20 C 231/2021 - 143

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] [Jméno advokáta B]. sídlem [Adresa advokáta B] o odškodnění za ztížení společenského uplatnění ve výši 397 005 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 369 893 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 369 893 Kč od 22. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 27 112 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 369 893 Kč od 22. 7. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 78 062,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce [Jméno advokáta A], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3 na nákladech řízení částku 7 904 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 soudní poplatek ve výši 18 495 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 5. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 397 005 Kč s příslušenstvím. Svůj žalobní nárok odůvodnil žalobce tím, že žalovaný ho dne 7. 5. 2017 kolem 04:00 hodin v [adresa], v bytě ve 3. patře napadl opakovanými údery pěstí a části nábytku a kopy do zad a břicha a hrudníku a obličeje. V důsledku tohoto napadení utrpěl žalobce polytraumata – mnohočetné zlomeniny žeber, rozsáhlé pohmoždění měkkých tkání nad dolní třetinou bederní páteře, příčné zlomeniny obratlů, traumatický pneumotorax, povrchní poranění měkkých tkání hlavy, pohmoždění měkkých tkání v oblasti hrudníku a přední plochy pravého ramene. Tato zranění si vyžádala lékařské ošetření a hospitalizaci žalobce v nemocnici od 7. 5. 2017 do 19. 5. 2017 a omezovala žalobce v obvyklém způsobu života déle než šest týdnů. Uvedeným úmyslným jednáním způsobil žalovaný žalobci těžkou újmu na zdraví, za což byl odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7, sp.zn. 39 T 105/2007, ze dne 4. 10. 2007, který nabyl právní moci dne 9. 11. 2017, pro zločin těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 trestního zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání tří let s podmíněným odkladem na zkušební dobu pěti roků. Uvedeným rozsudkem bylo žalovanému rovněž uloženo uhradit žalobci částku 91 157 Kč jako odškodnění za bolestné. U žalobce se dále v rozhodné době po úrazu začaly projevovat další zdravotní potíže, a to konkrétně: omezení hybnosti hrudníku, ventilační poruchy a poúrazové omezení hybnosti páteře. Tyto potíže omezují žalobce v každodenním životě a práci, a proto si žalobce nechal vypracovat znalecký posudek na ohodnocení ztížení společenského uplatnění, které způsobilo překážku žalobcovy lepší budoucnosti. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] vyčíslil nemajetkovou újmu žalobce za ztížení jeho společenského uplatnění právě ve výši požadované částky 397 005 Kč. V doplnění žaloby, které bylo soudu doručeno dne 27. 5. 2022, žalobce na výzvu soudu dále uvedl, že popsaná škodná událost mu změnila mnoho aspektů jeho života. Před zraněním, které mu způsobil žalovaný, žalobce intenzivně sportoval, dokonce jeden čas vedl i klub sluchově postižených (kdy sám žalobce tímto postižením trpí). Žalobce hrál tenis, jezdil na kole a bruslích, což již činit nemůže. Žalobce má dodnes bolesti, nemůže zvedat těžká břemena, při ohýbání, např. při zavazování tkaniček se mu zamotá hlav. Při výšlapu do schodů se zadýchává. Bere silné léky.

2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že nemajetková újma vyčíslená v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 představuje dostatečně uspokojivou částku, která může žalobci kompenzovat příkoří, jež mu byla způsobena. Žalovaný dále uhradil žalobci částku ve výši 50 000 Kč a připojil také svoji omluvu za jednání, kterého se dopustil. Žaloba, která představuje kompenzaci pro žalobce za ztížení společenského uplatnění, je dle žalovaného nedůvodná. Nelze v žádném případě upírat, že žalobci byla způsobena zranění, která ho jistým způsobem omezila v běžném životě. Po nahlédnutí do některých lékařských zpráv lze však mít za to, že bolesti, které se žalobci dostavují, jsou způsobené nadměrnou fyzickou zátěží. Dle žalovaného je i na žalobci, aby svůj zdravotní stav zlepšoval (např. rehabilitacemi či cvičením), a proto nevidí důvod mu něco dalšího platit. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. U soudního jednání dne 25. 1. 2024 vznesl žalovaný námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, neboť dle znalce [tituly před jménem] [jméno FO] došlo k ustálení zdravotního stavu žalobce ke dni 7. 5. 2018, a proto ke dni podání žaloby (11. 5. 2021) bylo již uplatněné právo žalobce promlčeno (po uplynutí tří let).

