20 C 134/2023 - 65

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Helenou Gregorovou ve věci žalobkyně : [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0], se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0], [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupen [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], advokátem se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] proti žalované: [Jméno zainteresované společnosti 1/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 1/0], se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 1/0], zastoupena [Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 0/0], [Anonymizováno], advokátem [Adresa zainteresované osoby 0/0] o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 119 456,02 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 119 456,02 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 119 456,02 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 50 985 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována z titulu smlouvy o postoupení pohledávky, kterou uzavřela dne [datum] s panem [jméno FO], nar. [datum] a postoupení pohledávky bylo žalované postupitelem oznámeno písemně dne [datum]. Žalobkyně se domáhá touto žalobou zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], jejíž součástí byla i smluvní ujednání a téhož dne uzavřela žalobkyně se žalovanou rozhodčí smlouvu, v níž bylo sjednáno, že veškeré spory z této úvěrové smlouvy budou řešeny před rozhodcem vybraným žalovanou. Na základě této smlouvy měla žalovaná poskytnout žalobkyni částku ve výši 40 000 Kč za poplatek ve výši 45 128 Kč, kdy výpůjční úroková sazba činila 130,16% ročně a RPSN činilo 122,09%. Na základě Úvěrové smlouvy II. žalovaná poskytla právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši [částka] za poplatek ve výši [částka], kdy oproti úvěrové smlouvě I. tak došlo k navýšení úrokové sazby na 148,15% ročně a RPSN na částku 135,90%. Úvěrová smlouva byla dále zajištěna celou řadou smluvních sankcí, např. smluvní pokutou ve výši 25% z celkové částky úvěru a dále smluvní pokutou ve výši 0,25% denně za každý den prodlení s úhradou nové jistiny. Vzhledem k tomu, že nebylo v možnoste žalobkyně poskytnuté plnění spácet, došlo k prodlení a žalovaná tedy proti ní zahájila rozhodčí řízení, které skončilo vydáním rozhodčího nálezu [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], čj. [spisová značka] ze dne [datum], jímž byla kromě částky úvěru žalobkyni uložena povinnost uhradit žalované další poplatky a excesivní úroky a další platby. V možnostech žalobkyně nebylo uloženou částku splácet, proto žalovaná proti žalobkyni zahájila exekuční řízení na základě shora uvedeného exekučního titulu, které bylo vedeno [tituly před jménem] [jméno FO]-soudním exekutorem EÚ [adresa]-město, pod sp. zn. [spisová značka]. Po té, co žalobkyně seznala, že exekuční řízení bylo proti ní vedeno patrně neoprávněně na základě nezpůsobilého exekučního titulu, podala dne [datum] prostřednictvím soudního exekutora návrh na zastavení exekuce z důvodu § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. a tomuto návrhu bylo vyhověno usnesením [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno], čj. [spisová značka] ze dne [datum] z důvodu absolutní neplatnosti úvěrových smluv a na ní navazující rozhodčí smlouvy pro rozpor s dobrými mravy. Po odvolání žalované bylo exekuční řízení pravomocně skončeno usnesením [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno], čj. [spisová značka] ze den [datum], kterým bylo prvostupňové rozhodnutí o zastavení potvrzeno. Odvolací soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je proto z tohoto důvodu absolutně neplatná a to včetně rozhodčí doložky. Důvodem nemravnosti byla shledána zejména excesivní výše úrokové sazby. V důsledku toho neměl rozhodce pravomoc rozhodčí nález vydat a exekuční titul je tak od samého počátku nevykonatelný. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne [datum]. V průběhu exekučního řízení však soudní exekutor vymohl na žalobkyni částku celkem [částka], která byla kromě původní jistiny úvěru [částka] a [částka] tvořena nemalými částkami připadajícímina excesivní nemravné úroky, smluvní sankce a náklady předchozího rozhodčího řízení. Z uvedené sumy vyplatil exekutor žalované jako oprávněné částku ve výši [částka]. Žalobkyně navíc ještě před zahájením exekučního řízení uhradila žalované částku ve výši [částka] a [částka], celkem tedy žalobkyně uhradila žalované částku ve výši [částka]. Žalobkyně je navíc toho názoru, že z různých indicií též vyplývá, že rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] de facto rozhodčí spor nerozhodoval, ale rozhodovala jej [právnická osoba], která ve skutečnosti plnila úlohu zastřeného rozhodčího soudu. Žalobkyně dále odkazem na různé důkazy poukázala na to, že vlastně žalovanou nebyl nikdy rozhodci uhrazen rozhodčí poplatek, [právnická osoba] byla založena za účelem výkonu rozhodčího řízení, mezi žalovanou a [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o zajištění služeb rozhodců a žalovaná byla pro tuto společnost hlavním obchodním partnerem. Rozhodčí řízení před rozhodcem [jméno FO] nikdy neproběhlo, spor rozhodovala [právnická osoba], když rozhodce sehrál jen roli bílého koně. Rozhodčí nález takto vzniklý, tak nemůže být akceptován jako způsobilý exekuční titul, neboť jej vydal subjekt, který nebyl k rozhodčímu řízení dle rozhodčí smlouvy oprávněn (v tomto se odkázal i na závěry Krajského soudu v Praze vyjádření např. v rozhodnutí čj. [spisová značka] a [spisová značka]). Z uvedených důvodů tak ani nemohla vzniknout překážka věci rozsouzené v podobě rozhodčího nálezu, neboť tento rozhodčí nález je nevykonatelným exekučním titulem. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši žalované částky, která je tvořena rozdílem mezi vyplaceným plněním a částkou, kterou je žalovaná skutečně oprávněna se z vyplaceného plnění ponechat. Žalovaná vyplatila žalobkyni částku [částka], kterou je oprávněna si ponechat. Společně s tím vznikl žalované i nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] a [částka], a to za dobu ode dne následujícího po dni, kdy tyto částky byly žalobkyni vyplaceny, až do právní moci usnesení o zastavení exekučního řízení. Zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] činil částku [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] činil částku [částka] a žalovaná je tedy oprávněna si z vyplacené částky ponechat celkem [částka] a na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši žalované částky. Dále má žalobkyně za to, že absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a jejích součástí způsobil kromě nemravných ujednání i fakt, že žalovaná neposoudila s odborou péčí úvěruschopnost žalobkyně a odkázala se na platnou judikaturu ústavního soudu, např. I.ÚS 199/11 a III. ÚS 4084/12. Pro posouzení okamžiku vzniku bezdůvodného obohacení a počátku plynutí běhu promlčecí lhůty je důležité zkoumat objektivní vznik bezdůvodného obohacení a až následně zkoumat, kdy o této objektivní okolnosti získal ochuzený subjektivní povědomí, tedy kdy se ochuzený mohl a měl o vzniku bezdůvodného obohacení dozvědět, a od kdy mu tedy má být počítána subjektivní promlčecí lhůta. Ke splnění předpokladů pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby tak nemůže dojít dříve, než bezdůvodné obohacení vůbec vznikne. Žalobkyně zdůrazňuje, že počátek běhu promlčecí lhůty je třeba ztotožnit s okamžikem právní moci usnesení o zastavení exekučního řízení, neboť do té doby přetrvává procesní důvod, pro který vymožené plnění náleží oprávněnému, případně exekutorovi. Vymáhací proces je totiž samostatným právním důvodem, pro který oprávněný získává od exekutora plnění z postihnutého majetku povinného, kdy sice povinný nemá povinnost plnit na nicotný rozhodčí nález, ale má povinnost plnit na exekuci. Právním důvodem, který odpadá, není v tomto případě rozhodčí nález, ale exekuce (odkázala se na usnesení NS ČR sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], a [spisová značka]). Je tedy evidentní, že i nejvyšší soud vznik bezdůvodného obohacení vzniklého v exekuci spojuje až s právní mocí usnesení o zastavení exekuce, kterým se deklaruje, že exekuce neměla běžet, protože exekuční titul je vadný a až tímto okamžikem vzniká bezdůvodné obohacení, a to odpadnutím