20 C 125/2023 - 92

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobců: a) [Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] proti žalované: [IČO zainteresované společnosti 0/0] [Adresa zainteresované společnosti 0/1] [Anonymizováno] [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 87 118 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se částečně, v rozsahu zaplacení částky 48 958 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 7. 8. 2023 do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 27 384 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 7. 8. 2023 do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům částku 10 776 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 7. 8. 2023 do zaplacení se zamítá.

IV. Žalobci jsou povinni nahradit žalované náklady řízení v rozsahu 51,4 %, ve výši 771 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou domáhají po žalované úhrady částky v celkové výši 87 118 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná částka je majetkovou škodou, která byla žalobcům způsobena v důsledku nesprávného úředního postupu při realizaci nedůvodné domovní prohlídky. Žalobci vlastní nemovitost na adrese [adresa], v níž dne 13. 2. 2020 proběhla domovní prohlídka, realizovaná orgánem Policie ČR, a to na základě příkazu vydaného [adresa]. Při prohlídce došlo ze strany orgánů státu k násilnému vstupu a k poškození dřevěné posuvné části dveří zabezpečujících vstupní prosklené dveře (okenice) a k poškození prosklených dveří. Páčidlem byl poškozen zámek dřevěné části dveří, kování i dřevěná část dveří a rovněž dřevo a kování prosklených dveří. Konkrétně na pravém křídle dveří je patrné poškození, kdy vrchní závora je mírně 6 mm ve vrchní části odejmutá směrem ven a náklopek dveří je ve vrchní části rovněž mírně vyhnutý směrem ven a z vnější strany dveří ve vrchní části je patrná drobná prasklina o délce 15 cm. Dřevěná prahová lišta dveří, do které zapadá zástrč závory, je rovněž prasklá v délce 30 cm. Dveře byly původně vyrobeny na míru. Žalobci při podání žaloby vycházeli z popisu poškození učiněného policejním orgánem a dožadují se náhrady za poškození celého systému dveří, za což považují skleněné dveře, dřevěné dveře (okenici), zámek i zeď. Požadovaná náhrada škody odpovídá ceně obvyklé za opravu dveří, kterou žalobci určili dle vyžádaných cenových nabídek. Žalobci mají za to, že ke škodě na jejich majetku došlo již snížením hodnoty jejich majetku bez ohledu na to, že žalobci dosud z opatrnosti nevynaložili finanční prostředky na opravu dveří. Žalobci svůj nárok uplatnili u žalované dne 6. 2. 2023, ta uznala, že ve věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu, plnit však odmítla.

2. Žalovaná žalobu shledává za nedůvodnou a navrhuje její zamítnutí. Žalovaná uvedla, že je nesporné uplatnění nároků žalobců dne 6. 2. 2023 a rovněž to, že dne 13. 2. 2020 byla na základě příkazu [adresa] realizovaná domovní prohlídka v nemovitosti žalobců na adrese [adresa], v rámci které došlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany orgánů, které násilně vstoupily do objektu, aniž se následně prokázal účel prohlídky, pro který byl vstup do objektu vyhodnocen jako neodkladný a neopakovatelný. Zásadní z pohledu žalované je však to, že ze strany žalobců nebyl prokázán vznik škody a rozsah poškození dveří. Ze strany žalobců byly předkládány pouze cenové nabídky na nové dveře a v případě, kdy by žalované byla předložena faktura o provedení opravy dveří, byla by tato pravděpodobně žalovanou proplacena. Žalovaná je přesvědčena, že ke škodě dosud nedošlo a není tak dán důvod k plnění. Dále žalovaná poukazuje na to, že cenové nabídky žalobců jsou na zcela nové dveře a dle názoru žalované by s ohledem na tvrzené poškození byla dostačující oprava. Rovněž žalovaná poukazuje na to, že žalobci žádali původně náhradu škody pouze za poškození skleněných dveří, které nebylo prokázáno, a nikoliv za poškození dřevěných dveří, o čemž hovoří až po koncentraci řízení, a taková změna předmětu řízení je nepřípustná, proto by měla být žaloba zamítnuta.