3. Soud ve věci provedl následující dokazování (odst. 4. – 14. tohoto rozsudku)

4. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 6. 2019 (č.l. 5) soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě částky 397 000 Kč představující nemajetkovou újmu – ztížení společenského uplatnění do 15 dnů od doručení této výzvy.

5. Ze znaleckého posudku od [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 6. 2. 2019 (č.l. 6) má soud za zjištěné, že znalec hodnotil ztížení společenského uplatnění žalobce v souvislosti s jeho úrazem ze dne 7. 5. 2017. Znalec pro hodnocení ztížení společenského uplatnění vycházel z nařízení vlády č. 276/2015 Sb. a stanovil žalobcovo ztížení společenského uplatnění ve výši 1500 bodů.

6. Ze zdravotního záznamu od [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 6. 11. 2018 (č.l. 8) soud zjistil, že žalobce je po těžkém polytraumatu hrudníku z května 2017, s mnohačetnou nestabilní frakturou žeber 3.-10. žebra vlevo, vpravo fraktura 4.,5.,7.,10.,11.,12. Nyní udává stále bolest žeber, občas bolest v LS bez propgace do DK. Závěr chron VAS c, TH. LS, při degenerativním změnách recidiv, blokádách, t.č. stabilisován.

7. Ze záznamu z vyšetření plic od [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 11. 12. 2018 (č.l. 9) má soud za zjištěné, že uvedená lékařka do záznamu uvedla, že u žalobce byla zjištěna lehká kombinovaná ventilační porucha, malé úsilí, snížen transfer faktor, koeficient v normě.

8. Ze zprávy o ambulantním vyšetření od [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 6. 11. 2018 (č.l. 10) soud zjistil, že žalobce měl po napadení (5/2017) vícečetné trauma hrudníku: po drenáži obou pohrudničních dutin pro PNO, stp sériové zlomenině 3. až 10. žebra vlevo (dvířková fr. 4. až 7.), vpravo zlomenina 4., 5., 7., 10-11-12., žebra. Lékař shledal zhojené zlomeniny 4,5.7,8,9,10 žebra vlevo ve skapulární čáře, zhojené 10 žebro vpravo, jiné změny nevidí. Dále je uvedeno stp. (stav po) rozsáhlém traumatu hrudníku, dilatace vzestupné aorty, aktuálně somatický nález v rámci normy.

9. Ze zprávy o ambulantním vyšetření od [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 11. 1. 2019 (č.l. 11) má soud za zjištěné, že žalobce byl poslán na vyšetření na doporučení VÚSL ke zhodnocení stavu po 1,5 roce od rozsáhlého traumatu hrudníku pošlapáním s mnohočetnou fr. žeber bilat. Žalobce lékaři sdělil, že dříve sportoval (kopaná), nyní po 3. p. musí zpomalit, zatím neběhá. Při fyzické zátěži tahové bolest vlevo na hrudi lat. Lékař v závěru zprávy zmiňuje – pachypleura vlevo, méně – stř. významná, lehká komb. ventil. por. s převahou RVP, norm. plicní difuzí. Doporučena je plicní kontrola v místě bydliště, vhodná dechová rehabilitace, postupně zvyšovat zátěž.

10. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 10. 2017, sp.zn. 39 T 105/2017, který nabyl právní moci dne 9. 11. 2017 (č.l. 12) soud zjistil, že žalovaný (obžalovaný v této trestním věci) byl shledán vinným, že dne 7. 5. 2017 kolem 04:00 hodin v [adresa], v bytě ve 3. patře, poté, co přes předchozí výzvy žalovaného a uživatelky bytu [jméno FO], žalobce (poškozený v této trestní věci) bezdůvodně odmítl opustit byt, napadl žalovaný žalobce opakovanými údery pěstí a částmi nábytku a kopy do zad, břicha a hrudníku a obličeje, kdy v důsledku napadení žalovaný utrpěl polytrauma – mnohočetné zlomeniny žeber – sériové zlomeniny vlevo 3. až 10. žebra, sériové zlomeniny žeber vpravo 4.. až 12. žebra, rozsáhlé pohmoždění měkkých tkání v oblasti obou bederních krajin, pohmoždění měkkých tkání nad dolní třetinou bederní páteře, příčné zlomeniny výběžků obratlů L3 a L4 oboustranně, traumatický pneumotrax oboustranně, povrchní poranění měkkých tkání hlavy pariatelně vlevo – krevní výron nad levým uchem, pohmoždění měkkých tkání v oblasti levé horní poloviny hrudníku, pohmoždění měkkých tkání přední plochy pravého ramene, škrábancovitou, červenohnědou oděrku na zadní ploše pravé paže, tedy zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření, kdy poškozený byl hospitalizován od 7. 5. 2017 do 19. 5. 2017 v nemocnici, a poškozeného omezovalo v obvyklém způsobu života po dobu delší šesti týdnů zejména pro bolestivost hrudníku v místech zlomenin žeber, kdy tato bolest je vázána na dýchání a jakoukoliv fyzickou námahu včetně chůze, tedy jinému úmyslně způsobil těžkou újmu na zdraví, čímž spáchal zločin těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 trestního zákoníku, a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let, kdy výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let. Žalovanému bylo dále uloženo, aby podle svých možností odčinil nemajetkovou újmu, kterou trestným činem způsobil. Rovněž byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ve výši 97 157 Kč. Se zbytkem svého nároku na náhradu škody byl žalovaný odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. V odůvodnění rozsudku je uvedeno, že žalovaný uhradil žalobci dne 26. 9. 2017 částku ve výši 50 000 Kč, která byla odečtena od částky 147 157 Kč (bolestné určené dle ve věci vypracovaného znaleckého posudku), a proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 97 157 Kč.

11. Ze zprávy o ambulantním vyšetření od [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 29. 3. 2022 (č.l. 59) má soud za zjištěné, že žalobce přišel za lékařem z důvodu akcentace bolestí distálních žeber vlevo po fyzické zátěži, dýchá se normálně, bez teploty. Ve zprávě je uvedeno doporučení užívat analgetika dle bolesti.

12. Ze znaleckého posudku od [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 30. 10. 2023 (č.1. 100) soud zjistil, že žalobce utrpěl dne 7. 5. 2017 těžké poranění hrudníku, zejména sériovou, z větší části i „dvířkovou“ zlomeninu levých žeber. Poranění hrudníku vedlo k významné respirační insuficienci, která musila být řešena intubací a umělou plicní ventilací. Znalec vyšetřil žalobce dne 24. 10. 2023, tj. více než 6 let po předmětném úrazu (nízká výpovědní hodnota). Během vyšetření žalobce znalci sdělil, že pracoval jako sádrokartonář, nyní těžkou fyzickou práci údajně nemůže vykonávat. Vyšetřením žalobce a analýzou dat znalec zjistil, že na poraněném hrudníku má žalobce prokazatelně trvalé následky – deformitu zlomených žeber a verifikovanou lehkou ventilační poruchu. Aktivity, které jsou v důsledku těchto trvalých následků limitovány, jsou ale limitovány i současným kardiologickým nálezem – suspektní chlopenní vadou s rozšířením aorty. Pro kardiologický nález je žalobci nedoporučována řada významných tělesných aktivit. Kardiologický nález ale nesouvisí s předmětným úrazem, proto na něj znalec při výpočtu hodnocení ztížení společenského uplatnění nebere zřetel. Znalec dále uvedl, že poškození bederní páteře žalobce je neprůkazné, není jasné, z jakých materiálů vycházel znalec [tituly před jménem] [jméno FO], když ve svém posudku důsledky poranění páteře hodnotil, neboť v jeho posudku, v přiložené dokumentaci, o poranění páteře nejsou informace. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] navíc hodnotil ztížení společenského uplatnění bez prohlídky žalobce a dle nařízení vlády 256/2015 (pozn. jedná se o 276/2015 Sb.), i když se o pracovní úraz zjevně nejednalo. Znalec ohodnotil ztížení společenského uplatnění dle metodiky Nejvyššího soudu v celkové výši 369 893 Kč (jednotlivé položky/oblasti ztížení společenského uplatnění jsou součástí znaleckého posudku a jsou číselně rozepsány na č.l. 113 až 115). Za datum ustálení zdravotního stavu žalobce určil znalec datum 7. 5. 2018, tedy v souladu s metodikou NS roční výročí předmětného úrazu. Na limitaci aktivit žalobce se od doby úrazu podílí také jeho kardiologický nález. Na ten, jak již bylo výše uvedeno, ale znalec nebere zřetel. Limity aktivit žalobce posoudil znalec, jako by kardiologický nález nebyl přítomen.