právního důvodu v podobě nařízené exekuce. Ohledně délky promlčecí lhůty se žalobkyně odkázala na rozsudek SDEU ve věci C-485/19 a má za to, že aplikace tříleté promlčecí lhůty ve smyslu § 629 odst. 1 obč. zák. by byla v tomto případě v rozporu s judikaturou SDEU a je třeba subsidiárně aplikovat objektivní promlčecí lhůtu 10 let, příp. dle § 638 odst. 2 obč. zák. objektivní lhůtu 15 let, jako kdyby byla subjektivní. Žalobkyně má nicméně za to, že i kdyby soud snad shledal, že nárok žalobkyně se promlčel, tak považuje námitku promlčení vznesenou žalovanou za v rozporu s dobrými mravy a nelze k ní přihlížet (viz např. sp. zn. II.ÚS 996/18, a nález sp. zn. I. ÚS 1091/19). Podle judikatury Ústavního soudu ČR nepožívá oprávněný ochranu stavení promlčecí lhůty v exekuci, kterou vědomě vede od počátku protiprávně, byť je jeho nárok jinak oprávněný, nemůže oprávněný požívat ochrany v podobě možnosti námitky promlčení, pokud vědomě vede protiprávní exekuci pro nárok vědomě neoprávněný, což je i tento případ vzhledem k tomu, že žalovaná je profesionálem ve svém oboru a musela být seznámena i v době uzavření úvěrové smlouvy s platnou judikaturou týkající se přípustných úrokových sazeb, ochranu spotřebitelů, jakož i platnosti rozhodčích nálezů a následných exekucí (viz např. rozsudek NS sp. zn. [spisová značka], sp. zn. III. ÚS 308/21), zvláště, když byla při podání rozhodčí žaloby a exekučního návrhu zastoupena advokátem (viz např. nález ÚS sp. zn. II. ÚS 996/18). S ohledem na to, že žalovaná žalobkyni peněžní prostředky tvořící její bezdůvodné obohacení žalobkyni nevydala, žalobkyně se domáhala svých nároků předžalobní výzvou podle § 142a o.s.ř., ale žalovaná úhradu odmítla. Jelikož se žalovaná ocitla s plněním dluhu v prodlení, žalobkyni vznikl i nárok požadovat zákonný úrok z prodlení z žalované částky, ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení poskytnuté žalobkyní v rámci předžalobní výzvy žalované).

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že dle jejího názoru zastavení exekuce nemá vliv na to, že zde existuje hmotněprávní závazek žalobkyně uhradit pohledávky z úvěrové smlouvy a veškeré vymožené plnění tak bylo plněním na platný dluh, nikoliv bezdůvodným obohacením. Pokud byla exekuce zastavena, byl přezkoumáván exekuční titul, nikoliv dluh samotný, o něm exekuční soud ani rozhodovat nemohl. Zejména pak stále existuje rozhodčí nález rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] čj. [spisová značka] ze dne [datum] a čj. [spisová značka] ze dne [datum], které nabyly právní moci a staly se vykonatelnými. Tyto rozhodčí nálezy nikdy nebyly zákonným způsobem zrušeny a žalobkyně promeškala veškeré lhůty dle zákona o rozhodčím řízení, aby se toho mohla domoci. V tomto řízení tedy není možné předmětné rozhodčí nálezy přehlížet, to by zásadně narušilo právní jistotu a legitimní očekávání. Představují tedy překážku věci rozhodnuté. Obdobnou situaci řešil též MS v Praze v rozhodnutí čj. [spisová značka]. S ohledem na uvedené nelze dospět k jinému závěru, než že jestliže žalovaná přijala od žalobkyně plnění na základě rozhodnutí, které nebylo zrušeno, představuje právní důvodu pro přijetí plnění, a nejedná se tedy o bezdůvodné obohacení a tento závěr potvrdil i NS v usnesení čj. [spisová značka]. Pokud by se soud s tímto neztotožnil, vznesla námitku promlčení a s odkazem na rozhodnutí sp. zn. ÚS II. ÚS 3870/19 namítla, že zastavení exekuce na návrh povinného není předpokladem pro to, aby povinný mohl podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení, proto i u plnění, který bylo vymoženo v průběhu exekuce platí promlčecí doba od data uskutečnění tohoto plnění. Nárok žalobkyně je proto promlčen. Dále uvedla, že předmětné smlouvy o úvěru byly uzavřeny v roce [Anonymizováno] a [Anonymizováno], tedy za účinnosti zák. č. 89/2012 Sb. obč. zák. a je tedy nutno posoudit počátek a běh promlčecích lhůt podle tohoto zákona. Právní předchůdce žalobkyně měl a mohl mít takové skutkové informace, že mohl již dříve v průběhu exekučního řízení podat žalobu na zaplacení tvrzeného vznikajícího bezdůvodného obohacení a spolu s tím i logicky návrh na zastavení exekuce a odklad exekučního