akcií se majetek žalobce zmenšil, což je škodou, která na majetku žalobce vznikla.

11. Pokud jde o protiprávní jednání žalovaného v řízení bylo prokázáno, že smlouva o zajišťovacím převodu práva k akciím ve znění dodatku č. 1. je od počátku absolutně neplatnou, když neobsahuje ujednání o způsobu vypořádání mezi žalobcem a žalovaným, pro případ, že nastanou podmínky pro realizaci zajišťovacího převodu práva, smlouva má tedy charakter tzv. propadné zástavy. Žalovaný držel předmětné akcie neoprávněně, a to až do doby, kdy je předal společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. Právě v předání akcií této společnosti je třeba spatřovat porušení povinnosti žalovaného, když tento nebyl vlastníkem akcií, ani jejich oprávněným držitelem, nesvědčilo mu žádné právo proto, aby předal akcie třetí osobě.

12. Škodou je zmenšení majetku žalobce. Žalobce byl reálně zbaven možnosti se svým majetkem svobodně disponovat a vykonávat veškerá práva spojená s akciemi. Příčinnou souvislost spatřoval soud prvního stupně v tom, že kdyby žalovaný nepředal předmětné akcie třetí osobě a vrátil je žalobci, nebyla by mu odňata možnost s nimi disponovat.

13. Pokud jde o výši škody, vyšel soud z tržní hodnoty akcií ke dni 16.8.2011, tedy ke dni, kdy žalovaný postoupil na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. pohledávku žalovaného za společností [právnická osoba]. s veškerými právy postupitele na zajištění, včetně práv vyplývajících ze smlouvy o zajišťovacím právu k akciím. Při určení výše vyšel primárně ze znaleckého posudku společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. ve spojení se závěry a vyjádření Znaleckého ústavu Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. I přes dílčí rozdíly oceňují oba znalci tržní hodnotu předmětných akcií vysoko nad žalovanou částkou, vychází přitom z obdobných metod. S námitkami se oba znalci vypořádali.

14. Výslovně k obraně žalovaného soud prvního stupně uvedl následující. Námitku promlčení neshledal důvodnou, když na změnu právního posouzení nelze pohlížet jako na změnu skutkových okolností. Skutek zůstal v jádru stejný. Nárok byl uplatněn u soudu včas.

15. K námitce žalovaného, že listiny, které mu žalobce předal, nejsou platnými akciemi společnosti [právnická osoba]., uvedl, že protokolem o předání a převzetí akcií ze dne 14.10.2010 bylo prokázáno, že společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. předala žalobci 54 ks kmenových akcií na majitele ve jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč, a sice listinných akcií série A pořadová čísla 00001 až 00049 a série B pořadová čísla 00051 až 00055. Smlouvou o zajišťovacím převodu práva k akciím ze dne 17.12.2010 bylo prokázáno, že žalobce převádí žalovanému 54 ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč.

16. Pokud jde o škodu, soud prvního stupně uvedl, že škoda nespočívá v odnětí vlastnického práva žalobce k akciím, to mu zůstalo, ale v tom, že žalobce ztratil fakticky jakoukoli možnost s akciemi nakládat, když je fyzicky neměl k dispozici.

17. Pokud jde o porušení povinnosti, soud jen zopakoval, že to je třeba spatřovat v převedení předmětných akcií na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]., přestože smlouva o zajišťovacím převodu práva k akciím byla shledána absolutně neplatnou.

18. K námitce započtení uvedl, že se jedná o pohledávku nejistou, kterou nelze jednostranně započíst a proto ji shledal nezpůsobilou k započtení.

19. Pokud žalovaný operoval časově omezenou držbou akcií na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práv k akciím, tak se jednalo o držbu neoprávněnou, právě v důsledku neplatnosti smlouvy o zajišťovacím převodu práv k akciím.

