20 C 140/2019-940

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] 2. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] 3. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] 4. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] 5. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] 6. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného], Slovenská republika 7. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] 8. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] 9. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa svědka, žalované, svědka, svědka, svědka a svědka] 10. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného], Slovenská republika 11. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] 12. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] všichni zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] pro: ochranu osobnosti takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaní byli povinni zdržet se tvrzení o tom, že žalobce se dopustil následujícího jednání: -) kontroverzní přiřazování afiliací pracovníkům katedry a RCPTM v období od dubna do srpna 2018, -) nestandardní pokusy o převod finančních prostředků ze zdrojů katedry na RCPTM v období od dubna do srpna 2018, -) podezřelé pokusy o převody přístrojů z katedry na RCPTM v období od dubna do srpna 2018, -) nestandardní výběrová řízení na nákupy přístrojů z prostředků katedry v období od dubna do srpna 2018, -) 22. 8. 2018 vymazání značného obsahu webových stránek katedry (informace o [titul], Mgr. a Ph.D. studiu, které vyhledávají především studenti a zájemci o studium, informace o projektech a o obhájených bakalářských a magisterských pracích), -) červen 2018 prof. [celé jméno žalobce] svým příkazem nechal vyškrtnout z rozvrhu zimního semestru 2018 2019 sebe a několik svých spolupracovníků během jeho tvorby a 14. 9. 2018 a 27. 9. 2018 následoval opakovaný pokus o násilnou změnu vyučujících v rozvrhu bez souhlasu a bez konzultace s vedoucím katedry [titul]. Herchelem, -) žalobce účelově snižuje kvalitu personálu, výuky i výzkumu na katedře anorganické chemie v dopise děkanovi PřF UP (21. 9. 2018), žádosti o projednání na akademickém senátu UP (23. 10. 2018), stížnosti rektorovi UP postoupené RVH (3/ 2019) a článku ze dne 18. 3. 2019 – prof. [celé jméno žalobce]:„ I přes nepřízeň děkana se nám vědecky daří,“ se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaní byli povinni do tří dnů od právní moci rozsudku na vlastní náklady zaslat žalobci, prof. Mgr. [jméno] [příjmení], M. A., Ph.D., rektorovi Univerzity [ulice] v [obec], [titul]. Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., předsedovi Akademického senátu Univerzity [ulice] v [obec], [titul]. RNDr. [celé jméno svědka], Ph.D., děkanovi Přírodovědecké fakulty Univerzity [ulice] v [obec] a prof. RNDr. [jméno] [příjmení], Dr., předsedovi Akademického senátu Přírodovědecké fakulty Univerzity [ulice] v [obec] na adresu [adresa], [PSČ] [obec] písemnou omluvu tohoto znění: „ Omlouváme se [celé jméno žalobce] za to, že jsme o něm v dopise ze dne 28. 3. 2019 označeném jako Podnět k prošetření jednání [celé jméno žalobce] etickou komisí Univerzity [ulice] v [obec] nepravdivě uvedli, že [celé jméno žalobce] se dopustil následujícího jednání: -) kontroverzní přiřazování afiliací pracovníkům katedry a RCPTM v období od dubna do srpna 2018, -) nestandardní pokusy o převod finančních prostředků ze zdrojů katedry na RCPTM v období od dubna do srpna 2018, -) podezřelé pokusy o převody přístrojů z katedry na RCPTM v období od dubna do srpna 2018, -) nestandardní výběrová řízení na nákupy přístrojů z prostředků katedry v období od dubna do srpna 2018, -) 22. 8. 2018 vymazání značného obsahu webových stránek katedry (informace o Bc, Mgr. a Ph.D. studiu, které vyhledávají především studenti a zájemci o studium, informace o projektech a o obhájených bakalářských a magisterských pracích), -) červen 2018 prof. [celé jméno žalobce] svým příkazem nechal vyškrtnout z rozvrhu zimního semestru 2018 2019 sebe a několik svých spolupracovníků během jeho tvorby a 14. 9. 2018 a 27. 9. 2018 následoval opakovaný pokus o násilnou změnu vyučujících v rozvrhu bez souhlasu a bez konzultace s vedoucím katedry [titul]. [anonymizováno], -) žalobce účelově snižuje kvalitu personálu, výuky i výzkumu na katedře anorganické chemie v dopise děkanovi PřF UP (21. 9. 2018), žádosti o projednání na akademickém senátu UP (23. 10. 2018), stížnosti rektorovi UP postoupené RVH (3/ 2019) a článku ze dne 18. 3. 2019 – prof. [celé jméno žalobce]:„ I přes nepřízeň děkana se nám vědecky daří,“ se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným k ruce společné a nerozdílné na náhradě nákladů řízení částku 823 284 Kč k rukám právního zástupce žalovaných, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby se žalovaní zdrželi tvrzení o tom, že žalobce se dopustil jednání uvedených ve výroku I. rozsudku. Dále žalobce požadoval od žalovaných omluvu za to, že o něm v dopise ze dne 28. 3. 2019 označeném jako Podnět k prošetření jednání [celé jméno žalobce] etickou komisí UP nepravdivě uvedli, že se dopustil jednání uvedených ve výroku rozsudku. Žalobce svou žalobu odůvodnil tím, že zásah do jeho osobnostních práv, poškození osobní cti, dobré pověsti a dobrého jména spatřuje v nepodložených skutkových tvrzeních a hodnotících soudech bez uvedení faktického podkladu. Tím, že žalovaní zaslali předmětný dopis difamujícího obsahu výše uvedeným osobám, došlo k zásahu do osobnostních práv žalobce ve smyslu ust. § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen "občanský zákoník). V předmětném dopisu žalovaní uvádějí následující: "prof. Mgr. [příjmení] [příjmení], M.A., Ph.D. rektor Univerzity [ulice] v [obec] Věc: Podnět k prošetření jednání [celé jméno žalobce] Etickou komisí UP Vážený pane rektore, rádi bychom Vám předali podnět k prošetření jednání [celé jméno žalobce] v období od dubna 2018 do současnosti (březen 2019), protože máme velmi silné podezření o nepravdivosti jeho výroků, které současně s jeho jednáním a kroky, které činí, systematicky znevažují a tím i poškozují dobré jméno katedry anorganické chemie PřF UP jakož i všechny její zaměstnance a studenty, dále poškozuje dobré jméno vedení fakulty a tím pádem i celé PřF UP a obecně UP jako takové. Dne 3. 4. 2018 prof. [celé jméno žalobce] legitimně nevyhrál výběrové řízení na vedoucího katedry anorganické chemie, funkční období mu skončilo dne 31. 8. 2018, od 1. 9. 2018 vede katedru [titul]. Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], Ph.D. Již od dubna 2018, tj. ještě během funkčního období prof. [celé jméno žalobce] jako vedoucího katedry, začalo z jeho strany docházet k různým opatřením a krokům, které mohly mít za cíl poškodit činnost pracoviště katedry anorganické chemie. Od 1. 9. 2018 totiž došlo k oddělení skupiny RCPTM Biologicky aktivní komplexy a molekulární magnety od katedry anorganické chemie (do té doby to byla pracoviště sjednocená, vedoucím obou skupin byl prof. [celé jméno žalobce], nyní je pouze vedoucím výše uvedené skupiny na RCPTM). Toto oddělení inicioval prof. [celé jméno žalobce] navzdory vůli zaměstnanců katedry i děkana PřF UP o zachování společného fungování obou pracovišť. Bohužel ani po této reorganizaci nedošlo k uklidnění situace, právě naopak - problémy se ještě vyostřily a vyvrcholily několika stížnostmi prof. [celé jméno žalobce] děkanovi PřF UP i rektorovi UP. Doposud jsme ke všem stížnostem prof. [celé jméno žalobce] (mnohdy absurdním) přistupovali vysloveně defenzivním způsobem a snažili jsme se je vyřešit na půdě PřF UP. Tento způsob řešení už ale není dostačující po veřejné medializaci článku„ [celé jméno žalobce]: I přes nepřízeň děkana se nám vědecky daří" na oficiálním webu RCPTM dne 18. 03. 2019. Abychom zachovali kvalitu a důstojnost akademické půdy a očistili dobré jméno katedry, předkládáme tento podnět k prošetření Etickou komisí UP. Zde uvádíme příklady jednání prof. [celé jméno žalobce]: kontroverzní přiřazování afiliací pracovníkům katedry a RCPTMv období [číslo] 2018 (do dubna 2018 afiliace obsahovala katedru a RCPTM, po tomto datu obsahovala pouze RCPTM) nestandardní pokusy o převod finančních prostředků ze zdrojů katedry na RCPTM v období [číslo] podezřelé pokusy o převody přístrojů z katedry na RCPTM v období [číslo] 2018 nestandardní výběrová řízení na nákupy přístrojů z prostředků katedry v období [číslo] 2018 22. 08. 2018 - vymazání značného obsahu webových stránek katedry (informace o [titul], Mgr., a Ph.D. studiu, které vyhledávají především studenti a zájemci o studium, informace o projektech a o obhájených bakalářských a magisterských pracích) 06/ 2018 prof. [celé jméno žalobce] svým příkazem nechal vyškrtnout z rozvrhu zimního semestru 2018 sebe a několik svých spolupracovníků během jeho tvorby (tj. v době, kdy byl ještě vedoucím katedry) a 14. 09. + 27. 09. 2018 následoval opakovaný pokus o násilnou změnu vyučujících v rozvrhu bez souhlasu a bez konzultace s vedoucím katedry [titul]. [anonymizováno] dopis děkanovi PřF UP (21. 09. 2018), žádost o projednání na akademickém senátu UP (23. 10. 2018), stížnost rektorovi UP podstoupená RVH (03/ 2019), kde ve všech těchto dokumentech je účelově snižována kvalita personálu, výuky i výzkumu na katedře anorganické chemie článek z 18. 03. 2019 zveřejněný na oficiálním webu RCPTM, kde silně pochybujeme o pravdivosti tvrzení prof. [celé jméno žalobce] o poklesu kvality výuky na katedře anorganické chemie a stížnosti studentů na její průběh a také o obvinění vedoucích představitelů fakulty týkajících se zbavení možnosti prof. [celé jméno žalobce] učit a garantovat výuku Z výše zmíněných událostí a jednání prof. [celé jméno žalobce] vyplývá, že by mohl být porušen Etický kodex zaměstnanců a studentů UP v části I - odst. 1, 2, 6 a 7. Způsob, jakým probíhaly výše zmíněné události (a celá řada dalších), jsme schopni jednoznačně podložit důkazy (dokumenty, kopie emailové korespondence apod.), které jsme ochotni poskytnout Etické komisi UP během jejího šetření. Jsme připraveni poskytnout i osobní svědectví. Očekáváme, že [příjmení] reakce bude odpovídat závažnosti celé této situace, a že nás v zákonné lhůtě budete informovat o tom, jakým způsobem jste v řešení tohoto podnětu postupoval. Zaměstnanci katedry anorganické chemie: [celé jméno žalovaného] [titul]. Ing. [celé jméno žalovaného], Ph.D. [celé jméno žalovaného] [titul] RNDr. [celé jméno žalované], CSc. [titul] RNDr. [celé jméno žalovaného], CSc. [celé jméno žalovaného] RNDr. [celé jméno žalovaného], Ph.D. Mgr. [anonymizováno], Ph.D. [celé jméno žalované] [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalované] [celé jméno žalované] V [obec] dne 28. 03. 2019. Tento podnět byl předán: prof. Mgr. [jméno] [příjmení], M.A., Ph.D. rektorovi UP [titul]. Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D. předsedovi akademického senátu UP Kopie tohoto dokumentu byla na vědomí odeslána: [titul] RNDr. [celé jméno svědka], Ph.D. děkanovi PřF UP prof. RNDr. [jméno] [příjmení], Dr. předsedovi akademického senátu PřF UP 2. Zásah do svých osobnostních práv, poškození osobní cti, dobré pověsti a dobrého jména spatřuje žalobce v nepodložených skutkových tvrzeních a hodnotících soudech bez uvedení faktického podkladu v části hanopisu, uvádějícím soupis příkladů jeho údajného jednání. Pokud se týká tvrzení žalovaných o kontroverzním přiřazování afiliací pracovníkům katedry a RCPTM v období [číslo] 2018, pak žalovaní v hanopisu nepředložili žádné konkrétní případy porušení povinností dle autorského zákona. Žalobce si není vědom žádného porušení autorského zákona, afiliace všech spoluautorů prací vydaných v uvedeném období byly ve zveřejněných pracích přirazeny na základě souhlasu všech spoluautorů a odpovídaly jejich pracovnímu zařazení. Tvrzení je formulováno tak, že naznačuje přímou odpovědnost žalobce za přiřazování afiliací pracovníkům katedry a RCPTM, tj. že žalobce se dopouštěl porušování autorského zákona.

3. Pokud se týká tvrzení žalovaných o nestandardních pokusech o převod finančních prostředků ze zdrojů katedry na RCPTM v období [číslo], pak žalovaní v hanopisu nekonkretizovali, o jaké konkrétní převody finančních prostředků se mělo jednat a v čem měla spočívat jejich "nestandardnost". I když slovo nestandardní je hodnotícím soudem, výrok jako celek má základ ve skutkovém tvrzení o převodu finančních prostředků. V uvedeném období byl žalobce současně vedoucím katedry i oddělení RCPTM-Komplexy, a návrh na převod prostředků byl zcela v jeho kompetenci.

4. Pokud se týká tvrzení žalovaných o podezřelých pokusech o převody přístrojů z katedry na RCPTM v období [číslo] 2018, pak žalovaní v hanopisu opět nekonkretizovali, o jaké převody přístrojů se mělo jednat. U všech převodů majetku v rámci dvou středisek na PřF bylo a je nutné souhlasné prohlášení obou vedoucích pracovníků a svolení děkana fakulty. Z uvedeného lze dovodit, že se o žádné podezřelé převody majetku jednat nemohlo. Žalovaní neuvádí, v čem měla spočívat "podezřelost".

5. Pokud se týká tvrzení žalovaných o nestandardních výběrových řízeních na nákupy přístrojů z prostředků katedry v období [číslo] 2018, pak žalovaní opět neuvedli, o jaká výběrová řízení se mělo jednat. Není pochyb o tom, že u všech výběrových řízení, která žalobce inicioval, postupoval plně v souladu s předpisy Univerzity Palackého. Tento bod je tudíž zcela jednoznačně nepravdivý, lživý a hrubě urážející.

6. Pokud se týká tvrzení žalovaných o tom, že dne 22. 08. 2018 nechal žalobce vymazat značný obsah webových stránek katedry (informace o Bc. Mgr. a Ph.D. studiu, které vyhledávají především studenti a zájemci o studium, informace o projektech a o obhájených bakalářských a magisterských pracích), pak žalovaní uvádějí zcela nepodložená skutková tvrzení, že žalobce osobně měl uvedený obsah webových stránek vymazat. Žalobce nebyl správcem webu, neznal přístupové údaje, tudíž nemohl výmaz stránek provést.

7. Pokud se týká tvrzení žalovaných o tom, že v červnu 2018 nechal žalobce svým příkazem vyškrtnout z rozvrhu zimního semestru 2018 sebe a několik svých spolupracovníku během jeho tvorby (tj. v době, kdy byl ještě vedoucím katedry) a 14. 09. + 27. 09. 2018 následoval opakovaný pokus o násilnou změnu vyučujících v rozvrhu bez souhlasu a konzultace s vedoucím katedry [titul]. [anonymizováno], pak se opět jedná o zcela nepravdivé skutkové tvrzení, které nemá oporu v předložených listinných důkazech. Z přiloženého e-mailu adresovaného Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D. (rozvrhářce katedry anorganické chemie) ze dne 4. 6. 2018 jednoznačně vyplývá, že žalobce nenechal nikoho vyškrtnout, ale pouze uvedl možné alternativy pro nasazení vyučujících do výuky příslušných předmětů, a to s ohledem na v té době stále probíhající jednaní o možnostech spolupráce mezi oběma středisky. Tabulka, v níž jsou některá jména vyučujících přeškrtnuta, tvořila přílohu uvedeného e-mailu ze dne 4. 6. 2018. Ve svém tvrzení žalovaní uvádí, že žalobce se pokoušel o změnu vyučujících "násilím". Až do 24. 10. 2018 byl žalobce garantem oborů bakalářského a navazujícího studia Bioanorganické chemie a doktorského studia Anorganické chemie, a v uvedeném období se zcela oprávněně dožadoval možnosti uplatnit práva zajišťovat kvalitu výuky v mezích svých kompetencí, která mu zaručoval zákon o vysokých školách, nařízení vlády a vnitřní normy UPOL. Žádného násilného jednání se nedopustil, ani se o něj nepokusil. Tato zcela nepodložená tvrzení jsou flagrantním útokem na jeho osobní důstojnost a dobré jméno jako profesora Univerzity Palackého v [obec].

8. Pokud se týká tvrzení žalovaných o tom, že žalobce zaslal dopis děkanovi PřF UP (21. 09. 2018), žádost o projednání na akademickém senátu UP (23. 10. 2018), stížnost rektorovi UP podstoupená RVH*) (03/ 2019), kde ve všech těchto dokumentech je účelově snižována kvalita personálu, výuky i výzkumu na katedře anorganické chemie, pak žalobce dlouhá léta vedl katedru a současně oddělení RCPTM-Komplexy a je odborníkem v oblasti anorganické, komplexní a bioanorganické chemie. Má tedy dostatek informací a zkušeností k tomu, aby byl schopen srovnávat výsledky dosavadních a současných zaměstnanců katedry. Pokud ve své komunikaci s jinými zaměstnanci univerzity vyjádřil pochybnosti nad výsledky současných zaměstnanců katedry v oblasti bioanorganické chemie, je k tomu plně kompetentní. Kvalitu zabezpečení výuky je možné exaktně posoudit na základě počtu docentů a profesorů. Personální složení se ve srovnání s obdobím, kdy byl žalobce vedoucím katedry anorganické chemie, změnilo o 1,3 FTE v kategorii docentů a o 1 FTE v kategorii profesorů. Katedra anorganické chemie již také nedisponuje excelentními přístroji, které byly pořízeny za podpory evropských fondů v rámci projektu RCPTM a projektů na něj navázaných.

9. Pokud se týká článku z 18. 03. 2019 zveřejněného na oficiálním webu RCPTM, kde žalovaní uvádí, že silně pochybují o pravdivosti tvrzení prof. [celé jméno žalobce] o poklesu kvality výuky na katedře anorganické chemie a stížnosti studentů na její průběh a také o obvinění vedoucích představitelů fakulty týkajících se možnosti prof. [celé jméno žalobce] učit a garantovat výuku, pak v předmětném článku žalobce neuvádí žádná sporná, nebo dokonce nepravdivá skutková tvrzení. Skutková tvrzení uvedená v článku se týkají například sloučenin tantalu, úspěchů v patentové aktivitě jeho týmu a skutečnosti, že v loňském roce nastoupil do funkce nový děkan a tato skutková tvrzení jsou pravdivá. Zbytek článku pak vyjadřuje osobní hodnocení žalobce a kritické soudy na adresu děkana fakulty. Na takové hodnocení má však žalobce zcela nepochybně právo, které je každému garantováno ústavou České republiky, zákony, ale i rozhodovací praxí soudů. Kvalitu výuky na katedře hodnotí jen v obecné rovině v oblasti bioanorganické chemie. Uvedená hodnocení je možné doložit např. absencí soustavné publikační, grantové i patentové aktivity současných zaměstnanců katedry v dotčené oblasti.

10. Žalovaní tedy v drtivé řadě případů uvádějí nekonkretizovaná a ničím nepodložená tvrzení, což vytváří dojem, že cílem žalovaných není věcné řešení případného pochybení nebo podezření z pochybení, ale že účelem je zhanobit osobu žalobce, znevážit jeho práci pro Přírodovědeckou fakultu a Univerzitu [ulice] v [obec], a poškodit jeho čest coby akademického pracovníka a univerzitního profesora. Hanobící je už jen jazyk používající výrazy jako "podezřelý" a "pokus", jakoby cílem žalovaných bylo kriminalizovat osobu žalobce v očích adresátů. Podobně výraz "nestandardní" má dle názoru žalobce za účel vzbudit dojem, že se měl dopustit jednání na hraně nebo dokonce za hranou zákona. Stejně tak použití slova "násilí" vzbuzuje dojem, jako by se žalobce měl pokusit o fyzické násilí, a tedy trestní jednání. Žalobce se na žalované obrátil dopisem ze dne 23. 4. 2019, resp. 24. 4. 2019 a vyzval je, aby sdělili, kteří konkrétní pracovníci katedry nebyli v afiliacích správně uvedeni; požádal je o konkrétní jmenný výčet autorů, jimž byla údajně nesprávně přiřazena afiliace, včetně označení konkrétních publikací. Dále je vyzval k bodu 6. ke sdělení, na kom se měl dopouštět násilí. Požádal žalované, aby pro svá skutková tvrzení předložili relevantní listinné důkazy a pokud takovými důkazy nedisponují, aby odvolali svá tvrzení, a toto odvolání adresovali jak žalobci, tak také uvedeným adresátům předmětného hanopisu. Žalované požádal o omluvu vhodnou písemnou formou ve vztahu ke všem, kterým byl hanopis doručen. Žalovaní reagovali dopisem ze dne 9. 5. 2019, v němž potvrdili, že jsou signatáři předmětného hanopisu. Žalovaní tvrdí, že se nedopustili zásahu do mých osobnostních práv. Žalovaní se brání tím, že podnět nebyl zveřejněn, že byl toliko zaslán kompetentním osobám. S touto kvalifikací však žalobce nesouhlasí. Dle ust. § 117 písm. b) trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., v účinném znění, je trestný čin spáchán veřejně, jestliže je spáchán nejméně třemi osobami současně přítomnými. V tomto smyslu je nutné vykládat pojem "veřejně" i ve vztahu k zásahu do osobnostních práv ve smyslu občanského zákoníku. K zásahu do osobnostních práv žalobce došlo "veřejně", protože k zaslání dopisu došlo jak na adresu rektora UPOL, který je pro účely jednání etické komise, jako jeho poradního orgánu, osobou oprávněnou, tak na adresu dalších tří osob, a to předsedovi akademického senátu UP, děkanovi PřF UP a předsedovi akademického senátu PřF UP. Nemluvě o tom, že dopis je v současnosti rozšiřován na půdě univerzity a mohla se s ním tak seznámit řada dalších lidí.

11. Žalovaní se dále brání tím, že podnět je formulován toliko jako podezření a že signatáři jím pouze realizovali svoji povinnost dle části 1 odst. 3 Etického kodexu informovat rektora a další příslušné osoby o neetickém chování a jednání. Aplikace uvedeného ustanovení na předmětný hanopis je ovšem také nepřípadná. Žalovaní v hanopisu uvádějí, že mají "velmi silné podezření o nepravdivosti jeho výroků, které současně s jeho jednáním a kroky, které činí, systematicky znevažují a tím i poškozují dobré jméno katedry anorganické chemie PřF UP...". Vedle toho však in concreto uvádějí zcela nepravdivá tvrzení. Právo, resp. povinnost informovat kompetentní osoby o podezření z neetického chování a jednání nikoho neopravňuje k tomu, aby o jiném šířil nepravdivá hanobící tvrzení. Nikdo nemá právo šířit o jiném nepravdivá tvrzení způsobilá poškodit jeho důstojnost a čest, ať by je zveřejnil v tisku nebo by je adresoval "pouze" orgánu kompetentnímu k prošetření záležitosti, před nímž se poškozená osoba může bránit. Možnost dotčené osoby hájit se před kompetentním orgánem nedává nikomu právo o druhém šířit nepravdivá tvrzení. Žalovaní kromě toho, že uvádějí nepravdivá tvrzení, užívají expresivních výrazů vytvářejících dojem, že žalobce se dopustil kriminálního jednání nebo minimálně jednání na hraně zákona. Navíc pan rektor 5 z osmi bodů podnětu žalovaných neakceptoval, protože se netýkají činnosti etické komise, jak uvedl v emailu ze dne 5. 4. 2019. Ze strany žalovaných se tedy jednalo o zásah do práva na ochranu osobnosti vybočující z realizace práva informovat rektora o podezření z neetického chování. Tvrzení žalovaných, jak jsou uvedena shora, jsou nepravdivá a urážlivá, negativně ovlivňují žalobcovu pověst, vážnost a čest na Univerzitě Palackého v [obec] a ve společnosti vůbec. Obsah a forma předmětného hanopisu nasvědčují tomu, že cílem žalovaných bylo veřejně žalobce zostudit a ponížit. Žalovaní předmětným hanopisem neoprávněně zasáhli do práva žalobce na ochranu osobnosti podle § 81 občanského zákoníku.