řízení. Nejpozději tyto informace mohl mít v okamžiku, kdy návrh na zastavení a odklad exekuce podal. Následně mohl navrhnout přerušení nalézacího řízení o zaplacení bezdůvodného obohacení do doby rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce a vyhnout se tak promlčení svého nároku (odkázal se v tomto např. na rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 3870/19 a sp. zn. II. ÚS 3870/19). Ke skutečné vědomosti dochází tehdy, kdy oprávněný zjistí takové skutkové okolnosti, které mu umožní uplatnit jeho právo žalobou u soudu. V případě bezdůvodného obohoacení získaného z neplatné smlouvy je pak rozhodující subjektivní okamžik, kdy oprávněný zjistí takové okolnosti, z nichž lze dovodit, že smlouva, z níž bylo plněno, je neplatná (viz např. usnesení NS sp.zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]). Počátek běhu lhůty se tedy řídí ust. § 619 a § 621 obč. zák. Tedy 3 letá subjektivní promlčecí lhůta započala běžet poté, co se právní předchůdce žalobkyně dozvěděl, resp. měl a mohl dozvědět o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení a že k jeho vydání je povinná žalovaná (viz usnesení NS sp. zn. [spisová značka]). Vědomostí se rozumí znalost konkrétních skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit, nikoliv obeznámenost s právní kvalifikací. Žalobkyně věděla od počátku, jaká je výše úroků, smluvních pokut atd. nejpozději ke dni podání návrhu na zastavení exekuce a mohl kdykoliv podat žalobu (rovněž se odkázal na komentářovou literaturu k § 621 obč. zák.). K promlčení nároků tedy došlo, neboť vědomost o skutkových okolnostech způsobující neplatnost smlouvy a tím i nároku na vydání bezdůvodného obohacení a kdo se měl obohatit měla žalobkyně ke dni podání návrhu na zastavení exekuce, neboť tyto skutečnosti v něm výslovně uváděla, tj. ke dni [datum] (odkázal se na aktuální nález ÚS sp. zn. III. ÚS 2127/21). K rozporu námitky promlčení s dobrými mravy uvedla, že tato námitka je zcela lichá, neboť by žalovaná musela bránit v podání žaloby, či od ní odrazovat. K ničemu takovému ale nedošlo a je pouze na žalobkyni, že nepodala žalobu.

3. Žalobce v replice k vyjádření žalované se vyjádřil k jejímu argumentu, že exekuční soud není oprávněn věcně přezkoumávat exekuční titul tak, že tento argument nemá v tomto řízení místo, je to sice obecně pravda, ale až na výjimky, kdy dochází k extrémnímu porušování práv a nemravnému jednání, což je i tento případ. Odkázal se na usnesení NS ČR sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], který se vyjadřuje i přímo k žalované. Kdyby žalovaná neporušovala zásady demokratického právního státu a nechovala se nemravně, a to od samého počátku uzavření úvěrové smlouvy a dokonce i před tím, byla by se svou obranou úspěšná. Žalovaná s danou procesní obranou nebyla úspěšná ani v exekučním řízení, proti pravomocnému rozhodnutí exekučního soudu se nebránila dovoláním a její námitky k postupu exekučního soudu jsou v tomto nalézacím řízení bezpředmětné. Zdejší soud si nicméně může předmětné otázky týkající se platnosti úvěrové smlouvy, rozhodčí doložky, nicotnosti rozhodčího nálezu může učinit sám, nicméně žalobkyně má za to, že by měl dojít ke stejným závěrům tak, jak učinily exekuční soudy. Žalovanou odkazované rozhodnutí MS v Praze čj. [spisová značka] a rozhodnutí NS [spisová značka] považuje žalobkyně ve světle veškeré ostatní judikatury za excesivní, vnitřně rozporné a nepřezkoumatelné a NS ČR se od něj v rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia sp. zn. [spisová značka] odklání. Dále se v této otázce odkázal na právě aktuální rozhodovací praxi NS, např. na usnesení NS sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Dále odkázal na závěry ústavního soudu vyjádření v nálezech sp. zn. IV.