20. Výroky o nákladech řízení byly odůvodněny § 142 odst. 1 a § 148 odst. 1 o. s. ř.

21. Proti rozsudku se ve lhůtě stanovené zákonem (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) odvolal žalovaný. Rozsah odvolání vymezil výrokem I., III., IV. a V. rozsudku. V úvodu podaného odvolání upozornil na tom, že výsledek řízení před soudem prvního stupně je ovlivněn délkou řízení a nepřiměřenou aktivitou žalobce. Soudu vytkl nesprávné zjištění o tom, že žalovaný předal společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. platné akcie společnosti [právnická osoba]. Tvrdí, že se tak nestalo (bod IV. odvolání). Přitom předání těchto akcií je základním kamenem pro pohledávku žalobce požadovanou z titulu náhrady škody. K uvedenému tvrzení navrhoval důkazy (výslech svědka [tituly před jménem] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], [tituly před jménem] [adresa]) a žalovaný má za to, že předložil soudu dostatečné množství důkazů odůvodňující závěr o tom, že listiny, které žalovaný obdržel od žalobce v prosinci 2010 jako akcie společnosti [právnická osoba], jsou totožné s listinami, jejichž kopie žalovaný založil do spisu. Tuto skutečnost žalobce až do května 2023 nezpochybňoval, až při jednání dne 17.5.2023 uvedl, že k důkazům provedené listiny nejsou listinami, které byly předmětem předání a přes poučení soudu neidentifikoval žádné konkrétní akcie. Z uvedeného důvodu žalovaný považuje za nesprávný závěr soudu o tom, že listiny, které žalobce žalovanému předal, jsou platnými listinami společnosti [právnická osoba]. Závěr stojí pouze na jediném nepřímém důkazu, a to na protokolu společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] z října 2010. Namítl, že žalovaný předáním listin společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. neporušil žádnou povinnost. Žalovaný byl oprávněn a povinen (přes absolutní neplatnost smlouvy o zajišťovacím převodu práv k předmětným akciím) akcie společnosti [právnická osoba] předat společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. spolu s postoupením pohledávek. Žalovaný byl oprávněn zadržet akcie u sebe a uplatnit k nim zadržovací právo ve smyslu § 75 zákona č. 40/1964 Sb. Žalovaný nebyl povinen žalobci akcie vrátit, ani pokud by byla smlouva o zajišťovacím převodu práva k akciím neplatná. Závěr obsažený v odůvodnění rozsudku o tom, že žalovaný předáním akcií společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno]. porušil povinnost je nesprávný a navíc nepřezkoumatelný, když není zřejmé, jak k němu soud prvního stupně dospěl s ohledem na uplatněné zadržovací právo žalovaného. Žalovaný tvrdil, že žalobci nevznikla škoda ve výši hodnoty 54 ks akcií společnosti [právnická osoba]. ke dni 16.8.2011 za současného tvrzení o tom, že žalobce zůstal jejich vlastníkem. S touto logickou vadou se soud v rozsudku nijak nevyrovnal. Žalovaný nezpochybnil, že ke dni 16.8.2011, kdy předal akcie společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]., neztratil žalobce postavení akcionáře společnosti [právnická osoba]. Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. se nestala nikdy vlastníkem akcií, stejně jako společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z uvedeného je zřejmé, že ke dni 16.8.2011 se majetek žalobce nesnížil o hodnotu 54 ks akcií společnosti [právnická osoba]. Pokud je argumentováno tím, že žalobce ztratil možnost s akciemi disponovat a vykonávat práva akcionáře, pak taková argumentace neumožňuje stanovit údajnou škodu žalobce jako hodnotu akcií společnosti [právnická osoba]. Soud prvního stupně nesprávně stanovil hodnotu 54 ks akcií společnosti [právnická osoba] V této souvislosti žalovaný odkazuje na znalecké posudky podle obsahu spisu. Rozebírá jednotlivé metody znalců použité při ocenění 54 ks akcií a namítá nesprávnost obou posudků, ze kterých vyšel soud prvního stupně. Jejich nesprávnost hodnotí jako vyšší než dovodil soud prvního stupně s tím, že při zohlednění této nesprávnosti by byla hodnota majetku společnosti [právnická osoba] ke dni 16.8.2011 necelých 20% žalované částky. Žalovaný rovněž namítl, že za případnou škodu není odpovědný sám. Do značné míry se na jejím případném vzniku spolupodílel žalobce. Namítl zánik pohledávky započtením. V neposlední řadě uplatnil námitku promlčení a vytkl soudu v obou případech nesprávný závěr a nesprávné právní posouzení. Navrhl změnu napadeného rozsudku a uplatnil právo na náhradu nákladů řízení.