3. Při jednání konaném dne 26. 8. 2024 žalobci vzali svou žalobu částečně zpět v rozsahu částky 48 958 Kč spolu s příslušenstvím. Jedná se o rozdíl průměrných částek stanovených dle odborných vyjádření, která byla provedena k důkazu. Částečné zpětvzetí žalobci činí z důvodu jednání žalované, která je v rámci předběžného projednání nároku uvedla v omyl, když dospěla k závěru, že poškozené jsou i dveře prosklené. Žalobci takto svůj nárok uplatnili u soudu a požadovali vyšší náhradu škody. Žalovaná s tímto částečným zpětvzetím žaloby souhlasila a doplnila, že po provedeném dokazování má za to, že nesprávný úřední postup je dán ve vztahu k poškození dřevěné okenice, a nikoliv ve vztahu k poškození skleněných dveří. Stran tvrzeného zavinění žalované na určení rozsahu škody žalovaná uvedla, že je to strana žalující, která vymezuje předmět řízení a má být schopna určit, co bylo poškozeno.

4. Účastníci učinili nesporným uplatnění nároku žalobců u žalované dne 6. 2. 2023, vydání výzvy žalované k doplnění žádosti ze dne 4. 4. 2023 a vydání zamítavého stanoviska žalované k nároku žalobců dne 6. 6. 2023. Dále je mezi účastníky nesporné, že dne 13. 2. 2020 byla na základě příkazu [adresa] ze dne 3. 2. 2020 realizovaná domovní prohlídka v nemovitosti žalobců na adrese [adresa], v rámci které došlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany orgánů, které násilně vstoupily do objektu, aniž se následně prokázal účel prohlídky.

5. Sporným zejména zůstává, zda a v jakém rozsahu v rámci předmětné domovní prohlídky došlo k poškození dveří a zda žalobcům svědčí právo na náhradu škody a v jaké výši.

6. Z protokolu o provedení prohlídky ze dne 13. 2. 2020 soud zjistil, že dne 13. 2. 2020 v 8:25 hod. bylo policejním orgánem započato s provedením domovní prohlídky v nemovitosti ve vlastnictví žalobců na adrese [adresa] na základě příkazu [adresa] ze dne 3. 2. 2020 jako neodkladného a neopakovatelného úkonu z důvodu obavy ze zmaření nebo zničení důkazů podezřelými osobami a zároveň důkazy nebylo možné zajistit jiným způsobem. Předchozí výslech ve smyslu § 84 trestního řádu nebyl proveden. Byl poveden vstup na pozemek, nebylo nikým reagováno na výzvu k otevření objektu a telefonicky byl neúspěšně kontaktován žalobce a). Následně bylo násilně vniknuto do objektu v jeho zádní části v oblasti velkých posuvných dveří. Za pomocí páčidla bylo provedeno v oblasti zámku vyhnutí jistícího mechanismu a následné odsunutí dřevěné části posuvných dveří, za kterou se nacházely prosklené francouzské dveře. Pohledem do vnitřních prostor objektu bylo zjištěno, že se zde žádná indoor pěstírna rostlin konopí nenachází. Následně volal zpět žalobce a), který byl telefonicky vyrozuměn o konání domovní prohlídky a jejím průběhu. Jelikož se v objektu nenacházely zájmové věci, bylo domluveno, že další vstup do objektu bude proveden až po příjezdu žalobce a) dne 14. 2. 2020 a domovní prohlídka byla dne 13. 2. 2020 v 9:30 hod. přerušena. Kriminalistickým technikem bylo nafoceno způsobené poškození po násilném odstranění překážky, dřevěná část posuvných dveří byla vrácena zpět na místo a zapečetěna. Pokračováno v domovní prohlídce bylo dne 14. 2. 2020 ve 12:02 hod. za přítomnosti žalobce a). Žalobce a) dne 14. 2. 2020 převzal příkaz k domovní prohlídce a k věci v rámci podaného vysvětlení uvedl, že v domě se nenachází žádné drogy ani zbraně. Při prohlídce nebyly nalezeny hledané věci a došlo při ní k poškození věcí a zařízení objektu. Prohlídka skončila dne 14. 2. 2020 ve 12:15 hod.

7. Z úředního záznamu o ohledání místa přestupku ze dne 26. 7. 2022 a odůvodnění odložení věci ze dne 30. 8. 2023 soud zjistil, že policejní orgán prošetřoval oznámení žalobkyně b) o možném spáchání přestupku, kdy mělo dojít k poškození dvoukřídlých prosklených dveří s dřevěnou posuvnou uzamykatelnou okenicí v zádní části objektu na adrese [adresa] a věc následně odložil z důvodu, že po provedeném šetření dospěl k závěru, že poškození z domovní prohlídky a oznámené poškození jsou totožné.

