20 C 123/2020-304

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] [anonymizována dvě slova] [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizováno 6 slov] [adresa] o zaplacení 1 142 528,39 Kč takto:

Výrok

I. Řízení se co do zaplacení částky 1 815 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 139 150 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 133 100 Kč, částku 154 275 Kč, částku 584 829,88 Kč a částku 129 358,51 Kč se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v rozsahu 72,6 % ve výši 1 742,40 Kč, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 v rozsahu 13,7 %, přičemž výše nákladů bude určena v samostatném usnesení, do 15 dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení, na účet zdejšího soudu.

VI. Žalobce je povinen nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 v rozsahu 86,3 %, přičemž výše nákladů bude určena v samostatném usnesení, do 15 dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení, na účet zdejšího soudu.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 21. 9. 2020, ve znění doplnění a prvního částečného zpětvzetí žaloby, domáhal po žalované úhrady částky v celkové výši 1 142 528,39 Kč s tím, že žalovaná částka je majetkovou škodou, která byla žalobci způsobena v důsledku nesprávného úředního postupu a nezákonného rozhodnutí podle zákona č. 82/1998 Sb. Konkrétně se v částce 156 090 Kč jedná o vynaložené náklady právního zastoupení, v částce 272 250 Kč o vynaložené náklady za znalecké posudky, v částce 584 829,88 Kč o vynaložené náklady externistů na odstranění následků zásahu policejního orgánu a v částce 129 358,51 Kč se jedná o náklady vynaložené na mzdy zaměstnanců pracujících na odstranění následků zásahu policejního orgánu. Žalobce uvedl, že je osobou podnikající v oblasti informačních technologií a služeb a zabývá se vývojem logistických informačních systémů pro správu a řízení zdrojů vozového parku, při kterém dochází ke sběru informací o trasách jednotlivých vozidel, k plánování a řízení provozu vozidel a vyhodnocování sebraných dat. Dne 4. 4. 2016 došlo na základě usnesení [stát. instituce], [číslo jednací] k zahájení nezákonného trestního stíhání žalobce pro podezření ze spáchání přečinu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku, a to na základě trestního oznámení podaného dne [datum] konkurenční [právnická osoba] [anonymizováno] Trestní stíhání bylo následně zastaveno usnesením [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], neboť nebylo prokázáno, že skutek je trestným činem. Právní moc nastala po zamítnutí stížnosti [právnická osoba] [anonymizováno] dne [datum]. Z důvodu nezákonného trestního stíhání žalobci vznikla škoda za vynaložené náklady na jeho obranu, a to v podobě nákladů právního zastoupení v celkové částce 156 090 Kč, jež jsou specifikovány v podání ze dne [datum], a 3 znaleckých posudků vyhotovených [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne 11. 5. 2016 (139 150 Kč), [číslo] [rok] ze dne 20. 10. 2016 (72 600 Kč) a [číslo] [rok] ze dne 20. 10. 2016 (60 500 Kč), jimiž se žalobce snažil v reakci na probíhající trestní stíhání prokázat svou nevinu. Závěry posudku [číslo] [rok] se přímo odrazily v usnesení o zastavení trestního stíhání ze dne 13. 12. 2016, závěry posudku [číslo] [rok] byly nutné k obhájení legality provozování softwarového řešení žalobce u jeho klientů, neboť trestní stíhání žalobce vešlo ve známost a žalobce čelil nebezpečí, že se jeho zákazníci zdrží obchodní spolupráce s ním. Závěry posudku [číslo] [rok] byly nutné k obhájení legality provozování softwarového řešení žalobce u jeho klienta [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], neboť trestní stíhání žalobce vešlo ve známost a žalobce čelil nebezpečí, že se jeho zákazníci zdrží obchodní spolupráce s ním. Dále byla dne 15. 7. 2015 na základě příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků proveden a prohlídka nebytového prostoru – místnosti [anonymizováno] v provozovně [právnická osoba] [anonymizováno] na adrese [adresa], kdy došlo ze strany policejního orgánu k zajištění datových serverů, které zde měl žalobce uložené. Zajištěná data byla následně použita k vypracování znaleckého posudku [celé jméno znalce] z podnětu policejního orgánu. Zásah byl proveden neodborně a bez předchozího upozornění. Žalobce dále uvedl, že policejní orgán prohlídku nedostatečně zdokumentoval, když v protokolu ze dne [datum] není jasně zachycen postup prohlídky, proto není možné určit, s jakou mírou odbornosti si policejní orgán počínal při zásahu do infrastruktury. Proti uvedené již žalobce brojil v rámci trestního řízení, kdy [anonymizována čtyři slova] [obec] v rámci výkonu dohledu dne [datum] konstatovalo, že došlo k pochybení v protokole, tyto vady však neměly za následek nepoužitelnost důkazu. Žalobce dále uvedl, že po přerušení provozu infrastruktury za účelem přenosu dat z datových nosičů skrz notebook zaměstnance [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na uložiště soudního znalce, došlo k nedostupnosti celé jeho aplikace [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro všechny jeho uživatele, ukončilo se on-line zpracování dat, došlo k poškození datových záloh a k zastavení toku dat a ke ztrátě dat z palubních kamer vozidel. Po dobu zajišťování nemohly být předmětné servery žalobcem užívány, což se odrazilo v propadu tržeb a ve zvýšených nákladech na uvedení odpojených serverů do provozu. Tyto náklady jsou představovány náklady na služby externích dodavatelů IT služeb [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka] v celkové výši 584 829,88 Kč, kteří zajištovali po zásahu policejního orgánu opravu a obnovu odstavené síťové infrastruktury, a mzdovými náklady zaměstnanců ve výši 129 358,51 Kč, kteří museli být za shodných důvodů žalobcem přeřazeni z jejich standartní náplně práce. Konkrétní rozsah těchto prací žalobce uvádí v podání ze dne 7. 6. 2021. Žalobce uvádí, že pro vedení trestního stíhání a následné úkony nebyly od počátku dány důvody, žalobce od počátku poukazoval na to, že trestný čin nemohl být spáchán, že se jedná o konkurenčně motivované oznámení a že příp. licenční spor má být řešen v rámci řízení civilního. Žalobce zdůraznil, že po provedení prohlídky nebytových prostor musel vynaložit úsilí a značné finanční prostředky na odstranění a zabezpečení nastalých škod, vedoucích k okamžitému obnovení provozu tak, aby byly zajištěny tyto služby pro jeho zákazníky, a že tento nesprávný úřední postup policejního orgánu vyústil ještě v zahájení trestního stíhání žalobce. Data bylo možné sledovat a zkopírovat dle názoru žalobce i bez nutnosti odstávky serverů a nenávratného poškození datové komunikace, policejní orgán měl postupovat způsobem šetřícím práva žalobce a neměl k úkonu přizvat zástupce konkurenční společnosti, která na žalobce podala šikanózní trestní oznámení. V podání ze dne 19. 4. 2022 vzal žalobce svou žalobu zpět o částku 1 815 Kč na nákladech právního zastoupení z důvodu úpravy výpočtu.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárokům žalobce nevyhověla. Nárok na náhradu nákladů obhajoby považuje žalovaná za nesouladný s advokátním tarifem, nárok na náhradu nákladů za znalecké posudky považuje žalovaná za nedůvodný z důvodu, že se nejedná o účelně vynaložené náklady. U nároku na náhradu nákladů souvisejících s odstraněním následků zásahu policejního orgánu v datovém centru žalovaná neshledala existenci nesprávného úředního postupu a uvedla, že odškodnit lze pouze ty náklady, jež by jinak nebyly vynaloženy, o což se v případě mzdových nákladů zaměstnanců žalobce nejedná, a náklady, jež by byly vynaloženy pouze na odstranění následků a nikoliv na prevenční opatření směřující do budoucna. Dále žalovaná ve vyjádření specifikovala úkony, za které žalobci odškodnění v částce 19 965 Kč přiznala (v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno usnesením na č.l. 258).

3. Z dopisu žalované ze dne 1. 12. 2020 vč. doručenky, ze stanoviska žalované ze dne 18. 12. 2020 a z dopisu žalobce ze dne 20. 3. 2020 adresovaného žalované soud zjistil, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil dne 20. 3. 2020 a v rozsahu nyní posuzovaných nároků žalobci nebylo plněno ničeho.

4. Z dopisu [anonymizováno 5 slov] [datum] adresovaného žalované soud zjistil, že žalobce v trestním řízení netvrdil, že by při prohlídce jiných prostor došlo k poškození jeho datových serverů, ani neuplatnil z tohoto důvodu žádný regres či náhradu škody.

5. Z faktury č. [rok] vystavené [jméno] [příjmení] dne 11. 5. 2016 soud zjistil, že znalec žalobci vyfakturoval za vyhotovení znaleckého posudku [číslo] [rok]„ [anonymizována čtyři slova]“ částku 139 150 Kč.

6. Z předávacího protokolu ze dne 11. 5. 2016 soud zjistil, že znalec [jméno] [příjmení] žalobci předal znalecký posudek„ [anonymizována čtyři slova]“ objednaný dne [datum].

7. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok]„ [anonymizována čtyři slova]“ ze dne 20. 10. 2016 vyhotoveného znalcem [jméno] [příjmení] soud zjistil, že posudek má sloužit jako podklad žalobce k prokázání zákonného postupu při implementaci a provozu [anonymizována dvě slova] v situaci, kdy [anonymizována čtyři slova] [územní celek] (dále jen jako„ [příjmení] [jméno]“) obdržela od [právnická osoba] dopis upozorňující na podezření ze zneužití duševního vlastnictví [právnická osoba] ze strany žalobce. Posudek se věnuje posouzení smluvního zajištění licencí sjednaných mezi žalobcem a [příjmení] [jméno], znalec nedospěl k závěru, že by ze strany žalobce došlo k porušení právních předpisů.

8. Z faktury č. [rok] vystavené [jméno] [příjmení] dne 20. 10. 2016 soud zjistil, že znalec žalobci vyfakturoval za vyhotovení znaleckého posudku„ [anonymizována čtyři slova] v rámci [příjmení] [jméno]“ částku 72 600 Kč.

9. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok]„ [anonymizována čtyři slova]“ ze dne [datum] vyhotoveného znalcem [jméno] [příjmení] soud zjistil, že posudek má sloužit jako podklad žalobce k prokázání zákonného postupu při implementaci a provozu [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] (dále jen jako„ [příjmení] [jméno]“) obdržela od [právnická osoba] dopis upozorňující na podezření ze zneužití duševního vlastnictví [právnická osoba] ze strany žalobce. Posudek se věnuje posouzení smluvního zajištění licencí sjednaných mezi žalobcem a [příjmení] [jméno], znalec nedospěl k závěru, že by ze strany žalobce došlo k porušení právních předpisů.

10. Z faktury č. [rok] vystavené [jméno] [příjmení] dne 20. 10. 2016 soud zjistil, že znalec žalobci vyfakturoval za vyhotovení znaleckého posudku„ [anonymizována čtyři slova] v rámci [příjmení] [jméno]“ částku 60 500 Kč.

11. Z výpisu přijatých faktur žalobcem za rok 2016 soud zjistil, že znalec [jméno] [příjmení] vyfakturoval žalobci částku 272 250 Kč a žalobce tuto částku uhradil.

12. Z výpisu přijatých faktur žalobcem za rok 2015, 2016, 2017 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vyfakturovala žalobci částku 364 452 Kč, 938 705,25 Kč, 96 043,75 Kč a žalobce tuto částku uhradil.

13. Z faktur vystavených společností [právnická osoba] soud zjistil, že za poradenské služby tato společnost vyfakturovala žalobci [číslo] částku 28 125 Kč, [číslo] částku 52 500 Kč, [číslo] částku 127 500 Kč, [číslo] částku 93 075 Kč, [číslo] částku 57 475 Kč, [číslo] částku 102 850 Kč, [číslo] částku 169 400 Kč, [číslo] částku 74 868,75 Kč, [číslo] částku 441 092,75 Kč, [číslo] částku 53 693,75 Kč, [číslo] částku 39 325 Kč, [číslo] částku 15 125 Kč, [číslo] částku 80 918,75 Kč.

14. Z výpisu přijatých faktur žalobcem za rok 2016 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vyfakturovala žalobci částku 144 596 Kč a žalobce tuto částku uhradil.

15. Z výpisu přijatých faktur žalobcem za rok 2017 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vyfakturovala žalobci částku 39 325 Kč a žalobce tuto částku uhradil.

16. Z daňových dokladů vystavených společností [právnická osoba] soud zjistil, že pod [variabilní symbol] byla žalobci vyfakturována za poskytnuté právní služby v prosinci 2016 částka 9 680 Kč, pod [variabilní symbol] za poskytnuté právní služby v lednu 2017 částka 29 645 Kč, pod [variabilní symbol] za poskytnuté právní služby v dubnu 2016 částka 38 418 Kč, pod [variabilní symbol] za poskytnuté právní služby v říjnu 2016 částka 20 570 Kč, pod [variabilní symbol] za poskytnuté právní služby v září 2016 částka 11 495 Kč, pod [variabilní symbol] za poskytnuté právní služby v červenci 2016 částka 19 965 Kč a pod [variabilní symbol] za poskytnuté právní služby v květnu 2016 částka 54 148 Kč.

17. Z usnesení [stát. instituce], [stát. instituce] [obec] [anonymizováno 11 slov], ze dne 4. 4. 2016, [číslo jednací] soud zjistil, že došlo mj. k zahájení trestního stíhání žalobce pro podezření ze spáchání přečinu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku, kterého se měl žalobce dopustit neoprávněným provozováním aplikace [anonymizováno] v datovém centru v [anonymizováno], ačkoliv si je vědom, že se jedná o duševní vlastnictví [právnická osoba] [anonymizováno] Trestní oznámení tato společnost podala dne [datum].

18. Z blanketní stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] a z jejího doplnění ze dne [datum] a z usnesení [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] soud zjistil, že žalobce napadl usnesení o zahájení trestního stíhání stížností, která byla pro nedůvodnost zamítnuta. Ve stížnosti žalobce brojil proti nezákonnosti trestního stíhání, poukazoval na ignorování skutečností svědčících v jeho prospěch a na skutečnost, že trestní oznámení bylo podáno konkurenční společností. Dále žalobce poukázal na procesní pochybení spočívající v nedostatečné protokolaci prohlídky jiných prostor v datovém centru [anonymizováno] a absenci fotodokumentace.

19. Ze sdělení o výkonu dohledu ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] soud zjistil, že žalobce podal dne [datum] podnět k provedení dohledu a podnět byl shledán jako částečné důvodný, když bylo shledáno, že postup policejního orgánu i dozorujícího státního zástupce vykazuje řadu vad, zejména s ohledem na prakticky neexistující právní posouzení, které je nezbytné učinit již v rámci usnesení o zahájení trestního stíhání, a dále na vady v protokolu o zajištění dat GPS z vozidel. Závazný pokyn však s ohledem na složitost věci vydán nebyl s tím, že je v dalším průběhu řízení nutné objasnit otázku protiprávnosti a naplnění znaků subjektivní stránky trestného činu a dostatečně se zabývat námitkami obviněných v tomto směru.

20. Z usnesení [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] soud zjistil, že došlo k zastavení trestního stíhání, neboť nebylo prokázáno, že skutek je trestným činem a není dán ani důvod pro postoupení věci. Podkladem pro rozhodnutí byla rovněž zjištění učiněná ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení], který byl založen obviněnými dne [datum].

21. Z usnesení [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne 22. 3. 2017, [číslo jednací] soud zjistil, že poškozená [právnická osoba] s.r.o. podala proti usnesení o zastavení trestního stíhání stížnost, která byla pro nedůvodnost zamítnuta.