12. Žalovaní se k podané žalobě vyjádřili tak, že nároky žalobce ani z části neuznávají. Žalobou se žalobce domáhá ochrany svých osobnostních práv, jejichž porušení se měli žalovaní dopustit podáním„ Podnětu k prošetření jednání prof. RNDr. [celé jméno žalobce], PhD. etickou komisí UP“ (dále jen„ Podnět“) s tím, že žalobci se mají zdržet tvrzení o tom, že se žalobce dopustil jednání uvedených v daném Podnětu, a dále se žalobce domáhá zaslání omluvy jednak jemu samotnému a dále Mgr. [jméno] [příjmení], M.A., Ph.D., rektorovi Univerzity Palackého v [obec] (dále jen„ UPOL“), [titul]. Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., předsedovi Akademického senátu UPOL, [titul]. RNDr. [celé jméno svědka], Ph.D., děkanovi Přírodovědecké fakulty UPOL, a prof. RNDr. [jméno] [příjmení], Dr., předsedovi Akademického senátu Přírodovědecké fakulty UPOL. Podnět, a následně i žaloba, se týkal celkově sedmi bodů, sedmi skutků, u kterých žalovaní vyslovili pochybnosti o souladu postupu žalobce s Etickým kodexem zaměstnanců a studentů UPOL (dále jen„ Etický kodex“). V mezičase od podání žaloby Etická komise již o části Podnětu rozhodla na svém zasedání dne 11. 6. 2019, a to v bodech, kde uznala možné porušení Etického kodexu: a. kontroverzní přiřazování afiliací pracovníkům katedry a RCPTM v období [číslo] 2018, kdy dospěla k závěru, že došlo ke změně přiznávání afiliací publikačních výstupů v přímé návaznosti na zveřejnění výsledků výběrového řízení na vedoucího katedry ze strany prof. RNDr. Z. [celé jméno žalobce], Ph.D., který tím porušil EK UP. b. 06/ 2018 prof. [celé jméno žalobce] svým příkazem nechal vyškrtnout z rozvrhu zimního semestru 2018 sebe a několik svých spolupracovníků během jeho tvorby a [číslo] + 27.09.2018 následoval opakovaný pokus o násilnou změnu vyučujících v rozvrhu bez souhlasu a bez konzultace s vedoucím katedry [titul]. Herchelem – zde Etická komise dospěla k závěru, že v této oblasti neshledává etické provinění prof. [celé jméno žalobce] v postupu při navrhování rozvrhu výuky, neboť to může být považováno za výkon jeho kompetencí vedoucího katedry (do 31. 8.20), resp. garanta výuky, byť třeba ne vhodným způsobem. Etická komise rovněž uvedla, že k jednoznačné změně tohoto jeho postoje, tedy k prosazování toho, aby se na výuce podílel, prokazatelně došlo až krátce před samotným zahájením výuky, kdy by změna rozvrhu byla z organizačních důvodů zcela nevhodná. c. žalobce účelově snižuje kvalitu personálu, výuky i výzkumu na katedře anorganické chemie v dopise děkanovi PřF UP (21. 9. 2018), žádosti o projednání na akademickém senátu UP (23. 10. 2018), stížnosti rektorovi UP postoupené RVH (03/ 2019) a článku ze dne 18. 3. 2019„ [celé jméno žalobce]: I přes nepřízeň děkana se nám vědecky daří“, kdy Etická komise v návaznosti na přechozí bod dospěla k závěru, že vyjádření prof. [celé jméno žalobce] o tom, že jej děkan cíleně zbavil možnosti učit, považuje za nepravdivé a účelové povahy a touto publikovanou nepravdou (pozn. v článku„ [celé jméno žalobce]: I přes nepřízeň…“) prof. RNDr. Z. [celé jméno žalobce], Ph.D. porušil EK UP. d. 22. 8. 2018 vymazání značného obsahu webových stránek katedry (informace o Bc. Mgr. a Ph.D. studiu, které vyhledávají především studenti a zájemci o studium, informace o projektech a o obhájených bakalářských a magisterských pracích) – Etická komise dospěla k závěru, že považuje vymazání informací z webových stránek katedry za porušení EK UP ze strany žalobce. K ostatním připomínkám žalovaných v Podnětu se Etická komise vyjádřila tak, že jednání žalobce nevyhodnotila jako porušení Etického kodexu, neboť šlo jednak o výkon kompetencí vedoucího katedry a jednak o vyjadřování jeho vlastního kritického názoru. EK si pouze položila otázku, zda šlo ze strany prof. [celé jméno žalobce] o jednání uvážené a účelné, ve smyslu sledování největšího prospěchu obou pracovišť, která vedl (to se týká zejména ekonomických otázek). Žalovaní dále vznesli námitku nedostatku pravomoci civilního soudu věc projednat, když se dle názoru žalovaných jedná sice o spor vyplývající z poměrů soukromého práva, ovšem k jeho projednání je příslušný jiný orgán – zde Etická komise Univerzity Palackého v [obec]. Pokud se týká podané žaloby, tak žalovaní rozporují, že by byl žalobce zakladatelem studijního programu Bioanorganická chemie na PřF UPOL, stejně takto, že by bylo žalobci od září 2018 bráněno v rozvoji výuky daného oboru. K posledně uvedenému lze odkázat na odst. 1 písm. c) předchozího článku, kdy se žalovaní zcela ztotožňují se závěrem Etické komise UPOL, že vyjádření prof. [celé jméno žalobce] o tom, že jej děkan cíleně zbavil možnosti učit, považuje za nepravdivé a účelové povahy. Je třeba tedy opětovně konstatovat, že žalobci nebylo cíleně znemožněno dále vyučovat. K tomu pak podrobněji žalovaní uvádí, že návrh rozvrhu vypracovává pravidelně žalovaný č. 3 – prof. [celé jméno žalovaného], tento rukou psaný dokument v daném případě předal žalovanému [číslo] – dr. [celé jméno žalovaného]. V dané verzi rozvrhu byli jak žalobce, tak [titul] [celé jméno svědka] a [titul] [celé jméno svědka] jako vyučující uvedeni. Žalobce však dne 4. 6. 2018 zaslal e-mail rozvrhářce Mgr. [jméno] [příjmení], když této zaslal rozvrh na ZS 2018 s tím, že přeškrtnutá jména znamenají alternativní (a možné) řešení výuky související s rozhodnutím děkana o dělení finančních prostředků. V této fázi tedy do systému zadejte přiřazená jména nepřeškrtnutá. Snad to bude z přiloženého dokumentu pochopitelné, pokud ne, klidně mě kontaktujte. V přiloženém dokumentu jsou pak u předmětů Pokročilá anorganická chemie, Obecná a anorganická chemie, Bioanorganická chemie, Fyzikálně-chemické metody studia látek, Vybrané kapitoly z anorganické chemie, Metody studia komplexních sloučenin, Chemické názvosloví 1, [ulice] struktura a rentgen. difrakce, Laboratorní technika, Obecná chemie, Oborový seminář 1, Organokovy, Oborový seminář 3, Rengenostrukturní analýza, Spektrální a metrické vlastnosti látek zaškrtnuta jména žalobce, [titul] [celé jméno svědka], dr. [celé jméno žalovaného] (žalovaný [číslo]), [titul] [celé jméno svědka] a Mgr. [příjmení] a k předmětům jsou přiřazeni jiní vyučující. Emailem ze dne 14. 9. 2018 se následně žalobce obrátil na [jméno] [příjmení], správce databáze STAG s tím, že se z pozice garanta oboru Bioanorganická chemie na ni obrací ve věci úprav rozvrhů, garantů a vyučujících předmětů v obou zmíněných oborech v systému STAG, s obdobným požadavkem se na [jméno] [příjmení] žalobce obrátil e-mailem ze dne 27. 9. 2018 s tím, že změny by byly platné od 1. 10. 2018. Téhož dne mu p. [příjmení] e-mailem odpověděla, že požadavek přeposílá vedoucímu Katedry anorganické chemie, neboť požadované úpravy jsou standardně prováděny na příslušné katedře. Vedoucí Katedry anorganické chemie [titul] [celé jméno žalovaného] – žalovaný [číslo] e-mailem z téhož dne nedal souhlas ke změně rozvrhu na již probíhající zimní semestr s tím, že je otevřený diskusi vedoucí k dohodě o účasti pracovníků RCPTM-Komplexy v letním semestru, obdobně děkan Přírodovědecké fakulty UPOL e-mailem sdělil, že nesouhlasí s navrhovanými změnami. Z uvedeného je zjevné, že sám žalobce byl tím, kdo sobě a svým kolegům znemožnil výuku jednotlivých předmětů a zařazení své osoby a dalších zaměstnanců RCPTM podmiňoval změnou rozhodnutí děkana ve věci dělení finančních prostředků. Změna rozvrhu byla požadována v čase těsně před a po zahájení zimního semestru, tedy v době, kdy jsou takové změny již nežádoucí. Nadto, není ani zjevné, na základě čeho se žalobce, byť z pozice garanta, domáhá výuky. Žalobce dále uvádí, že k sesazení z pozice garanta došlo na příkaz děkana [titul]. [celé jméno svědka] v rozporu s platnými pravidly. K tomu je třeba konstatovat, že skutečně děkan dle dostupných informací rozhodl o odvolání žalobce bez projednání ze strany Vědecké rady PřF UPOL, nicméně následně byly formální požadavky splněny. Dále je pak zpochybňováno jmenování [titul]. Herchela garantem oborů, resp. jeho působení v oboru Bioanorganické chemie, z tohoto důvodu byl [titul]. [celé jméno svědka] podán Podnět k přezkoumání usnesení Rady pro vnitřní hodnocení UP (dále jen RVH UPOL) [číslo] 2018, kterým byl žalobce z funkce garanta odvolán, a žalobce uvádí, že RVH UPOL na svém zasedání dne 20. 3. 2019 konstatovala závažnost situace ohledně personálního zabezpečení garancí uvedených oborů a iniciovala proces dosažení shody. Žalobce však zápis z jednání RVH UPOL ze dne 20. 3. 2019 dezinterpretuje, když je jednak třeba vyzdvihnout, že prorektor [příjmení] na jednání výslovně zmínil, že změnou garanta se rada zabývala dne 24. 10. 2018 s tím, že při daném rozhodnutí o jmenování [titul]. Herchela nedošlo k porušení zásad garance studijních programů, dále pak je zjevné, že to, že si všichni uvědomují závažnost situace a cítí nutnost situaci vyřešit, není závěrem RVH, ovšem vyplývá to z projevů prorektora, děkana PřF UPOL, žalobce a [titul]. [příjmení]. Pokud se týká jednotlivých bodů v Podnětu, tak k zásadním závěrům ohledně neetičnosti přiřazování afiliací dospěla Etická komise UPOL s tím, že došlo ke změně přiznávání afiliací publikačních výstupů v přímé návaznosti na zveřejnění výsledků výběrového řízení na vedoucího katedry ze strany prof. RNDr. Z. [celé jméno žalobce], Ph.D., který tím porušil EK UP. Žalovaní k tomu uvádějí, že do doby, kdy byl žalobce vedoucím katedry, resp. do doby, než byly zveřejněny výsledky výběrového řízení, ve kterém žalobce nezvítězil, bylo pravidlem, že afiliace byly uváděny rovnoměrně jak pro Katedru anorganické chemie (dále též„ Katedra“), tak pro RCPTM, a to bez ohledu na to, které z těchto složek byli autoři zaměstnanci, na vybavení kterého z pracovišť bylo výsledků dosaženo apod. I v případě, kdy byli autory výlučně zaměstnanci RCPTM, byla afiliace společná. Do 04/2018 tedy bylo pravidlem, že se především používala dvojí afiliace (katedra+RCPTM) – viz publikace z předchozích let 2016 a 2017. Byla i malá část případů, kdy se afiliovalo výhradně pouze katedře nebo výhradně RCPTM. Z přidělování afiliací pak plynou pravidla pro odměňování toho kterého pracoviště na následující rok. Náhlá změna tohoto postupu zjevně souvisela s výsledkem výběrového řízení na vedoucího katedry, a z tohoto důvodu žalovaní v Podnětu označili přiřazování afiliací za kontroverzní. Přehled přidělování afiliací je pak patrný z následující tabulky a komentáře: Afiliace / Rok vydání; 2016; 2017; 2018 celkem; 2018 odeslané do 10.04.2018; 2018 odeslané [číslo] 31.08. 2018 katedra+RCPTM; 15; 10; 8; 8; 0 katedra; 4; 5; 2; 2; 0 RCPTM; 3; 0; 10; 2; 8 V období [číslo] 2018 stále existovala obě pracoviště spojená (jeden vedoucí – žalobce), řešil se postupný převod zaměstnanců a majetku. Během této doby bylo odesláno těchto 8 publikací, kde je afiliace již pouze na RCPTM (poslední sloupec výše uvedené tabulky, tyto publikace byly poslány i předsedovi Etické komise), jedná se o následující publikace: a. A. N. [příjmení], V. F. [anonymizováno], E. V. [příjmení], I. [celé jméno žalovaného], B. F. [anonymizováno], G. V. [anonymizováno], Z. [celé jméno žalobce], H. [anonymizováno], I. L. [anonymizováno], K. A. [anonymizováno], W. [příjmení], [anonymizováno] 2018, 155, [číslo] - odesláno 07.07.2018 b. P. [celé jméno žalovaného], B. [celé jméno žalovaného], R. [celé jméno žalovaného], Z. [celé jméno žalobce], European Journal of Inorganic Chemistry 2018, [číslo] -odesláno 19.06.2018 c. B. [celé jméno žalovaného], R. [celé jméno žalovaného], Z. [celé jméno žalobce], Inorganic Chemistry 2018, 57, [číslo] [číslo] - odesláno 09.07.2018 d. M. [příjmení], R. [celé jméno žalovaného], Z. [celé jméno žalobce], V. [anonymizováno], D. [příjmení], [příjmení] [jméno] of Chemistry 2018, 42 (20), [číslo] - odesláno 01.07.2018 e. P. [celé jméno svědka], Z. [příjmení], Z. [celé jméno žalobce], Journal of Organometallic Chemistry 2018, 872, [číslo] - odesláno 19.06.2018 f. P. [celé jméno svědka], Z. [celé jméno žalobce], H. [příjmení], J. [celé jméno svědka], J. [příjmení], Z. [příjmení], Organometallics 2018, 37, [číslo] [číslo] - odesláno 15.06.2018 g. P. [celé jméno svědka], Z. [celé jméno žalobce], Z. [příjmení], Chemical Communications 2018, 54 (68), [číslo] - odesláno 29.06.2018 h. J. [anonymizováno], V. [anonymizováno], H. [anonymizováno], P. [celé jméno svědka], Z. [celé jméno žalobce], J. [příjmení], V. [příjmení], [příjmení] [jméno] 2018, 47 (35), [číslo] - odesláno 31.05.2018 13. K výše uvedenému žalovaní doplňují, že [titul]. [celé jméno žalovaného] měl vždy úvazek na Katedře, dr. [celé jméno žalovaného] měl úvazek do 30. 6. 2018 na RCPTM, dále na Katedře, dr. [celé jméno žalovaného] měl úvazek do 30. 6. 2018 na RCPTM, dále na děkanátu a od 1. 9. 2018 na Katedře. Pokud pak žalobce uvádí, že afiliace byly přiřazeny na základě souhlasu všech spoluautorů a odpovídaly jejich pracovnímu zařazení, pak je třeba oponovat, že dosavadní praxe pracovní zařazení nezohledňovala, a pokud jde o souhlas spoluautorů, tito mnohdy afiliaci zjistili až po zveřejnění článku (případ dr. [celé jméno žalovaného]), popřípadě byla i přes jejich výhrady (konkrétně výhrady dr. [celé jméno žalovaného], a [titul]. [anonymizováno]) afiliace přidělena RCPTM. Dále pak, pokud jde o vliv žalobce na přidělování afiliací, žalovaní uvedli, že ve většině případů, a ve všech osmi výše uvedených sporných případech z období [číslo] 2018, vystupoval žalobce v pozici tzv. korespondujícího autora, což je zavedená praxe v případě, že autorů příspěvku je více. Korespondující autor pak dostává a dále distribuuje připomínky v rámci recenzního řízení a odesílá finální příspěvek. Je předpokladem, že takový příspěvek pak bude spoluautory odsouhlasen, včetně afiliací, tj. přiřazení jejich pracoviště, jak bylo uvedeno, ne vždy byly afiliace odsouhlaseny všemi spoluautory, případně nakonec, vzhledem k tomu, že jinak by nebylo možné příspěvek zveřejnit, k odsouhlasení došlo. Závěrem je třeba konstatovat, že podstatou Podnětu v této oblasti byla náhlá a bezdůvodná změna dosavadní praxe při přidělování afiliací poté, co se žalobce nestal vítězem výběrového řízení na pozici vedoucího Katedry, a prozatím ještě zastával jak pozici vedoucího Katedry, tak vedoucího RCPTM-Komplexy.

14. Pokud se týká nestandardních pokusů o převod finančních prostředků ze zdrojů katedry na RCPTM v období [číslo], tak žalobce podal dne 23. 4. 2018 Ing. [jméno] [příjmení], vedoucí ekonomického oddělení PřF UPOL, žádost o převod částky ve výši 2 912 000 Kč z účtu [číslo] (Katedra anorganické chemie) na účet [číslo] (RCPTM-Komplexy), a to v souvislosti s finančním vyrovnáním mezi středisky. Žádost podal jako vedoucí Katedry a Oddělení RCPTM-Komplexy. Daná částka tvořila přitom 1/3 rozpočtu Katedry. Na danou transakci se pak vztahuje Metodika dělení finančních prostředků oborům, hospodářským jednotkám a centrálním jednotkám fakulty a obecné zásady hospodaření Přírodovědecké fakulty UPOL pro rok 2018 (dále jen„ [ulice] směrnice“). Daná metodika upravuje zejména hospodaření s hlavními zdroji chodu té které katedry, toho kterého pracoviště – zdroj 11 – příspěvek MŠMT na vzdělávací a vědeckou a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a zdroje 30 – institucionální podpora a dlouhodobý koncepční rozvoj organizace. Článek 7 [příjmení] směrnice pak upravuje hospodaření vedoucích pracovišť s přidělenými prostředky. Dle daného článku pak děkan může povolit přesuny přidělených finančních prostředků mezi pracovišti, a to na základě dohody jejich vedoucích, až do výše 20 % z celkových příspěvků přidělených danému pracovišti. V dané době byla na účtu 11 Katedry částka [číslo] tis. Kč a na účtu 30 částka [číslo] tis. Kč. [příjmení] požadovaná žalobcem k převodu tak činila přes 36 % rozpočtu katedry, a přesun šel zjevně nad rámec [příjmení] směrnice, resp. k povolení dané transakce by musel děkan disponovat souhlasem Akademického senátu PřF UPOL, a to dle čl. 9 Hospodářské směrnice. Děkan však danou transakci nepovolil. Nestandardnost daného převodu pak žalovaní dovozovali již ze samotného překročení hranic převáděných částek stanovených v [příjmení] směrnici, nadto za situace, kdy převody takových částek mezi danými pracovišti nebyly obvyklé, a kdy bylo zjevné, že tento převod je požadován v návaznosti na ukončení činnosti žalobce na pozici vedoucího Katedry. Nadto, pokud by daná transakce skutečně proběhla, měla by pro Katedru likvidační charakter – Katedra by neměla dostatek finančních prostředků na provoz do konce roku 2018, nadto, jak bude dále uvedeno, byla zahájena ještě další výběrová řízení na nákupy přístrojů z prostředků Katedry, což by taktéž mělo vliv na její rozpočet:

15. Čerpání zdrojů k 31. 8. 2018 bylo následující: /11; /30 16. Příjmy; [číslo] tis. Kč; [číslo] tis. Kč 17. Výdaje; [číslo] tis. Kč; [anonymizováno] tis. Kč 18. Zůstatek; [číslo] tis. Kč; [číslo] tis. Kč 19. Závěrem je ještě třeba konstatovat, že právě skutečnost, že děkan neodsouhlasil převod prostředků, vyústila v rozhodnutí žalobce nechat přeškrtnout jméno své a svých spolupracovníků z RCPTM-Komplexy z návrhu rozvrhu na ZS 2018 – viz e-mail žalobce ze dne 4. 6. 2018 zaslaný rozvrhářce Mgr. [jméno] [příjmení] - přeškrtnutá jména znamenají alternativní (a možné) řešení výuky související s rozhodnutím děkana o dělení finančních prostředků. V této fázi tedy do systému zadejte přiřazená jména nepřeškrtnutá. Snad to bude z přiloženého dokumentu pochopitelné, pokud ne, klidně mě kontaktujte.

20. Pokud jde o podezřelé pokusy o převod přístrojů z katedry na RCPTM v období [číslo] 2018, žalobce podal dne 3. 5. 2018 žádost o převod 2 přístrojů z Katedry na RCPTM-Komplexy, konkrétně hmotnostního spektrometru v hodnotě 2 661 000 Kč a mikroskopu rastrovacího elektronového v hodnotě 4 222 900 Kč, žádost odůvodnil tím, že přístroje byly buď plně hrazeny z finančních zdrojů střediska [číslo] – RCPTM-Komplexy, případně z Výzkumných záměrů, kde byl žalobce hlavním řešitelem. Žalovaní činí nesporným, že k převodům je nutné prohlášení vedoucích pracovníků – v obou případech žalobce a dále souhlas děkana. Souhlas děkana k daným převodům nebyl dán, převody dle dané žádosti neproběhly. K tomu je dále třeba doplnit, že pokud jde o mikroskop, k jeho převodu na RCPTM-Komplexy následně došlo, neboť se zjistilo, že byl špatně uvedený v majetku Katedry, spektrometr byl však pořízen již před vznikem RCPTM a u něj nebyl důvod k převodu. Podezřelost žalovaní shledávali opět jednak v načasování žádosti, neobvyklosti takových převodů, požadavku převodu spektrometru zjevně pořízeného před vznikem RCPTM pro Katedru i tím, že tato žádost byla podána v kontextu dalších zde uváděných událostí.

21. Pokud jde o nestandardní výběrová řízení na nákupy přístrojů z prostředků katedry v období [číslo] 2018, žalobce podal dne 19. 4. 2018 jako vedoucí Katedry formulář s požadavky pro zadávání veřejné zakázky s požadavkem na pořízení Zařízení pro ortogonální analýzu vzorků v molekulární biologii, s předpokládanou hodnotou 1 990 000 Kč bez DPH. Jednalo se přitom o přístroj, který nebyl pro Katedru využitelný a měl od počátku sloužit pro výzkum [titul] [celé jméno svědka] z RCPTM-Komplexy. Veřejná zakázka byla skutečně zadána, výběrové řízení bylo dne 11. 5. 2018 zadáno, Systémové číslo VZ: P18V00000330, zadání zakázky však nebylo odsouhlaseno děkanem a následně bylo řízení rozhodnutím 25. 5. 2018 zrušeno s odůvodněním, že se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, spočívající v nepřidělení finančních prostředků. Nestandardnost žalovaní shledávali zejména v tom, že má být převeden přístroj, který byl pořízený za prostředky Katedry, a přitom má být využíván výlučně zaměstnancem RCPTM – Komplexy, dále pak je třeba opět poukázat na načasování a souvislost se všemi dalšími úkony žalobce a událostmi v období [číslo] 2018. V této souvislosti nelze opomenout, že pokud by bylo vyhověno požadavku žalobce na převod prostředků mezi Katedrou a RCPTM-Komplexy, mělo by výběrové řízení významný vliv na rozpočet. Přístroje (vedle výše uvedeného byla současně zadána veřejná zakázka na Sestavu školního experimentálního systému [příjmení] s předpokládanou cenou 650 tis. Kč bez DPH, tedy 787 tis. Kč vč. DPH) měly být financovány z Fondu reprodukce investičního majetku (FRIM). Současně však již byla rozběhnuta zakázka na koupi dvou výpočetních serverů v hodnotě 395 tis. Kč vč. DPH a schváleno pořízení klimatizace v částce [číslo] tis. Kč. V dalším zdroji fakulty – Fond provozních prostředků pak byla částka [číslo] tis. Kč, ve zdroji FRIM [číslo] tis. Kč, přičemž Fond provozních prostředků by mohl být event. použit k úhradě ztráty na zdrojích 11 a 30. V případě, že by dané veřejné zakázky proběhly, stav zdrojů by byl následující, když by se jednalo o naprosté vyčerpání rozpočtových prostředků katedry, zamezující jakékoliv další, běžné provozní náklady či menší investice:

22. FRIM+FPP zdroje; [číslo] tis. Kč 23. Výdaje – klimatizace; - [číslo] tis. Kč 24. Výdaje – výpočetní servery; [anonymizována dvě slova]. Kč 25. Výdaje - Sestava školního experimentálního systému [příjmení]; [anonymizováno] tis. Kč 26. Výdaje - Zařízení pro ortogonální analýzu vzorků v molekulární biologii; - [číslo] tis. Kč 27. Předpokládaný zůstatek:; [anonymizováno] tis. Kč 28. Pokud jde o vymazání značného obsahu webových stránek Katedry, žalovaní zjistili, že dne 22. 8.20 došlo k výmazu podstatného obsahu webových stránek Katedry, a to informací o [titul], Mgr. a PhD. studiu, které vyhledávají především studenti a zájemci o studium, informace o projektech a o obhájených bakalářských a magisterských pracích. Podařilo se však zajistit zálohu daných stránek a tyto následně obnovit poté, co byla správa webových stránek katedry předána novému vedoucímu katedry [titul]. [anonymizováno]. K tomu je třeba uvést, že žalobce nepopírá, že by skutečně byl obsah webových stránek vymazán, zpochybňuje toliko to, že on osobně měl uvedený obsah vymazat s tím, že nebyl správcem a neznal přístupové údaje. V dané době byl však správcem webových stránek [titul]. [celé jméno svědka], který jednal na základě pokynů svého vedoucího – vedoucího Katedry – žalobce. Žalovaní jsou přesvědčeni, že k výmazu webových stránek došlo na pokyn a se souhlasem žalobce, a tedy předmětné tvrzení užité v Podnětu bylo zcela pravdivé a odpovídající skutečnosti. Dané jednání považují za neetické, a také proto jej do Podnětu zakomponovali. Nelze nadto opomenout, že Etická komise UPOL dospěla k závěru, že považuje vymazání informací z webových stránek katedry za porušení EK UP ze strany Prof. RNDr. Z. [celé jméno žalobce], Ph.D.

29. Pokud jde o vyškrtnutí z rozvrhu zimního semestru, pak žalobce dokládá email ze dne 4. 6. 2018 s tím, že nikoho nenechal vyškrtnout, ale pouze uvedl možné alternativy pro nasazení vyučujících do výuky příslušných předmětů, a to s ohledem na v té době probíhající jednání o možnostech spolupráce mezi oběma středisky. Žalobce však jednoznačně v textu e-mailu uvedl, že v této fázi se do systému mají zadat jména nepřeškrtnutá, žádný jiný následný pokyn rozvrhářka již neobdržela. Žalobce sám podmínil výuku předmětů z jeho strany a strany jeho spolupracovníků dohodou o možnostech spolupráce mezi Katedrou a RCPTM-Komplexy. K dohodě nedošlo, žalobce jiný pokyn rozvrhářce nedal, a tedy se pochopitelně postupovalo tak, že přeškrtnutí vyučující byli nahrazeni jinými, kteří od té doby zahájili přípravu na výuku. K části Podnětu, kde žalovaní uvedli, že 14. 9. a 27. 9. 2018 proběhl opakovaný pokus o násilnou změnu vyučujících v rozvrhu bez souhlasu a konzultace s vedoucím katedry [titul]. [anonymizováno], žalobce uvádí, že do 24. 10. 2018 byl garantem oborů bakalářského a navazujícího studia Bioanorganické chemie a doktorského studia Anorganické chemie, a tedy se zcela oprávněně dožadoval možnosti uplatnit práva zajišťovat kvalitu výuky v mezích svých kompetencí. Z uvedeného se jednak nabízí otázka, z jakého důvodu tedy navrhoval emailem ze dne 4. 6. 2018 alternativu rozvrhu, která neodpovídala jeho požadavkům, resp. která zřejmě tedy dle jeho názoru nezajišťovala kvalitu výuky. Podstatou Podnětu však je zejména postup a časový sled událostí. Od 4. 6. 2018 do 14. 9. 2018 neměl žalobce k rozvrhu žádné výhrady, sám požádal, aby byla zadána nepřeškrtnutá jména, ačkoliv v původním návrhu prof. [celé jméno žalovaného] on i jeho spolupracovníci byli uvedeni. Až v pátek 14. 9. 2018 se žalobce začal domáhat změny v rozvrhu, přičemž výuka měla být zahájena v pondělí 17. 9. 2018. Etická komise dospěla v tomto ohledu k jednoznačnému závěru, že změna rozvrhu by byla z organizačních důvodů zcela nevhodná. Etická komise při prošetření Podnětu dospěla ostatně k závěru, že vyjádření prof. [celé jméno žalobce] o tom, že jej děkan cíleně zbavil možnosti učit, považuje za nepravdivé a účelové povahy a touto publikovanou nepravdou (pozn. v článku„ [celé jméno žalobce]: I přes nepřízeň…“) prof. RNDr. Z. [celé jméno žalobce], Ph.D. porušil EK UP. V této oblasti se žalovaní zcela ztotožňují se stanoviskem Etické komise odůvodňujícímu daný závěr takto: EK však jako nepravdivé vyhodnotila vyjádření prof. [celé jméno žalobce] v článku„ [celé jméno žalobce]: I přes nepřízeň děkana se nám vědecky daří“ z 19. 3. 2019, v němž tvrdí toto:„ Děkan nás tedy cíleně zbavil možnosti učit, a to dokonce pod pohrůžkou porušení pracovní kázně, pakliže se o uvedené budeme snažit.“ Vzhledem k tomu, že prof. [celé jméno žalobce] navrhoval (byť jen jako jednu z alternativ), že se nebude na výuce podílet, šlo o nepravdivé vyjádření poškozující dobré jméno a pověst vedení PřF v tom smyslu, že současné vedení téže fakulty neumožňuje habilitovaným pracovníkům podílet se na výuce a uplatňovat tak své„ právo učit“, které jim náleží. Je třeba zdůraznit, že se změnou rozvrhu se žalobce neobrátil na rozvrhářku Mgr. [příjmení], ale na správkyni STAGu p. [příjmení], obešel tak vedení Katedry, kterému daný požadavek zaslal toliko na vědomí. To se týká obou žádostí o změnu rozvrhu, když žádost ze dne 27. 9. 2018 měla již dokonce zasahovat do probíhajícího semestru, probíhající výuky a dokonce žalobce již dopředu měl seznámit dotčené studenty se změnami. Je zjevné, že se tedy žalobce snažil dosáhnout změny rozvrhu všemi prostředky. Pojem„ násilná“ změna rozvrhu je pak vztažen právě k této situaci, kdy se tak stalo těsně před počátkem a po zahájení semestru, přičemž se nejednalo o návrhy na úpravu, které by měly být konzultovány, zejména s vedoucím Katedry, ale o přímé požadavky na změny rozvrhu bez souhlasu vedoucího Katedry. K tomu je dále třeba konstatovat, že ačkoliv garant odpovídá za kvalitu vzdělávání, má dohlížet na kvalitu jeho uskutečňování apod., nicméně nemá tzv. výkonnou pravomoc, není oprávněn samostatně určovat, které osoby budou zajišťovat výuku. Činnost garanta probíhá v součinnosti s vedením pracoviště – zde vedením Katedry, a tedy není v pravomoci garanta o konkrétním rozvrhu samostatně rozhodnout.

30. Pokud jde o účelové snižování kvality personálu, výuky i výzkumu na katedře anorganické chemie, tak žalobce uvádí, že je plně kompetentní k tomu, aby vyjádřil pochybnosti nad výsledky současných zaměstnanců katedry v oblasti Bioanorganické chemie, dále pak uvedl, že personální složení se změnilo o 1,3 FTE v kategorii docentů a o 1 FTE v kategorii profesorů. V dopise děkanovi PřF ze dne 21. 9. 2018 podepsaném žalobcem, [titul]. [celé jméno svědka] a [titul]. [celé jméno svědka] uvádí žalobce, že katedra anorganické chemie v současném personálním složení i instrumentálním vybavení není schopna řešit žádný seriózní vědecký projekt nebo pokrýt výuku dominantně v navazujícím magisterském studiu v oblasti Bioanorganické chemie a doktorském studie Anorganické chemie, jelikož postrádá jakékoliv techniky biologického zkoumání aktivity sloučenin a také potřebnou instrumentaci v oblastech krystalografie i magnetochemie. V e-mailu rektorovi ze dne 12. 10. 2018, resp. v jeho příloze, žalobce mimo jiné v bodě 6) uvádí: Tím, že děkan fakulty určil za garanta studijních programů Bioanorganická chemie ([titul] + NMgr studium) [titul]. Ing. [celé jméno žalovaného], PhD., který v dané vědní oblasti nemůže prokázat soustavnou tvůrčí činnost, a současně katedra anorganické chemie PřF UP, na které se tyto programy uskutečňují, nemá k dispozici vhodné personální a přístrojové vybavení a laboratorní zázemí, děkan tímto svým rozhodnutím porušil platné rozhodnutí o akreditaci obou programů, a tím i ustanovení § 85 Zákona o vysokých školách. V příloze stížnosti rektorovi, která byla postoupena RVH UPOL v březnu 2019 – projednána na RVH UPOL 20. 3. 2019, v rámci podnětu [titul]. [celé jméno svědka] ze dne 12. 2. 2019 žalobce například uvádí: -) [titul] [celé jméno žalovaného] se neorientuje v soudobých trendech v oblasti bioanorganické chemie, tudíž není ani schopen koordinovat obsahovou přípravu studijních programů Bioanorganické chemie, dohlížet na kvalitu jejich uskutečňování, -) v této souvislosti je nutné poukázat také na absenci instrumentálních a personálních kapacit pracoviště Katedry anorganické chemie PřF UP, -) studijní obory Bioanorganické chemie pod garantským vedením [titul] Herchela postrádají kvalitní systémové a personální zabezpečení (garance a zejména výuka oborově specifických předmětů jsou svěřeny osobám bez prokazatelných zkušeností a tvůrčí činnosti v oboru nebo osobám vykonávajícím výuku mimo pracovní poměr), -) [titul] [celé jméno žalovaného] není schopen zabezpečit obsahovou a metodickou kvalitu studia v oborech Bioanorganické chemie, jakož i rozvoj těchto oborů.