8. Z fotodokumentace založené do spisu [adresa] soud zjistil, že policejní orgán zdokumentoval průběh domovní prohlídky provedené v nemovitosti žalobců na adrese [adresa] a poškození dveří. Jedná se o velké zeleně natřené dveře v zadní části objektu, které se skládají z prosklených dvoukřídlých dveří a posuvné dřevěné okenice, která se odsouvá vlevo a zabezpečuje prosklenou část dveří. Dřevěná část je opatřena zámkem, který byl poškozen při násilném otevření, a došlo k odsunutí dřevěné okenice vlevo. Dále došlo k odštípnutí zdiva a odření kování v části uchycení jistícího mechanismu do zdi objektu, k poškození dřeva v oblasti zámku na okenici, v oblasti rámu a v oblasti pojezdu. Prosklené dvoukřídlé dveře poškozeny nebyly, nedošlo k jejich otevření policejním orgánem. Okna chráněná okenicemi poškozena nebyla, nedošlo k jejich otevření.

9. Ze 3 fotografií, které byly pořízeny žalobci, na nichž jsou vyobrazeny dveře v objektu [adresa] soud neučinil žádná zjištění, neboť není patrné datum pořízení fotografií.

10. Z cenové nabídky ze dne 4. 2. 2012 společnosti [právnická osoba]. soud zjistil specifikaci vstupních dveří včetně dřevěných okenic a jejich původní pořizovací cenu ve výši 113 929 Kč bez DPH.

11. Z cenové nabídky ze dne 26. 7. 2022 společnosti [právnická osoba]. soud zjistil, že tato společnost stanovila obvyklou cenu opravy dveřních křídel spočívající ve výměně poškozených prvků kování a dřevěných částí, ceně dopravy, zhotovení povrchové úpravy a zpětné montáže ve výši 50 600 Kč bez DPH.

12. Z cenové nabídky ze dne 30. 1. 2024 od společnosti [Anonymizováno] soud zjistil, že tato společnost stanovila obvyklou cenu opravy dvoukřídlých vstupních dveří spočívající v opravě rámu, křídel a zámku, opravě povrchové úpravy, instalace provizorních dveří a ceně dopravy ve výši 89 400 Kč bez DPH.

13. Ze sdělení ceny opravy dveří ze dne 7. 6. 2024 společnosti [právnická osoba]. soud zjistil, že tato společnost po zaměření na místě stanovila obvyklou cenu opravy poškozených dveří na částku 27 384 Kč s DPH. Cena je složena z ceny demontáže okenice, zřízení pomocného lešení, přepravy do dílny a zpět, opravy poškozených částí dřevěného rámu, výměny poškozeného zámku, povrchové úpravy barvou a montáže.

14. Ze sdělení ceny opravy dveří společnosti [právnická osoba]. ze dne 27. 6. 2024 soud zjistil, že tato společnost stanovila orientační cenu opravy poškozených dveří ve výši 46 700 Kč bez DPH. Cena je složena z ceny za opravu okenice, výměny zámku, montáže a dopravy.

15. Ze sdělení ceny opravy dveří [Anonymizováno] [právnická osoba] ze dne 6. 8. 2024 soud zjistil, že tato společnost stanovila cenu ve výši 25 280 Kč bez DPH. Cena je složena z ceny za demontáž a montáž, opravy dřevěného rámu, kování, broušení a lakování a dopravy.

16. Soud tak ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který plně koresponduje s výše popsanými konkrétními skutkovými zjištěními, učiněnými z jednotlivých důkazů. Předmětná domovní prohlídka byla nařízena příkazem k domovní prohlídce vydaným [adresa] [datum]. Domovní prohlídka byla klasifikována jako úkon neodkladný a neopakovatelný. Byla nařízena z důvodu, že byla dána důvodná obava z toho, že v předmětných prostorách se může nacházet indoor pěstírna konopí. Orgány Policie ČR na základě vydaného příkazu provedly dne 13. 2. 2020 v době od 8:25 do 9:30 hod. a dne 14. 2. 2020 v době od 12:02 do 12:15 hod. domovní prohlídku v objektu ve vlastnictví žalobců na adrese [adresa]. Soud má dále za zjištěné, že bezprostředně před tím, než policie přistoupila k násilnému vstupu do zájmového prostoru, bylo zjišťováno, zda se v objektu nenachází nějaká osoba, která by objekt zpřístupnila. V objektu se nikdo nenacházel, proto bylo přistoupeno k zpřístupnění násilnému. Pokud jde o průběh domovní prohlídky jako takové, pak soud zjistil, že policejní orgán vstoupil do objektu v zadní části, kdy násilně za pomocí páčidla bylo provedeno vyhnutí jistícího mechanismu zámku a odsunutí posuvné dřevěné části (okenice) vlevo, která byla v době prohlídky zabezpečena zámkem a za kterou se nacházely prosklené dvoukřídlé dveře. Při odsunutí dřevěné části došlo k poškození, konkrétně k odštípnutí zdiva a odření kování v části uchycení jistícího mechanismu do zdi objektu, k poškození dřeva v oblasti zámku na okenici, v oblasti rámu a v oblasti pojezdu. Prosklené dvoukřídlé dveře poškozeny nebyly, nedošlo k jejich otevření policejním orgánem, policejní orgán pouze nahlédl dovnitř objektu a následně prohlídku přerušil do doby příjezdu žalobce a) dne 14. 2. 2020 z důvodu, že pohledem bylo zjištěno, že v objektu se nenachází indoor pěstírna konopí. Dne 14. 2. 2020 bylo v prohlídce pokračováno za přítomnosti žalobce a). Žalobci se s nárokem na náhradu škody za poškození dveří obrátili na žalovanou dne 6. 2. 2023, která dne 6. 6. 2023 vydala zamítavé stanovisko. Dle odborných vyjádření truhlářských společností činí obvyklá cena opravy prokázaného poškození dveří (dřevěné části – okenice) 25 280 Kč – 46 700 Kč bez DPH, původní pořizovací cena celého systému dveří (prosklené i dřevěné části) v roce 2012 činila 113 929 Kč bez DPH.

17. Soud neprovedl k důkazu výslech příslušníka [Anonymizováno] [Anonymizováno] k porovnání poškození předmětných dveří způsobeného domovní prohlídkou a poškození oznámeného žalobkyní b) z roku 2022 z důvodu nadbytečnosti, poškození dveří v rámci domovní prohlídky již bylo prokázáno jinými důkazy a vyhodnocení oznámení o možném spáchání přestupku z roku 2022 policejním orgánem není pro tuto věc rozhodující. Dále soud neprovedl duplicitní důkazy k provedenému dokazování spisem, důkazy týkající se nesporných skutečností a nepřistoupil k zadání znaleckého posudku ke stanovení obvyklé ceny opravy dveří, neboť za dostačující považoval vyžádaná odborná vyjádření truhlářských společností k návrhu žalobců. Soud vyžádal vyjádření a cenové nabídky ke stanovení obvyklé ceny poškozených dveří s tím, že v žádosti dostatečně specifikoval prokázané poškození popisem i fotografiemi a jako součást žádosti rovněž zaslal podrobnou specifikaci dveří danou původní cenovou nabídkou, podle níž byly dveře realizovány. Soud obdržel celkem 5 vyjádření truhlářských firem, z tohoto neprovedl vyjádření od [Anonymizováno] důvodu zřejmého poměru pana [Anonymizováno] k věci a k osobám žalobcům, což mohlo vést k ovlivnění jeho odpovědi, a vyjádření od společnosti [Anonymizováno], neboť tato se zabývá pouze výrobou nábytku a otázka soudu směřovala mimo předmět její činnosti. Soud v rámci rozhodnutí nevycházel ani z vyjádření obstaraných žalobci, a to společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] z důvodu, že v rámci cenové nabídky byla zahrnuta i oprava křídel prosklených dveří, které však nebyly poškozeny při domovní prohlídce, a společnosti [právnická osoba]. z roku 2022 z důvodu, že od této společnosti soud obdržel stanovení ceny k roku 2024.

18. K námitce žalované týkající se tvrzené změny skutkových tvrzení stran poškození dveří ze strany žalobců po uplynutí koncentrační lhůty v reakci na průběh dokazování soud uvádí, že ze strany žalobců nedošlo ke změně skutkových tvrzení. Předmět řízení v žalobě žalobci vymezili jako poškození dřevěných posuvných částí dveří (okenice) a vstupních prosklených dveří, a to konkrétně zámku, dřeva a kování. Toto doplnili při jednání dne [datum] o popis poškození závory, náklopku dveří, prahové lišty. Je pravdou, že žalobci při jednání současně uvedli, že požadují náhradu škody pouze za prosklené dveře, které se nachází za dřevěnou okenicí. Z průběhu dokazování vyplynulo, že dveře jsou tvořeny prosklenou částí a dřevěnou ochrannou částí (posuvnou okenicí), prosklené dveře poškozeny nebyly a došlo pouze k poškození v souvislosti s odsunutím dřevěné části dveří (okenice). Soud nemá pochybnosti o předmětu řízení, kdy řízení bylo od jeho počátku vedeno ohledně poškození dveří u zadního vstupu do objektu žalobců, kdy prosklená a dřevěná část tvoří celek. Žalobci při jednání 22. 4. 2024 nepřišli s novými tvrzeními, potvrdili, že náhradu škody požadují za celý systém dveří.

19. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Podle § 82 t.ř., odst. 1 domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení. Podle § 83 t.ř. (odst. 1) nařídit domovní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. V neodkladných případech tak může namísto příslušného předsedy senátu nebo soudce (§ 18) učinit předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána. [adresa] k domovní prohlídce musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení; (odst. 2) na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná domovní prohlídku policejní orgán. Podle § 84 t.ř. vykonat domovní prohlídku nebo osobní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemků lze jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného důvodu, který vedl k tomuto úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.

21. Jelikož žalobci vzali svou žalobu ohledně zaplacení částky 48 958 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 7. 8. 2023 do zaplacení zpět a žalovaná s tímto postupem vyslovila souhlas, soud řízení ve smyslu § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. v uvedeném rozsahu ve výroku I. zastavil.

22. V řízení bylo prokázáno, že žalobci svůj nárok u žalované předběžně uplatnili ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

23. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

24. Soud se předně zabýval otázkou pasivní legitimace, přičemž zde soud odkazuje zejm. na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4066/2018, kde dovolací soud uzavřel, že otázka, která organizační složka státu vystupuje v řízení před soudem v případě újmy způsobené policejním orgánem coby jedním z orgánů činných v trestním řízení (§ 12 odst. 1, 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu), již byla sjednocujícím způsobem vyřešena v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. 31 Cdo 874/2015, uveřejněném pod číslem 131/2018 Sbírky soudního rozhodnutí a stanovisek s právní větou: „V řízení o náhradě újmy vzniklé v souvislosti s úkony Policie České republiky činěnými v trestním řízení jedná za Českou republiku Ministerstvo spravedlnosti, jinak Ministerstvo vnitra.“ Dovolací soud v odůvodnění R 131/2018 podrobně vysvětlil, že § 21a odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve spojení s § 6 OdpŠk stanoví, která organizační složka vystupuje za stát před soudem v případě odpovědnosti státu podle zákona č. 82/1998 Sb., přičemž v téže věci může za stát jednat současně jen jedna organizační složka. Podle této úpravy Ministerstvo spravedlnosti jedná jménem státu v případech odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, k nimž došlo v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním a v určitých případech ve správním soudnictví. Trestním řízením je přitom třeba rozumět nejen fázi řízení před soudem, ale i jednotlivé fáze trestního řízení (včetně přípravného řízení). Ministerstvo spravedlnosti tak jedná za stát ve věcech odpovědnosti státu za škodu vzniklou z činnosti všech orgánů činných v trestním řízení, tedy včetně postupů Policie České republiky. Dovolací soud k tomuto doplnil, že shodně se k otázce vymezení příslušného úřadu vyjadřuje komentářová literatura, podle níž jménem státu v případech odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, k nimž došlo v trestním řízení (a to nejen ve fázi řízení před soudem), jedná Ministerstvo spravedlnosti. Uvedené ministerstvo jedná ve věcech odpovědnosti státu za škodu vzniklou z činnosti všech orgánů činných v trestním řízení, tedy i policejních složek, které jinak podléhají Ministerstvu vnitra (Vojtek P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, komentář k § 6 II. Působnost úřadu). Trestním řízením je třeba rozumět veškerá řízení podle trestního řádu bez ohledu na okolnost, který orgán činný v trestním řízení rozhodnutí vydal, popřípadě se dopustil nesprávného úředního postupu [Ištvánek F., Simon P., Korbel F., Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2017, komentář k § 6 odst. 2 písm. a)].

25. V souzené věci tak jedná jménem státu samostatně [Anonymizováno], neboť [Anonymizováno] která domovní prohlídku realizovala činila úkony v rámci trestního řízení na základě vydaného příkazu k domovní prohlídce.

26. V ustanovení § 2 zákona o Policii České republiky je obecným způsobem vymezeno její postavení a činnost tak, že Policie České republiky plní (mimo jiné) úkoly podle trestního řádu - tyto úkoly ovšem plní jako policejní orgán coby jeden z orgánů činných v trestním řízení [§ 12 odst. 1 odst. 2 písm. a) trestního řádu], což znamená, že při plnění těchto úkolů nepostupuje podle zákona o Policii České republiky, ale stejně jako ostatní orgány činné v trestním řízení (soudy a státní zastupitelství) podle trestního řádu.