13. Z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 25. 1. 2024 (č.l. 119) má soud za zjištěné, že z důvodu úrazu, který byl žalobci způsoben žalovaným, by žalobci doporučil omezit sportování, tj. konkrétně tenis, ježdění na kole a brusle. Žalobce omezilo řešené zranění v tom, že se nemůže těmto sportům věnovat v takové intenzitě jako před tímto zraněním. Znalec dále uvedl, že interní choroba žalobce, tj. kardiovaskulární problémy, by měla tyto aktivity zcela vylučovat. Z provedeného šetření znalec zjistil, že žalobce může mít skutečné problémy i s nošením těžkých břemen, když může mít bolesti. Moment zvednutí mohl být pro žalobce bolestivý, např. právě při zvednutí sádrokartonové desky, což žalobce uvedl, že v rámci své práce prováděl. Levá strana žeber žalobce je více bolestivá, neboť v této části těla žalobce se jednalo o těžký úraz, kde byl žalobce i v ohrožení života. Jedná se o tzv. dvířkovou zlomeninu. Žalobce můžou i v současnosti provázet problémy s dušností, neboť má do dnešních dnů sníženou schopnost ventilace. Dle znalce bylo teoreticky možné zlepšit zdravotní stav žalobce po předmětném zranění např dechovými cvičeními apod., pouze však v první fázi po zranění. Znalec nezaznamenal, že by se žalobce v prvotní fázi léčil nestandardně. V další fázi po utrpění zranění již není možné tento stav nějak podstatně zlepšit cvičením či jinými úkony. Znalec navíc dodal, že samotná žebra srostou relativně rychle. Dle znalce žalobce v současnosti více omezují jeho kardiologické problémy nežli následky úrazu z roku 2017, nicméně znalec poukazuje na to, že tyto kardiologické potíže nezohlednil do výpočtu pro ztížení společenského uplatnění žalobce. Pro tento výpočet vycházel znalec z ustáleného stavu žalobce, který nastal dle metodiky Nejvyššího soudu v roce 2018, tj. zhruba rok po úrazu (k ustálení stavu tak mohlo dojít 7. 5. 2018). Ve znaleckém posudku uvedená částka 369 893 Kč vypočtená dle metodiky Nejvyššího soudu zohledňuje pouze úraz žalobce z roku 2017.

14. Z protokolu o hlavním líčení ze dne 26. 9. 2017 ve věci 37 T 105/2017 vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 (č.l. 135) soud zjistil, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] u tohoto líčení vypověděl, že v případě hodnocení trvalých poúrazových následků žalobce je potřeba verifikaci udělat po roce, tedy kontrolní interní vyšetření RTG, plicní vyšetření, event. psychiatrické či psychologické. Pro vyšetření dýchání žalobce a jeho hodnocení je důležitý právě ten rok, protože se provede specializované vyšetření plic a tím by se dalo určit, v jakém rozsahu je tam pokles. Znalec žalobci řekl, že pokud „to chce uplatňovat“, tak do roka od skončení léčby, to znamená do května 2018 by se to mělo provést, neboť do té doby se předpokládá, že se to může nějakým způsobem stabilizovat a pak půjde o to, v jakém rozsahu to bude rezidum nebo zbytek toho poškození zůstane.

15. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

16. Dle § 2951 odst. 2 občanského zákoníku, se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

17. Dle § 2956 občanského zákoníku platí, že vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

18. Dle § 2957 občanského zákoníku platí, že způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

19. Dle § 2958 občanského zákoníku platí, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

20. Dle § 619 odst. 1 občanského zákoníku platí, že jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

21. Dle § 619 odst. 2 občanského zákoníku může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

22. Dle § 620 odst. 1 občanského zákoníku platí, že okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

23. Dle § 629 odst. 1 občanského zákoníku platí, že promlčecí lhůta trvá tři roky.

24. Na základě provedeného dokazování a řídíc se výše uvedenými zákonnými ustanoveními dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žaloba je ve své podstatné části důvodná (v části 369 893 Kč). V řízení totiž bylo prokázáno, že žalovaný napadl dne 7. 5. 2017 žalobce a způsobil mu mnohočetná zranění. Tímto svým jednáním se žalovaný dopustil dokonce zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 trestního zákoníku, za což byl odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 10. 2017, sp.zn. 39 T 105/2017, k trestu odnětí svobody v trvání tří let s podmíněným odkladem. Žalovanému bylo rovněž uvedeným rozsudkem uloženo, aby zaplatil žalobci na náhradě újmy na zdraví – bolestného částku 97 157 Kč. Tato částka již zohledňovala platbu ve výši 50 000 Kč, kterou předal žalovaný v průběhu trestního řízení žalobci, celkové bolestné totiž činilo 147 157 Kč. V této souvislosti soud poukazuje na to, že žalovaný se v tomto řízení mimo jiné bránil tím, že žalobci kompenzoval příkoří, která mu byla způsobena napadením právě úhradou částky 50 000 Kč, avšak tato částka byla již v rámci trestního řízení započtena na bolestné a již ji tedy nelze „použít“ na kompenzaci ztížení společenského uplatnění žalobce. V řízení totiž bylo bezpečně prokázáno, že útokem žalovaného na žalobce bylo žalobci trvale poškozeno zdraví (deformita zlomených žeber a verifikovaná lehká ventilační poruchu, což může způsobovat bolesti a křeče na levé straně hrudníku, dušnost při námaze – např. při chůzi do schodů, atd., jak uvedl žalobce znalci [tituly před jménem] [jméno FO]), které ho i nyní omezuje v před úrazem prováděných aktivitách, a to jak v pracovních, tak ve volnočasových (např. tenis, bruslení a apod.). U žalobce tak na základě zranění, která mu způsobil žalovaný došlo ke ztížení jeho společenského uplatnění, a proto má právo po žalovaném požadovat náhradu dle § 2958 občanského zákoníku. Pro určení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění vyšel soud ze znaleckého posudku od [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 30. 10. 2023, který pro určení náhrady v penězích vycházel z metodiky Nejvyššího soudu Rc 63/2014, která zohledňuje omezení života poškozených v celkem devíti oblastech (kapitolách) života. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] na základě zdravotního stavu žalobce ovlivněného zraněními, které žalobci způsobil žalovaný, došel právě za použití metodiky Nejvyššího soudu k ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobce ve výši 369 893 Kč. Žalovaný dále v řízení namítal promlčení žalobcova práva na odškodnění z titulu ztížení společenského uplatnění, neboť dle znaleckého posudku od [tituly před jménem] [jméno FO] je datum ustálení zdravotního stavu stanoveno ke dni 7. 5. 2018, tj. k ročnímu výročí předmětného úrazu. Subjektivní promlčecí lhůta tak dle žalovaného začala běžet žalobci 7. 5. 2018 a skončila 7. 5. 2021. Žalobce však podal žalobu k soudu až 11. 5. 2021. V souvislosti s tímto promlčením odkázal žalobce na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2020, č.j. 21 Cdo 2724/2020-141. Soud však shledal námitku žalovaného za nedůvodnou, když předně uvádí, že žalovaným výše uváděný rozsudek Nejvyššího soudu řeší odlišnou otázku, a to zjednodušeně řečeno výklad § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., který se však použije v situacích odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. V této věci se však nejedná o pracovní úraz ani o nemoc z povolání, zmíněné nařízené vlády č. 276/2015 Sb. se tak na zde řešený skutkový stav vůbec nepoužije. V této věci soud naopak poukazuje na již několikrát zmiňovanou metodiku Nejvyššího soudu Rc 63/2014 (resp. správně uvedeno - občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu vzalo dne 12. 