ÚS 2735/11 a sp. zn. III ÚS 1624/12. Nastala tedy situace, kdy senát 33 Cdo na jednu stranu konstatoval, že rozhodčí nálezy nelze zrušit, ale pojí s nimi překážku věci rozsouzené, která musí být odstraněna zrušením rozhodčího nálezu, ale zároveň nejvyšší soud konstatně judikuje, že takové rozhodčí nálezy nemohou sloužit jako exekuční titul a nelze podle nich vést exekuci. Řešením situace je akceptování, že rozhodčí nálezy jsou nicotné a nezakládají překážku věci rozsouzené, jak je pravidelně judikováno. Na posouzení předmětného rozhodčího nálezu jako exekučního titulu a překážky věci rozsouzené lze aplikovat i např. nález ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1380/15. Stejné stanovisko zastává i NS v usnesení sp.zn. [spisová značka] s odkazem na usnesení ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 199/13 a závěrem tedy je, že rozhodčí nález vydaný k tomu nepravomocným rozhodcem, nemůže zakládat překážku věci rozsouzené. Úvahy žalované o nutnosti odklizení rozhodčího nálezu cestou dle ust. § 35 zák. o roz.ř. jsou zcela liché, neboť jak judikoval NS i ÚS, je-li exekučním titulem rozhodčí nález, lze vedle zvláštních důvodů zastavení exekuce dle shora uvedeného ustanovení, zastavit exekuci i z důvodů obecných uvedených v ust. § 268 o.s.ř., jak učinila žalobkyně a byla s tím úspěšná. Rozhodně však i v tomto případě lze aplikovat závěr NS v senátu 33 Cdo, kdy v případě, že vydal-li rozhodčí nález rozhodce, jehož výběr se neuskutečnil podle trasparentních pravidel, reps.byl učen právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, nemůže být akceptovatelný výsledek rozhodčího řízení. V dané věci se totiž rozhodčí řízení neřídilo rozhodčí smlouvou, ale Smlouvou o zajištění služeb rozhodců ze den [datum], kterou uzavřela žalovaná s [právnická osoba] a kromě jiných i rozhodcem [tituly před jménem] [jméno FO]. K tomu se rovněž vyjádřil v usnesení čj. [spisová značka] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v Praze a shledal v obdobném případě „podstatný deficit transparentnosti“ (rozhodčí smlouvy) a obdobně (k rozhodčí doložce) se vyjádřil v obdobné věci i Krajský soud v Praze v usnesení čj. [spisová značka], kdy bylo shledáno, že se jedná „o součást systému na výrobu vyhovujících exekučních titulů“. Žalobkyně tedy má za to, že rozhodčí nálezy jsou nicotné, kdy tyto ani de facto nevydal rozhodce [jméno FO], ale zastřený rozhodčí soud. K otázce námitky promlčení se žalobkyně odkázala na aktuální rozhodovací praxi MS v Praze a zopakovala svou předchozí argumentaci, že soudem musí být neprve aplikováno ust. § 2991 obč. zák. a řádně zjištěno, kdy a jak bezdůvodné obohacení vzniklo. Pokud v tomto případě vzniká až odpadnutím právního důvodu, pro který bylo plněno, pak bylo-li plněno až v rámci exekuce, vzniká bezdůvodné obohacení ne dříve, než právní mocí usnesení o zastavení exekuce. Žalobkyně se návrhem na zastavení exekuce domáhala vydání takového rozhodnutí, které by jí umožnilo následně vymáhat po žalované bezdůvodné obohacení. Dříve nemohl odpadnou právní důvod, pro který bylo plněno. Nařízená exekuce je samostatným právním důvodem, proč získala žalovaný jako oprávněná od exekutora plnění a jelikož byla nařízena po [datum], je třeba vycházet z promlčení podle občanského zákoníku (viz usnesení NS sp.zn. [spisová značka]. Dále odkázal na závěry rozsudku MS v Praze jč. [spisová značka] ze dne [datum], který se týká obdobné věci a žalovaná argumentovala obdobně, avšak městský soud dal za pravdu argumentaci strany žalující a obdobně též v rozsudku čj. [spisová značka], když i odvolací soudy se odkázali na stejnou judikaturu NS, jako v tomto případě žalobkyně, např. sp. zn. [spisová značka], dále je třeba zmínit nejaktuálnější rozsudek MS v Praze sp. zn. [spisová značka], když je evidentní, že rozhodovací praxe Městského soudu v Praze se v tomto směru sjednocuje. Až od po odpovědi na otázku okamžiku vzniku bezdůvodného obohacení se lze pouštět do úvah o subjektivním povědomí o jeho vzniku. Je zde zřejmé, že žaloba byla podána včas a její nárok se nepromlčel (ať už ve 4 leté či 3 leté lhůtě) a navíc se námitka promlčení příčí dobrým mravům, jak již bylo uvedeno žalobkyní v žalobě. Svou argumentaci žalobkyně ještě doplnila odkazem na aktuální judikaturu dopadající na obdobný případ stejné žalované a to rozhodnutí NS čj. [spisová značka] a z uvedené judikatury rovněž vyplývá, že žalobkyně se mohla o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení, dozvědět až okamžikem právní moci usnesení o zastavení exekuce, kdy tento závěr prokazuje i rozhodnutí MS v Praze čj. [spisová značka].