27. Soud se dále zabýval tím, zda útvary [Anonymizováno], které v trestním řízení vystupují právě v postavení policejního orgánu (orgánu činného v trestním řízení), jednaly při plnění úkolů podle trestního řádu v rámci své pravomoci vůči osobám zúčastněným na trestním řízení, tedy zda je újma způsobena těmto adresátům výkonu veřejné moci. Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a pozemků). Tato osoba má mimo jiné právo na doručení příkazu k prohlídce (§ 83 odst. 1, § 83a odst. 1 trestního řádu), právo účasti při prohlídce (§ 85 odst. 1 trestního řádu) nebo právo na písemné potvrzení o výsledku úkonu, jakož i o převzetí věcí, které byly přitom vydány nebo odňaty, anebo na opis protokolu (§ 85 odst. 4 trestního řádu); na druhou stranu je tato osoba povinna prohlídku strpět (§ 85a odst. 1 trestního řádu), neboť domovní prohlídka vykonaná v souladu s trestním řádem je přípustným omezením základního práva na nedotknutelnost obydlí (čl. 12 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené jako součást ústavního pořádku České republiky pod č. 2/1993 Sb., dále jen „Listina“).

28. V souzeném případě byly splněny obě tyto podmínky – zasahující složky policie konající domovní prohlídku činily úkony v rámci trestního řízení a žalobci byli v postavení adresáta moci výkonné. Dojde-li pak za této situace při prohlídce ke vzniku škody na majetku, pak se může jednat o nesprávný výkon veřejné moci orgánem činným v trestním řízení vůči žalobcům jakožto osobám, které jsou na trestním řízení v daném rozsahu takto zúčastněné. Za škodu vzniklou při plnění těchto úkolů tak stát neodpovídá podle zákona o Policii České republiky, nýbrž podle obecné úpravy odpovědnosti za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Touto obecnou zákonnou úpravou, na níž odkazuje čl. 36 odst. 4 Listiny, je přitom zákon č. 82/1998 Sb. Odpovědnost za škodu podle § 95 odst. 1 zákona o Policii České republiky by byla dána pouze v případě, způsobil-li by policejní orgán při výkonu svých pravomocí v postavení orgánu činného v trestním řízení újmu třetí osobě, která stojí mimo rámec trestního řízení a která předpokládaným adresátem výkonu veřejné moci není. V projednávané věci však policejní orgán jednal jako orgán činný v trestním řízení vůči žalobcům jakožto uživatelům a vlastníkům prostor, kde byla prohlídka realizována, tedy vůči žalobcům v postavení trestním řádem upraveného adresáta výkonu veřejné moci (osobě, u níž je vykonána prohlídka).

29. Za způsobenou škodu tak stát odpovídá podle § 3 odst. 1 písm. a) OdpŠk za podmínek v zákoně č. 82/1998 Sb. dále stanovených stejně, jako kdyby byla škoda způsobena kterýmkoliv jiným orgánem činným v trestním řízení (státním zastupitelstvím nebo soudem).

30. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (sem patří celá škála případů s konkrétním obsahem, počínaje například posuzováním podmínek pro vydání rozhodnutí ve stavebním řízení, konče shromažďováním podkladů v trestním řízení, které skončilo odložením věci).

31. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Tento zákon, jak uvedeno výše, obecnou bližší definici nesprávného úředního postupu nepodává. Z obsahu tohoto pojmu i z výkladu zákona vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 30. 11. 1977, sp. zn. Plsf 3/77, publikované pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1977; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 804/96, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 4/2000). Protože zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku zdejšího soudu ze dne 6. 8. 2000, sp. zn. 25 Cdo 1099/99).

32. S odkazem na znění ustanovení § 2 zákona č. 82/1998 Sb. se odpovědnosti nelze zprostit. U objektivní odpovědnosti státu totiž nejsou ve smyslu citovaného zákonného ustanovení připuštěny liberační důvody - jedná se o odpovědnost absolutní. Jak už také bylo shora řečeno, správnost úředního postupu je nutno poměřovat nejen porušením výslovných pravidel předepsaných právními normami, ale i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje.