3. 2014 tuto metodiku na vědomí), kde je v článku VII. u ztížení společenského uplatnění napsáno, že: „V souladu s dosavadní zaužívanou praxí by mělo být k hodnocení trvalých následků přistoupeno teprve poté, co se zdravotní stav relativně ustálí; přesné časové období nelze obecně určit, zpravidla jde o jeden rok, ve výjimečných případech lze uvažovat i s dobou delší, až do dvou let.“ K hodnocení trvalých zdravotních následků pro účely vyhodnocení ztížení společenského uplatnění pro případy, které se netýkají pracovních úrazů či nemocí z povolání, tak lze přistoupit až do dvou let od utrpěného zranění (což je odlišná formulace oproti té v § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb.). V daném kontextu tak soud poukazuje zejména na zprávu o ambulantním vyšetření od [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 11. 1. 2019 (viz odst. 9. tohoto rozsudku), kde je uvedeno, že žalobce byl poslán na vyšetření na doporučení VÚSL ke zhodnocení stavu po 1,5 roce od rozsáhlého traumatu hrudníku pošlapáním s mnohočetnou fr. žeber bilat. Lékař v této zprávě doporučuje plicní kontrolu v místě bydliště, dechovou rehabilitaci a postupně zvyšovat zátěž. Už jen z této lékařské zprávy je patrné, že zdravotní stav žalobce zejména s ohledem na funkci plic nebyl velmi pravděpodobně stabilizován ani po 1,5 roce po zranění. Promlčecí lhůta dle § 619 občanského zákoníku tak v případě žalobcova nároku nemohla začít běžet dříve než 11. 1. 2019. Datum ustálení zdravotního stavu žalobce ke dni 7. 5. 2018, které použil znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém znaleckém posudku ze dne 30. 10. 2023 (tj. po více než šesti letech od úrazu), je dle soudu pouze datum, které si určil znalec pro účely vypracování znaleckého posudku, když vycházel z obecného časového období, které je uvedeno v metodice Nejvyššího soudu. Nelze tak z tohoto znaleckého posudku určit objektivní datum, kdy skutečně došlo k relativnímu ustálení zdravotního stavu žalobce, jak ostatně vyplývá i z výše uvedené zprávy od [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud tak učinil závěr, že ke dni podání žaloby (11. 5. 2021) nebylo žalobcem v žalobě uplatněné právo promlčeno. Na základě uvedeného tak soud v části 369 893 Kč žalobě vyhověl, v části 27 112 Kč ji zamítl. Příslušenství pohledávky (zákonný úrok z prodlení) bylo žalobci z částky 369 893 Kč přiznáno v souladu s § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl neúspěšný jen v poměrně nepatrné části předmětu řízení (úspěch v rozsahu 93,17 % předmětu řízení, neúspěch v rozsahu 6,83 %) a navíc rozhodnutí ve věci záviselo na znaleckém posudku i na úvaze soudu, plnou náhradu nákladů řízení, která činí 78 062,50 Kč. Tyto náklady se skládají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), vypočtená z tarifní hodnoty ve výši 397 005 Kč, která tak vychází na částku 9 900 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast při jednání soudu dne 3. 5. 2022, účast na jednání soudu dne 25. 10. 2022 a účast na jednání soudu dne 25. 1. 2024) a na částku 4 950 Kč za jeden úkon dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. (jednoduchá výzva k plnění), včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále je nutné zahrnout do nákladů řízení DPH ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad výdajů advokáta, což v daném případě činí 11 812,50 Kč, a také složenou zálohu na znalecký posudek ve výši 10 000 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že žalobci nebyla přiznána odměna za úkon spočívající v doplnění žaloby ze dne 27. 5. 2022, neboť v něm uvedené skutečnosti měl žalobce sepsat již do samotné žaloby.

26. Žalovaný je jako neúspěšný účastník povinen na základě § 148 o.s.ř. zaplatit státu náklady řízení, které spočívají v nezaplacené části znalečného ve výši 7 904 Kč (celkové znalečné ve věci ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO] činilo 17 904 Kč, viz usnesení ze dne 5. 2. 2024, č.j. 20 C 231/2021, přičemž v části 10 000 Kč bude uhrazeno ze složené zálohy žalobcem).

27. Žalovaný je na základě § 2 odst. 3 zák.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, povinen zaplatit České republice prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3 soudní poplatek ve výši 18 495 Kč (položka 1 bod 1. písm. b) sazebníku poplatků, vypočteno z částky, v které byl žalobce v řízení úspěšný, tj. z 369 893 Kč).

Poučení