31. K tomu žalovaní jednak poukazují na závěr jednání RVH UPOL ze dne 20. 3. 2019, kdy bylo jednoznačně konstatováno, že [titul] [celé jméno žalovaného] byl garantem jmenován řádně, v souladu se zákonem a vnitřními normami UPOL. Současně pak žalovaní nesouhlasí s výše uvedenými sděleními žalobce ke kvalitě výuky, když učinili veškerá opatření k zachování kvality výuky i vědeckého výzkumu. Bioanorganickou chemii II učil prof. [jméno] [příjmení] z PřF Univerzity Karlovy v [obec], a to, že výuku prováděl nikoliv v hlavním pracovním poměru, nemá dle názoru žalovaných na kvalitu výuky jakýkoliv vliv. Prof. [příjmení] na UK v [obec] Bioanorganickou chemii přednášel dlouhá léta, takže jej lze považovat za rozhodně adekvátní náhradu ať už [titul] [celé jméno svědka] či žalobce.

32. Dále byli na katedru přijati: -) od 10/ 2018 [titul]. Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] (částečný úvazek) -) od 01/ 2019 RNDr. [celé jméno žalovaného] Ph.D. (plný úvazek) -) od 01/ 2019 [celé jméno žalované] (částečný úvazek) místo Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D. (odešla na mateřskou dovolenou) -) od 01/ 2019 [titul] RNDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. (částečný úvazek) -) od 09/ 2019 prof. RNDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. (plný úvazek) -) od 09/ 2018 Mgr. [jméno] [příjmení] [jméno] (na dohodu).

33. Pokud pak žalobce poukazuje na nedostatečnou publikační činnost zaměstnanců Katedry, pak je třeba odkázat na soupis publikační činnosti dostupný na webových stránkách Katedry, když aktuálně bylo v roce 2019 zveřejněno 12 publikací, jejichž spoluautory jsou členové Katedry. Pokud jde o personální zabezpečení, splňovala výuka oboru veškerá akreditační kritéria, materiální zabezpečení bylo zajištěno spoluprací s jinými pracovišti, tedy personální i materiální zabezpečení výuky bylo řádně zajištěno.

34. Pokud jde o článek ze dne 18. 3. 2019 zveřejněný na oficiálním webu RCPTM, tak žalobce uvádí, že vytýkaná část článku obsahuje osobní hodnocení a kritické soudy na adresu děkana fakulty, na které má právo. Kvalitu výuky žalobce dle svého názoru hodnotí v obecné rovině a hodnocení je možné doložit. Pochybnosti dle jeho názoru potvrdilo i zasedání RVH UPOL konané dne 20. 3. 2019, které dle žalobce tvoří faktický podklad uvedeného soudu, kdy RVH UPOL konstatovala závažnost situace ohledně personálního zabezpečení garancí oborů Bioanorganické chemie. K tomu je třeba uvést, že jedna část Podnětu v této oblasti se týkala obvinění vedoucích představitelů fakulty týkajících se možnosti prof. [celé jméno žalobce] učit a garantovat výuku. K tomu lze opětovně odkázat na závěry Etické komise, že vyjádření prof. [celé jméno žalobce] o tom, že jej děkan cíleně zbavil možnosti učit, považuje za nepravdivé a účelové povahy a touto publikovanou nepravdou prof. RNDr. Z. [celé jméno žalobce], Ph.D. porušil EK UP. Druhá část Podnětu pak souvisí s tvrzeními žalobce o poklesu kvality výuky na Katedře a stížnosti studentů na její průběh. V daném článku žalobce uvádí: Za alarmující považuji skutečnost, že eliminace nejen mé osoby, ale i garantů stěžejních předmětů oboru klíčových předmětů a přednášejících (docentů [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]) z výuky, má za následek logický pokles kvality výuky a stížnosti studentů na její průběh. [jméno] nyní zajišťují vyučující bez patřičných zkušeností v tomto oboru, což je stav, který nám nemůže být lhostejný a rozhodně se s ním nehodláme smířit. Daná tvrzení v podstatě úzce souvisejí s předchozím článkem, a je třeba na něj plně odkázat. Přičemž nelze nepodotknout, že eliminace žalobce a [titul]. [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] z výuky je zapříčiněna výlučně jednáním žalobce, který dne 4. 6. 2018 zaslal rozvrhářce návrh rozvrhu, kdy své jméno a jméno dalších osob vyškrtl a výuku podmínil uzavřením dohody ohledně dělení finančních prostředků. Jako tehdejší garant oboru a předmětu z podstaty své funkce pak přeci nemohl navrhnout provádění výuky osobami, které by toho nebyly z pohledu zkušeností v oboru schopny. Pokud tak učinil, je zjevné, že na plnění povinností vyplývajících z dané funkce rezignoval. Žalovaní tedy oponují, že jejich tvrzení uvedená v Podnětu nebyla nepodložená, když v Podnětu rovněž uvedli, že jsou připraveni Etické komisi předložit veškeré podklady k jednotlivým bodům Podnětu, což se také u projednávaných částí Podnětu stalo. Současně je pak třeba namítnout, že skutečnosti uvedené v Podnětu již byly, a to v mnohem podrobnější variantě opakovaně zveřejněny, neboť jsou předmětem zápisů z jednání jednotlivých orgánů, které se věcí zabývaly, tj. zápis RVH UPOL ze dne 20. 3. 2019, zápis z jednání akademického senátu PřF UPOL ze dne 26. 9. 2018: Děkan uvedl, že prof. [celé jméno žalobce] v červnu nechal sebe a kolegy [titul]. [celé jméno svědka] a [titul]. [celé jméno svědka], kteří s ním odcházeli na RCPTM, škrtnout z rozvrhu. V té době byl prof. [celé jméno žalobce] garantem oboru, vedoucím katedry a bylo to tedy plně v jeho kompetenci. Doc. [celé jméno žalovaného] jako nový vedoucí katedry musel na situaci reagovat, doplnil vyučující, aby se studenti mohli zapisovat na konkrétní předmět, ke konkrétnímu vyučujícímu. Dle děkana by bylo neseriózní zasahovat do rozvrhu, jak učinil prof. [celé jméno žalobce] 14. září, těsně před začátkem semestru. Návrh na změnu garanta je pak už jen logickou konsekvencí. Navíc člověk, který se nepodílí na výuce, nemůže dělat garanta, s [titul]. Herchelem tedy zahájili proces výměny garanta podáním žádosti na RUP a NAÚ. Tento týden se děkan dozvěděl, že postup je jiný, žádost o změnu podal cestou RUP na RVH UP, která ji projedná. S RUP probíhá diskuse o tom, jaký je správný postup v této věci, bylo přislíbeno vydání stanoviska. Pro nové studijní programy ještě nebyl postup stanoven (věc RVH UP). Podle aktuálních informací by žádost měla projednat ještě fakultní vědecká rada. Dle pana děkana byl postup po věcné stránce v pořádku…. Doc. [celé jméno žalovaného] ve svém vyjádření přítomné informoval, že do funkce vedoucího pracoviště nastoupil 1.

9. V té době nebyli prof. [celé jméno žalobce], [titul]. [celé jméno svědka] ani [titul]. [celé jméno svědka] zařazeni do výuky v rozvrhu. Ani jeden z nich nebyl v té době zaměstnancem katedry. Protože se stávající garant nepodílel na výuce, požádal pana děkana o změnu garanta. Dále [titul]. [celé jméno žalovaného] uvedl, že dne [číslo] požádal prof. [celé jméno žalobce] o převod 2,9 mil CZK, tedy 36% celkového rozpočtu katedry na RCPTM. Dne 3.5. podal žádost o převod investičního majetku katedry na RCPTM ve výši 2,66 mil. CZK, následovaly žádosti o převod dvou místností a dne [číslo] zahájení veřejné zakázky v ceně 2,3 mil. Kč z prostředků katedry na nákup přístroje určený pro vědeckou práci [titul]. [celé jméno svědka] pracujícího na RCPTM-komplexy. Veřejná zakázka byla vyhlášená bez schválení vedení fakulty. Tyto události byly provázené snahou o diskusi, která probíhala od 2.5. do [číslo]. Diskutovalo se také o návrhu [titul]. Herchela, aby pracovníci zůstali částí úvazku na centru, částí na katedře a byli zapojeni do vědecké a pedagogické činnosti katedry. S tím ale prof. [celé jméno žalobce] nesouhlasil. Řešila se i změna rozpočtu na rok 2018. Dne [číslo] byli členové VPRO Chemie informováni o záměru nové akreditace doktorského studijního programu Bioanorganická chemie, jejímž garantem by měl být prof. [celé jméno žalobce], střediskem, které bude zabezpečovat výuku, by mělo být RCPTM. Dne 22. 8.20 byl z větší části vymazán obsah webových stránek katedry, zmizely informace o Bc, Mgr., Dr. studiu, o projektech, zmizela databáze na řešení Bc a Mgr. prací. Dle doc. [anonymizováno] tyto aktivity směrovali k tomu, aby to katedru oslabilo finančně, přístrojově i personálně, tedy jsou v rozporu se snahou katedry o zabezpečení co nejlepších podmínek pro studium a výzkumnou činnost studentů PřF a dle něj nejsou jsou neslučitelné s posláním garanta.

35. V podstatě veškeré skutečnosti v Podnětu uvedené byly veřejně přístupné na stránkách PřF UPOL komukoliv, nejen adresátům Podnětu, a to bez jakékoliv aktivní činnosti žalovaných, žalovaní v Podnětu toliko doplnili k daným skutečnostem, mnohdy již výše vysloveným, hodnocení, a požádali Etickou komisi o vyhodnocení postupů a jednání žalobce z pohledu Etického kodexu. Jednání Akademického senátu PřF UPOL dne 26. 9. 2018 byl účasten děkan PřF UPOL, který se do diskuse v dané oblasti aktivně zapojil a byl s věcí důkladně seznámen, předseda akademického senátu PřF UPOL Prof. Opatrný byl sice z jednání omluven, nicméně, minimálně se seznámil ze zápisem ze zasedání. Na jednání RVH UPOL dne 20. 3. 2019 byl přítomen jak rektor UPOL prof. [příjmení], tak [titul]. [příjmení], předseda akademického senátu, stejně jako [titul]. [celé jméno svědka], děkan PřF UPOL. Se situací a vyjádřením [titul]. [celé jméno svědka] a [titul]. [anonymizováno], kdy posledně jmenovaný je signatářem Podnětu, mohla být veřejnost rovněž seznámena na jednání Akademického senátu UPOL dne 23. 10. 2018, kdy byl oběma stranám – žalobci a [titul]. [celé jméno svědka], [titul]. [celé jméno svědka] a žalovanému [číslo] dán prostor pro vyjádření stanovisek v dané věci. Daná záležitost byla přitom do jednání zařazena na základě žádostí a podnětů žalobce, které byly, včetně příloh, rozeslány. Dále je pak třeba uvést, že Podnět byl, jak je v něm ostatně uvedeno, reakcí na článek žalobce ze dne 18. 3. 2019, když již neviděli další řešení a snažili se zachovat kvalitu a důstojnost akademické půdy a očistit dobré jméno Katedry.

36. Důvodnost užití pojmů„ podezřelý, pokus a nestandardní“ vymezili žalovaní v jednotlivých bodech vyjádření, u kterých byly pojmy použity. Pokusem je jednání, které nebylo dokončeno, stejně tak jak se stalo u žádostí o převod prostředků a převod přístrojů z Katedry na RCPTM-Komplexy. Podezřelé a nestandardní je něco, událost, jednání, která se vymyká dosavadnímu postupu, dosavadním nastaveným (byť i třeba nepsaným) pravidlům. Na tato pravidla žalovaní v jednotlivých bodech poukazují. Žaloba je současně i reakcí na odpověď žalovaných na výzvu žalobce ze dne 9. 5. 2019. Žalovaní trvají na svém vyjádření ze dne 9. 5. 2019 a jsou i nadále přesvědčeni, že Podnět nebyl zveřejněn, ale toliko zaslán kompetentním osobám, a dále pak zejména, což odůvodňují podrobně výše, dané podání není hanopisem, je zde pouze vysloveno podezření z porušení pravidel daných Etickým kodexem UPOL.

37. Z výše uvedeného lze uzavřít, že pakliže Podnět nebyl zveřejněn, nemohl být ani objektivně způsobilý vyvolat jakékoliv veřejné (dehonestační) účinky. Dále pak je třeba poukázat na dlouholetou judikatorní praxi civilních soudů, podle které„ neoprávněným zásahem do práv chráněných ustanoveními § 11 a násl. občanského zákoníku nejsou projevy, které podle obsahu, formy a cíle je možné považovat za upozornění, podněty k řešení nebo žádosti o objasnění a prošetření určitých okolností, byly-li proneseny v prostředí oprávněném věc řešit“ (srov. Sborník III. Nejvyššího soudu, SEVT, Praha 1980, str. 174), (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. 28 Cdo 2199/2002). V této souvislosti se lze obrátit na část 1 odst. 3 Etického kodexu, podle kterého zaměstnanec a student UP neobhajuje a nekryje neetické chování a jednání, a to ani tehdy, bylo-li takové chování nebo jednání zdůvodňováno účelovou prospěšností, poslušností a loajalitou, a tedy má-li daná osoba za to, že by dané jednání či chování mohlo být v rozporu s Etickým kodexem, je dle názoru žalovaných její povinností o takovém jednání rektora a další osoby příslušné ve věci informovat. Žalovaní tedy zásadně plnili povinnosti dané jim Etickým kodexem a jejich jednání nelze považovat ani za excesivní výkon takovýchto možností. Žalovaní jsou dále přesvědčeni, že chápání pojmu„ veřejně“ ve smyslu trestněprávním není v řešené věci případné. Dle názoru žalovaných je jednoznačné, že zejména informace uvedené v článku ze dne 18. 3. 2019 znevažují a poškozují dobré jméno Katedry. I výsledky zasedání Etické komise UPOL ukazují, že tvrzení uvedená v Podnětu nelze hodnotit jako zcela nepravdivá tvrzení či nepravdivá hanobící tvrzení. Pokud v závěru žaloby žalobce uvádí, že rektor 5 z 8 bodů neakceptoval, neboť se netýkají činnosti Etické komise, pak k těmto vyjádřila Etická komise UPOL rovněž své stanovisko s tím, že tato sice nevyhodnotila jako porušení Etického kodexu, ovšem položila si otázku, zda šlo o jednání uvážené a účelné ve smyslu sledování nejvyššího prospěchu obou pracovišť, a tedy také na její straně nastaly určité pochybnosti ohledně daného jednání. Žalovaní jsou přesvědčeni, že Podnětem, byť by jím mohlo být zasaženo do cti a vážnosti žalobce, nedošlo k jednání protiprávnímu, Podnět je třeba chápat jako oprávněnou kritiku ve smyslu práva na svobodu projevu podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Je třeba zopakovat, že žalovaní podáním Podnětu plnili své povinnosti vyplývající z Etického kodexu.

38. V návaznosti na výše uvedené je třeba konstatovat, že Podnět, jak je výše uvedeno, je založen na pravdivých informacích, nejedná se o křivé obvinění, ale toliko o formulaci podezření, že daná jednání nejsou v souladu s pravidly zakotvenými v Etickém kodexu. Hodnotící úsudky žalovaných, byly-li v tvrzení obsaženy, jsou přiměřené, logicky vyplývají ze skutkových zjištění, z podkladů, které žalovaní v dané době měli k dispozici. [příjmení] prezentace Podnětu jako přípustné kritiky je přiměřená a nepatrný zásah do osobnostních práv je třeba hodnotit jako nevyhnutelný průvodní jev výkonu kritiky. Ze všech výše uvedených okolností vyplývá, že primárním cílem není hanobení a zneuctění žalobce, ale zájem na očištění Katedry a rozhodnutí, zda lze jednání žalobce považovat za etické či nikoliv. Nelze rovněž opomenout, že žalobce, a sám se tak ostatně v žalobě prezentuje, je osobou tzv. veřejného zájmu – jde o osobu působící na akademické půdě, která hojně prezentuje výsledky své vědecké a výzkumné činnosti. Takové osoby pak musí vzhledem ke své činnosti na veřejnosti akceptovat větší míru veřejné kritiky, než jiní občané. Dle názoru žalovaných lze rovněž pochybovat o důvodnosti a aktuálnosti zdržovacího nároku, když Podnět již byl svým adresátům zaslán, žalovaní jej dále nikde nezveřejňují, jiným osobám jej neposkytli. Obecně z povahy zdržovacího nároku vyplývá, že tento nelze uplatnit za situace, kdy již škodlivý stav netrvá. Ve světle výše uvedeného nelze tvrzení uvedená v Podnětu považovat za vybočení z realizace práva informovat rektora o podezření z neetického chování, stejně tak jako tvrzení nepravdivá, urážlivá či negativně ovlivňující pověst, vážnost a čest žalobce na UPOL a ve společnosti vůbec. Cílem žalovaných bylo zachování kvality a důstojnosti akademické půdy a právě zamezení dalšího zveřejňování výroků žalobce, kterými znevažuje Katedru v očích odborné i laické veřejnosti.

39. K námitce nedostatku pravomoci civilního soudu věc projednat, kterou vznesli žalovaní, soud uvádí, že v dané věci je dána jeho pravomoc danou věc projednat a rozhodnut ve smyslu ust. § 7 odst. 1 o. s..ř., když předmětem tohoto řízení nebylo projednání samotného Podnětu k Etické komisi UP, ale otázka, zda tímto Podnětem bylo či nebylo zasaženo do osobnostních práv žalobce. Jedná se tedy o spor vyplývající z poměrů soukromého práva, k jehož projednání a rozhodnutí je dána pravomoc obecných soudů.

40. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:

41. Z dopisu označeného jako podnět k prošetření jednání [celé jméno žalobce] Etickou komisí UP ze dne 28. 3. 2019, že žalovaní podali rektorovi UP a [titul]. Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., předsedovi akademického senátu UP podnět k prošetření jednání žalobce od dubna 2018 do března 2019, protože mají velmi silné podezření o nepravdivosti jeho výroků, které současně s jeho jednáním a kroky, které činí, systematicky znevažují a tím i poškozují dobré jméno katedry anorganické chemie PřF UP jakož i všechny její zaměstnance a studenty. V podnětu se dále uvádí, že dne 3. 4. 2018 žalobce legitimně nevyhrál výběrové řízení na vedoucího katedry anorganické chemie, funkční období mu skončilo dne 31. 8. 2018 a od 1. 9. 2018 vede katedru [titul]. Ing. [celé jméno žalovaného], Ph.D. Již od dubna 2018, tedy ještě během funkčního období žalobce jako vedoucího katedry začalo z jeho strany docházet k různým opatřením a krokům, které mohly mít za cíl poškodit činnost pracoviště katedry anorg. chemie. Od 1. 9. 2018 došlo totiž k oddělení skupiny RCPTM od katedry anorg. chemie (do té doby to byla pracoviště sjednocená, vedoucím obou skupin byl prof. [celé jméno žalobce], nyní je pouze vedoucím skupiny RCPTM). Toto oddělení inicioval prof. [celé jméno žalobce] navzdory vůli zaměstnanců katedry i děkana PřF UP. Bohužel ani po této reorganizaci nedošlo k uklidnění situace, právě naopak – problémy se ještě vyostřily a vyvrcholily několika stížnostmi prof. [celé jméno žalobce] děkanovi PřF UP i rektorovi UP. Žalovaní doposud ke všem stížnostem prof. [celé jméno žalobce] (mnohdy absurdním) přistupovali vysloveně defenzivním způsobem a snažili se je vyřešit na půdě PřF UP. Tento způsob řešení už ale není dostačující po veřejné medializaci článku„ [celé jméno žalobce]: I přes nepřízeň děkana se nám vědecky daří“ na oficiálním webu RCPTM dne 18. 3. 2019. [příjmení] žalovaní zachovali kvalitu a důstojnost akademické půdy a očistili dobré jméno katedry, předkládají tento podnět k prošetření Etickou komisí UP. Žalovaní dále uvádí příklady jednání prof. [celé jméno žalobce]: -) kontroverzní přiřazování afiliací pracovníkům katedry a RCPTM v období [číslo] 2018 (do dubna 2018 afiliace obsahovala katedru a RCPTM, po tomto datu obsahovala pouze RCPTM) -) nestandardní pokusy o převod finančních prostředků ze zdrojů katedry na RCPTM v období [číslo] -) podezřelé pokusy o převody přístrojů z katedry na RCPTM v období [číslo] 2018 -) nestandardní výběrová řízení na nákupy přístrojů z prostředků katedry v období [číslo] 2018 -) 22. 08. 2018 - vymazání značného obsahu webových stránek katedry (informace o [titul], Mgr., a Ph.D. studiu, které vyhledávají především studenti a zájemci o studium, informace o projektech a o obhájených bakalářských a magisterských pracích) -) 06/ 2018 prof. [celé jméno žalobce] svým příkazem nechal vyškrtnout z rozvrhu zimního semestru 2018 sebe a několik svých spolupracovníků během jeho tvorby (tj. v době, kdy byl ještě vedoucím katedry) a 14. 09.+ 27. 09. 2018 následoval opakovaný pokus o násilnou změnu vyučujících v rozvrhu bez souhlasu a bez konzultace s vedoucím katedry [titul]. [anonymizováno] -) dopis děkanovi PřF UP (21. 09. 2018), žádost o projednání na akademickém senátu UP (23. 10. 2018), stížnost rektorovi UP podstoupená RVH (03/ 2019), kde ve všech těchto dokumentech je účelově snižována kvalita personálu, výuky i výzkumu na katedře anorganické chemie -) článek z 18. 03. 2019 zveřejněný na oficiálním webu RCPTM, kde silně pochybujeme o pravdivosti tvrzení prof. [celé jméno žalobce] o poklesu kvality výuky na katedře anorganické chemie a stížnosti studentů na její průběh a také o obvinění vedoucích představitelů fakulty týkajících se zbavení možnosti prof. [celé jméno žalobce] učit a garantovat výuku. Žalovaní dále uvádí, že z výše zmíněných událostí a jednání prof. [celé jméno žalobce] vyplývá, že by mohl být porušen Etický kodex zaměstnanců a studentů UP v části I - odst. 1, 2, 6 a 7. Způsob, jakým probíhaly výše zmíněné události (a celá řada dalších), jsou schopni jednoznačně podložit důkazy (dokumenty, kopie emailové korespondence apod.), které jsou ochotni poskytnout Etické komisi UP během jejího šetření. Jsou připraveni poskytnout i osobní svědectví. Žalovaní očekávají, že reakce rektora bude odpovídat závažnosti celé této situace, a že je v zákonné lhůtě bude informovat o tom, jakým způsobem v řešení tohoto podnětu postupoval. Kopie podnětu dále na vědomí odeslána děkanovi PřF UP [titul] RNDr. [celé jméno svědka], Ph.D. a předsedovi akademického senátu PřF UP prof. RNDr. [jméno řešitele] [příjmení řešitele], Dr.

42. Z e-mailu ze dne 5. 4. 2019, že rektor UP prof. Mgr. [příjmení] [příjmení], M. A., Ph.D. zaslal žalobci dne 5. 4. 2019 e-mail, že z jeho katedry mu přišlo 8 podnětů k etické komisi proti žalobci. Z těchto 8 bodů rektor 5 bodů neakceptoval, protože se netýkají činnosti etické komise. Ve třech případech však nemá možnost podnět ignorovat, a to problém afiliací katedře a RCPTM, vyškrtnutí sebe a spolupracovníků v zimním semestru z rozvrhu a pokus o násilnou změnu vyučujících, článek z 18. 3. 2019 o poklesu kvality výuky na katedře. Rektor dále uvádí, že ho to mrzí, ale nemá jinou možnost. Doufá, že se žalobce před etickou komisí obhájí.

43. Z usnesení ze zasedání Etické komise UP ze dne 11. 6. 2019, že Etická komise UP v [obec] na svém zasedání dne 11. 6. 2019 k podání pracovníků katedry anorganické chemie PřF UP ze dne 28. 3. 2019 přijala usnesení, v němž došla k závěru, že pokud se týká afiliace publikací, bylo analýzou publikačních výstupů členů katedry anorganické chemie a členů RCPTM prokázáno, že v době do konce března 2018 byla převážná část publikačních výstupů afiliována společně na katedru i na RCPTM, pouze menší část výstupů byla afiliována buď jen na katedru, anebo jen na RCPTM. Do dubna 2018 se však tato praxe změnila a většina výstupů byla afiliována výhradně na RCPTM, pouze menší část měla afiliaci společnou či výhradně na katedru. Tím bylo vyvráceno tvrzení prof. [celé jméno žalobce], že po zveřejnění výsledků výběrového řízení na vedoucího katedry anorganické chemie nedošlo v oblasti afiliací publikačních výstupů k žádné změně. Prokazatelně nelze přijmout argumentaci, že změna v uvádění afiliací, k níž došlo od dubna 2018, byla v souvislosti s tím, že se na inkriminovaných publikačních výstupech podíleli jen členové RCPTM. U řady článků odeslaných k publikaci od dubna 2018 totiž figuroval mezi spoluautory mj. [titul]. Ing. [celé jméno žalovaného], který měl po celou dobu úvazek 1,0 na katedře, nikoli na RCPTM. Diskuse na toto téma nebyla dle mailové komunikace mezi dr. [celé jméno žalovaného] a prof. [celé jméno žalobce] připuštěna. Etická komise dospěla k závěru, že došlo ke změně v přiznávání afiliací publikačních výstupů v přímé návaznosti na zveřejnění výsledků výběrového řízení na vedoucího katedry ze strany Prof. [celé jméno žalobce], který tím porušil Etický kodex UP. V řízení bylo dále prokázáno, že v květnu 2018 prof. [celé jméno žalobce] předložil na studijní oddělení návrh rozvrhu pro následující zimní semestr, v němž jako jednu z alternativ uvedl, že se nebude podílet na výuce v tomto semestru. K jednoznačné změně jeho postoje, tedy k prosazování toho, aby se na výuce podílel, prokazatelně došlo až krátce před samotným zahájením výuky, kdy by změna rozvrhu byla z organizačních důvodů zcela nevhodná. Etická komise neshledala etické provinění prof. [celé jméno žalobce] v postupu při navrhování rozvrhu výuky, neboť to může být považováno za výkon jeho kompetencí vedoucího katedry, resp. garanta výuky, byť třeba ne zcela vhodným způsobem. Etická komise však jako nepravdivé vyhodnotila vyjádření prof. [celé jméno žalobce] v článku„ [celé jméno žalobce]: I přes nepřízeň děkana se nám vědecky daří“ z 19. 3. 2019, v němž žalobce tvrdí, že děkan jej a jeho spolupracovníky cíleně zbavil možnosti učit, a to dokonce pod pohrůžkou porušení pracovní kázně, pakliže se o uvedené budeme snažit.“ Vzhledem k tomu, že prof. [celé jméno žalobce] sám navrhoval (byť jen jako jednu z alternativ), že se nebude na výuce podílet, šlo o nepravdivé vyjádření poškozující dobré jméno a pověst vedení PřF v tom smyslu, že současné vedení této fakulty neumožňuje habilitovaným pracovníkům podílet se na výuce a uplatňovat tak své„ právo Učit“, které jim náleží. Etická komise tak považuje vyjádření žalobce o tom, že jej děkan cíleně zbavil možnosti učit za nepravdivé a účelové povahy a touto publikovanou nepravdou prof. [celé jméno žalobce] porušil Etický kodex UP. Stejně tak vymazání informací z webových stránek katedry považuje Etická komise za porušení Etického kodexu UP ze strany žalobce, když má za prokázáno, že k tomuto aktu skutečně došlo a to v období, kdy zejména studenti vyhledávají relevantní informace k počátku dalšího akademického roku. U ostatních připomínek uvedených v Podnětu ze dne 28. 3. 2019 nevyhodnotila Etická komise UP tato jednání žalobce jako porušení Etického kodexu, neboť šlo jednak o výkon kompetencí vedoucího katedry a jednak o vyjadřování jeho vlastního kritického názoru. Etická komise si pouze položila otázku, zda šlo ze strany prof. [celé jméno žalobce] o jednání uvážené a účelné ve smyslu sledování největšího prospěchu obou pracovišť, která vedl (to se týká zejména ekonomických otázek). Etická komise jednala ve složení sedmi lidí a na citovaném usnesení se shodla hlasováním v poměru 6 hlasů pro, 0 proti. Hlasování se nezúčastnila MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., která byla v té době v Japonsku, ale předběžně vyjádřila se závěry jednání souhlas. Usnesení podepsal předseda Etické komise Prof. MUDr. [jméno] [příjmení], [titul].