33. V obecné rovině lze domovní prohlídku považovat za úkon přispívající k naplnění ústavně aprobovatelného veřejného zájmu stíhání trestných činů a spravedlivého potrestání jejich pachatelů; její použití však současně vyžaduje respektování ústavněprávních limitů, neboť sebou nese riziko vážného omezení základních práv a svobod jednotlivce [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3038/07 ze dne 29. 2. 2008 (N 46/48 SbNU 549)]. K těmto právům garantovaným ústavním pořádkem patří zejména právo na domovní svobodu a nedotknutelnost obydlí ve smyslu čl. 12 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), které „spolu se svobodou osobní a dalšími ústavně zaručenými základními právy dotváří osobnostní sféru jedince, jehož individuální integritu, jako zcela nezbytnou podmínku důstojné existence jedince a rozvoje lidského života vůbec, je nutno respektovat a důsledně chránit; zcela právem proto spadá tato ochrana pod ochranu ústavní, neboť - posuzováno jen z poněkud jiného hlediska - jde o výraz úcty k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy)“ [obdobně srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 201/01 ze dne 10. 10. 2001 (N 147/24 SbNU 59) či nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 362/06 ze dne 1. 11. 2006 (N 200/43 SbNU 239)]. Právo garantované ustanovením čl. 12 Listiny tak úzce souvisí s právy garantovanými čl. 7, 8 a 10 Listiny, která společně vytváří osobnostní (soukromou) sféru každého jednotlivce, kterou právo garantované čl. 12 Listiny prostorově vymezuje obydlím. Účelem tohoto základního práva je respekt a záruka, aby jednotlivec nebyl rušen v soukromé (prostorové) sféře. Právo na prostorově vymezené soukromí plní jak funkci svobody (status negativus), ale jde také o hodnotové rozhodnutí ústavodárce. Z toho vyplývá, že jednak chrání právo jednotlivce před nechtěným vniknutím veřejné moci do soukromého prostoru; v podobě objektivního práva pak působí tak, že akty veřejné moci musí respektovat hodnotovou relevanci prostorově vymezeného soukromí.

34. Žalobci tvrdili, že orgány činné v trestním řízení pochybily tím, že provedly nedůvodnou domovní prohlídku, při které z důvodu násilného vstupu do objektu žalobců došlo k poškození dveří.

35. Soud v řízení zjistil, že procesní pravidla pro realizaci domovní prohlídky byla dodržena, neboť policie realizovala prohlídku na základě vydaného příkazu k domovní prohlídce a k prohlídce jiných prostor ze dne 3. 2. 2020, prohlídka byla nařízena v objektu žalobců na adrese [adresa] a tam také byla vykonána. Jelikož se v objektu v době započetí prohlídky dne 13. 2. 2020 nikdo nenacházel a věc nesnesla odkladu, vstoupil policejní orgán do objektu. Žalobci a) byl doručen příkaz k domovní prohlídce bezprostředně poté, co se na místo prohlídky dne 14. 2. 2020 dostavil, podal ve věci vysvětlení a bylo mu umožněno se prohlídky dále účastnit.

36. Domovní prohlídka byla klasifikována jako úkon neodkladný a neopakovatelný. Byla nařízena z důvodu, že byla dána důvodná obava z toho, že v předmětných prostorách se může nacházet indoor pěstírna konopí. Sledovaného účelu domovní prohlídky dosaženo nebylo, neboť bylo zjištěno, že v objektu se žádná pěstírna konopí nenachází, a žádné věci či osoby zajištěny nebyly. Do objektu nebylo dle názoru soudu ani nutné vstoupit způsobem, který zvolil policejní orgán, a bylo možno se vyhnout způsobení předmětné škody – přiměřeným způsobem by byl pohled skrz okna (zásada přiměřenosti upravená v § 2 odst. 4 trestního řádu), – neboť pouze na základě pohledu do objektu zadními dveřmi bylo učiněno potřebné zjištění, že se pěstírna konopí v objektu nenachází, a prohlídka byla přerušena. Policejním orgánem zvolený způsob zpřístupnění prostor způsobil na majetku žalobců škodu. Soud v tomto ohledu uzavírá, že dospěl k závěru, že ve věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Žalovaná existenci nesprávného úředního postupu nesporovala, žádné skutečnosti vylučující odpovědnostní titul žalovaná ani ve své obraně netvrdila.

37. Žalovaná však měla za to, že žalobci dostatečně neprokázali vznik škody v podobě poškození dveří a že jim právo na náhradu škody nesvědčí z důvodu, že dosud nedošlo k opravě dveří.

38. Protože zákon blíže nedefinuje pojem škody ani neupravuje rozsah její náhrady, je třeba v této otázce vycházet z § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Škodou zákon míní újmu, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (spočívá ve zmenšení jeho majetkového stavu) a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je třeba vynaložit k uvedení věci do předešlého stavu.

39. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobcům vznikla škoda na jmění v podobě faktického snížení majetku v souvislosti s postupem policejního orgánu, při němž došlo k poškození dveří, a není rozhodné, že žalobci dosud nevynaložili prostředky na opravu dveří.