4. Z výročních zpráv žalované za rok [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], z dohody o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu ze dne [datum], z doručenky z datové zprávy od výzvy k zastavení protiprávních exekucí, z faktury vystavené [právnická osoba] č. [hodnota] žalované, ze sestavy žalovaných klientů žalované s návrhy na zahájení rozhodčího řízení, z notářského zápisu sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] týkající se [právnická osoba], z „vyhledávání v registru-prohlížení doménového jména“, ze zprávy jednatele [právnická osoba] k žádosti soudu k čj. [spisová značka] ze dne [datum], z odpovědi na předžalobní výzvu ze dne [datum], z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] s podacím lístkem, z ověřovací doložky k datové zprávě ze dne [datum] s plánem realizace odborné praxe, z předžalobní výzvy s žádostí o vydání bezdůvodného obohacení ze den [datum], z informací z webových stránek [právnická osoba], ze sdělení k výzvě soudu žalované ve věci exekučního řízení [spisová značka] ze dne [datum] a sdělení [právnická osoba] Obvodnímu soudu pro [adresa] ze dne [datum], ze sdělení soudního exekutora ze dne [datum], ze smlouvy o zajištění služeb rozhodců mezi žalovaným a [právnická osoba] ze dne [datum] s přílohou a dodatky ze [datum] a [datum], z rozvahy [právnická osoba] ke konci roku [Anonymizováno] a z výkazu zisku a ztráty ke konci uvedeného roku, z přílohy k účetní závěrce za rok 2012, z notářského zápisu o společenské smlouvě o založení společnosti s ručením omezeným [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ze smlouvy o postoupení pohledávky mezi právním předchůdcerm žalobce a žalobcem ze dne [datum], resp. [datum], z protokolu o jednání před soudem I. stupně ve věci [spisová značka] ze dne [datum], z protokolu sepsaného u OS v [adresa] ze den [datum], sp. zn. [spisová značka], z protokolu o jednání před soudem I. stupně u OS pro [adresa] ve věci sp. zn. [spisová značka] ze den [datum], z protokolu o jednání před soudem I. stupně, a to OS pro [adresa] ve věci sp.zn. [spisová značka], z protokolu o provedení důkazu před dožádaným soudem OS v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], z usnesení MS v [Anonymizováno] čj. [spisová značka], ze dne [datum], z usnesení KS v [Anonymizováno] čj. [spisová značka] ze den [datum], z výzvy právního zástupce žalobce ze dne [datum] k okamžitému právnímu auditu všech exekucí, kde je exekučním titulem rozhodčí nález, z podstatného obsahu spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] a spisu EÚ [tituly před jménem] [jméno FO], EÚ [adresa]-město, soud zjistil skutkový stav, který účastníci nesporovali a žalovaná neučinila spornou ani žalovanou částku: Mezi žalobkyní jako postupníkem a postupitelem [jméno FO] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, kterou měl postupitel vůči žalované a která plynula z dvou smluv o revolvingovém úvěru (I. a II.) uzavřených mezi postupitelem a žalovanou dne [datum], jejímiž součástmi byla i smluvní ujednání. Téhož dne uzavřel postupitel