44. Z dopisů žalovaným 1) – 12) ze dne 23. 4. 2019 a z dodejek, že právní zástupce žalobce zaslal každému ze žalovaných dopis datovaný dnem 23. 4. 2019, kde jménem žalobce vyzval žalované, aby do deseti pro svá skutková tvrzení uvedená v dopise rektorovi ze dne 28. 3. 2019 předložili relevantní listinné důkazy do deseti dnů od doručení této výzvy. V případě, že takovými důkazy nedisponují, požádal žalobce žalované o odvolání těchto tvrzení adresované jednak jemu, ale také výše uvedeným adresátům hanopisu. Dále žalobce požadoval omluvu vhodnou písemnou formou ve vztahu ke všem, kterým byl hanopis doručen. Do budoucna pak jménem žalobce vyzval právní zástupce žalované, aby zanechali podobných dehonestujících tvrzení a plně respektovali ochranu osobnostních práv žalobce, kdy v opačném případě je žalobce připraven řešit ochranu svých osobnostních práv dalšími kroky, včetně podání civilní žaloby.

45. Z dopisu ze dne 9. 5. 2019, že právní zástupce žalovaných reagoval na výzvu právního zástupce žalobce ze dne 23. 4. 2019 tak, že po prostudování podkladů, které mu byly žalovanými předány, musí konstatovat, že výzva žalobce není důvodná. Žalovaní skutečně dne 28. 3. 2019 signovali a podali podnět k prošetření jednání žalobce [příjmení] komisí Univerzity [ulice], dané podání však nelze označit za hanopis, stejně tak jím nedošlo k zásahu do osobnostních práv [celé jméno žalobce] K tomu je třeba konstatovat jednak to, že podnět nebyl zveřejněn, byl toliko zaslán kompetentním osobám, zejména rektorovi, jako osobě, která je oprávněna věc předložit k řešení Etické komisi, a dále pak, že podnět je formulován toliko jako podezření, které žalovaní požadují prošetřit právě Etickou komisí. Z výše uvedeného lze uzavřít, že pakliže podnět nebyl zveřejněn, nemohl být ani objektivně způsobilý vyvolat jakékoliv veřejné (dehonestační) účinky. Dále pak je třeba poukázat na dlouholetou judikatorní praxi civilních soudů, podle které„ neoprávněným zásahem do práv chráněných ustanoveními § 11 a násl. občanského zákoníku nejsou projevy, které podle obsahu, formy a cíle je možné považovat za upozornění, podněty k řešení nebo žádosti o objasnění a prošetření určitých okolností, byly-li proneseny v prostředí oprávněném věc řešit“ (srov. [příjmení] [jméno] Nejvyššího soudu, SEVT, [obec a číslo], str. 174), (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. 28 Cdo 2199/2002). V této souvislosti se lze obrátit na část 1 odst. 3 Etického kodexu, podle kterého zaměstnanec a student UP neobhajuje a nekryje neetické chování a jednání, a to ani tehdy, bylo-li takové chování nebo jednání zdůvodňováno účelovou prospěšností, poslušností a loajalitou, a tedy má-li daná osoba za to, že by dané jednání či chování mohlo být v rozporu s Etickým kodexem, je její povinností o takovém jednání rektora a další osoby příslušné ve věci informovat. Žalovaní tedy zásadně plnili povinnosti dané jim Etickým kodexem a jejich jednání nelze považovat ani za excesivní výkon takovýchto možností.

46. Z e-mailové komunikace z období od 18. 9. do 21. 9. 2018, že e-mailem ze dne 18. 9. 2018 upozornil žalobce rektora UP, že dne 14.9.2018 prostým pohledem do systému STAG zjistil, že byl sesazen z pozice garanta oboru Bioanorganické chemie a pozice garanta oboru PhD studia Anorganické chemie, a to bez jakéhokoliv předchozího upozornění ze strany vedení fakulty. Díky těmto krokům ze strany děkana a [titul]. Herchela bylo jemu a jeho kolegům znemožněno učit. Žalobce se obrátil na rektora se žádostí o pomoc a podporu, když děkan [celé jméno svědka] nerespektuje pravidla pro odvolání garanta programu. E-mailem ze dne 21. 9. 2018 reagoval rektor UP tak, že RVH UP včera odmítla přijmout změnu garanta a uložila panu děkanovi, ať změnu protáhne standardním procesem. Žalobce zůstává tedy zatím garantem. V reakci na tento e-mail napsal žalobce děkanovi PřF a dalším pracovníkům včetně [titul]. Herchela e-mail, kde uvádí, že v návaznosti na informaci od pana rektora zůstává stále garantem studia Bioanorganicke chemie (Bc a NMgr) a PhD studia Anorganicke chemie. Žalobce požádal děkana, aby nechal v součinnosti s [titul]. [anonymizováno] upravit údaje ve STAGU v souladu s akreditovanými/původními podklady. Vedoucímu katedry anorganicke chemie [titul]. Herchelovi sdělil, že výuka tohoto semestru bude od příštího pondělí, tj. od 24. 9. 2018, probíhat sice dle stávajícího rozvrhu, ale současně dle jeho oficiálních podkladu týkajících se vyučujících, které zaslal minulý týden a které byly ignorovány. Žalobce současně požádal, aby tato nová skutečnost byla neprodleně tlumočena členům katedry anorganické chemie dotčených touto výukou. Děkan v reakci na tento e-mail žalobci odpověděl, že připouští, že změny na webu byly provedeny pravděpodobně hned s odesláním žádosti, čili dříve, než dostali oficiální vyrozumění NAU, čili na web nyní vrátí původní údaje a změnu provedou, až to budou mít zpět. Informaci o RVH považuje v tuto chvíli za zmatečnou. Nicméně po dořešení formalit ke změně určitě dojde, protože stávající stav je nepřijatelný i podle RVH. Dále děkan žalobci sdělil, že jakékoliv modifikace rozvrhu (vč. obsazení vyučujících) bylo možno provádět pouze do zahájení zápisu, tj. do 12.

7. Nyní žádné změny provádět nelze a jakékoliv násilné pokusy o narušení výuky ve stávající podobě bude řešit jako porušení pracovní kázně.

47. Ze zápisu z výjezdního zasedání RVH UP konaného ve dnech 19. – 20. 9. 2018 v [obec], že děkan [celé jméno svědka] zde podal žádost o projednání změn garantů mimo jiné v oboru Bioanorganická chemie PřF. Rektor UP k tomu konstatoval, že uvedené změny garantů studijních oborů nebyly projednány ve Vědecké radě PřF a požádal děkana o projednání těchto změn ve VR PřF. Projednání změn garantů studijních oborů bylo odloženo na další jednání RVH UP.

48. Ze zápisu [číslo] ze zasedání Akademického senátu PřF UP dne 26. 9. 2018, že zde byla projednávána situace s garancí programu Bioanorganická chemie a Anorganická chemie, kdy prof. [příjmení] sdělil, že děkan nepostupoval správně, když podal žádost o změnu garanta bez řádného projednání a zdůvodnění věci. Děkan uvedl, že prof. [celé jméno žalobce] v červnu nechal sebe a své kolegy [titul]. [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], kteří s ním odcházeli na RCPTM, vyškrtnout z rozvrhu. V té době byl prof. [celé jméno žalobce] garantem oboru, vedoucím katedry a bylo to tedy plně v jeho kompetenci. Doc. [celé jméno žalovaného] jako nový vedoucí katedry musel na situaci reagovat, doplnil vyučující, aby se studenti mohli zapisovat na konkrétní předmět ke konkrétnímu vyučujícímu. Dle děkana by bylo neseriózní zasahovat do rozvrhu, jak učinil prof. [celé jméno žalobce], 14. září, těsně před začátkem semestru. Návrh na změnu garanta je pak už jen logickou konsekvencí. Člověk, který se nepodílí na výuce, nemůže dělat garanta. Prof. [celé jméno žalobce] odmítl tvrzení děkana. Uvedl, že o tom, že byl zbaven postu garanta, se dozvěděl ze systému STAG. Dne 14.

9. Chtěl učinit změny v rozvrhu, pan děkan změny zakázal s tím, že nyní nelze žádné změny provádět a jakékoliv násilné pokusy o narušení výuky ve stávající podobě bude řešit jako porušení pracovní kázně. Toto prof. [celé jméno žalobce] vnímá tak, že jemu a jeho kolegům děkan zakázal plnit povinnosti v kontextu pracovní smlouvy a garanta oboru, celou věc označil za precedens a projev arogance moci. Dále konstatoval, že chce být nadále garantem oboru, který vybudoval a zapojovat se do výuky společně s [titul]. [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. Doc. [celé jméno žalovaného] přítomné informoval, že do funkce vedoucího pracoviště nastoupil 1. 9., v té době nebyl prof. [celé jméno žalobce], [titul]. [celé jméno svědka] ani [titul]. [celé jméno svědka] zařazeni do výuky v rozvrhu. Protože se stávající garant nepodílel na výuce, požádal pana děkana o změnu garanta. Dále zde [titul]. [celé jméno žalovaného] uvedl, že dne 23. 4. 2018 požádal prof. [celé jméno žalobce] o převod 2,9 mil. Kč, tedy 36 % celkového rozpočtu katedry na RCPTM. Dne 3. 5. podal žádost o převod investičního majetku katedry na RCPTM ve výši 2,66 mil. Kč, následovaly žádosti o převod dvou místností a dne 11. 5. zahájení veřejné zakázky v ceně 2,3 mil. Kč z prostředků katedry na nákup přístroje určený pro vědeckou práci [titul]. [celé jméno svědka] pracujícího na RCPTM. Veřejná zakázka byla vyhlášená bez schválení vedení fakulty. Tyto události byly provázené snahou o diskuzi, diskutovalo se také o návrhu [titul]. [anonymizováno], aby pracovníci zůstali částí úvazku na centru, částí na katedře, s čímž ale prof. [celé jméno žalobce] nesouhlasil. Dne 22. 8. 2018 byl vymazán z větší části obsah webových stránek katedry, zmizely informace o Bc., Mgr., Dr. Studiu, o projektech, zmizela databáze řešení Bc. A Mgr. prací. Dle [titul]. [anonymizováno] tyto aktivity směřovaly k tomu, aby to katedru oslabilo přístrojově, finančně i personálně a dle něj jsou neslučitelné s posláním garanta. Na jednání uznal děkan administrativní pochybení v rámci procesu výměny garanta (vymazání prof. [celé jméno žalobce] ze STAGu). Formálně je prof. [celé jméno žalobce] garantem oboru, ale návrh na změnu byl podán na RVH UP.

49. Ze zápisu ze zasedání Vědecké rady PřF UP v [obec] ze dne 10. 10. 2018, že dne 10. 10. 2018 jednala Vědecká rada PřF UP v [obec] za účasti 39 členů fakulty, kdy dle bodu 5.9. zápisu byly projednávány návrhy garantů mimo jiné pro studijní obor bioanorganická a anorganická chemie, navrhovaného garanta oborů Bioanorganická chemie a Anorganická chemie [celé jméno žalovaného], Ph.D. představil děkan PřF. K podání návrhu na změnu garanta přistoupil, protože stávající garant oborů prof. [celé jméno žalobce] se vzdal úvazku na katedře anorganické chemie, nepodílí se na výuce a nemůže tedy obory garantovat. Prof. [celé jméno žalobce] v diskuzi uvedl, že ztratil úvazek na katedře, protože mu pan děkan zabránil výuku vést. Děkan se proti výrokům prof. [celé jméno žalobce] ohradil, když uvedl, že změna v rozvrhu byla učiněna na pokyn prof. [celé jméno žalobce], který sebe i své kolegy z rozvrhu odstranil v červnu 2018 v době, kdy byl vedoucím katedry. Studenti se zapsali do předmětů s novými vyučujícími. Těsně před začátkem semestru pak prof. [celé jméno žalobce] změnil svůj názor, chtěl se opětovně do výuky zapojit a provést změny v rozvrhu, čímž ale zasáhl do kompetence stávajícího vedoucího katedry, který s takovýmto postupem nesouhlasil.

50. Z e-mailu ze dne 12. 10. 2018, že žalobce, [titul]. [celé jméno svědka] a [titul]. [celé jméno svědka] adresovali rektorovi UP e-mail, kde si stěžují na kroky děkana PřF UP [titul]. [celé jméno svědka] a žádají rektora o prošetření situace, která nastala na PřF UP. Žalobce v příloze e-mailu mimo jiné uvádí, že zaměstnavatel (děkan) jim nepřiděluje práci a zakazuje jim, pod pohrůžkou porušení pracovní kázně, vykonávat pedagogickou činnost, a tedy naplňovat povinnosti akademického pracovníka, jak stojí v jejich pracovních smlouvách. Žalobce dále v příloze e-mailu uvedl, že děkan fakulty určil za garanta studijních programů Bioanorganická chemie (Bc + NMgr studium) [titul]. Ing. [celé jméno žalovaného], PhD., který v dané vědní oblasti nemůže prokázat soustavou tvůrčí činnost, a současně katedra anorganické chemie PřF UP, na které se tyto programy uskutečňují, nemá k dispozici vhodné personální a přístrojové vybavení a laboratorní zázemí.

51. Ze zápisu z jednání RVH UP ze dne 24. 10. 2018, že na tomto jednání se RVH UP vrátila k žádosti děkana PřF projednat změny garantů studijních programů, které byly předloženy na jednání ve dnech 19. – 20. 9. 2018. Děkan PřF uvedl, že Vědecká rada PřF na svém jednání projednala návrhy změn garantů studijních oborů Bionaroganická chemie a Anorganická chemie. RVH UP po proběhlé diskuzi schválila níže uvedené změny a vzala na vědomí informaci o navržených nových garantech. Členové RVH UP schválili hlasováním, kdy bylo z přítomných 13 členů 13 pro, 0 proti, usnesení [číslo] 2018, kterým RVH UP schvaluje žádost děkana PřF o změnu garanta studijních oborů Bionaroganická chemie a Anorganická chemie [celé jméno žalobce] RVH UP bere na vědomí, že na základě rozhodnutí děkana PřF UP bude novým garantem jmenován [titul]. Ing. [celé jméno žalovaného], Ph.D.

52. Z podnětu [titul]. PharmDr. [celé jméno svědka], Ph.D. ze dne 12. 2. 2019, z dodejky ze dne 12. 2. 2019 a ze zápisu z jednání RVH UP ze dne 20. 3. 2019, že [titul]. [celé jméno svědka] podal rektorovi UP dne 12. 2. 2019 podnět k přezkoumání usnesení RVH UP [číslo] 2018, kterým RVH UP rozhodla o žádosti děkana PřF UP ve věci změny garanta studijních oborů Bioanorganická chemie a Anorganická chemie prof. [celé jméno žalobce], čímž došlo k porušení zásad garance studijních programů. Doc. [celé jméno svědka] navrhl, aby RVH UP zrušila své usnesení [číslo] 2018 a přehodnotila znovu vážnost a validitu argumentů, jež vedly k odvolání prof. [celé jméno žalobce] jako garanta oborů Bioanorganická chemie a Anorganická chemie, jakož i průběh projednávání uvedené změny. Tento podnět byl pak projednán pod bodem 3. na jednání RVH UP ze dne 20. 3. 2019, kdy prorektor [příjmení] přivítal zástupce Přírodovědecké fakulty, jmenovitě děkana [celé jméno svědka], proděkana [příjmení], [titul]. Herchela, prof. [celé jméno žalobce] a předsedu VPRO Chemie, [titul]. [příjmení]. [příjmení] [příjmení] zmínil, že RVH se změnou garanta výše uvedených studijních oborů zabývala již 24. 10. 2018. Na tuto skutečnost reaguje i část podnětu [titul]. [celé jméno svědka], ve které [titul]. [celé jméno svědka] poukazuje na to, že [jméno] schválila změnu garanta v rozporu se zásadami garance studijních programů, a požaduje zrušení usnesení RVH UP [číslo] 2018. [jméno] k výše uvedenému konstatovala, že při rozhodnutí o jmenování nového garanta výše uvedených studijních oborů nedošlo k porušení zásad garance studijních programů, neboť Nařízení vlády [číslo] 2016 Sb., které v části druhé, hlavě II, písmenu A., bodu 1. specifikuje obecné požadavky na garanci studijních programů, není možné uplatňovat retroaktivně ke studijním programům, dělícím se dále na studijní obory, které byly akreditovány před datem účinnosti výše uvedené normy. Druhá část výtky [titul]. [celé jméno svědka] a podnět prof. [celé jméno žalobce] se týkala kvality spojené s realizací uvedených studijních oborů. [příjmení] [příjmení] požádal přítomné zástupce Přírodovědecké fakulty o stanovisko. Z jejich projevů vyplynulo, že si všichni uvědomují závažnost situace a cítí nutnost tuto situaci vyřešit. Všichni zúčastnění se dále shodli, že již několikrát byla připravena zevrubná podoba dohody, která by nastalou situaci řešila, avšak nikdy nebylo dosaženo plného koncensu a podepsání finální podoby.

53. Z přílohy žalobce k jednání RVH UPOL, které se konalo dne 20. 3. 2019, že žalobce v této příloze uvádí, že [titul] [celé jméno žalovaného] nikdy nepůsobil v oboru bioanorganické chemie, je odborníkem v oblasti magnetismu, není autorem nebo spoluautorem žádných výukových textů v oblasti bioanorganické chemie, nikdy se nepodílel na výuce v tomto oboru. Z toho vyplývá, že se zjevně neorientuje v soudobých trendech v oblasti bioanorganické chemie, tudíž není ani schopen koordinovat obsahovou přípravu studijních programů bioanorganické chemie, dohlížet na kvalitu jejich uskutečňování. V této souvislosti je nutné poukázat také na absenci instrumentálních a personálních kapacit pracoviště Katedry anorganické chemie PřF UP. Studijní obory Bioanorganické chemie pod garantským vedením [titul] [anonymizováno] postrádají kvalitní systémové a personální zabezpečení (garance a zejména výuka oborově specifických předmětů jsou svěřeny osobám bez prokazatelných zkušeností a tvůrčí činnosti v oboru nebo osobám vykonávajícím výuku mimo pracovní poměr). Doc. [celé jméno žalovaného] není schopen zabezpečit obsahovou a metodickou kvalitu studia v oborech Bioanorganické chemie, jakož i rozvoj těchto oborů.

54. Z rozhovoru se žalobcem ze dne 18. 3. 2019, že dne 18. 3. 2019 byl na webových stránkách RCPTM uveřejněn rozhovor se žalobcem:„ [celé jméno žalobce]: I přes nepřízeň děkana se nám vědecky daří:“ Žalobce zde mimo jiné uvedl:„ Děkan nás tedy cíleně zbavil možnosti učit, a to dokonce pod pohrůžkou pracovní kázně, pakliže se o uvedené budeme snažit. Nejen podle mého názoru jde o počin děkana skutečně nedůstojný a jasně prokazující, že takovýto jedinec není schopen vést jakoukoliv fakultu. Žalobce dále na jiném místě v rozhovoru uvedl:„ Za alarmující považuji skutečnost, že eliminace nejen mé osoby, ale i garantů stěžejních předmětů oboru klíčových předmětů a přednášejících ([titul] [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]) z výuky, má za následek logický pokles kvality výuky stížnosti studentů na její průběh.

55. Z Etického kodexu zaměstnanců a studentů UP v [obec] z 13. 12. 2017, že v preambuli v odst. 4 se stanoví, že kodex je morálně zavazujícím prohlášením UP, které nemá charakter právního ani vnitřního předpisu. Jeho porušení představuje chování, které je v rozporu s morálními a společenskými principy, jejichž dodržování je pro řádný výkon činností vyjmenovaných v odstavci 1 nezbytné. V části I. odst. 3 je stanoveno, že zaměstnanec a student UP neobhajuje a nekryje neetické chování a jednání, a to ani tehdy, bylo-li by takové chování nebo jednání zdůvodňováno účelovou prospěšností, poslušností a loajalitou. V části I. odst. 6, 7 je stanoveno, že zaměstnanec a student UP si zachovává kritičnost vůči výsledkům své práce, získaným poznatkům a závěrům, objektivně, kriticky, ale kolegiálně přistupuje k výsledkům dalších zaměstnanců a studentů UP, je přístupný diskusím a argumentům jiných. Zaměstnanec a student UP obhajuje svobodu myšlení, bádání, vyjadřování, výměnu názorů a informací. Ve své tvůrčí činnosti, v pedagogické činnosti a v rámci studia nezastává neobjektivní ideologické či iracionální přístupy, odmítá vše, co může urážet lidskou důstojnost nebo ohrožuje řádný chod a rozvoj lidské společnosti. V části IV. je upravena činnost Etické komise: k posouzení případů porušení ustanovení etického kodexu jmenuje rektor Etickou komisi UP. Etická komise UP je stálým poradním orgánem rektora. Etická komise UP se skládá ze zaměstnanců jednotlivých fakult, přičemž každá fakulta je zastoupena jedním členem. Návrh na jmenování člena Etické komise UP předkládá rektorovi děkan po schválení akademickým senátem fakulty. Předsedu Etické komise UP jmenuje z členů Etické komise UP rektor na základě jejich návrhu. Členy Etické komise UP jsou i dva zástupci z řad studentů, které jmenuje rektor na návrh členů Akademického senátu UP z řad studentů postoupený rektorovi místopředsedou Akademického senátu UP z řad studentů. Jednání Etické komise UP se řídí jejím jednacím řádem. Jednací řád Etické komise UP schvaluje na návrh předsedy Etické komise UP rektor. Po předložení případu Etická komise UP vysloví ve lhůtě k tomu stanovené jednacím řádem, zda došlo v konkrétním případě k porušení ustanovení kodexu či nikoliv. V případě, že Etická komise UP dojde k závěru, že projednávaným skutkem došlo k disciplinárnímu přestupku, může dát podnět děkanovi či rektorovi, aby v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty UP dal návrh příslušné disciplinární komisi k zahájení disciplinárního řízení.

56. Z jednacího řádu Etické komise ze dne 15. 12. 2015, že tento upravuje zasedání, jednání a rozhodování Etické komise Univerzity [ulice] v [obec] (dále jen„ komise“). Komise posuzuje případy, předložené písemně předsedovi Etické komise Univerzity [ulice] v [obec] (dále jen„ předseda“) Rektorem Univerzity [ulice] v [obec] (dále jen„ rektor“). Pokud považuje předseda podklady k případu za nedostatečné, vyžádá si od rektora jejich doplnění. Zasedání komise svolává a řídí předseda, v případě jeho nepřítomnosti předsedající. Předsedajícího si zvolí přítomní členové komise z řad přítomných členů komise. Program zasedání sestavuje předseda. Zasedání komise je neveřejné. Zasedání se účastní členové komise, rektor a další osoby, pokud jim toto právo dává jednací řád nebo jim účast umožní komise. Hlavním cílem projednání věci v komisi je vyslovení se v konkrétním případě v tom smyslu, zda byl či nebyl porušen kodex. K přijetí rozhodnutí vyslovujícího porušení ustanovení kodexu je vždy vyžadována nadpoloviční většina hlasů členů komise s právem hlasovat v té které věci. Výsledek hlasování slouží pouze k vnitřním potřebám komise a je neveřejný. Rozhodnutí vyslovující porušení ustanovení kodexu tohoto článku jednacího řádku musí komise přijmout bez zbytečného odkladu po předložení věci rektorem k jejímu projednání, a to při zohlednění okolností daného případu. Toto rozhodnutí včetně krátkého a výstižného odůvodnění předseda komise odešle obvyklou cestou rektorovi, členům komise a dotčeným osobám. Předseda Komise je oprávněn z vlastní iniciativy ověřovat další skutečnosti a shromažďovat podklady, které mohou přispět k objektivnímu posouzení případu. Zaměstnanci UP mu při tom jsou v maximální míře nápomocni. Dotčenou osobou se rozumí zejména akademický pracovník či vědecký pracovník Univerzity [ulice] v [obec], který se v případu předloženém komisi mohl dopustit porušení kodexu či má nebo mohl mít s potencionálním porušením kodexu něco společného. O statusu dotčené osoby v případě sporu rozhoduje komise hlasováním. Dotčená osoba je oprávněna: v přiměřeném předstihu být písemně seznámena s veškerými podklady týkajícími se případu; písemně se vyjadřovat ke všem aspektům případu; účastnit se části zasedání související s jejím případem a ústně vyjádřit své stanovisko; užít veškeré prostředky, které mohou sloužit k objasnění případu, včetně vlastní osobou zajištěných odborných posudků. Členové komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o veškerých skutečnostech, které seznali v souvislosti s činností komise. Zbavit člena mlčenlivosti je oprávněn v mimořádných případech na návrh předsedy rektor.

57. Z přehledu přidělování afiliací za rok 2016, 2017 a 2018 a z odborných článků v angličtině, že v roce 2016 bylo přiděleno společně na katedru a RCPTM 15 afiliací, jen na katedru 4 afiliace a jen na RCPTM 3 afiliace. V roce 2017 bylo přiděleno společně na katedru a RCPTM 10 afiliací, jen na katedru 5 afiliací a jen na RCPTM 0. V roce 2018 bylo v případě publikací odeslaných do 10. 4. 2018 přiděleno společně na katedru a RCPTM 8 afiliací, jen na katedru 2 afiliace a jen na RCPTM 2 afiliace. V roce 2018 bylo v případě publikací odeslaných od 10. 4. 2018 do 31. 8. 2018 přiděleno společně na katedru a RCPTM 0 afiliací, jen na katedru 0 afiliací a jen na RCPTM 8 afiliací. Spoluautory těchto publikací byli mimo jiné [titul] [celé jméno žalovaného], který měl úvazek 1,0 na katedře, dr. [celé jméno žalovaného], který měl úvazek 1,0 do 30. 6. 2018 na RCPTM, poté na děkanátu a do 1. 9. 2018 na katedře, dr. [celé jméno žalovaného], který měl úvazek do 30. 6. 2018 na RCPTM, od 1. 7. 2018 pak na katedře.

58. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným 1) z dubna – května 2018, že účastníci se e-mailem domlouvali na publikaci jistého článku, v e-mailu ze dne 24. 4. 2018 žalovaný 1) uvádí, že posílá upravenou verzi manuskriptu a ESI, ale potřeboval by si nad tím na chvilku s žalobcem ještě sednout, protože některé věci se špatně vysvětlují přes mail. Na to navazuje e-mail žalobce ze dne 26. 4. 2018, kde žalobce mimo jiné uvádí:„ Co mě však skutečně překvapilo, je následující otázka:„ Proč je najednou afiliace pouze na RCPTM?“, udivuje mě, že Vy sám odpověď neznáte, mohl bych to řešit osobním vysvětlením, nebo to spíše nevysvětlovat vůbec, ale z didaktického důvodu odpovím písemně: 1/ podívejte se na svoji pracovní smlouvu a výplatní pásku a z uvedených zjistíte, ze Váš úvazek je 1,0 na rcptm a jste naveden na kmenové pracoviště rcptm, s katedrou tedy nemate nic společného, pouze pro ni učíte a z toho vyplývá jisté finanční ohodnoceni v osobním příplatku. Cela realizace práce byla finančně postavena na oddělení rcptm. Obdobné závěry souvisí i se jmeny RH a ZT. 2/ Jde o magnetochemicko-strukturní práci, ke které se využívaly přístroje pořízené z peněz rcptm, tedy přístroje navedené na stredisko [číslo]. 3/ a protože platí body 1 a 2, tak je zřejmé, že s katedrou práce nemá nic společného, tedy jsem jako vedoucí příslušného oddělení rcptm z logiky věci změnil afiliaci, a to i v kontextu budoucích manažerských změn. S pozdravem ZT. Na tento e-mail reagoval žalovaný e-mailem ze dne 2. 5. 2018, kde uvádí:„ Pane profesore, obrázek do ESI jsem předělal a posílám v příloze. Dále ale musím reagovat na [příjmení] odpověď ohledně změněné afiliace na článku, která mě také skutečně překvapila a ve většině bodů udivila.Vzhledem k tomu, že od mého nástupu, tj. od roku 2011, afiliujeme stále stejným způsobem - tj. RCPTM i katedra dohromady, tak když po 7 letech přijde změna, myslím, že mám právo se zeptat proč. Překvapilo mě, že vy očekáváte něco jiného. Jen připomínám, že po celou dobu je můj úvazek stejný - 1,0 na RCTPM a v afiliacích se i tak objevovala katedra. Velmi mě znepokojila [příjmení] poznámka, že byste mi tuto změnu nechtěl vysvětlit vůbec, což se naštěstí nestalo, protože takové jednání z Vaší strany by mohlo být vyloženo jako porušování Etického kodexu UP- část I, bod 6 a 7. Je pravda, že mám úvazek 1,0 na RCPTM, na druhou stranu ale 0,3 úvazku mám na projektu GAČR od [titul]. Herchela a dalších 0,2 na projektu GAČR [titul]. [celé jméno svědka] (od 1. 4. 2018 je to pouze 0,15) a tyto projekty fungují pouze jako vnořené a tím pádem peníze z nich lze považovat za peníze RCPTM pouze formálně. Můj reálný úvazek na RCPTM je tedy 0,55. Je ale pravda, že mnohem větší část mého reálného platu jde z prostředků RCPTM, což si dobře uvědomuji, ale je toto opravdu jediný a nejdůležitější indikátor, na kterém záleží afiliace pracovníka? Že by obdobné závěry jako pro mě měly platit i pro Vás nebo doc. [anonymizováno] je opět zarážející, protože dle informací na portálu UP, vy i [titul]. [celé jméno žalovaného] máte úvazek 1,0 na katedře. Takže jak to, že můžete afiliovat na RCPTM? S tím, že celá realizace práce byla postavena na oddělení RCPTM nemohu souhlasit. PPMS a RTG jsou přístroje RCPTM, ale další použité vybavení jako elementární analýza, IR spektrometr, hmotnostní spektrometr a SQUID jsou přístroje katedry (některé sice byly převedeny pod RCPTM ([číslo]), ale kupovaly se z peněz katedry a proto patří pod RCPTM opět pouze formálně, určitě je možné je zase převést zpět). Navíc prostory, kde byl výzkum prováděn (z velké části) jsou také katedry. Další informace, že "s katedrou nemám nic společného, že pro ni pouze učím," takto byl pro mě doslova šok. Nemůžete se mi divit, když svoji kancelář i laboratoř mám na půdě katedry, většinu přístrojů, které servisuji, jsou na půdě katedry, studenty, které vedu, pracují na půdě katedry a účastním se kromě učení i dalších aktivit pro katedru. Je to protimluv oproti tomu, co jsem od vás celých 7 let slýchal, kdy musíme pracovat jako jeden tým a společně budovat pracoviště – tj. i katedru. Navíc nemám žádné informace o tom, jestli naše skupina v RCPTM setrvá i po roce 2019 (ukončení NPU I). V kontextu budoucích manažerských změn vidím změnu afiliace z vaší strany jako účelovou. [ulice] vznikala za doby, kdy byla skupina RCPTM i katedra spojeny (a stále ještě spojeny jsou, nemám žádné oficiální informace o tom, že by vůbec k nějakému rozdělení mělo dojít), proto nevidím žádný důvod dělat změny v afiliaci již teď. Pokud by se obě střediska v budoucnu rozdělila, nevidím žádnou překážku afiliovat každému středisku zvlášť v článcích, které ale vzniknout až po tomto rozdělení. Na závěr bych řekl, že informace, které jste v emailu napsal, jsou, dle mého názoru, do značné míry zkreslené a nepřesné a lze je považovat za účelové. Zkrátka místo toho, abyste se s jednotlivými autory pokusil kolegiálně domluvit, jak by to podle mého názoru mělo fungovat, postupujete pouze direktivně a svévolně. [příjmení] chování proto vnímám jako účelové, které by mohlo poškozovat pracoviště katedry. Kvůli výše zmíněným nesrovnalostem bych si přál, aby moje afiliace zůstala stejná jako doposud:„ Department of Inorganic Chemistry, Regional Centre of Advanced Technologies and Materials, Faculty of Science, [příjmení] [jméno], 17. listopadu 12, CZ- [PSČ] [obec], Czech Republic“. Je mi líto, že si musíme vyměňovat tento druh korespondence, bohužel způsob Vašeho jednání mi nedává na výběr. Hezký den, [jméno]. Na tento e-mail pak žalobce reagoval e-mailem ze dne 2. 5. 2018 takto:„ [jméno], Váš text níže je pro mě velkým zklamáním, ale beru vše na vědomí. Je zřejmé, že správně nechápete pojem kompetence nadřízených a podřízených pracovníků. S pozdravem [anonymizováno]“ 59. Z žádosti ze dne 23. 4. 2018, že žalobce jako vedoucí střediska RCPTM a vedoucí Katedry anorganické chemie podal dne 23. 4. 2018 vedoucí ekonomického oddělení PřF UPOL Ing. [jméno] [příjmení] žádost o převod částky 2 912 000 Kč z účtu [číslo] (katedra anorganické chemie) na účet [číslo] (RCPTM -Komplexy) v souvislosti s finančním vyrovnáním mezi oběma středisky. Na žádosti je tužkou napsáno: zamítnuto.

60. Z výkazu z účetnictví Katedry ze zdrojů 11 a 30, že ke dni 30. 4. 2018 byla na účtu 11 částka 6 116 000 Kč a na účtu 30 částka 1 883 0000 Kč. Celkové čerpání katedry anorganické chemie za rok 2018 bylo takové, že ve zdroji 11 byly příjmy ve výši 6 116 000 Kč, výdaje ve výši 5 376 000 Kč a zůstatek ve výši 740 188,73 Kč. Ve zdroji 30 byly příjmy ve výši 1 883 000 Kč, výdaje ve výši 1 886 651,36 Kč a zůstatek ve výši – 3 561,36 Kč.

61. Z metodiky dělení finančních prostředků pro rok 2018, že dle čl. 7 upravujícího hospodaření vedoucích pracovišť s přidělenými prostředky provozní příspěvky jednotlivých pracovišť na daný kalendářní rok, členěné dle zdrojů na podíl na příspěvku MŠMT na vzdělávací a vědeckou a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (zdroj /11) a podíl na Institucionální podpoře na dlouhodobý koncepční rozvoj (zdroj /30), jsou uvedeny v Příloze [číslo]. Vedoucí pracovišť pověření děkanem PřF UP hospodařením s přidělenými prostředky jsou povinni nakládat s přidělenými prostředky hospodárně a efektivně a využívat je výhradně na krytí nákladů, na které jsou tyto zdroje určeny, a to v souladu s platnou legislativou a s vnitřními předpisy UP a fakulty. Děkan může povolit přesuny přidělených finančních prostředků mezi pracovišti, a to na základě dohody jejich vedoucích, až do výše 20% z celkových příspěvků přidělených danému pracovišti. Dle čl. 9 směrnice výjimku z této metodiky může povolit děkan pouze na základě souhlasu Akademického senátu PřF UP.

62. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným 2) z května 2018, že v komunikaci ohledně publikace článku žalovaný 2) e-mailu ze dne 23. 5. 2018 odeslanému žalobci uvádí:„ [příjmení] [jméno] v prilohe posielam rukopis aj s komentarmi. Upravil som aj zaver. Dalej ta chcem poziadat aby si respektoval moju afiliaciu na obidve pracoviska, kde stale posobim. Dakujem. S pozdravom [celé jméno žalovaného]“ 63. Z žádosti ze dne 3. 5. 2018, že žalobce jako vedoucí katedry a oddělení RCPTM-Komplexy podal žádost vedoucí ekonomického oddělení [příjmení] [jméno] [příjmení] o převod dvou přístrojů ze střediska [číslo] – Katedra anorganické chemie na středisko [číslo] – RCPTM Komplexy s účinností od 1. 6. 2018, a to hmotnostního spektrometru v hodnotě 2 661 000 Kč a mikroskopu rastrovacího elektronového v hodnotě 4 222 900 Kč, kdy žádost odůvodnil žalobce tím, že uvedené přístroje byly buď plně hrazeny z finančních zdrojů střediska [číslo], případně z výzkumných záměrů, kde byl hlavním řešitelem.

64. Z formuláře s požadavky pro zadávání veřejné zakázky, z výtisku z webových stránek UPOL a z rozhodnutí a oznámení o zrušení zadávacího řízení, že žalobce podal dne 19. 4. 2018 jako vedoucí Katedry formulář s požadavky pro zadávání veřejné zakázky s požadavkem na pořízení Zařízení pro ortogonální analýzu vzorků v molekulární biologii, s předpokládanou hodnotou 1 990 000 Kč bez DPH. Jako pověřená osoba pro zadávací řízení byl uveden [titul]. PharmDr. [celé jméno svědka], Ph.D. Veřejná zakázka byla zadána, výběrové řízení bylo dne 11. 5. 2018 zadáno pod systémovým číslem VZ: P18V00000330, zadání zakázky však nebylo odsouhlaseno děkanem a následně bylo řízení rozhodnutím 25. 5. 2018 zrušeno s odůvodněním, že se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, spočívající v nepřidělení finančních prostředků.

65. Z formuláře s požadavky pro zadávání veřejné zakázky ze dne 2. 5. 2018, že byla zadána veřejná zakázka na Sestavu školního experimentálního systému [příjmení] s předpokládanou cenou 650 tis. Kč bez DPH, tedy 787 tis. Kč vč. DPH.

66. Z rukou psaného návrhu rozvrhu na zimní semestr 2018 2019 vypracovaného žalovaným 3) prof. [celé jméno žalovaného], že v tomto návrhu byli žalobce, [titul] [celé jméno svědka] i [titul] [celé jméno svědka] zařazeni do rozvrhu jako vyučující.

67. Z e-mailu ze dne 4. 6. 2018 a z přílohy k e-mailu, že žalobce odeslal dne 4. 6. 2018 [příjmení] [jméno] e-mail, kde uvádí, že posílá rozvrh na zimní semestr 2018. Přeškrtnutá jména znamenají alternativní (a možné) řešení výuky související s rozhodnutím děkana o dělení finančních prostředků. Dále se v e-mailu uvádí:„ V této fázi tedy do systému zadejte přiřazená jména nepřeškrtnutá. Snad to bude z přiloženého dokumentu pochopitelné, pokud ne, klidně mě kontaktujte.“ V příloze e-mailu jsou pak jména vyučujících [celé jméno žalobce], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [příjmení] a [celé jméno žalovaného] v rozvrhu přeškrtnuta.

68. Z e-mailové komunikace ze dne 14. 9. 2018, že žalobce dne 14. 9. 2018 odeslal [jméno] [příjmení] e-mail, kde se na ni obrací z pozice garanta oboru Bioanorganická chemie ve věci úprav rozvrhu, garantů a vyučujících předmětů v systému STAG. Předně se omlouvá, že tak činí těsně před začátkem zimního semestru, ale uvedené souvisí s objektivními skutečnostmi v kontextu personálního rozdělení Katedry anorganické chemie od RCPTM. V příloze pak najde konkrétní požadavky. Vedoucímu katedry anorganické chemie [titul]. Herchelovi uvedené zasílá na vědomí s požadavkem o respektování rozhodnutí garanta oboru. Na tento e-mail reagovala [jméno] [příjmení] tak, že přeposílá stanovisko žalobce k sestavě vyučujících pro zimní semestr 2018 ze dne 4. 6. 2018, ze kterého je zcela jasné, kdo z vyučujících jeho„ RCPTM týmu“ nemá učit. Od té doby od něj žádný jiný pokyn nepřišel a podle toho tedy jako rozvrhářka nasadila výuku tak, aby v zájmu studentů bez problémů a kvalitně proběhla. Požadovat výměnu stávajících vyučujících dva dny před semestrem, když měsíce pracovali na nových přednáškách, považuje za absolutní nehoráznost. Navíc, když prof. [celé jméno žalobce] garantem oboru Bioanorganická chemie podle STAGU již zjevně není.

69. Z e-mailové komunikace ze dne 27. 9. 2018, že e-mailem ze dne 27. 9. 2018 se žalobce obrátil na paní [příjmení] s požadavkem o úpravu vyučujících v zimním semestru 2018 v systému STAG s platností od 1. 10. 2018 a odkázal na přiloženou tabulku, kde jsou do rozvrhu zařazeni jako vyučující žalobce, [titul] [celé jméno svědka] a [titul] [celé jméno svědka] E-mailem ze dne 27. 9. 2018 odpověděla paní [příjmení] žalobci, že jeho požadavek předává vedoucímu katedry anorganické chemie, neboť požadované úpravy jsou standardně prováděny na příslušné katedře. E-mailem ze dne 27. 9. 2018 odpověděl žalovaný 2), že z pozice vedoucího katedry nedává souhlas ke změně rozvrhu na již probíhající zimní semestr 2018 2019, neboť garant oboru (žalobce) měl dostatek času uvést své požadavky před začátkem akademického roku. Je ale otevřený diskusi vedoucí k dohodě o účasti pracovníků RCPTM – komplexy na výuce v letním semestru. E-mailem stejného data reagoval děkan fakulty, že nesouhlasí s navrhovanými změnami, když tak zásadní zásahy do výuky, jako je změna vyučujícího v průběhu semestru znamenají diskontinuitu, tedy ohrožují kvalitu výukového procesu a jsou nežádoucí. Čili změny v zimním semestru vylučuje, ale vítá nabídku žalovaného 2) na jednání ohledně letního semestru.

70. Z vnitřního předpisu UP upravujícího pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností Univerzity [ulice] v [obec], že dle čl. 27 písm. e) tohoto předpisu za kvalitu na úrovni programu odpovídá garant programu, za kvalitu na úrovni oblasti vzdělávání společně garanti jednotlivých programů realizovaných v příslušné oblasti vzdělávání. Garant programu je povinen navrhovat vedoucím jednotlivých pracovišť, případně vedoucímu zaměstnanci součásti UP, taková organizační nebo personální opatření, která zohlední výsledky hodnocení kvality na úrovni jednotlivých pracovišť, případně součásti UP.

71. Z dopisu ze dne 21. 9. 2018, že žalobce, [titul] [celé jméno svědka] a [titul] [celé jméno svědka] zaslali děkanovi PřF UP dopis, kde mimo jiné uvádí, že katedra anorganické chemie v současném personálním složení i instrumentálním vybavení není schopna řešit žádný seriózní vědecký projekt nebo pokrýt výuku dominantně v navazujícím magisterském studiu v oblasti Bioanorganické chemie a doktorském studie Anorganické chemie, jelikož postrádá jakékoliv techniky biologického zkoumání aktivity sloučenin a také potřebnou instrumentaci v oblastech krystalografie i magnetochemie.

72. Z profilu prof. [příjmení] a z výtisku z webových stránek katedry anorganické chemie, že Bioanorganickou chemii II učil prof. [jméno] [příjmení] z PřF Univerzity Karlovy v [obec].

73. Ze seznamu vybraných publikací členů katedry anorganické chemie, že v roce 2019 bylo zveřejněno 12 publikací, jejichž spoluautory jsou členové Katedry anorganické chemie.

74. Z dopisu děkana ze dne 10. 4. 2018, že děkan dopisem ze dne 10. 4. 2018 oznámil RNDr. [jméno] [příjmení], že byl dne 5. 4. 2018 vybrán na místo akademického vědeckého pracovníka pro Katedru anorganické chemie PřF UP. Děkan schválil jeho přijetí na uvedenou pozici od 1. 9. 2018.

75. Z reakce na usnesení Etické komise ze dne 22. 6. 2019, že dopisem ze dne 22. 6. 2019 adresovaným rektorovi UP reagoval žalobce na usnesení Etické komise tak, že celý proces vedený proti jeho osobě Etickou komisí vnímá jako účelový a nerovný, kdy závěry EK UP nejsou vyřčeny na základě reálných důkazů, ale pouze subjektivních a nepodložených vyjádření signatářů hanopisu či děkana [celé jméno svědka]. Závěrem žalobce konstatuje, že členové EK UP ve svém usnesení pochybili, neboť vyvodili neobjektivní a nesprávné závěry, které žalobce poškozují a uráží jeho profesní čest univerzitního profesora, poškozují jeho dobré jméno a tedy jeho osobnostní práva. Usnesení EK žalobce v plném rozsahu odmítá. Žalobce jmenovitě požádal členy Etické komise, kteří se jednání Etické komise zúčastnili, aby se mu za svá pochybení vůči jeho osobě omluvili.

76. Z dopisu Prof. MUDr. [jméno] [příjmení], DrSc. ze dne 14. 10. 2019, že dopisem ze dne 14. 10. 2019 adresovaným rektorovi UP a děkanovi Lékařské fakulty UP oznámil Prof. MUDr. [jméno] [příjmení], DrSc. jakožto stávající předseda Etické komise UP, že se rozhodl na své členství v Etické komisi UP a své předsednictví v EK UP s okamžitou platností abdikovat. Prof. [příjmení] jako důvod své abdikace uvedl, že při projednávání všech pěti podání během posledních 14 měsíců při vedení EK UP (mezi kterými byl i podnět žalovaných) postupoval podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, bez jakékoliv osobní zaujatosti ke komukoliv a s maximální objektivitou a respektem k názoru všech členů Etické komise. Usnesení EK byla vždy výsledkem kolektivního rozhodnutí a vždy na nich byla dosažena 100 % shoda. Od června 2019, tedy od uzavření mimo jiné kauzy týkající se stížnosti bývalých spolupracovníků na jednání prof. [celé jméno žalobce] byla etická komise UP opakovaně napadána s tím, že nejednala nezávisle, objektivně a nestranně, že z ní docházelo k úniku informací apod. Přes rozsáhlou korespondenci, stovky e-mailů a schůzky členů EK s rektorem k utišení situace nedochází. Skutečnost, že se k diskutovaným usnesením Etické komise pan rektor dodnes veřejně nepřihlásil, umožňuje pokračovat dotčeným osobám v neustálých útocích na nezávislost, objektivitu a porušování jednacího ze strany EK UP – viz vyjádření prof. [anonymizováno] a Prof. [celé jméno žalobce] z 8. 10. 2019. Prof. [příjmení] dospěl k závěru, že objektivní výsledky časově a psychicky náročné práce EK vyjádřené v jejích usneseních se i přes opakované upozornění rektora rozplývají v nedůslednosti při vymáhání plnění rozhodnutí rektora (viz např. dopis prof. Z. [celé jméno žalobce] z 8. 10. 2019, provázený i žalobou na 12 akademických pracovníků, pravděpodobně těch, kterým se dle vyjádření rektora měl prof. [celé jméno žalobce] v souladu s usnesením EK omluvit). Prof. [příjmení] tak postrádá další smysl v pokračování jeho práce v EK UP a na svou funkci z výše uvedených důvodů abdikuje.

77. Ze zápisu z mimořádného jednání Etické komise UP ze dne 16. 10. 2019, že členové Etické komise na tomto zasedání s velikou lítostí vzali na vědomí informaci o rezignaci prof. [příjmení] na funkci předsedy a jeho členství v EK. Prof. [příjmení] vystupoval celou dobou s nesmírnou a přirozenou autoritou, jednání Etické komise řídil zkušeným a profesionálním způsobem. Právě svým vystupováním měl zásadní podíl na tom, že EK UP ve všech případech jednala a rozhodovala objektivně a v souladu s právními předpisy.

78. Z dopisu rektora UP ze dne 31. 10. 2019, že rektor zde reaguje na události v Etické komisi tak, že rektor s usneseními Etické komise i se závěry z nich vyplývajícími pravidelně seznamuje děkany fakult. Protože však rektor není přímým nadřízeným akademických pracovníků a nemá k nim pracovněprávní pravomoci, je logické, že dohlížiteli nad prosazováním verdiktů rektora jsou děkani jednotlivých fakult.

79. Z přípisu právního zástupce žalobce ze dne 23. 9. 2019, že v tomto přípise adresovaného žalovaným právní zástupce žalobce mimo jiné uvedl, pokud se týká výmazu webových stránek Katedry, že vzhledem k tomu, že Katedra anorganické chemie neměla od září 2018 zajištěn souhlas všech spoluautorů k publikování podstatné části textového a grafického materiálu, bylo nutné jej z webové prezentace katedry odstranit. Prof. [celé jméno žalobce] byl nucen v daném případě postupovat dle platného práva.

80. Z printscreenu z portálu UP a ze sdělení Mgr. [příjmení] ze dne 13. 10. 2020, že na pokyn prorektora UP Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D. komunikovaný směrem k rektorovi došlo ke stažení rozhovoru se žalobcem z webových stránek RCPMT uveřejněného na těchto stránkách dne 18. 3. 2019.

81. Z výpovědi žalovaného 1) [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že časový sled všech událostí proběhl tak, že 3. 4. 2018 proběhlo výběrové řízení na pozici vedoucího katedry anorganické chemie PřF UP. Dne 10. 4. 2018 byl žalobce vyrozuměn o výsledcích výběrového řízení a dozvěděl se, že již nebude vedoucím katedry. Dne 23. 4. 2018 podal žalobce žádost o převod 2,9 mil. Kč z prostředků katedry na RCPTM, což činilo 36 % rozpočtu katedry na rok 2018. Dne 3. 5. 2018 podal žalobce žádost o převod dvou přístrojů, a to hmotnostního spektrometru a elektronového mikroskopu z katedry na RCPTM. Dne 11. 5. 2018 byl zahájen proces zpracování dokumentace pro veřejnou zakázku na nákup zařízení pro ortogonální analýzu vzorků. Dne 22. 8. 2018 došlo k výmazu značného obsahu webových stránek katedry. Dne 14. 9. 2018 proběhl první pokus ze strany žalobce o vynucenou změnu rozvrhu. Dne 27. 9. 2018 proběhl ze strany žalobce druhý pokus o vynucenou změnu v rozvrhu. Dne 21. 9. 2018 byl žalobcem a Doc. [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] zaslán dopis děkanovi. Dne 26. 9. 2018 proběhlo zasedání AK sen. PřF UP kde byla projednávána změna garanta studijního programu a zároveň žalobce psal ekonomické komisi ohledně převodu finančních prostředků ze dne 23. 4. 2018 a chtěl po ekonomické komisi stanovisko, že převod finančních prostředků je legitimní, respektive snažil se zjistit, proč děkan tento převod financí neschválil. Dne 23. 10. 2018 se konalo zasedání akademického senátu UP. K tomuto zasedání se vztahuje email žalobce rektorovi z 12. 10. 2018, kde žalobce psal o pochybení děkana týkajícího se role garanta. Výsledkem zasedání bylo, že rektor děkana [celé jméno svědka] neodvolal a byla zde snaha i o to, aby se zainteresované strany domluvily. Dne 18. 3. 2019 vyšel článek na webu RCPTM, který je předmětem 8. bodu podnětu etické komisi, tento článek byl za několik dní na popud rektora stažen. Dne 20. 3. 2019 se konalo jednání RVH UP, která se zabývala podnětem žalobce a podnětem Doc. [celé jméno svědka], jestli byl docent [celé jméno žalovaného] řádně jmenován garantem oboru a výsledkem jednání bylo, že na kvalitě výuky se mají strany dohodnout. Dne 28. 3. 2019 byl žalovanými dán podnět rektorovi, který je předmětem tohoto řízení, aby jej předal etické komisi UP, tento podnět byl dále zaslán v kopii lidem, kteří jsou tam uvedeni, a to děkanovi, předsedovi ak. sen. PřF UP a předsedovi ak. sen. UP. Pokud se týká převodu finančních prostředků a přístrojů, tak do 10. 4. 2018 obě pracoviště fungovala jako společná s jedním vedoucím, i když to byly oddělené ekonomické jednotky. Reálně fungovala obě pracoviště jako společná do 31. 8. 2018. Avšak po dubnu 2018 docházelo v jednání žalobce, které dle názoru žalovaného 1) zvýhodňovalo jedno z pracovišť. Do dubna 2018 bylo reálně jedno, na jaké středisko je ten který přístroj naveden. I když správně by se měl přístroj navést na to středisko, z jehož peněz byl kupován, tak do dubna 2018 se to neřešilo a pouze se to vykazovalo například v rámci nějakého projektu. Ale co se týká reálné práce na těch přístrojích, tak obě pracoviště fungovala jako jedna skupina. Některé přístroje byly naváděny z katedry na RCPTM z toho důvodu, aby na nich mohl být vykazován na RCPTM výzkum. Docházelo i k převodu financích prostředků z katedry na RCPTM, to není sporné. Tato situace se změnila v momentě, když se žalobce dozvěděl, že nebude vedoucím katedry a rozhodl se pro rozdělení obou pracovišť a dostal se tak do střetu zájmů a dle názoru žalovaného 1) nepřistupoval objektivně k oběma pracovištím. V této době učinil pokusy o převod přístrojů a financí, které, kdyby proběhly tak, jak žalobce naplánoval, zapříčinily by finanční nesoběstačnost katedry. Je tedy otázkou, jestli způsob vedení žalobce byl vůči oběma pracovištím rovnocenný a jestli nezvýhodňoval budoucí působiště žalobce. Zamítnutí převodu financí bylo děkanem zdůvodněno v dokumentu z 30. 7. 2018, který je součástí příloh k jednání Ak. Sen. PřF UP ze dne 26. 9. 2018. Jedním z důvodů zamítnutí bylo to, že žalobce si měl nárokovat na vyrovnání za výuku za předchozí rok pouze poměrnou část za období od září do prosince 2018, tedy za dobu, kdy měla být již obě pracoviště oddělena. Do srpna 2018 byla obě pracoviště spojena. Požadavek na převod hmotnostního spektrometru byl neodůvodněný, protože byl pořízen ještě před vznikem RCPTM a to, že žalobce byl řešitelem záměru, ze kterého byl přístroj pořízen, není relevantní. Majetek je fakulty, není to majetek žalobce. Pokud se týká veřejných zakázek, tak je jedno, pro koho byl nákup přístroje plánován, když odpovědnou osobou měl být [titul]. [celé jméno svědka], který přecházel na RCPTM. I kdyby byl přístroj zamýšlen pro [titul]. [příjmení], tak ten sice původně nastoupil na katedru, ale reálně od 1. 9. 2018 nastoupil na RCPTM. V květnu 2018, kdy byla veřejná zakázka zveřejněna, se již předpokládalo, že [titul]. [příjmení] bude působit na RCPTM, byť původně nastoupil na katedru. Vznikla tedy situace, kdy z peněz katedry měl být koupen přístroj, který z katedry nikdo nevyužije a měl být koupen pro člověka, který bude pracovat na jiném pracovišti, toto žalovanému 1) přijde nestandartní. Navíc při této veřejné zakázce došlo k administrativnímu pochybení, když jako zdroj financí byl uveden fond provozních prostředků katedry, kdy jeho čerpání musí schvalovat děkan a to se v daném případě nestalo. V momentě, kdy žalobci bylo nabídnuto, aby tento přístroj financoval z prostředků RCPTM, žalobce s tímto nesouhlasil. Pokud se týká přiřazování afiliací, od dubna 2018 došlo k jednoznačné změně přiřazování afiliací a žalovaný 1) doposud nezjistil motivaci žalobce, proč k této změně náhle došlo. Faktem je, že žalobce nereflektoval vůli minimálně tří autorů, a to [celé jméno žalovaného], [anonymizováno] a [příjmení], aby afiliace zůstala stejná jako dřív, tedy na obě pracoviště. Přiřazování afiliací není v kompetenci vedoucího pracovníka ani korespondenčního autora (to je ten, který komunikuje s redakcí časopisu). Když se publikace posílá do redakce, musí s afiliací souhlasit všichni spoluautoři. Kdyby nesouhlasili, může dojít k zastavení procesu publikace. Zablokování procesu by pro žalované 1) bylo kontraproduktivní, protože publikace by takto nemusela vyjít vůbec a byla by to zmařená práce. Navíc publikace potřebují pro kariérní růst a také by to mohlo znamenat špatné jméno v redakci časopisu. Bylo nepravděpodobné, že by žalobce změnil ohledně afiliací názor, když tak nebyl ochoten učinit na přání žalovaných předtím. Čili přes výslovné přání žalovaného 1) směrem k žalobci ohledně afiliací žalobce toto nerespektoval a žalovaný 1) nakonec s publikací souhlasil, protože měl obavu, že by publikace nevyšla. Argument ohledně toho, kdo má na kterém pracoviště jaký úvazek, je neopodstatněný, protože toto hledisko nebylo bráno v potaz ani předtím. Žalovaný 1) například v tom období měl úvaze 1,00 na RCPTM, a přesto měl afiliace společné pro katedru i pro RCPTM. Na straně žalobce došlo k neodůvodněné změně v dosavadní praxi při přidělování afiliací. Pokud se týká výmazu webových stránek, žalovaný 1) se podivil nad vyjádřením žalobce, že to mohl udělat i Doc. [celé jméno žalovaného], neboť měl přístupové údaje, neboť nechápe, co by mělo za význam, aby stránky smazal, když by je potom musel nechat obnovovat ze zálohy. [obec] byly obnoveny počátkem září 2018. Sám žalobce obhajuje výmaz webových stránek ve svém vyjádření z 23. 9. 2019, které je součástí spisu. V případě obsahu webových stránek nejde o autorské, ale o zaměstnanecké dílo. Pokud se týká změny rozvrhu, pak žalobce překračuje pravomoci garanta a porušuje vnitřní předpis UP [číslo]. Na katedře je asi 6 garantů, a kdyby si každý určoval, kdo bude co učit, nikdy by nešlo sestavit rozvrh. Navíc garant nemá žádný pracovněprávní vztah vůči vyučujícím, není to jejich vedoucí pracovník a nemůže nikomu nařizovat, co má dělat, nebo učit. To vše je v kompetenci vedoucího katedry. Žalovaný 1) má za to, že žalobce si vzal výuku Doc. [celé jméno svědka], Doc [celé jméno svědka] a svoji výuku jako rukojmí při vyjednávání o převodu finančních prostředků, když to, že budou vyučovat, podmínil převodem částky 2,9 mil. Kč z katedry na RCPTM. K článku z 18. 3. 2019 a snižování kvality výuky žalovaný 1) uvedl, že on sám studoval 9 let ve skupině anorganické a bioanorganické chemie na PřF UK v [obec], doktorát dělal z bioanorganické chemie nejen na PřF UK v [obec], ale i na univerzitě v Orleans ve Francii a považuje tak svoji erudici v oblasti bioanorganické chemie za dostačující. Neví o tom, že by si jakýkoliv student stěžoval na kvalitu výuky. Celkově k podání podnětu vedly dva důvody:

1. Podnět byl podán proto, aby bylo prošetřeno jednání žalobce v období od dubna do srpna 2018, protože se žalovaným zdálo být nepřijatelné a neetické.