22. Ze spisu vedeného [stát. instituce] [anonymizováno] [obec] [anonymizována tři slova] [číslo] [rok] [číslo] soud dále zjistil následující informace. Policejní orgán požádal o součinnost společnost [právnická osoba], která mu v červnu 2015 sdělila, že se v jejím objektu nachází servery žalobce, na nichž se nachází pronajímateli neznámá data. Opatřením ze dne 22. 6. 2015 policejní orgán přibral znalce [celé jméno znalce], [příjmení] k podání znaleckého posudku z oboru kybernetika. Znalci byla mj. uložena povinnost zajistit databázi [anonymizováno] a související aplikace ze serverů [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. a vypracování znaleckého posudku do [datum]. Dne 13. 7. 2015 byl [název soudu] vydán příkaz k prohlídce jiných prostor sp. zn. [spisová značka], kterým byla řádně nařízena prohlídka nebytového prostoru označeného jako místnost [anonymizováno] nacházejícího se v provozovně [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem v [obec a číslo], ulice [ulice a číslo], neboť ve věci existovalo podezření ve vztahu k předem neznámému pachateli ze spáchání přečinu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi. Důvodem pro nařízení prohlídky bylo podezření, že se v prostorech mají nacházet data na serverech [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]., z nichž by mohly být zjištěny skutečnosti závažné pro trestní řízení. Data mají být zajištěna soudním znalcem a prohlídka má být provedena do 1 měsíce od vydání příkazu. Soud vyhodnotil tento úkon jakožto neodkladný a neopakovatelný, neboť lze předpokládat, že uvedená data by mohla být odstraněna či smazána. Z protokolu o provedení prohlídky ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla provedena prohlídka jiných prostor v objektu na adrese [adresa], s tím, že podkladem k této prohlídce byl příkaz k prohlídce jiných prostor vydaný [anonymizováno 6 slov] [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [spisová značka]. Úkonu se jako nezúčastněná osoba účastnil [jméno] [příjmení], [datum narození]. Před realizací prohlídky byl v 10:05 hodin příkaz doručen [jméno] [příjmení], [datum narození] a byl proveden jeho výslech. Tato osoba uvedla, že je jednatelem společnosti [právnická osoba], která se zabývá poskytováním telekomunikačních služeb, a že spolupráce se [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. vznikla na základě smlouvy [číslo] [rok] ze dne [datum]. Této společnosti jsou poskytovány služby [anonymizována dvě slova] (uložení fyzických serverů v datových centrech společnosti [právnická osoba]). [právnická osoba] zajišťuje nepřetržité napájení, chlazení, ostrahu, přípojku k páteřní síti a podobně a o tom, co je na serverech, nemá žádné informace. Servery [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. mají označení R10/4B a jsou v místnosti [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] k výzvě policejního orgánu servery dobrovolně zpřístupnil, s prohlídkou bylo započato v 10:30 hodin, provedli ji por. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], por. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] a [celé jméno znalce], [příjmení] a byla při ní zajištěna data ze serverů [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. Při prohlídce byla pořízena fotodokumentace, dále byl přítomen kriminalistický technik nprap.. [jméno] [příjmení]. Prohlídka skončila ve 12:45 hodin. Dne [datum] byl znalcem vyhotoven znalecký posudek [číslo] [rok], který vycházel z dat zajištěných znalcem v datovém centru [právnická osoba] ze serverů„ [příjmení] [anonymizováno], [příjmení] [anonymizováno] [příjmení], [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [rok]“ Data byla zajištěna tak, že na jednotlivých serverech byl spuštěn [anonymizována dvě slova] [spisová značka] z připraveného média znalce, poté byly jednotlivé oddíly pevných disků připojeny v režimu pouze pro čtení a z nich byla na pevné disky připojené prostřednictvím rozhraní USB zkopírována data, která mohla být v šetřené věci relevantní (především nastavení systému, databázové soubory, části aplikací a obrazy disků virtuálních serverů). Součástí znaleckého posudku je optické médium (CD), na němž je uložena mj. fotodokumentace průběhu zajišťování dat ze serverů, ze které soud nemohl učinit konkrétnější zjištění o průběhu samotné prohlídky. Dne [datum] [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. založila do spisu znalecký posudek vyhotovený [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] k posouzení jednání obviněných. Soud tak má ohledně způsobu provedení prohlídky za zjištěné, že policejní orgán předem kontaktoval osobu, která měla v daném prostoru provozovat podnikatelskou činnost, v rámci které poskytovala žalobci služby. Ze spisu se dále podává, že - jelikož nebylo možné zajistit náležitou součinnost pro odebrání dat ze serverů, když tím by došlo k možnému ohrožení dat jejich ztrátou či poškozením ze strany vyšetřovaného žalobce - pak policie přistoupila na základě vydaného příkazu k zajištění dat. Tomu předcházelo zajištění odborného pracovníka (znalce), který data z předmětných serverů zajistil prostřednictvím svého média a rozhraní USB a který následně na základě získaných dat vyhotovil znalecký posudek. Soud má dále za zjištěné, že policie nemusela překonat žádné překážky při vstupu do prostor, prostory byly zpřístupněny oprávněnou osobou ze společnosti [právnická osoba] K nezúčastněné osobě [jméno] [příjmení], [datum narození], který se účastnil prohlídky, soud ze spisu nezjistil ničeho. Soud dále zjistil, že žalobce po provedené prohlídce neuplatňoval nárok na náhradu škody v souvislosti s touto prohlídkou s tím, že prohlídka byla učiněna nešetrně k jeho právům a že došlo k poškození jeho majetku.

23. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce], který byl slyšen k zajištění datových serverů žalobce policejním orgánem dne [datum] v datovém centru [anonymizováno], soud zjistil, že znalec osobně provedl zajištění dat. Zajištění proběhlo tak, že zaměstnanci datového centra znalci zpřístupnili rozvaděč, v němž byly umístěny servery žalobce, znalec provedl fotodokumentaci a servery vypnul. Dále ze svého vlastního média spustil server tak, aby nebylo na data přistupováno, a připojil k nim vlastní pevný disk a udělal zálohu dat. Po zkopírování byly servery pravděpodobně znovu spuštěny do provozu. Jedná se o standartní postup znalce při zajišťování dat, znalec provedl větší množství obdobných zásahů, v oboru se pohybuje již 30 let. Fotodokumentace je prováděna rovněž z důvodu, aby znalec po zajištění dat mohl zkontrolovat, jak bylo vše zapojené a vrátit to do původního stavu. Znalec si nepamatuje konkrétní způsob vypnutí serverů v tomto případě, ale předpokládá, že postupoval obvyklým způsobem a nejprve odpojil síťovou konektivitu, aby se na servery nikdo na dálku již nedostal, a poté vypnul server tlačítkem. Pokud je server standardně nastaven, spustí rutinu, která by ho měla bezpečně ukončit. Po odebrání dat a kontrole správného zapojení konektorů znalec tlačítkem opět spustí servery a čeká na test mód, rozběhnutí větráku a rozsvícení kontrolek disků. Znalec po opětovném zapnutí provádí pouze fyzickou kontrolu serveru, neboť v tu chvíli již na servery nemá přístup a ani mu není známo, zda na serveru před odebráním dat nějaký virtuální server běžel, proto není ani možné, aby před vypnutím fyzického serveru vypnul ten virtuální. Veškeré úkony znalec provádí sám, neboť je odborně zaštituje. Dále se úkonu účastnil někdo z datového centra, nějaké další osoby, které znalec neznal, a příslušníci policie. Znalec připustil, že při úkonu může teoreticky dojít ke ztrátě nějakých dat, ale snaží se o maximální rychlost úkonu a minimalizaci vlivu na infrastrukturu. Zajištění dat ze serverů trvalo hodiny, maximálně jeden den. Obecně lze zajištění dat ze serverů provést jen 2 způsoby, a to za součinnosti provozovatele nebo bez, v tomto případě se jednalo o zajištění bez součinnosti provozovatele na pokyn policejního orgánu, proto bylo jediným možným způsobem vypnutí serveru. Přenos dat ze zapnutého serveru je možný pouze za součinnosti provozovatele, kdy jsou známé administrátorské přístupy. Tím, že znalec vypne server, data se stanou statickými a znalec může garantovat, že v daném okamžiku se na serveru nacházela právě a pouze tato data. Při zapnutém serveru mohou neustále přistupovat na server další osoby, přibývají na něm další záznamy. Znalec působí jako soudní znalec cca 15 let a v případech, kdy zadavatelem není provozovatel serveru, který by chtěl vyhotovit znalecký posudek, ještě nedošlo k tomu, aby znalec při zajišťování dat za účasti policie měl administrátorské přístupy. K délce obnovy dat se znalec nemohl vyjádřit, neboť mu nebylo známo, jaké virtuální servery byly na fyzickém serveru provozovány. Provedený zásah co do délky a objemu zajištěných dat znalec hodnotil jako relativně krátký a nenáročný.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Svědek se před podáním výpovědi účastnil jednání, při němž bylo prováděno dokazování listinnými důkazy, jeho věrohodnost tím však nebyla narušena. Svědek je výkonným ředitelem žalobce a předmětné prohlídky nebytových prostor se neúčastnil, proto z jeho výpovědi nebylo možné učinit závěr o průběhu této prohlídky. Svědek potvrdil, že za žalobce se této prohlídky neúčastnil nikdo a že v červenci 2015 došlo k zastavení datového centra žalobce umístěného v centru [anonymizováno], došlo k odpojení serverů a napájení, čímž došlo k okamžitému přerušení poskytování služeb žalobce. O zásahu policie se svědek dozvěděl od provozovatele datového centra. Jelikož na odpojení server nebyl připraven, došlo ke ztrátě dat a poškození infrastruktury. Servery jsou proti možnému výpadku elektrického proudu zabezpečeny, ke ztrátě dat došlo v důsledku vypnutí serveru policií. Žalobce má zálohy dat, ale přerušením živého přenosu dat došlo k poškození databázové integrity a ztrátě časové souslednosti. Žalobce byl u různých zákazníků v různém rozsahu postižen několik týdnů až měsíců nedostupností jeho databáze nebo její nekorektností. Dále svědek popsal způsob fungování serverů a virtuálních počítačů, sběr a vyhodnocování dat a připojování zákazníků žalobce v reálném čase. Svědek uvedl, že by žalobci stačily dvě hodiny na to, aby informoval zákazníky, že dojde k výpadku dat a k přesměrování příjmu dat na náhradní počítače určené pro provizorní provoz. V současné době žalobce již provozuje 2 datová centra a při výpadku jednoho okamžitě přebírá plnou funkci to druhé, v době zásahu policejního orgánu však žalobce takto připraven nebyl.

25. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Svědek poskytuje jako externista IT konzultační a analytické služby žalobci od roku 2012, žalobcem byl v červenci 2015 informován o podaném trestním oznámení. Svědek se předmětné prohlídky nebytových prostor neúčastnil, proto z jeho výpovědi nebylo možné učinit závěr o průběhu této prohlídky. Svědek potvrdil, že v červenci 2015 došlo k zastavení datového centra žalobce umístěného v centru [anonymizováno], které bylo dle jeho názoru neodborné, stačilo by k úkonu přizvat zaměstnance žalobce, kteří by pod dohledem police umožnili zpřístupnění požadovaných dat, čímž by k poškození zákazníků nedošlo. Trvalo měsíce, než došlo k nápravě výpadku a na obnově pracovalo větší množství osob.

26. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Svědek poskytuje jako externista IT služby žalobci již více než 5 let, žalobcem byl informován o podaném trestním oznámení. Svědek se předmětné prohlídky nebytových prostor neúčastnil, proto z jeho výpovědi nebylo možné učinit závěr o průběhu této prohlídky. Svědek nevěděl, v čem konkrétně spočíval zásah policie na serverech, ale pracoval v té době na systémech a najednou zjistil, že server nefunguje. Svědek potvrdil, že za účelem obnovy proběhlo větší množství schůzek a jednání, došlo k přesměrování části serveru tak, aby mohl být obnoven provoz, následně se získávala data, která v mezidobí chodila z vozidel, obnovovala se ručně lineární řada a integrita, bylo nutné vše zařadit časově, a činila se preventivní opatření směřující do budoucna. Jednalo se o urgentní zásah, práce trvaly několik týdnů, kolik osob na obnově pracovalo, svědek nevěděl.

27. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Svědek poskytuje jako externista IT služby žalobci cca 5-6 let. Svědek se předmětné prohlídky nebytových prostor neúčastnil, proto z jeho výpovědi nebylo možné učinit závěr o průběhu této prohlídky. Svědek nevěděl ani ničeho trestním stíhání žalobce. Svědek uvedl, že před 5-6 lety došlo k razantnímu vypnutí serverů a obnovování datových toků, ale kdo servery vypnul nebo zda byl výpadek způsobem výpadkem proudu v datovém centru, nevěděl. Podrobnosti si svědek nevybavoval, obnovování datových toků dělá běžně. Svědek dále popsal problémy, které mohou nastat při výpadku dat a způsob jejich obnovy. Práce na obnově trvaly pár měsíců, pracovalo na tom více osob, neboť celý systém je rozsáhlý.

28. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil následující. Svědek je zaměstnán u žalobce jako IT specialista. Svědek se předmětné prohlídky nebytových prostor neúčastnil, proto z jeho výpovědi nebylo možné učinit závěr o průběhu této prohlídky. Svědek pracoval v době výpadku serveru na systémech a najednou zjistil, že spojení nefunguje. Svědek se pokoušel spojení obnovit, ale neúspěšně, proto zavolal na podporu [anonymizováno], kde mu sdělili, že na serveru zasahuje policie. Servery nebyli několik dní k dispozici, služby nebyly zákazníkům poskytovány, následně bylo možné se jet do datového centra podívat a zjistit, v jakém jsou stavu. Svědek fyzicky viděl servery, některé byly zapnuté a běžely na nich virtuální servery, některé virtuální servery byly vypnuté, mechanicky poškozené nebyly. Celkově to nebylo ve stavu jako před výpadkem, servery nebyly korektně vypnuty, proto se samy znovu nenastartovaly. Za korektní vypnutí svědek považuje stav, kdy nejprve dojde k ukončení virtuálních serverů a pak fyzických. Dle názoru svědka lze získat data i ze zapnutého serveru, ale pouze se znalostí hesla. Svědek pracoval na obnově serveru i na preventivních opatřeních, která měla zamezit dalšímu podobnému výpadku tím, že data umístí na nějaké další místo. Přesný poměr prací svědek určit již nedokázal, ani si nevybavoval, kolik osob na obnově pracovalo a jak dlouho.

29. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil následující. Svědek poskytuje jako externista IT služby žalobci. Svědek se předmětné prohlídky nebytových prostor neúčastnil, proto z jeho výpovědi nebylo možné učinit závěr o průběhu této prohlídky. Svědek pracoval v době výpadku serveru na systémech a najednou zjistil, že zákaznické aplikace nefungují. Servery nebyli k dispozici cca 3 dny, následně se zjišťovalo, co vše nefunguje a co je nutné obnovit. Svědek fyzicky neviděl servery, když na nich začal znovu pracovat, byly již zapnuté. Jednalo se o rozsáhlejší výpadek, výpadek byl stejné povahy, jako kdyby došlo k výpadku proudu, ale proti němu je datové centrum zajištěno a nemůže tak k němu dojít. Svědek pracoval na obnově serveru, na obnově pracovali cca 3 lidé.

30. Soud tak ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který plně koresponduje s výše popsanými konkrétními skutkovými zjištěními, učiněnými z jednotlivých důkazů. Soud tak pouze ve stručnosti shrnuje takto učiněná skutková zjištění, přičemž v detailech odkazuje na výše uvedené. Předmětná prohlídka byla nařízena příkazem k prohlídce jiných prostor vydaným [anonymizováno 6 slov] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka]. Prohlídka byla klasifikována jako úkon neodkladný a neopakovatelný. Byla nařízena z důvodu, že v předmětných prostorách se na serverech mohou nacházet data důležitá pro trestní řízení, která by mohla být odebrána či zničena. Provedením prohlídky byly pověřeny orgány [stát. instituce], [stát. instituce] [obec] [anonymizováno]. Soud zjistil, že před vydáním tohoto příkazu k prohlídce provedla policie šetření ohledně jednotlivých skutečností a u společnosti [právnická osoba] si ověřila, že se v jejím objektu nachází servery, na nichž se mohou tato data nacházet. Soud v rámci dokazování nezjistil, že by tento příkaz k prohlídce byl zrušen pro nezákonnost nebo z tohoto důvodu změněn (žalobce toto ani netvrdil). V době vydání příkazu k realizaci prohlídky tak orgánům činným v trestním řízení bylo známo, že se v předmětných prostorech nalézá zařízení, na němž se nachází data potřebná k šetření trestné činnosti. Samotná prohlídka jiných prostor pak byla realizována dne [datum] od 10:30 hodin, účastnili se jí příslušníci policie, nezúčastněná osoba, znalec a jednatel společnosti [právnická osoba] Soud má dále za zjištěné, že bezprostředně před tím, než policie přistoupila k zajištění dat ze serverů, bylo zjišťováno, zda uvedené servery skutečně slouží k uložení dat žalobce. [příjmení] zpřístupnění dat nebylo s ohledem na povahu úkonu možné, proto bylo přistoupeno k zajištění dat znalcem bez součinnosti žalobce. Pokud jde o průběh prohlídky jako takové, pak soud zjistil, že přístup k předmětným serverům, které byly v době prohlídky zapnuté, byl dobrovolně zajištěn jednatelem společnosti [právnická osoba] Následně znalec osobně servery vypnul tlačítkem, aby zamezil přístupu dalších osob, připojil k serverům své médium a přes USB rozhraní zkopíroval předmětná data žalobce a servery opět zapnul. Prohlídka skončila ve 12:45 hodin. Ohledně průběhu prohlídky soud zejména vyšel z protokolu o provedené prohlídce, znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] a výslechu tohoto znalce, neboť další vyslechnutí svědci se prohlídky osobně nezúčastnili a nemohli tak o průběhu zajištění dat podat svědectví. Výpověď znalce korespondovala s provedenými listinnými důkazy a nebyla s nimi v rozporu. Pouze svědek [celé jméno svědka] několik dní po prohlídce fyzicky viděl servery, z jeho výpovědi má soud za zjištěný pouze následný stav, kdy svědek uvedl, že některé servery byly zapnuté a běžely na nich virtuální servery, některé virtuální servery byly vypnuté, ale mechanicky poškozené nebyly žádné. V důsledku zajištění dat ze serverů a vypnutí serverů došlo k poškození integrity dat virtuálních serverů, ztrátě jejich časové souslednosti a výpadku těchto služeb u koncových zákazníků žalobce, což má soud za prokázané zejména z provedených výslechů svědků. Na podkladě zjištěných skutečností bylo dne [datum] zahájeno trestní stíhání žalobce, dne [datum] se k věci v rámci výkonu dohledu vyjádřilo [anonymizována tři slova].

31. Vzhledem k tomu, že soud, jak uvedeno níže, dospěl k závěru o absenci odpovědnostního titulu, který byl spatřován v nesprávném úředním postupu při předmětné prohlídce, pak soud nečinil skutková zjištění ohledně důkazů založených k prokázání výše škody. Co se týká nároku na náhradu nákladů za znalecké posudky a nákladů právního zastoupení, které se opírají o odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání žalobce, soud související skutková zjištění uvádí níže v rámci právního posouzení. Průběh a výsledek trestního řízení účastníci učinili nesporným.