40. Konkrétně v příčinné souvislosti s postupem policejních orgánů tak došlo na majetku žalobců ke vzniku škody spočívající v poškození dveří, neboť policejní orgán vstoupil do objektu žalobců v zadní části, kdy násilně za pomocí páčidla bylo provedeno vyhnutí jistícího mechanismu zámku a odsunutí posuvné dřevěné části (okenice) vlevo, která byla v době prohlídky zabezpečena zámkem a za kterou se nacházely prosklené dvoukřídlé dveře. Při odsunutí dřevěné části došlo k poškození, konkrétně k odštípnutí zdiva a odření kování v části uchycení jistícího mechanismu do zdi objektu, k poškození dřeva v oblasti zámku na okenici, v oblasti rámu a v oblasti pojezdu. Prosklené dvoukřídlé dveře poškozeny nebyly, nedošlo k jejich otevření policejním orgánem.

41. Soud s ohledem na toto zjištění na základě informací zjištěných o cenách opravy předmětných dveří získaných od oslovených společností určil za využití § 136 o. s. ř. podle své úvahy částku 27 384 Kč jako částku, za niž si žalobci v rozhodné době zajistí opravu předmětných dveří, jež by svou kvalitou odpovídala dveřím poškozeným. Soud vyšel zejména ze sdělení společnosti [právnická osoba]. ze dne 7. 6. 2024, která jediná přímo v objektu žalobců provedla šetření a poškození zaměřila a cenu složenou z ceny demontáže okenice, zřízení pomocného lešení, přepravy do dílny a zpět, opravy poškozených částí dřevěného rámu, výměny poškozeného zámku, povrchové úpravy barvou a montáže stanovila na částku 27 384 Kč s DPH. Uvedené nacenění proto soud považuje za nejpřiléhavější. Toto nacenění je rovněž podpořeno sdělením společnosti [právnická osoba], která cenu stanovila na podobnou částku (25 280 Kč bez DPH). Obtíže při zjišťování výše předmětného nároku (ve smyslu § 136 o. s. ř.) byly v tomto případě dány nepřiměřenými náklady na zjišťování okolností rozhodných pro výpočet tohoto nároku (např. na znalecké zkoumání), jež by hrubě neodpovídaly výši požadovaného nároku žalobců.

42. S ohledem na to, že žalovaná žádné plnění na náhradě škody žalobcům neposkytla, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům částku 27 384 Kč (výrok II.) a ve zbylém rozsahu žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok III.).

43. Úrok z prodlení soud žalobcům přiznal v souladu s § 15 odst. 1, 2 zákona, podle kterého přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle tohoto zákonného ustanovení má žalovaná zákonnou šestiměsíční lhůtu pro projednání nároku a pro vyplacení částky, kterou v rámci mimosoudního projednání uznala jako důvodnou. Teprve až uplynutím této lhůty se žalovaná může dostat do prodlení. Jelikož žalobci uplatnili svůj nárok předběžně u žalované dne 6. 2. 2023, mohla se žalovaná dostat do prodlení až uplynutím šestiměsíční lhůty, tedy od 7. 8. 2023 a od této doby tak žalobcům náleží úrok z prodlení ze soudem přiznané částky tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 146 odst. 1, 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci, když žalobci požadovali původně zaplacení částky ve výši 112 531,94 Kč. Žalobci byl úspěšní v rozsahu 27 384 Kč, tj. 24,3 %. V částce 85 147,94 Kč byli žalobci naopak neúspěšní, když o tuto částku vzali žalobu v průběhu řízení zpět, tj. 75,7 %. Žalované nelze klást k tíži, že žalobci na počátku řízení neznali výši uplatněného nároku z důvodu, že vycházeli z jiných důkazů (starších sdělení společnosti o ceně) a z přesvědčení o jiném poškození dveří a že nejprve požadovali cenu za zcela nové dveře. Zároveň žalobci ze strany žalované nebyli uvedeni v omyl při projednání nároku, neboť jsou to právě žalobci, kteří určují předmět sporu a kteří mají informace o tom, jaké škoda na jejich majetku skutečně vznikla. Žalovaná tak byla v řízení převážně úspěšná, přičemž žalobci jsou povinni uhradit žalované náklady řízení ve výši 51,4 %. (odečtení úspěchu a neúspěchu).

45. Žalované v řízení vznikly náklady řízení v podobě paušálních náhrad nezastoupeného účastníka á 300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za tyto úkony: vyjádření k žalobě; příprava k prvnímu jednání; účast na jednání dne 19. 2. 2024, 22. 4. 2024 a 26. 8. 2024. Celkem za 5 úkonů ve výši 1 500 Kč. Žalobci jsou povinni nahradit 51,4 %, tj. částku 771 Kč.

46. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobcům jakoukoliv újmu.

Poučení