2. Žalovaní se domnívali, že oddělením obou pracovišť dojde k ukončení sporů, avšak to se nestalo a ze strany žalobce pokračovaly jednostranné útoky na katedru a její zaměstnance. Důvodem podání podnětu pak bylo vyvrcholení těchto útoků a snaha, aby jich žalobce zanechal. Nešlo o snahu zdiskreditovat osobu žalobce, ale o nezávislé posouzení a prošetření celého případu a vyvození případných následků, když by se ukázalo, že něco neproběhlo správně. Žalovaný 1) si za podnětem stojí, uvedené skutečnosti považuje za opodstatněné, nejde o hanopis ani pomluvu, protože uvedené skutečnosti se zakládají na pravdě a jedná se o oprávněnou kritiku. Podnět byl psán ve formě podezření a byl adresován patřičnému universitnímu orgánu pověřenému k jeho prošetření. Způsob, jak se má podnět předávat rektorovi a etické komisi, není nikde blíže specifikován. Vyjádření žalobce:„ udělal jsem to proto, že jsem mohl a bylo to v mé kompetenci“, je neopodstatněné. Usnesení EK předal žalovaným rektor, žalovaný 1) ho nikde veřejně nešířil a neví o tom, že by se někde veřejně šířilo. Bylo předáno pouze signatářům podnětu a právnímu zástupci žalovaných.

82. Z výpovědi žalovaného 2) [celé jméno žalovaného], PhD., že podstatou sporu je podnět žalovaných k Etické komisi UP. Etický kodex požaduje, aby pracovníci a zaměstnanci UP podali podnět k Etické komisi, když mají podezření, že někdo porušil etický kodex. Jedná se tedy o běžný proces patřící k řádnému chodu univerzity. Obsah většiny bodů podnětu byl navíc veřejně diskutovaný a to hlavně díky žádostem žalobce, a to konkrétně na půdě akademického senátu fakulty dne 26. 9. 2018 i na půdě akademického senátu UP a to dne 28. 10. 2018. Z těchto jednání jsou k dispozici zápisy, kde ale není uvedeno vše, protože se píší zkráceně. Rovněž byly body, které jsou předmětem podnětu, projednávány v rámci RVH UP a to dne 20. 3. 2019. Není tedy žádným tajemstvím, jak se žalobce zachoval po oznámení výsledků výběrového řízení na vedoucího katedry. Poté, co předseda etické komise poslal žalobci pozvánku na zasedání etické komise, žalobce oznámil členům etické komise a zaměstnancům katedry emailem z 27. 5. 2019, že podal žalobu k soudu. Etická komise došla k závěru, že žalobce porušil etický kodex. Toto narušuje samosprávu univerzity, kdy hrozba toho, že budete žalováni u soudu, když podáte podnět k etické komisi, může ohrozit fungování samosprávy univerzity. Rozhodnutí etické komise žalovaným jakožto signatářům podnětu dal rektor na společném setkání, které inicioval on, a jednoznačně jim řekl, že doporučí žalobci, aby se žalovaným omluvil. Rovněž řekl, že rozhodnutí etické komise poskytne děkanovi fakulty, který má jediný kompetenci s tím něco dál dělat. Děkan poté navrhl vyloučení žalobce z vědecké rady fakulty, kdy o tomto hlasovali členové AS fakulty a vyjádřili souhlas s jeho odvoláním a to dne 18. 9. 2019. Měli k dispozici k nahlédnutí i stanovisko etické komise. Pokud tedy nejvyšší orgán fakulty souhlasil s odvoláním žalobce, tak žalovaný 2) považuje podnět etické komisi za legitimní a oprávněný. Smyslem podnětu je posuzovat jednání žalobce z hlediska morálního a fyzického. Pokud se týká přidělovaná afiliací, tak žalovaný 2) uvedl konkrétní příklad na jeho publikaci, která vyšla v časopisu [příjmení] [jméno] of chemistry. Dne 28. 3. 2018, tedy ještě před známostí výsledku výběrového řízení, žalovaný 2) obdržel od žalobce jakožto spoluautora rukopis, kde přiřadil sobě i jemu afiliaci katedry. V druhé verzi z 15. 5. 2018 změnil afiliaci výhradně na RCPTM bez toho, aby to s žalovaným 2) konzultoval a na jeho žádost z 23. 5. 2018, aby se tam zachovala alespoň v mém případě dvojí afiliace, s tímto žalobce nesouhlasil. Žalobce v podstatě zneužil vedoucí pozici k tomu, aby preferoval své budoucí pracoviště na úkor katedry. Nižší počet vědeckých publikací negativně ovlivňuje obraz vědeckého pracoviště, jeho atraktivitu a konkurenceschopnost. Pokud se týká žádosti žalobce o převod částky 2,9 mil Kč z katedry na RCPTM z 23. 4. 2018, tak v tomto spatřuje žalovaný 2) zneužití funkce vedoucího pracoviště, žalobce jednal rovněž v rozporu s platnými předpisy, když tato žádost nebyla původně adresována akademickému senátu, ale nejprve ji podal děkanovi a až poté, co to neprošlo u děkana, adresoval žádost akademickému senátu fakulty. 20 % rozpočtu je limit, který může schválit děkan. Pokud chtěl žalobce převést částku odpovídající 36 % rozpočtu katedry, tak potřeboval schválení akademického senátu. Převod takové finanční částky by vedl k finanční nesoběstačnosti katedry v roce 2018, katedra by neměla dostatek prostředků na mzdy pracovníků, byla by ohrožena výuka a výzkum. Pokud se týká nestandartního převodu přístrojů, tak žalobce požádal o převod hmotnostního spektrometru, kdy tento přístroj nebyl zakoupen z prostředků RCPTM. Pokud se týkalo výběrového řízení na veřejnou zakázku, týkající se nákupu přístroje v hodnotě cca 2 mil Kč., tak nákup tohoto přístroje nebyl uveden v plánu investic na rok 2018, čerpání z fondu provozních prostředků nebylo schváleno děkanem. Přístroj neměl praktické využití na katedře. Účelovost jednání žalobce spařuje žalovaný 2) v tom, že žalobce nevyužil možnost pokračovat v nákupu tohoto přístroje ze zdrojů RCPTM a přístroj nebyl zakoupen doposud, přestože [titul]. [příjmení] je zaměstnancem RCPTM. [příjmení] investičních prostředků RCPTM byla ke konci roku 2018 cca 9,3 mil Kč, tedy dvojnásobná vůči katedře, měli tedy dostatek finančních prostředků, aby si takový přístroj mohli dovolit. Pokud se týká výmazu webových stránek katedry, tak žalovaný 2) odkázal na dopis PZ žalobce z 23. 9. 2019, kde PZ žalobce uvádí, že žalobce byl v tomto případě nucen postupovat dle platného práva. Je tedy jasné, že výmaz webových stránek katedry těsně před skončením funkčního období žalobce byl vykonán na jeho žádost. Žalobce si zjevně neuvědomuje, že obsah webových stránek katedry není jeho autorským dílem, ale zaměstnaneckým. Navíc vymazání informací o bakalářském, magisterském, doktorském studiu, o vědeckých projektech a vymazání rozsáhlého seznamu obhájených a řešených závěrečných prací studentů je něco neslýchaného a poškozujícího renomé katedry i jejich zaměstnanců. Pokud se týká násilných pokusů o změně rozvrhu, tak žalobce svými žádostmi o změnu rozvrhu z 14. 9. 2018 a 27. 9. 2018 překročil své kompetence, když navrhoval změny vyučujících, místností a času výuky a tyto změny se žalovaným 2) jakožto vedoucím katedry nediskutoval. 14. 9. 2018 byl pátek a v pondělí začínal zimní semestr. Vzhledem k tomu, že k 31. 8. 2018 nebyli žalobce [příjmení] [celé jméno svědka] a Doc. [celé jméno svědka] součástí rozvrhu, a to na základě žádosti žalobce ze 4. 6. 2018, tak snaha žalobce měnit rozvrh těsně před začátkem výuky a takovým způsobem, je překvapivá. Je možné spekulovat o tom, že původní rozhodnutí žalobce, že nebude učit, mělo být nějakou pákou na žalované, a když mu to nevyšlo, zjistil, že by bylo lepší se zapojit do výuky. Na podzim 2018 se žalovaný 2) snažil se žalobcem o dialog, jehož účelem bylo zapojení těchto tří pánů do výuky, ale stále to bylo brzděno snahou žalobce, aby mu dali peníze z rozpočtu katedry. Pokud se týká článku žalobce na webových stránkách RCPTM a snižování kvality výuky, tak RVH UP schválilo změnu garanta výuky a žalovaný 2) nevidí důvod, proč by se měla změnit její kvalita. Žalovaný 2) vedl výuku v oboru bioanorganické chemie jak v bakalářském oboru tak v magisterském, vedl dále v tomto oboru 3 bakalářské a jednu diplomovou práci. Žalobce do roku 2018 nevedl žádnou bakalářskou ani magisterskou práci, a nevypisoval ani témata pro studenty těchto oborů. V roce 2018 – 2019 vedl žalobce jednoho diplomanta v oboru bioanorganické chemie, ale ten po půl roce od něj odešel, další diplomant u [titul]. [celé jméno svědka] odešel po roce, oba dva diplomanti pak studium ukončili úspěšně na Katedře. Z toho vyplývá, že kvalita výuky a vedení studentů není jen o množství přístrojů. Pokud se ještě týká kvality výuky na katedře, tak tento rok dokončili institucionální akreditaci bakalářského a magisterského studia anorganické a bioanorganické chemie a je tedy zřejmé, že jsou schopni fungovat i bez žalobce. Etická komise i vedení RCPTM došli k závěru, že článek na webových stránkách RCPTM je nevhodný a proto došlo k jeho stáhnutí.

83. Z výpovědi svědka [příjmení]. RNDr. [celé jméno svědka] PhD., že je děkanem Přírodovědecké fakulty UP [obec] a jako takový je nadřízeným všech účastníků tohoto řízení. Podnět etické komisi na žalobce je akt, na který mají žalovaní právo. Sám žalobce podal podnět k etické komisi na předsedu EK prof. [příjmení], který taktéž rozeslal většímu počtu adresátů, tento podnět byl shledán neoprávněným, a žalobce jej přesto dál šířil. Svědek je ve funkci děkana od 1. 2. 2018. Koncem února bývají vyhlašována výběrová řízení na vedoucí kateder, počátkem dubna 2018 bylo výběrové řízení na vedoucího katedry vyhodnoceno, do konkurzu se přihlásil žalobce a Doc. [celé jméno žalovaného]. Výběrová komise doporučila poměrem hlasů 1: 4 Doc. [anonymizováno] a svědek se rozhodl doporučení komise respektovat, oba uchazeče seznámil asi okolo 10. 4. 2018 s výsledkem výběrového řízení. Nový vedoucí katedry nastupuje vždy od 1. 9. daného roku, žalobce byl tedy do září 2018 současně vedoucím katedry i vedoucím oddělení RCPTM. Po vyhlášení výsledků výběrového řízení začaly přicházet od žalobce návrhy, které považoval za nestandartní. Jednalo se o žádost z 23. 4. 2018 o převod 2,912 mil. Kč z rozpočtu katedry na RCPTM, dále o žádost o převod 2 přístrojů v pořizovací hodnotě 2 661 000 Kč a 4 229 900 Kč z katedry na RCPMT z 3. 5. 2018. Žalobce tyto žádosti adresoval obecně na děkanát, konkrétně vedoucí ekonomického oddělení. Dále podal žádost o nákup přístrojů na účet katedry na odd. veřejných zakázek, z katedry by tak bylo odčerpáno značné množství finančních prostředků, cca 5 000 000 Kč za situace, kdy roční rozpočet katedry v roce 2018 činil asi 8 000 000 Kč. Dá se říct, že za této situace by nový vedoucí katedry neměl zřejmě ani na výplaty zaměstnanců. Když se tyto žádosti začaly množit, svědek kontaktoval právní oddělení, co s tím má dělat, protože žalobce se přestal chovat s péčí řádného hospodáře ve vztahu ke katedře. Jelikož měl svědek důvodné obavy o fungování katedry, tak tyto převody zastavil a žádosti neschválil. U veřejné zakázky za 2,3 mil. Kč nabízel žalobci, že pokud má zájem přístroje pořídit z prostředků RCPTM, můžou ve veřejné zakázce pokračovat, ale jasnou odpověď od žalobce nedostal, proto nákup pozastavili a nakonec k němu nedošlo. Z právního oddělení se svědkovi dostalo odpovědi, že dokud se jedná o převod financí v rámci univerzity, takto nelze posuzovat tak, že by univerzitě jako organizaci vznikala škoda. Poté se svědek dozvěděl, že vedoucí právního oddělení je partnerkou žalobce. Svědek poté, co byl informován rektorem o usnesení etické komise, záležitost s žalobcem projednával a vyzval ho, aby rezignoval na své členství ve vědecké radě Přírodovědecké fakulty UP a to z toho důvodu, že se jednak jedná o reprezentativní orgán fakulty a jednak, že žalobce v minulosti vystupoval proti jmenování jednoho kolegy z toho důvodu, že byl shledán vinným z porušování etického kodexu. Žalobce odmítl a řekl svědkovi, že mu rektor sdělil, že u něj žádné pochybení neshledal. To svědka udivilo, dotázal se tedy rektora a ten mu odpověděl, že žalobci doporučil, aby se členům katedry omluvil. Jelikož u žalobce nedošlo k žádné sebereflexi, navrhl AS PřF UP, aby jej odvolal z vědecké rady fakulty a senát jeho návrh schválil. O vymazání značného obsahu webových stránek katedry byl svědek informován na počátku září 2018, kdy pracovníci katedry zjistili, že část webových stránek katedry byla vymazaná. Posléze se jim to podařilo obnovit s pomocí centra výpočetní techniky, kde byly zálohy. Spoluodpovědnou osobou za správu webových stránek byl v té době [titul] [celé jméno svědka]. Pokud se týká vyškrtnutí spolupracovníků žalobce ze seznamu vyučujících, tak žalobce dal pokyn k sestavení rozvrhu jako vedoucí katedry v červnu 2018 a jednalo se o poslední dohledatelný pokyn z jeho strany. Rozvrh byl vytvořen podle tohoto pokynu a okolo 12. 7. 2018 byla tvorba rozvrhu ukončena, v té době se již studenti zapisují na jednotlivé předměty. V pátek odpoledne před zahájením zimního semestru dal žalobce pokyn paní [příjmení], což je osoba, která má na starosti rozvrh celé fakulty, aby došlo ke změnám některých vyučujících v rozvrhu. Toto svědek nepovolil. Pokud se týká účelového snižování kvality výuky na katedře, tak žalobce se opakovaně vyjadřoval na různých fórech ve smyslu, že s jeho odchodem klesne kvalita výuky apod. Záležitosti uvedené v podnětu etické komisi se z dopuštění především žalobce projednávaly snad na všech orgánech univerzity. Jednání akademických senátů i vědeckých rad jsou veřejná, pokud se účastníci neusnesou, že nějaký bod bude projednán neveřejně. Zápisy z těchto jednání jsou veřejně k dispozici na stránkách fakulty nebo univerzity podle toho, o jaký orgán se jedná. Pokud se týká podkladů pro jednání, tak např. akademický senát PřF je velmi transparentní a většina podkladů je na webu taktéž.

84. Z výpovědi svědka [titul]. Mgr. [celé jméno svědka] Ph.D. a z e-mailové komunikace s [titul]. [celé jméno svědka], že v roce 2018 byl odpovědný za správu webových stránek katedry. S žalobcem jakožto jeho nadřízeným bylo domluveno, že jakékoliv změny bude provádět po konzultaci s ním. V té době došlo k výmazu podstatného obsahu webových stránek a toto provedl na pokyn žalobce. Nevzpomíná si, zda to žalobce nějak zdůvodnil. Ví jen to, že se předtím vedla krátká diskuse, kdy se dohodli na tom, že veřejně dostupné věci na stránkách nechají. Byly vymazány informace týkající se chodu katedry, informace pro studenty apod. Bylo mu divné, že to má vymazat, ale byl to pokyn nadřízeného. Svědek se rozhodl, že udělá zálohu, protože mu ten pokyn přišel nestandartní a poté [titul]. Herchelovi nabídl, že je možnost stránky obnovit z této zálohy. [příjmení] mu na to řekl, že už si zálohu udělal sám, protože podobný krok očekával.

85. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že k žádnému z účastníků řízení nemá osobní vztah, se všemi zúčastněnými se setkal výhradně v souvislosti s řízením před etickou komisí UP na jaře 2019. Koncem března 2019 jako etická komise dostali podnět ze strany žalovaných na jednání žalobce, kdy žalobci bylo vytýkáno porušení etického kodexu UP. Podle předpisu univerzity má výhradní iniciační právo zahájit jednání etické komise rektor, a rektor tedy inicioval jednání etické komise. Svědek byl v té době členem etické komise. EK byla seznámena s písemnými podklady, žalobce měl možnost se k nim vyjádřit. Někdy koncem května nebo na počátku června 2019 proběhlo ústní jednání EK, kde byli vyslechnuti děkan PřF UP Doc. [celé jméno svědka], Dr. [celé jméno žalovaného], Ing. [celé jméno žalovaného], Doc. [celé jméno žalovaného], paní [celé jméno žalované] a nakonec žalobce, který tak měl možnost reagovat na všechny informace, které EK obdržela. Počátkem června 2019 jeden ze členů EK prof. [příjmení] udělal rešerši publikačních výstupů katedry a RCPTM za předcházející roky, kdy tato byla zaměřena na to, jakým způsobem byly prováděny afiliace publikací. Afiliace je pro zaměstnance i pro pracoviště dosti významnou záležitostí, když se jedná o jakési potvrzení o jejich vědecké a publikační činnosti a počet a druh afiliací má rovněž vliv na rozdělování financí pro jednotlivá pracoviště. Z provedené rešerše vyplynulo, že skutečně od dubna 2018 došlo k pronikavé změně v přidělování afiliací. Zatímco do dubna 2018 byla velká většina publikací afiliována na obě pracoviště, tedy katedru i RCPTM, a jen výjimečně byla afiliace pouze na jedno pracoviště, tak od dubna 2018 byly publikace výhradně afiliovány na RCPTM. Toto zjištění zapadalo do tvrzení žalovaných v podnětu. Od dubna do září 2018 se přitom jednalo o období, kdy žalobce tzv. na katedře dosluhoval, a bylo známo, že od září 2018 bude mít katedra nového vedoucího, kterým je [titul] [celé jméno žalovaného]. Skutečnosti zjištěné v rešerši svědčily o tom, že žalobce se dopustil neetického jednání a afiliace v tomto období přiděloval nespravedlivě. V některých případech došlo i ke změně afiliace, kdy před dubnem 2018 byla u některých publikací afiliace uváděna na obě pracoviště, poté se na publikaci ještě pracovalo a od dubna 2018 se zničehonic afiliace změnila výhradně na RCPTM. Přitom na některých publikacích, které byly afiliovány výhradně na RCPTM, se prokazatelně podíleli i zaměstnanci, kteří měli úvazek výhradně na katedře. Žalobce byl EK na tyto skutečnosti podrobně dotazován, svědek osobně se ho na to ptal několikrát a to z toho důvodu, že žalobce se odpovědi na tuto otázku vyhýbal. Ve výsledku pak uvedl, že afiliace probíhaly standartním způsobem a jakýkoliv nestandartní přístup v tomto období popřel. Žalovaní dále v podnětu žalobci vytýkali, že původně při sestavování rozvrhu v období květen až červen 2018 uvedl, že on a někteří další pracovníci se nebudou podílet na výuce od září 2018 v zimním semestru a velmi krátce před začátkem semestru názor změnil a domáhal se účasti na vyučování. Žalobce celou záležitost vysvětlil tak, že v květnu až červnu 2018 to byl z jeho strany pouze alternativní návrh a EK se ke skutkové verzi žalobce přiklonila. Pro EK však nebylo podstatné to, jestli v květnu nebo červnu 2018 byla nulová výuka pouhým alternativním návrhem žalobce, ale etické provinění shledala v tom, že žalobce publikoval článek, resp. rozhovor, kde jednoznačně situaci vykreslil tak, že mu bylo zakázáno učit. EK se přiklonila k závěru, že v kontextu celé této záležitosti bylo jeho tvrzení silně zkreslující. Proto EK dospěla k závěru, že žalobce se nedopustil etického provinění tím, že změnil názor na svoji účast na výuce, ale tím, že to takovým způsobem prezentoval v uveřejněném rozhovoru. Dalším bodem, kterým se EK zabývala, bylo smazání údajů na webu katedry, kdy je svědkovi známo, že tyto údaje se nakonec podařilo zachránit. I toto jednání žalobce EK vyhodnotila jako nelogické, neracionální, svědek uvedl, že se to nebojí nazvat naschválem. Pokud se týká dalšího jednání žalobce souvisejícího s nakládání s majetkem, tak žalobci bylo vytýkáno, že se snažil odčerpat finanční prostředky z katedry na RCPTM. Jakkoliv tyto kroky žalobce byly takového charakteru, že by se těžko dalo hovořit o rozumném hospodaření, takto byla kompetence vedoucího pracovišť a navíc tam byly kontrolní mechanismy, tedy EK dospěla k závěru, že byť se jednalo o nestandartní chování, nejednalo se o porušení etického kodexu. Výsledkem jednání EK bylo to, že žalobce porušil etický kodex ve 3 bodech a to pokud se týká přidělování afiliací, pokud se týká uveřejněného rozhovoru a smazání webových stránek katedry. EK je poradním orgánem rektora, proto usnesení EK bylo zasláno rektorovi, v jehož kompetenci je konečné rozhodnutí. Dá se říct, že rektor se ve většině případů shoduje se závěry EK, pouze v jednom jiném případě se rektor odchýlil od závěrů EK. V tomto případě se rektor se závěry EK ztotožnil a členové EK byli prostřednictvím předsedy EK informováni o tom, že žalobce byl rektorem vyzván, aby se žalovaným omluvil. Pokud je svědkovi známo, žalobce to odmítl udělat. Poté probíhala ještě nějaká komunikace mezi EK a rektorem o tom, že by to rozhodnutí EK mělo být nějakým způsobem vynuceno tak, aby jej žalobce respektoval. Na závěr svědek uvedl, že by chtěl případ žalobce zasadit ještě do širšího kontextu událostí, které již v té době hýbaly PřF UP. Bylo známo, že fakulta je rozdělena na 2 protichůdné tábory, které své spory řešily mimo jiné i podáváním podnětů k EK na zahájení řízení. Žalobce to podával tak, že se stal terčem msty ze strany děkana a jeho tábora, označoval je termínem„ ta partička.“ EK řešila případy etických provinění příslušníků obou táborů. Svědek s čistým svědomím uvedl, že EK postupovala nestranně a identifikovala etická provinění na straně příslušníků obou táborů. Nebylo to tedy tak, že by příznivci žalobce a členové RCPTM byli terčem rozhodnutí ze strany etické komise. K dotazu, jaké konkrétní zadání EK dostala od rektora k projednání, svědek uvedl, že EK měla za úkol projednat Podnět žalovaných. K dotazu, na základě jakých důkazů EK dospěla k tomu, že webové stránky katedry smazal žalobce, svědek uvedl, že je pouze v kompetenci vedoucího katedry, aby s těmito údaji nakládal, tento je za ně odpovědný. Dále to EK zjistila rovněž z výpovědí osob, které byly před EK slyšeny. K dotazu, komu všemu EK zpřístupnila své usnesení a podklady pro jeho vydání, svědek uvedl, že od zahájení řízení bývá se stávajícími podklady seznámena osoba, které se podnět a řízení před EK týká. Usnesení EK samotné se pak doručuje výhradně rektorovi a nikomu dalšímu se nesděluje.

86. Z e-mailové komunikace z 30. 1. 2019 – 1. 2. 2019, že žalobce e-mailem ze dne 30. 1. 2019 adresovaným děkanovi žádá děkana o zajištění okamžitého stažení autorsky chráněného obsahu z webových stránek Katedry anorganické chemie (agch.upol.cz), a to konkrétně textů vytvořených autory prof. [celé jméno žalobce], [titul] [celé jméno svědka] a [titul] [celé jméno svědka] v období před 1. 9. 2018. Žalobce dále v e-mailu uvádí, že tento obsah byl plánovaně a logicky stažen z veřejného prostoru na základě rozhodnutí jmenovaných. V e-mailu žalobce ze dne 31. 1. 2019 adresovaném děkanovi PřF a v kopii mimo jiné žalovanému [číslo]), že žalobce zde uvádí: přikládám verzi dokumentu reprezentující zálohu textu webových stránek katedry anorganické chemie ze dne 20. 8.

20. V tento den byly také z dotčeného webu na můj příkaz (realizoval [titul] [celé jméno svědka] jako osoba za web katedry spoluzodpovědná) staženy i texty a relevantní informace (původců textu, tedy kromě mě také [titul] [celé jméno svědka] a [titul] [celé jméno svědka]) zaměřené na oblast bioanorganické chemie, a to v kontextu našeho odchodu z pracoviště. Z přílohy e-mailu, že odstraněné informace byly i nad rámec autorského práva žalobce, [titul] [celé jméno svědka] a [titul] [celé jméno svědka].

87. Z e-mailu ze dne 4. 2. 2019, že [titul] [celé jméno svědka] v e-mailu ze dne 4. 2. 2019 adresovaném děkanovi a v kopii mimo jiné žalovanému [číslo]), uvedl, že je nezpochybnitelné autorství těchto textů minimálně u prof. [celé jméno žalobce] jako vedoucího katedry odpovědného za web katedry po stránce obsahové.

88. Z e-mailu ze dne 7. 5. 2019, že hlavní rozvrhářka [jméno] [příjmení] rozeslala dne 7. 5. 2019 zaměstnancům Katedry e-mail, ve kterém je vyzývá o vyplnění podkladů pro rozvrh na zimní semestr 2019 a jejich odeslání do 20. 5. 2019. Z e-mailu dále vyplývá, že harmonogram nasazování do rozvrhu je rozvržen podle priorit 1, 2, 3, 4, 5, 6, kdy jako nejzazší datum je uveden pátek 7. 6. 2019, u priorit 5 a 6 pak pondělí 17. 6. 2019. Od 10. 6. do 14. 6. je prostor pro korekce rozvrhu a vše musí být ve STAGU do 7. 7. 2019, neboť zápisy na PřF začínají 9. 7. 2019.

89. Z vnitřní normy UP R-B -18/03 - Harmonogramu akademického roku 2018 2019 a harmonogramu zápisu předmětů do Informačního systému STAG v akademickém roce 2018 2019, že dle bodu 4. 1. písm. d) zápis pro studenty začíná již 10. 7. 2018, z obecných pravidel čl. 4 písm. a) a b) vyplývá, že je třeba jeden den před zahájením zápisu doplnit a upřesnit všechny předměty, ve stejné lhůtě je třeba zadat rozvrh pro příslušný semestr, stejně jako striktní lhůta pro změny a úpravy rozvrhu po zahájení zápisu.