32. Soud ve věci nehodnotil listinné důkazy, týkající se doložení konkrétní výše škody, neboť jak uvedeno níže, soud dospěl k závěru, že ve věci nároků z titulu nesprávného úředního postupu při zajištění dat ze serverů v rámci prohlídky prostor ze dne [datum] není dán odpovědnostní titul. Soud tak nehodnotil následující listinné důkazy: výpis přijatých faktur žalobcem od [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka] ze dne [datum], výpis bankovních dokladů k výplatě mezd za období roku 2015 a 2016 zaměstnancům [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], faktury vystavené [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], mzdové listy [jméno] [příjmení], [jméno] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení], interní pokyn zaměstnavatele [číslo] – 8, zápis z jednání z mimořádné porady vedení společnosti žalobce ze dne [datum].

33. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 82 t.ř., odst. 1 domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení. Podle 82 t.ř. odst. 2 z důvodů uvedených v odstavci 1 lze vykonat i prohlídku prostor nesloužících k bydlení (jiných prostor) a pozemků, pokud nejsou veřejně přístupné. Podle § 83 t.ř. (odst. 1) nařídit domovní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. V neodkladných případech tak může namísto příslušného předsedy senátu nebo soudce (§ 18) učinit předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána. Příkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení; (odst. 2) na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná domovní prohlídku policejní orgán. Podle § 83a t.ř. na nařízení a provedení prohlídky jiných prostor a pozemků se obdobně užije § 83 odst. 1 a 2. Podle § 84 t.ř. vykonat domovní prohlídku nebo osobní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemků lze jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného důvodu, který vedl k tomuto úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.

34. Jelikož žalobce vzal svou žalobu ohledně zaplacení částky 1 815 Kč (nárok na náhradu nákladů právního zastoupení) z důvodu opravy výpočtu zpět a žalovaná s tímto postupem vyslovila souhlas, soud řízení ve smyslu § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. v uvedeném rozsahu ve výroku I. zastavil.

35. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

36. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

37. Soud se nejprve zabýval nároky žalobce na náhradu škody spočívající v nákladech právního zastoupení v částce 154 275 Kč a nákladech za znalecké posudky v částce 272 250 Kč.

38. Usnesení o zahájení trestního stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu je nutno považovat za nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu obecně srov. např. závěry Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsouzením (viz výše). Je tak naplněn předpoklad odpovědnostního titulu žalované z důvodu vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení [anonymizováno], [stát. instituce] [obec] [anonymizováno 13 slov] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které bylo odklizeno ve vztahu k žalobci usnesením státního zástupce [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], kterým došlo k zastavení trestního stíhání, neboť nebylo prokázáno, že skutek je trestným činem a nebyl dán ani důvod pro postoupení věci. Stížnost poškozeného proti usnesení byla zamítnuta usnesením [anonymizována čtyři slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Je tak splněna podmínka existence odpovědnostního titulu ve formě nezákonného rozhodnutí, což žalovaná ani nesporovala.

39. Co se týká požadavku žalobce na náhradu škody v částce 272 250 Kč, soud má z výpisů faktur za prokázané, že žalobce tuto částku uhradil znalci [jméno] [příjmení], který podal znalecké posudky pod [číslo] [rok] (139 150 Kč), [číslo] [rok] (72 600 Kč) a [číslo] [rok] (60 500 Kč). Soud má rovněž z trestního spisu a rozhodnutí o zastavení trestního stíhání za prokázané, že znalecký posudek [číslo] [rok] byl ze strany žalobce fakticky v trestním řízení předložen a byl jedním z podkladů, z nichž orgány vycházely při zastavení trestního stíhání žalobce. Soud tak má za to, že šlo účelně vynaložené náklady, jež přímo vedly k zastavení trestního stíhání žalobce, a že se o částku 139 150 Kč snížil majetek žalobce, čímž došlo ke vzniku škody v této výši. Znalecké posudky [číslo] [rok] a [číslo] [rok] však v trestním řízení použity nebyly, nebyly žalobcem založeny do trestního spisu a nemohly tak ani být podkladem pro rozhodnutí o zastavení trestního stíhání žalobce. Z provedených znaleckých posudků je patrné, že sloužily k obhajobě poskytovaných služeb žalobce u jeho partnerů [příjmení] [jméno] a [příjmení] [jméno], kterým služby poskytoval.

40. Soud tak uzavírá, že pouze znalecký posudek [číslo] [rok] byl použit k nápravě následků nezákonného trestního stíhání žalobce (zastavení trestního stíhání) a vynaložené výdaje tak byly v tomto rozsahu účelné, proto soud v tomto směru požadavku žalobce výrokem II. vyhověl a ve zbylém rozsahu nákladů vynaložených za znalecké posudky [číslo] [rok] a [číslo] [rok] žalobu výrokem III. zamítl.

41. Soud se dále zabýval požadavkem žalobce na náhradu škody v částce 154 275 Kč představující náklady právního zastoupení. Pokud jde o specifikaci, žalobce ji po částečném zpětvzetí žaloby o částku 19 965 Kč upřesnil vyjádřením ze dne [datum] a předmětem řízení tak zůstaly pouze uvedené neodškodněné úkony, které žalobce v některých případech požaduje v časové dotaci nižší, než byla fakturována ze strany právního zástupce. Celkem žalobce požaduje 85x 1 500 Kč na odměně právního zástupce + 21 % DPH.

42. Náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení jsou náklady, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí (§ 31 odst. 1 OdpŠk). Zahrnují pouze účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále i jen„ AT“ (§ 31 odst. 3 OdpŠk).

43. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce se domáhá odškodnění za úkony právní služby, které byly všechny realizovány za účinnosti o.z. (po 1. 1. 2014), soud s odkazem na § 26 OdpŠk a § 2952 o.z. uvádí, že není nutným se zabývat jakožto podmínkou vzniku tohoto nároku tím, zda skutečně došlo k úhradě odměny, resp. nákladů právních služeb žalobcem jeho právnímu zástupci, když postačuje samotný vznik dluhu. Samotný vznik dluhu pak má soud za prokázaný z výpisů faktur a daňových dokladů, když na jejich základě soud navíc zjistil, že tento závazek byl žalobcem právnímu zástupci i uhrazen. Žalovaná navíc vznik dluhu nesporovala, když v částečném rozsahu (19 965 Kč) plnila a nic v tomto směru nenamítala.