22. K odvolání žalovaného se písemným podáním vyjádřil žalobce. Odkazuje na v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně a zrušovací usnesení soudu odvolacího ve spojení se skutkovými zjištěními, ze kterých bylo vycházeno, aniž by byly zpochybňovány. Hodnocení postupu jediného akcionáře žalobce [tituly před jménem] Vojtěcha Slówika ve spojení s úvěrovou angažovaností žalovaného ve společnosti [právnická osoba] považuje za kontraproduktivní. Za nadbytečné považuje argumentaci žalovaného k tvrzení, že nepředal společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. akcie společnosti [právnická osoba]. Uplatnění námitky promlčení v daném řízení považuje žalobce za rozporné z pohledu korektivu dobrých mravů. Navrhuje potvrzení napadeného rozsudku a uplatnil právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

23. Odvolací soud přezkoumal rozsudek a řízení před soudem prvního stupně podle § 201, § 205, § 214 odst. 1 o. s. ř.

24. Pro přehlednost projednávané věci odvolací soud shrnuje na tomto místě odůvodnění podstatu sporu. Žalobce se původně domáhal předmětné pohledávky ve výši 54 000 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Tvrdil, že částka 54 000 000 Kč odpovídá nominální hodnotě 54 ks kmenových akcií na majitele ([právnická osoba].) v listinné podobě o jmenovité hodnotě každé jedné akcie 1 000 000 Kč, když tyto akcie žalovaný od žalobce přijal na základě absolutně neplatné smlouvy o zajišťovacím převodu práva k akciím ze dne 17.12.2010 (ve znění dodatku č.1 ze dne 18.1.2011). Žalovaný následně tyto akcie předal třetímu subjektu, a to společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].

25. Ve věci bylo soudem rozhodováno v pořadí prvním rozsudkem tak, že žaloba byla zamítnuta, když nebylo prokázáno, že by se žalovaný na úkor žalobce jakkoli přijetím akcií obohatil. Předmětný rozsudek soudu byl zrušen k odvolání žalobce usnesením odvolacího soudu a byly vysloveny zejména následující závěry. Především bylo konstatováno, že smlouva o zajišťovacím převodu práva k akciím ze dne 17.12.2010 je absolutně neplatná, když neobsahovala ujednání o způsobu vypořádání dlužníka a věřitele poté, co nastanou podmínky pro realizaci zajišťovacího převodu práva. Smlouva má charakter propadné zástavy. Žalovaný tak akcie platně nenabyl, pouze po určitou dobu mohl být jejich neoprávněným držitelem (do dne 16.8.2011, kdy předmětné akcie předal společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. na základě smlouvy o postoupení pohledávek). Nicméně odvolací soud uzavřel, že tím, že žalovaný zbavil žalobce možnosti nakládat s akciemi, když je neoprávněně předal třetí osobě, jednal protiprávně a jeho jednání je třeba vnímat jako protiprávní úkon. Nevrácením 54 ks akcií společnosti [právnická osoba]. se zmenšil majetek žalobce, což je škodou, která žalobci vznikla. Žalobci bylo poskytnuto poučení podle § 118a odst. 2 a § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., jednak o tom, že nárok žalobce je možné posoudit z jiného právního titulu, tedy z titulu náhrady škody a dále o tom, že je třeba v kontextu této právní kvalifikace případně doplnit tvrzení a navrhnout důkazy k jejich prokázání.

26. Po poučení soudu žalobce tvrdil, že porušení povinnosti žalovaného je třeba spatřovat v tom, že žalovaný, který držel předmětné akcie na základě absolutně neplatné smlouvy o zajišťovacím převodu práva k akciím, je namísto jejich vydání zpět žalobci předal v rozmezí data od 16.8.2011 do 31.8.2011 účelově vytvořené společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. s doručovací adresou v Panamě se skrytým vlastníkem. Na tomto úkonu se žalobce nikterak nepodílel. Žalovaný tvrdil, že Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16.8.2011 postoupil žalovaný na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. pouze pohledávku ze smlouvy o úvěru ze dne 17.12.2010 ve výši 23 000 000 Kč, nikoli však pohledávky za solidárními dlužníky z Dohody o přistoupení k závazku. Zcela nezpochybnitelně se žalovaný dozvěděl, že předmětné akcie drží neoprávněně (Smlouva o zajišťovacím převodu práva k akciím je absolutně neplatná) v rámci řízení vedeném pod sp. zn. 30 Cm 9/2012, kdy žalobce dne 12.1.2012 požádal o vrácení akcií. Příčinnou souvislost žalobce vidí v tom, že kdyby žalovaný nepředal předmětné akcie společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]., škoda by nikdy nevznikla. Výše škody je dána tržní hodnotou akcií a je určena znaleckým posudkem č. [Anonymizováno]- [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vypracovaným INFO 7, znaleckou organizací, s. r. o. s oceněním ve výši 258 597 000 Kč.