90. Z vnitřní normy PřF-B -19/05, z e-mailu ze dne 29. 11. 2017, ze zápisu ze zasedání AK senátu PřF UP ze dne 10. 4. 2019 a z tabulek o převodech finančních prostředků v minulých letech soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění pro rozhodnutí v dané věci. Žalobce chtěl těmito důkazy prokazovat jednak, že od dubna 2019 byla zavedena pravidla pro přidělování finančních prostředků na základě afiliací, kdy od tohoto data platilo pravidlo, že když byla společná afiliace katedra + RCPTM, tak se finance rozdělily mezi obě pracoviště na půl. Do té doby záleželo na vedoucím pracoviště, respektive finance se přidělovaly na základě dohody vedoucích obou pracovišť, což byl v daném případě žalobce a žalobce rozhodl, že finance budou přiděleny v případě společné afiliace RCPTM. Neporušil tedy žádný předpis. Tabulkami o převodech finančních prostředků v minulých letech mělo být prokázáno, že převody financí z katedry na RCPTM probíhaly i v minulých letech. Předmětem řízení však nebyla otázka, zda žalobce porušil či neporušil při přidělování afiliací nějaký předpis, nýbrž otázka, zda došlo ke změně v doposud obvyklém způsobu přidělování afiliací, přičemž soud má za prokázáno z již provedených důkazů, že k této změně došlo a že žalobce nebyl otevřený diskuzi a nerespektoval přání svých kolegů ohledně přidělení afiliace. Pokud se týká převodu finančních prostředků v minulých letech, pak žalovaní netvrdili, že by nedocházelo k převodům financí, ale že v případě překročení 20% ročního rozpočtu katedry bylo potřeba schválení akademickým senátem a že v případě těch konkrétních převodů, na které žalovaní poukazovali, by katedra neměla z čeho hospodařit.

91. Z výtisku z webových stránek PřF UP, že podklady pro jednání Akademického senátu PřF jsou k dispozici s předstihem před jednáním na stránkách univerzity.

92. Z e-mailu ze dne 3. 9. 2019, že e-mailem ze dne 3. 9. 2019 sdělil rektor UP děkanovi PřF, že usnesení Etické komise UP probral jak s prof. [celé jméno žalobce] tak se členy katedry. Panu prof. [celé jméno žalobce] (vzhledem k charakteru usnesení) doporučil omluvu členům katedry.

93. Z dopisu žalobce ze dne 26. 8. 2019, 26. 6. 2018 a z titulních stran anglických článků soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění pro rozhodnutí v dané věci, když dopis ze dne 26. 8. 2019 se nevztahuje k předmětu řízení, protože se týká situace, která nastala až po podání podnětu. Pokud se týká dopisu ze dne 26. 6. 2018, tak tento dopis byl žalobcem napsán až po prvním pokusu o převod finančních prostředků ze dne 23. 4. 2018 a žalovaní dovozovali nestandardnost právě z prvního pokusu o převod finančních prostředků. Pokud se týká anglických článků, tak žalobce vybral články z roku 2014, 2015, žalovaní přitom porovnávali období, které bezprostředně předcházelo období, kdy byl zvolen jako vedoucí katedry Doc. [celé jméno žalovaného], navíc skutečnost, že došlo ke změně ve způsobu přiřazování afiliací má soud z již provedených důkazů za prokázanou.

94. Z výpovědí svědků [příjmení] [celé jméno svědka] a [titul] [celé jméno svědka] soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění v dané věci, neboť tyto výpovědi vyhodnotil jako nevěrohodné. Jejich výpovědi byly v přímém rozporu s ostatním provedenými důkazy a se skutečnostmi těmito důkazy prokázanými. Svědci vypovídali tendenčně ve prospěch žalobce, na přímé otázky ze strany žalovaných však nakonec [titul] [celé jméno svědka] musel připustit např., že žalobce jakožto vedoucí katedry měl pravomoc měnit a určovat rozvrh do 31. 8. 2018. K dotazu, proč žalobce v rozvrhu určil lidi, o kterých o pár měsíců později tvrdil, že jsou to lidé, kteří nejsou schopni adekvátně vyučovat předmět bioanorganické chemie, svědek [celé jméno svědka] uvedl, že toto žalobce již nemohl řešit, žalobce se tyto záležitosti snažil vyřešit celé prázdniny. K dotazu, zda se nějak díval na vývoj afiliací v roce 2017 2018 a zda tam došlo k nějakým změnám v přiřazování afiliací od doby výběrového řízení na vedoucího katedry, svědek [celé jméno svědka] uvedl, že se tímto nezabýval, předtím však ve své spontánní výpovědi uvedl, že nemá za to, že by se cokoli v přiřazování afiliací změnilo. K dotazu, zda on sám měl nějaké publikace v roce 2017 2018, svědek [celé jméno svědka] uvedl, že si to nepamatuje. Pak je tedy otázkou, jak mohl s jistotou tvrdit, že se nic v přidělování afiliací nezměnilo, když se sám tímto nijak nezabýval ani ve sporném období sám nic nepublikoval. Svědek dále tvrdil, že po odchodu žalobce z katedry došlo k poklesu kvality výuky na katedře, což vyvodil mimo jiné z toho, že učil v místnosti poblíž prof. [příjmení] a protože tam byly prosklené dveře, tak zaznamenal, že výuka prof. [příjmení] neprobíhala každý týden, tak, jak by měla. K dotazu, zda je svědkovi známo, že výuka může probíhat i blokově, a tedy ne každý týden, uvedl, že ano. K dotazu, z čeho dovozuje, že předmět, který spadá do kategorie A, nemůže učit osoba přijatá na fakultu na dohodu o provedení práce, svědek uvedl, že podle něj by to tak nemělo být, aby byla zajištěna kvalita výuky. K dotazu, zda ohledně stížností studentů má nějaký listinný důkaz, svědek uvedl, že ne. K dotazu, na základě jakých zkušeností může svědek posoudit, že náhrada prof. [příjmení] byla adekvátní či neadekvátní, svědek uvedl, že studenti měli pocit, že by se toho mohli dozvědět víc a na základě toho se svědek domníval, že ta náhrada za žalobce osobou prof. [příjmení] asi nebyla adekvátní. Obsah přednášek prof. [příjmení] nemůže posuzovat, protože na nich osobně přítomen nebyl. Dokud tento předmět přednášel žalobce, tak tyto vzdechy nebyly. K dotazu, zda si je svědek 100% jistý, že předmět bioanorganická chemie II. učil před prof. [příjmení] žalobce, svědek uvedl, že ne, tento předmět učil Doc. [celé jméno svědka].

95. Svědek [celé jméno svědka] dále např. ohledně výmazu webových stránek katedry uvedl, že žalobce nic nevymazal, protože k tomu neměl příslušná oprávnění. Je mu známo, že dával pokyn Doc. [celé jméno svědka] k odstranění některých informací, které souvisely s tvůrčí činností žalobce a jeho spolupracovníků v oblasti bioanorganické chemie. Provedenými důkazy však bylo prokázáno, že žalobce dal pokyn k výmazu webových stránek katedry a to i takových informací, které byly nad rámec žalobcem tvrzeného autorského práva žalobce, [titul] [celé jméno svědka] a [titul] [celé jméno svědka].

96. Z výše uvedeného je zřejmé, že svědek [celé jméno svědka] vypovídal v lepším případě na základě svých mylných domněnek, v horším případě pak svou výpovědí skutečnost zkresloval ve prospěch žalobce, když nakonec vyplynulo, že pro svá tvrzení nemá adekvátní podklady. Stejně lze hodnotit výpověď svědka [celé jméno svědka]. Např. k otázce výmazu webových stránek svědek [celé jméno svědka] uvedl, že:„ Před rozdělením katedry a RCPTM jsme s žalobcem velmi opatrně zvažovali, co vše můžeme z webových stránek katedry odstranit, já jsem především řešil souhlas informací s autorským zákonem. Pokud se týká i jiného obsahu katedry, tak o jeho výmazu jsme se nebavili, není mi o tom nic známo. Informace o katedře jsou primárně uvedeny v systému STAG a tudíž webové stránky katedry jsou pouze informativní.“ 97. A dále:„ Pokud jsem zmiňoval, že diskuze o webových stránkách byly třístranné, tak těchto jsem se zúčastnil já, [titul] [celé jméno svědka] prof. [celé jméno žalobce] nebo já, [titul] [celé jméno svědka] a prof. [celé jméno žalobce]. K dotazu, zda žalobce při těchto diskuzích dal přímý pokyn k tomu, aby byl smazán výukový obsah webových stránek, uvádím, že ne. K dotazu, co konkrétně jsme řešili na těchto diskuzích, uvádím, že se řešily především publikované texty a obrázky, které mohou být umístěny jen na vybraných stránkách autora se souhlasem vydavatele a my jsme k tomuto po 1. 9. 2018 souhlas nedali.“ 98. Svědecká výpověď je v dané oblasti rozporná, neboť svědek jednak hovoří o hojné komunikaci na dané téma ve smyslu„ co vymazat“, brání rozsah vymazaných informací, na druhou stranu uvádí, že žalobce přímý pokyn ke smazání informací nedal, což však koliduje jak se svědeckou výpovědí svědka [celé jméno svědka], tak s vyjádřením žalobce ve výzvě ze dne 23. 9. 2019 adresované žalovaným.

99. Svědek [celé jméno svědka] dále uvedl k dotazu, zda materiály pro jednání jsou k dispozici veřejně, že si myslí, že ne. Toto jeho tvrzení je však vyvráceno provedenými důkazy, a to např. výtiskem z webových stránek univerzity, ze kterých je zřejmé, že podklady pro jednání Akademického senátu PřF jsou k dispozici s předstihem před jednáním na stránkách univerzity.

100. Pokud oba svědci tvrdili, že rektor nevyvodil ze závěrů Etické komise žádné důsledky, pak toto jejich tvrzení je vyvráceno mimo jiné e-mailem rektora děkanovi ze dne 3. 9. 2019, ze kterého je zřejmé, že rektor žalobci doporučil omluvu členům katedry.

101. Ze všech těchto důvodů soud vyhodnotil výpovědi těchto svědků jako nevěrohodné a neučinil z nich žádná relevantní skutková zjištění.

102. Soud dále neučinil žádná skutková zjištění z celkového přehledu FRIM a FPP pro rok 2018, z dělení finančních prostředků pro rok 2018, z e-mailové komunikace z 27. 8. 2018, z e-mailové komunikace z května 2019 a z e-mailové komunikace z 27. 9. 2018, neboť tyto důkazy nesouvisely s projednávanou věcí.

103. Soud další důkazní návrhy zamítnul pro nadbytečnost a s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení, když z již provedených důkazů má skutkový stav za zcela spolehlivě prokázaný. Navrhovaný svědek [příjmení] se měl vyjádřit k přiřazování afiliací a k přelévání financí mezi pracovišti. Skutečnosti, že došlo ke změně v doposud obvyklém způsobu přiřazování afiliací a že ze strany žalobce došlo k pokusům o převod finančních prostředků z Katedry na RCPTM – Komplexy, jsou však již prokázány.

104. Pokud se týká důkazních návrhů žalobce, kterými mělo být prokázáno, z jakých finančních prostředků žalovaní hradili svého právního zástupce v této věci, pak tyto soud zamítnul, neboť nijak nesouvisí s předmětem tohoto řízení.

105. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

106. Dne 28. 3. 2019 podali žalovaní rektorovi UP a [titul]. Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., předsedovi akademického senátu UP podnět k prošetření jednání žalobce od dubna 2018 do března 2019, protože mají velmi silné podezření o nepravdivosti jeho výroků, které současně s jeho jednáním a kroky, které činí, systematicky znevažují a tím i poškozují dobré jméno katedry anorganické chemie PřF UP jakož i všechny její zaměstnance a studenty. V podnětu se dále uvádí, že dne 3. 4. 2018 žalobce legitimně nevyhrál výběrové řízení na vedoucího katedry anorganické chemie, funkční období mu skončilo dne 31. 8. 2018 a od 1. 9. 2018 vede katedru [titul]. Ing. [celé jméno žalovaného], Ph.D. Již od dubna 2018, tedy ještě během funkčního období žalobce jako vedoucího katedry začalo z jeho strany docházet k různým opatřením a krokům, které mohly mít za cíl poškodit činnost pracoviště katedry anorg. chemie. Od 1. 9. 2018 došlo totiž k oddělení skupiny RCPTM od katedry anorg. chemie (do té doby to byla pracoviště sjednocená, vedoucím obou skupin byl prof. [celé jméno žalobce], nyní je pouze vedoucím skupiny RCPTM). Toto oddělení inicioval prof. [celé jméno žalobce] navzdory vůli zaměstnanců katedry i děkana PřF UP. Bohužel ani po této reorganizaci nedošlo k uklidnění situace, právě naopak – problémy se ještě vyostřily a vyvrcholily několika stížnostmi prof. [celé jméno žalobce] děkanovi PřF UP i rektorovi UP. Žalovaní doposud ke všem stížnostem prof. [celé jméno žalobce] (mnohdy absurdním) přistupovali vysloveně defenzivním způsobem a snažili se je vyřešit na půdě PřF UP. Tento způsob řešení už ale není dostačující po veřejné medializaci článku„ [celé jméno žalobce]: I přes nepřízeň děkana se nám vědecky daří“ na oficiálním webu RCPTM dne 18. 3. 2019. [příjmení] žalovaní zachovali kvalitu a důstojnost akademické půdy a očistili dobré jméno katedry, předkládají tento podnět k prošetření Etickou komisí UP. Žalovaní dále uvádí příklady jednání prof. [celé jméno žalobce]: -) kontroverzní přiřazování afiliací pracovníkům katedry a RCPTM v období [číslo] 2018 (do dubna 2018 afiliace obsahovala katedru a RCPTM, po tomto datu obsahovala pouze RCPTM) -) nestandardní pokusy o převod finančních prostředků ze zdrojů katedry na RCPTM v období [číslo] - podezřelé pokusy o převody přístrojů z katedry na RCPTM v období [číslo] 2018 - nestandardní výběrová řízení na nákupy přístrojů z prostředků katedry v období [číslo] 2018 22. 08. 2018 - vymazání značného obsahu webových stránek katedry (informace o [titul], Mgr., a Ph.D. studiu, které vyhledávají především studenti a zájemci o studium, informace o projektech a o obhájených bakalářských a magisterských pracích) 06/ 2018 prof. [celé jméno žalobce] svým příkazem nechal vyškrtnout z rozvrhu zimního semestru 2018 sebe a několik svých spolupracovníků během jeho tvorby (tj. v době, kdy byl ještě vedoucím katedry) a 14. 09.+ 27. 09. 2018 následoval opakovaný pokus o násilnou změnu vyučujících v rozvrhu bez souhlasu a bez konzultace s vedoucím katedry [titul]. [anonymizováno] -) dopis děkanovi PřF UP (21. 09. 2018), žádost o projednání na akademickém senátu UP (23. 10. 2018), stížnost rektorovi UP podstoupená RVH (03/ 2019), kde ve všech těchto dokumentech je účelově snižována kvalita personálu, výuky i výzkumu na katedře anorganické chemie -) článek z 18. 03. 2019 zveřejněný na oficiálním webu RCPTM, kde silně pochybujeme o pravdivosti tvrzení prof. [celé jméno žalobce] o poklesu kvality výuky na katedře anorganické chemie a stížnosti studentů na její průběh a také o obvinění vedoucích představitelů fakulty týkajících se zbavení možnosti prof. [celé jméno žalobce] učit a garantovat výuku. Žalovaní dále uvádí, že z výše zmíněných událostí a jednání prof. [celé jméno žalobce] vyplývá, že by mohl být porušen Etický kodex zaměstnanců a studentů UP v části I - odst. 1, 2, 6 a 7. Způsob, jakým probíhaly výše zmíněné události (a celá řada dalších), jsou schopni jednoznačně podložit důkazy (dokumenty, kopie emailové korespondence apod.), které jsou ochotni poskytnout Etické komisi UP během jejího šetření. Jsou připraveni poskytnout i osobní svědectví. Žalovaní očekávají, že reakce rektora bude odpovídat závažnosti celé této situace, a že je v zákonné lhůtě bude informovat o tom, jakým způsobem v řešení tohoto podnětu postupoval. Kopie podnětu dále na vědomí odeslána děkanovi PřF UP [titul] RNDr. [celé jméno svědka], Ph.D. a předsedovi akademického senátu PřF UP prof. RNDr. [jméno řešitele] [příjmení řešitele], Dr.

107. Etická komise UP v [obec] na svém zasedání dne 11. 6. 2019 k podání pracovníků katedry anorganické chemie PřF UP ze dne 28. 3. 2019 přijala usnesení, v němž došla k závěru, že pokud se týká afiliace publikací, bylo analýzou publikačních výstupů členů katedry anorganické chemie a členů RCPTM prokázáno, že v době do konce března 2018 byla převážná část publikačních výstupů afiliována společně na katedru i na RCPTM, pouze menší část výstupů byla afiliována buď jen na katedru, anebo jen na RCPTM. Do dubna 2018 se však tato praxe změnila a většina výstupů byla afiliována výhradně na RCPTM, pouze menší část měla afiliaci společnou či výhradně na katedru. Tím bylo vyvráceno tvrzení prof. [celé jméno žalobce], že po zveřejnění výsledků výběrového řízení na vedoucího katedry anorganické chemie nedošlo v oblasti afiliací publikačních výstupů k žádné změně. Prokazatelně nelze přijmout argumentaci, že změna v uvádění afiliací, k níž došlo od dubna 2018, byla v souvislosti s tím, že se na inkriminovaných publikačních výstupech podíleli jen členové RCPTM. U řady článků odeslaných k publikaci od dubna 2018 totiž figuroval mezi spoluautory mj. [titul]. Ing. [celé jméno žalovaného], který měl po celou dobu úvazek 1,0 na katedře, nikoli na RCPTM. Diskuse na toto téma nebyla dle mailové komunikace mezi dr. [celé jméno žalovaného] a prof. [celé jméno žalobce] připuštěna. Etická komise dospěla k závěru, že došlo ke změně v přiznávání afiliací publikačních výstupů v přímé návaznosti na zveřejnění výsledků výběrového řízení na vedoucího katedry ze strany Prof. [celé jméno žalobce], který tím porušil Etický kodex UP. V řízení bylo dále prokázáno, že v květnu 2018 prof. [celé jméno žalobce] předložil na studijní oddělení návrh rozvrhu pro následující zimní semestr, v němž jako jednu z alternativ uvedl, že se nebude podílet na výuce v tomto semestru. K jednoznačné změně jeho postoje, tedy k prosazování toho, aby se na výuce podílel, prokazatelně došlo až krátce před samotným zahájením výuky, kdy by změna rozvrhu byla z organizačních důvodů zcela nevhodná. Etická komise neshledala etické provinění prof. [celé jméno žalobce] v postupu při navrhování rozvrhu výuky, neboť to může být považováno za výkon jeho kompetencí vedoucího katedry, resp. garanta výuky, byť třeba ne zcela vhodným způsobem. Etická komise však jako nepravdivé vyhodnotila vyjádření prof. [celé jméno žalobce] v článku„ [celé jméno žalobce]: I přes nepřízeň děkana se nám vědecky daří“ z 19. 3. 2019, v němž žalobce tvrdí, že děkan jej a jeho spolupracovníky cíleně zbavil možnosti učit, a to dokonce pod pohrůžkou porušení pracovní kázně, pakliže se o uvedené budeme snažit.“ Vzhledem k tomu, že prof. [celé jméno žalobce] sám navrhoval (byť jen jako jednu z alternativ), že se nebude na výuce podílet, šlo o nepravdivé vyjádření poškozující dobré jméno a pověst vedení PřF v tom smyslu, že současné vedení této fakulty neumožňuje habilitovaným pracovníkům podílet se na výuce a uplatňovat tak své„ právo Učit“, které jim náleží. Etická komise tak považuje vyjádření žalobce o tom, že jej děkan cíleně zbavil možnosti učit za nepravdivé a účelové povahy a touto publikovanou nepravdou prof. [celé jméno žalobce] porušil Etický kodex UP. Stejně tak vymazání informací z webových stránek katedry považuje Etická komise za porušení Etického kodexu UP ze strany žalobce, když má za prokázáno, že k tomuto aktu skutečně došlo a to v období, kdy zejména studenti vyhledávají relevantní informace k počátku dalšího akademického roku. U ostatních připomínek uvedených v Podnětu ze dne 28. 3. 2019 nevyhodnotila Etická komise UP tato jednání žalobce jako porušení Etického kodexu, neboť šlo jednak o výkon kompetencí vedoucího katedry a jednak o vyjadřování jeho vlastního kritického názoru. Etická komise si pouze položila otázku, zda šlo ze strany prof. [celé jméno žalobce] o jednání uvážené a účelné ve smyslu sledování největšího prospěchu obou pracovišť, která vedl (to se týká zejména ekonomických otázek). Etická komise jednala ve složení sedmi lidí a na citovaném usnesení se shodla hlasováním v poměru 6 hlasů pro, 0 proti. Hlasování se nezúčastnila MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., která byla v té době v Japonsku, ale předběžně vyjádřila se závěry jednání souhlas. Usnesení podepsal předseda Etické komise Prof. MUDr. [jméno] [příjmení], [titul]. E-mailem ze dne 3. 9. 2019 sdělil rektor UP děkanovi PřF, že usnesení Etické komise UP probral jak s prof. [celé jméno žalobce] tak se členy katedry. Panu prof. [celé jméno žalobce] (vzhledem k charakteru usnesení) doporučil omluvu členům katedry. Dopisy ze dne 23. 4. 2019 právní zástupce žalobce jménem žalobce vyzval žalované, aby pro svá skutková tvrzení uvedená v dopise rektorovi ze dne 28. 3. 2019 předložili relevantní listinné důkazy do deseti dnů od doručení této výzvy. V případě, že takovými důkazy nedisponují, požádal žalobce žalované o odvolání těchto tvrzení adresované jednak jemu, ale také výše uvedeným adresátům hanopisu. Dále žalobce požadoval omluvu vhodnou písemnou formou ve vztahu ke všem, kterým byl hanopis doručen. Do budoucna pak jménem žalobce vyzval právní zástupce žalované, aby zanechali podobných dehonestujících tvrzení a plně respektovali ochranu osobnostních práv žalobce, kdy v opačném případě je žalobce připraven řešit ochranu svých osobnostních práv dalšími kroky, včetně podání civilní žaloby. Právní zástupce žalovaných reagoval na výzvu právního zástupce žalobce dopisem ze dne 9. 5. 2019 tak, že musí konstatovat, že výzva žalobce není důvodná. Žalovaní skutečně dne 28. 3. 2019 signovali a podali podnět k prošetření jednání žalobce [příjmení] komisí Univerzity [ulice], dané podání však nelze označit za hanopis, stejně tak jím nedošlo k zásahu do osobnostních práv [celé jméno žalobce] K tomu je třeba konstatovat jednak to, že podnět nebyl zveřejněn, byl toliko zaslán kompetentním osobám, zejména rektorovi, jako osobě, která je oprávněna věc předložit k řešení Etické komisi, a dále pak, že podnět je formulován toliko jako podezření, které žalovaní požadují prošetřit právě Etickou komisí. Z výše uvedeného lze uzavřít, že pakliže podnět nebyl zveřejněn, nemohl být ani objektivně způsobilý vyvolat jakékoliv veřejné (dehonestační) účinky. Dále pak je třeba poukázat na dlouholetou judikatorní praxi civilních soudů, podle které„ neoprávněným zásahem do práv chráněných ustanoveními § 11 a násl. občanského zákoníku nejsou projevy, které podle obsahu, formy a cíle je možné považovat za upozornění, podněty k řešení nebo žádosti o objasnění a prošetření určitých okolností, byly-li proneseny v prostředí oprávněném věc řešit“ (srov. [příjmení] [jméno] Nejvyššího soudu, SEVT, [obec a číslo], str. 174), (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. 28 Cdo 2199/2002). V této souvislosti se lze obrátit na část 1 odst. 3 Etického kodexu, podle kterého zaměstnanec a student UP neobhajuje a nekryje neetické chování a jednání, a to ani tehdy, bylo-li takové chování nebo jednání zdůvodňováno účelovou prospěšností, poslušností a loajalitou, a tedy má-li daná osoba za to, že by dané jednání či chování mohlo být v rozporu s Etickým kodexem, je její povinností o takovém jednání rektora a další osoby příslušné ve věci informovat. Žalovaní tedy zásadně plnili povinnosti dané jim Etickým kodexem a jejich jednání nelze považovat ani za excesivní výkon takovýchto možností. Podnětem žalovaných ze dne 28. 3. 2019 podaným Etické komisi UP nebylo zasaženo do osobnostních práv žalobce.

108. Podle ust. § 81 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

109. Podle ust. § 82 odst. 1 občanského zákoníku člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Právní hodnocení:

110. Soud po rozsáhlém dokazování dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná. Žalobce spatřuje zásah do svých osobnostních práv, a to zejména do osobní cti, dobré pověsti a dobrého jména v nepodložených skutkových tvrzeních a hodnotících soudech bez uvedení faktického podkladu ze strany žalovaných obsažených v Podnětu k prošetření jednání prof. [celé jméno žalobce], Ph.D. etickou komisí UP ze dne 28. 3. 2019.

111. Jak dovodila ustálená judikatura (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 7. 2008, sp. zn. 30 Cdo 1315/2008), ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do osobnostních práv fyzické osoby musí být splněny následující tři hmotněprávní podmínky. Musí zde být především zásah, který je objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu, spočívající buď v porušení či jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě. Současně musí být takový zásah posouzen jako neoprávněný, resp. protiprávní. Konečně zde musí existovat příčinná souvislost mezi zásahem a jeho neoprávněností.

112. Za neoprávněný zásah se považuje takový zásah do osobnosti fyzické osoby, který je v rozporu s objektivním právem. O neoprávněný zásah do osobnosti člověka proto nejde zejména tehdy, kdy je zásah dovolen (resp. jeho možnost je předpokládána) zákonem. Okolnosti vylučující neoprávněnost zásahu mohou spočívat mimo jiné ve výkonu subjektivního práva či povinnosti stanovené zvláštním zákonem (např. výkon procesních práv a povinností) nebo mohou vyplývat ze střetu ústavně zaručených práv (např. výkon oprávněné kritiky).

113. Obecně lze uvést, že nejčastější okolností vylučující protiprávnost je ve sporech o ochranu osobnosti výkon subjektivních práv a povinností na straně žalovaného. O zásah do osobnosti člověka proto nejde zejména tehdy, když je zásah dovolen (resp. jeho možnost předpokládána) zákonem, pokud nejsou překročeny zákonem stanovené meze. Zásadně tedy platí, že osobnostní delikt nenastává, pokud k zásahu do osobnosti došlo v rámci přiměřeného hájení chráněných zájmů, ať vlastních, cizích nebo veřejných, při výkonu zákonem stanoveného subjektivního práva nebo plnění zákonem uložené právní povinnosti, byl-li zachován a respektován princip společenské adekvátnosti. Hájení chráněných zájmů vlastních, cizích nebo veřejných ovšem nemůže nikdy ospravedlnit zásah do osobnosti, k němuž došlo bez potřeby nebo při němž jednající nebyl v dobré víře o správnosti svého jednání, popřípadě jehož přímým účelem bylo újmu osobnosti způsobit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3567/2010).

114. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nebyl splněn ani první předpoklad pro vznik občanskoprávních nároků z ochrany osobnosti, a to existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu, spočívající v zásahu do osobní cti, dobré pověsti a dobrého jména žalobce. Pokud tento zásah žalobce spatřuje v podnětu žalovaných ze dne 28. 3. 2019, pak soud se s tímto názorem neztotožňuje. Faktem je, že v podnětu byla obsažena kritika jednání žalobce a že co do obsahové stránky by podnět jako takový mohl být potenciálně způsobilý přivodit újmu na osobnosti žalobce, pokud by skutečnosti uvedené v podnětu nebyly postaveny na pravdivých okolnostech a byly veřejně šířeny. V řízení však bylo prokázáno, že předmětný podnět nebyl žalovanými zveřejněn, ale zaslán toliko kompetentním osobám stojícím v čele univerzity, fakulty a akademických senátů, přičemž se jednalo se o podnět k prošetření jednání žalobce [příjmení] komisí univerzity. Z jednacího řádu Etické komise pak plyne, že jednání komise je neveřejné a že rozhodnutí etické komise se odesílá pouze rektorovi, členům komise a dotčeným osobám, kdy o statusu dotčené osoby rozhoduje komise hlasováním. Členové Etické komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o veškerých skutečnostech, které seznali v souvislosti s činností komise. Skutečnosti uvedené v podnětu nebyly žalovanými zveřejněny, a tudíž podnět nebyl způsobilý zasáhnout do cti a dobrého jména žalobce.

115. Zásah do cti a vážnosti osoby se projevuje v ohrožení či poškození dobrého jména člověka u jiných osob a v ohrožení jeho postavení a uplatnění ve společnosti (srov. např. rozsudek NS ČR sp. zn. 30 Cdo 1941/2007). K zásahu do osobnosti člověka v tomto smyslu nedochází např. tehdy, pokud závadná tvrzení o člověku byla pronesena za takových okolností, za nichž nehrozilo zveřejnění a nemohlo tedy žádným způsobem dojít ke snížení vážnosti či cti člověka např. mezi jeho spoluobčany.

116. V daném případě, jak již bylo uvedeno výše, byl podnět zpřístupněn pouze oprávněným osobám za tím účelem, aby mohl vůbec mohl být prošetřen, žalovanými nebyl šířen veřejně, proto nemohl být způsobilý vyvolat zásah do osobnostních práv žalobce.