44. Předmětem žaloby tak zůstaly tyto úkony právní služby: 1) právní rozbor ze dne [datum] (analýza usnesení o zastavení trestního stíhání) – 1 úkon po 1 500 Kč 2) jednání s protistranou dne [datum] (komunikace se státním zástupcem, žádost o zaslání stížnosti poškozené do usnesení o zastavení trestního stíhání) – 1 úkon po 1 500 Kč 3) vyjádření ke stížnosti poškozeného ze dne [datum] a [datum] – 1 úkon po 1 500 Kč 4) porada s žalobcem dne [datum] – 1 úkon po 1 500 Kč 5) porada s žalobcem [datum] - 1 úkon po 1 500 Kč 6) doplnění blanketní stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání dne [datum] – 1 úkon po 1 500 Kč 7) nahlížení do spisu dne [datum] – 1 úkon po 1 500 Kč 8) jednání s protistranou dne [datum] (zajištění termínů výslechů) – 1 úkon po 1 500 Kč 9) právní rozbor ze dne [datum] (analýza sdělení o výsledku dohledu [anonymizována tři slova]) – 1 úkon po 1 500 Kč 10) porada s žalobcem dne [datum] – 1 úkon po 1 500 Kč 11) nahlížení do spisu dne [datum] – 2 úkony po 1 500 Kč 12) porada s žalobcem dne [datum] – 1 úkon po 1 500 Kč 13) právní rozbor ze dne [datum] (analýza sdělení o výsledku dohledu [anonymizována tři slova]) – 1 úkon po 1 500 Kč 14) právní rozbor ze dne 9., 13., 16., 20., 21., 22. a 29. 9. 2016 (rozbor smluvní dokumentace klienta) - 3 úkony po 1 500 Kč (zvýšení podle § 12 odst. 1 AT) 15) 4x porada s žalobcem dne 20. a 26. 9. 2016 - 4 úkony po 1 500 Kč 16) 3x právní rozbor dne 2. 11. 2016 a 16. 12. 2016 (rozbor sdělení o možnosti prostudovat trestní spis, navržení dalšího postupu) - 3 úkony po 1 500 Kč 17) právní rozbor dne 5. 1. 2017 (rozbor stížnosti poškozeného do usnesení o zastavení trestního stíhání) - 1 úkon po 1 500 Kč 18) vyjádření ke stížnosti poškozeného proti zastavení trestního stíhání ze dne 5., 6., 11. a 12. 1. 2017 - 3 úkony po 1 500 Kč (zvýšení podle § 12 odst. 1 AT) 19) porada s žalobcem dne 12. 1. 2017 - 1 úkon po 1 500 Kč 20) 7x právní rozbor ze dne 5., 8., 11., 12., 26. a 27. 4. 2016 a 3. 5. 2016 (rozbor usnesení o zahájení trestního stíhání a dalšího postupu) - 7 úkonů po 1 500 Kč 21) sepis podnětu k výkonu dohledu dne 3., 13. a 17. 5. 2016 - 3 úkony po 1 500 Kč (zvýšení podle § 12 odst. 1 AT) 22) odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 11., 12., 13., 14. a 18. 4. 2016 - 3 úkon po 1 500 Kč (zvýšení podle § 12 odst. 1 AT) 23) 2x porada s žalobcem dne 11. a 15. 4. 2016 - 2 úkony po 1 500 Kč 24) nahlížení do spisu 6. 4. 2016 - 2 úkony po 1 500 Kč 25) 3x porada s žalobcem dne 15. a 17. 7. 2015 - 3 úkony po 1 500 Kč 26) komunikace s [anonymizováno] dne 15. 7. 2015 (o provedení prohlídky jiných prostor) - 1 úkon po 1 500 Kč 27) 5x právní rozbor ze dne 15., 16., 20., 22. a 23. 7. 2015 (legalita prohlídky jiných prostor, další postup) - 5 úkonů po 1 500 Kč 28) účast na vyšetřovacím úkonu dne 20. 7. 2015 (podání vysvětlení) - 2 úkony po 1 500 Kč 29) 4x právní rozbor ze dne 5., 6., 14. a 17. 8. 2015 (rozbor smluvní dokumentace za účelem zhodnocení legality používaného software) - 4 úkony po 1 500 Kč 30) 2x porada s žalobcem dne 5. a 6. 8. 2015 - 2 úkony po 1 500 Kč 31) porada s žalobcem dne 6. 8. 2015 - 1 úkon po 1 500 Kč 32) porada s žalobcem dne 1. 10. 2015 - 1 úkon po 1 500 Kč 33) porada s žalobcem dne 13. 10. 2015 - 1 úkon po 1 500 Kč 34) právní rozbor dne 2. a 16. 9. 2015 (rozbor dokumentace, právní analýza) - 3 úkony po 1 500 Kč (zvýšení podle § 12 odst. 1 AT) 35) porada s žalobcem dne 22. 9. 2015 - 1 úkon po 1 500 Kč 36) 3x právní rozbor dne 25. 2., 14. 3. a 16. 3. 2016 (stav trestního řízení, další postup) - 3 úkony po 1 500 Kč 37) porada s žalobcem dne 8. 3. 2016 - 1 úkon po 1 500 Kč 38) komunikace s [anonymizováno] (přípis se stanoviskem žalobce) ze dne 17. a 21. 3. 2016 - 1 úkon po 1 500 Kč 39) právní rozbor ze dne 4. 1. 2016 (rozbor korespondence poškozeného zaslané klientům žalobce) - 1 úkon po 1 500 Kč 40) porada s žalobcem dne 6. 1. 2016 - 1 úkon po 1 500 Kč 41) porada s klientem dne 4. 10. 2016 - 1 úkon po 1 500 Kč 42) příprava návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne 5., 6., 7., 9., 10., 13. a 14. 10. 2016 - 2 úkony po 1 500 Kč (zvýšeno podle § 12 odst. 1 AT) 43) komunikace s poškozeným ze dne 19. 10. 2016 (odpověď na jeho výzvu k náhradě škody) - 1 úkon po 1 500 Kč 44) 3x právní rozbor ze dne 4. a 12. 11. 2015 (rozbor právní dokumentace dotčené vyšetřováním) - 3 úkony po 1 500 Kč 45) porada s žalobcem dne 9. 11. 2016 - 1 úkon po 1 500 Kč 45. Soud při posuzování účelnosti vynaložených nákladů vycházel z dosavadní judikatury (zejm. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn 30 Cdo 2533/2013), která vychází z výkladu, že v případě nákladů na obhajobu jedním obhájcem jde vždy o náklady účelně vynaložené, není-li prokázán opak. Tím je jednak respektováno výše zmíněné právo obviněného na obhajobu a zároveň tento výklad umožňuje vyhnout se zjevným obtížím při posuzování účelnosti nákladů vynaložených na obhajobu jako takových, tj. hledání odpovědi na otázku, zda skutečně zastoupení obviněného konkrétním obhájcem přispělo k zastavení trestního stíhání nebo zproštění obžaloby. Ostatně takový přístup by byl absurdní, neboť by vyžadoval po poškozeném tvrzení a prokázání skutečností objektivně nezjistitelných, nebo zjistitelných jen s nemalými obtížemi (například výslechem státních zástupců či soudců, kteří se podíleli na rozhodování v trestním řízení a zjišťování, do jaké míry k jejich rozhodnutí činnost obhájce přispěla).

46. Předně soud uvádí, že náhrada nákladů vynaložených na právní zastoupení, kterou lze poškozenému přiznat podle OdpŠk, je ohraničena samotným trestním stíháním žalobce, když pouze náklady vynaložené za probíhajícího trestního stíhání byly vynaloženy v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání a mohly směřovat ke zrušení tohoto nezákonného rozhodnutí. Žalobce byl trestně stíhán v období od 4. 4. 2016 do 22. 3. 2017, proto mu bez dalšího nelze přiznat náhradu nákladů řízení za shora uvedené úkony pod č. 25 až č. 40 a č. 44, které nebyly realizovány v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí.

47. Soud při jednání konaném dne 24. 5. 2021 podle § 118a odst. 3 mj. poučil žalobce o jeho povinnosti navrhnout důkazní návrhy potřebné k prokázání nároku na náhradu nákladů právního zastoupení a o možných následcích nesplnění této výzvy. Jelikož měl soud po provedení dokazování za to, že žalobce navrženými důkazy svůj nárok dostatečně neprokázal, znovu jej v tomto směru podle § 118a odst. 3 poučil při jednání konaném dne 28. 3. 2022. Žalobce však ani po opakovaném poučení nenabídl soudu žádné důkazy k prokázání realizace úkonů shora uvedených jako právní rozbor pod č. 1, 9, 13, 14, 16, 17 a 20 a porady pod č. 4, 5, 10, 12, 15, 19, 23, 41 a 45 a komunikace s poškozeným pod č.

43. Žalobce tak v tomto rozsahu neunesl břemeno důkazní, proto mu nemohla být náhrada přiznána.

48. U zbylých úkonů právních služeb se soud dále zabýval podmínkou, zda tyto náklady byly účelně vynaloženy, zda se jedná o úkony ve smyslu AT a zda již nebyly žalovanou ve správné výši odškodněny. Zde soud uvádí, že nelze veškerou činnost právního zástupce vykonávanou v rámci převzetí právního zastoupení žalobce hodnotit jako úkon právní služby ve smyslu AT, za který lze přiznat odměnu. Soud zbylé úkony posoudil následovně: -) č. 2 - jednání s protistranou dne 4. 1. 2017 (komunikace se státním zástupcem, žádost o zaslání stížnosti poškozené do usnesení o zastavení trestního stíhání) – bez dalšího lze říci, že se nejedná o úkon právní služby ve smyslu AT, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána -) č. 3, 18 – příprava a vyjádření ke stížnosti poškozeného ze dne 5., 6., 11., 12. a 16. 1. 2017 – z usnesení o zamítnutí stížnosti poškozené ze dne 22. 3. 2017 nevyplývá, že by vyjádření žalobce bylo podkladem pro toto rozhodnutí s tím, že stížnost byla zamítnuta z důvodu, že poškozený neuvedl žádný relevantní argument zpochybňující správnost rozhodnutí státního zástupce, které bylo shledáno za precizní a podrobné, když státní zástupce se vypořádal s každou dílčí otázkou; soud tak dospěl k názoru o neúčelnosti vynaložených nákladů a o neprokázání realizace úkonu -) č. 6, 22 - doplnění blanketní stížnosti a její odůvodnění proti usnesení o zahájení trestního stíhání dne 11., 12., 13., 14., 17. a 18. 4. 2016 – soud má za prokázané, že tento úkon byl realizován; soud jej však posuzuje spolu s podanou blanketní stížností ze dne 8. 4. 2016 jako 1 úkon; jedná se nikoli o úkon ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), když tímto jsou úkony směřující jednak přímo k meritu věci, ale zároveň úkony, které lze hodnotit jakožto nikoli jednoduché; tedy úkon je nutno posoudit jako návrh dle § 11 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 3 AT, proto žalobci náleží náhrada ve výši odměny za úkon právní služby (žalovaná již žalobci přiznala odměnu ve výši za blanketní stížnost) -) č. 7, 11, 24 - nahlížení do spisu dne 6. 4. 2016, 17. 5. 2016 a 29. 9. 2016 – soud má za prokázané, že tyto úkony byly realizovány; úkony však byly realizovány v blízké časové souvislosti a s ohledem na průběh řízení a velikost spisu je soud nehodnotí jako účelně vynaložené s tím, že za nahlížení ze dne 22. 11. 2016 byla žalobci žalovanou přiznána plná náhrada -) č. 8 - jednání s protistranou dne 13. 7. 2016 (zajištění termínů výslechů) – bez dalšího lze říci, že se nejedná se o úkon právní služby ve smyslu AT, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána -) č. 21 - sepis podnětu k výkonu dohledu dne 3., 13. a 17. 5. 2016 – soud má za prokázané, že tento úkon byl realizován; soud jej však posuzuje spolu s podaným podnětem ze dne 17. 5. 2016 jako 1 úkon; jedná se nikoli o úkon ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), když tímto jsou úkony směřující jednak přímo k meritu věci, ale zároveň úkony, které lze hodnotit jakožto nikoli jednoduché; tedy úkon je nutno posoudit jako návrh dle § 11 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 3 AT, proto žalobci náleží náhrada ve výši odměny za úkon právní služby (žalovaná již žalobci přiznala odměnu ve výši za podaný podnět) -) č. 42 - příprava návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne 5., 6., 7., 9., 10., 13. a 14. 10. 2016 – soud má za prokázané, že tento úkon byl realizován; soud jej však posuzuje spolu s podaným návrhem na zastavení ze dne 17. 10. 2016 jako 1 úkon; jedná se o úkon ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), proto žalobci náleží náhrada ve výši 1 odměny za úkon právní služby (žalovaná již žalobci přiznala odměnu ve výši 1 odměny za podaný návrh na zastavení)

49. S ohledem na shora uvedené soud žalobci další náhradu škody za vynaložené právní zastoupení nepřiznal a žalobu v rozsahu částky 154 275 Kč výrokem III. zamítl.

50. Soud se dále zabýval nároky žalobce na zaplacení částky 584 829,88 Kč a 129 358,51 Kč z titulu nesprávného úředního postupu policejního orgánu při zajištění dat žalobce ze serverů v rámci prohlídky prostor ze dne 15. 7. 2015.

51. Soud se předně zabýval otázkou pasivní legitimace, přičemž zde soud odkazuje zejm. na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4066/2018, kde dovolací soud uzavřel, že otázka, která organizační složka státu vystupuje v řízení před soudem v případě újmy způsobené policejním orgánem coby jedním z orgánů činných v trestním řízení (§ 12 odst. 1, 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu), již byla sjednocujícím způsobem vyřešena v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. 31 Cdo 874/2015, uveřejněném pod číslem 131/2018 Sbírky soudního rozhodnutí a stanovisek s právní větou:„ [anonymizováno 10 slov] [stát. instituce] [anonymizováno 8 slov] [stát. instituce], [anonymizováno] [stát. instituce]“ Dovolací soud v odůvodnění R 131/2018 podrobně vysvětlil, že § 21a odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve spojení s § 6 OdpŠk stanoví, která organizační složka vystupuje za stát před soudem v případě odpovědnosti státu podle zákona č. 82/1998 Sb., přičemž v téže věci může za stát jednat současně jen jedna organizační složka. Podle této úpravy [stát. instituce] jedná jménem státu v případech odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, k nimž došlo v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním a v určitých případech ve správním soudnictví. Trestním řízením je přitom třeba rozumět nejen fázi řízení před soudem, ale i jednotlivé fáze trestního řízení (včetně přípravného řízení). [stát. instituce] tak jedná za stát ve věcech odpovědnosti státu za škodu vzniklou z činnosti všech orgánů činných v trestním řízení, tedy včetně postupů [stát. instituce]. Dovolací soud k tomuto doplnil, že shodně se k otázce vymezení příslušného úřadu vyjadřuje komentářová literatura, podle níž jménem státu v případech odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, k nimž došlo v trestním řízení (a to nejen ve fázi řízení před soudem), jedná [stát. instituce]. Uvedené ministerstvo jedná ve věcech odpovědnosti státu za škodu vzniklou z činnosti všech orgánů činných v trestním řízení, tedy i policejních složek, které jinak podléhají [stát. instituce] (Vojtek P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, komentář k § 6 II. Působnost úřadu). Trestním řízením je třeba rozumět veškerá řízení podle trestního řádu bez ohledu na okolnost, který orgán činný v trestním řízení rozhodnutí vydal, popřípadě se dopustil nesprávného úředního postupu (Ištvánek F., Simon P., Korbel F., Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2017, komentář k § 6 odst. 2 písm. a)).

52. V ustanovení § 2 zákona o Policii České republiky je obecným způsobem vymezeno její postavení a činnost tak, že Policie České republiky plní (mimo jiné) úkoly podle trestního řádu - tyto úkoly ovšem plní jako policejní orgán coby jeden z orgánů činných v trestním řízení (§ 12 odst. 1 odst. 2 písm. a) trestního řádu), což znamená, že při plnění těchto úkolů nepostupuje podle zákona o Policii České republiky, ale stejně jako ostatní orgány činné v trestním řízení (soudy a státní zastupitelství) podle trestního řádu.

53. V souzené věci tak jedná jménem státu samostatně [stát. instituce], neboť [stát. instituce], která prohlídku jiných prostor realizovala, činila právě a pouze úkony v rámci trestního řízení na základě vydaného příkazu k prohlídce.

54. Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná prohlídka. Tato osoba je povinna prohlídku strpět (§ 85a odst. 1 t. ř.), neboť prohlídka vykonaná v souladu s trestním řádem je přípustným omezením základního práva vlastnit majetek a na nedotknutelnost obydlí (čl. 11, 12 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené jako součást ústavního pořádku České republiky pod č. 2/1993 Sb., dále jen„ Listina“). Dojde-li pak za této situace při prohlídce ke vzniku škody na majetku, pak se může jednat o nesprávný výkon veřejné moci orgánem činným v trestním řízení vůči žalobci jakožto osobě, která je na trestním řízení v daném rozsahu takto zúčastněna. V projednávané věci policejní orgán jednal jako orgán činný v trestním řízení vůči žalobci jakožto faktickému uživateli prostor (místnosti HC7, předmětných serverů a na nich umístěných dat), kde byla prohlídka realizována, žalobce byl v příkazu jasně označen.

55. Žalobce se domáhá tvrzených nároků z odpovědnostního titulu nesprávného úředního postupu. Úkolem žalobce je pochybení na straně státu skutkově tvrdit, právní kvalifikace je věcí soudu.

56. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (sem patří celá škála případů s konkrétním obsahem, počínaje například posuzováním podmínek pro vydání rozhodnutí ve stavebním řízení, konče shromažďováním podkladů v trestním řízení, které skončilo odložením věci).

57. Z obsahu tohoto pojmu i z výkladu zákona vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 30. 11. 1977, sp. zn. Plsf 3/77, publikované pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1977; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 804/96, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 4/2000). Protože zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku zdejšího soudu ze dne 6. 8. 2000, sp. zn. 25 Cdo 1099/99).

58. Úprava nezákonného rozhodnutí pak stojí především na předpokladech § 7 a § 8 odst. OdpŠk, kdy je upraveno, že za nezákonné lze mít obecně, s výjimkami, pouze rozhodnutí pravomocné, které bylo právě pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, a kterému se měl poškozený, rovněž nikoliv bezvýjimečně, procesně bránit. Výjimka z požadavku právní moci zrušeného rozhodnutí je v zákoně výslovně upravena pro ta rozhodnutí, která jsou vykonatelná bez ohledu na právní moc. Judikatura pak vymezuje případy, kdy není nutné trvat na požadavku využití opravných prostředků. Rozhodnutím příslušných orgánů je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Je přitom bezvýznamné, zda zrušené rozhodnutí bylo rozhodnutím ve věci samé z důvodů skutkových nebo pro nesprávné právní posouzení, či zda šlo o nezákonné rozhodnutí procesní povahy, jímž byla způsobena škoda či nemajetková újma (NS 28 Cdo 3940/2009). Aby bylo možno rozhodnutí pokládat za nezákonné, musí tedy jít o rozhodnutí pravomocné nebo vykonatelné bez ohledu na právní moc a zároveň musí být zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v době, kdy mělo zamýšlené právní účinky ve smyslu právní moci nebo vykonatelnosti (NS 30 Cdo 443/2013).

59. Nesprávnost úředního postupu žalobce spatřoval v tom, že příslušné policejní složky při provedení prohlídky prostor nepostupovaly tak, aby šetřily majetek žalobce, čímž mělo dojít ke vzniku škody na straně žalobce, který musel vynaložit náklady na nápravu tohoto postupu. Konkrétně žalobce policejních složkám vytýkal, že postupovaly neodborně a bez předchozího upozornění a nedostály tak své povinnosti šetřit práva a zamezit vzniku škody a že průběh předmětné prohlídky nedostatečně zdokumentovaly. Dále žalobce vytýkal, že došlo k přenosu zajištěných dat skrz notebook zaměstnance konkurenční firmy [právnická osoba] na úložiště soudního znalce a že daný úkon způsobil nedostupnost jeho aplikací provozovaných na serverech, zastavení toku dat a poškození infrastruktury.

60. Dle § 2 odst. 4 t. ř. jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti. Trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů; s největším urychlením projednávají zejména vazební věci a věci, ve kterých byl zajištěn majetek, je-li to zapotřebí vzhledem k hodnotě a povaze zajištěného majetku. Trestní věci projednávají s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení. K obsahu petic zasahujících do plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí.

61. Dle § 11 písm. c) zákona o Policii České republiky jsou policista a zaměstnanec policie povinni postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nebo osob nezúčastněných nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem.

62. V obecné rovině lze prohlídku jiných prostor považovat za úkon přispívající k naplnění ústavně aprobovatelného veřejného zájmu stíhání trestných činů a spravedlivého potrestání jejich pachatelů; její použití však současně vyžaduje respektování ústavněprávních limitů, neboť sebou nese riziko vážného omezení základních práv a svobod jednotlivce (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3038/07 ze dne 29. 2. 2008 (N 46/48 SbNU 549)). K řádnému, zákonnému a ústavně konformnímu provedení prohlídky tak v zásadě může dojít toliko tehdy, je-li to v demokratické společnosti nezbytné, účelu sledovaného veřejným zájmem nelze dosáhnout jinak a jsou příslušnými orgány dodržena všechna zákonem stanovená pravidla a procedury.

63. Soud v řízení zjistil, že procesní pravidla pro realizaci prohlídky byla dodržena, neboť policie o realizaci prohlídky řádně požádala a příkazem [název soudu] k prohlídce jiných prostor ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] byla prohlídka řádně nařízena; prohlídka byla skutečně nařízena v místnosti [anonymizováno] nacházející se v provozovně společnosti [právnická osoba] se sídlem v [obec a číslo], ulici [ulice a číslo], tedy tam, kde ji policie skutečně vykonala; jednateli společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení], který se v té době v prostorách nacházel, byl doručen příkaz k prohlídce, bylo mu umožněno se prohlídky účastnit. Byla tak dodržena pravidla stanovená § 82 a násl. trestního řádu a v tomto ohledu nelze uzavřít, že by došlo k nesprávnému úřednímu postupu.

64. V souzené věci je pak dále nutné posoudit, zda samotný postup policie při prohlídce a způsob jejího provedení, jehož cílem bylo získání dat žalobce ze serverů, byly v daném kontextu nezbytnými k dosažení účelu. V souzené věci však soud neshledal ani v tomto směru nesprávný úřední postup orgánů činných v trestním řízení při provádění prohlídky.

65. Soud nehodlá polemizovat s důvodností realizace prohlídky s ohledem na skutečnosti známé policejnímu orgánu z doby před realizací úkonu. Policejnímu orgánu bylo známo, že se v předmětných prostorách skutečně nacházejí servery sloužící k uložení dat žalobce, z nichž by mohly být zjištěny skutečnosti závažné pro trestní řízení. Rovněž dle jeho názoru nebylo možné žalobce předem vyrozumět o provedení úkonu a zajistit jeho součinnost, neboť jeho vyrozumění by bylo v rozporu s účelem a smyslem úkonu. Existovala důvodná obava, že by stopy a příp. důkazy týkající se podezření ze spáchání přečinu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi mohly být zničeny, čímž by mohlo dojít ke zmaření trestního řízení. Svědek [jméno] [příjmení] mj. při jednání soudu vypověděl, že by žalobci stačily 2 hodiny na to, aby informoval zákazníky a přesměroval příjem dat na náhradní servery.

66. V řízení bylo prokázáno, že v situaci, kdy nebylo možné zajistit součinnost žalobce, bylo jediným možným způsobem, kterým mohl policejní orgán realizovat daný úkon prostřednictvím odborníka z kybernetiky - ustanoveného znalce, a to způsobem, který byl podrobně rozveden v rámci skutkových zjištění učiněných shora. Pouze ve stručnosti soud rekapituluje, že znalec osobně přistoupil k vypnutí (fyzických) serverů žalobce, následně připojil své médium (a nikoliv osoby konkurenční firmy [právnická osoba], když přítomnost takové osoby při úkonu nebyla ani prokázána) a přes USB rozhraní zkopíroval data a (fyzické) servery znovu zapnul. Úkon trval od 10:30 do 12:45 hodin. Uvedené má soud za prokázané z trestního spisu a znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], z výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který se obdobných úkonů účastní opakovaně, a z výpovědí svědka [celé jméno svědka], který rovněž vypověděl, že ze zapnutého serveru lze získat data pouze se znalostí hesla a že po provedení úkonu fyzické servery osobně viděl.

67. Dle názoru soudu tak nebylo možné provést úkon šetrněji k právům žalobce, úkon byl proveden v souladu se zásadou přiměřenosti a účelu úkonu nebylo možné dosáhnout jinak.

68. Lze přisvědčit tvrzení žalobce, že dokumentace prohlídky a způsobu jejího provedení v protokolu je strohá, toto však samo o sobě nemá za následek prokázání nesprávného úředního postupu. Fotodokumentace je součástí znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce]. Poukazoval-li pak žalobce na vyjádření [anonymizována tři slova] učiněné v rámci dohledu a na konstatované vady v postupu, pak tyto vady byly spatřovány v jiných okolnostech (právní posouzení, subjektivní stránka trestného činu, protiprávnost, vady v protokolu o zajištění dat GPS z vozidel).

69. Žalobce byl při jednání konaném dne 24. 5. 2021 podle § 118a odst. 3 mj. poučen o jeho povinnosti navrhnout důkazní návrhy potřebné k prokázání konkrétního nesprávného úředního postupu a o možných následcích nesplnění této výzvy v podobě neunesení důkazního břemene. Jelikož měl soud po provedení dokazování za to, že žalobce navrženými důkazy existenci odpovědnostního titulu dostatečně neprokázal, znovu jej v tomto směru podle § 118a odst. 3 poučil při jednání konaném dne 28. 3. 2022. Žalobce však ani po opakovaném poučení nenabídl soudu žádné další důkazy. Nesprávný úřední postup nebyl prokázán ani výslechy žalobcem navržených svědků, když tyto osoby nemohly objasnit, jakým způsobem byla prohlídka realizována, když se jí osobně nezúčastnili.

70. Soud tak uzavírá, že má pro výše uvedené za zjištěné, že způsob provedení prohlídky byl proveden v souladu se zákonem a v rozsahu nezbytném k dosažení sledovaného účelu, to jest zajištění věcí, které se v předmětném prostoru měly nacházet, a že tohoto účelu v daném kontextu nebylo možno dosáhnout jinak. Přičemž k tomuto byla dodržena trestním řádem daná procesní pravidla. Není tak dána základní podmínka pro přiznání náhrady škody, tedy existence odpovědnostního titulu (a to ani ve formě nezákonného rozhodnutí, když příkaz k prohlídce ze dne [datum] nebyl zrušen, což ostatně žalobce ani netvrdil), proto se soud dále nezabýval dalšími předpoklady odpovědnosti státu a žalobu v tomto rozsahu výrokem III. zamítl.

71. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, 2 a § 146 odst. 2 o.s.ř., podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Žalobce původně požadoval po žalované zaplacení částky 1 162 493,39 Kč. Ohledně nároku na náhradu majetkové škody v částce 139 150 Kč (přiznaná náhrada za znalecký posudek) a v částce 19 965 Kč (žalovanou uhrazené náklady právního zastoupení po podání žaloby a poté, co co uplynula 6 měsíční lhůta k předběžnému projednání nároku podle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., částečně zastaveno usnesením na č.l. 258) byl žalobce úspěšný a v tomto rozsahu žalovaná zavinila vedení řízení. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v částce 1 815 Kč (zpětvzetí ze strany žalobce po upřesnění výpočtu) a v částkách 133 100 Kč, 154 275 Kč, 584 829,88 Kč a 129 358,51 Kč (zamítnutí žaloby) byl žalobce neúspěšný a zavinil tak vedení řízení v tomto rozsahu. S ohledem na uvedené lze uzavřít, že žalobce měl procesní úspěch co do tarifní hodnoty 159 115 Kč, a tedy ze 13,7 %, a žalovaná co do tarifní hodnoty 1 003 378,39 Kč, a tedy z 86,3 %. Proto soud rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 72,6 % (odečtení zavinění žalované od zavinění žalobce). Náhrada nákladů řízení je představována náklady nezastoupeného účastníka v částce 2 400 Kč za 8 paušální náhradu hotových výdajů (vyjádření k žalobě, 6x příprava na jednání soudu, účast na jednání dne 24. 5. 2021, 9. 8. 2021, 4. 10. 2021, 1. 12. 2021, 28. 3. 2022, 1. 6. 2022, účast na vyhlášení rozsudku 9. 6. 2022) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., 72,6 % činí částku 1 742,40 Kč, její zaplacení uložil soud neúspěšnému žalobci.

72. Podle § 148 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků; u žádného z účastníků tyto předpoklady splněny nejsou. Žalobce byl v řízení neúspěšný v rozsahu 86,3 %, proto jej soud zavázal k placení nákladů státu v tomto rozsahu. Žalovaná byla neúspěšná v rozsahu 13,7 %, proto jí soud zavázal k placení nákladů státu v tomto rozsahu. Výše nákladů státu nebyla v době vyhlášení rozsudku známa, proto bude stanovena samostatným usnesením.

73. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

Poučení