27. V další části odůvodnění odvolací soud vymezuje smluvní rámec celé projednávané věci, jak byl v průběhu řízení zjištěn a nebyl sporován. Základem projednávané věci byla Smlouva o zajišťovacím převodu práva k akciím, která byla uzavřena mezi žalobcem jako dlužníkem a žalovaným jako věřitelem dne 17.12.2010 v návaznosti na Smlouvu o úvěru rovněž ze dne 17.12.2010. Smlouvou o úvěru se žalovaný zavázal poskytnout společnosti [právnická osoba] úvěr ve výši 23 000 000 Kč s vrácením do 31.1.2011. Splnění závazku bylo zajištěno jednak Smlouvou o zajišťovacím převodu práva k akciím (54 ks akcií společnosti [právnická osoba].) a dále a Dohodou o přistoupení k závazku. Na základě Smlouvy o zajišťovacím převodu práva k akciím předal žalobce žalovanému 54 ks akcií společnosti [právnická osoba]. a podle Dohody o přistoupení k závazku se žalobce zavázal, že splní za společnost [právnická osoba] závazek zaplatit žalovanému úvěr ve výši 23 000 000 Kč, v případě, že tak v termínu do 31.1.2011 neučiní tato společnost. Najisto bylo postaveno, že Smlouva o zajišťovacím převodu práva k akciím je absolutně neplatná.

28. Soud prvního stupně zjistil úplně skutkový stav věci. Odvolací soud se zcela ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně stejně jako s právním posouzením věci. Rozsah zjištění měl za dostatečný proto, aby o věci mohlo být spolehlivě rozhodnuto. Se soudem prvního stupně je ve shodě, že další dokazování se jeví jako nadbytečné a na místě bylo zamítnutí navrhovaných důkazů, jak ostatně soud prvního stupně učinil.

29. Pokud jde o vyhodnocení jednotlivých námitek podle odvolání žalovaného, tyto vycházejí ze závěrů soudu prvního stupně, se kterými se žalovaný neztotožnil z důvodů, jak je v odvolání dále rozvedeno.

30. Odvolací soud nejprve reaguje na výtku žalovaného, že správnost rozsudku soudu prvního stupně je poznamenána délkou řízení a opakovanými výměnami soudce. Za podstatné považuje odvolací soud, že pokud docházelo ke změnám soudce, jemuž věc byla přidělena k projednání a rozhodnutí, dělo se tak v souladu s rozvrhem práce a délka řízení tím nebyla nikterak poznamenána. Pokud jde o výtku směřující vůči žalobci s tím, že celé řízení zatěžoval nepřiměřenou procesní aktivitou a činil tak věc nepřehlednou, je třeba uvést, že je věcí soudu, aby vystihl podstatu sporu a tuto ve světle skutkových zjištění posoudil. Což se podle názoru odvolacího soudu také stalo. Účelnost jednotlivých podání žalobce se pak promítla do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, kdy byla přiznána náhrada pouze za účelně vynaložené náklady. Pokud jde o zpochybnění identity akcií, které žalovaný předal spolu s postoupením pohledávky ve výši 23 000 000 Kč společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. odvolací soud je ve shodě se soudem prvního stupně v tom, že v řízení bylo prokázáno, a to protokolem o Předání a převzetí akcií ze dne 14.10.2010, že společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. předala žalobci 54 ks kmenových akcií na majitele ve jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč. Jednalo se o akcie série A pořadová čísla 00001 až 00049 a série B pořadová čísla [Anonymizováno] až [Anonymizováno]. Smlouvou o zajišťovacím převodu práva k akciím ze dne 17.12.2010 bylo prokázáno, že žalobce převádí na žalovaného 54 ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč. Navíc ze spisu se podává, že společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno], která nabyla akcie od společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. se jimi prezentovala jako akcionář [právnická osoba]. Odvolací soud jen připomíná, že již v předcházejícím zrušovacím usnesení se k tomuto závěru přiklonil a nemá důvod na něm cokoli měnit.

31. Pokud jde o předání předmětných akcií žalovaným společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. odvolací soud již ve svém zrušovacím usnesení vyslovil závěr o tom, že tímto předáním došlo k protiprávnímu jednání na straně žalovaného a to konkrétně tak, že žalovaný držel majetek žalobce protiprávně. Tento závěr je dovozen ze zjištění, že Smlouva o převodu vlastnického práva k akciím byla shledána absolutně neplatnou a na místě bylo ze strany žalovaného akcie vrátit žalobci. Jestliže je převedl na třetí osobu, zbavil žalobce možnosti s těmito akciemi podle jeho svobodné vůle nakládat a toto jednání je, jak již konstatováno ve zrušovacím usnesení odvolacího soudu, protiprávním jednáním, tedy porušením povinnosti. Odvolací soud zdůrazňuje, že na Smlouvu o zajišťovacím převodu práva k akciím je třeba hledět jako na absolutně neplatnou (7 Cmo 191/2016) a s ohledem na nedostatek dobré víry ve smyslu tehdy platného § 20 zákona o cenných papírech nemohla nabýt vlastnictví ani společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. a ani společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z toho plyne jednoznačný závěr, že jakákoli manipulace akciemi, vyjma jejich vrácení žalobci, je porušením práva, neoprávněné nakládání s cizím majetkem.

32. V této souvislosti se v řízení objevila nově (před soudem prvního stupně) konstrukce žalovaného, že mohl předmětné akcie zadržet a proto je byl oprávněn předat společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. Je pravdou, že touto námitkou se soud prvního stupně nezabýval, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o posouzení právní s tím, že obsah spisu skýtá dostatek skutkových zjištění pro posouzení této obrany žalovaného, posoudil tuto obranu odvolací soud a zaujal k této problematice následující stanovisko. Žalovaný měl vůči žalobci nesplacenou pohledávku ve výši 23 000 000 Kč a mohl tedy předmětné akcie zadržet, i přesto, že je byl povinen v důsledku neplatnosti Smlouvy o zajišťovacím převodu práva k akciím vrátit žalobci. Podmínky pro vznik retenčního práva by zde byly (podle § 175 obč. zák.). Zadržovací právo však nevzniká samo o sobě, ale bylo by nutné prohlášení podle tehdy platného § 177 obč. zák. Shodná právní úprava je obsažena obdobně i v § 1397 odst. 1 o. z., který někdy vyžaduje i písemnou formu vyrozumění. Nic takového ze strany žalovaného nebylo tvrzeno. Že se tak nestalo svědčí i to, že pohledávka byla společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. postoupena s tím, že je zajištěna postoupením akcií, nikoli jejich zadržením.

33. Pokud jde o vznik škody a stanovení její výše odvolací soud odkazuje rovněž na odůvodnění zrušovacího usnesení odvolacího soudu, kde vyslovil závěr o tom, že nevrácením 54 ks akcií žalovaným žalobci se jeho majetek zmenšil, což je škodou, která vznikla na jeho majetku. Z tohoto závěru vycházel i soud prvního stupně a není důvodu na něm cokoli měnit. Pokud jde o výši škody soud prvního stupně ji určil znalecky. Všechny posudky zhodnotil a vysvětlil proč vychází z těch, na kterých své rozhodnutí postavil. Sporována byla metoda ocenění, tedy zda je namístě metoda likvidační či metoda výnosová. Jedná se ryze o odbornou otázku, kterou soud ani rozhodnout nemůže, protože k tomu nemá dostatek odborných znalostí. Může jen vysvětlit, který z posudků se mu jeví přesvědčivější při vyslovení názoru či posouzení otázky. Toto vysvětlení je s odůvodnění soudu prvního stupně patrné.

34. Pokud jde námitku započtení. Ani odvolacímu soudu není zřejmé v čem tkví podstata započítávané pohledávky. Žalovaný tvrdil, že k započtení pohledávky mělo dojít v roce 2017 a pak je tedy posouzení soudu prvního stupně a jeho závěr, že se jedná o pohledávku nezpůsobilou k započtení správný (§ 1987 odst. 2 o. z.).

35. Námitka promlčení, která byla uplatněna nově v řízení před soudem prvního stupně, není rovněž důvodná. Soud správně uzavřel, že rozhodný pro posouzení námitky promlčení je skutek a nikoli právní kvalifikace. I odvolací soud ve svém zrušovacím usnesení uložil soudu prvního stupně posoudit stejný skutek podle úpravy náhrady škody. Nebylo zahájeno řízení o jiném právu.

36. Odvolací soud proto rozsudek v odvoláním napadené části podle § 219 o. s. ř. jako ve výroku věcně správný potvrdil. Správné byly shledány i výroky o nákladech řízení a výrok, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného k úhradě soudního poplatku (§ 2 odst.3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).

37. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný neměl v odvolacím řízení úspěch s podaným odvoláním a žalobci náleží právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

38. Náklady žalobce se sestávají z odměny za právní zastoupení advokátem v rozsahu 2 úkonů právní služby po 65 900 Kč (písemné vyjádření k odvolání žalovaného ze dne 8.10.2023, účast na jednání odvolacího soudu dne 19.3.2024) podle § 7 vyhlášky č. 177 / 1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ze 2 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 27 804 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady odvolacího řízení v celkové výši 160 204 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř.).