117. Kromě toho soud poukazuje na skutečnost, že řada skutečností uvedených v Podnětu byla již před podáním samotného Podnětu k Etické komisi projednávána na akademické půdě fakulty i univerzity a to v mnoha případech i z iniciativy samotného žalobce. Např. na zasedání Akademického senátu PřF UP dne 26. 9. 2018 byla projednávána situace s garancí programu Bioanorganická chemie a Anorganická chemie, která přímo souvisela s vyškrtnutím žalobce a jeho spolupracovníků z rozvrhu, rovněž zde byly projednávány otázky převodu finančních prostředků a převodu přístrojů z katedry na RCPTM. Většina skutečností uvedených v Podnětu tak již byla na půdě fakulty i univerzity veřejně známa a tvrzení žalobce, že samotným podnětem došlo k zásahu do jeho osobnostních práv, se v tomto kontextu jeví jako účelové.

118. V daném případě pak není splněna ani druhá podmínka pro vznik občanskoprávní odpovědnosti za nemajetkovou újmu, a to protiprávnost zásahu. Žalovaní podáním podnětu realizovali své právo, resp. povinnost vyplývající pro ně z Etického kodexu UP, konkrétně z části I., odst. 3, kde se uvádí:„ Zaměstnanec a student neobhajuje a nekryje neetické chování a jednání, a to ani tehdy, bylo-li by takové chování nebo jednání zdůvodňováno účelovou prospěšností, poslušností a loajalitou.“ Pokud by na podnět žalovaných mělo být nahlíženo jako na protiprávní, pak by tím realizace práv, resp. povinností plynoucích zaměstnancům a studentům UP z Etického kodexu byla fakticky znemožněna.

119. V řízeních o ochranu cti a vážnosti člověka bývá předmětem sporu nejčastěji otázka řádného výkonu ústavního práva na svobodu projevu a meze oprávněné kritiky.

120. Právní praxe důsledně vychází ze zásady rovnosti ústavních práv, podle které žádné ústavně zaručené právo není samo o sobě nadřazeno jinému (srov. nález ÚS II. ÚS 357/96). Pro oblast ochrany osobnosti se uvedená zásada projevuje tím, že je třeba vždy zkoumat míru (intenzitu) tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti (osobní cti a dobré pověsti), a to v kontextu se svobodou projevu a s právem na informace a se zřetelem na požadavek proporcionality uplatňování těchto práv (a jejich ochrany) (srov. např. nález ÚS I. ÚS 156/99, rozsudek NS ČR sp. zn. 30 Cdo 2796/2005, rozsudek NS ČR sp. zn. 30 Cdo 5018/2007).

121. Při výkonu základního práva na svobodu projevu může dojít k zásahu do cti či vážnosti člověka jak nepravdivými skutkovými tvrzeními difamačního charakteru, tak i zveřejněním nepřípustných hodnotících úsudků o určité osobě (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 30 Cdo 1941/2007). Je proto třeba při zkoumání přiměřenosti konkrétního výroku v prvé řadě důsledně rozlišovat, zda se jedná o skutkové tvrzení nebo o hodnotící soud, neboť podmínky kladené na přípustnost každé z těchto kategorií se liší. Skutkové tvrzení se opírá o fakt, objektivně existující realitu, která je zjistitelná pomocí dokazování. Za skutkové tvrzení je třeba pokládat vyjádření o skutkové podstatě nebo postupu, která se vyznačují objektivním vztahem mezi projevem a realitou a jejichž pravdivost, úplnost a přesnost lze prověřit dokazováním. Pravdivost tvrzení je tedy ověřitelná. Hodnotící soud naopak vyjadřuje subjektivní názor autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že jej hodnotí z hlediska správnosti a přijatelnosti, a to na základě vlastních (subjektivních) kritérií. Hodnotící soud (vlastní kritiku) proto nelze jakkoliv dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci a zda je přiměřený co do své formy a obsahu.

122. Porušení práva na čest a vážnost může být způsobeno jen takovými skutkovými tvrzeními, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na osobní i mravní integritě člověka a snížit jeho vážnost a čest a která ohrožují jeho postavení, resp. uplatnění ve společnosti, tedy působí difamačně (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 30 Cdo 5021/2008). Je-li zjištěno, že zásah do cti a vážnosti člověka má v důsledku zveřejnění skutkových tvrzeních o člověku difamující důsledky, poté platí, že základní podmínkou vylučujícím neoprávněnost osobnostního zásahu je to, že taková tvrzení jsou pravdivá, resp. že příslušná informace odpovídá pravdě.

123. V obecné rovině tedy platí, že kritiku počínání člověka, opírající se o okolnosti, o nichž je sdělován pravdivý údaj (nejde-li o tvrzení, které se dotýká intimní sféry života člověka), nelze zpravidla pokládat za odporující ustanovení občanského zákoníku o ochraně osobnosti, a to i když v kritice bylo použito v odpovídající míře ironizování, odsuzování a zavrhování kritizovaného počínání dotčeného člověka (viz např. rozsudek NS Cdon [číslo], usnesení NS 28 Cdo 1524/2002).

124. Oprávněná kritika nesmí vybočovat z mezí nutných k dosažení sledovaného a společensky uznávaného účelu. Má-li jít tedy o kritiku oprávněnou, musí být věcná a konkrétní, stejně jako přiměřená co do obsahu, formy a místa. O věcnou kritiku nejde tam, kde kritika vychází z nepravdivých podkladů, a která z těchto nepravdivých podkladů dovozuje vlastní hodnotící úsudky.

125. Jak již soud uvedl výše, skutečnosti uvedené v podnětu nebyly nikde žalovanými zveřejněny, tudíž nebyly objektivně způsobilé zasáhnout do osobnostních práv žalobce. Navíc se jednalo o akt, u kterého absentuje protiprávnost, podnět je třeba chápat jako oprávněnou kritiku ve smyslu práva na svobodu projevu podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Žalovaní podáním Podnětu plnili své povinnosti vyplývající z Etického kodexu.

126. Kromě toho žalovaní prokázali, že tvrzení uvedená v podnětu o jednání žalobce byla pravdivá a jejich hodnocení těchto jednání jsou oprávněná, přiměřená a věcná.

127. V případě jednotlivých výroků uvedených v podnětu se jedná o kombinaci skutkových tvrzení a hodnotících soudů, kdy žalovaní jednak fakticky poukazovali na určité jednání žalobce a toto jednání určitým způsobem hodnotili (viz např. výrazy“ nestandardní, kontroverzní, podezřelé”).

128. Pokud se týká tvrzení žalovaných o kontroverzním přiřazování afiliací pracovníkům katedry a RCPTM v období 04-08 2018 (do dubna 2018 afiliace obsahovala katedru a RCPTM, po tomto datu obsahovala pouze RCPTM), pak k závěru o změně v dosavadním způsobu přiřazování afiliací po dubnu 2018, kdy se žalobce dozvěděl, že od září 2018 již nebude vedoucím Katedry anorganické chemie, dospěla i Etická komise UP, jejíž usnesení nemá soud žádný důvod zpochybňovat. Tato skutečnost pak vyplývá i z dalších provedených důkazů, a to zejména z účastnických výpovědí žalovaného 1) a žalovaného 2), z e-amilové komunikace mezi žalobcem a žalovanými 1) a 2), z výpovědi svědka [titul] [celé jméno svědka], ze seznamu publikací atd. Z e-mailové korespondence mezi žalovanými 1) a 2) a žalobcem je zcela zřejmé, že žalovaní vyslovili své přání, aby jejich afiliace na katedru zůstala zachována, a je také zcela zřejmá mocenská reakce žalobce na toto přání, které nakonec nebylo respektováno. Pokud se žalobce hájil tím, že si není vědom žádného porušení autorského zákona, když afiliace všech spoluautorů prací vydaných v uvedeném období byly ve zveřejněných pracích přirazeny na základě souhlasu všech spoluautorů a odpovídaly jejich pracovnímu zařazení a žalobce tak žádný předpis neporušil, pak soud konstatuje, že žalovaní ani netvrdili, že porušil zákonný předpis, ale tvrdili, že se provinil eticky, že porušil Etický kodex UP. Toto pak potvrdila ve svém usnesení ze dne 11. 6. 2019 i Etická komise UP. Pokud žalobce tvrdil, že žalovaní měli možnost s afiliací nesouhlasit, pak žalovaný 1) vysvětlil, proč nakonec s afiliací souhlasil, když uvedl, že kdyby i jen jeden ze spoluautorů nesouhlasil s afiliací, může dojít k zastavení procesu publikace. Zablokování procesu by pro žalované bylo kontraproduktivní, protože publikace by takto nemusela vyjít vůbec a byla by to zmařená práce. Navíc publikace potřebují pro kariérní růst a také by to mohlo znamenat špatné jméno v redakci časopisu. Bylo nepravděpodobné, že by žalobce změnil ohledně afiliací názor, když tak nebyl ochoten učinit na přání žalovaných předtím. Faktem je, že žalobce nereflektoval vůli minimálně tří autorů, a to [celé jméno žalovaného], [anonymizováno] a [příjmení], aby afiliace zůstala stejná jako dřív, tedy na obě pracoviště. Svědek [celé jméno svědka] pak výslovně uvedl, že z rešerše publikací vypracované členem Etické komise UP prof. [příjmení] vyplynulo, že skutečně od dubna 2018 došlo k pronikavé změně v přidělování afiliací. Zatímco do dubna 2018 byla velká většina publikací afiliována na obě pracoviště, tedy katedru i RCPTM, a jen výjimečně byla afiliace pouze na jedno pracoviště, tak od dubna 2018 byly publikace výhradně afiliovány na RCPTM. Toto zjištění zapadalo do tvrzení žalovaných v podnětu. Od dubna do září 2018 se přitom jednalo o období, kdy žalobce tzv. na katedře dosluhoval, a bylo známo, že od září 2018 bude mít katedra nového vedoucího, kterým je [titul] [celé jméno žalovaného]. Skutečnosti zjištěné v rešerši svědčily o tom, že žalobce se dopustil neetického jednání a afiliace v tomto období přiděloval nespravedlivě. Pokud se tedy týká tvrzení žalovaných o o kontroverzním přiřazování afiliací pracovníkům katedry a RCPTM v období [číslo] 2018, pak v řízení bylo zcela spolehlivě prokázáno, že toto tvrzení je pravdivé, když ke změně ve způsobu přiřazování afiliací skutečně došlo. Výraz„ kontroverzní“ pak vyjadřuje náhlou a ze strany žalobce ničím neodůvodněnou změnu v doposud standardním způsobu přiřazování afiliací a rovněž tento výraz zcela odpovídá prokázaným skutečnostem, tj. že žalobce nesrepektoval výslovná přání kolegů a jednal při přiřazování afiliací tak, že zvýhodňoval své budoucí pracoviště. Slovo„ kontroverzní“ je tak v celém kontextu událostí užito zcela přiměřeně a případně.

129. Pokud se týká tvrzení žalovaných o nestandardních pokusech o převod finančních prostředků ze zdrojů katedry na RCPTM v období [číslo], pak žalovaní prokázali, že žalobce podal dne 23. 4. 2018 Ing. [jméno] [příjmení], vedoucí ekonomického oddělení PřF UPOL, žádost o převod částky ve výši 2 912 000 Kč z účtu [číslo] (Katedra anorganické chemie) na účet [číslo] (RCPTM-Komplexy), a to v souvislosti s finančním vyrovnáním mezi středisky. Žádost podal jako vedoucí Katedry a Oddělení RCPTM-Komplexy. Na danou transakci se vztahovala Metodika dělení finančních prostředků oborům, hospodářským jednotkám a centrálním jednotkám fakulty a obecné zásady hospodaření Přírodovědecké fakulty UPOL pro rok 2018 (dále jen„ [ulice] směrnice“). Daná metodika upravuje zejména hospodaření s hlavními zdroji chodu té které katedry, toho kterého pracoviště – zdroj 11 – příspěvek MŠMT na vzdělávací a vědeckou a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a zdroje 30 – institucionální podpora a dlouhodobý koncepční rozvoj organizace. Dle čl. článku 7 [příjmení] směrnice pak děkan může povolit přesuny přidělených finančních prostředků mezi pracovišti, a to na základě dohody jejich vedoucích, až do výše 20 % z celkových příspěvků přidělených danému pracovišti. V dané době byla na účtu 11 Katedry částka 6 116 000 Kč a na účtu 30 částka 1 883 000 Kč. [příjmení] požadovaná žalobcem k převodu tak činila přes 36 % rozpočtu katedry, a přesun šel zjevně nad rámec [příjmení] směrnice, resp. k povolení dané transakce by musel děkan disponovat souhlasem Akademického senátu PřF UPOL, a to dle čl. 9 Hospodářské směrnice. Žalobce argumentoval tím, že v uvedeném období byl současně vedoucím katedry i oddělení RCPTM-Komplexy, a návrh na převod prostředků byl zcela v jeho kompetenci. Toto žalovaní nezpochybňovali, žalovaní však prokázali nestandardnost tohoto pokusu o převod výše zmíněné finanční částky spočívající zejména v překročení hranic převáděných částek stanovených v [příjmení] směrnici a také v načasování uvedené žádosti, když tato byla podána poté, co se žalobce dozvěděl o ukončení své činnosti na pozici vedoucího Katedry. O tom ostatně svědčí i skutečnost, že děkan nakonec danou transakci nepovolil. Ostatně i Etická komise neshledala, pokud se týká ekonomických otázek, etické provinění na straně žalobce, když dospěla k závěru, že šlo o výkon jeho kompentecí, avšak položila si otázku, zda šlo ze strany žalobce o jednání uvážené a účelné ve smyslu sledování největšího prospěchu obou pracovišť, která vedl.

130. Pokud se týká tvrzení žalovaných o podezřelých pokusech o převody přístrojů z katedry na RCPTM v období [číslo] 2018, pak žalovaní prokázali, že žalobce jako vedoucí katedry a oddělení RCPTM-Komplexy podal dne 3. 5. 2018 žádost vedoucí ekonomického oddělení [příjmení] [jméno] [příjmení] o převod dvou přístrojů ze střediska [číslo] – Katedra anorganické chemie na středisko [číslo] – RCPTM Komplexy s účinností od 1. 6. 2018, a to hmotnostního spektrometru v hodnotě 2 661 000 Kč a mikroskopu rastrovacího elektronového v hodnotě 4 222 900 Kč, kdy žádost odůvodnil žalobce tím, že uvedené přístroje byly buď plně hrazeny z finančních zdrojů střediska [číslo], případně z výzkumných záměrů, kde byl hlavním řešitelem. K převodu mikroskopu na RCPTM nakonec došlo, protože byl špatně uvedený v majetku Katedry, k převodu spektrometru však nebyl žádný důvod, tento byl pořízen již před vznikem RCPTM. Děkan uvedené převody přístrojů nepovolil. Výraz„ podezřelý“ je zde užit naprosto přiměřeně, když uvedená žádost byla opět podána poté, co se žalobce dozvěděl o ukončení své činnosti na pozici vedoucího Katedry, navíc žádost o převod přístrojů byla podána v kontextu dalších v řízení prokázaných událostí.

131. Pokud se týká tvrzení žalovaných o nestandardních výběrových řízeních na nákupy přístrojů z prostředků katedry v období [číslo] 2018, pak v řízení bylo prokázáno, že žalobce podal dne 19. 4. 2018 jako vedoucí Katedry formulář s požadavky pro zadávání veřejné zakázky s požadavkem na pořízení Zařízení pro ortogonální analýzu vzorků v molekulární biologii, s předpokládanou hodnotou 1 990 000 Kč bez DPH. Jako pověřená osoba pro zadávací řízení byl uveden [titul]. PharmDr. [celé jméno svědka], Ph.D., zadání zakázky však nebylo odsouhlaseno děkanem a následně bylo řízení rozhodnutím 25. 5. 2018 zrušeno s odůvodněním, že se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, spočívající v nepřidělení finančních prostředků. Nestandardnost tohoto výběrového řízení spočívala v tom, že přístroj v hodnotě téměř 2 mil. Kč měl být zakoupen z prostředků Katedry, přitom neměl na katedře praktické využití. Žalobci byla nabídnuta možnost, aby přístroj zakoupil z prostředků RCPTM – Komplexy, přičemž žalobce tuto možnost nevyužil, přestože tvrdil, že přístroj byl zamýšlen pro [titul]. [příjmení], který je zaměstnancem RCPTM.

132. Pokud se týká tvrzení žalovaných o vymazání značného obsahu webových stránek katedry (informace o [titul], Mgr., a Ph.D. studiu, které vyhledávají především studenti a zájemci o studium, informace o projektech a o obhájených bakalářských a magisterských pracích), pak pravdivost tohoto tvrzení byla prokázána řadou důkazů, mimo jiné pak výpovědí svědka [titul] [celé jméno svědka], který jednoznačně uvedl, že k výmazu webových stránek mu dal pokyn žalobce jakožto jeho nadřízený. Ostatně ke stejným závěrům ohledně výmazu webových stránek Katedry dospěla i Etická komise UP, když ve svém usnesení ze dne 11. 6. 2019 k tomuto uvedla, že vymazání informací z webových stránek katedry považuje za porušení Etického kodexu UP ze strany žalobce, když má za prokázané, že k tomuto aktu skutečně došlo, a to v období, kdy zejména studenti vyhledávají relevantní informace k počátku dalšího akademického roku.

133. Pokud se týká tvrzení žalovaných o tom, že žalobce nechal svým příkazem vyškrtnout z rozvrhu zimního semestru 2018 sebe a několik svých spolupracovníků během jeho tvorby (tj. v době, kdy byl ještě vedoucím katedry) a poté se dne 14. 9. 2018 a 27. 9. 2018 pokusil o násilnou změnu vyučujících v rozvrhu bez souhlasu a bez konzultace s vedoucím katedry [titul]. Herchelem, pak pravdivost tohoto tvrzení byla prokázána jednak e-mailem ze dne 4. 6. 2018, který žalobce odeslal [jméno] [příjmení] a kde výslovně uvedl:„ V této fázi tedy do systému zadejte přiřazená jména nepřeškrtnutá. Snad to bude z přiloženého dokumentu pochopitelné, pokud ne, klidně mě kontaktujte.“ V příloze e-mailu jsou pak jména vyučujících [celé jméno žalobce], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] v rozvrhu přeškrtnuta. V řízení bylo dále prokázáno, že až do konce funkčního obodobí žalobce na pozici vedousícho katedry, tj. do 31. 8. 2018, od žalobce nepřišel žádný pokyn ke změně v nasazení vyučujících. Až e-maily ze dne 14. 9. a 27. 9. 2018 zaslanými [jméno] [příjmení], tedy těsně před začátkem zimního semestru, se žalobce domáhal opětovného zařazení sebe a svých kolegů do rozvrhu, a to bez jakékoliv konzultace s již stávajícím vedoucím katedry [titul]. [anonymizováno]. Děkan žalobci sdělil, že jakékoliv modifikace rozvrhu (vč. obsazení vyučujících) bylo možno provádět pouze do zahájení zápisu, tj. do 12.

7. Nyní žádné změny provádět nelze a jakékoliv násilné pokusy o narušení výuky ve stávající podobě bude řešit jako porušení pracovní kázně. Soud konstatuje, že výraz„ násilná změna“ je v kontextu výše uvedených událostí užit zcela přiměřeně a vyjadřuje právě tu skutečnost, že žalobce se o změnu rozvrhu pokoušel tzv.„ za zády“ stávajícího vedoucího katedry, navíc těsně před začátkem zimního semestru, přestože měl dostatek času k tomu, aby žádané změny provedl ještě v době, kdy byl vedoucím katedry. Stejné závěry jsou ostatně uvedeny i v usnesení Etické komise UP ze dne 11. 6. 2019, kde se přímo uvádí:„ V řízení bylo dále prokázáno, že v květnu 2018 prof. [celé jméno žalobce] předložil na studijní oddělení návrh rozvrhu pro následující zimní semestr, v němž jako jednu z alternativ uvedl, že se nebude podílet na výuce v tomto semestru. K jednoznačné změně jeho postoje, tedy k prosazování toho, aby se na výuce podílel, prokazatelně došlo až krátce před samotným zahájením výuky, kdy by změna rozvrhu byla z organizačních důvodů zcela nevhodná.“ Pokud se žalobce bránil tím, že se žádného násilí nedopustil, pak toto nebylo žalovanými ani tvrzeno. Z celého kontextu je zcela zřejmé, že výraz„ násilný“ zde byl žalovanými použit v přeneseném slova smyslu a že jím nemělo být vyjádřeno, že by snad žalobce někoho napadal či tloukl apod.

134. Pokud se týká tvrzení žalovaných o účelovém snižování kvality personálu, výuky i výzkumu na katedře anorganické chemie v dopise děkanovi PřF UP (21. 09. 2018), žádosti o projednání na akademickém senátu UP (23. 10. 2018), stížnosti rektorovi UP podstoupené RVH (03/ 2019) a v článku z 18. 3. 2019 zveřejněného na oficiálním webu RCPTM, kde silně žalovaní pochybují o pravdivosti tvrzení prof. [celé jméno žalobce] o poklesu kvality výuky na katedře anorganické chemie a stížnosti studentů na její průběh a také o obvinění vedoucích představitelů fakulty týkajících se zbavení možnosti prof. [celé jméno žalobce] učit a garantovat výuku, pak soud má za prokázáno, že žalobce skutečně opakovaně na půdě fakulty i univerzity hovořil o poklesu kvality výuky na Katedře anorganické chemie. V článku ze dne 18. 3. 2019 pak mimo jiné uvedl, že děkan jej a jeho kolegy cíleně zbavil možnosti učit. K závěru o nepravdivosti tohoto jeho výroku dospěla i Etická komise UP, která ve svém usnesení ze dne 11. 6. 2019 uvádí:„ Etická komise neshledala etické provinění žalobce v postupu při navrhování rozvrhu výuky, neboť to může být považováno za výkon jeho kompetencí vedoucího katedry, resp. garanta výuky, byť třeba ne zcela vhodným způsobem. Etická komise však jako nepravdivé vyhodnotila vyjádření žalobce v článku„ [celé jméno žalobce]: I přes nepřízeň děkana se nám vědecky daří“ z 19. 3. 2019, v němž žalobce tvrdí, že děkan jej a jeho spolupracovníky cíleně zbavil možnosti učit, a to dokonce pod pohrůžkou porušení pracovní kázně, pakliže se o uvedené budeme snažit.“ Vzhledem k tomu, že prof. [celé jméno žalobce] sám navrhoval (byť jen jako jednu z alternativ), že se nebude na výuce podílet, šlo o nepravdivé vyjádření poškozující dobré jméno a pověst vedení PřF v tom smyslu, že současné vedení této fakulty neumožňuje habilitovaným pracovníkům podílet se na výuce a uplatňovat tak své„ právo učit“, které jim náleží. Etická komise tak považuje vyjádření žalobce o tom, že jej děkan cíleně zbavil možnosti učit za nepravdivé a účelové povahy a touto publikovanou nepravdou prof. [celé jméno žalobce] porušil Etický kodex UP.“ Za situace, kdy i Etická komise vyhodnotila tvrzení žalobce o tom, že byl zbaven možnosti učit na katedře jako nepravdivé, nelze uvažovat o tom, že by se žalovaní, pokud na toto jednání žalobce v Podnětu poukázali, dopustili neoprávněného zásahu do osobnostních práv žalobce.

135. Soud dále konstatuje, že u ostatních připomínek uvedených v Podnětu ze dne 28. 3. 2019 nevyhodnotila Etická komise UP tato jednání žalobce jako porušení Etického kodexu, neboť šlo jednak o výkon kompetencí vedoucího katedry a jednak o vyjadřování jeho vlastního kritického názoru. Etická komise si pouze položila otázku, zda šlo ze strany prof. [celé jméno žalobce] o jednání uvážené a účelné ve smyslu sledování největšího prospěchu obou pracovišť, která vedl (to se týká zejména ekonomických otázek).

136. Soud uzavírá, že cely Podnět, který žalovaní k Etické komisi UP podali, je postaven na okolnostech, jejichž pravdivost byla v řízení naprosto spolehlivě prokázána, pokud se v podnětu objevují hodnotící soudy jednání žalobce, pak tyto jsou formulovány věcně, přiměřeně a nijak nevybočují z mezí přípustnosti oprávněné kritiky. V daném případě šlo tedy o oprávněnou kritiku žalobce a případný zásah do osobnostních práv žalobce by tak byl pouze nevyhnutelným průvodním jevem této kritiky. Pokud žalobce argumentoval tím, že žádný právní předpis neporušil, pak soud konstatuje, že žalovaní ani netvrdili, že by žalobce porušil právní předpis, ale v Podnětu pouze zformulovali podezření na porušení Etického kodexu a toto podezření odůvodnili konkrétním jednáním žalobce. Etický kodex pak není právní normou, ale morálně zavazujícím prohlášením, jeho porušení představuje chování, které je v rozporu s morálními a společenskými principy. Ze všech shora uvedených důvodů je tedy zřejmé, že uvedeným Podnětem nedošlo k zásahu do osobnostních práv žalobce.

137. Pokud se tedy týká podané žaloby, co do petitu I. žaloby ji bylo nutno zamítnout i z toho důvodu, že tzv. zápůrčí nárok, tj. požadavek zdržet se určitého jednání, lze uplatnit pouze za situace, kdy škodlivý stav stále trvá. V dané situaci však zásah do osobnostních práv žalobce měl spočívat v podání Podnětu, kdy toto jednání již bylo ukončeno a nadále netrvá. I z těchto důvodů kromě již shora uvedených soud žalobu zamítnul, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

138. Pokud se týká petitu II. podané žaloby, zde se žalobce domáhal od žalovaných omluvy za to, že o něm v Podnětu ze dne 28. 3. 2019 uvedli nepravdivé informace. Soud žalobu zamítnul jako nedůvodnou, když jednak nebyla prokázána způsobilost podnětu zasáhnout do osobnostních práv žalobce, a pokud by snad i prokázána byla, pak podnět nebyl zásahem protiprávním, ale jednalo se o oprávněnou, přípustnou a přiměřenou kritiku jednání žalobce ze strany žalovaných. Kromě toho skutečnosti uvedené v podnětu se zakládají na pravdě, žalobce se jednání uvedeného v podnětu skutečně dopouštěl a jednalo se o jednání minimálně nestandardní a navíc v některých případech i porušující Etický kodex univerzity. Soud tedy žalobu zamítnul i v tomto bodě, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

139. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaní byli procesně plně úspěšnými účastníky řízení a žalobce tak má povinnost nahradit jim účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalovaných tvoří odměna advokáta za 28 úkonů právní služby dle ust. § 9 odst. 3 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 500 Kč za jeden úkon právní služby, a to: -) převzetí a příprava zastoupení, -) 4 x písemné podání nebo návrh ve věci samé, a to vyjádření k žalobě ze dne 25. 9. 2019 (čl. 195 – 203 spisu), písemné podání ze dne 14. 5. 2020 na čl. 629 – 630, písemné podání ze dne 13. 5. 2021 na čl. 694 – 695 a závěrečný návrh ze dne 12. 8. 2021 na čl. 935 – 937, -) 10 x účast na jednání před soudem, a to každé započaté dvě hodiny, a to dne 25. 11. 2019 od 8.30 hod. do 12. 30 hod - účtovány 2 úkony, dne 8. 1. 2020 od 8.30 hod. do 12.30 hod. - účtovány 2 úkony, dne 18. 5. 2020 od 8.35 hod. do 12.30 hod. - 2 úkony, dne 22. 7. 2020 od 8.30 hod. do 12.23 hod. - 2 úkony, dne 22. 9. 2020 od 8.30 hod. do 12.10 hod. – 2 úkony, dne 14. 12. 2020 od 8.20 hod. do 12.10 hod. – 2 úkony, dne 28. 1. 2021 od 8.35 hod. do 12.37 hod. – 3 úkony, dne 16. 3. 2021 od 8.00 hod. do 16.05 hod. – 4 úkony, dne 4. 5. 2021 od 8.08 hod. do 11.58 hod. – 2 úkony, dne 18. 6. 2021 od 8.40 hod. do 10.18 hod. – 1 úkon a dne 16. 8. 2021 od 8.30 hod. do 10.01 hod. – 1 úkon, tj. odměna ve výši 70 000 Kč. Dle ust. § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. V daném případě tak náleží právnímu zástupci žalovaných za každého ze žalovaných mimosmluvní odměna ve výši 56 000 Kč (80 % z částky 70 000 Kč), celkem tedy náleží právnímu zástupci žalovaných mimosmluvní odměna ve výši 672 000 Kč (56 000 x 12). Náklady řízení žalovaných dále představuje paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalovaných ve výši 28 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem 8 400 Kč Náklady řízení žalovaných dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad v celkové výši 142 884 Kč, neboť právní zástupce žalovaných je plátcem DPH. Žalobce je tedy povinen zaplatit žalovaným k ruce společné a nerozdílné na náhradě nákladů řízení celkovou částku 823 284 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalovaných (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).

Poučení