se žalovanou rozhodčí smlouvu, v níž bylo sjednáno, že veškeré spory z této úvěrové smlouvy budou řešeny před rozhodcem vybraným žalovanou. Na základě této smlouvy měla žalovaná poskytnout postupiteli částku ve výši [částka] za poplatek ve výši [částka], kdy výpůjční úroková sazba činila 130,16% ročně a RPSN činilo 122,09% a dále částku [částka] za poplatek ve výši [částka], s výpůjční úrokovou sazbou 148,15% ročně a RPSN činilo [částka]. Úvěrové smlouvy byly dále zajištěny sankcemi, např. smluvní pokutou ve výši 25% z celkové částky úvěru v obou smlouvách a dále smluvní pokutou ve výši 0,25% denně za každý den rpodlení s úhradou nové jistiny v obou smlouvách. Žalobkyně se dostala s platbami do prodlení a žalovaná proti ní zahájila rozhodčí řízení, které skončilo vydáním rozhodčího nálezu [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], čj. [spisová značka] ze dne [datum], jímž byla kromě částky úvěru postupiteli uložena povinnost uhradit žalované další poplatky a platby. Postupitel uložené platby nesplácel, proto žalovaná proti němu zahájila exekuční řízení na základě shora uvedeného exekučního titulu, které bylo vedeno [tituly před jménem] [jméno FO]-soudním exekutorem EÚ [adresa]-město, pod sp. zn. [spisová značka], které bylo skončeno vymožením celé pohledávky žalované jakožto oprávněné, včetně příslušenství a nákladů exekuce. Po té právní předchůdce žalobkyně dne [datum] podal prostřednictvím exekučního soudu návrh na zastavení exekuce z důvodu § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. a tomuto návrhu bylo vyhověno usnesením [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno], čj. [spisová značka] ze dne [datum] z důvodu absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy a na ní navazující rozhodčí smlouvy pro rozpor s dobrými mravy. Po odvolání žalované bylo exekuční řízení pravomocně skončeno usnesením [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno], čj. [spisová značka] ze den [datum], kterým bylo prvostupňové rozhodnutí o zastavení potvrzeno. Odvolací soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je proto z tohoto důvodu absolutně neplatná a to včetně rozhodčí doložky. Důvodem nemravnosti byla shledána zejména excesivní výše úrokové sazby. V důsledku toho neměl rozhodce pravomoc rozhodčí nález vydat a exekuční titul je tak od samého počátku nevykonatelný. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne [datum]. V průběhu exekučního řízení soudní exekutor vymohl na žalované částku celkem [částka], která byla kromě původní jistiny úvěru [částka] a [částka] tvořena částkami připadajícímina na úroky, smluvní sankce a náklady předchozího rozhodčího řízení. Z uvedené sumy vyplatil exekutor žalované jako oprávněné částku ve výši [částka]. Žalobkyně před zahájením exekučního řízení uhradila žalované částku ve výši [částka], celkem tedy žalobkyně uhradila žalované částku ve výši [částka]. Žalovaná vyplatila žalobkyni částku [částka]. Žalobkyně se domáhala svých nároků předžalobní výzvou podle § 142a o.s.ř., ale žalovaná požadovanou částku neuhradila.

7. Po zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k tomuto právnímu posouzení: Soud se beze zbytku ztotožnil s právní argumentaci přednesenou žalobkyní a na ni odkazuje. Stejně tak má v tomto případě za to, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatným právním jednáním jako celek, a to včetně rozhodčí smlouvy, jak již bylo v případě žalované jako účastnice soudních řízení soudy opakovaně judikováno, přesně z důvodů, které v žalobě uvádí žalobkyně. Důvodem absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy (§ 580 obč. zák.) je sjednaný úrok, RPSN a další sankce, které přestavují takovou nerovnováhu v postavení účastníků smlouvy v neprospěch žalobkyně jako spotřebitelky, že smlouva jako celek odporuje dobrým mravům. Vzhledem k tomu, že plnění na základě absolutně neplatné úvěrové smlouvy bylo nejprve přiznáno rozhodčím nálezem a následně vymoženo v exekučním řízení, vzniklo na straně obou účastníků bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Soud provedl výpočet na základě nesporné výše vzájemně poskytnutých a vyplacených pohledávek účastníků, když jejich výši vypočtenou v žalobě (na tento výpočet se soud odkazuje) žalovaný nijak nesporoval a dospěl k závěru, že žalovaná se na úkor žalobkyně obohatila o částku [částka], a to i po zápočtu kapitalizovaných úroků z prodlení, jak učinila žalobkyně. Spornou zůstala otázka vznesené námitky promlčení. Soud nejprve musel určit, podle kterého právního předpisu bude tuto problematiku posuzovat. Shodně s žalobkyní má za to, že je pro určení počátku a délky běhu promlčecí lhůty v tomto případě třeba použít občanský zákoník účinný od [datum], neboť ke vzniku bezdůvodného obohacení došlo za účinnosti tohoto právního předpisu. Podle § 619 odst. 1, 2 obč.zák. platí, že jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé a to je tehdy, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech, rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, nebo se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 621 obč. zák. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Podle § 629 odst.1 obč. promlčecí lhůta trvá tři roky. Soud se neztotožnil s tvrzením žalované, že bezdůvodné obohacení vzniklo již vymožením předmětné částky v exekučním řízení a tedy už od této doby je nutno počítat plynutí promlčecí doby. Bezdůvodné obohacení na straně žalované totiž vzniklo až okamžikem zastavení exekučního řízení, tj. právní mocí usnesení o zastavení řízení, tj. [datum]. Byla-li totiž na podkladě rozhodčího nálezu vedena exekuce, pak po dobu, kdy probíhala, přetrvával i důvod, pro který vymožené plnění náleželo žalované jako oprávněné. Tento důvod odpadl až po té, co byla pravomocně zastavena. Z tohoto usnesení také žalobkyně seznala, že na straně žalované vzniklo na její úkor bezdůvodné obohacení neoprávněným vymožením plnění. Tím okamžikem soudní exekutor pozbyl práva na vymožené finanční prostředky, a až tímto okamžikem započala běžet promlčecí lhůta k uplatnění požadavku žalobkyně na vrácení částky žalovanou, kterou obdržela jako vymožené plnění po té, co exekuce byla od počátku vedena na základě nezpůsobilého exekučního titulu, jímž byl rozhodčí nález, jak konstatoval exekuční soud a s jehož názorem se i zdejší soud v nalézacím řízení ztotožňuje. V době, kdy exekuce probíhala, nemohla žalobkyně uplatnit požadavek na vrácení vymoženého plnění s tvrzením, že se jedná o bezdůvodné obohacení. Tuto možnost měla až po pravomocném skončení exekučního řízení. Tříletá promlčecí lhůta tedy by uplynula dne [datum], žaloba byla podána dne [datum] a tedy před jejím uplynutím. Soud jako zcela liché soud shledal i námitky žalované týkající se skutečnosti, že zde existuje překážka věci rozsouzené v podobě rozhodčího nálezu, který nebyl platně zrušen zákonným způsobem. S touto problematikou se vypořádal soud v rámci exekučního řízení, když v souladu s platnou judikaturou shledal rozhodčí nález natolik vadný, že nemůže sloužit jako vykonatelný exekuční titul a postupoval zcela v rámci své kompetence při posuzovanání vydaných exekučních titulů. Soud má shodně s žalobkyní za to, že nevykonatelný titul nemůže být označen za rozhodnutí tvořící překážku věci rozhodnuté, neboť je v podstatě nicotné, tj. nemající žádné právní účinky. Pro stručnost se soud odkazuje také na bohatou judikaturu vydanou v této problematice namítanou stranou žalující vydanou v obdobných sporech a která je zcela aplikovatelná i na tento případ. Soud již nepřipustil další dokazování v této věci (např. výpovědí svědků-[tituly před jménem] [jméno FO], pracovníků žalované), neboť tyto důkazy považoval za nadbytečné s ohledem na to, že meritum věci spočívalo pouze na právním posouzení nesporného skutkového stavu. Z uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl a s ohledem na to, že se žalovaná dostala do prodlení, přiznal žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení od data následujícího po uplynutí lhůty dané žalobkyní žalované k plnění v rámci předžalobní lhůty. Podle § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. l o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyni vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a dále za právní zastoupení za 6 úkonů právní pomoci po [částka] za jeden úkon plus 6krát režijní paušál [částka], plus DPH 21% ve výši [částka], celkem tedy [částka] podle § 8 odst. 1, § 7, 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif.